… aneb kterak se zaručeně státi vévodou. Alec Guinness v britské černé komedii. (1949). Dále hrají: D. Price, V. Hobsonová, J. Greenwoodová a další. Režie Robert Hamer
00:00:27 Česká televize uvádí britský film
00:00:33 V hlavních rolích
00:00:49 ŠLECHETNÁ SRDCE A ŠLECHTICKÉ KORUNKY
00:01:04 Scénář
00:01:09 Kamera
00:01:11 Střih
00:01:40 Produkce
00:01:45 Režie
00:02:07 Rozsudek smrti.
00:02:09 Poprava Louise d'Acoyna Mazziniho, vévody z Chalfontu,
00:02:12 jehož soud shledal vinným z vraždy,
00:02:15 bude vykonána zítra v 8 hodin ráno.
00:02:18 Pentonvillská věznice, 7. srpna 1902.
00:02:22 -Dobrý večer.
-Dobrý.
00:02:29 -Ještě podpis.
-Ano.
00:02:33 -Máte hodně práce?
-Ujde to.
00:02:35 V pondělí to byl travič z Manchesteru.
00:02:39 Dneska opatrovnice dětí, běžné zločiny.
00:02:42 -Zítra vás čeká specialita.
-Máte pravdu.
00:02:46 Dělám svou práci už léta, ale na tohle se těším.
00:02:50 -Tak já už jdu.
-Dobrou noc.
00:02:53 -Čaj si dáte v sedm?
-Ovšem.
00:02:56 Ani mému učiteli, nebožtíku mistrovi Berrymu,
00:02:59 se nedostalo té cti pověsit vévodu.
00:03:03 Skvělý závěr kariéry ve státních službách.
00:03:06 -Závěr?
-Půjdu na odpočinek.
00:03:09 Až zkusím hedvábný provaz, ke konopí se už nechci vrátit.
00:03:15 -Pravda. Tady je to.
-Děkuji.
00:03:33 -Jak to ponese?
-S klidem, jaký jste neviděl.
00:03:38 Urozenost zavazuje...
00:03:40 Neukázněný klient dokáže celou věc znepříjemnit.
00:03:45 Někteří propadnou hysterii. Hroutí se.
00:03:51 Vzhledem k závažnosti chvíle půjdu spát časně.
00:03:55 Poslední poprava vévody v této zemi byla čiré břídilství.
00:04:00 Pravda, tehdy se ještě stínalo sekerou.
00:04:06 Zapomněl jsem. Račte omluvit mou neznalost,
00:04:11 ale až se ráno setkáme, jaké oslovení je namístě?
00:04:15 -Vaše Lordstvo?
-Milosti.
00:04:18 Milosti... Dobré ráno, Milosti.
00:04:41 Posaďte se.
00:04:43 -Dobrý večer. Skleničku?
-Dobrý večer. Děkuji, ne.
00:04:47 Chci se zeptat, co si budete přát k snídani.
00:04:52 Jenom kávu a toast. A snad pár hroznů.
00:04:55 Mrzí mě, že zklamu čtenáře denního tisku,
00:04:58 leč na vydatnou snídani bude příliš brzy.
00:05:01 -Je to v osm, že?
-Ano.
00:05:04 Smím-li to tak říct, váš klid mě udivuje.
00:05:10 Doktor Johnson měl jako vždy pravdu. Řekl totiž:
00:05:13 "Když člověka dělí od oprátky jen pár hodin, protříbí to mysl."
00:05:19 Ano. Pokud si nepřejete už nic jiného...
00:05:23 Ne. Doufám, že ráno nám bude dopřáno rozloučit se.
00:05:28 Bohužel ano.
00:05:32 -Dobrou noc, Milosti.
-Dobrou.
00:05:45 Stručné vylíčení životní historie,
00:05:48 jak ji v předvečer své popravy sepsal Louis Ascoyne Mazzini,
00:05:51 desátý vévoda z Chalfontu, jenž doufá,
00:05:55 že to nebude čtení nezábavné pro ty, jimž se dostane do rukou.
00:06:01 CHRÁPÁNÍ
00:06:04 Dobrý muži, jako společníka jsem si vás nevybral.
00:06:08 Hodláte-li spát, buďte tak laskav a spěte tiše.
00:06:15 K sepsání příběhu mi zbývá tak málo času,
00:06:18 že ani nevím, odkud začít. Nejlépe úplně od začátku.
00:06:24 Byl jsem pěkné nemluvně, narozené z anglické matky a italského otce,
00:06:30 jenž podlehl srdečnímu záchvatu ve chvíli,
00:06:33 kdy mě poprvé spatřil. Pamatuji se na něj jen velmi matně...
00:06:38 To málo, co vím, znám z matčina vyprávění.
00:07:01 Tvůj otec byl velice pohledný muž.
00:07:05 ZPÍVÁ ITALSKY
00:07:55 Matka byla dcera sedmého vévody z Chalfontu z hradu Chalfont.
00:08:01 Utekla s pohledným pěvcem
00:08:04 a vyměnila středověkou okázalost chalfontského hradu
00:08:08 za moderní pohodlí městského bytu.
00:08:19 Byli chudí, avšak prožili pět šťastných let,
00:08:24 než tatínek díky mému narození odešel k nebeskému kůru.
00:08:33 Po jeho smrti upadla matka do ještě větší chudoby.
00:08:36 Spolkla svou hrdost a pokusila se o smíření s rodinou.
00:08:41 Na dopis jí ani neodpověděli.
00:08:45 Aby si přivydělala, vzala si podnájemníka.
00:08:51 Musela pro něj vykonávat ponižující práce.
00:08:55 Cítila, že její rodina mě chce připravit o má dědická práva.
00:08:59 A tak sotva jsem začal rozum brát,
00:09:02 zasvěcovala mě do rodinné historie a rodokmenu.
00:09:06 Vévodský titul udělil král Karel II.
00:09:09 plukovníkovi Henrymu z Ascoynu za služby
00:09:12 prokázané jeho Veličenstvu v exilu.
00:09:16 Za služby, jež prokázala králi po návratu na trůn vévodkyně,
00:09:21 byla dědičnost titulu potvrzena po mužské i po ženské linii.
00:09:28 Tudíž bylo možné, že skrze matku zdědím vévodský titul.
00:09:36 Matka šetřila a posílala mě do těch nejlepších škol.
00:09:41 Jedna příhoda ze školních let mi dnes připadá zábavná:
00:09:46 Lionel Holand! Jak zní šesté přikázání?
00:09:52 No tak? Tak někdo jiný.
00:09:55 -Já vím, paní učitelko!
-Louisi Mazzini. Řekni mu to.
00:10:02 -Nezabiješ.
-Správně.
00:10:05 Šesté přikázání: Nezabiješ.
00:10:08 V oněch dobách jsem se šestým přikázáním potíže neměl.
00:10:12 Pokud jde o sedmé, v mém věku bylo nepodstatné.
00:10:17 I když na lásku už jsem byl velký dost.
00:10:21 Tak vstupuje do mého příběhu Sibella.
00:10:24 Sibella a její bratr Graham byli kamarádi, s nimiž jsem vyrůstal.
00:10:28 Zde matka zmírnila výhrady ohledně mých styků s místními dětmi.
00:10:31 Jejich otec, doktor Hellword, byl alespoň intelektuál.
00:10:37 Louisi, je čas myslet na tvou budoucnost.
00:10:41 -Sehnat práci není problém.
-Nemyslím práci. Kariéru!
00:10:47 Chtěla jsem tě poslat do Cambridge.
00:10:50 Tam chodí všichni Ascoynové. Mohl by ses stát diplomatem.
00:10:55 Ale tak vysoko pohlížet nemůžeme.
00:11:00 Maturitu však máš a mohl by sis zvolit nějaké povolání.
00:11:04 I lidé z docela dobrých rodin dnes mají nějaké povolání.
00:11:10 Kdo ze známých by nám mohl pomoci?
00:11:13 Neznáme nikoho. Jen rodinu, ale ta nezná nás.
00:11:17 Můžeme to znovu zkusit.
00:11:22 Napíši lordu Ascoynovi z Ascoynu.
00:11:25 -Ve své bance pro tebe něco najde.
-V bance? To je povolání?
00:11:31 To je soukromá banka, Louisi. Žádná práce u přepážky.
00:11:36 Dopis byl řádně odeslán a tentokrát přišla odpověď.
00:11:40 Madam, lord z Ascoynu mě pověřil, abych vám sdělil,
00:11:44 že neví o existenci vašeho syna coby člena rodiny Ascoynů.
00:11:49 Podepsán jeho tajemník.
00:11:52 Hlupák jeden! Nebere na vědomí tvoji existenci,
00:11:56 když máš nárok na titul vévody z Chalfontu!
00:11:59 To je nepravděpodobné. Přede mnou je nejmíň dvanáct lidí.
00:12:03 -Navíc ti, co se ještě nenarodili!
-Stát se může všechno.
00:12:07 Jsem sice křesťanka, ale vzhledem k tomu, jak se ke mně zachovali,
00:12:11 bych si přála, aby těch dvanáct zítra umřelo!
00:12:15 Až na jednoho, mami. Napřed musíš být vévodkyní z Chalfontu ty.
00:12:23 Musím hledat práci, ne kariéru, mami.
00:12:27 Jak ponižující! Ascoyne kupcem!
00:12:32 Byly to pošetilé sny mé ubohé matky,
00:12:35 jež zasely do mé mysli símě, které pozvolna vyrostlo
00:12:38 v nejsenzačnější sérii zločinů v tomto století?
00:12:42 Pokud ano, tehdy jsem na ně nedbal. Měl jsem jiné starosti.
00:12:46 I budoucí vévoda musí jíst.
00:12:49 Náš někdejší podnájemník mi nabídl pomocnou ruku.
00:12:54 Pracoval v obchodě s textiliemi a našel tam práci i pro mě.
00:12:58 Budoucí vévoda z Chalfontu se stal příručím v obchodě s látkami.
00:13:04 Toto ponížení trvalo celé skličující dva roky.
00:13:09 Matku, která si rozbila brýle a neměla na opravu,
00:13:14 jednoho dne srazila tramvaj a smrtelně ji zranila.
00:13:21 -Louisi...
-Ano, maminko?
00:13:25 Ráda bych, abys mě pochoval v Chalfontu v rodinné hrobce.
00:13:32 Ano, maminko.
00:13:43 Napsal jsem vévodovi, jaké bylo matčino poslední přání.
00:13:48 Odpověděl odmítavě.
00:13:51 Když jsem stál nad jejím hrobem na předměstí, přísahal jsem,
00:13:55 že pomstím příkoří, jež jí rodina způsobila.
00:14:00 Ač to bylo pouhé mladické chvastounství,
00:14:04 do země padl žalud, z něhož rostou osudové duby.
00:14:08 Začal jsem zkoumat rodinný strom života a ořezávat zbytečné větve.
00:14:13 Jak bych jim mohl ublížit? Co bych jim mohl vzít?
00:14:18 Co takhle život? Kochal jsem se představou,
00:14:23 že při nějaké rodinné sešlosti všechny smete moje neviděná ruka,
00:14:27 ruka chudičkého chlapce,
00:14:30 jenž se jako zázrakem domůže svých dědických práv.
