Vášeň je síla, vůči které jsme bezmocní. Nostalgická romance o lásce, která vzplála v drsném prostředí novozélandské pustiny. Australský film, oceněný třemi Oscary a Zlatou palmou na MFF v Cannes (1992). Hrají: H. Hunterová, A. Paquinová, H. Keitel, S. Neill a další. Scénář a režie Jane Campionová
00:00:37 PIANO
00:01:15 -Hlas, který slyšíte, nevychází z mých úst.
00:01:21 Je to můj vnitřní hlas.
00:01:26 Od šesti let jsem nahlas nepromluvila.
00:01:29 Nikdo neví proč.
00:01:32 Dokonce ani já.
00:01:45 Mému otci se to vůbec nelíbí.
00:01:48 Říká, že kdybych si vzala do hlavy přestat dýchat, zemřela bych.
00:01:59 Dneska mě provdal za muže, kterého jsem nikdy neviděla.
00:02:04 Zanedlouho pojedu i s dcerou za ním, do jeho země.
00:02:09 Manželovi prý nevadí, že jsem němá.
00:02:13 V jednom dopise prý napsal:
00:02:16 "Bůh miluje němá stvoření, a já také"
00:02:21 Kdyby tak měl i boží trpělivost!
00:02:25 Ticho totiž nakonec každého poznačí.
00:02:31 Divné na tom je, že podle mne nejsem němá.
00:02:37 Zřejmě kvůli mému pianu.
00:02:40 Během cesty mi bude chybět.
00:03:31 PIANO UMLKLO
00:03:42 -Podejte mi ruku! No tak!
00:03:45 Podejte mi ruku!
00:03:48 -No, to je ono!
00:04:43 No a je to.
00:04:46 Máme to za sebou, madam.
00:04:49 Ty vole, já si musím jít ulevit.
00:04:51 Už jsem to nemohl vydržet.
00:04:55 -Stoupni si po větru, ty vole.
-No jasně, to víš, že jo.
00:05:12 Zima jak v prdeli, co?
00:05:14 -No, moc se to nevydařilo, co?
00:05:19 -Co to je?
-Kristepane, to je tíha!
00:05:25 -Drž to pořádně, kruci!
00:05:28 Zaber, neflákej se, zaber!
00:05:31 -Taky bys nám moh pomoct, ne?
-Kurva!
00:05:34 Proč se na ně nevyserem? Necháme je tady, ne?
00:05:36 -Nech toho. Nekecej pořád! To je nápad, ty hrdino!
00:05:39 Jestli máš tu odvahu, tak je tady nech, ty chytráku.
00:05:44 -Počasí je špatný.
00:05:46 Možná se sem v tý vichřici nemůžou dostat.
00:05:49 Přenocujete tady?
00:05:51 -(arogantně) Říká, že děkuje.
00:05:53 -Tak jdem, chlapi, pojďte!
00:06:00 Nechce tvoje matka s náma radši do Nelsonu?
00:06:10 -Prý se radši zaživa nechá sníst domorodci,
00:06:13 než by se vrátila na ten odporný člun!
00:06:17 -Dej si pozor,
00:06:19 abych ti za ty drzý řeči jednu nevrazil, slečinko!
00:06:23 Jak chcete!
00:07:13 TESKNÁ MELODIE
00:07:25 VÝKŘIK FLORY
00:07:32 -Mami! Dávej pozor!
00:07:35 Pojď! Jsi v pořádku? Dej!
00:07:48 Koukej, je ze mě noční motýl!
00:07:51 Nechytne to tady?
00:08:11 -Mami? Mami, víš co?
00:08:14 Přemýšlela jsem...
00:08:18 Nebudu ho oslovovat "tati". Vůbec nijak mu nebudu říkat.
00:08:22 Ani se na něj nepodívám.
00:08:32 HOVOR MAORSKY
00:09:19 -Máme zastavit?
00:09:27 Stojíme?
00:09:30 Haló!
00:09:52 -Jdeme dál!
00:10:28 Slečno McGrathová, zde Alisdair Stewart.
00:10:31 Musíte se vzbudit. Mám tady spoustu pomocníků.
00:10:48 MAORSKY
00:10:53 -Vidím, že máte spoustu beden. Chtěl bych vědět, co v nich je.
00:11:01 Slyšíte mne?
00:11:08 To jsem rád.
00:11:10 Opravdu.
00:11:13 Co je v tomhle?
00:11:23 Jste útlá, to jsem nečekal.
00:11:28 A tady?
00:11:31 Veliká bedna!
00:11:37 Co v ní je? Postel?
00:11:39 -To je maminčino piano!
00:11:43 -Bainesi, ať to nosí po dvou. Vezmeme bedny, stůl a kufry.
00:11:53 Co myslíš?
00:11:58 -Je... unavená.
00:12:02 -Především je moc malá.
00:12:08 -Ne, ne! Jenom kufry!
00:12:11 No a ty bedny taky.
00:12:13 Tak, jdeme, jdeme!
00:12:17 No pojďte!
00:12:28 Piano? To zatím nemůžeme vzít.
00:12:30 -Musíte! Maminka ho chce!
00:12:33 -Ano, já taky, ale dnes máme málo mužů.
00:12:36 Nemůžeme ho vzít. Je moc těžké.
00:12:42 Nebo tu necháme vaše oblečení a nádobí?
00:12:46 S tím byste souhlasily?
00:12:51 -Piano musíme vzít s sebou!
00:12:54 -Nedohadujme se už o tom.
00:12:56 Jsem šťastný, že jsem sem už konečně...
00:12:59 -Máma se ptá, jestli se pro piano někdo vrátí!
00:13:03 -Omlouvám se za zpoždění, které bohužel nastalo...
00:13:06 -...když teď odnesou ostatní věci?
00:13:09 -(posměšně) Starý mládenec je najednou v rozpacích?
00:13:19 -Musím vás upozornit, že nás čeká těžká cesta.
00:13:23 V buši si roztrháte šaty, připravte se na to.
00:13:33 VÝSKÁNÍ
00:13:35 -Co to děláte? Na zábavu teď není čas!
00:13:38 Bainesi!
00:15:08 ŽIVÁ DISKUSE V MAORŠTINĚ
00:15:11 -Co je? Proč stojíme?
00:15:14 -Ta cesta vede k pohřebišti. Tam nesmíme.
00:15:22 -Vím, oč jim jde. O peníze. Chtějí to o den natáhnout.
00:15:26 Ne, ne, znají jinou cestu a ukážou nám ji!
00:15:36 HROM
00:15:43 -Septimé! Okamžitě to sundej! Tak sundej to!
00:15:46 Dávej pozor, co to děláš? To jsou nápady, dávej pozor!
00:15:50 Nech toho! Roztrháš to!
00:15:54 Dávej pozor!
00:15:57 Roztrháš to, roztrháš to!
00:16:09 Ruku dolů.
00:16:12 Když už spolu nemůžete mít obřad, alespoň se spolu vyfotografujete.
00:16:24 Dávejte pozor na ty jemné krajky!
00:16:28 -Můj skutečný táta je slavný německý skladatel!
00:16:33 Máma ho poznala, když byla zpěvačkou v Lucemburské opeře.
00:16:40 Proč?
00:16:44 Já chci být taky na fotografii!
00:16:48 -Necháme to přikryté?
-Ne, ta plachta je tam kvůli židlím.
00:16:53 MUŽ:Odkryjte to!
00:16:55 To je počasí!
00:16:58 -Na těch deskách to klouže! Málem jsem upadla!
00:17:01 FOTOGRAF: Sedněte si na tu židli, ano?
00:17:04 Sundejte tu plachtu.
00:17:06 FOTOGRAF:Ten déšť mě mrzí, nebudu mít dost světla.
00:17:20 Tak, a sednout!
00:17:31 -A kde měli svatbu?
-V hlubokém lese.
00:17:35 Za družičky měli opravdové víly.
00:17:38 A každá si přivedla skřítka. Ne, to není pravda.
00:17:42 Bylo to v jednom malém kostelíku, uprostřed hor.
00:17:45 -A v kterých horách to bylo?
-V Pyrenejích.
00:17:48 -Tam jsem nebyla.
00:17:50 -Máma kdysi zpívala německé písně. A její hlas se rozléhal údolím.
00:17:55 Teda, ještě před tou nehodou.
00:17:57 -Co se stalo?
00:18:00 -Jednou, když můj táta s mámou zpívali spolu uprostřed lesů,
00:18:04 zničehonic začala bouřka.
00:18:06 Ti dva ale zpívali tak zaníceně, že si nevšimli bouřky ani deště.
00:18:11 A když se jejich zpěv začal blížit k posledním tónům písně...
00:18:15 VENKU SKUTEČNÁ BOUŘE
00:18:17 -...z nebe najednou sjel obrovský blesk,
00:18:20 zasáhl otce, a on shořel jako fakle.
00:18:23 A ve chvíli, kdy tatínka zabil ten blesk, maminka oněměla.
00:18:27 Od toho dne už neřekla ani slovo.
00:18:33 -Bože můj!
00:18:38 Víc nepromluvila?
00:18:41 To z toho šoku, ano, ano.
00:18:43 Stává se to. Hrozné!
00:18:47 -To je počasí!
-Oh, Bože!
00:18:52 Příšerné, příšerné!
00:18:54 Tak!
00:18:56 Pomůžu vám, ano, pomůžu.
00:19:07 HROM
00:19:49 -Promiň, promiň.
00:19:57 Budu muset na pár dní odjet.
00:20:02 Mám zájem o nějakou maorskou půdu, mám možnost ji koupit lacino.
00:20:09 Já doufám, že si mezitím zvyknete.
00:20:13 A možná že bychom to spolu mohli zkusit.
00:20:19 Tak, ano?
00:21:32 -Neumím číst.
00:21:44 -Zaveďte nás prosím zpátky tam, kde jsme přistály.
00:21:52 -To nemůžu, je mi líto.
00:21:57 Mám práci.
00:22:02 Sbohem.
00:22:35 Nemůžu vás tam zavést.
00:22:39 To nejde!
00:23:24 VESELÁ HUDBA
00:23:45 -Mami! Mami, koukej!
00:24:03 Mami! Mami!
