Příběh muže, který se chtěl vyhnout trestu. Mistrovský film režiséra Jiřího Krejčíka (1948). Hrají: M. Nedbal, M. Vášová, J. Prokeš, I. Kačírková, B. Záhorský, I. Jandl a další. Scénář J. Fried a J. A. Novotný. Kamera: R. Stahl
00:02:38 -Ty se dnes nějak šlechtíš...
-To víš...! -Tady máš košili...
00:02:53 -Hm... ta je letos nějak smutná!
-To víš, jsi už starší pán...
00:02:59 -Co??
-Počkej... No tak vidíš, co děláš!
00:03:03 Já ti dám, staršího pána!
00:03:06 KŘIK DÍTĚTE A jéje, už jsou zase v sobě.
00:03:10 To Jirka tu žábu pokouší. Vy jste oba stejní!
00:03:20 Tak co je to tady?
00:03:24 Jirko, necháš ji? Už bys mohl mít rozum!
00:03:28 -Pojď sem, co ti udělal?
-Vzal mi medvídka. -Že se nestydíš!
00:03:35 Tak má vstávat! Nebudu na ni čekat, a táta teprv ne.
00:03:40 Máš jí dát pokoj. Ty bys taky kvůli tátovi zbořil někdy barák.
00:03:45 Alenko, hop! Máma tě hned oblíkne.
00:03:58 -Dobré jitro, pane komisaři!
-Dobré jitro! Karel už je vzhůru?
00:04:02 Jen pojďte dál!
00:04:06 -Máámíí!
-Počkej,Alenko, máma se hned vrátí!
00:04:09 Mámí, mámí...!
00:04:19 Karle, pospěš si, jde sem Mautner.
00:04:28 Vítám vás! Karel je v koupelně, ale hned bude hotov.
00:04:34 KOMISAŘ: Pss...!
00:04:42 Karle!
00:04:49 -Dobré jitro, Rudolfe!
-Tak Karliku, já ti teda přeju...
00:04:54 Vždyť ty víš, co ti budu vykládat! A tady to jsem přines...
00:04:59 Člověče! Že si děláš takovou škodu!
00:05:05 -To je nádhera!
-Viď...?
00:05:08 Tak ti děkuju, Rudo! Že potvora požene na květ?
00:05:12 -Všim sis?
-Je to vzácný druh, viď?
00:05:16 V Brně bys jich moc nenašel! Ceraeus corina.
00:05:22 Korína...
00:05:24 Kam ho dáme?
00:05:27 Semhle, Karlíčku. Ten potřebuje hodně sluníčka a málo vody.
00:05:34 Pěkně mi rostou, co? Tenhle jsi mi dal loni, ten k Ježíšku.
00:05:41 To je marný. Kaktus, to je nejhezčí dárek.
00:05:46 Ale... poslouchej, ty odnože se mají uřezávat!
00:05:51 Ty bys tam neměl nechávat.
00:05:55 Myslím, že z Karla kaktusáře neuděláte.
00:05:58 -No dovol, letos mi žádný nezašel!
-Ale teď se pojďte nasnídat.
00:06:03 Ne, děkuju, měl jsem dnes noční, a tak koukám, abych byl v kanafasu.
00:06:08 To je škoda...
00:06:10 -Ale večer přijdeš, že?
-To víš že jo! Tak nashledanou.
00:06:15 Ale určitě, pane komisaři, moc se na to těším!
00:06:17 A děkuju pěkně!
00:06:57 Táto, já ti přeju všechno nejlepší. A tady máš, to jsem ti koupil.
00:07:15 Jiří..., prima!
00:07:20 A kdopak to k nám přišel, pojď k tátovi. Jé, ta byla sladká!
00:07:26 Tak, Alenko! Co řekneš tátovi? No, jak jsem tě to učila?
00:07:33 -Já malé poupě, já stojím...
-v koutě, já vinšovat neumim...
00:07:42 -Tak ukaž tátovi, cos mu přinesla.
-Tu máš.
00:07:47 No to je krása! Moc se mi líbí!
00:07:52 Aspoň budeš mít na cestách dámskou společnost...
00:07:58 Tak mami, dej ji pryč, já pojedu.
00:08:03 -Dej pozor, ať neporazíš plot!
-Jen se neboj!
00:08:10 Pomalu pouštěj spojku a hned přidávej plyn.
00:08:20 -Tak jak mi to šlo?
-Výborně,jen spojku pouštíš rychle.
00:08:25 -Když ona je nějaká zadřená.
-Nestačí ti nohy, viď? Tak jedem!
00:08:34 Jirko, koukej být včas doma k obědu, nikde se netoulej.
00:08:39 -Tak pá, Zdenko.
-Nazdar!
00:09:16 Ahoj, Tondo!
00:09:19 Táto, zastav, vezmeme Mejzra s sebou!
00:09:23 Tondo, pojď se s náma svézt!
00:09:26 -Ahoj! -Dobrý den! - Nazdar.
-To jsem rád, že mě svezete.
00:09:35 PŘEDJÍŽDĚJÍCÍ AUTO MOHUTNĚ TROUBÍ
00:09:43 Táto, to si přece nenecháš líbit!
00:09:46 TROUBÍ TAKY
00:09:51 Nazdáár!
00:09:55 Táto, to byla bašta!
00:10:07 -Děkuju za svezení a nashledanou!
-Kluci, ahoj!
00:10:10 Ahoj, táto!
00:10:15 -Tu ameriku jsme ale vzali!
-Kam se na tátu všichni hrabou!
00:10:20 A měls ho vidět, když chytal za Židenice, to byly robinzonády!
00:10:39 -Tak brzo jsem tu ještě nebyl!
-Vždyť jsme to taky hnali!
00:11:09 Jirko, pojď sem!
00:11:13 S tímhle by se mělo něco udělat.
00:11:17 Počkej!
00:11:23 Dej to sem!
00:11:27 -Že mu to ale sedí, co?
-Honem, udělej kozu!
00:11:35 Tondo, ještě kousek!
00:11:42 -Tak dělej!
-Počkej...!
00:11:45 Tondo, pozor!
00:11:50 -No tohle si vypijeme!