00:14:33 Dokonce jsem přemýšlel, jak to provést.
00:14:37 Avšak měl jsem větší problém.
00:14:40 Matčin skromný příjem pocházel z renty a s tou byl konec.
00:14:44 Problém, jak vystačit s 25 šilinky týdně, se vyřešil,
00:14:49 když mi doktor Hellword nabídl, abych se k nim nastěhoval.
00:14:52 Bylo těžké smířit se s postavením chudého příbuzného,
00:14:55 avšak možnost vidět Sibellu každý den byla lákavá.
00:15:00 Louisi, jsem ráda, žes to přijal. Byl to můj nápad.
00:15:06 -Něco ti nesu.
-Louisi, tohle si nemůžeš dovolit.
00:15:13 Á, škoda, to je Lionel. Zatím se měj.
00:15:29 Další léta přinesla podobná zklamání. Ale také povýšení.
00:15:34 Stuhy a krajky za 30 šilinků týdně,
00:15:36 látky za 32 a nakonec dámské prádlo za 35.
00:15:53 Mám-li prodávat textil, tedy alespoň ne na předměstí.
00:15:58 Odešel jsem do moderního obchodu, který otevřeli ve West Endu,
00:16:02 za královský plat 2 libry týdně.
00:16:07 V polední pauze jsem sledoval svou šanci na dědictví.
00:16:12 Úmrtní oznámení přinášela dobré zprávy...
00:16:22 Rubrika narozených špatné.
00:16:26 Když se vévodovi narodili synové dvojčata, byla to rána.
00:16:33 Epidemie záškrtu však vzápětí situaci srovnala.
00:16:39 Ba dokonce mi prospěla, pokud jde o vévodkyni.
00:16:43 To léto pořádali Hellwordovi večírek.
00:16:51 -Bylo to báječné...
-Nazdar, Sibello.
00:16:54 -Nazdar, Louisi.
-Sluší ti to.
00:16:57 Tobě taky. Že, Lionele?
00:17:01 Velice.
00:17:09 Povzbuzen její vlídností, odhodlal jsem se ke kroku,
00:17:13 o němž jsem už dlouho uvažoval.
00:17:15 Poslední hosté odešli. Díky Bohu.
00:17:20 -To byl večer!
-Velice hezký.
00:17:22 Pro tebe možná. Je hrozné být ženou.
00:17:26 Tančit se spoustu hlupáků a smát se vtipům, když ti šlapou na nohy.
00:17:31 -Já ti na nohu nešlápl.
-Nejsi hlupák. S tebou je to jiné.
00:17:37 Díky. Sibello...
00:17:39 Sibello, vezmeš si mě?
00:17:45 Ne. Vstaň. Vypadáš hloupě, když hraješ milovníka jako na divadle.
00:17:52 -Vypadám hloupě?
-Ano. Velice.
00:18:01 Pořád vypadám hloupě?
00:18:09 -Tak vezmeš si mě?
-Ne.
00:18:14 -Proč ne?
-Právě jsem dala slovo Lionelovi.
00:18:20 -Snad ne!
-Proč ne?
00:18:22 -Je to osel. Není džentlmen.
-Od tebe to sedí!
00:18:26 Odkdy se džentlmeni protloukají po podnájmech?
00:18:30 Jak tohle můžeš říct! Maminka byla chudá.
00:18:33 -Lionel jednou bude velice bohatý.
-Já budu vévodou!
00:18:37 -Zlatý voči!
-Je to možné.
00:18:41 -Maminka byla dcerou vévody...
-No jo, já vím.
00:18:44 Tak až budeš vévodou, přijď mi ukázat tu korunku nebo co to je.
00:18:49 -Já přiznám svůj omyl.
-Určitě.
00:18:52 Stejně si vezmu Lionela. A teď si jdu lehnout.
00:18:59 Uvidíš!
00:19:04 Mám-li určit chvíli, kdy mé křehké sny nabyly konkrétní podoby,
00:19:08 bylo to ten večer.
00:19:11 Ascoynové neublížili jen mojí matce.
00:19:14 Stali se překážkou mezi mnou a mým cílem. Stále jsem na ně myslel.
00:19:20 Osudy všech těch lidí jsem už znal stejně dobře jako svoje vlastní.
00:19:26 Stali se pro mě symbolem povýšenosti a krutosti.
00:19:29 Jejich jediným posláním bylo zbavit mě mých dědických práv.
00:19:35 Chalfont jsem znal jenom z matčiny kresby.
00:19:43 Projít jeho majestátní branou za půlšlink v den otevřených dveří,
00:19:49 to byl ponižující zážitek, který jsem musel podstoupit.
00:19:53 Potřeboval jsem vidět terč, do něhož jsem se rozhodl zamířit.
00:20:00 Nečekal jsem, že to bude trefa do černého.
00:20:07 Promiňte, pane.
00:20:10 Mezi mnou a vévodským titulem stálo osm lidí,
00:20:13 všichni stejně nedosažitelní.
00:20:16 Je velice obtížné elegantně zavraždit někoho,
00:20:18 s kým se vůbec neznáte.
00:20:21 Jako nemožnou věc jsem to téměř vzdal,
00:20:24 když tu jednoho odpoledne zcela neočekávaně zasáhl osud.
00:20:30 Pokud nemáte nic lepšího, tohle stačí.
00:20:33 Londýnské obchody, to není Paříž. Zabalte to, vezmeme si to.
00:20:37 -Na můj účet, prosím.
-Ano, pane. Jméno?
00:20:40 Ascoyne z Ascoynu.
00:20:44 Konečně jsem mu stál tváří v tvář.
00:20:48 Byl to syn lorda Ascoyna z Ascoynu, bankéře.
00:20:52 Kdysi mi nepomohl k důstojnějšímu postavení
00:20:55 a odsoudil mne k této potupné práci.
00:20:58 Jakým právem stojí ten hejsek na druhé straně pultu a sekýruje mě?
00:21:03 Zaposlouchal jsem se do jejich rozhovoru.
00:21:06 Zamluvil jsem pokoj v hotelu v Maidenheadu.
00:21:09 -Odjedeme v pátek odpoledne.
-Je to bezpečné?
00:21:12 Naprosto odlehlé místo. Zcela diskrétní.
00:21:16 Pospěšte si a nestarejte se, o čem mluvíme.
00:21:20 Tohle si ke mně nedovolujte! Vaše pitomé řeči mě nezajímají.
00:21:25 Nejen že posloucháte, ale ještě jste drzý!
00:21:29 Na tohle si posvítíme.
00:21:33 Výsledek byl ten, že jsem byl na hodinu propuštěn.
00:21:36 Rozhodl jsem se oplatit mu to:
00:21:39 Stejně nečekaně ho sprovodím z tohoto světa.
00:21:43 Z jejich rozhovoru jsem věděl, kde budu mít příležitost ho zabít.
00:21:47 Ordinace doktora Hellworda mi poskytla učinný jed.
00:21:53 Týdenní mzdu, kterou jsem dostal k okamžité výpovědi,
00:21:57 jsem investoval do obleku vhodného pro víkend v Maidenheadu.
00:22:08 Mohli si mě pamatovat, ale spíš ne.
00:22:12 Prodavači jsou považováni za podřadnou sortu lidí,
00:22:15 kteří se neobjevují jinde než za pultem.
00:22:21 Vyrazil jsem za svým cílem.
00:22:25 Promiňte, nemáte prosím vás zápalku?
00:22:28 -Ovšemže.
-Děkuji. Neviděli jsme se někde?
00:22:33 Neřekl bych.
00:22:35 Přísahal bych, že jsem vás viděl. Loni v Monte Carlu?
00:22:39 -Předloni.
-To bude ono. Nepřisednete si?
00:22:43 Děkuji, dnes ne. Jsme unaveni.
00:22:53 Jejich brzký odchod mě rozladil, ale chápal jsem je.
00:22:58 Víkendy, tak jako život, jsou krátké.
00:23:02 Nazítří ráno jsem čekal, že přijdou. Odpoledne zrovna tak.
00:23:09 Vůbec se neukázali.
00:23:16 Ani další ráno.
00:23:33 Měl jsem toho dost. Víkend končil a sotva se dalo čekat,
00:23:38 že mi prozřetelnost nabídne podobnou šanci.
00:23:42 Propadal jsem zoufalství. Sledoval jsem je.
00:23:45 Moc jsem si od toho nesliboval.
00:23:47 Jed jsem měl s sebou, ale oni neměli ani piknikový koš.
00:23:52 Bylo možné, že se někde zastaví, aby se najedli.
00:23:57 Zastavili se krátce nato, ale nejedli.
00:24:03 Dalo se očekávat, že tam zůstanou celé hodiny.
00:24:10 Tento úsek řeky je nebezpečný,
00:24:13 když jsou o druhé hodině odpolední vrata jezu uzavřena.
00:24:17 Nebezpečí signalizuje červený praporek na mostě.
00:24:26 Dál už to šlo samo.
00:24:28 Naštěstí jsem se v městských lázních naučil plavat,
00:24:32 i když jsem to nikdy nezkoušel pod vodou.
00:24:36 Nerad bych se vynořil přímo před nimi,
00:24:39 ačkoli ani tak by si mě asi nepovšimli.
00:24:46 Načasování bylo skvělé.
00:25:21 Dívky mi bylo líto, ale na druhé straně smrt nebyla to nejhorší,
00:25:27 co tu chudinku tento víkend potkalo.
00:25:38 Úvahy o tom, kde a jak udeřím příště,
00:25:41 jsem odložil na pozdější dobu, až se nervově vzchopím.
00:25:46 Byl jsem tehdy ještě mlád a nebyl jsem žádný necita.
00:25:52 Dostal jsem skvělý nápad.
00:25:55 Pošlu starému Ascoynovi zdvořilou kondolenci.
00:26:02 Bude to zadostiučinění za bezcitnost vůči mé matce.
00:26:06 Také mě napadlo, že by se v bance mohlo najít volné místo.
00:26:12 Ascoyne z Ascoynu na návnadu skočil.
00:26:16 Posaďte se, pane Mazzini.
00:26:22 Vítám vás.
00:26:30 Nebožtík syn.
00:26:36 Velká ztráta.
00:26:38 Byl mladý a nerozvážný.
00:26:40 Ale myslím, že kdyby mu bylo dopřáno vyzrát...
00:26:44 -Přijměte moji účast.
-Jsem vám za to vděčný.
00:26:49 Ztráta tak tragická odsouvá do pozadí věci méně důležité.
00:26:54 Pokud se pamatuji, je to už dávno,
00:26:59 -dostal jsem dopis od vaší matky.
-Nebožky matky.
00:27:11 -Louisi, tváříš se spokojeně.
-Ty taky.
00:27:15 -Mám novinu.
-Já taky.
00:27:18 -Jakou?
-Napřed ty.
00:27:19 S Lionelem jsme určili datum svatby. Za dva měsíce.
00:27:23 Blahopřeji. Ale blahopřát bych měl jemu. Skládám poklonu.
00:27:28 -Teď ty.
-Nic tak vzrušujícího.
00:27:31 Navštívil jsem lorda Ascoyna z Ascoynu, bratrance.