00:25:44 ZPĚV V CIZÍM JAZYCE
00:25:47 ŽÁDNÁ HUDBA
00:25:54 FALEŠNÝ TÓN VE ZPĚVU
00:26:10 -Ahoj.
00:26:12 -Ahoj.
00:26:40 -No konečně ses přestal česat. Vypadalo to nepřirozeně.
00:26:44 Vidíš?
00:26:46 Přes ty díry se prostrčí hlavy. Předveď to. Budou mrtvé.
00:26:50 Reverend použije zvířecí krev. Určitě to bude působivé.
00:26:53 -Moc působivé!
00:26:56 -Čaj!
00:27:02 -Molly?
00:27:05 Co bys řekla na to, kdyby někdo...
00:27:08 ...hrál na kuchyňský stůl...
00:27:11 ...jako na piano?
00:27:14 -Jako na piano?
00:27:16 -Je to divné. Vždyť to není piano!
00:27:21 Nejde z toho zvuk.
00:27:24 -Koláč!
00:27:27 Pokračuj.
00:27:29 POZPĚVOVÁNÍ DOMORODCŮ
00:27:32 -Vím, že je němá. Teď si ale myslím...
00:27:37 Co když to není všechno? Co když jí přeskakuje?
00:27:40 -Ticho!
00:27:43 Vůbec žádný zvuk?
-Ne, hrála na stole.
00:27:47 -Ano, svatební šaty přímo roztrhala. Všechny krajky jsou zničené!
00:27:53 Přísahala bych, že si do nich utřela nohy.
00:27:57 -Nohy!
00:28:02 -Zatím k ničemu nedošlo. Jen mě to znepokojuje.
00:28:08 -Jistě, já to chápu.
00:28:13 -Možná je to proto, že je němá.
-Možná.
00:28:17 Vlnu!
00:28:20 -Jsem si jistý, že časem si ji oblíbím.
00:28:25 -Rozhodně! Zvířata si člověk taky oblíbí.
00:28:28 I když jsou němá.
00:28:32 -Vévoda z Yorku tisíc mužů měl,
00:28:35 Hnal je vzhůru až na vrch kopce a pak zas dolů šel.
00:28:41 Vévoda z Yorku, tisíc mužů měl...
00:28:46 -Těch padesát akrů za potokem. Co ty na to?
00:28:52 -Teď nemám peníze. O co ti jde?
00:28:55 -Vyměním tu půdu.
-Za co?
00:28:59 -Za piano.
00:29:04 -Za to na břehu?
00:29:12 Není tam močál?
00:29:15 -Ne.
00:29:23 -No tohle! Baines a muzika, to bych neřekl.
00:29:27 Možná skrytý talent.
00:29:32 -Potřebuju učitele, jinak bych se hrát nenaučil.
00:29:38 -Ano, to máš pravdu.
00:29:43 Ada umí hrát.
00:29:46 V dopise psali, že hraje výborně už od pěti nebo šesti.
00:29:59 -Na čem?
00:30:02 -No na tvém pianu. Vyměnil jsem ho.
00:30:06 Co říká?
00:30:08 -Říká, že piano je naše a on se ho nesmí ani dotknout!
00:30:15 Je to hlupák! Neumí číst a je protivný!
00:30:19 -Možná že se to naučí!
00:30:21 A ty budeš mít možnost hrát!
00:30:29 Nauč ho, jak s tím zacházet!
00:30:35 Piano je moje. Moje!
00:30:39 -Už toho mám dost!
00:30:42 Jsme rodina a všichni musíme přinášet oběti!
00:30:46 Včetně tebe! Budeš ho učit!
00:30:49 Dohlídnu na to!
00:31:14 REPTÁNÍ
00:31:31 -Ah! Broadband! Drahý nástroj!
00:31:37 Tady ho nikdo nemá!
00:31:39 Ani v Novém Jižním Walesu, to vím teda určitě!
00:31:43 A tam má piano hodně lidí.
00:31:53 Parfém.
00:31:57 A sůl, samozřejmě.
00:32:55 -Maminka říká,
00:32:57 že nikoho nebude učit na rozladěném pianu.
00:33:00 Já vás naučím stupnice!
00:33:07 Doufám, že máte čisté ruce!
00:33:12 Vždyť to ladí!
00:33:27 Je naladěné!
00:33:31 Já ho učím!
00:33:50 Máma chce vidět, jak umíte hrát.
00:33:54 -Mně se nechce hrát.
00:33:57 Raději budu poslouchat, a tak se učit.
00:34:00 -Každý musí cvičit!
00:34:04 -Já chci poslouchat.
00:34:18 Au!
00:34:24 STUPNICE
00:34:29 -Krása!
00:34:36 PŘECHOD DO PLYNULÉ HUDBY
00:35:06 -Ještě jednou to zopakuj.
00:35:08 Byl to tvůj učitel?
00:35:11 A jak jsi s ním mluvila?
00:35:22 Své myšlenky, jsi vkládala přímo do jeho mysli?
00:35:28 Co se stalo? Proč jste neměli svatbu?
00:35:36 Polekal se?
00:35:39 A přestal tě poslouchat?
00:35:47 -Smím tě políbit?
00:35:59 Dobrou noc.
00:36:04 -Vylez! Vylez, jsi neposlušný pes!
00:36:08 Nemám tě ráda! Vylez, musíš se umýt.
00:36:12 KŇUČENÍ
00:36:14 PIANO
00:36:17 -No tak, Flynne! Vylez!
00:36:33 -Ado, počkej! Stůj!
00:36:36 Umíš uzavírat obchod?
00:36:41 Můžeš piano dostat zpátky.
00:36:44 Chtěla bys ho?
00:36:47 Tak chtěla?
00:36:55 Víš...
00:36:58 Chci se s tebou dohodnout.
00:37:03 Chci dělat jisté věci...
00:37:08 ...když budeš hrát.
00:37:10 Dovol mi to, a piano bude tvoje. Co říkáš?
00:37:14 Za každou návštěvu jedna klávesa.
00:37:36 Šaty?
00:37:39 A sukně?
00:37:44 Za každou černou?
00:37:47 To je ale mnohem míň.
00:37:50 Dobře, dobře! Černé klávesy!
00:38:07 -Ubohý pejsek!
00:38:10 Jaký odporný člověk, tě vyhnal do toho hrozného, hrozného deště?
00:38:18 Co, pejsku? Hm?
00:38:21 Postarám se o tebe dobře!
00:38:26 -Nůžky!
00:38:28 Díky!
00:38:30 -Nessy, polož to a tady mi dej ruku.
00:38:33 -Až to dokončím, promluvím s ní. Měla by pomáhat.
00:38:35 -Ne, ať jde pan Stewart!
-Nessy, nestyď se.
00:38:40 -Ne!
-No dobrá Mary, ty taky, pojď sem!
00:38:45 No tak, děvče. Hni sebou!
00:38:47 -Tak dobře!
00:38:52 -Výborně! Natáhni ji.
00:38:55 Tak.
00:39:00 Ne, ne, natáhni ji, no!
00:39:02 No?
00:39:07 Tak!
00:39:09 Koukni se, jen se koukni. Useknu ti ruku.
00:39:25 -Flynne, Flynne, no tak!
00:39:27 Ke mně, slyšíš?
00:39:31 Jsi ošklivý, neposloucháš mě!
00:39:34 Flynne, Flynne!
00:39:36 Proč mi to děláš?
00:39:38 Flynne, Flynne!
00:39:42 PIANO
00:39:46 ZABUŠENÍ NA DVEŘE
00:39:52 -Chci mluvit se svou matkou!
00:40:01 Nechci být venku, chci se na tebe dívat!
00:40:08 Budu úplně zticha!
00:40:15 Co? Styděl by se?
00:40:17 Nebudu se na něj dívat!
00:41:26 HEZKÁ ROMANTICKÁ MELODIE
00:42:49 -Dávej si pozor!
00:42:54 Tobě bych ani dávat nemusela, ale přesto, tumáš!
00:42:58 Přijď včas! Tady máš, kdy bude začátek.
00:43:02 Ale protože ty doprovázíš herce, musíš přijít o hodinu dřív.
00:43:07 -Hej!
00:43:12 Tak jak to pokračuje?
00:43:20 To znamená, že mu to jde?
00:43:26 -Zdá se, že si zvyká. Sblížili jste se?
00:43:33 Nojo, to chce čas, věř mi.
00:43:42 -(naléhavě) Zvedni si sukni!
00:44:00 Zvedni ji výš.
00:44:23 Výš!
00:44:29 Výš!
00:44:31 Zvedni ji!
00:45:19 -Říkám ti, potřebuješ ženu!
00:45:23 Přece nechceš, aby ti to celý život viselo jen mezi nohama.
00:45:27 Když to máš, tak to musíš taky využít.
00:45:30 -Neboj se, Penny, pomůžu ti.
00:45:34 -Mám ženu!
-To nevadí, pomůžu i jí.
00:45:37 -Přestaň se vytahovat!
00:45:42 -Co ty o tom víš?
-Ten ti to dal, co?
00:45:46 -Kde máš ženu?
-Ženu?
00:45:49 Žije vlastním životem. Je v Anglii.
00:45:52 -Je ošklivá? Že jsi od ní utekl?
00:45:57 Potřebuješ jinou!
00:46:01 Takový poklad přeci nemůžeš, jen tak nechat ležet!
00:46:09 -Sundej si blůzu!
00:46:12 Chci vidět tvé ruce.
00:46:43 Hrej!
00:47:09 Dvě klávesy!
00:47:17 POMALÁ NĚŽNÁ ROMANCE
00:47:51 HUDBA DYNAMICKÁ
00:48:02 -Budu pozorně poslouchat na zkoušce,
00:48:05 protože bydlím daleko a nemohu chodit tak často.
00:48:09 -Který znak znamená zkoušku?
00:48:16 Snad není na světě horší osud, než být němý.
00:48:20 -A hluchý.
-No ano, a hluchý taky.
00:48:24 Příšerné, hrozné!
00:48:26 -Tedy, když už mám být upřímná, máma říká,
00:48:29 že většina lidí mluví nesmysly.
00:48:31 A nemá cenu je poslouchat.
00:48:34 -No, to je dost tvrdý názor.
00:48:37 -Ano, je špatný!
