Irene Jacobová a Jean-Louis Trintignant v podivuhodné hře osudu. Francouzsko-polský film nominovaný na Oscara. ### Dále hrají: F. Federová, J.-P. Lorit, S. Le Bihan a další. Režie Krzysztof Kieslowski
00:00:29 ÚTRŽKY TELEFONNÍCH HOVORŮ
00:00:56 Česká televize uvádí francouzsko-polský film
00:01:05 TŘI BARVY ČERVENÁ
00:01:07 Včera jsem ti volal. Nebyla jsi doma.
00:01:10 -Promiň, mám hroznej fofr.
-Já vím.
00:01:29 Tak pojď.
00:01:31 Ukaž!
00:01:33 No!
00:01:58 ZVONÍ TELEFON
00:02:10 Tady je číslo 320 04 86.
00:02:13 Prosím, nechte mi vzkaz nebo číslo telefonu.
00:02:15 Zavolám, až se vrátím.
00:02:18 Valentino! Valentino?
00:02:22 Jseš doma? Jseš tam?
00:02:25 Tak mám smůlu. Zkusím zavolat odpoledne.
00:02:27 Micheli?
00:02:28 Ahoj! Já jsem zrovna snídala.
00:02:31 Před chvíli jsi měla obsazeno. Teď byl zapnutej záznamník.
00:02:33 -Jseš sama?
-Ano.
00:02:35 -Úplně?
-Samozřejmě.
00:02:38 Nedovolal ses, protože jsem mluvila s agenturou.
00:02:40 Domluvila jsem si ty fotky.
00:02:43 -Kdy jsi vlastně přijel?
-Včera.
00:02:46 Volal jsem ti, ale nebyla jsi doma.
00:02:48 V Polsku nám ukradli auto. Se vším, co tam bylo.
00:02:51 Pasy, peníze, zavazadla. Všechno.
00:02:54 Cos dělal?
00:02:56 Jeden dobrák nás nechal přespat u sebe v kanceláři.
00:02:58 Na ambasádě nám dali nějaký peníze a papíry, tak jsme dojeli.
00:03:01 -Micheli?
-Ano?
00:03:04 Včera se mi strašně stýskalo.
00:03:08 Cos dělala?
00:03:11 Celou noc jsem spala s tvojí červenou vestou.
00:03:18 Chtěla jsem být ale s tebou.
00:03:20 Teď za tebou nemůžu, Valentino.
00:03:22 Já vím.
00:03:24 -Jaké je tam počasí?
-Normální, jako v Anglii. Lije.
00:03:28 Tady včera taky pršelo.
00:03:31 Brzo ale bude hezky. Už je jaro.
00:03:34 Cos dělala včera večer, když jsem volal?
00:03:36 Byla jsem v kině na Sdružení mrtvých básníků,
00:03:38 jak jsi mi říkal.
00:03:39 -To je hezkej film.
-Taky se mi moc líbil.
00:03:42 Tak jo, zavolám večer.
00:03:43 Vrátím se okolo sedmý a pak už budu doma.
00:03:45 Tak zatím ahoj.
00:03:47 -Micheli?
-Co je?
00:03:50 -Myslím na tebe.
-Já na tebe taky.
00:03:53 Líbám tě.
00:04:00 TELEFON VYZVÁNÍ
00:04:04 Soukromá meteorologická služba. Dobrý den.
00:04:44 -Dobrý den.
-Ahoj.
00:04:53 Prohrála jsi?
00:05:02 Žvejkačku pryč.
00:05:06 Vem si svetr.
00:05:10 Hoď si ho na krk a rukáv přehoď.
00:05:14 -Třeba takhle?
-Jo, to jde.
00:05:16 Ukaž profil.
00:05:19 Neusmívat.
00:05:22 Buď smutná.
00:05:24 Víc! Mysli na něco hroznýho, jo?
00:05:27 Dobrý.
00:05:28 Jseš smutná. Výborně!
00:05:30 Jo, to je ono! Vydrž, vydrž, fajn!
00:05:33 Tourneau a šest a sedm! A noha!
00:05:35 A raz a dva a tři a čtyři!
00:05:38 A vytáhnout! Šest a sedm a osm.
00:05:41 A raz a plieu a tři a čtyři a základ a šest a sedm!
00:05:46 Vytáhnout a ještě, vydržet, vydržet!
00:05:50 Ruka je napjatá až do konečků prstů!
00:05:53 Výborně! Krk taky napneme!
00:05:55 Ještě! Krk je s nohou v jedné rovině!
00:05:58 Výborně! A držíme!
00:06:12 Dobrý den.
00:06:16 POTLESK
00:06:48 Zakopla jsem.
00:06:51 Děkuju.
00:08:30 LADÍ AUTORÁDIO
00:08:45 NÁRAZ
00:09:17 PES KŇUČÍ
00:10:22 Rita.
00:11:21 ZVONÍ NA ZVONEK
00:11:45 KLEPE NA DVEŘE
00:12:48 KLEPE NA DVEŘE
00:12:52 Nezlobte se, nebylo zamčeno.
00:12:56 Je mi to líto, asi jsem přejela vašeho psa.
00:13:01 Rita, belgický ovčák.
00:13:05 To je možné. Včera se mi ztratila.
00:13:09 Je v mém autě, na zadním sedadle.
00:13:11 Žije.
00:13:17 Nevím, co mám dělat.
00:13:20 Chcete, abych ji zavezla třeba k veterináři?
00:13:23 Když myslíte...
00:13:26 Kdybych přejela vaši dceru, taky byste byl tak klidnej?
00:13:32 Dceru nemám, milá slečno.
00:13:39 Tak už běžte.
00:13:46 Nechte otevřeno!
00:14:39 V pořádku. Rány jsem zašila.
00:14:41 Má jen pár pohmožděnin.
00:14:45 Pár dní ji nechte v klidu. Čeká mladé, viďte?
00:14:51 Nechcete ji nechat u nás?
00:14:53 Odvezu si ji.
00:14:55 Pomůžeme vám s ní do auta.
00:14:58 Marku! Marku!
00:15:04 Aha.