00:27:34 Má soukromou banku v City.
00:27:37 Přijal mě tam za 5 liber týdně se skvělou možností postupu.
00:27:42 Louisi, to ti přeju.
00:27:48 -Pamatuješ?
-Co?
00:27:51 Jednou, zrovna tady, po večírku...
00:27:57 -Líbal jsem tě.
-Ano.
00:28:00 Vysmála ses mi.
00:28:03 Přišlo mi k smíchu, že jsi příbuzný těch Ascoynů. Promiň.
00:28:10 -Teď už to bereš vážně?
-Ano.
00:28:14 Louisi, polib mě. Dokaž, že jsi mi odpustil.
00:28:23 To nejde. Patříš Lionelovi. Choval jsem se tehdy jako hulvát.
00:28:29 Líbí se mi, když se chováš jako hulvát.
00:28:39 Zasloužíš si, abys životem protančila.
00:28:42 Jen aby ti Lionel nešlapal na nohy...
00:28:49 Mé nové místo bylo dosti skromné, avšak když chci lézt na žebřík,
00:28:54 musím prozkoumat příčky.
00:28:56 Pokračujte. Tak.
00:29:01 Úhledné.
00:29:05 Dalším kandidátem smrti se zdál být mladý Henry z Ascoynu.
00:29:09 24 let, krátce ženatý, dosud bez potomstva.
00:29:13 Zatím jsem shromáždil dostatek údajů o rodu,
00:29:16 vystřihaných z novin a časopisů.
00:29:19 Prošel jsem si je, abych zjistil, jak na Henryho.
00:29:22 Našel jsem to. Koupil jsem v bazaru příslušné vybavení,
00:29:27 a o víkendu jsem se rozjel za ním.
00:29:30 Prostudoval několik fotografických příruček, z nichž vyšlo najevo,
00:29:34 že tajemství fotografie vyžaduje něco víc než obyčejný selský rozum
00:29:39 a schopnost posoudit objekt viděný vzhůru nohama.
00:29:44 Tak jsem také poprvé spatřil Henryho z Ascoynu.
00:29:59 Způsob, jaký jsem zvolil, se osvědčil.
00:30:03 Promiňte, tohle je Sorton Picard?
00:30:07 -Ano. Jste fotograf?
-Jen amatér. Mám Sheparda.
00:30:11 Sheparda!
00:30:12 Pěkný aparát. Štěrbinová závěrka, rychlá expozice a tak.
00:30:16 Nechcete zajít k nám a podívat se na to?
00:30:18 S největší radostí.
00:30:21 -Já se jmenuji Ascoyne.
-Já jsem Mazzini.
00:30:26 Byl to příjemný člověk
00:30:28 a já litoval, že naše sblížení musí být tak krátké.
00:30:32 Temnou komoru jsem si udělal v kůlně.
00:30:35 Je k tomu doslova jako stvořená. Vybavení mi poslali z města.
00:30:39 A musím říct, že výsledky jsou prvotřídní.
00:30:42 Ukážu vám některé fotografické desky.
00:30:47 Je tu naprostá tma, až na tohle.
00:30:51 Všechno mám po ruce. Vývojka, tónovací lázeň, zvětšovák.
00:30:55 -Perfektní!
-Ujde to, že?
00:30:58 Když jsme se tak dali do řeči,
00:31:01 posíláte svoje práce do nějakého časopisu?
00:31:05 Je tu totiž jedna věc.
00:31:07 Jste slušný člověk, jinak bych to nežádal.
00:31:10 A co?
00:31:12 Byl bych vám vděčný, kdybyste tu poslední fotografii nepublikoval.
00:31:16 Hostinec? Malebné stavení.
00:31:19 Ano, ale, moje žena má vůči takovým místům averzi,
00:31:22 -proto tam nikdy nechodím...
-Nechci vám působit potíže.
00:31:26 Já věděl, že se domluvíme. Zapijem to.
00:31:31 -Pokud ovšem též netrpíte averzí.
-Ne.
00:31:35 Skvělé. Co si dáme? Sherry? Whisky?
00:31:42 Dám přednost vývojce.
00:31:46 Představa, kterou jsem si z Henryho slov udělal o jeho ženě,
00:31:49 se diametrálně lišila od její skutečné podoby.
00:31:52 Byla vysoká a štíhlá jako lilie a stejně krásná.
00:31:56 Drahá, to je pan Mazzini. Má Sorton Picarda.
00:31:59 Pane Mazzini, moje žena.
00:32:02 Nejsem sice fotograf, ale ráda uvítám toho,
00:32:05 kdo sdílí manželova koníčka. Dáte si sherry?
00:32:09 Děkuji, ale...
00:32:15 Můj muž a já alkohol nepijeme, ale nevidím důvod,
00:32:19 proč bychom ho měli odpírat hostům. Sklenku sherry, Harwoode!
00:32:23 Mám na sluníčku pár rámečků, zaběhnu se na ně podívat.
00:32:28 Jste ve vsi už dlouho, pane Mazzini?
00:32:31 Jen pár hodin. Projíždím tudy na kole
00:32:35 a chtěl jsem si udělat pár snímků hostince.
00:32:37 -Půvabná stavba.
-Ano, vypadá tak.
00:32:41 Ale bohužel má veskrze nedobrý vliv na život zdejšího lidu.
00:32:45 S majitelem jsem už mluvila o pitkách, které se tam konají,
00:32:49 -ale on je dál trpí.
-Takové je jeho živobytí.
00:32:54 Nemá právo živit se tím, že zneužívá slabostí svých bližních.
00:32:59 Ve vašem podání to vypadá jako ohavnost.
00:33:02 Je to ohavnost. Omluvte mě, prosím. Harwoode...
00:33:07 Chápu Henryho návštěvu hostince i zásobu lihovin v temné komoře.
00:33:12 Paní z Ascoynu byla krásná, ale puritánka.
00:33:16 Jak bych se mohl vlichotit do její přízně? Rozhodl jsem se,
00:33:20 že zaútočím její vlastní zbraní.
00:33:23 Bohužel vám můžeme nabídnout jen prostý oběd.
00:33:26 Jste laskavá, ale nechci obtěžovat.
00:33:29 Nejste na obtíž.
00:33:31 Obávám se, že ano. Vysvětlím vám to.
00:33:35 Prosím.
00:33:39 Když mi váš manžel řekl své jméno,
00:33:42 došlo mi, že jsem se ocitl ve velice nepříjemné situaci.
00:33:47 Moje matka pocházela z rodiny Ascoynů.
00:33:50 Provdala se podle nich pod úroveň
00:33:53 a od té doby se neznali ani k ní, ani ke mně.
00:33:58 Za těchto okolností by vám mohlo být nepříjemné,
00:34:03 kdybych s vámi dnes usedl k jednomu stolu.
00:34:07 Vysvětlete mé důvody svému manželovi.
00:34:10 Neprodleně opustím tento kraj.
00:34:13 Pane Mazzini, posaďte se.
00:34:19 Projevil jste nebývale ušlechtilou duši.
00:34:23 O zmíněné historii nevím zhola nic, ale povšimla jsem si,
00:34:27 že postoje rodiny mého manžela zaostávají za během času.
00:34:30 Ohlížejí se spíše na práva šlechty než na její povinnosti.
00:34:35 Vaše upřímnost mě jen utvrdila v jejich omylu.
00:34:39 Lord Tennyson měl pravdu, když napsal:
00:34:43 "Šlechetné srdce je víc než titul a víc než normanská krev."
00:34:48 -Zůstaňte u nás na oběd.
-V tom případě rád přijmu.
00:34:55 Muže ryzího charakteru jsem zahrál tak přesvědčivě,
00:34:59 že mě paní z Ascoynu pozvala, abych přijel následující víkend.
00:35:05 Když jsem se vrátil do naprosto odlišné atmosféry Claphamu,
00:35:09 dům vřel přípravami na Sibellinu svatbu s Lionelem.
00:35:13 Svatba se měla konat nazítří. Než jsem se večer uložil,
00:35:19 zašel jsem si do starého dětského pokoje pro knihu.
00:35:28 -Melancholie?
-Nazdar, Louisi.
00:35:35 Nezáříš štěstím, jak se na mladou ženu v tvé situaci sluší.
00:35:39 Vzpomínala jsem na legraci, jakou jsme tady užili.
00:35:43 -Ty, já a Graham.
-A Lionel.
00:35:46 Ano. A Lionel.
00:35:51 Louisi, já si ho nechci vzít!
00:35:54 -Proč ne?
-Je to trouba!
00:35:58 Na čtyřiadvacetiletého mladíka má poněkud usedlé způsoby.
00:36:06 Není na takové stesky už dost pozdě?
00:36:09 -Já vím. Ale tím je to horší.
-Říkal jsem, ať si vezmeš mě.
00:36:15 Já vím. Proto je to ještě horší.
00:36:31 Dneska ti to sluší víc než kdy jindy.
00:36:38 Jsi šťastný člověk, opravdu.
00:36:46 Nemohl jsem se zbavit dojmu,
00:36:48 že tohle bylo příliš i pro Sibellinu schopnost přetvářky.
00:36:52 Lionel se tedy dočkal mé pomsty, a jak říká italské přísloví,
00:36:57 pomsta je pokrm, který žádný gurmán nehltá zahorka.
00:37:04 V sobotu jsem vyjel z Londýna ještě v noci
00:37:07 a do Henryho domu jsem dorazil před úsvitem.
00:37:12 Do petrolejky v temné komoře jsem nalil benzín.
00:37:18 Pak jsem se uchýlil na louku a pár hodin spal,
00:37:21 než nadešla hodina rozumná pro sobotní návštěvu.
00:37:26 Den se vlekl v agonii nejistého očekávání.
00:37:29 Henry fotografoval a fotografoval, ale nezdálo se,
00:37:33 že by nějak pospíchal s návštěvou temné komory.
00:37:39 Bravo, Edith!
00:37:41 Dostal jsem strach, že se snad vzdal pití.
00:37:45 Ještě před svačinou si to vyvolám. Jdete taky?
00:37:49 Rád bych, ale trochu mě bolí hlava.
00:37:51 Ty chemikálie by to mohly jenom zhoršit.
00:37:54 Dáme si čaj ve stínu pod stromem. Tam bolest hlavy vždycky přejde.
00:37:59 Henry mě nebude mít za velkého nadšence.
00:38:02 Zato jeho nadšení je až přílišné. Můžu si za to sama.
00:38:07 Před svatbou měl málo zájmů. Většinu dne trávil ve svém klubu.
00:38:13 Zdálo se mi to nezdravé, proto jsme odjeli na venkov.
00:38:18 Doufala jsem, že se začne zajímat o blaho našeho panství.
00:38:22 Jako já. Ale hned po svatbě propadl fotografii.
00:38:27 Od té doby nedělá nic jiného.
00:38:31 -Pane Mazzini...
-Ano?
00:38:33 Nezlobte se, že s vámi mluvím o osobních věcech.
00:38:36 Ale dělá mi starosti, že Henry tráví tolik času se svým koníčkem
00:38:40 a nedělá nic užitečného. Copak to tak můžu nechat?