00:48:43 MAORSKY
00:48:58 -Tak co? Prodají to?
00:49:03 Nabídni jim za půlku území přikrývky.
00:49:09 Dvanáct!
00:49:15 Nabídni jim zbraně, Bainesi.
00:49:22 K čemu jim ta půda je? Nic s ní nedělají!
00:49:25 Neobdělávají ji. Nic tady není.
00:49:29 A vůbec, proč si myslí, že jim patří?
00:49:37 No, mohl bych ji alespoň vyměřit, co myslíš?
00:49:41 -Ano, proč ne?
00:49:48 -Ada říká, že ti to docela jde.
00:49:51 Rád bych tě slyšel hrát. Co už umíš?
00:49:56 -Zatím ještě nic.
00:50:50 Ado! Čtyři klávesy!
00:50:52 Proč pět? Chci si jen lehnout!
00:50:58 Dobře, dobře, pět!
00:52:16 -Bylo to dávno, když přišel máj,
00:52:18 Rozkvetly louky, všude ráj.
00:52:24 Překrásné dívce zdál se sen, byla to Barbara Allen.
00:52:34 -Tak pojďte, pojďte, honem!
00:52:46 -No tak, zaber!
00:52:50 -Prosím!
-To je andílek!
00:53:03 -Kdo nemá namalované rty, postaví se do řady za Rose, ano?
00:53:08 Všichni byli na záchodě?
00:53:17 -Nepobíhejte po jevišti!
00:53:23 ŽENA:-Přidávají další židle!
00:53:25 MUŽ:-Koukejte, kdo je tady!
00:53:32 -(posměšně) Náš hudebník, pan Baines!
00:53:35 Nechceš nám něco zahrát, Georgi? Nějakou serenádu?
00:53:38 Nebo radši sonátu?
00:53:44 -Nemohl byste obracet noty, když bude Nessy hrát?
00:53:47 Doprovází děti.
00:53:52 -Už jsem v kostýmu.
00:53:56 -Jsem moc ráda, že jste půjčil piano.
00:53:59 Kde je ta píseň?
00:54:01 -Kdy už začnou?
00:54:05 OBECENSTVO NEKLIDNĚ HLUČÍ
00:54:21 -Georgi, zahraješ nám Mary Hairy Little Ann?
00:54:26 -Nebo radši polku? Pro tebe je to přece maličkost, ne?
00:54:32 -Hej, Georgi, pojď k nám!
00:54:37 REVEREND:
-Dámy a pánové, prosím sedněte si.
00:54:40 Za chvíli začínáme.
00:54:42 POTLESK
00:54:48 ÚŽAS
00:54:55 ANGLICKÁ PÍSEŇ
00:55:41 -A tak ta dívka našla postupně všechny manželky Modrovouse.
00:55:47 HROM ZVENKU
00:55:50 -Jejich hlavy ještě krvácely a v očích byly slzy.
00:55:56 ZE ZÁKULISÍ:
-Zpomal, Nessy, zpomal!
00:55:59 -Co to? Někdo jde?
00:56:03 SKŘÍPĚNÍ DVEŘÍ
00:56:05 MUŽSKÝ HLAS:-Už jsem se vrátil, moje milovaná!
00:56:09 Pojď mě přivítat!
00:56:12 -Oh! Můj manžel! To je překvapení!
00:56:16 -Ano! Skutečné překvapení!
00:56:21 Odhalila jsi mé tajemství!
00:56:27 Ty, nejmladší z mých žen, musíš být připravena zemřít!
00:56:46 Nebudu dál čekat!
00:56:50 Odhal své hrdlo!
00:56:52 BOJOVNÝ KŘIK
00:56:55 PANICKÝ KŘIK OBECENSTVA
00:57:00 HEREC:Nechte mě, tak dobře, nechte mě!
00:57:03 -Nechte toho!
00:57:11 REVEREND: Nechte toho a pojďte sem!
00:57:15 Vidíte to? Je to jen představení.
00:57:21 -To je paní Williamsonová, Parsenová, paní Reedová,
00:57:27 slečna Palmerová.
00:57:30 REVEREND:No tak vidíte, hlupáci. Říkal jsem vám, žádné čáry!
00:57:34 -V pořádku.
00:57:49 -Dělej, co chceš.
00:57:52 Hraj si, co chceš.
00:58:02 ZÁDUMČIVÁ HUDBA
00:58:56 TLUMENÉ VYHEKNUTÍ
00:59:05 -Chci, abychom teď spolu leželi bez šatů.
00:59:09 Za kolik to bude?
00:59:20 Deset kláves?
00:59:43 FLORA SI POZPĚVUJE
01:01:11 -Teď na další!
01:01:23 MAORSKY
01:01:39 -Tohle už nikdy nedělej, rozumíš?
01:01:42 To je hanebnost a velký hřích!
01:02:05 -Vím, proč pan Baines neumí nic zahrát!
01:02:11 -Vrať se sem!
01:02:15 -Nikdy ho k pianu nepustí. Jenom si hraje, co ji baví.
01:02:20 A někdy dokonce nehraje vůbec!
01:02:25 -Kdy je další hodina?
01:02:28 -Zítra.
01:02:38 HEKÁNÍ
01:03:07 -Rozhodl jsem se vrátit ti piano.
01:03:10 Dál už nechci!
01:03:18 Ta domluva z tebe dělá děvku.
01:03:21 A ze mě mizeru.
01:03:26 Chci, abys o mě stála.
01:03:30 Ale nejde to!
01:03:39 Vem si ho a jdi!
01:03:43 No tak jdi!
01:04:01 -Položte to!
01:04:08 To není tvoje! Kam to piano taháš?
01:04:12 -Vždyť nám ho vrátil!
01:04:15 -Polož to!
01:04:17 Položte to!
01:04:21 Vím, oč ti jde! Vidím do tebe!
01:04:25 Nenechám se obrat o svou půdu! Počkej tady!
01:04:32 -George nechce s nikým mluvit!
01:04:37 Je nemocný!
01:04:45 Máš pro Hiru nějaký tabák?
01:04:48 -Ne.
01:04:55 Bainesi?
01:04:58 Bainesi!
01:05:00 Poslyš, podle mne bys toho učení neměl nechat.
01:05:05 Dohlédnu na to, aby tě učila. Aby přinesla nějaké noty a tak.
01:05:10 -Já se nechci učit.
-Ne?
01:05:13 -Ne.
01:05:18 -A co naše dohoda?
01:05:21 Nemůžu ti za to piano dát peníze.
01:05:25 -Nechci peníze. Prostě jsem ho vrátil.
01:05:30 -Nejsem si jistý, že ho chci.
01:05:34 -Vrátil jsem to spíš tvé ženě.
01:05:40 -Aha, už chápu.
01:05:44 No, doufám, že to ocení.
01:05:50 MAORSKY
01:05:57 -Nic víc nemám!
01:06:01 Hej! Dej mi to!
01:06:17 V pořádku?
01:06:21 Tak mi něco zahraj!
01:06:28 -Co mám zahrát?
01:06:32 -Třeba... Gigo.
01:06:35 -Umím zahrát Gigu?
-Nebo jinou píseň.
01:07:11 Proč nechce hrát? Piano má doma, a ona se netěší.
01:07:20 Hrej dál!
01:09:17 -Stůj! Stůj!
01:09:27 Proč? Proč nesmím?
01:09:35 Nebudu cvičit! Neposlechnu tě!
01:09:39 Nemám tě ráda!
01:09:42 Máma je nejhorší ze všech!
01:09:45 Kdyby tak upadla tváří do nejhlubšího bláta!
01:09:49 Ať ji pokouše vzteklý pes!
01:09:52 Ať jí teče krev!
01:09:54 -Kde máš matku? Kam šla?
01:09:57 -K čertu!
01:10:09 -Proč jsi sem přišla?
01:10:15 Zapomněla jsi něco?
01:10:18 Nic jsem tady nenašel.
01:10:27 Dověděl se o tom?
01:10:40 Piano je v pořádku? Nic s ním není?
01:10:50 Nechceš si sednout?
01:10:54 Já si taky sednu.
01:11:07 Ado.
01:11:11 Ado, jsem nešťastný.
01:11:21 Protože jsem tebou posedlý.
01:11:27 Na nic jiného nemyslím.
01:11:31 A hrozně trpím.
01:11:35 Jsem nemocný touhou po tobě.
01:11:40 Nejím, nespím.
01:11:45 Takže jestli ke mně nic necítíš,
01:11:50 jdi pryč.
01:12:00 Běž.
01:12:02 Jdi!
01:12:12 Jdi pryč.
01:12:15 Zmiz!
01:13:22 MILOSTNÉ VZDECHY ZEVNITŘ
01:16:20 -Teď odcházíš a já jsem zoufalý. Musíš?
01:16:26 Řekni mi, co chceš udělat! Vrátíš se ještě?
01:16:37 Počkej! Já nevím, co si myslíš.
01:16:43 Znamená to pro tebe něco?
01:16:49 Už teď mi chybíš!
01:16:52 Ado!
01:16:55 Miluješ mě?
01:17:11 Přijď zítra.
01:17:13 Jestli to myslíš vážně, přijď zítra.
01:17:18 VESELÝ SMÍCH FLORY
01:17:27 -Mami, nevrť se!
01:17:35 Dost!
01:17:40 Už dost!
01:19:21 Mami! Mami!
01:19:25 Hrají ti na tvém pianu! Mami!
01:19:39 ZATLOUKÁNÍ HŘEBÍKŮ
01:19:52 -Tady, tati!
01:20:26 Víš, neměla jsi tam chodit, mami.
01:20:30 Nelíbí se to mně, ani tatínkovi.
01:20:41 Zahrajeme si karty, chceš?
01:20:58 DRAMATICKÁ, SMUTNÁ HUDBA
01:21:19 -Ona spí, víš?
01:21:23 Jednou ji našli na cestě do Londýna v noční košili.
01:21:27 Děda říkal, že pak týden nemohla chodit,
01:21:29 jak měla zničené nohy.
01:22:47 -Ado!
01:23:18 Ado!
01:23:23 -Alisdaire, to kvůli té hře? Nebo kvůli domorodcům?
01:23:29 Poslyš, musím ti říct, že tady jsi to dal obráceně.