-Nikdo nás neviděl, pojď, utečeme.
00:12:01 -Vlasák!
-Prosím, já přišel do školy první,
00:12:05 to ano, ale socha už byla rozbitá. Pan školník mi to dosvědčí.
00:12:10 Sedni si.
00:12:12 Tak z vás to nikdo nebyl a nic o tom nevíte.
00:12:16 Prosím!...
00:12:18 Mejzr!
00:12:19 Možná to udělal někdo z kvarty B, socha jen stojí vedle naší třídy.
00:12:27 Tohle mi nevykládej. Já vás znám. Kdo by to udělal, když ne tercie.
00:12:31 -Školník! SMÍCH
-Ticho!
00:12:35 Tak jinak. Dám vám minutu. Když se nikdo nepřizná,
00:12:39 zaplatí to celá třída. Tak prosím, pánové.
00:13:00 Tak bude platit celá třída. Hrdinové...
00:13:06 Proč jste to neřekli? To nejde, udělat chybu a nepřiznat se.
00:13:12 Když jste nevěděli,co s pojištěním, měli jste přijít za mnou.
00:13:17 Snad by se ještě dalo jednat se zajišťovnou...?
00:13:21 To půjde těžko... Kdybyste aspoň přišli včas!
00:13:26 Víte, že by z toho pojišťovna mohla mít ohromnou škodu?
00:13:31 Tak pro příště, takhle se neutíká před odpovědností!
00:13:37 Pane přednosto, vždyť to bylo jen přehlédnutí v tarifu...
00:13:41 Já vím... Dejte mi to na stůl, nějak se pokusím to spravit.
00:13:53 Nazdar, Karlíčku! Všecko nejlepší, a jak si myslím!
00:13:58 Děkuju ti, Václave.
00:14:05 ŘEDITEL DO TELEFONU:
00:14:07 Pane kolego, potřebuji znát stav záloh! Dejte mi jmenný seznam,
00:14:11 k tomu zálohy.Jednotlivě i sumárně, pokud možno ihned.
00:14:18 -Gratuluji...
-Děkuji, pane řediteli!
00:14:22 Haló...? Ne, děkuji, mne zajímá jen Ostrava.
00:14:29 Dárek? Děkuji.
00:14:30 Haló...? 75 000? Děkuji!
00:14:42 Poslyšte, jak jste spokojen s Ostravou v poslední době?
00:14:46 Vzorná filiálka to není, ale agendu nevedou nejhůř. Stalo se něco?
00:14:53 Zatím nemohu nic tvrdit. Byl jsem upozorněn na Verbla.
00:14:57 Naprosto soukromě. S tím člověkem se něco děje. Nelíbí se mi to.
00:15:02 Ták...? Podívám se po něm. Jedu tam příští týden.
00:15:08 Měl by tam zajet někdo hned, než bude pozdě.
00:15:15 -Pošleme Janderu, co říkáte?
-Proč Janderu, pane řediteli?
00:15:19 Radši bych tam viděl vás, ale nechci vám zkazit narozeniny.
00:15:23 -Jistě máte nějakou oslavu...?
-Ne, když je to tak naléhavé,
00:15:28 musí soukromí stranou. Za Verblův rajon nesu odpovědnost.
00:15:36 Ne, pane řediteli, pojedu sám.
00:15:42 Už toho začínám mít dost. Tobě je všecko jedno.
00:15:48 Tvoje pojišťovna, to je to hlavní. Já a děti můžeme počkat.
00:15:52 Prosím tě...
00:15:54 Je to od tebe bezohlednost. Copak ani narozeniny ti nenechají?
00:16:01 Nedělej scény! Jako bys nevěděla, jak to u nás v pojišťovně chodí.
00:16:07 Na mě brát ohledy nemusíš, já už jsem si zvykla,
00:16:12 ale aspoň k tomu Mautnerovi bys mohl být slušnější.
00:16:15 Pozveš si ho na večeři a odjedeš si. Co si o tobě pomyslí?
00:16:30 Tady máš svačinu!
00:16:56 Zdeňko, měj přece rozum. No tak, Zdeňko...
00:17:02 -Třeba se ještě večer vrátím.
-Ále...! Už toho mám vážně dost!
00:17:14 Ty ale dovedeš člověku zpříjemnit narozeniny,
00:17:18 jen co je pravda. Sbohem.
00:17:33 PRÁSKL DVEŘMI
00:18:56 Dobrý den, pánové! Tak jak se máme v Ostravě?
00:19:01 Dobrý den, pane přednosto. Dovolíte?
00:19:03 Ne, děkuji, nevyrušujte se. Kde je pan Verbl?
00:19:06 Bohužel tu momentálně není. Šel na intervenci, ale přijde brzy.
00:19:11 Dobrá...
00:19:13 Prosím vás, připravte mi produkční archy k revizi.
00:19:22 Pan Verbl říkal, že se ještě vrátí, ale pokusím se ho někde sehnat.
00:19:26 Ne, nepotřebujeme ho. Pomůžete mi a za chvíli budeme hotovi.
00:19:32 Nebude vám vadit, když si sundám kabát?
00:19:36 -Dovolíte, dám vám ho na ramínko.
-Děkuju vám pěkně.
00:19:46 A dáme se do toho. Připravte mi žurnál a poslední návrhy.
00:19:51 Jako obyčejně, však už víte, že?
00:19:57 -Tady jsou dnešní návrhy, prosím...
-To je za dnešek? To je pěkné...
00:20:03 Tady je produkční deník... Přejete si také výkazy zástupců?
00:20:09 -Ovšem, slečno.
-Prosím.
00:20:32 Dva a půl.
00:20:43 Ještě list.
00:20:49 Dobrý.
00:20:51 Plivněte si na ni. Už byste to měl zapotřebí, pane Verbl.
00:20:59 Tak co, pane?
00:21:02 Hop.
00:21:12 Ještě.
00:21:22 Trop.
00:21:26 Kampak, pane Verbl? Teď, když v tom máte tolik peněz.
00:21:29 Musím už jít. Kolik vám dlužím, pane továrníku?
00:21:32 -Maličkost, 32 000.