00:38:44 Nehodilo se podotknout, že teď už nemá Henry čas vůbec na nic,
00:38:48 proto jsem hovořil o jeho budoucnosti.
00:38:51 Nechtěl se nikdy prosadit v politice?
00:38:53 -Ne.
-A neměl jiné přání?
00:38:56 Jediné. Zvítězit na fotografickém salonu v Bruselu.
00:39:01 Co je tam?
00:39:03 Vzadu v zahradě asi někdo pálí listí.
00:39:06 V tuhle roční dobu přece ne!
00:39:10 -Henry!
-Ne, zůstaňte tady.
00:39:13 Leč co naplat, bylo pozdě.
00:39:17 Obřad se konal ve venkovském kostelíku v Chalfontu
00:39:21 před uložením do rodinné hrobky.
00:39:24 Paní z Ascoynu, která ve mně rozpoznala citlivého muže,
00:39:28 mě požádala, abych ji sem doprovodil.
00:39:33 Všechno má svůj čas a všechno má svůj účel tady na zemi.
00:39:40 Je čas zrození a je čas smrti.
00:39:44 Byla to zajímavá událost,
00:39:46 protože mi umožnila poprvé vidět všechny Ascoyny pohromadě.
00:39:50 Zajímavá a trochu skličující, když jsem viděl, kolik práce mě čeká.
00:39:56 Byl tu vévoda,
00:40:01 můj zaměstnavatel lord Ascoyne z Ascoynu,
00:40:06 admirál lord Horatio z Ascoynu,
00:40:11 generál lord Rufus z Ascoynu, a lady Agáta z Ascoynu.
00:40:23 A na kazatelně vykládal nekonečné nesmysly reverend Henry z Ascoynu.
00:40:30 Drahý zesnulý žil svůj život naplněný velkými činy
00:40:37 ve službách lidstva.
00:40:40 Ascoynové v souladu s tradicí drobné statkářské šlechty
00:40:43 posílali největšího troubu z rodiny do semináře.
00:40:48 -Nuže, sbohem drahá.
-Sbohem.
00:40:53 Žádné nářky. Na to se dá říct jen jedno: Musíme tam všichni.
00:40:58 Ještě že máme tuhle rodinnou hrobku,
00:41:00 stálou připomínku odkazu předků. Kremace je přece hrůza!
00:41:04 Kdo by chtěl strčit své nejbližší do nějaké pece!
00:41:08 Paní z Ascoynu už musí jít. Zvedá se vítr.
00:41:11 Jak je ctěná libost. Ještě že mši soužil bratranec Henry.
00:41:16 Nudný mamlas, ale zůstane to v rodině.
00:41:20 Lidi mají dneska divné nápady.
00:41:23 Kdosi mi před časem psal a chtěl tady pochovat svou matku.
00:41:28 Když sem začneme brát cizí lidi, bude tu plno.
00:41:31 Na nás místo nezbude.
00:41:34 V duchu jsem mu slíbil, že osobně dohlédnu na to,
00:41:38 aby pro něho se tu místo našlo.
00:41:43 Strýček Ethelred zrovna neoplývá taktem.
00:41:46 S chutí bych ho praštil.
00:41:48 Děkuji, že jste mě odvedl.
00:41:53 Dům bude tak prázdný! Ale přesto ho tam uvidím.
00:41:59 Nevím, jak tam vůbec vydržím.
00:42:02 Musíte zůstat? Změna prostředí...
00:42:05 Musím. Nemůžu jen tak utéct.
00:42:09 Řekli by, že na těch řečech bylo něco pravdy.
00:42:12 -Řečech?
-Ve vsi. Pomluvy.
00:42:18 Že prý Henry pil. Tajně. Prý to byla příčina té nehody.
00:42:25 Jsem si jist, že Henryho slova se nerozcházela s jeho činy.
00:42:30 Já zrovna tak. Jinak bych to neunesla.
00:42:36 Pojedeme daleko. Zkuste usnout.
00:42:40 -Nespím už kolik dní!
-Zkuste to. Prosím.
00:42:50 K představě, že získám korunku vévody z Chalfontu, přibyla další:
00:42:55 že vévodkyní po mém boku bude Edith z Ascoynu.
00:43:00 Důstojnost, s níž nesla svůj žal, svědčila o tom,
00:43:03 že její duše je stejně krásná jako její tvář.
00:43:09 Rozhodl jsem se, že se jí začnu dvořit,
00:43:12 jen co uplyne nezbytná doba smutku.
00:43:15 Sibella? Krásná dívka z předměstí.
00:43:20 Nebyl důvod, proč bychom nadále neměli zůstat přáteli.
00:43:24 Avšak její tvář se k vévodské korunce nehodila.
00:43:30 Zde je seznam směnek splatných tento týden.
00:43:33 Zatrhl jsem, kdo žádá o prolongaci.
00:43:36 Tenhle ano, Poe a Carter snad ano. Tihle ne.
00:43:41 Redbank a Holand... Tam máte přítele, že?
00:43:45 Známého. Znám Lionela Holanda.
00:43:48 -A je solventní?
-Nemám pochyb.
00:43:53 Děkuji.
00:43:59 -Mazzini!
-Ano?
00:44:02 Sledoval jsem vaši práci a mohu konstatovat,
00:44:07 že mé rozhodnutí přijmout vás k firmě bylo správné.
00:44:11 Také proto, abyste si mohl osvojit životní styl
00:44:16 přiměřený pro člena rodiny Ascoynů,
00:44:18 rozhodl jsem se jmenovat vás svým osobním tajemníkem,
00:44:22 jemuž náleží ročním příjem 500 liber.
00:44:25 Pane, nemohu...
00:44:26 Raději mlčte. Myslel jsem, že toto místo zaujme můj syn.
00:44:32 Vynasnažím se, aby mé setrvání ve funkci bylo hodno jeho památky.
00:44:42 Odešel jsem z Hellwordova domu
00:44:44 a najal si mládenecký byt v luxusní čtvrti.
00:44:47 Proč se dál trmácel mezi předměstím a centrem,
00:44:50 když se Sibella z Claphamu odstěhovala?
00:44:55 Ostatně, i pro ni bude výhodnější navštěvovat mě tady.
00:45:10 Vida, půvabná paní Holandová. Škoda slečny Hellwordové.
00:45:16 To ano. Louisi, nesluší se, abych tě navštěvovala.
00:45:21 Proč?
00:45:23 Vdaná žena v bytě svobodného muže! Nebezpečného...
00:45:28 -To se nesluší.
-Nebezpečného?
00:45:34 Ostuda je to jenom tehdy, když to praskne.
00:45:37 Tohle je diskrétní byt. Proto jsem ho vybral.
00:45:40 Aby tě mohly navštěvovat mladé dámy?
00:45:44 Jedna mladá dáma.
00:45:48 -Myslíš, že o to stojí?
-V to doufám.
00:45:55 -Co svatební cesta?
-Příšerná.
00:45:59 -Opravdu?
-Příšerná.
00:46:05 Co Itálie?
00:46:07 Nemožná! Když jsem chtěla jít nakupovat,
00:46:10 Lionel mě táhl do kostela nebo do galerie.
00:46:13 -Prý aby si rozšířil obzory.
-Má toho zapotřebí.
00:46:17 Měla bych tě pokárat, že jsi k němu nespravedlivý,
00:46:21 ale nemůžu.
00:46:23 Vzala jsem si největšího nekňubu v Londýně.
00:46:28 -V Anglii.
-V Evropě!
00:46:34 Italové jsou takoví fešáci! Jenže Lionel byl pořád se mnou.
00:46:42 Málem jsem zapomněla. Ty jsi taky Ital.
00:46:45 Napůl.
00:46:51 Můžu ti upřímně něco svěřit?
00:46:58 Komu, když ne mně?
00:47:01 Zblázním se. Sotva se mě dotkne, chce se mi křičet.
00:47:20 Co to dělám?
00:47:24 Moc dobře víš. Hraješ si s ohněm.
00:47:28 Ten aspoň hřeje.
00:47:31 Musím jít. Lionel dnes večeří doma.
00:47:37 -A kde večeří zítra?
-Má obchodní schůzku.
00:47:42 -A kde zítra večeříš ty?
-Tady?
00:47:46 Tady.
00:47:53 Ubohý polapený ptáček. Ale na zálety si může zaletět ke mně.
00:47:59 Myslel jsem i na jiné zavrženíhodné způsoby,
00:48:02 jak zabít čas do chvíle, kdy slušnost dovolí,
00:48:04 abych Edith přednesl svou žádost o ruku.
00:48:08 Pokud jde o můj cíl,
00:48:11 nemohl jsem zapomenout na nudné kázání při Henryho pohřbu.
00:48:15 Rozhodl jsem se, že reverend lord Henry z Ascoynu bude další.
00:48:21 Vzal jsem na sebe šat i způsoby biskupa z kolonií,
00:48:24 jenž se o dovolené zajímá
00:48:27 o náhrobní kameny z venkovských kostelů.
00:48:32 Dobrý večer, Monsignore.
00:48:35 Byl to šok, když mě oslovil církevním titulem,
00:48:38 leč vzpamatoval jsem se.
00:48:40 Dobrý večer. Právě pořizuji otisk pozoruhodného náhrobku.
00:48:44 Pramáti mé drahé nebožky ženy. Dovolte abych se představil.
00:48:50 Henry z Ascoynu, správce této farnosti.
00:48:54 Septimus Wilkinson, biskup z Metabelalandu.
00:48:58 Trávím dovolenou tím,
00:49:00 že na kole objíždím vaše překrásné venkovské kostely.
00:49:05 Povšiml jste si našeho transeptu?
00:49:08 Tran... Ach, úžasný!
00:49:11 Krakorce jsou nádherné!
00:49:15 Dovolí mi Monsignor, abych vám ukázal některá další místa,
00:49:19 -jež jsou naší pýchou?
-S největší radostí.
00:49:23 Pozornost návštěvníků obvykle upoutají pomníky rodu Ascoynů.
00:49:29 Všichni členové této rodiny, k jejíž mladší větvi náležím,
00:49:35 jsou pohřbeni zde v rodinné hrobce.
00:49:40 Tady vidíte prvního vévodu a jeho ženu.
00:49:45 Ti mrtví jako kdyby drželi stráž nad námi živými.
00:49:51 Kostel je obdařen množstvím architektonicky zajímavých prvků.
00:49:59 Zádušní kaple je zdobená listovými motivy a křížovou kytkou,
00:50:06 což je typické pro anglický pozdně gotický sloh,
00:50:11 jakož i zdobné špice křížové klenby.
00:50:16 A vždycky říkám,
00:50:19 že moje západní okno má veškerou bujarou nevázanost Chaucera.
00:50:26 Naštěstí bez vší nevkusné obhroublosti vlastní jeho době.
00:50:33 Přicházíme ke křtitelnici...
00:50:36 Nakonec mě, jak jsem očekával, pozval na večeři.
00:50:39 Reverend lord Henry nebyl z těch moderních farářů,
00:50:42 kteří trapně přenášejí zásady svého stavu i do soukromí.
00:50:46 Projevil však zájem o šíření křesťanské víry v Metabelalandu,
00:50:50 který jsem stěží mohl uspokojit.