01:23:32 Závoru jsi dal z druhé strany, vidíš?
01:23:36 A když zavřeš dveře, tak tě domorodci zavřou
01:23:39 a nepustí ven!
01:23:41 Závora zvenku, to je jako past!
01:23:44 -Jako past!
01:23:46 -Právě jdeme od George Bainese. Jeho taky obtěžují.
01:23:50 Nedivím se, že odchází! Pustil si divochy příliš k tělu.
01:23:53 Sedí si u něj na zemi jako králové, ale nemají žádné způsoby.
01:23:56 NESSY:Žádné způsoby!
01:23:59 MOLLY:Hrozně se změnil.
01:24:01 Jako by ho domorodci nějak začarovali.
01:24:04 No, zítra nebo pozítří odjede.
01:24:08 -Takže Baines se balí?
01:24:10 -Balit nemá příliš co, ale odchází. A je to dobře.
01:24:15 Nessy se do Bainese zamilovala. Dokonce brečí!
01:24:23 Přestaň! Dost!
01:24:27 Trochu se bojím cesty domů. Musíme odejít za světla.
01:24:31 Nic nám nehrozí?
01:24:34 -Ne, když odejdete hned, nic vám nehrozí.
01:24:40 VELMI SMUTNÁ, DOJEMNÁ HUDBA
01:25:08 MOLLY:Nessy, podrž to!
01:25:22 Přemýšlím o tom pianu.
01:25:26 Ona na něj nehraje jako my, Nessy.
01:25:29 Výš!
01:25:32 Výš!
01:25:35 Ne, ona je jiná, než my. A hraje nějak divně.
01:25:38 PROUD MOČI
01:25:40 -Člověk z ní má zvláštní pocit.
01:25:49 Víš, ty hraješ jednoduše a čistě. A to se mi líbí.
01:25:53 Nemám ráda, když mě hudba vnitřně zneklidňuje!
01:25:57 ZVUKY Z BUŠE
-Co je to?
01:26:02 HYSTERICKÝ JEKOT NESSY
01:26:04 -To je jen holub, Nessy.
01:26:06 Mohla jsem vydržet.
01:27:01 -Chci se tě dotknout!
01:27:04 Proč mi to nedovolíš?
01:27:07 Nemáš mě ráda?
01:27:40 -Hej! Hej! Kdo si se mnou bude hrát?
01:27:43 Kdo bude můj kamarád? Počkej, já tě chytím!
01:27:46 Neutíkej, budeme si hrát!
01:28:04 -Začneme znovu.
01:28:09 Důvěřuju ti, že zůstaneš tady.
01:28:15 Nepůjdeš za Bainesem?
01:28:22 Dobře.
01:28:30 Možná že časem mě začneš mít ráda.
01:29:28 -Drahý Georgi, mé srdce patří navždy tobě.
01:29:33 Ada McGrathová.
01:29:38 -Nechte už těch řečí a buďte zticha!
01:29:41 Zůstanete svlečené, dokud vás neumeju
01:29:44 a nevyčistím vám ty šaty!
01:29:46 Nebojte se, nenastydnete. A mlčte už!
01:30:02 Ne! Neodnesu to Bainesovi!
01:30:06 Nejdu tam!
01:30:20 Co je?
01:30:27 Vždyť se s ním nesmíme stýkat!
01:30:44 Vévoda z Yorku tisíc mužů měl.
01:30:48 Hnal je vzhůru až na vrch kopce a pak zas dolů šel.
01:30:54 A pak zas nahoru a rychle dolů...
01:31:10 -Je to nakřivo, pane Stewarte.
01:31:20 -Máma chtěla, abych to dala panu Bainesovi.
01:31:23 Myslela jsem, že bych to radši neměla dělat.
01:31:26 Mám to otevřít?
01:31:28 -Ne. Dej mi to!
01:31:47 MAORSKY
01:32:26 HROM
01:32:37 -Proč? Věřil jsem ti!
01:32:43 Věřil jsem ti, věřil!
01:32:45 Slyšíš mě?
01:32:47 Nutíš mě, abych ti ubližoval!
01:32:52 Mohli jsme být šťastní!
01:32:55 Proč mi to děláš? Mluv!
01:33:04 Lhala jsi mi! Musím tě potrestat!
01:33:08 Kašlu na to, že jsi němá!
01:33:17 Pojď!
01:33:34 Miluješ ho? Tak mluv!
01:33:38 Jeho miluješ?
01:33:40 -Maminko! Ne!
01:33:44 Mami! Mami!
01:33:49 Mami!
01:34:54 -Dej to Bainesovi.
01:34:57 Řekni mu, že jestli za ní přijde, useknu jí další, další a další!
01:35:08 -Mami!
-Běž!
01:35:28 -Co se stalo?
01:35:31 No tak?
01:35:36 Co je?
01:35:40 -Nechoďte za ní, nebo ji celou rozseká!
01:35:46 -Co se stalo? Mluv!
01:35:50 Mluv!
01:35:57 Kde je? Uklidni se!
01:36:01 Kde máš mámu?
01:36:03 -Usekl ji prst!
01:36:06 -Co mu vlastně řekla? Co mu řekla?
01:36:14 -To bude dobré, holčičko, všechno bude dobré.
01:36:19 -Rozmlátím mu lebku!
01:36:21 -Ne! Ne! Ne!
01:36:26 On ji zabije!
01:36:47 -Nemělas mu to posílat! Ty ho nesmíš milovat!
01:36:50 Prostě nesmíš! Ty...ty...
01:36:53 Ta myšlenka mě dovádí k šílenství!
01:37:01 Chtěl s tebou žít!
01:37:05 Přistřihl jsem ti křídla!
01:37:19 -Máš horečku. To je nejhorší!
01:37:48 PLÁČ STEWARTA
01:38:34 -Už je ti líp?
01:38:53 Co?
01:40:07 Dlouho jsem viděl tvou tvář.
01:40:13 Tu kterou jsem tak hrozně nenáviděl.
01:40:16 A teď se na tebe dívám, a nic.
01:40:24 Je to tvoje tvář.
01:40:26 Tvé oči mě upřeně pozorují.
01:40:30 Vidím, že se mě bojíš!
01:40:34 Vstaň!
01:40:44 Bainesi, promluvila Ada někdy před tebou?
01:40:52 -Posunkama?
01:40:55 -A slovy?
01:40:58 Slyšel jsi ji někdy mluvit?
01:41:01 -Ne, to nikdy.
01:41:04 -Neměl jsi pocit, že ji slyšíš?
01:41:07 -Ne.
01:41:11 -Já ji slyšel tady.
01:41:13 Slyšel jsem její hlas.
01:41:16 Uvnitř v hlavě!
01:41:19 Její rty se vůbec nehly, ale přesto,
01:41:23 když jsem poslouchal, slyšel jsem její hlas.
01:41:29 -Neměls jí to dělat! Byla to moje vina.
01:41:36 -Řekla mi:
01:41:42 Bojím se sama sebe.
01:41:45 Své vůle, která je tak silná a zvláštní.
01:41:50 Řekla:
01:41:53 Musím jít, nech mě odejít!
01:41:57 Nech Bainese, ať mě odvede pryč.
01:42:00 Ať mě zkusí zachránit.
01:42:05 Chci, aby odešla, a ty s ní.
01:42:12 Chci se probudit a zjistit že...
01:42:18 Zjistit, že to byl jen sen. Po tom toužím.
01:42:37 DAV DOMORODCŮ VZRUŠENĚ DISKUTUJE
01:43:59 -Neboj se, loď to piano unese.
01:44:03 MAORSKY
01:44:08 -Ne, potřebujeme ho tam dostat.
01:44:12 MAORSKÁ VÁLEČNÁ PÍSEŇ
01:45:26 -Co říká?
01:45:28 -Chce, abyste piano hodili do moře.
01:45:31 -Zvládneme to, neboj se.
01:45:36 -Ale ona ho nechce. Říká, že je zkažené.
01:45:41 -Mám tu klávesu, dám ho spravit.
01:45:46 MAORSKY
01:45:53 -Prosím tě, Ado! Hej, Ado!
01:45:57 Bude tě to mrzet! Je to tvé piano, tak si ho nech!
01:46:00 -Ona ho nechce!
01:46:05 Hoďte ho do moře!
01:46:07 -Dobrá, sedni si, sedni si!
01:46:10 Dobrá, hodíme ho do moře.
01:46:12 BAINES:-Uvolněte lana!
01:46:38 Pozor! Teď!
01:48:24 ADA (vnitřní hlas):
-Jaká smrt?
01:48:32 Jaká šance?
01:48:38 Jaká překvapení?
01:48:48 Má vůle si vybrala život.
01:49:01 Ale vyděsilo mě to.
01:49:04 A ostatní taky.
01:49:09 Teď vyučuji hru na klavír v Nelsonu.
01:49:14 George mi vyrobil kovový prst.
01:49:17 Jsem místní rarita a vyhovuje mi to.
01:49:43 Učím se mluvit, ale zatím se stydím, protože mám hrozný hlas.
01:49:51 Zkouším to jen když jsem sama a když je tma.
01:50:46 V noci si představuji své piano na dně moře.
01:50:50 A někdy, jak se nad ním vznáším.
01:50:54 Tam dole je takové ticho a klid, až mě to uspává.
01:51:00 Je to zvláštní ukolébavka.
01:51:03 Zvláštní. Jako jsem já.
01:51:06 Kde není zvuk, hluboké ticho zní ve věčném hrobě.
01:51:17 Tam na dně, na dně v moři.
01:51:33 VĚNOVÁNO EDITH
01:51:35 Skryté titulky: Raimund Koplík Česká televize, 2013
00:00:37 PIANO
00:01:15 -Hlas, který slyšíte, nevychází z mých úst.
00:01:21 Je to můj vnitřní hlas.
00:01:26 Od šesti let jsem nahlas nepromluvila.
00:01:29 Nikdo neví proč.
00:01:32 Dokonce ani já.
00:01:45 Mému otci se to vůbec nelíbí.
00:01:48 Říká, že kdybych si vzala do hlavy přestat dýchat, zemřela bych.
00:01:59 Dneska mě provdal za muže, kterého jsem nikdy neviděla.