-Budete si přát potvrzenku?
00:21:37 Ale prosím vás, vždyť jsou tu svědci.
00:21:41 -Poroučím se, pane továrníku.
-Zdař Bůh, příteli.
00:21:50 DIKTUJE: Pokud jde o vyplňování pojišťovacích návrhů
00:21:58 ne vždy zcela správnou tarifní prémií,
00:22:04 příčina vězí v nepřesném hodnocení rizika.
00:22:12 Jinak jsem shledal agendu v pořádku.
00:22:22 Tak, slečno, ještě datum a jsme hotovi.
00:22:36 -Prosím, pane přednosto.
-Děkuji vám.
00:22:50 To jsme se ale zahřáli, co?
00:22:53 Nebylo to tak zlé. Já mám ráda tempo.
00:23:11 Počkejte, slečno. Na to nestačíte. Kam to vlastně patří?
00:23:23 -Promiňte, pane přednosto.
-Nic se nestalo.
00:23:29 -Moc dobře se mi s vámi pracovalo.
-Víte, že mně s vámi taky?
00:23:34 Vy se jen podíváte, a hned víte. A pracujete s takovou chutí!
00:23:40 -Je to radost s vámi dělat.
-Vám se to líbí?
00:23:44 A vidíte, najdou se lidi, že mi to ještě vyčítají.
00:23:50 -Dobrý večer, pane přednosto!
-Á, pan Verbl, dobrý večer!
00:23:54 Pěkně vás vítám v Ostravě. Kdybych byl tušil...
00:23:57 Nevadí, kolego. Už jsme hotovi. Slečna vás výborně zastala.
00:24:03 VERBL:
00:24:05 Dělám teď na několika větších kolektivních pojistkách.
00:24:09 -Člověk aby to honil i po večerech.
-To víte,to patří k našemu řemeslu.
00:24:14 A jéje, 9 pryč, to jsme se zdrželi. To už dnes do Brna nedorazím.
00:24:21 -Doufám, že je u nás vše v pořádku.
-Vcelku jsem spokojen.
00:24:25 Pošlu vám opis protokolu. Kde by se tady dalo něco sníst?
00:24:31 -Vy jste taky nic nejedla, slečno.
-Ani jsem si na to nevzpomněla!
00:24:37 Jestli vám mohu poradit, pojďte do Grilu, to je velmi dobrý podnik.
00:25:42 -Zdař Bůh, příteli.
-Klaním se, pane továrníku.
00:25:45 -Stala se mi taková nepříjemná věc.
-A copak?
00:25:49 Shořel mi náklaďák. Ale nebyl pojištěný.
00:25:54 -To je nepříjemné...
-Nepříjemné... Co s tím uděláme?
00:26:01 -To je těžká věc...
-Snad se to dá nějak zařídit.
00:26:05 Přece mě nenecháte ve štychu.
00:26:07 Ne...! Něco podobného na mně přece nemůžete žádat.
00:26:12 Právě tu mám z Brna revizi.
00:26:23 Pane přednosto: pan továrník Hájek, pan přednosta Doležal.
00:26:28 Omluvte mne, vyřídím si s panem továrníkem něco obchodního.
00:26:42 Pane Verbl, my dva se přece dobře známe.
00:26:49 Víte, že na mně jste ještě nikdy neprodělal.
00:26:55 Taková pojistka je pro vás přece maličkost.
00:26:59 -Spolu se pak vyrovnáme napůl.
-A shořelo to úplně?
00:27:18 DÍVKA ZPÍVÁ S HOUSLEMI
00:27:40 -Čemu se smějete?
-Když jste přišel do kanceláře,
00:27:45 neřekla bych, že s vámi zažiju tak pěkný večer.
00:27:49 -Až na to tancování...
-Proč? Mně se s vámi tančí báječně.
00:27:55 Já vím, to se říká starším pánům... Vám se to směje!
00:28:02 -Ale víte, kolik už mi je?
-Budu hádat. -Kolik byste řekla?
00:28:10 -35?
-A něco k tomu. Rovných 40.
00:28:15 -Vážně? To bych neřekla.
-Zrovna dnes mám narozeniny.
00:28:19 Tak to gratuluju!
00:28:22 Tohle je taky dárek k narozeninám.
00:28:33 -To je roztomilé.
-Pojďte si ještě zatancovat.
00:28:56 ODBÍJEJÍ HODINY
00:29:00 -Co nespíš?
-Vrátí se táta ještě dneska?
00:29:04 Já nevím. Asi až ráno. Ještě chvíli počkám.
00:29:09 -Ty jdi spát! Ráno nevstaneš.
-Tak bych s ním potřeboval mluvit!
00:29:16 Prosím tě... Ty taky bez toho táty nevydržíš ani půl dne. Co zase máš?
00:29:22 Tomu ty nemůžeš rozumět. To je čistě mužská záležitost.
00:29:27 -Já vím. Zase nějaká rošťárna, viď?
-Ále, žádná rošťárna.
00:29:34 Budu potřebovat peníze. Ještě nevím kolik, ale asi dost.
00:29:38 Na co peníze? Tak honem, ven s tím.
00:29:41 Ále do školy. Taková socha. Císař Augustus.
00:29:50 -Rozbilo se to.Musí se to zaplatit.
-Rozbilo se to. Samo, viď?
00:29:55 Nikdo se nepřiznal, tak to musí zaplatit celá třída.
00:30:03 Ale radši s tím počkám na tátu.
00:30:14 -Tak já se poroučím,pane přednosto.
-Ne, zavezu vás domů, pane Verbl!
00:30:17 -Děkuji, bydlím tady za rohem.
-Jedu kolem. -Ne, neobtěžujte se!
00:30:22 -Dobrou noc, slečno. Poroučím se.
-Tak dobrou noc.
00:30:28 -Tak smím zavézt aspoň vás?
-Když budete tak laskav...
00:30:32 Prosím...
00:30:44 -Tak co, ospalá?
-Vůbec ne. Ale zima je mi trošku.
00:30:52 -Je to teď lepší?
-Ano...
00:30:57 -To tady budeme takhle stát?