00:50:53 Misijní společnost nás bohatě zásobila výtisky Písma svatého
00:50:58 přeloženého do metabelštiny,
00:51:00 avšak domorodci neumí číst ani ve své mateřštině...
00:51:04 -Vy umíte mluvit metabelsky?
-Jako samouk.
00:51:09 Bylo by pro mě svrchovaně zajímavé slyšet, jak takový jazyk zní.
00:51:15 -Nemám zrovna nejlepší výslovnost.
-Ale Monsignore...
00:51:21 Daniel, třeba oddíl o tom, jak je svržen do jámy lvové.
00:51:29 HUHŇÁ
00:51:35 To byla jen hovorová podoba.
00:51:40 Pozoruhodné!
00:51:44 Monsignore, portské. Co tomu vínu říkáte?
00:51:52 -Skvělé!
-Ročník šedesát devět.
00:51:56 Neznám lepší ročník.
00:52:01 Jenomže můj lékař má na věc jiný názor.
00:52:05 -Čemu dává přednost?
-Abstinenci.
00:52:13 -Smím vám nabídnout doutník?
-Díky.
00:52:48 Tvrdí, že to prý nesvědčí mým tepnám.
00:52:57 Ale já na to říkám: Co mi to může udělat,
00:53:03 když si dám večer jednu skleničku?
00:53:08 -A kdyby dvě...
-No ovšemže!
00:53:13 -Vy mě tedy neodsuzujete?
-Ani v nejmenším.
00:53:18 Smím-li to tak říct, při vší úctě ke svým nadřízeným,
00:53:24 vaše návštěva mi skýtá cosi,
00:53:29 čeho bych se nikdy nedočkal od žádného duchovního v této zemi.
00:54:04 Stalo se, jak jsem předpokládal.
00:54:07 Lékař usoudil, že reverend podlehl svému portskému.
00:54:10 Smrt taktně připsal srdečnímu selhání.
00:54:14 Cestou do Londýna jsem se rozhodl metodicky pokračovat
00:54:17 v likvidaci zbývajících překážek.
00:54:21 Lady Agáta byla průkopnicí v hnutí za volební právo žen.
00:54:30 Nepříjemným důsledkem jejích veřejných vystoupení bylo to,
00:54:34 že ji provázelo bdělé oko městské policie.
00:54:37 Když se na veřejnosti neobjevovala,
00:54:39 byla ve vězení a tudíž nedosažitelná.
00:54:43 Nakonec, abych vytypoval vhodnou příležitost,
00:54:45 připojil jsem se k hnutí sám.
00:54:49 Její přívrženci chtěli oslavit její propuštění z věznice tím,
00:54:53 že na střed Londýna svrhnou spršku letáků.
00:55:02 Ženy Británie! Bojujte za svá práva!
00:55:28 Vystřelil jsem k nebi šíp. Agátě tam bude líp.
00:55:35 Admirál lord Horatio z Ascoynu, to byl tvrdší oříšek.
00:55:40 Jen zřídkakdy vystoupil na souš.
00:55:43 Měl jsem pocit, že na tenhle úkol budu i já krátký.
00:55:50 Když tu mi pomohla námořní katastrofa,
00:55:53 k níž došlo kombinací umíněnosti a jistého pomatení mysli,
00:55:58 bohužel zrovna té jeho.
00:56:01 Na levobok!
00:56:05 -Myslíte na pravobok, pane?
-Vlevo!
00:56:17 Obě lodi se ihned potopily.
00:56:20 Všichni muži byli naštěstí zachráněni, až na jednoho.
00:56:25 Admirál lord Horatio umíněně trval na tom,
00:56:28 že půjde ke dnu i se svou lodí.
00:56:34 Naopak s lordem Rufusem z Ascoynu, generálem,
00:56:37 jenž neúnavně předváděl,
00:56:39 jak bojoval ve válečném tažení do jižní Afriky,
00:56:43 bylo snadné pořízení.
00:56:44 Nepřítel ukrytý za kopcem se v tu chvíli objevil mezi stromy.
00:56:50 Pozdržel jsem palbu, dokud z úkrytu nevylezli úplně všichni.
00:56:55 Pak jsem vydal rozkaz: Pal! Bum, bum, bum!
00:57:02 Člověk uvyklý ryku kanonády by měl sejít ze světa třaskavinou.
00:57:07 Do konzervy kaviáru jsem ukryl jednoduchou leč účinnou bombu.
00:57:13 Pochoutka přišla generálovi poštou.
00:57:17 Předstíral jsem, že jsem jim na ten trik naletěl
00:57:20 a poslal jsem k nim koně.
00:57:22 Nepřítel ukrytý za kopcem se v tu chvíli objevil mezi stromy.
00:57:27 Pozdržel jsem palbu, dokud z úkrytu nevylezli úplně všichni.
00:57:37 Kaviáru jsme si užili na Krymu. Ten mají Rusové opravdu dobrý.
00:57:43 VÝBUCH
00:57:47 Nezbylo z něj vůbec nic.
00:57:52 Jako kdyby nad naším nešťastným rodem snad visela nějaká kletba.
00:57:57 -Vypadá to tak.
-Uvědomujete si,
00:58:00 jak blízko vás ta série tragédií posunula k nástupnictví?
00:58:04 -Na něco takového jsem nepomyslel.
-To byste měl.
00:58:08 Můžete se totiž stát dědicem vévodského titulu.
00:58:11 V případě, že současný vévoda zemře bezdětný,
00:58:14 stojím mezi vámi a titulem jenom já. A já jsem starý muž.
00:58:20 Ještě jsem se nevzpamatoval z té první tragédie.
00:58:23 Já se mohu stát vévodou z Chalfontu?
00:58:26 Téměř dozajista se jím stanete.
00:58:29 Proto mám dojem, že bude vhodnější,
00:58:31 když přestanete být pouhým zaměstnancem banky,
00:58:35 -a stanete se mým partnerem.
-Je to pro mě veliká čest.
00:58:41 Kdybyste přistoupil blíž, všechno vám rád vysvětlím.
00:58:54 Kdyby žila, získala by vaše matka titul ještě před vámi.
00:58:59 Mým prvním úkolem coby společníka byl rozhovor s Lionelem,
00:59:02 jenž přišel velmi poníženě.
00:59:07 Nuže k věci. Zažádali jste o prolongaci směnky.
00:59:11 To máš tak, Louisi.
00:59:13 Spekuloval jsem, ale ceny neklesly tak, jak jsem čekal.
00:59:16 Musím podotknout,
00:59:18 že posláním našeho ústavu je podpora uvážených investic,
00:59:23 nikoli financování hazardních transakcí.
00:59:28 Jak rád bych ho odmítl!
00:59:31 Jenomže zkrachovalý Lionel by nemohl dál podporovat Sibellu
00:59:34 v její marnotratnosti a já tuto roli převzít nehodlal.
00:59:38 Nuže dobrá, vyhovíme. Za zvýšený úrok.
00:59:42 Podle mého soudu nazrál čas zaútočit na Edith z Ascoynu.
00:59:47 Je zima. Půjdeme dovnitř?
00:59:50 Vím, proč jste se zachvěla. Nebylo to zimou.
00:59:54 Ne... Nemohu zapomenout.
00:59:59 Já vím. Snažíte se vůbec?
01:00:02 Nechci se vás dotknout, ale věřte...
01:00:04 Prosím, tam ne.
01:00:10 Bylo to Henryho křeslo?
01:00:12 Nikdo se ho od toho dne nedotkl. Ničeho tady.
01:00:17 Všechno zůstalo, jak bylo, jeho stůl, šaty...
01:00:22 Neumím si to představit jinak.
01:00:26 Děláte z domu svatyni. To je chyba.
01:00:30 Svatyně nejsou místem k životu. Velmi si vás vážím.
01:00:36 Vašich zásad, vaší odvahy. Víc než všech ostatních žen.
01:00:41 Ale sama vůči sobě i vůči ostatním máte povinnost žít.
01:00:48 -Pro budoucnost!
-Jakou já mám budoucnost?
01:00:58 Nyní řeknu něco velice troufalého.
01:01:01 Možná mě vykážete z domu. Jde o tohle:
01:01:06 Kdybyste měla pocit,
01:01:08 že podpora oddaného ctitele by vám byla ku pomoci,
01:01:13 byl bych poctěn kdybyste mě vyslyšela
01:01:15 a přijala mou nabídku k sňatku.
01:01:20 Pane Mazzini!
01:01:28 To je šok!
01:01:31 Jsem dojata, jsem vděčna, ale, ani ve snu mě nenapadlo,
01:01:38 že bych se znova vdala.
01:01:41 Mluvil jsem troufale a předčasně.
01:01:46 Berte má slova pouze jako možnost, která zůstává kdykoli otevřena.
01:01:53 Když jsem se vrátil, čekala mě Sibella.
01:01:55 Měl jsem z ní radost.
01:01:57 Nikdy jsem neobdivoval Edith tak, jako když jsem byl se Sibellou,
01:02:00 a po Sibelle jsem toužil nejvíc, když jsem byl s Edith.
01:02:05 Zdržel jsem se. Nudila ses?
01:02:08 Ne. Koukala jsem do ohně a vzpomínala.
01:02:12 Na co?
01:02:14 Jak jsme si kdysi u krbu pekli kaštany a co se od té doby stalo.
01:02:20 Co třeba?
01:02:22 Říkal jsi mi, abych si nebrala Lionela,
01:02:24 protože se můžeš stát vévodou. Smála jsem se ti.
01:02:28 A vzala si Lionela. A teď jsi skoro vévoda.
01:02:34 Oba jsme na tom teď líp.
01:02:37 Tobě se to řekne. Ty nejsi provdaný za Lionela!
01:02:41 Scházíme se, když chceme, nemusíme se vidět, když nechceme.
01:02:46 Nevidíme se tak často, jak bych chtěla.
01:02:49 -Byl jsi pryč celý víkend!
-Musel jsem.
01:02:51 -Kam?
-K paní z Ascoynu,
01:02:54 vdově po bratranci, který zahynul.
01:02:57 Všichni tví bratranci nějak hynou.
01:03:00 Vůbec bych se nedivila, kdybys je všechny zavraždil.
01:03:04 Jsem nešika.
01:03:17 -Jak jsi na to přišla?
-Jen mi to ujelo.
01:03:21 Když to nikomu neřekneš, svěřím ti své tajemství. Já je zavraždil.
01:03:27 Už dlouho tě podezírám. Jaká je?
01:03:32 -Kdo?
-Paní z Ascoynu.
01:03:35 -No, je vysoká, štíhlá...
-Půvabná?
01:03:39 -Říkají, že je krásná.
-Ty taky?
01:03:42 Nepřemýšlel jsem o tom.
01:03:45 Co jí řekneš, pokud se tě zeptá na mě?
01:03:56 Že jsi dokonalá směsice nedokonalostí.
01:04:01 Že tvůj nos je trošku moc krátký, ústa trošku moc široká.
01:04:07 Ale že tvůj obličej je tváří ženy, o níž se mužům jen sní.
01:04:12 Jinak jsi marnivá, sobecká, krutá, proradná.
01:04:20 Řeknu, že jsi roztomilá. Zkrátka že jsi Sibella.