00:02:04 Zanedlouho pojedu i s dcerou za ním, do jeho země.
00:02:09 Manželovi prý nevadí, že jsem němá.
00:02:13 V jednom dopise prý napsal:
00:02:16 "Bůh miluje němá stvoření, a já také"
00:02:21 Kdyby tak měl i boží trpělivost!
00:02:25 Ticho totiž nakonec každého poznačí.
00:02:31 Divné na tom je, že podle mne nejsem němá.
00:02:37 Zřejmě kvůli mému pianu.
00:02:40 Během cesty mi bude chybět.
00:03:31 PIANO UMLKLO
00:03:42 -Podejte mi ruku! No tak!
00:03:45 Podejte mi ruku!
00:03:48 -No, to je ono!
00:04:43 No a je to.
00:04:46 Máme to za sebou, madam.
00:04:49 Ty vole, já si musím jít ulevit.
00:04:51 Už jsem to nemohl vydržet.
00:04:55 -Stoupni si po větru, ty vole.
-No jasně, to víš, že jo.
00:05:12 Zima jak v prdeli, co?
00:05:14 -No, moc se to nevydařilo, co?
00:05:19 -Co to je?
-Kristepane, to je tíha!
00:05:25 -Drž to pořádně, kruci!
00:05:28 Zaber, neflákej se, zaber!
00:05:31 -Taky bys nám moh pomoct, ne?
-Kurva!
00:05:34 Proč se na ně nevyserem? Necháme je tady, ne?
00:05:36 -Nech toho. Nekecej pořád! To je nápad, ty hrdino!
00:05:39 Jestli máš tu odvahu, tak je tady nech, ty chytráku.
00:05:44 -Počasí je špatný.
00:05:46 Možná se sem v tý vichřici nemůžou dostat.
00:05:49 Přenocujete tady?
00:05:51 -(arogantně) Říká, že děkuje.
00:05:53 -Tak jdem, chlapi, pojďte!
00:06:00 Nechce tvoje matka s náma radši do Nelsonu?
00:06:10 -Prý se radši zaživa nechá sníst domorodci,
00:06:13 než by se vrátila na ten odporný člun!
00:06:17 -Dej si pozor,
00:06:19 abych ti za ty drzý řeči jednu nevrazil, slečinko!
00:06:23 Jak chcete!
00:07:13 TESKNÁ MELODIE
00:07:25 VÝKŘIK FLORY
00:07:32 -Mami! Dávej pozor!
00:07:35 Pojď! Jsi v pořádku? Dej!
00:07:48 Koukej, je ze mě noční motýl!
00:07:51 Nechytne to tady?
00:08:11 -Mami? Mami, víš co?
00:08:14 Přemýšlela jsem...
00:08:18 Nebudu ho oslovovat "tati". Vůbec nijak mu nebudu říkat.
00:08:22 Ani se na něj nepodívám.
00:08:32 HOVOR MAORSKY
00:09:19 -Máme zastavit?
00:09:27 Stojíme?
00:09:30 Haló!
00:09:52 -Jdeme dál!
00:10:28 Slečno McGrathová, zde Alisdair Stewart.
00:10:31 Musíte se vzbudit. Mám tady spoustu pomocníků.
00:10:48 MAORSKY
00:10:53 -Vidím, že máte spoustu beden. Chtěl bych vědět, co v nich je.
00:11:01 Slyšíte mne?
00:11:08 To jsem rád.
00:11:10 Opravdu.
00:11:13 Co je v tomhle?
00:11:23 Jste útlá, to jsem nečekal.
00:11:28 A tady?
00:11:31 Veliká bedna!
00:11:37 Co v ní je? Postel?
00:11:39 -To je maminčino piano!
00:11:43 -Bainesi, ať to nosí po dvou. Vezmeme bedny, stůl a kufry.
00:11:53 Co myslíš?
00:11:58 -Je... unavená.
00:12:02 -Především je moc malá.
00:12:08 -Ne, ne! Jenom kufry!
00:12:11 No a ty bedny taky.
00:12:13 Tak, jdeme, jdeme!
00:12:17 No pojďte!
00:12:28 Piano? To zatím nemůžeme vzít.
00:12:30 -Musíte! Maminka ho chce!
00:12:33 -Ano, já taky, ale dnes máme málo mužů.
00:12:36 Nemůžeme ho vzít. Je moc těžké.
00:12:42 Nebo tu necháme vaše oblečení a nádobí?
00:12:46 S tím byste souhlasily?
00:12:51 -Piano musíme vzít s sebou!
00:12:54 -Nedohadujme se už o tom.
00:12:56 Jsem šťastný, že jsem sem už konečně...
00:12:59 -Máma se ptá, jestli se pro piano někdo vrátí!
00:13:03 -Omlouvám se za zpoždění, které bohužel nastalo...
00:13:06 -...když teď odnesou ostatní věci?
00:13:09 -(posměšně) Starý mládenec je najednou v rozpacích?
00:13:19 -Musím vás upozornit, že nás čeká těžká cesta.
00:13:23 V buši si roztrháte šaty, připravte se na to.
00:13:33 VÝSKÁNÍ
00:13:35 -Co to děláte? Na zábavu teď není čas!
00:13:38 Bainesi!
00:15:08 ŽIVÁ DISKUSE V MAORŠTINĚ
00:15:11 -Co je? Proč stojíme?
00:15:14 -Ta cesta vede k pohřebišti. Tam nesmíme.
00:15:22 -Vím, oč jim jde. O peníze. Chtějí to o den natáhnout.
00:15:26 Ne, ne, znají jinou cestu a ukážou nám ji!
00:15:36 HROM
00:15:43 -Septimé! Okamžitě to sundej! Tak sundej to!
00:15:46 Dávej pozor, co to děláš? To jsou nápady, dávej pozor!
00:15:50 Nech toho! Roztrháš to!
00:15:54 Dávej pozor!
00:15:57 Roztrháš to, roztrháš to!
00:16:09 Ruku dolů.
00:16:12 Když už spolu nemůžete mít obřad, alespoň se spolu vyfotografujete.
00:16:24 Dávejte pozor na ty jemné krajky!
00:16:28 -Můj skutečný táta je slavný německý skladatel!
00:16:33 Máma ho poznala, když byla zpěvačkou v Lucemburské opeře.
00:16:40 Proč?
00:16:44 Já chci být taky na fotografii!
00:16:48 -Necháme to přikryté?
-Ne, ta plachta je tam kvůli židlím.
00:16:53 MUŽ:Odkryjte to!
00:16:55 To je počasí!
00:16:58 -Na těch deskách to klouže! Málem jsem upadla!
00:17:01 FOTOGRAF: Sedněte si na tu židli, ano?
00:17:04 Sundejte tu plachtu.
00:17:06 FOTOGRAF:Ten déšť mě mrzí, nebudu mít dost světla.
00:17:20 Tak, a sednout!
00:17:31 -A kde měli svatbu?
-V hlubokém lese.
00:17:35 Za družičky měli opravdové víly.
00:17:38 A každá si přivedla skřítka. Ne, to není pravda.
00:17:42 Bylo to v jednom malém kostelíku, uprostřed hor.
00:17:45 -A v kterých horách to bylo?
-V Pyrenejích.
00:17:48 -Tam jsem nebyla.
00:17:50 -Máma kdysi zpívala německé písně. A její hlas se rozléhal údolím.
00:17:55 Teda, ještě před tou nehodou.
00:17:57 -Co se stalo?
00:18:00 -Jednou, když můj táta s mámou zpívali spolu uprostřed lesů,
00:18:04 zničehonic začala bouřka.
00:18:06 Ti dva ale zpívali tak zaníceně, že si nevšimli bouřky ani deště.
00:18:11 A když se jejich zpěv začal blížit k posledním tónům písně...
00:18:15 VENKU SKUTEČNÁ BOUŘE
00:18:17 -...z nebe najednou sjel obrovský blesk,
00:18:20 zasáhl otce, a on shořel jako fakle.
00:18:23 A ve chvíli, kdy tatínka zabil ten blesk, maminka oněměla.
00:18:27 Od toho dne už neřekla ani slovo.
00:18:33 -Bože můj!
00:18:38 Víc nepromluvila?
00:18:41 To z toho šoku, ano, ano.
00:18:43 Stává se to. Hrozné!
00:18:47 -To je počasí!
-Oh, Bože!
00:18:52 Příšerné, příšerné!
00:18:54 Tak!
00:18:56 Pomůžu vám, ano, pomůžu.
00:19:07 HROM
00:19:49 -Promiň, promiň.
00:19:57 Budu muset na pár dní odjet.
00:20:02 Mám zájem o nějakou maorskou půdu, mám možnost ji koupit lacino.
00:20:09 Já doufám, že si mezitím zvyknete.
00:20:13 A možná že bychom to spolu mohli zkusit.
00:20:19 Tak, ano?
00:21:32 -Neumím číst.
00:21:44 -Zaveďte nás prosím zpátky tam, kde jsme přistály.
00:21:52 -To nemůžu, je mi líto.
00:21:57 Mám práci.
00:22:02 Sbohem.
00:22:35 Nemůžu vás tam zavést.
00:22:39 To nejde!
00:23:24 VESELÁ HUDBA
00:23:45 -Mami! Mami, koukej!
00:24:03 Mami! Mami!
00:25:44 ZPĚV V CIZÍM JAZYCE
00:25:47 ŽÁDNÁ HUDBA
00:25:54 FALEŠNÝ TÓN VE ZPĚVU
00:26:10 -Ahoj.
00:26:12 -Ahoj.
00:26:40 -No konečně ses přestal česat. Vypadalo to nepřirozeně.
00:26:44 Vidíš?
00:26:46 Přes ty díry se prostrčí hlavy. Předveď to. Budou mrtvé.
00:26:50 Reverend použije zvířecí krev. Určitě to bude působivé.
00:26:53 -Moc působivé!
00:26:56 -Čaj!
00:27:02 -Molly?
00:27:05 Co bys řekla na to, kdyby někdo...
00:27:08 ...hrál na kuchyňský stůl...
00:27:11 ...jako na piano?
00:27:14 -Jako na piano?
00:27:16 -Je to divné. Vždyť to není piano!
00:27:21 Nejde z toho zvuk.
00:27:24 -Koláč!