00:15:10 HOUKÁ ALARM U AUTA
00:15:12 -Jseš sama?
-Ne.
00:15:15 Řekni pánovi něco. No tak!
00:15:22 -Já mám totiž psa.
-Vážně?
00:15:25 Ano.
00:15:26 Přejela jsem ho.
00:15:30 -Micheli, nezlobíš se?
-Mám se snad zbláznit?
00:15:33 Ne, to nemusíš.
00:15:35 Zřejmě jde o další z tvých vtipů.
00:15:37 Ty si v nich přece libuješ.
00:15:39 Vzpomínáš si, jak jsme se seznámili?
00:15:41 Samozřejmě.
00:15:43 Kdybych o pauze nevyšla ven, neznali jsme se.
00:15:47 To máš pravdu.
00:15:49 Poslyš, Valentino, vrať toho psa.
00:15:51 To nejde. Jeho majitel ho odmítá.
00:15:55 Kdo je to?
00:15:57 HOUKÁ ALARM U AUTA
00:15:59 Houká alarm. To bude mý auto.
00:16:03 No jasně.
00:16:06 Počkej chvíli, vypnu ho.
00:16:08 -Nezlob se, spěchám.
-Jo, chápu.
00:16:30 ALARM PŘESTANE HOUKAT
00:16:36 Uhni! No tak! Buď hodnej.
00:16:49 ZVONÍ ZVONEK
00:16:53 Všecky jsou dobrý.
00:16:56 Pod tím má bejt nápis:
00:16:58 "Za všech okolností vám osvěží život".
00:17:02 Kterou bys brala?
00:17:11 -Nejspíš tuhle.
-Tak to jsme dva.
00:17:19 Obří formát.
00:17:23 Každej tě hned pozná.
00:17:27 A kdo?
00:17:38 Koho myslíš?
00:17:51 Tebe ne.
00:18:43 Čeká tě neštěstí v lásce.
00:18:46 Chápu, proč jsem vyhrála.
00:18:48 -Tak nashle.
-Ahoj.
00:19:10 Po Curychu Ženeva.
00:19:17 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:19:28 Dobrý den, už jste tady?
00:19:30 Tyhle peníze mi pro vás dal pošťák.
00:19:35 -Kdo mi to posílá?
-To nevím.
00:19:39 Ukažte! To je váš bratr, že?
00:19:43 Spíš někdo podobnej.
00:19:46 To je nepříjemný.
00:19:48 Odebírají vaši tyhle noviny?
00:19:51 To nevím, děkuju.
00:19:53 Na shledanou.
00:20:19 TELEFON VYZVÁNÍ
00:20:22 -Haló?
-Dobrý den.
00:20:24 Ráda bych mluvila s Marií, prosím.
00:20:28 -Prosím?
-Tady Valentina.
00:20:31 -Neuvidíš Marka?
-Ano, dneska večer.
00:20:35 Tak ať mi zavolá. Kdykoli.
00:20:47 Teď se můžeš proběhnout.
00:20:50 Ale nesmíš utéct, jo?
00:20:51 Tak co? Slibuješ?
00:20:56 Běž!
00:21:02 Rito!
00:21:10 Rito!
00:21:30 Promiňte, prosím, mně totiž utekl pes.
00:22:10 ZVONÍ NA ZVONEK
00:22:27 Zavolejte si ji, už je vaše.
00:22:32 Rito!
00:22:58 -To je od vás?
-Na veterináře.
00:23:01 -Kdo vám dal mou adresu?
-Dala se snadno zjistit.
00:23:05 To mi dáváte moc.
00:23:09 Stálo to sto třicet franků.
00:23:12 Poslal jste mi šest stovek.
00:23:23 Počkejte, jdu si pro drobné.
00:23:29 Co bude s Ritou?
00:23:31 Je ohromně chytrá a hodná, viďte?
00:23:34 Nechte si ji.
00:23:36 -Vy ji nechcete?
-Nechci nic.
00:23:40 -To abyste přestal i dýchat.
-Dobrý nápad.
00:24:17 KLEPE NA OKNO
00:24:40 Přestal jste už dýchat?
00:24:54 Pane?
00:24:57 Promiňte, ale to není možné.
00:24:59 Jestli nepřijdeš, už mě neuvidíš.
00:25:02 Je neděle, včera byla sobota. A byli jsme spolu.
00:25:07 Nezlobte se, teď na to není vhodná doba.
00:25:10 Budeme obědvat.
00:25:12 Prosím tě jen o jedno. Nevykej mi.
00:25:15 Říkej mi jako včera. Pierre nebo Pierote.
00:25:18 Miláčku nebo lásko moje.
00:25:22 Promiňte, vezmu si to vedle. Moment.
00:25:33 Pierre!
00:25:38 Pierre, už jsem sám.
00:25:40 Já jsem taky sám a prosím tě, abys přišel.
00:25:42 Já už nemůžu být sám.
00:25:45 Pierre, domluvíme se na zítřek.
00:25:48 Taky mi chybíš, ale musíš mě chápat.
00:25:50 Nechci to chápat!
00:25:52 Myslím na tebe. Jak stojíš nahý před zrcadlem.
00:25:56 Ale jako bys tam stál pro někoho jiného, ne pro mě.
00:26:01 Mám chuť tě líbat. Skláním se a dotýkám se tě rty.
00:26:04 -Co to děláte?
-Tam, kde to máš rád.
00:26:11 -Poslouchám.
-Cože?
00:26:19 Odposlouchávám telefonické hovory svých sousedů.
00:26:23 Proč jste to vypla? Je to zajímavé.
00:26:30 Vás to nejspíš nebaví, že?
00:26:32 -Je to svinstvo.
-Ano?
00:26:35 A navíc je to trestné.
00:26:40 Vaše peníze.
00:26:47 Ještě okamžik, slečno!
00:26:54 Teď jste asi přesvědčená, že máte pravdu.
00:26:57 Ano.
00:26:58 No tak proč nic neuděláte?
00:27:01 A co?
00:27:05 Chtěl bys, abych se dotýkal jizvy na tvém břiše jako včera?
00:27:13 Jděte za sousedem a řekněte mu, že ho někdo odposlouchává.