01:04:27 -Krásný proslov!
-Je to tak.
01:04:31 Řekni mi to ještě jednou.
01:04:39 Tvůj nos je trošičku moc krátký.
01:04:42 A ústa? Ústa jsou trošku moc široká.
01:04:53 Můj zaměstnavatel byl stižen mrtvicí.
01:04:56 Nebylo mu pomoci. Lékař mu dával nejvýš měsíc života.
01:05:01 Byl ke mně vlídný a já byl jenom rád,
01:05:03 že nemusím toho starouška zabít.
01:05:06 Brzy stála mezi mnou a mým dědictvím jediná překážka,
01:05:10 a to sám vévoda.
01:05:12 Nemohl jsem přijít na to, jak se ho zbavit,
01:05:14 protože život v těch kamenných zdech pro mě byl velkou neznámou.
01:05:18 Když jsem jednoho dne čekal, že mě v mém bytě opět navštíví Sibella,
01:05:23 promýšlel jsem už po sté, jak to udělat.
01:05:31 -Dobrý den, pane Mazzini.
-Madam z Ascoynu!
01:05:35 Projíždím kolem, tak mě napadlo, že se zastavím.
01:05:43 Neviděli vás, neriskujete?
01:05:45 Jisté konvence je třeba brát s rezervou.
01:05:49 Jsem snad u muže vaší pověsti v nebezpečí?
01:05:51 Já mám na mysli vaši pověst.
01:05:54 Nechci být nezdvořilý, ale neměla byste se zdržet dlouho.
01:05:57 Vážím si vaší zásadovosti.
01:06:00 Mám jen jednu věc, kterou chci vyřídit.
01:06:02 A to?
01:06:04 Přemýšlela jsem o tom, co jste mi posledně řekl.
01:06:07 A také o tom, co by na to řekl Henry.
01:06:11 Vzpomínám si, že řekl: Máš v sobě až příliš mnoho dobra.
01:06:17 Někdy lituji, že ostatním je odepřeno.
01:06:22 Znovu jsem zvážila vaši nabídku. Děkuji vám za ni. Ráda přijímám.
01:06:27 Ach, já nemám slov...
01:06:30 Ale aspoň tři měsíce bychom si to měli nechat pro sebe.
01:06:34 Jak myslíte. Za těchto nových okolností je tím spíš žádoucí,
01:06:39 aby vaše neobvyklá, ač velice potěšitelná návštěva skončila.
01:06:43 Pokud coby manžel budete stejně pozorný jako přítel,
01:06:48 bylo mé rozhodnutí opravdu šťastné.
01:06:58 Neměli bychom to říct alespoň strýčkovi Ethelredovi
01:07:01 jakožto hlavě rodiny?
01:07:04 Snad ano. Napíšu mu. Sbohem, Louisi.
01:07:09 Sbohem, Edith.
01:07:13 Necháváš tu nejšťastnějšího muže v Londýně.
01:07:24 Vůbec jsem se netěšil na to, jak tu novinu sdělím Sibelle.
01:07:28 Nemohla to ovlivnit,
01:07:31 ale ženy mají nepříjemnou schopnost dělat zbytečné scény.
01:07:34 Dělají ublížené, zatímco samy jsou na vině.
01:07:40 Ale což, mám ještě tři měsíce, než se tahle bouře strhne.
01:07:53 Ty jsi začal užívat růžový olej?
01:07:56 -Ne, proč?
-Cítím ho tu.
01:08:00 Na schodech jsem právě potkala moc krásnou ženu.
01:08:05 -To byla zřejmě paní z Ascoynu.
-Co tu dělala?
01:08:07 -Navštívila mě.
-Proč?
01:08:10 Rodinné problémy. Naleju ti sherry.
01:08:17 O pár dní později jsem dostal dopis od Lionela.
01:08:20 Žádal mě, abych ho navštívil v jisté delikátní záležitosti.
01:08:24 Zneklidnilo mě to. Dovedl jsem si domyslet,
01:08:27 co myslí tou delikátní záležitostí.
01:08:30 Půjde spíš o velice nechutný výstup.
01:08:34 Dva dny nato jsem vyrazil na klopotnou cestu do Basewateru.
01:08:38 Lionel nedbal na to, že nebydlí v nóbl čtvrti.
01:08:41 -Vítám tě. Dáš si?
-Ne, díky. Přes den nikdy.
01:08:46 -Já si dám. Na zahřátí.
-Venku je dost teplo...
01:08:52 -To byl jen vtip.
-Jistě.
01:08:56 -Tak se posaď.
-Ne, radši postojím.
01:09:01 -Teplý den na tuhle roční dobu.
-Určitě. Taky dost perný.
01:09:09 Mohli bychom jít rovnou k té záležitosti?
01:09:12 Jistě. Je to choulostivá záležitost.
01:09:16 Ale vím, že všechno bereš sportovně.
01:09:20 -Vždycky jsi to uměl.
-Díky.
01:09:22 Obdivoval jsem, jak jsi přijal to, že si Sibella vzala mě a ne tebe.
01:09:27 Jiný by to nesl velice těžko. Vyhrává ten lepší, řekl jsi.
01:09:33 Zachoval ses jako džentlmen.
01:09:35 Tak myslím, že když jsi tehdy o Sibellu sám usiloval
01:09:40 a my dva jsme staří přátelé, mohl bys mi pomoci.
01:09:45 Už jsem ti říkal, že se mi v obchodě moc nedaří.
01:09:49 A teď je to horší. Jsem na dně.
01:09:52 Tak jsem si řekl: Promluvíš se starým přítelem Louisem.
01:09:57 Užili jsme spolu tolik pěkných chvil,
01:10:00 když jsme v dětském pokoji u krbu pekli kaštany...
01:10:04 Zřejmě tě paměť klame.
01:10:06 Nepamatuji se, že by se náš vztah dal označit za přátelský.
01:10:11 Pokud si vzpomínám, byli jsme si protivní od samého začátku
01:10:14 a tato averze lety jen narůstala.
01:10:17 Považoval jsem tě za přítele.
01:10:19 Vždycky. Proto jsem si taky řekl...
01:10:22 Považuji za čestné upozornit tě, že tato debata je ztrátou času.
01:10:27 Víš, cos udělal? Odsoudils mě k smrti!
01:10:31 Proč myslíš?
01:10:33 Zbývá jediná možnost. Všechno skoncovat.
01:10:36 Přestaň s tou nesmyslnou komedií!
01:10:39 Mám pojistku. Aspoň moje žena bude zajištěná.
01:10:42 -Nech těch hloupostí.
-Louisi, prosím tě.
01:10:46 Ne kvůli sobě. Ale kvůli té chudince.
01:10:50 Vstaň, je to trapné!
01:11:06 Řeknu ti jen jedno. Že jsi grázl. Sobeckej grázl!
01:11:14 Dovol, abych ti připomněl nedávnou minulost.
01:11:17 Byl jsem obchodní příručí a ty zlatá mládež.
01:11:19 Neznal ses ke mně. Teď se situace obrátila
01:11:22 a ty ke mně přijdeš skuhrat!
01:11:25 Obchodní příručí, správně.
01:11:28 Mizernej poskok, nic jinýho nejsi! Jak nám teď vyrostl!
01:11:33 Ale tvá matka se spustila s flašinetářem!
01:11:39 -Stoupni si!
-Co?
01:11:40 Vstaň!
01:11:43 Nestrpím, abys bral jméno mé matky do svých obhroublých úst!
01:11:56 Strč hlavu pod studenou sprchu!
01:11:59 Nehodlám se špinit rvačkou s ožralým troubou.
01:12:13 Nemělo smysl v tom vulgárním výstupu pokračovat,
01:12:18 a tak jsem šel domů.
01:12:25 Vykoupal jsem se a chtěl jsem si odpočinout,
01:12:29 abych na tu trapnou scénu zapomněl.
01:12:32 Nebylo mi dopřáno odpočívat dlouho.
01:12:44 Promiň, že tě ruším, když máš tolik práce,
01:12:47 ale mám důležitou novinu. Špatnou.
01:12:51 Musela jsem ti to přijít říct.
01:13:00 Lionel o nás zjistil všechno. Že chodím za tebou.
01:13:06 -Vážně?
-Ano.
01:13:10 Včera večer mi udělal příšernou scénu.
01:13:14 Ani on není takový osel, aby se nechal věčně podvádět.
01:13:18 Až mě vyslechneš, humor tě přejde. Chce totiž požádat o rozvod.
01:13:23 Jak naivní a pošetilé!
01:13:27 Vidím jen jedinou možnou cestu, jak z toho ven.
01:13:33 A to jest?
01:13:35 Lionel mě stále miluje. Na mém štěstí mu velice záleží.
01:13:40 Jako džentlmen by mohl nechat zažádat o rozvod mě...
01:13:44 Kdyby?
01:13:46 Kdybych měla pádný důvod mu vysvětlit,
01:13:49 že jinak by ohrozil společenské postavení nejen budoucího vévody,
01:13:54 ale také budoucí vévodkyně z Chalfontu.
01:13:59 Chápu.
01:14:06 Jsi velice chytrá, Sibello, ale ne dost chytrá.
01:14:10 Co tím myslíš?
01:14:11 Že mě vydíráš! Ošklivé slovo, ale trefné.
01:14:16 -Vím, že blafuješ.
-Řekni to ještě jednou!
01:14:20 Jak chceš.
01:14:25 Vysvětlím to.
01:14:27 Myslela sis, že máš všechna esa v rukávě, leč stalo se,
01:14:32 že jsem měl kartu, o níž nemáš ani tušení.
01:14:36 Kdo blafuje teď?
01:14:38 S Lionelem jsem mluvil asi před hodinou.
01:14:41 Z jeho řeči bylo naprosto zřejmé, že nemá nejmenší podezření,
01:14:46 že mezi námi dvěma panuje jiný vztah, než kamarádství těch,
01:14:52 kdo spolu v dětském pokoji pekli kaštany.
01:14:58 Děkuji za nabídku k sňatku, ale musím ji odmítnout,
01:15:01 protože mám jiné plány, které mi znemožňují ji přijmout.
01:15:06 Brzy oznámím zasnoubení s paní z Ascoynu.
01:15:17 Smím-li to tak říct, zachoval ses jako padouch.
01:15:23 Napadlo tě někdy, Sibello, že máme hodně společného?
01:15:32 Žádala bych po tobě příliš mnoho, kdybys mě doprovodil ke dveřím?
01:15:43 Považoval jsem za skvělý tah,
01:15:45 když s naším tajemstvím seznámíme vévodu.
01:15:47 A nemýlil jsem se.
01:15:50 Edith a já jsme obdrželi pozvání, abychom strávili pár dní na hradě.
01:15:54 Musím přiznat, že jsem nemohl potlačit vítězoslavný pocit,
01:15:58 když jsem se blížil k hradní bráně za okolností zcela odlišných
01:16:02 od své první návštěvy.
01:16:05 Konala se zde malá domácí oslava.
01:16:07 Hosty byla kromě nás lady Redpaulová a její dcera Maud,
01:16:11 nikoli nepodobná kravkám redpaulského plemene
01:16:14 a stejně tak konverzačně zdatná.