-Tak kudy? Nevím, kde bydlíte.
00:31:01 To už musím domů? Mně se to tak líbilo...
00:31:05 Pojďme si ještě někam sednout. Když máte ty narozeniny...
00:31:09 -To by se mělo. Ale kam?
-Já bych věděla. -Tak jedem.
00:31:15 -Ale je to kousek za Ostravou.
-Nevadí! Když mám ty narozeniny...
00:32:02 DÍVKA SI PÍSKÁ A POZPĚVUJE VČEREJŠÍ SENTIMENTÁLNÍ MELODII
00:32:42 -Pospěš si, nebo to zmeškáme.
-Hned to bude. Kolik je hodin?
00:32:46 Už bude půl osmé.
00:32:55 Jdu napřed, zaplatit účet. Počkám ve voze.
00:33:00 Ano, drahoušku!
00:33:14 -Dobrý den. -Dobré jitro přeji.
-Připravte mi účet. -K službám.
00:33:20 Vyplňte mi zatím laskavě přihlášku.
00:34:56 Karlíčku, já mám hlad. Nechceš se tu zastavit na snídani?
00:35:01 Tady máš kousek dortu.
00:35:08 Kousni si!
00:35:17 Jeď, Karle! Rychle jeď! Nikdo nás neviděl!
00:35:21 Tak jeď, prosím tě!!
00:36:09 SANITKA TROUBÍ
00:36:29 -Prokristapána, chudák ta máma!
-Je to nesvědomitý od toho chlapa!
00:36:38 Udělejte nám tu trochu místa.
00:37:11 POLICISTA: Tak Lojzku, vzpomeň si,
00:37:15 jak vypadalo to auto. Číslo si nepamatuješ?
00:37:18 Já nic nevím...! To auto na nás najednou vylítlo a pak ujelo.
00:37:24 Nevšim sis, kdo seděl v tom autě? Nebo jakou mělo barvu?
00:37:27 Taková strakatá panenka visela v autě. Na skle u šoféra.
00:37:45 Kontrola vozidel. Prosím doklady.
00:38:00 V pořádku, děkuji.
00:38:11 Tohle nám ještě scházelo. Už abych byla doma.
00:38:15 Nechtěla bys jet radši vlakem, nerad bych se tady motal.
00:38:18 Máš pravdu, jeď radši sám. Tak... nashledanou.
00:38:51 Prosím, všichni už dali, jen Pažout nechce dát.
00:38:56 Pažoute?!
00:38:58 Já jsem tehdy přišel až v 9! To už byla socha rozbitá,
00:39:03 -tak to snad platit nemusím!
-Když někdo nemá tolik cti,
00:39:09 aby se přiznal, musíte nést odpovědnost všichni.
00:39:13 -Ale vždyť já jsem nic neudělal!
-Sedni si! Už nechci nic slyšet.
00:39:22 Ty, Tondo..., neměli bysme to přece jenom říct?
00:39:26 Neblbni, buď rád, že to máme v suchu.
00:39:36 DÍTĚ SI HRAJE S RÁDIEM Alenko, dáš pokoj!
00:39:41 VENKU TROUBENÍ
00:39:46 Alenko, pojď se podívat, táta přijel!
00:39:50 Ukaž mi, já chci vidět!
00:40:01 Nazdar, tati! Nazdar, tati!
00:40:17 Alenko, utíkej tátovi naproti!
00:40:23 Nazdar, Alenko! Tak pojď k tátovi!
00:40:29 -Dobrý den, Zdenko.
-Nazdar. Čekala jsem tě už včera.
00:40:33 Mautner tady byl, ani nevíš, jak ho to mrzelo.
00:40:38 -Bylas hodná? -Trošku jsme zlobili.
-Kdo, Jirka nebo ty?
00:40:42 -Jakou jsi měl cestu?
-No, ušlo to.
00:40:47 Tu Ostravu mi byl čert dlužen.
00:40:55 Měli tam nepořádky, do noci jsem s tím měl co dělat.
00:41:01 Teď nenaříkej, když sis nedal říct. Co z toho máš, že se tak štveš?
00:41:32 Karle, co je s tebou? Ty špatně vypadáš.
00:41:38 -Tobě není dobře, viď.
-Bolí mě hlava jako střep.
00:41:43 Pojď, nejdřív se naobědváme, pak si chvíli zdřímneš.
00:41:52 -Ahoj! To je bašta, že už jsi doma!
-Nech tátu na pokoji,není mu dobře.
00:41:58 Hned přinesu polívku.
00:42:19 Táto?
00:42:22 -Ty budeš stonat?
-Ale ne, to za chvilku přejde.
00:42:31 Co je nového ve škole? Už jsi byl z latiny?
00:42:35 Ještě ne, ale taková nehoda se nám stala.
00:42:38 -Jaká nehoda?
-Někdo rozbil na chodbě sochu.
00:42:43 Císaře Augusta před naší třídou. Nikdo se nepřiznal.
00:42:50 Tak to musí zaplatit celá třída.
00:42:55 -A ty víš, kdo to proved?
-Copak kluci na sebe něco řeknou?
00:43:01 Alenko! To si namaluješ potom. Vystydla by ti polívčička.
00:43:07 -Kdopak maloval tu panenku? -Já.
-To jsi hezky namalovala.
00:43:15 Ukaž, táto.
00:43:21 Dnes je jen bramborová. Narozeninovou jsme ti už snědli.
00:43:25 Škoda...
00:43:28 Já vím, že sis tam moc nepochutnal.
00:43:32 Alenko,co to děláš? To je nezpůsob.
00:43:39 A pěkně foukej, je horká.
00:43:44 -Táto...
-Copak?
00:43:47 Když někdo něco vyvede, a potom se nepřizná,
00:43:53 třeba jako s tou sochou, tak to je horší než zbabělec, že?
00:43:58 MATKA ALENCE: Nezvrhni to! RÁNA. Cos to provedla!?
00:44:01 Nebacej mě, nebacej mě!
00:44:06 Ty jsi ale čunče!... Taková velká holčička, to je hanba.
00:44:14 -Kolik potřebuješ na tu sochu?