00:27:19 Až se zeptá kdo, řekněte, že jsem to já.
00:27:24 Dobře.
00:27:28 Je to tamhleten dům.
00:27:34 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:27:36 -Já hledám pana...
-Mého muže?
00:27:39 Je doma, právě telefonuje. Promiňte, vypnu jenom plyn.
00:27:47 No tak, pojďte dál!
00:28:15 Posaďte se, hned tady bude.
00:28:18 Carolino, teď se nikam nedovoláš, tatínek telefonuje.
00:28:23 Nezlobte se, asi jsem si spletla adresu.
00:28:26 -Tohle je dvaadvacítka.
-No právě, tak promiňte.
00:28:29 Nic se nestalo.
00:28:31 Pěkný den.
00:29:05 Tak ahoj.
00:29:10 -Měj se fajn.
-Zítra ti zavolám.
00:29:25 Vypadli vám.
00:29:40 Tak co?
00:29:42 -Řekla jste mu to?
-Ne.
00:29:50 -Nechcete něco k pití?
-Ne, děkuju.
00:29:57 Vrátila jsem se.
00:30:00 Chci vás totiž o něco poprosit.
00:30:03 Už to nedělejte.
00:30:07 Dělám to celý život.
00:30:25 Byl jste nejspíš dřív policajt, ne?
00:30:29 Hůř, soudce.
00:30:39 Soudce?
00:30:41 Copak jste ještě žádného neviděla?
00:30:51 Zkuste si to.
00:30:54 Ten zvuk má něco do sebe, co?
00:31:02 Dodnes nevím, na čí straně stálo dobro a na čí zlo.
00:31:06 Takhle se dozvím, jak to v životě chodí doopravdy.
00:31:11 Mám lepší přehled, než jsem míval v soudní síni.
00:31:14 Ne.
00:31:17 Každý má nárok na soukromí.
00:31:20 To nepochybně.
00:31:22 Proč jste mu nic neřekla?
00:31:25 Neupozornila ho, že ho odposlouchávám?
00:31:30 Protože jste viděla, že má milou paní, oddanou.
00:31:35 A dcerušku, která ho miluje.
00:31:39 Nemohla jste to říct.
00:31:42 Hrál v tom roli soucit,
00:31:43 nebo jenom strach, že jim ublížíte?
00:31:47 Možná že obojí.
00:31:51 Člověk může a nemusí.
00:31:54 Já si můžu zapnout odposlech a vy to nemusíte říct.
00:31:58 Přesto jednou může spáchat sebevraždu.
00:32:04 Nebo to může zjistit jeho žena.
00:32:08 Může se to třeba dozvědět jeho dcerka a začne peklo.
00:32:15 Jak tomu zabráníme?
00:32:21 Nic neříkáte.
00:32:24 -Něco vám to připomíná?
-Ano.
00:32:27 Opravdu? A co?
00:32:32 Jednoho známého kluka.
00:32:34 Takže kluka, kterého znáte.
00:32:37 A dál? Dozvěděl se, že jeho matka je kurva?
00:32:44 Jen se dozvěděl, že ho měla s někým jiným.
00:32:50 Bylo mu patnáct.
00:32:55 Ta malá ze sousedství...
00:33:00 ...to už zjistila.
00:33:03 Zůstaňte ještě chvíli.
00:33:09 A proč?
00:33:13 Teď sem jde slunce.
00:33:16 TELEFON VYZVÁNÍ
00:33:22 Soukromá meteorologická služba. Dobrý den.
00:33:24 Volala jsem před chvílí. Zítra jedu autem to Turína.
00:33:27 Ano, ověřila jsem si to. Až do Chamonix je silnice sjízdná.
00:33:30 Mezi Chamonix a tunelem
00:33:32 očekáváme v odpoledních hodinách sněhové přeháňky.
00:33:34 Takhle se dozvím, jaké je počasí v celé Evropě.
00:33:39 V Itálii až do Turína je cesta dobrá.
00:33:42 Měla byste vyjet hned ráno, vyhnete se sněžení.
00:33:44 Děkuju, tahleta služba je výbornej nápad.
00:33:46 Děkuju, na shledanou.
00:33:57 TELEFON VYZVÁNÍ
00:34:01 Soukromá meteorologická služba. Dobrý den.
00:34:05 To jsem já.
00:34:07 -Jak jsi se vyspala?
-Moc ne.
00:34:10 Neřekla jsem ti to, ale po telefonu mi to půjde líp.
00:34:14 Bylo to moc hezký.
00:34:17 Ještě nikdy jsem se takhle krásně nemilovala.
00:34:19 A tak dlouho.
00:34:21 Aspoň jsme jeden druhého poznali, Karin.
00:34:23 Já tebe a ty mě.
00:34:26 Když jsem se vzbudil, ještě jsi spala.
00:34:28 -Vypadala jsi jako malé děcko.
-Jsem starší než ty.
00:34:30 -Ale jen o rok.
-Ne, o dva.
00:34:32 No tak o dva.
00:34:34 Když jsem se ráno na tebe díval,
00:34:36 dostal jsem strach, co s náma bude dál.
00:34:39 -Nejseš ve svý kůži, viď?
-Ne.
00:34:41 -To se tak bojíš zkoušky?
-Spíš toho, co budu dělat.
00:34:44 -Jestli ti to bude stačit.
-Nešel bys na bowling?
00:34:48 Vyndal jsem si knihy.
00:34:50 Možná že máš pravdu. Máš drobný?
00:34:52 -Jo.
-Tak si hoď a uvidíme.
00:34:55 Líc je bowling a rub trestní právo.
00:35:02 Líc, jdeme na bowling.
00:35:04 Tak já se ještě chvíli budu učit a pak zavolám.
00:35:07 -Nebo já.
-Fajn, zavolej.
00:35:09 Když tu nebudu, šel jsem si jen pro cigarety.
00:35:11 -Čau.
-Čau.
00:35:18 Poslouchala jste?
00:35:23 To je škoda. Taková romantika...
00:35:27 Zaslechla jsem pár vět. Mají se rádi.
00:35:32 Ano.
00:35:35 Ona se k němu ale nehodí.