01:16:17 -Byla jste už letos v Opeře?
-Néé!
01:16:23 Odpoledne mě Etelred pozval na prohlídku hradu.
01:16:26 Bylo příjemné stát na hradbách s vědomím,
01:16:29 že půda, která se táhla, kam oko dohlédlo, bude brzy moje.
01:16:34 Pobavilo mě, že jsme prošli stejnou trasu
01:16:36 jako tehdy za šest pencí.
01:16:39 Nikdy jsem nebyl v budově tak štědře vybavené smrtícím náčiním.
01:16:44 Potěžkejte si tohle. Naši předkové museli být siláci, Louisi.
01:16:51 Ovšem zdálo se,
01:16:53 že nejsou odolní vůči vražedným metodám 20. století.
01:16:58 Večer byl můj hostitel stále naživu
01:17:01 a já dosud neměl žádný plán.
01:17:08 Edith je krásná žena. Jste šťastný muž.
01:17:12 Jsem si toho plně vědom.
01:17:15 -Co soudíte o Maud?
-Půvabné děvče.
01:17:18 I když její konverzační schopnosti postrádají jiskru.
01:17:22 Nejnudnější ženská, co znám.
01:17:26 Hloupá, ale dobrý chovný materiál.
01:17:33 To je přednost Redpaulů. A navíc rodí většinou chlapce.
01:17:40 Takže vy se hodláte...
01:17:42 Odpoledne jsem mluvil s její matkou.
01:17:45 Je ráda, že se holky zbaví.
01:17:48 -Gratuluji vám!
-Povinnost vůči rodině.
01:17:53 -A kdy se ta svatba koná?
-Co nejdřív, nejsem už nejmladší.
01:17:58 A třeba to napoprvé nebude syn. Bude to tichá svatba.
01:18:02 Maud není typ na velkou parádu.
01:18:05 Líbánky strávíme na Riviéře a pojedem do Itálie.
01:18:09 Přátelům se s ní chlubit nehodlám.
01:18:13 Až bude mít rodinu, sama se bude držet stranou.
01:18:18 Tato zpráva mě natolik vyvedla z míry,
01:18:22 že kdybych u sebe měl nějaký jed, na místě bych mu posloužil
01:18:26 a riskoval následné výslechy.
01:18:30 Jedno bylo jisté:
01:18:32 Pokud se ho nezbavím během své nynější návštěvy na hradě,
01:18:35 budu svědkem toho, jak se moje plány hroutí.
01:18:41 Z celého srdce vám přeji hodně štěstí.
01:18:47 Nazítří jsem šel s Ethelredem na lov. Jen jako jeho společník,
01:18:51 protože mé zásady mi nedovolují účastnit se krvavých sportů.
01:18:55 Obešel jsi pasti, Hoskinsi?
01:18:57 -Ještě ne.
-Jedna zrovna sklapla.
01:19:01 Ztrácelo se mi moc zvěře, tak jsem začal klást pasti na pytláky.
01:19:13 Hoskins tě napřed vyplatí a pak můžeš jít.
01:19:18 Snad tě to odnaučí pytlačit v mém revíru.
01:19:31 To stačí.
01:19:41 Pasti stále přemisťuj, nebo si navzájem řeknou, kde jsou.
01:19:44 Ano, Milosti.
01:19:47 -Takové pasti jsou zakázané.
-To jsou.
01:19:50 -Co když to půjde udat?
-Za pytláctví ho zavřou.
01:19:54 Když bude mlčet, poleží si jen pár dní v posteli.
01:19:59 Co byste volil?
01:20:06 Na tyhle darebáky nic jiného neplatí.
01:20:10 Vypadlo mi pouzdro na cigarety. Doženu vás.
01:20:30 -Máte ho?
-Ano, díky.
01:20:33 Odpoledne si můžeme vyjít ještě jednou, pokud budete chtít.
01:20:36 S největší radostí.
01:20:39 A tak jsme po obědě vyrazili zmasakrovat pár dalších ptáků.
01:20:43 -Slyšíte?
-Co je to?
01:20:45 Něco jsem slyšel. Někdo běžel tím kapradím.
01:20:48 Další mizera pytlák! Jdeme!
01:20:55 Někdo tady byl. Vidíte?
01:20:59 Sakra! Louisi, pomozte! Honem!
01:21:07 Zbláznil jste se?
01:21:09 Ticho, Ethelrede! Chci si s tebou promluvit.
01:21:12 Stačí výkřik a ihned ti ustřelím hlavu.
01:21:17 A abych to zamaskoval, budu utíkat ke hradu pro pomoc.
01:21:23 Řeknu, že jsi šlápl na past a přitom se ti odjistila puška.
01:21:29 Tak mlč. Abych tě netrápil příliš dlouho, budu stručný.
01:21:40 Až domluvím, zastřelím tě.
01:21:44 Budeš šestý Ascoyne, jehož jsem zabil. Chceš vědět proč?
01:21:49 Za to, co Ascoynové udělali mé matce.
01:21:53 Protože se vdala z lásky, ne pro titul, peníze či půdu.
01:21:58 Odsoudili ji k životu v chudobě, v bídě,
01:22:02 ve světě, pro který nebyla stvořena.
01:22:05 Ty sám jsi odmítl i její poslední přání být pohřbena na Chalfontu.
01:22:10 Když jsem viděl její nuznou rakev klesat do hrobu,
01:22:14 vyštvanou po smrti tak jako zaživa,
01:22:18 přísahal jsem, že se pomstím za vaši zlovolnou pýchu.
01:22:23 Tuto pomstu právě dovádím ke konci.
01:22:30 Je vidět, že jsi blázen. Dej sem honem tu pušku.
01:22:35 Ne. Myslím, že odtud bude zásah odpovídat příhodě,
01:22:42 kterou na hradě vylíčím.
01:22:52 Pomoc! Pomoc! Pomoc!
01:22:58 A tak Ethelred, osmý vévoda z Chalfontu,
01:23:02 našel své místo v rodinné hrobce.
01:23:08 Na smutek zbylo jen málo Ascoynů.
01:23:10 Mého zaměstnavatele, kratičký čas devátého vévodu z Chalfontu,
01:23:15 ranila mrtvice, když slyšel, že zdědil titul.
01:23:21 Jak jinak, stal jsem se desátým vévodou z Chalfontu.
01:23:29 Před smrtí však vévoda ještě stačil sepsat poslední vůli,
01:23:32 v níž mi odkázal svůj podíl v bance.
01:23:38 Tohle můžete odnést.
01:23:47 U příležitosti mého příchodu na hrad se konala malá slavnost.
01:23:53 Slibuji vám, že mým prvořadým zájmem, i zájmem paní z Ascoynu,
01:23:57 která mi prokázala čest stát se mou nevěstou,
01:24:01 bude blahobyt celého panství i lidí, kteří v něm žijí.
01:24:06 Žehnej vám Bůh.
01:24:08 JÁSOT
01:24:25 Já jsem Pennyman ze Sprocitovy farmy.
01:24:27 Moje paní, můj syn Tom ze Sprocitovy farmy,
01:24:31 pan Whywoad ze Sprocitovy farmy.
01:24:35 Ze Sprocitovy farmy?
01:24:38 Ne, Milosti. Ze Scotland Yardu.
01:24:43 -Scotland Yard?
-Choulostivá záležitost.
01:24:49 -Omluv mě na chvilku, drahá.
-Pojďte se mnou.
01:24:55 Byla to taková rána, že mi to přímo vyrazilo dech.
01:24:59 Který z nich to bude?
01:25:02 Mladý Ascoyne? Henry? Ethelred? Farář? Generál? Lady Agáta?
01:25:11 Nebo všichni dohromady?
01:25:18 -Nuže?
-Mám čest s vévodou z Chalfontu?
01:25:23 Jsem detektiv inspektor Burgoyne z kriminálního oddělení
01:25:28 -a mám na vás zatykač pro vraždu.
-Vraždu?
01:25:32 -Pro vraždu Lionela Holanda...
-Koho, prosím?
01:25:35 Lionela Holanda z Basewateru, dne 17. října.
01:25:53 Snažil jsem se vydedukovat,
01:25:55 jaký sled událostí vedl k této truchlivé ironii osudu.
01:26:00 Lionel opileckou hrozbu sebevraždou zřejmě uskutečnil.
01:26:04 Ale proč vina padá na mě?
01:26:07 Sám čas a soudní proces odhalí pravdu.
01:26:11 Neviděl jsem důvod,
01:26:14 proč bych nevyužil privilegia svého stavu,
01:26:19 totiž práva být souzen před Sněmovnou lordů.
01:26:22 Louisi Ascoyne Mazzini, vévodo z Chalfontu!
01:26:27 Jakožto anglický peer jste obviněn z vraždy.
01:26:30 Vaše Milosti, cítíte se vinen zločinem,
01:26:33 z něhož vás obviňují, nebo nevinen?
01:26:35 -Nevinen.
-Kdo vás bude soudit?
01:26:39 -Bůh a moji peerové.
-Bůh vám dopřej zproštění viny.
01:26:45 ...bude pravda, celá pravda a nic než pravda.
01:26:49 K tomu mi pomáhej Bůh.
01:26:51 Řekněte nám laskavě svými slovy obsah rozhovoru,
01:26:56 který jste vedli s manželem večer před jeho smrtí.
01:27:00 Řekl mi, že Louis, tedy obžalovaný,
01:27:04 ho zítra má navštívit v jisté delikátní záležitosti.
01:27:07 Naznačil v jaké záležitosti?
01:27:11 Zjistil, že obžalovaný a já jsme měli...
01:27:16 -Měli jste milostný poměr?
-Ano.
01:27:20 Jak na to reagoval?
01:27:23 Považoval za správné osobně mu sdělit,
01:27:25 že má v úmyslu ihned požádat o rozvod.
01:27:29 Obžalovaného znáte. Jakou jste od něho očekávala reakci?
01:27:34 Čekala jsem, že ho to rozběsní.
01:27:37 Podědil vévodský titul. Mě už nepotřeboval.
01:27:41 -Chápu. Chtěl se vás zbavit.
-Ano.
01:27:46 Mohla byste Jejich Lordstvům říct,
01:27:49 za jakých okolností jste objevila manželovu mrtvolu?
01:27:55 Vrátila jsem se kolem půl páté.
01:28:01 Jejich Lordstva připouštějí, aby se svědkyně posadila.
01:28:08 A co bylo dál?
01:28:11 Vrátila jsem se kolem půl páté.
01:28:14 Vešla jsem do manželovy pracovny.
01:28:17 Ležel bezvládně na zemi s dýkou zabodnutou v hrudi.
01:28:23 Ještě poslední otázku. Vyhrožoval váš manžel někdy sebevraždou?
01:28:29 -Nikdy.
-Děkuji vám.
01:28:35 Můj mandant žádá, zda by mohl svědkyni položit několik otázek.
01:28:40 Jejich Lordstva žádosti vyhovují.
01:28:45 Paní Holandová, uvědomujete si, že jste pod přísahou?
01:28:49 Ovšem.
01:28:53 I to, že na vašem svědectví závisí lidský život?
01:28:58 Ano.