00:27:27 Pokračuj.
00:27:29 POZPĚVOVÁNÍ DOMORODCŮ
00:27:32 -Vím, že je němá. Teď si ale myslím...
00:27:37 Co když to není všechno? Co když jí přeskakuje?
00:27:40 -Ticho!
00:27:43 Vůbec žádný zvuk?
-Ne, hrála na stole.
00:27:47 -Ano, svatební šaty přímo roztrhala. Všechny krajky jsou zničené!
00:27:53 Přísahala bych, že si do nich utřela nohy.
00:27:57 -Nohy!
00:28:02 -Zatím k ničemu nedošlo. Jen mě to znepokojuje.
00:28:08 -Jistě, já to chápu.
00:28:13 -Možná je to proto, že je němá.
-Možná.
00:28:17 Vlnu!
00:28:20 -Jsem si jistý, že časem si ji oblíbím.
00:28:25 -Rozhodně! Zvířata si člověk taky oblíbí.
00:28:28 I když jsou němá.
00:28:32 -Vévoda z Yorku tisíc mužů měl,
00:28:35 Hnal je vzhůru až na vrch kopce a pak zas dolů šel.
00:28:41 Vévoda z Yorku, tisíc mužů měl...
00:28:46 -Těch padesát akrů za potokem. Co ty na to?
00:28:52 -Teď nemám peníze. O co ti jde?
00:28:55 -Vyměním tu půdu.
-Za co?
00:28:59 -Za piano.
00:29:04 -Za to na břehu?
00:29:12 Není tam močál?
00:29:15 -Ne.
00:29:23 -No tohle! Baines a muzika, to bych neřekl.
00:29:27 Možná skrytý talent.
00:29:32 -Potřebuju učitele, jinak bych se hrát nenaučil.
00:29:38 -Ano, to máš pravdu.
00:29:43 Ada umí hrát.
00:29:46 V dopise psali, že hraje výborně už od pěti nebo šesti.
00:29:59 -Na čem?
00:30:02 -No na tvém pianu. Vyměnil jsem ho.
00:30:06 Co říká?
00:30:08 -Říká, že piano je naše a on se ho nesmí ani dotknout!
00:30:15 Je to hlupák! Neumí číst a je protivný!
00:30:19 -Možná že se to naučí!
00:30:21 A ty budeš mít možnost hrát!
00:30:29 Nauč ho, jak s tím zacházet!
00:30:35 Piano je moje. Moje!
00:30:39 -Už toho mám dost!
00:30:42 Jsme rodina a všichni musíme přinášet oběti!
00:30:46 Včetně tebe! Budeš ho učit!
00:30:49 Dohlídnu na to!
00:31:14 REPTÁNÍ
00:31:31 -Ah! Broadband! Drahý nástroj!
00:31:37 Tady ho nikdo nemá!
00:31:39 Ani v Novém Jižním Walesu, to vím teda určitě!
00:31:43 A tam má piano hodně lidí.
00:31:53 Parfém.
00:31:57 A sůl, samozřejmě.
00:32:55 -Maminka říká,
00:32:57 že nikoho nebude učit na rozladěném pianu.
00:33:00 Já vás naučím stupnice!
00:33:07 Doufám, že máte čisté ruce!
00:33:12 Vždyť to ladí!
00:33:27 Je naladěné!
00:33:31 Já ho učím!
00:33:50 Máma chce vidět, jak umíte hrát.
00:33:54 -Mně se nechce hrát.
00:33:57 Raději budu poslouchat, a tak se učit.
00:34:00 -Každý musí cvičit!
00:34:04 -Já chci poslouchat.
00:34:18 Au!
00:34:24 STUPNICE
00:34:29 -Krása!
00:34:36 PŘECHOD DO PLYNULÉ HUDBY
00:35:06 -Ještě jednou to zopakuj.
00:35:08 Byl to tvůj učitel?
00:35:11 A jak jsi s ním mluvila?
00:35:22 Své myšlenky, jsi vkládala přímo do jeho mysli?
00:35:28 Co se stalo? Proč jste neměli svatbu?
00:35:36 Polekal se?
00:35:39 A přestal tě poslouchat?
00:35:47 -Smím tě políbit?
00:35:59 Dobrou noc.
00:36:04 -Vylez! Vylez, jsi neposlušný pes!
00:36:08 Nemám tě ráda! Vylez, musíš se umýt.
00:36:12 KŇUČENÍ
00:36:14 PIANO
00:36:17 -No tak, Flynne! Vylez!
00:36:33 -Ado, počkej! Stůj!
00:36:36 Umíš uzavírat obchod?
00:36:41 Můžeš piano dostat zpátky.
00:36:44 Chtěla bys ho?
00:36:47 Tak chtěla?
00:36:55 Víš...
00:36:58 Chci se s tebou dohodnout.
00:37:03 Chci dělat jisté věci...
00:37:08 ...když budeš hrát.
00:37:10 Dovol mi to, a piano bude tvoje. Co říkáš?
00:37:14 Za každou návštěvu jedna klávesa.
00:37:36 Šaty?
00:37:39 A sukně?
00:37:44 Za každou černou?
00:37:47 To je ale mnohem míň.
00:37:50 Dobře, dobře! Černé klávesy!
00:38:07 -Ubohý pejsek!
00:38:10 Jaký odporný člověk, tě vyhnal do toho hrozného, hrozného deště?
00:38:18 Co, pejsku? Hm?
00:38:21 Postarám se o tebe dobře!
00:38:26 -Nůžky!
00:38:28 Díky!
00:38:30 -Nessy, polož to a tady mi dej ruku.
00:38:33 -Až to dokončím, promluvím s ní. Měla by pomáhat.
00:38:35 -Ne, ať jde pan Stewart!
-Nessy, nestyď se.
00:38:40 -Ne!
-No dobrá Mary, ty taky, pojď sem!
00:38:45 No tak, děvče. Hni sebou!
00:38:47 -Tak dobře!
00:38:52 -Výborně! Natáhni ji.
00:38:55 Tak.
00:39:00 Ne, ne, natáhni ji, no!
00:39:02 No?
00:39:07 Tak!
00:39:09 Koukni se, jen se koukni. Useknu ti ruku.
00:39:25 -Flynne, Flynne, no tak!
00:39:27 Ke mně, slyšíš?
00:39:31 Jsi ošklivý, neposloucháš mě!
00:39:34 Flynne, Flynne!
00:39:36 Proč mi to děláš?
00:39:38 Flynne, Flynne!
00:39:42 PIANO
00:39:46 ZABUŠENÍ NA DVEŘE
00:39:52 -Chci mluvit se svou matkou!
00:40:01 Nechci být venku, chci se na tebe dívat!
00:40:08 Budu úplně zticha!
00:40:15 Co? Styděl by se?
00:40:17 Nebudu se na něj dívat!
00:41:26 HEZKÁ ROMANTICKÁ MELODIE
00:42:49 -Dávej si pozor!
00:42:54 Tobě bych ani dávat nemusela, ale přesto, tumáš!
00:42:58 Přijď včas! Tady máš, kdy bude začátek.
00:43:02 Ale protože ty doprovázíš herce, musíš přijít o hodinu dřív.
00:43:07 -Hej!
00:43:12 Tak jak to pokračuje?
00:43:20 To znamená, že mu to jde?
00:43:26 -Zdá se, že si zvyká. Sblížili jste se?
00:43:33 Nojo, to chce čas, věř mi.
00:43:42 -(naléhavě) Zvedni si sukni!
00:44:00 Zvedni ji výš.
00:44:23 Výš!
00:44:29 Výš!
00:44:31 Zvedni ji!
00:45:19 -Říkám ti, potřebuješ ženu!
00:45:23 Přece nechceš, aby ti to celý život viselo jen mezi nohama.
00:45:27 Když to máš, tak to musíš taky využít.
00:45:30 -Neboj se, Penny, pomůžu ti.
00:45:34 -Mám ženu!
-To nevadí, pomůžu i jí.
00:45:37 -Přestaň se vytahovat!
00:45:42 -Co ty o tom víš?
-Ten ti to dal, co?
00:45:46 -Kde máš ženu?
-Ženu?
00:45:49 Žije vlastním životem. Je v Anglii.
00:45:52 -Je ošklivá? Že jsi od ní utekl?
00:45:57 Potřebuješ jinou!
00:46:01 Takový poklad přeci nemůžeš, jen tak nechat ležet!
00:46:09 -Sundej si blůzu!
00:46:12 Chci vidět tvé ruce.
00:46:43 Hrej!
00:47:09 Dvě klávesy!
00:47:17 POMALÁ NĚŽNÁ ROMANCE
00:47:51 HUDBA DYNAMICKÁ
00:48:02 -Budu pozorně poslouchat na zkoušce,
00:48:05 protože bydlím daleko a nemohu chodit tak často.
00:48:09 -Který znak znamená zkoušku?
00:48:16 Snad není na světě horší osud, než být němý.
00:48:20 -A hluchý.
-No ano, a hluchý taky.
00:48:24 Příšerné, hrozné!
00:48:26 -Tedy, když už mám být upřímná, máma říká,
00:48:29 že většina lidí mluví nesmysly.
00:48:31 A nemá cenu je poslouchat.
00:48:34 -No, to je dost tvrdý názor.
00:48:37 -Ano, je špatný!
00:48:43 MAORSKY
00:48:58 -Tak co? Prodají to?
00:49:03 Nabídni jim za půlku území přikrývky.
00:49:09 Dvanáct!
00:49:15 Nabídni jim zbraně, Bainesi.
00:49:22 K čemu jim ta půda je? Nic s ní nedělají!
00:49:25 Neobdělávají ji. Nic tady není.
00:49:29 A vůbec, proč si myslí, že jim patří?
00:49:37 No, mohl bych ji alespoň vyměřit, co myslíš?
00:49:41 -Ano, proč ne?
00:49:48 -Ada říká, že ti to docela jde.
00:49:51 Rád bych tě slyšel hrát. Co už umíš?
00:49:56 -Zatím ještě nic.
00:50:50 Ado! Čtyři klávesy!
00:50:52 Proč pět? Chci si jen lehnout!
00:50:58 Dobře, dobře, pět!