00:35:39 To nemůžete vědět.
00:35:41 Občas se podívám k nim do okna.
00:35:48 -Myslíte si, že jsem hajzl?
-Ano.
00:35:51 Podívejte.
00:35:55 Ten člověk si přivezl z Japonska telefon,
00:35:57 který funguje na jiných vlnových délkách.
00:36:01 Ty na mém rádiu nejdou vyladit.
00:36:04 Je to škoda.
00:36:06 Podezírám ho, že kontroluje termíny dodávek heroinu ze Ženevy.
00:36:12 Nikdo mu to nedokáže.
00:36:15 Patrně není troškař.
00:36:22 -Líbí se vám?
-Možná.
00:36:28 -Zavoláme mu.
-Ne.
00:36:30 Vždyť neznáme číslo telefonu.
00:36:48 TELEFON VYZVÁNÍ
00:36:56 -Haló?
-Měl byste viset.
00:37:17 Co jsem to udělala?
00:37:19 Tady jsem vám napsal jeho číslo.
00:37:21 Až si zas na něm budete chtít zchladit žáhu,
00:37:24 nemusíte mít zábrany.
00:37:36 V půl desátý jsem zhasla, ale vůbec jsem nemohla usnout.
00:37:39 Tenhle rozhovor už nebude tak zajímavý.
00:37:42 Převracela jsem se v posteli, mám pořád ty hrozný bolesti.
00:37:46 A teď taky.
00:37:48 -Ani nemám nakoupeno.
-To mě mrzí, mami.
00:37:53 -Nemám doma mlíko ani bagety.
-Ale máš, mami!
00:37:56 Koupila jsem je a dala do mrazáku.
00:37:59 Ty už jsem snědla.
00:38:00 Ale mami, za pět dní přece nesníš sedm baget.
00:38:03 Já se z tebe zblázním.
00:38:06 Nechcete jí dojít na nákup?
00:38:09 Udělá vám to dobře.
00:38:18 Možná že to udělá dobře té paní.
00:38:21 Proč jste se vlastně tehdy ujala Rity?
00:38:25 Přejela jsem ji. Ležela. A byla celá od krve.
00:38:29 Ono by vás asi trápilo svědomí. V noci by se vám zdálo o fence,
00:38:33 která leží na ulici s rozbitou hlavou.
00:38:37 Ano.
00:38:39 Komu jste tím posloužila?
00:38:45 A s nákupy pro tu starou paní si nelamte hlavu.
00:38:49 Má doma všecko.
00:38:51 Chce jen vidět svou dceru, ale ta o to nestojí.
00:38:55 Už tady byla nejmíň pětkrát,
00:38:57 protože matka předstírala srdeční záchvat.
00:39:00 Až opravdu umře, tak té mladé paní budu muset zavolat já.
00:39:06 Matce už nevěří.
00:39:13 Mýlíte se.
00:39:15 A v čem?
00:39:17 Ve všem.
00:39:21 Všecko je přece jinak.
00:39:28 Lidi nejsou špatní, to není pravda.
00:39:32 Jsou.
00:39:33 Možná, že jim občas chybí síla, ale...
00:39:36 A ten hoch, který se dozvěděl,
00:39:38 že jeho otec není jeho otec, to byl přítel nebo bratr?
00:39:44 Bratr.
00:39:45 Kolik je mu let?
00:39:49 Šestnáct.
00:39:50 Drogy si píchá jak dlouho?
00:39:54 Kdo vám to řekl?
00:39:57 To nebylo těžké si domyslet.
00:40:05 Vás může člověk jen litovat.
00:40:15 Nejspíš to ještě nevíte, ale Rita bude mít štěňata.
00:41:29 ZVONÍ TELEFON
00:41:48 ZVONÍ TELEFON
00:42:03 ZVONÍ TELEFON
00:42:09 OZNAMOVACÍ TÓN
00:42:17 LINKA JE OBSAZENÁ
00:42:34 -Haló?
-Tady Valentina.
00:42:35 Á, Valentinko, holčičko moje.
00:42:36 Jak se máš, mami? Přijel už Marek?
00:42:38 Předevčírem. A přivezl si slečnu.
00:42:40 Je moc hezká a milá. Znáš ji?
00:42:41 -Znám, Marie.
-Tak tu sedíme a povídáme si.
00:42:44 -Mladí se dívaj na televizi.
-Škoda, že tam nejsem s váma.
00:42:47 Hm, škoda. Všecko je jako dřív. Tvůj bratr je pořád tak hodnej.
00:42:51 -Jo, je. Dáš mi ho?
-Marku! Už jde.
00:42:55 Tak mi zas, mami, zavolej.
00:42:57 -Ahoj, Valentino.
-Ahoj.
00:42:59 -Dík, že ses u ní stavil
-Vždy k službám, dámo.
00:43:01 Zítra odjíždíme, už nemůžu.
00:43:04 -Viděla máti ty noviny?
-Myslím že ne.
00:43:07 A i kdyby, nevěřila by tomu.
00:43:09 Tak jo, radši se vrať.
00:43:12 -Ahoj.
-Hm.
00:43:18 Zavolej, Micheli. Prosím tě, zavolej.
00:43:22 ZVONÍ TELEFON Haló?
00:43:25 -Valentino, viděla jsi tu fotku?
-Jakou fotku?
00:43:28 To jseš ty, Jacquesi?
00:43:30 Jo, já. Vyšla fantasticky. Tys ji neviděla?
00:43:33 Ne, zapomněla jsem. Mám toho moc.
00:43:35 Nechceš se stavit?
00:43:37 Tady aspoň přijdeš na jiný myšlenky.
00:43:38 Kde jseš?
00:43:42 Vida! To nebylo špatný.
00:43:49 Valentino!
00:46:26 AUTO TROUBÍ
00:46:51 ZVONÍ TELEFON
00:46:57 KLEPE NA DVEŘE
00:47:02 Dobrý večer, nezlobte se, že ruším.
00:47:04 Mně ale někdo ucpal zámek a nemůžu domů.
00:47:10 To asi ty turecký spratci, vlezou všude.
00:47:13 To nevím.
00:47:15 Bude to asi ucpaný žvýkačkou, ne?