01:29:01 Údajný rozhovor s manželem večer před jeho smrtí je čirý výmysl.
01:29:06 Tak to ne!
01:29:09 A říkám, že spáchal sebevraždu.
01:29:12 To by neudělal, aniž by mi zanechal nějakou zprávu!
01:29:14 Opravdu ji nezanechal?
01:29:17 Policie pokoj zevrubně prohledala.
01:29:21 Nenašli vůbec nic.
01:29:24 Vaše svědectví je snůška lží diktovaných touhou po pomstě.
01:29:34 Tak to není! Tak ne!
01:29:37 Předpokládám, že obžalovaný má pro své tvrzení jiné pohnutky,
01:29:41 než aby svědkyni rozrušil.
01:29:44 Mou pohnutkou je odhalit pravdu.
01:29:46 K tomu se sešlo celé toto shromáždění, Vaše Milosti.
01:29:52 ... bude pravda, celá pravda a nic než pravda.
01:29:55 K tomu mi dopomáhej Bůh.
01:29:59 Jste Edith Mazziniová, vévodkyně z Chalfontu?
01:30:04 Kde a kdy jste se stala ženou obviněného?
01:30:07 Včera ráno ve věznici.
01:30:11 Chtěla jsem dát celému světu jednoznačně najevo,
01:30:14 že věřím v jeho nevinu.
01:30:18 Tímto krokem chci ukázat, že ačkoli nejednal správně,
01:30:23 a to pro svou vrozenou vlídnost a dvornost,
01:30:26 které mu jen těžko umožňují odmítnout přízeň dam,
01:30:30 považuji ho za muže, do jehož rukou mohu svěřit svůj život.
01:30:34 A není to jen můj názor.
01:30:37 Můj manžel Henry a jeho strýček Ethelred,
01:30:41 oba bohužel už nejsou mezi námi,
01:30:45 tito i jiní členové rodiny Ascoynů, kdyby byli naživu,
01:30:49 by nepochybně s mými slovy souhlasili.
01:30:53 Děkuji, Vaše Milosti.
01:30:56 Byl zesnulý klientem banky, v níž jste předsedou správní rady?
01:31:01 V případě obchodní transakce by přišel za vámi do kanceláře?
01:31:05 -Ano.
-Místo toho vás pozval domů?
01:31:08 -Ano.
-K obchodnímu jednání?
01:31:12 -Ano.
-Tomu Jejich Lordstva mají věřit?
01:31:16 Ano.
01:31:17 A při tom obchodním jednání se rozplakal, padl na kolena
01:31:21 -a hrozil sebevraždou?
-Ano.
01:31:24 -To je při jednání běžné?
-Není to běžné.
01:31:27 -Ale tentokrát to tak bylo.
-Ano.
01:31:30 -Tomu Jejich Lordstva mají věřit?
-Ano.
01:31:34 Vaše jednání bylo tak prudké,
01:31:37 že začaly padat rány a on se vás pokusil zabít?
01:31:40 -Ano.
-A to je při jednání běžné?
01:31:44 -Ne.
-Ale tentokrát to tak bylo.
01:31:46 -Ano.
-Tomu mají Jejich Lordstva věřit?
01:31:50 -Ano.
-Dobrá.
01:31:54 Slyšel jste někdy o rvačce žárlivého manžela
01:31:56 -a milence jeho ženy?
-Ano.
01:31:58 -Často?
-Motiv z brakové literatury...
01:32:05 Tvrdím, že tentokrát se to stalo. A ne v brakovém čtivu!
01:32:10 -Já tvrdím že ne.
-Dále tvrdím,
01:32:14 že jelikož jste neznal smířlivou povahu své budoucí choti,
01:32:17 nechtěl jste být uveden v rozvodových materiálech,
01:32:20 což by mohlo překazit vyhlídky na váš výhodný sňatek
01:32:23 -s tak bohatou a krásnou ženou.
-Ne, vůbec ne.
01:32:29 Takže navrhoval jste paní Holandové rozchod?
01:32:33 Ne.
01:32:35 Ani když jste měl v úmyslu vzít si jinou ženu?
01:32:45 Musím přiznat, že jsem na jejich verdikt zvědavý.
01:32:57 Pánové. Otázka pro Vaše Lordstva je tato:
01:33:04 Je obžalovaný vinen zločinem, z něhož byl obžalován, nebo není?
01:33:14 Vinen, na mou čest.
01:33:17 Vinen, na mou čest.
01:33:30 Považoval bych za milé a dojemné, kdyby mě navštívila moje žena.
01:33:34 Což učinila, aby se rozloučila.
01:33:37 Naopak tvůj příchod mi připadá nemístný a naprosto nechutný.
01:33:43 Tížilo by mě, kdyby poslední pohled, kterýs mi věnoval,
01:33:47 byl pohled plný zášti jako v soudní síni.
01:33:50 Jelikož díky tvému "svědectví" mě pošlou na šibenici,
01:33:54 nemůžeš čekat pohled plný lásky.
01:33:57 -Není žádná naděje?
-Jaká, prosím tě?
01:34:01 Pamatuješ, jak ses mě u soudu ptal na to,
01:34:06 zda zanechal dopis na rozloučenou?
01:34:10 Co když ano? Co když by se objevil?
01:34:14 -Ještě teď, poslední večer.
-To by byl zázrak.
01:34:19 Zázraky se dějí. Může se to stát.
01:34:28 Chápu...
01:34:31 Zvláštní, jak to na světě chodí. Kdyby sis vzal mě místo Edith...
01:34:36 Nebo ty mě místo Lionela...
01:34:40 Byl by dosud naživu a ty bys nemusel jít zítra na šibenici.
01:34:45 Pokud jsi nezabil ještě někoho...
01:34:52 -To všechno je ale bezpředmětné.
-Myslíš?
01:34:57 Pamatuješ staré dobré časy, kdy jsme si hráli:
01:35:01 -Cinky linky pípy píp...
-Černouška si rychle chyť.
01:35:05 A když křičí, nech ho jít. Z kola ven!
01:35:10 Hodně černoušků muselo jít, ať už chtěli nebo ne.
01:35:14 A všichni byli z rodu Ascoynů.
01:35:20 Nadožíváme se vysokého věku.
01:35:24 Ještě že se Edith do rodiny jenom přivdala.
01:35:27 Její vyhlídky snad budou lepší.
01:35:32 Nestane-li se zázrak. Jako ten, o němž jsme už mluvili.
01:35:37 A je to tady.
01:35:39 Sibella najde dopis, pokud já na oplátku zavraždím Edith.
01:35:44 Takže teď se můžou stát hned dva zázraky.
01:35:48 Ano.
01:35:49 Je možné, že jsou na sobě nějakým způsobem závislé?
01:35:53 Řekla bych, že je to možné. Co ty na to?
01:36:01 Končit!
01:36:07 Co ty na to?
01:36:10 Chudák Edith. Obávám se, že jí to může ukrátit život.
01:36:17 Sbohem, Louisi.
01:36:22 Nemohl jsem než přijmout.
01:36:25 Ostatně vždycky se můžu dodatečně rozhodnout,
01:36:27 který ze dvou malých černoušků půjde z kola ven.
01:36:30 Milá Edith, okouzlující Sibella...
01:36:35 Každá byla jiná a obě jsem znal moc dobře, jak jsem si myslel.
01:36:41 Ale uběhla noc a nic se nestalo.
01:36:44 Do osmi zbývá pár minut.
01:36:46 Došlo mi, že Sibella přišla jen proto, aby mě týrala.
01:36:50 Aby vzbudila naděje a zas je zklamala.
01:36:54 Že jsem na to nepřišel hned! Není divu. To je celá Sibella.
01:37:23 Už je čas?
01:37:26 Víte, komu nejvíc letí čas? Muži před popravou.
01:37:30 K šibenici, i když ho to mrzí, dojde vždycky příliš brzy.
01:37:36 Máte nějaké poslední přání?
01:37:38 Rád bych vám poděkoval za četná dobrodiní.
01:37:42 Představíte mi svého přítele?
01:37:45 Pan Elliot, vévoda z Chalfontu.
01:37:50 Dobré jitro, Milosti. Nezdržím vás dlouho.
01:37:55 Nejdřív, pokud mi to Vaše Milost dovolí,
01:37:59 rád bych vám přečetl pár veršů,
01:38:01 jež jsem sám složil pro tyto truchlivé okamžiky.
01:38:06 -Dovolí Vaše Milost?
-S radostí.
01:38:14 Příteli, teď uvaž...
01:38:18 Promiňte. Vaše Milosti, uvažte:
01:38:23 Dokud v žilách tepe krev, ač mnoho času už vám vskutku nezbývá,
01:38:27 jak krátký života je běh mezi zrozením a smrtí,
01:38:33 jak dlouhé potom na věčnosti spočinutí.
01:38:39 Milosti, je čas.
01:38:46 -Plukovníku!
-Co je?
01:38:53 Milosti, jsem šťasten,
01:38:55 že vás mohu zpravit o telefonátu z ministerstva.
01:38:58 Našel se dopis psaný rukou pana Holanda, kde hovoří o sebevraždě.
01:39:04 -Je to zázrak!
-Ano. Vypadá to tak.
01:39:10 Než obdržím další instrukce, přijměte prosím pozvání ke mně.
01:39:15 -Sbohem, pane.
-Sbohem, Milosti.
01:39:26 Není služební povinnosti, které bych se vyhnul tak rád.
01:39:31 Chudák Elliot. Kdyby nečetl tu svou ohavnou báseň,
01:39:34 mohl jsem se elegantně houpat na oprátce dřív, než zpráva došla.
01:39:39 Tolik se na to těšil...
01:39:41 Strážný před budovou říkal, že vás očekává dav lidí.
01:39:45 Když chudáci přišli o mou smrt, ukážu se jim alespoň živý.
01:39:50 Je tam ovšem nejen Její Milost vévodkyně,
01:39:53 -ale také paní Holandová...
-Jak je ta písnička?
01:39:58 "Rád bych měl z nich kteroukoli, kdyby druhou čerti vzali."
01:40:03 -Nuže sbohem!
-Sbohem, Vaše Milosti.
01:40:09 JÁSOT DAVU
01:40:37 "Rád bych měl z nich kteroukoli, kdyby druhou čerti vzali."
01:40:43 -Milosti!
-Ano?
01:40:46 Jsem z časopisu Expres, který mě pověřil,
01:40:49 abych vás požádal o souhlas s vydáním vašich pamětí.
01:40:53 Paměti?
01:40:55 Aha, paměti. Paměti!
01:41:05 Moje paměti!
01:41:15 Skryté titulky Dagmar Čápová
Snímek, věnovaný skvělému britskému herci Alecu Guinnessovi (nar. 1914, např. filmy Most přes řeku Kwai, Doktor Živago, Hvězdné války a mnoho jiných, v r. 1959 povýšen za své herecké mistrovství do šlechtického stavu, v r. 1979 dostal Oscara za celoživotní dílo). V příběhu mladíka, inscenujícího sérii vražd svých šlechtických příbuzných, kteří stojí mezi ním a vévodským titulem, mohl Guinness naplno rozvinout své komediální umění, když ztělesnil hned osm rolí (včetně jedné ženské…).