-Všichni musejí dát po 90 korunách.
00:44:19 Tak dobře, ty peníze dostaneš, ale musíš si je odpracovat.
00:44:30 HRAJE RÁDIO
00:44:35 Karle, dej pozor na ten popel...!
00:44:42 RÁDIO PŘERUŠILO VYSÍLÁNÍ: "Pozor, pozor! Dnes ráno
00:44:48 byl ve Frenštátě neznámým autem sražen a těžce raněn
00:44:53 osmiletý Jaroslav Klimša. Pachatel z místa činu ujel.
00:44:58 Jediný svědek, Klimšův spolužák, si vzpomněl, že na předním skle
00:45:04 byla zavěšena barevná panenka. Kdo by takové auto
00:45:10 na silnicích u Frenštátu viděl, nechť ihned podá zprávu
00:45:18 nejbližší stanici SNB. Konec hlášení."
00:45:27 To je teď každou chvíli. Co se děje na těch silnicích, to je hrůza...
00:45:35 Aby se člověk bál vyjít na ulici!
00:45:40 Prosím tě, zavři to rádio!...
00:46:00 Nechceš prášek, Karle? Dám ti Veramon, ten ti pomůže.
00:46:07 Půjdu raději na vzduch. To mi snad udělá líp.
00:46:30 Vlez taky pod vůz a prostříkej to, ať to tam nezaschne.
00:46:53 -Táto, ty dáš pryč tu panenku?
-Taková hloupá hračka,
00:46:58 pořád se to houpe před očima... To se nehodí do našeho vozu.
00:48:21 Karle...?...?
00:48:30 Slyšela jsi v rádiu, co se stalo? Byla to tahle panenka.
00:48:39 Kristeježíši, jak se ti to mohlo stát?
00:48:42 Já nevím... Ta Ostrava všechno zavinila.
00:48:48 Ten Verbl. Chlap zatracená, vytáhne člověka do Beskyd...
00:48:54 trochu jsme pili..., a pak se to stalo.
00:48:59 -A co to dítě,Karle? Jak mu asi je?
-To je hrůza...
00:49:06 Co když z něj bude mrzák?
00:49:13 Já... já nevím, já se z toho asi zblázním.
00:49:20 Na mou duši, nejradši bych šel a všecko na sebe řek.
00:49:25 Ale víš, co by to znamenalo? Budou mě honit po soudech,
00:49:30 přijdu o místo... A co potom ty? A děti?
00:49:39 Kdybych aspoň věděl, že mu to pomůže.
00:49:45 Zdeňko, co budeme dělat? Takhle to přece nemůže zůstat.
00:50:03 Co můžeme dělat...
00:50:26 Jen aby ten chlapec zůstal naživu.
00:50:36 Slečno, tenhle návrh prosím dodatečně zapište.
00:50:40 Aby to bylo vaší rukou.
00:50:44 Pan továrník Hájek...
00:50:49 -Ale to je 14 dní staré.
-No právě.
00:50:52 Tady je zrovna takové místečko. Zapomněl jsem to odeslat, víte...?
00:50:57 Tak podívej se, s tím na mě nechoď. Myslíš, že do toho nevidím?
00:51:02 -Zapomněl jsi,a auto zatím shořelo.
-Prosím tě, co tě to napadá?
00:51:08 Anebo jsi nezapomněl a auto shořelo ještě před uzavřením pojistky. Co?
00:51:17 Co ti mám vykládat... Hájka znáš dobře, ne?
00:51:23 Škodná nezůstaneš. A... mě znáš ještě líp.
00:51:28 -Tak co? Uděláš to?
-Co mám s tebou dělat...
00:51:44 Kluci, poslouchejte: "Včera ráno srazila se v Praze na Klárově
00:51:48 prudce jedoucí tramvaj č. 12 se soupravou 23. Zraněno 9 osob."
00:51:54 To já mám lepší zprávu: "V pátek ráno srazilo neznámé auto
00:51:59 ve Frenštátě p. R. 8letého J. K. Hoch byl smrtelně zraněn.
00:52:04 Pachatel ujel. Jedinou stopou je látková panenka na sklem vozu."
00:52:09 -Tomu říkám zpráva!
-Zdrhnout neměl, to je lumpárna.
00:52:17 -Jestlipak toho chlapa dostanou...?
-Ty jsi houska... Látková panenka
00:52:21 je skoro na každém autě. Vždyť vy ji máte taky, Jirko!
00:52:26 -Když nemají číslo, upláchne jim!
-To se ví. To je pitomost.
00:53:19 To je stejná zpráva jako včera. Asi nic jiného nezjistili.
00:53:23 Ale co ten chlapec? Jestli to s ním špatně dopadne?
00:53:29 Tady stojí, že je v agonii. Že se vůbec neprobral.
00:53:34 -Co je to fagónii?
-Prosím tě, dej tu žábu pryč!
00:53:39 Pojď si hrát do kuchyně!
00:53:45 ALENKA: Fagónii, fagónii... MATKA: Buď zticha!
00:54:08 Poslyš, Zdeňko, co kdybych...
00:54:12 tomu chlapci něco poslal? Do nemocnice, víš?
00:54:18 To bys moh... Kdyby tak pánbůh dal a ten kluk se z toho dostal!...
00:54:27 Třeba to nebude tak zlé. V novinách dělají všecko horší.
00:54:32 Jirka už je doma.
00:54:39 RÁDIO: "Operetní hodinka skončila..."
00:54:44 -Dobrý den! -Nazdar, Jiří!
-Chceš svačinu? -Ani nemám hlad.
00:55:03 Táto, proč vlastně jsi dal pryč tu panenku?
00:55:16 Přečti si to. Myslíš, že se táta nechá zastavovat na každém rohu
00:55:21 pro takovou hloupost, jako je panenka?
00:55:26 Mami, tak já bych se najed...
00:55:43 ZVONEK
00:55:57 -Kdo je to?
-Kriminální policie!
00:56:01 To je Mautner, otevři!
00:56:06 Nezlobte se, že ruším!
00:56:10 Karle, pojď ke mně nahoru, musím s tebou mluvit.
00:56:13 -Co se děje...?