00:47:18 Vemu to pinzetou.
00:47:27 ZVONÍ TELEFON Haló?
00:47:30 -To jsem já, ahoj.
-Ahoj, Micheli.
00:47:32 Volal jsem před chvílí, nikdo to nebral.
00:47:34 Ucpali mi zámek žvýkačkou, nemohla jsem dovnitř.
00:47:37 -Byl slyšet telefon.
-Žvýkačkou?
00:47:40 Víš, já jsem vyfocená na reklamě.
00:47:44 Takže nejspíš proto.
00:47:46 Kolikrát jsem ti říkal, abys to nedělala.
00:47:48 -Jen tě využívají.
-Micheli!
00:47:51 Nic jsem neřekl.
00:47:53 -Nezapnula jsi záznamník.
-Ne.
00:47:58 To bylo úmyslně. Abych měla pokoj.
00:48:03 A já ti ho nedám. No to máš smůlu.
00:48:08 -Měla jsi s někým rande?
-Ne, čekám na tebe.
00:48:13 Proč jsi nebrala telefon, když jsem ti před chvílí volal?
00:48:15 Vždyť jsem ti říkala, že mi někdo ucpal zámek.
00:48:18 Tos řekla.
00:48:22 No a jak se máš?
00:48:24 Příští týden jedu do Maďarska.
00:48:27 Co děláš ty?
00:48:29 -Chci si lehnout.
-No tak běž. Dělej!
00:48:35 Jseš tam?
00:48:38 Micheli, jseš tam?
00:48:45 Ježišmaria!
00:49:02 ZVONÍ TELEFON
00:49:09 Haló?
00:49:10 Už spíš?
00:49:11 Ne, zatím ne.
00:49:13 Tak si běž lehnout.
00:49:16 Už ležíš?
00:49:18 Chci se osprchovat, zrovna jsem se svlíkala.
00:49:20 Pomáhá ti někdo?
00:49:26 Valentino, jseš tam?
00:49:28 Ne, dobrou noc.
00:49:37 Jo!
00:49:43 Já věděla, že to uděláš. Gratuluju.
00:49:46 Jakou jsi měl otázku?
00:49:48 Z tý stránky, kde se ti otevřela kniha?
00:49:50 Říkal jsi, že ti upadla.
00:50:22 Líbí se ti?
00:50:24 Ano, moc.
00:50:28 Jakej rozsudek s ním asi podepíšu prvně?
00:50:32 Já to nemůžu pochopit. Zdál se takovej slušnej.
00:50:35 Počkejte, až vás vyvolají. Už to nebude dlouho trvat.
00:50:39 Víte, mého muže to strašně rozčililo.
00:50:42 Copak je tohle možný?
00:50:44 Prý byl dřív soudcem. Řekla byste to do něj?
00:50:47 Jo, to jsou dneska lidi.
00:50:50 Dobrý den.
00:50:52 -Já jsem Paul Ymber.
-Dobrý den, těší mě.
00:50:54 -Tak vás taky odposlouchával?
-Ano, odposlouchával.
00:50:57 Civilní řízení.
00:50:59 Obyvatelé městské čtvrti Pencha proti panu Josephu Kernovi.
00:51:03 Pojďte prosím dál!
00:51:16 Dobrý den.
00:52:05 Dobrý den, nahrávku 402. Van den Budenmeyer.
00:52:10 -Vyslovuju to dobře?
-Ano, jistě.
00:52:13 -Tuhletu?
-Ano.
00:52:17 Před chvílí jsem prodal poslední.
00:52:21 Ale odpoledne budou další.
00:52:23 Můžu vám ji rezervovat, jestli chcete?
00:52:27 Ty bys mě dojala!
00:52:29 -Co je na tom k smíchu?
-Ty jseš tak naivní!
00:52:35 -Čí jsou ty noviny?
-Tvoje.
00:52:51 Penzionovaný soudce špehoval.
00:53:09 Dobrý den. Jdu za váma.
00:53:13 Četla jsem noviny.
00:53:15 Chci, abyste věděl, že jsem nikomu nic neřekla.
00:53:17 Já vím.
00:53:19 Nikomu! Ani policii.
00:53:21 -Nikomu.
-Já vím.
00:53:27 Vím, kdo to byl.
00:53:30 Kdo?
00:53:31 Já sám.
00:53:35 Tak jste to přece chtěla, ne?
00:53:38 Nepůjdete dál?
00:53:41 Chci vám něco ukázat.
00:54:01 Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest...
00:54:06 -Sedm?
-Sedm.
00:54:10 Neměla byste chuť na hruškovici?
00:54:20 Mám ji už dlouho
00:54:22 a zatím nebyla příležitost ji někomu nabídnout.
00:54:39 Na mé zdraví!
00:54:46 Proč jste to vlastně udělal?
00:54:49 -Proč jsem udával sám sebe?
-Ano.
00:54:54 Chtěl jsem vědět, co budete dělat,
00:54:55 až se o tom dočtete v novinách.
00:54:59 A myslel jste si, že sem přijdu?
00:55:01 Po našem rozhovoru jsem se domníval, že ano.
00:55:05 A proč?
00:55:15 -Vy ode mě něco čekáte?
-Ano.
00:55:21 Když jste tu byla posledně, vypadalo to, že mnou pohrdáte.
00:55:25 Pak jste prohodila něco o soucitu.
00:55:39 Neposadíte se u mě na chvíli?
00:55:50 Neusmějete se na mě?
00:55:58 Posledně jste po rozloučení plakala.
00:56:02 Plakala.
00:56:07 A já jsem vypnul rádio.
00:56:11 Posadil se k psacímu stolu.
00:56:14 V plnicím peru,
00:56:15 kterým jsem psal celý život, už nebyl inkoust.
00:56:17 Tak jsem vzal obyčejnou tužku
00:56:19 a psal dopisy pro sousedy a na policii.
00:56:24 Odeslal jsem je hned ten večer.
00:56:26 Zatímco vy jste klidně spala.
00:56:29 Já jsem ten večer šla na bowling.
00:56:33 Na bowling?
00:56:35 Pamatujete se na rozhovor těch dvou mladých?