00:52:16 -Bylo to dávno, když přišel máj,
00:52:18 Rozkvetly louky, všude ráj.
00:52:24 Překrásné dívce zdál se sen, byla to Barbara Allen.
00:52:34 -Tak pojďte, pojďte, honem!
00:52:46 -No tak, zaber!
00:52:50 -Prosím!
-To je andílek!
00:53:03 -Kdo nemá namalované rty, postaví se do řady za Rose, ano?
00:53:08 Všichni byli na záchodě?
00:53:17 -Nepobíhejte po jevišti!
00:53:23 ŽENA:-Přidávají další židle!
00:53:25 MUŽ:-Koukejte, kdo je tady!
00:53:32 -(posměšně) Náš hudebník, pan Baines!
00:53:35 Nechceš nám něco zahrát, Georgi? Nějakou serenádu?
00:53:38 Nebo radši sonátu?
00:53:44 -Nemohl byste obracet noty, když bude Nessy hrát?
00:53:47 Doprovází děti.
00:53:52 -Už jsem v kostýmu.
00:53:56 -Jsem moc ráda, že jste půjčil piano.
00:53:59 Kde je ta píseň?
00:54:01 -Kdy už začnou?
00:54:05 OBECENSTVO NEKLIDNĚ HLUČÍ
00:54:21 -Georgi, zahraješ nám Mary Hairy Little Ann?
00:54:26 -Nebo radši polku? Pro tebe je to přece maličkost, ne?
00:54:32 -Hej, Georgi, pojď k nám!
00:54:37 REVEREND:
-Dámy a pánové, prosím sedněte si.
00:54:40 Za chvíli začínáme.
00:54:42 POTLESK
00:54:48 ÚŽAS
00:54:55 ANGLICKÁ PÍSEŇ
00:55:41 -A tak ta dívka našla postupně všechny manželky Modrovouse.
00:55:47 HROM ZVENKU
00:55:50 -Jejich hlavy ještě krvácely a v očích byly slzy.
00:55:56 ZE ZÁKULISÍ:
-Zpomal, Nessy, zpomal!
00:55:59 -Co to? Někdo jde?
00:56:03 SKŘÍPĚNÍ DVEŘÍ
00:56:05 MUŽSKÝ HLAS:-Už jsem se vrátil, moje milovaná!
00:56:09 Pojď mě přivítat!
00:56:12 -Oh! Můj manžel! To je překvapení!
00:56:16 -Ano! Skutečné překvapení!
00:56:21 Odhalila jsi mé tajemství!
00:56:27 Ty, nejmladší z mých žen, musíš být připravena zemřít!
00:56:46 Nebudu dál čekat!
00:56:50 Odhal své hrdlo!
00:56:52 BOJOVNÝ KŘIK
00:56:55 PANICKÝ KŘIK OBECENSTVA
00:57:00 HEREC:Nechte mě, tak dobře, nechte mě!
00:57:03 -Nechte toho!
00:57:11 REVEREND: Nechte toho a pojďte sem!
00:57:15 Vidíte to? Je to jen představení.
00:57:21 -To je paní Williamsonová, Parsenová, paní Reedová,
00:57:27 slečna Palmerová.
00:57:30 REVEREND:No tak vidíte, hlupáci. Říkal jsem vám, žádné čáry!
00:57:34 -V pořádku.
00:57:49 -Dělej, co chceš.
00:57:52 Hraj si, co chceš.
00:58:02 ZÁDUMČIVÁ HUDBA
00:58:56 TLUMENÉ VYHEKNUTÍ
00:59:05 -Chci, abychom teď spolu leželi bez šatů.
00:59:09 Za kolik to bude?
00:59:20 Deset kláves?
00:59:43 FLORA SI POZPĚVUJE
01:01:11 -Teď na další!
01:01:23 MAORSKY
01:01:39 -Tohle už nikdy nedělej, rozumíš?
01:01:42 To je hanebnost a velký hřích!
01:02:05 -Vím, proč pan Baines neumí nic zahrát!
01:02:11 -Vrať se sem!
01:02:15 -Nikdy ho k pianu nepustí. Jenom si hraje, co ji baví.
01:02:20 A někdy dokonce nehraje vůbec!
01:02:25 -Kdy je další hodina?
01:02:28 -Zítra.
01:02:38 HEKÁNÍ
01:03:07 -Rozhodl jsem se vrátit ti piano.
01:03:10 Dál už nechci!
01:03:18 Ta domluva z tebe dělá děvku.
01:03:21 A ze mě mizeru.
01:03:26 Chci, abys o mě stála.
01:03:30 Ale nejde to!
01:03:39 Vem si ho a jdi!
01:03:43 No tak jdi!
01:04:01 -Položte to!
01:04:08 To není tvoje! Kam to piano taháš?
01:04:12 -Vždyť nám ho vrátil!
01:04:15 -Polož to!
01:04:17 Položte to!
01:04:21 Vím, oč ti jde! Vidím do tebe!
01:04:25 Nenechám se obrat o svou půdu! Počkej tady!
01:04:32 -George nechce s nikým mluvit!
01:04:37 Je nemocný!
01:04:45 Máš pro Hiru nějaký tabák?
01:04:48 -Ne.
01:04:55 Bainesi?
01:04:58 Bainesi!
01:05:00 Poslyš, podle mne bys toho učení neměl nechat.
01:05:05 Dohlédnu na to, aby tě učila. Aby přinesla nějaké noty a tak.
01:05:10 -Já se nechci učit.
-Ne?
01:05:13 -Ne.
01:05:18 -A co naše dohoda?
01:05:21 Nemůžu ti za to piano dát peníze.
01:05:25 -Nechci peníze. Prostě jsem ho vrátil.
01:05:30 -Nejsem si jistý, že ho chci.
01:05:34 -Vrátil jsem to spíš tvé ženě.
01:05:40 -Aha, už chápu.
01:05:44 No, doufám, že to ocení.
01:05:50 MAORSKY
01:05:57 -Nic víc nemám!
01:06:01 Hej! Dej mi to!
01:06:17 V pořádku?
01:06:21 Tak mi něco zahraj!
01:06:28 -Co mám zahrát?
01:06:32 -Třeba... Gigo.
01:06:35 -Umím zahrát Gigu?
-Nebo jinou píseň.
01:07:11 Proč nechce hrát? Piano má doma, a ona se netěší.
01:07:20 Hrej dál!
01:09:17 -Stůj! Stůj!
01:09:27 Proč? Proč nesmím?
01:09:35 Nebudu cvičit! Neposlechnu tě!
01:09:39 Nemám tě ráda!
01:09:42 Máma je nejhorší ze všech!
01:09:45 Kdyby tak upadla tváří do nejhlubšího bláta!
01:09:49 Ať ji pokouše vzteklý pes!
01:09:52 Ať jí teče krev!
01:09:54 -Kde máš matku? Kam šla?
01:09:57 -K čertu!
01:10:09 -Proč jsi sem přišla?
01:10:15 Zapomněla jsi něco?
01:10:18 Nic jsem tady nenašel.
01:10:27 Dověděl se o tom?
01:10:40 Piano je v pořádku? Nic s ním není?
01:10:50 Nechceš si sednout?
01:10:54 Já si taky sednu.
01:11:07 Ado.
01:11:11 Ado, jsem nešťastný.
01:11:21 Protože jsem tebou posedlý.
01:11:27 Na nic jiného nemyslím.
01:11:31 A hrozně trpím.
01:11:35 Jsem nemocný touhou po tobě.
01:11:40 Nejím, nespím.
01:11:45 Takže jestli ke mně nic necítíš,
01:11:50 jdi pryč.
01:12:00 Běž.
01:12:02 Jdi!
01:12:12 Jdi pryč.
01:12:15 Zmiz!
01:13:22 MILOSTNÉ VZDECHY ZEVNITŘ
01:16:20 -Teď odcházíš a já jsem zoufalý. Musíš?
01:16:26 Řekni mi, co chceš udělat! Vrátíš se ještě?
01:16:37 Počkej! Já nevím, co si myslíš.
01:16:43 Znamená to pro tebe něco?
01:16:49 Už teď mi chybíš!
01:16:52 Ado!
01:16:55 Miluješ mě?
01:17:11 Přijď zítra.
01:17:13 Jestli to myslíš vážně, přijď zítra.
01:17:18 VESELÝ SMÍCH FLORY
01:17:27 -Mami, nevrť se!
01:17:35 Dost!
01:17:40 Už dost!
01:19:21 Mami! Mami!
01:19:25 Hrají ti na tvém pianu! Mami!
01:19:39 ZATLOUKÁNÍ HŘEBÍKŮ
01:19:52 -Tady, tati!
01:20:26 Víš, neměla jsi tam chodit, mami.
01:20:30 Nelíbí se to mně, ani tatínkovi.
01:20:41 Zahrajeme si karty, chceš?
01:20:58 DRAMATICKÁ, SMUTNÁ HUDBA
01:21:19 -Ona spí, víš?
01:21:23 Jednou ji našli na cestě do Londýna v noční košili.
01:21:27 Děda říkal, že pak týden nemohla chodit,
01:21:29 jak měla zničené nohy.
01:22:47 -Ado!
01:23:18 Ado!
01:23:23 -Alisdaire, to kvůli té hře? Nebo kvůli domorodcům?
01:23:29 Poslyš, musím ti říct, že tady jsi to dal obráceně.
01:23:32 Závoru jsi dal z druhé strany, vidíš?
01:23:36 A když zavřeš dveře, tak tě domorodci zavřou
01:23:39 a nepustí ven!
01:23:41 Závora zvenku, to je jako past!
01:23:44 -Jako past!
01:23:46 -Právě jdeme od George Bainese. Jeho taky obtěžují.
01:23:50 Nedivím se, že odchází! Pustil si divochy příliš k tělu.
01:23:53 Sedí si u něj na zemi jako králové, ale nemají žádné způsoby.
01:23:56 NESSY:Žádné způsoby!
01:23:59 MOLLY:Hrozně se změnil.
01:24:01 Jako by ho domorodci nějak začarovali.
01:24:04 No, zítra nebo pozítří odjede.
01:24:08 -Takže Baines se balí?
01:24:10 -Balit nemá příliš co, ale odchází. A je to dobře.