-Nemůžete si to říct u nás?
00:56:17 To dost dobře tady nejde. Tak pojď se mnou...
00:56:22 Dobrou noc.
00:56:55 Tak pojď dál...!
00:57:01 Tak co máš, proč s tím děláš takový cavyky?
00:57:07 -Podívej se, to je krása, co?
-Hm, pěkně ti vyrazil.
00:57:17 A cos mi vlastně chtěl?
00:57:22 -Copak tohleto je málo?
-Vážně, nic jiného jsi mi nechtěl?
00:57:29 Poslouchej, Karle...,
00:57:33 z tebe pořádnej kaktusář nebude, ty nemáš pro to cit.
00:57:39 Chlapče,než kaktus takhle rozkvete, co je s tím piplání.
00:57:46 Musíš ho zalejvat, přesazovat, chránit rostlinku před hmyzem...
00:57:57 Nezlob se, Rudolfe, nechtěl jsem ti zkazit radost, opravdu ne.
00:58:03 Co je to s tebou?V posledních dnech se mi nějak nelíbíš.
00:58:09 -Tobě se něco stalo, viď?
-Ale ne... Co by se stalo?
00:58:18 Však to znáš... Někdy se všechno najednou tak divně zamotá,
00:58:25 že člověk neví, kudy kam.
00:58:29 -A věř, radši by se ani neviděl.
-A to nemůžeš přijít ke mně?
00:58:37 Snad bych moh pro tebe něco udělat, nebo ti aspoň poradit.
00:58:43 Snad bys moh...
00:58:46 Á... radši toho nechme.
00:58:53 Ten Mautner se z těch kaktusů jednou zblázní. Tak člověka vyděsí.
00:58:58 Mautner je dobrák. Copak on ví, jak to s námi teď je?
00:59:04 Snad by bylo lepší, kdyby si pro mě opravdu přišel.
00:59:08 Takhle abych se pořád jen bál, že se to prozradí.
00:59:12 Jak by se to mohlo prozradit? Leda že by mluvil Verbl.
00:59:17 Verbl? Ach! Ten si to rozmyslí.
00:59:22 A co Jirka?
00:59:26 TLUMENÝ HOVOR OTCE A MATKY Z VEDLEJŠÍ MÍSTNOSTI:
00:59:31 Pořád na toho chlapce myslím. Proč se asi ptal na tu panenku?
00:59:36 Jen si toho všiml, do rána si na to ani nevzpomene.
00:59:41 Podíval se na mě tak divně, že jsem se nezmoh ani na slovo.
00:59:45 Ještě žes mu dala ty noviny... To je hrůza.
00:59:51 Vždyť já mu ještě nikdy nelhal.
00:59:54 Zdeňko,
00:59:57 ten chlapec se to nikdy nesmí dovědět.
01:00:14 Jirko, kam tak pospícháš? Ty dnes se mnou nechceš jet?
01:00:19 Jen nechci přijít pozdě.
01:00:22 Jen se neboj a pojeď. Šlápnu na to, to budeš koukat.
01:00:31 Tak si tam vlez a vyjedeš sám.
01:00:40 Hlavně pomalu pouštět spojku, a oparně plyn.
01:00:44 Počkej, otevřu.
01:00:49 Tak pojeď!
01:01:00 No, dnes už to bylo zase lepší. Pomalu budeš jezdit líp než já.
01:01:05 Až přijdeš ze školy, vyjedeme si někam ven, tohle už pro tebe není.
01:01:13 Haló, počkejte na mě!
01:01:16 -Prosím tě, vezmeš mě do města?
-Samozřejmě, jen si sedni.
01:01:21 A tebe ať už u volantu nevidím, nemáš ještě vůdčí list!
01:01:42 Táto, pozor!
01:01:46 B 22-133. Tak, mládenče, na tebe se podíváme zblízka!
01:01:51 -Ty máš ale postřeh, Karle.
-No, ujde to.
01:02:11 -Tak nazdar, Karlíčku. -Nazdar!
-Děkuju za svezení. -Rádo se stalo.
01:02:17 -Už nepojedeš se mnou?
-Těch pár kroků nestojí za to.
01:02:22 Tak jdi. A ve škole žádnou rošťárnu.
01:02:25 Sbohem.
01:02:28 -Pane komisaři! -Copak?
-Co se mu stane? -Komu?
01:02:32 Tomu šoférovi? Zavoláme si ho k nám a uvidíme. Asi dostane pokutu.
01:02:39 -Pokutu? I když se nic nestalo?
-No ovšem. Tak se jezdit nesmí.
01:02:43 Nebýt tvýho táty, tak jsme byli už v nemocnici.
01:02:47 -A to by pak dostal větší pokutu?
-To by pokuta už asi nespravila.
01:03:29 Kluci, už ho nesou!
01:03:38 -Kam ho vezete?
-Do špitálu!Vy jste ho ale zřídili!
01:03:56 Tak tohle je jasně podvod. Návrh podepsal třetího,
01:04:02 Dostali jsme ho 14. a auto shořelo třináctého.
01:04:10 To známe...
01:04:11 Vidíte, tak jsem přece neměl tak špatné informace.
01:04:18 -Zavolám si Verbla hned sem.
-Ne, to by ho poplašilo.
01:04:23 Nač dělat rozruch? Zajeďte raději vy tam.
01:04:26 Pane řediteli, nemohl by dnes výjimečně kolega Jandera?
01:04:31 Ale! Vždycky se tak bráníte, aby vám někdo jezdil po rajónu...
01:04:38 -A Jandera je dnes v Olomouci.
-Nějak mi dnes není dobře.
01:04:45 No... co se dá dělat, tak já pojedu. Poroučím se.
01:04:55 Karlíčku! Když jedeš do Ostravy, zastav se ve Frenštátě,
01:04:59 zemřel tam nějaký chlapec po úraze, vyšetři mi, jak se to stalo.
01:05:23 Zdenko...!
01:05:29 -Co se stalo?
-Umřel.
01:05:45 Teď už je to vražda, Karle.
01:05:54 Představ si, že ještě ke všemu tam musím jet a vyšetřovat to.