00:56:38 Toho chlapce a dívky?
00:56:42 Jo, pamatuju.
00:56:44 Taky tam tehdy chtěli jít, vzpomínáte?
00:56:48 Třeba jste se tam potkali.
00:56:52 Možná jo.
00:56:57 Co jste proti nim měl?
00:57:02 Brzy ho nechá, měl jsem pravdu.
00:57:07 A vás to zřejmě těší.
00:57:16 Nemáte v tom náhodou prsty?
00:57:26 Máte, viďte?
00:57:30 Jen protože jsem ji odposlouchával
00:57:32 a pak se sám udal,
00:57:34 se ta dívka seznámila s někým jiným.
00:57:39 TELEFON VYZVÁNÍ
00:58:07 Dobrý den, dámy a pánové.
00:58:11 Od té doby je úplně sama.
00:58:14 Prosila jsem bratra, aby tam zajel.
00:58:17 Zůstal u ní jen tři dny a pak jel.
00:58:23 Za týden jedu do Anglie, nevím na jak dlouho.
00:58:26 Nechám tady matku i jeho.
00:58:28 S ním je to čím dál tím horší.
00:58:31 -Neměla bych nikam jezdit.
-Jen jeďte.
00:58:34 Je to váš život.
00:58:37 Nemůžete přece pykat za viny svého bratra.
00:58:45 Je to bratr.
00:58:49 -Chci pro něj něco udělat.
-To můžete.
00:58:52 Buďte.
00:58:55 -Co myslíte tím "buďte"?
-Abyste byla, nic víc.
00:59:04 -Snášíte letadla?
-Ne.
00:59:06 Tak můžete jet lodí.
00:59:10 Tou jsem nejela.
00:59:11 Není to tak drahé a navíc je to i bezpečnější.
00:59:14 To je dobrý nápad.
00:59:25 -Chutná vám?
-Ano.
00:59:28 -Dneska mám narozeniny.
-To jsem nevěděla.
00:59:34 Je to už pětatřicet let,
00:59:36 co jsem touhle dobou v pět hodin odpoledne
00:59:39 zprostil viny námořníka.
00:59:43 Byla to tehdy moje první větší kauza
00:59:45 a právě jsem prožíval životní krizi.
00:59:49 Později jsem pochopil, že jsem udělal chybu.
00:59:54 Ten člověk byl vinen.
00:59:58 Á!
01:00:01 Asi nemám rezervní.
01:00:30 Co se s ním stalo?
01:00:33 Podle toho, co jsem zjistil, se pak oženil, má tři děti.
01:00:39 Teď dokonce už i vnuka.
01:00:42 Spokojeně si žije.
01:00:46 To znamená, že jste tenkrát jednal správně.
01:00:52 Nemusíte si nic vyčítat.
01:00:59 Copak to nechápete?
01:01:03 Zachránil jste ho.
01:01:06 Dejme tomu.
01:01:08 Víte, kolik ostatních jsem mohl zachránit?
01:01:11 Třeba i vinných.
01:01:14 Už ten pocit, že člověk rozhoduje o něčím životě,
01:01:16 o tom, co je pravda a co ne, mu ubírá na skromnosti.
01:01:23 A jste ješitný?
01:01:26 Samozřejmě.
01:01:36 Dám si ještě kapku.
01:01:48 Tak na zdraví.
01:01:54 Kdyby mě někdy soudili,
01:01:57 myslíte, že ještě existují takoví soudci,
01:01:59 jako jste byl vy?
01:02:01 Vás nebudou soudit.
01:02:04 Nevinní lidé soud nezajímají.
01:02:09 Vidíte to?
01:02:12 To je šesté okno, co mi rozbili.
01:02:14 I když mezitím změnili vlnovou délku
01:02:15 a už nemůžu nikoho odposlouchávat.
01:02:20 Kde je smeták?
01:02:21 Ten bude v kuchyni hned za dveřma.
01:02:44 Kámen položte na piáno.
01:03:04 Nebojíte se?
01:03:08 Říkám si, co bych asi dělal na jejich místě.
01:03:13 Zřejmě totéž.
01:03:16 Házel byste kamení?
01:03:18 Být na jejich místě? Určitě.
01:03:22 I kdybych byl na místě těch, co jsem soudil.
01:03:24 Kdybych se ocitl v jejich situaci, kradl bych, podváděl.
01:03:27 A nepochybně i vraždil.
01:03:29 Jenomže já jsem nebyl v jejich kůži, ale ve své.
01:03:42 Existuje někdo, koho milujete?
01:03:47 Ne.
01:03:50 A koho jste miloval?
01:03:59 Tuhle jsem měl sen.
01:04:04 A ten byl o vás.
01:04:09 Bylo vám tak čtyřicet nebo padesát
01:04:12 a byla jste šťastná.
01:04:17 Vyplní se někdy vaše sny?
01:04:22 Celá léta jsem neměl hezký a příjemný sen.
01:04:27 TELEFON VYZVÁNÍ
01:05:11 PES KŇUČÍ Ty zůstaneš doma!
01:07:27 VZDECHY
01:07:55 Už mám i lodní lístek.
01:07:57 Do Anglie se dostanu až příští středu.
01:08:03 Asi o půl osmé ráno.
01:08:06 Proč jedeš lodí?
01:08:08 No přece u Calais je maminka.
01:08:10 Zajedu k ní.
01:08:12 Budu v přístavu v osm, nejpozději v půl devátý.
01:08:16 Už se moc těším.
01:08:19 Micheli, chci vědět, máš mě rád?
01:08:23 Myslím, že ano.
01:08:25 Máš mě rád, nebo jenom myslíš?
01:08:27 To je snad totéž.
01:08:30 Není.
01:09:35 PES ZAKŇUČÍ
01:09:52 Baterie!
01:10:01 HOVOR NENÍ SLYŠET
01:10:10 KLEPE NA SKLO
01:10:30 KLEPE NA SKLO
01:10:54 Auguste!
01:11:04 Auguste!
01:11:07 Auguste!
01:11:12 Auguste!
01:11:22 TELEFON VYZVÁNÍ
01:11:29 Soukromá meteorologická služba. Dobrý den.