01:24:15 Nessy se do Bainese zamilovala. Dokonce brečí!
01:24:23 Přestaň! Dost!
01:24:27 Trochu se bojím cesty domů. Musíme odejít za světla.
01:24:31 Nic nám nehrozí?
01:24:34 -Ne, když odejdete hned, nic vám nehrozí.
01:24:40 VELMI SMUTNÁ, DOJEMNÁ HUDBA
01:25:08 MOLLY:Nessy, podrž to!
01:25:22 Přemýšlím o tom pianu.
01:25:26 Ona na něj nehraje jako my, Nessy.
01:25:29 Výš!
01:25:32 Výš!
01:25:35 Ne, ona je jiná, než my. A hraje nějak divně.
01:25:38 PROUD MOČI
01:25:40 -Člověk z ní má zvláštní pocit.
01:25:49 Víš, ty hraješ jednoduše a čistě. A to se mi líbí.
01:25:53 Nemám ráda, když mě hudba vnitřně zneklidňuje!
01:25:57 ZVUKY Z BUŠE
-Co je to?
01:26:02 HYSTERICKÝ JEKOT NESSY
01:26:04 -To je jen holub, Nessy.
01:26:06 Mohla jsem vydržet.
01:27:01 -Chci se tě dotknout!
01:27:04 Proč mi to nedovolíš?
01:27:07 Nemáš mě ráda?
01:27:40 -Hej! Hej! Kdo si se mnou bude hrát?
01:27:43 Kdo bude můj kamarád? Počkej, já tě chytím!
01:27:46 Neutíkej, budeme si hrát!
01:28:04 -Začneme znovu.
01:28:09 Důvěřuju ti, že zůstaneš tady.
01:28:15 Nepůjdeš za Bainesem?
01:28:22 Dobře.
01:28:30 Možná že časem mě začneš mít ráda.
01:29:28 -Drahý Georgi, mé srdce patří navždy tobě.
01:29:33 Ada McGrathová.
01:29:38 -Nechte už těch řečí a buďte zticha!
01:29:41 Zůstanete svlečené, dokud vás neumeju
01:29:44 a nevyčistím vám ty šaty!
01:29:46 Nebojte se, nenastydnete. A mlčte už!
01:30:02 Ne! Neodnesu to Bainesovi!
01:30:06 Nejdu tam!
01:30:20 Co je?
01:30:27 Vždyť se s ním nesmíme stýkat!
01:30:44 Vévoda z Yorku tisíc mužů měl.
01:30:48 Hnal je vzhůru až na vrch kopce a pak zas dolů šel.
01:30:54 A pak zas nahoru a rychle dolů...
01:31:10 -Je to nakřivo, pane Stewarte.
01:31:20 -Máma chtěla, abych to dala panu Bainesovi.
01:31:23 Myslela jsem, že bych to radši neměla dělat.
01:31:26 Mám to otevřít?
01:31:28 -Ne. Dej mi to!
01:31:47 MAORSKY
01:32:26 HROM
01:32:37 -Proč? Věřil jsem ti!
01:32:43 Věřil jsem ti, věřil!
01:32:45 Slyšíš mě?
01:32:47 Nutíš mě, abych ti ubližoval!
01:32:52 Mohli jsme být šťastní!
01:32:55 Proč mi to děláš? Mluv!
01:33:04 Lhala jsi mi! Musím tě potrestat!
01:33:08 Kašlu na to, že jsi němá!
01:33:17 Pojď!
01:33:34 Miluješ ho? Tak mluv!
01:33:38 Jeho miluješ?
01:33:40 -Maminko! Ne!
01:33:44 Mami! Mami!
01:33:49 Mami!
01:34:54 -Dej to Bainesovi.
01:34:57 Řekni mu, že jestli za ní přijde, useknu jí další, další a další!
01:35:08 -Mami!
-Běž!
01:35:28 -Co se stalo?
01:35:31 No tak?
01:35:36 Co je?
01:35:40 -Nechoďte za ní, nebo ji celou rozseká!
01:35:46 -Co se stalo? Mluv!
01:35:50 Mluv!
01:35:57 Kde je? Uklidni se!
01:36:01 Kde máš mámu?
01:36:03 -Usekl ji prst!
01:36:06 -Co mu vlastně řekla? Co mu řekla?
01:36:14 -To bude dobré, holčičko, všechno bude dobré.
01:36:19 -Rozmlátím mu lebku!
01:36:21 -Ne! Ne! Ne!
01:36:26 On ji zabije!
01:36:47 -Nemělas mu to posílat! Ty ho nesmíš milovat!
01:36:50 Prostě nesmíš! Ty...ty...
01:36:53 Ta myšlenka mě dovádí k šílenství!
01:37:01 Chtěl s tebou žít!
01:37:05 Přistřihl jsem ti křídla!
01:37:19 -Máš horečku. To je nejhorší!
01:37:48 PLÁČ STEWARTA
01:38:34 -Už je ti líp?
01:38:53 Co?
01:40:07 Dlouho jsem viděl tvou tvář.
01:40:13 Tu kterou jsem tak hrozně nenáviděl.
01:40:16 A teď se na tebe dívám, a nic.
01:40:24 Je to tvoje tvář.
01:40:26 Tvé oči mě upřeně pozorují.
01:40:30 Vidím, že se mě bojíš!
01:40:34 Vstaň!
01:40:44 Bainesi, promluvila Ada někdy před tebou?
01:40:52 -Posunkama?
01:40:55 -A slovy?
01:40:58 Slyšel jsi ji někdy mluvit?
01:41:01 -Ne, to nikdy.
01:41:04 -Neměl jsi pocit, že ji slyšíš?
01:41:07 -Ne.
01:41:11 -Já ji slyšel tady.
01:41:13 Slyšel jsem její hlas.
01:41:16 Uvnitř v hlavě!
01:41:19 Její rty se vůbec nehly, ale přesto,
01:41:23 když jsem poslouchal, slyšel jsem její hlas.
01:41:29 -Neměls jí to dělat! Byla to moje vina.
01:41:36 -Řekla mi:
01:41:42 Bojím se sama sebe.
01:41:45 Své vůle, která je tak silná a zvláštní.
01:41:50 Řekla:
01:41:53 Musím jít, nech mě odejít!
01:41:57 Nech Bainese, ať mě odvede pryč.
01:42:00 Ať mě zkusí zachránit.
01:42:05 Chci, aby odešla, a ty s ní.
01:42:12 Chci se probudit a zjistit že...
01:42:18 Zjistit, že to byl jen sen. Po tom toužím.
01:42:37 DAV DOMORODCŮ VZRUŠENĚ DISKUTUJE
01:43:59 -Neboj se, loď to piano unese.
01:44:03 MAORSKY
01:44:08 -Ne, potřebujeme ho tam dostat.
01:44:12 MAORSKÁ VÁLEČNÁ PÍSEŇ
01:45:26 -Co říká?
01:45:28 -Chce, abyste piano hodili do moře.
01:45:31 -Zvládneme to, neboj se.
01:45:36 -Ale ona ho nechce. Říká, že je zkažené.
01:45:41 -Mám tu klávesu, dám ho spravit.
01:45:46 MAORSKY
01:45:53 -Prosím tě, Ado! Hej, Ado!
01:45:57 Bude tě to mrzet! Je to tvé piano, tak si ho nech!
01:46:00 -Ona ho nechce!
01:46:05 Hoďte ho do moře!
01:46:07 -Dobrá, sedni si, sedni si!
01:46:10 Dobrá, hodíme ho do moře.
01:46:12 BAINES:-Uvolněte lana!
01:46:38 Pozor! Teď!
01:48:24 ADA (vnitřní hlas):
-Jaká smrt?
01:48:32 Jaká šance?
01:48:38 Jaká překvapení?
01:48:48 Má vůle si vybrala život.
01:49:01 Ale vyděsilo mě to.
01:49:04 A ostatní taky.
01:49:09 Teď vyučuji hru na klavír v Nelsonu.
01:49:14 George mi vyrobil kovový prst.
01:49:17 Jsem místní rarita a vyhovuje mi to.
01:49:43 Učím se mluvit, ale zatím se stydím, protože mám hrozný hlas.
01:49:51 Zkouším to jen když jsem sama a když je tma.
01:50:46 V noci si představuji své piano na dně moře.
01:50:50 A někdy, jak se nad ním vznáším.
01:50:54 Tam dole je takové ticho a klid, až mě to uspává.
01:51:00 Je to zvláštní ukolébavka.
01:51:03 Zvláštní. Jako jsem já.
01:51:06 Kde není zvuk, hluboké ticho zní ve věčném hrobě.
01:51:17 Tam na dně, na dně v moři.
01:51:33 VĚNOVÁNO EDITH
01:51:35 Skryté titulky: Raimund Koplík Česká televize, 2013
Snímek Piano byl jedním z nejúspěšnějších filmů roku 1993. Překvapil kritiku i diváky originálním ztvárněním tématu milostného trojúhelníku. Příběh, inspirovaný dobovými fotografiemi a záměrně upomínající na tvorbu Emily Brontëové a Emily Dickinsonové, se odehrává na Novém Zélandu v roce 1870, v období končících střetů Britů s domorodými Maory. Sem, do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se neshodne se svým obchodnickým manželem Stewartem, postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže…
Campionová citlivě a vyzrále pracuje se všemi složkami filmového vyprávění, přičemž klade důraz na neobvyklou atmosféru. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská, neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy jsou jen obtížně prostupné. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery obtížně definovatelné.
Strhující výkon podává Holly Hunterová, která za něj byla odměněna Oscarem, Cenou za nejlepší herecký výkon na MFF v Cannes a Zlatým glóbem. Film jako takový získal celkem tři Oscary, Zlatou palmu na MFF v Cannes, tři ceny newyorských filmových kritiků a jedenáct australských filmových cen.
Režisérka Jane Campionová (nar. 1955 v novozélandském Wellingtonu) vystudovala antropologii a malířství, režijní práci se věnuje od počátku osmdesátých let. Za svůj krátký film Slupka (Peel) získala Zlatou palmu na MFF v Cannes. Její filmová dramatizace životních osudů novozélandské spisovatelky Janet Frameové Anděl u mého stolu (1990) byla na MFF v Benátkách oceněna Stříbrným lvem.