01:06:01 ZPÍVÁ
01:06:16 Tak Vašku, když dali všichni, tak ty nebudeš mít žádnou výjimku.
01:06:21 -A proč se vlastně tak bouříš?
-My nemáme na vyhazování.
01:06:27 Když dám 90 korun, dlouho si nic nekoupím. Jak k tomu přijdu?
01:06:32 Máš pravdu. Ale nejsi sám: jak k tomu přijde celá třída?
01:06:38 Všichni doplácí na to, že máte mezi sebou rošťáka a zbabělce.
01:06:43 Poslouchá nás a je zticha. Nechá vás platit za své uličnictví.
01:06:51 Nevím, kdo to je, možná jsi to zrovna ty.
01:06:56 Nebo Holeček, nebo Vrba. Musím podezírat každého.
01:07:01 Komu z vás mohu věřit? Musím podezírat každého. Sedni si.
01:07:05 Tak a budeme zkoušet.
01:07:08 Prosím...
01:07:11 Tak, Doležale.
01:07:14 Pane profesore, tu sochu jsem rozbil já.
01:07:56 DĚTI V NĚKTERÉ TŘÍDĚ ZPÍVAJÍ "OKOLO FRÝDKU CESTIČKA"
01:08:22 Dále!
01:08:25 -Dobrý den.
-Vítám vás. Přejete si, prosím?
01:08:34 Jsem Doležal, z ředitelství pojišťovny Čechie.
01:08:37 Přijel jsem kvůli té nehodě. Kvůli tomu neštěstí.
01:08:41 Tož pojďte dál, pane Doležale. Přijměte místo.
01:08:51 Posaďte se, prosím. Co byste potřeboval vědět?
01:08:56 Především, jak se to stalo. Zda byl na cestě do školy
01:09:01 nebo ze školy, protože jinak by to pojištění...
01:09:06 Už to mám pro vás připraveno.
01:09:11 Tady je protokol od SNB, tady chlapcův úmrtní list.
01:09:20 Ono to pojištění tomu synkovi stejně nebude nic platné.
01:09:26 Stalo se mu to na chodníku! Šel ještě s jedním chlapcem...
01:09:32 -Já vám ho zavolám, chcete?
-Ne, děkuji, to není zapotřebí...!
01:09:38 Šofér, snad byl podnapilý, vjel na chodník a Jarek na to doplatil.
01:09:46 Pane řídící, řekněte mi, zkusil ten chlapec hodně?
01:09:51 Abych pravdu řek, asi moc ne. Rozmačkalo mu to hrudníček
01:09:56 jako skořepinku. Už se ani neprobral z bezvědomí.
01:10:01 A byl to šikovný chlapec. Kdybyste věděl, co to dá práce,
01:10:07 než se dítě naučí číst a psát, než se z něho stane člověk...
01:10:13 Ale vy v pojišťovně jste na maléry zvyklí, že?
01:10:16 -Mohu si zakouřit?
-Prosím.
01:10:29 Takových případů je teď spousta. V rádiu to slyšíte každou chvíli.
01:10:35 Ti lidé by zasloužili... Kdyby bylo po mém, dal bych na to
01:10:40 -trest smrti. Co říkáte?
-No... To snad by bylo moc kruté.
01:10:47 Věřte, takový člověk je stejně nadosmrti poznamenán.
01:10:52 Prosím vás, kolik jich chytnou? Panáček na autě... Co to je?
01:10:58 Nebudu vás déle zdržovat.
01:11:04 -Děkuji pěkně, pane řídící.
-Poroučím se.
01:11:49 Děkuju, pane listonoš... Ale, ale, copak tě to napadá?...
01:12:30 Věc je jasná, pane Verbl. Jak jste si mohl myslet,
01:12:35 že vám na tohle naletím? Ten vůz shořel nepojištěný, že?
01:12:41 A pak se narychlo sepsal návrh, s falešným datem samozřejmě.
01:12:46 Jak vás to mohlo napadnout? Copak to máte zapotřebí?
01:12:52 Víte, někdy se člověk dostane do maléru, ani neví, jak.
01:13:02 -Co s tím teď uděláte?
-Náhradu nevyplatíme, to je jasné.
01:13:08 Toho Hájka proženeme soudně a vy přijdete o místo.
01:13:15 ŤUKÁNÍ Pane Verbl, máte tu návštěvu.
01:13:19 Promiňte, pane přednosto.
01:13:25 Slyšela jsem, co jsi mu říkal.
01:13:28 -Budeš to hlásit?
-Samozřejmě. Je to má povinnost.
01:13:33 Tak podívej. Ten zápis v žurnále jsem provedla já.Jestli to praskne,
01:13:38 -jsem v tom taky.
-A co mám dělat, prosím tě?
01:13:43 To je tvoje věc!... Ten kluk v tom Frenštátě umřel. To snad víš.
01:13:50 Neboj se, neřeknu nic. Ale z tohohle mě musíš dostat!
01:14:30 Pane kolego, vždycky jste míval věci celkem v pořádku,byla by škoda
01:14:37 zničit si pro tohle existenci. Pokuste se to nějak urovnat.
01:14:44 Mohl bych udělat tolik, že bych o tom prozatím nereferoval.
01:14:51 Děkuju, děkuju, pane přednosto!... A jak by se ta věc dala...
01:14:56 -podle vás!, nejlíp...
-Musíte se domluvit s tím Hájkem.
01:15:02 Pan továrník nic nedostane, my nepodáme trestní oznámení
01:15:08 a pojištění zrušíme.
01:15:12 -Co chcete víc?
-Děkuji vám, pane přednosto.
01:15:15 Děkuji vám mnohokrát. Nikdy vám to nezapomenu.
01:15:21 -A šach, Jirko.
-To už je mat, ne?
01:15:27 Co tě napadá! Je si lam hlavičku, ještě máš několik šancí.
01:15:38 Tak dělej, já čekám.
01:15:48 No vidíš, to není nejhorší. Tos mi udělal čáru přes rozpočet.
01:15:56 Aleno, co to tam děláš? No počkej, ty budeš bita.
01:16:02 -Já mám hezkou panenku!
-Na mou duši!