01:11:31 Pár dní se k vám marně pokouším dovolat.
01:11:34 Lituji, byla jsem nemocná.
01:11:36 Můžete mi zjistit,
01:11:37 jak bude nad kanálem La Manche příští týden?
01:11:39 Bude hezky, slunce, jižní vítr. Rána chladná.
01:11:42 Proč se smějete?
01:11:44 Protože se tam taky chystám. Možná ještě dál.
01:11:47 Asi služebně.
01:11:48 Ne, jedu s přítelem. Na jachtě.
01:11:51 -To je pěkný výlet.
-Ano, pěkný.
01:11:54 -A co předpovědi?
-Ty musím zrušit.
01:11:57 Škoda, budou nám chybět. Sbohem.
01:12:36 Neusmívej se!
01:12:37 Už jsem ti říkal, chci vážnej výraz.
01:12:39 Raz, dva, tři čtyři...
01:12:42 Nezlobte se, že obtěžuju,
01:12:43 ale mohla byste poslat pozvánku na tuhle adresu?
01:12:45 -Pro jednu osobu?
-Au!
01:13:46 AUTO TROUBÍ
01:14:22 POTLESK
01:15:18 POTLESK
01:15:30 -Všechno klape?
-Hm.
01:15:32 Tak já letím. Ahoj.
01:15:34 -Dobře se bav.
-To víš, že jo.
01:15:37 -Tak dobrou.
-Čau.
01:15:42 Máš odličovací gel?
01:15:44 -Tu máš.
-Já si to půjčím. Díky.
01:15:51 To bylo dnes děsný. Ani necítím nohy.
01:15:54 -Já měla dvanáct převleků.
-Neříkej!
01:15:58 A k tomu jsem ještě málem zakopla ve finále.
01:16:01 Ještě se mi to nikdy nestalo.
01:16:02 -To mně už mockrát.
-Jo, to ti nezávidím.
01:16:05 Dobrou noc.
01:16:08 -Ahoj, Valentino.
-Ahoj.
01:16:28 Přece jste přišel.
01:16:30 Věděl jste, že pozvánka je ode mě?
01:16:33 Doufal jsem.
01:16:35 Hledala jste mě?
01:16:37 Ano, celou přehlídku.
01:16:42 To bylo na rozloučenou.
01:16:46 Na shledanou.
01:16:49 Mohl byste mi dopodrobna vyprávět,
01:16:52 co se vám o mně zdálo?
01:16:57 Bylo vám padesát a byla jste šťastná.
01:17:02 A v tom snu se už nikdo neobjevil?
01:17:08 Objevil.
01:17:11 Kdo?
01:17:16 Vzbudila jste se
01:17:18 a usmívala na někoho vedle vás.
01:17:21 Nevím koho.
01:17:25 A to se stane za dvacet nebo pětadvacet let?
01:17:30 Ano.
01:17:36 Co ještě o mně víte?
01:17:41 Kdo jste?
01:17:43 Soudce v důchodu.
01:17:46 Zdá se mi, že se kolem něco děje,
01:17:49 co změní můj život.
01:17:51 Mám z toho strach.
01:18:03 Je to lepší?
01:18:08 Dřív jsem býval v divadle dost často.
01:18:12 -A kde jste obvykle sedával?
-Přesně tam co dneska.
01:18:18 Proto jste mě také nemohla vidět.
01:18:25 Jednou o přestávce
01:18:28 se mi rozsypaly knihy, co jsem měl s sebou.
01:18:32 A jedna velká spadla až do hlediště.
01:18:37 Sem do těchhle míst.
01:18:40 Měl jsem tehdy zrovna před zkouškou.
01:18:43 Když jsem seběhl dolů,
01:18:45 kniha byla otevřená na jedné stránce.
01:18:46 Zahlédl jsem pár vět.
01:18:48 A byla to ta otázka, kterou jsem dostal u zkoušky.
01:18:52 To je dobře, že jste vyšel ze svých čtyř stěn.
01:18:56 Dokonce jsem nabil i baterii. Byla vybitá.
01:19:02 Bouřka! DVEŘE BOUCHAJÍ
01:19:11 HŘMÍ
01:19:32 Už jsem pil lepší kávu.
01:19:36 Pořád si říkám,
01:19:38 proč jste mi vyprávěl o tom námořníkovi.
01:19:41 Víte proč?
01:19:54 Protože jste mi chtěl zamlčet něco,
01:19:59 co vás poznamenalo víc.
01:20:05 Že jste miloval jednu ženu.
01:20:12 A ta vás zradila.
01:20:17 Ta vás zradila.
01:20:20 Vy jste nikdy nepochopil proč.
01:20:26 A miloval jste ji pak ještě dlouho.
01:20:30 Jak jste se o tom dozvěděla?
01:20:37 To si člověk lehko domyslí.
01:20:42 Jaká byla?
01:20:46 Studovala na univerzitě o dva ročníky níž.
01:20:53 Byla to blondýna.
01:20:55 Jemná.
01:20:57 Půvabná.
01:20:59 S labutí šíjí.
01:21:04 Oblékala se do světlých šatů a měla světlý i nábytek.
01:21:08 V předsíni u vchodu bylo velké zrcadlo v bílém rámu.
01:21:14 A jednou jsem v tom zrcadle
01:21:16 uviděl její bílé roztažené nohy.
01:21:23 A mezi nimi muže.
01:21:30 Víte proč to tehdy provedla?
01:21:34 Řekla vám to?
01:21:36 Ten muž se jmenoval Hugo Helbling.
01:21:44 A mohl jí dát všechno, co chtěla.
01:21:48 Odjeli pryč.
01:21:52 Jel jsem za nimi.
01:21:55 Projel jsem Francii, pak přes kanál La Manche.
01:22:00 Ten pocit ponížení mě pronásledoval
01:22:04 až do dne, kdy zemřela.
01:22:07 Měla nehodu.
01:22:10 Potom už jsem na žádné ženě tolik nelpěl.
01:22:16 Ano, přestal jsem věřit.
01:22:21 Možná, že jsem ji vůbec nepotkal.
01:22:27 Třeba jsem nepotkal ani vás.
01:22:32 -Ale tomu chybí konec.
-Ne.
01:22:37 Za čas na to jsem řešil jeden závažný případ.
01:22:42 A v kolonce, kam se obvykle píše jméno obžalovaného,
01:22:44 stálo Hugo Helbling.
01:22:47 -Ten samý člověk.
-Ano.
01:22:49 On se potom vrátil.
01:22:56 Už zavíráme.
01:22:59 Neviděli jste tu ženskou s kýblama?
01:23:05 Ne.
01:23:06 Ta průtrž nám zatopila šatnu. Kdyby přišla, tak jsem nahoře.
01:23:10 -Ano?
-Hm.
01:23:17 -A vy jste jeho případ dostal?
-Nechtěl jsem.
01:23:26 Chtěl jsem ho sice zabít
01:23:30 a byl bych to udělal, kdybych tím něco změnil.
01:23:36 A tak čekal na můj rozsudek.
01:23:42 Měl se zodpovídat za výstavbu haly, která se zřítila.
01:23:45 Zahynulo tam několik lidí.
01:23:49 A já jsem ho shledal vinným.
01:23:53 Dostal nejvyšší sazbu.
01:23:58 A pak jsem požádal o předčasné propuštění do důchodu.
01:24:06 -Ještě nepřišla?
-Ne.
01:24:11 Člověk aby ji pořád kontroloval.
01:24:15 Milano!
01:24:18 Milano!
01:24:25 Á, tady jseš.
01:24:27 Ukaž ty kýble, jsou na tebe moc těžký.
01:24:36 Myslím, že vám moje hruškovice přijde k chuti.
01:24:38 Děkuju.
01:24:40 -Chtěla bych o něco poprosit.
-Ano?
01:24:42 Budu pryč skoro tři týdny.
01:24:44 Pak se přijdu podívat.
01:24:48 Ráda bych od vás dostala štěně.
01:24:53 Bude tu přehlídku vysílat televize?
01:24:56 Nejspíš jo.
01:24:58 Tak to si musím koupit televizor.
01:25:00 Já ten svůj vůbec nepotřebuju.
01:25:02 Zítra vám ho bratr může přivézt.
01:25:04 -Jmenuje se Marek.
-Rád poznám i jeho.
01:25:07 Vám přeju štěstí.
01:25:09 Na shledanou.
01:25:15 Máte u sebe lodní lístek?
01:26:25 HOUKÁNÍ LODI V PŘÍSTAVU
01:26:41 -Kde je tohle, prosím vás?
-Druhá paluba, pořád rovně.
01:26:44 Maminko, pojď rychle, mně se chce čůrat.
01:26:47 Dobrý den.
01:26:49 Dobrý den.
01:26:52 Promiňte, já jsem zabloudila. Kde je F30?
01:26:54 -O palubu výš.
-Ano, děkuji.
01:27:04 Dobrý den.
01:28:21 HŘMÍ
01:29:42 Tragédie v lamanšském průlivu.
01:29:48 Špatné povětrnostní podmínky a bouře nad průlivem La Manche
01:29:51 neustále ztěžují záchranářské akce.
01:29:54 Z této oblasti nemáme doposud žádné zprávy
01:29:56 o osudu mnoha rybářských lodí
01:29:58 a o malé jachtě se dvěma osobami na palubě.
01:30:01 Příčiny katastrofy nebyly zatím zjištěny.
01:30:03 Podle seznamu cestujících loď přepravovala 1435 osob.
01:30:07 Záchranné práce neustále pokračují.
01:30:10 Z trupu lodi byly už vytaženy stovky těl
01:30:12 a mnoho cestujících je stále považováno za nezvěstné.
01:30:19 Policejní člun, který jako první zachytil nouzový signál lodi,
01:30:22 zachránil, jak jsme zjistili, sedm osob.
01:30:38 Ženu význačného francouzského skladatele
01:30:41 zesnulého v loňském roce, Julii Vignonovou.
01:30:44 Stephana Kiliana, britského občana, barmana na lodi.
01:30:48 Polského podnikatele Karla Karla.
01:30:52 Dominique Vidalovou, francouzskou občanku.
01:30:58 Francouze Oliviera Benoita.
01:31:06 Mezi zachráněnými jsou rovněž dva švýcarští občané.
01:31:19 August Bruner, právník.
01:31:27 A mladá modelka, studentka ženevské univerzity,
01:31:30 Valentina Dusantová.
01:34:55 -Skryté titulky Daniel Čáp
01:35:03 Česká televize 2006
Závěrečná část volné filmové trilogie, kterou natočil polský režisér
Krzysztof Kieślowski.
Mladá a půvabná černovláska Valentine Dussautová při večerní jízdě domů neúmyslně na ulici poraní svým autem psa. Po ošetření u veterináře ho, podle adresy na obojku, odveze k jeho majiteli, kterým je podivínský, do sebe uzavřený soudce, trávící důchodový věk tajným odposloucháváním telefonátů svých sousedů. Cynicky a se stoprocentní přesností předpovídá jejich osobní a rodinné pohromy. Člověk, chovající se zprvu nerudně a odpudivě, se při setkáních s touto ženou postupně uvolňuje a vychází ze své ulity. Souběžně se odehrává příběh mladého muže Augusta, který je zamilován do dívky hlásící na telefonní lince předpověď počasí. Jeho příběh jakoby z oka vypadl soudcovu osudu před 35 lety…
Ve výtvarné stránce filmu dominuje červená barva, ta se pojí právě s motivem očištění“, jejími nositeli jsou hrdinové, kteří se dovedou vzepřít osudu. V psychologicky laděném příběhu v hlavních rolích herecky excelují Jean-Louis Trintignant (Joseph Kern) a Irene Jacobová (Valentine Dussautová), kteří dokázali vtisknout svým postavám duši a pod vedením režiséra vykouzlit až dojemný příběh. Film získal v roce 1995 Césara za nejlepší hudbu (Zbigniew Preisner) a byl nominován na Oscara za režii, scénář a kameru.
Tři barvy: Červená očima Krystyny Krauze
Hodnocení filmu: 96 %