01:16:09 Ale ta se spíš hodí tátovi do auta. Víš co, dáme mu ji.
01:16:14 Táta ji tam nechce. Pořád se mu hází před očima...
01:16:18 -Strejdo, kterej je král?
-Ten největší.
01:16:24 Holka, teď jsi tomu dala! No, kdepak to stálo?
01:16:28 To už to nedáme dohromady. Alena to vyhrála.
01:16:35 VENKU TROUBENÍ
01:16:42 -Táta přijel.
-Pojď, Alenko, půjdeme mu naproti.
01:16:57 -Podívej, táta! Nazdar, Karle!
-Nazdar, Rudolfe!
01:17:02 Tak pojď, už na tebe čekáme.
01:17:04 -Nazdar, Alenko. -Nazdar, tati.
-Tady máš klobouk a aktovku.
01:17:14 Dobrý večer, Zdeňko! Máš něco k jídlu?Mám hlad jako vlk.
01:17:18 -Kde jsi vlastně jezdil?
-V Ostravě. Jsem tam teď jako doma.
01:17:24 Tvoje paní to taky říká, viďte, paní Zdeňko!
01:17:30 -Pojď ještě na kus řeči.
-Nezlob se, už jsem tady dlouho.
01:17:34 A zítra musím vstávat do služby. Tak hezky se vyspi, Karle.
01:17:38 Dobrou noc, Rudolfe.
01:17:51 -Nazdar, Jiří.
-Dobrý večer, tati.
01:18:23 Prosím tě, dej mi noviny.
01:18:25 -Jirko, co tam hledáš?
-Kapesník...
01:18:29 Kapesníky jsou přece nahoře! A vůbec, už je pozdě. Běž spát!
01:18:34 -Dobrou noc!
-Dobrou noc.
01:18:41 Proč jsi dnes na toho chlapce taková přísná?
01:18:56 Přišel mi dopis. Snad tě bude zajímat.
01:19:17 Tak to je ten tvůj Verbl. Má nějak malou ruku, nezdá se ti?
01:19:21 Zdeňko... Takhle mě nemůžeš... Podívej, všechno ti vysvětlím.
01:19:27 Co chceš ještě vysvětlovat? Copak to není jasné?
01:19:42 Už opravdu nevím, jak bych tě přesvědčil. Musíš mi věřit.
01:19:48 Za celou dobu, co jsme spolu, jsem nic takového neudělal, až teď.
01:19:56 -A vidíš, jak jsem na to doplatil.
-Ty! pořád jenom ty!
01:20:00 A co ten chlapec, chudák, a co já a děti?
01:20:03 -Zdeňko,je to horší, než si myslíš.
-Už to nemůže být horší.
01:20:08 Ta holka se účastnila pojišťovacího podvodu a já to teď musím krýt.
01:20:54 -Zdeňko, nedělej mi to ještě těžší.
-A co vlastně ode mě chceš?
01:21:00 Mám tě litovat? Kdyby nebylo dětí, věděla bych, co mám dělat.
01:21:05 HLUK VE VEDLEJŠÍ MÍSTNOSTI
01:21:13 -Co tady děláš?
-Šel jsem se napít, měl jsem žízeň.
01:21:18 Tak si běž lehnout.
01:21:39 Co jestli ten chlapec něco slyšel?
01:22:18 MATKA: Jirko, snídat!
01:22:30 Tak co tady děláš dnes tak dlouho? Pospěš si, vystydne ti čaj.
01:22:35 Už jdu...
01:22:40 -Dobré jitro, tati.
-Nazdar, Jiří.
01:22:49 -Tati... -Copak?
-Já bych s tebou rád mluvil.
01:22:55 -Tak co bys chtěl?
-Já bych to chtěl říct jen tobě.
01:23:01 Tak víš co, půjdeme dnes spolu pěšky a pohovoříme si.
01:23:10 Tak co, Jirko, co je s tebou? Nic neříkáš. Cos mi chtěl říct?
01:23:16 Táto, pamatuješ, jak jsem ti říkal o peníze na tu sochu,co se rozbila?
01:23:25 Tu sochu jsem rozbil já. Ale už jsem se přede všema přiznal.
01:23:31 A budu to muset zaplatit. Přes 2000 Kčs.
01:23:35 Ty jsi vždycky říkal,že chlap nelže a nemá se vykrucovat.
01:23:40 -Tak proto jsem se přiznal.
-No dobrá.
01:23:48 -Táto, ty se nezlobíš?
-Ne, Jirko. Dobře jsi udělal.
01:23:52 Líbí se mi, že nelžeš. Jsem rád, že mám tak poctivého synka.
01:23:58 Děkuju, tati.
01:24:05 Ten Jirka mi dal... Představ si, vrátil mi moje vlastní slova.
01:24:13 Že chlap nemá nikdy lhát. A když něco provede, má se přiznat.
01:24:21 A já se musel tvářit protektorsky a žvanit o charakteru.
01:24:34 Já už dnes nemoh do kanceláře... Zase mezi lidi,dívat se jim do očí.
01:24:44 Zase lhát...
01:24:49 Prosím tě, zavolej do úřadu, že mi dnes není dobře.
01:24:54 -Že přijdu až zítra.
-Zítra? A co jim řekneš zítra?
01:25:13 -Ahoj, kluci.
-Ahoj, máš matický cvígro?
01:25:16 Vem si ho, je v tašce.
01:25:26 -Jé, Jirka si hraje s panenkama!
-Dej to sem!
01:25:29 Jirka si hraje s panenkama!
01:25:55 Co je to tady?!
01:26:04 -Kampak, kampak?
-Pusťte mě!
01:26:43 -Tak co, hledáš někoho, mládenče?
-Je tu pan komisař Mautner?
01:26:49 Ano, je nahoře. Chceš s ním mluvit?
01:26:51 Ne, děkuju, já... já tu na něj počkám.
01:27:05 To už přestává všechno! Ten kluk si dělá, co chce! Ale jak by ne,
01:27:10 vyvede darebáctví, a ty ho ještě div nepochválíš. Co z něho bude?
01:27:15 Ale prosím tě! Někde se zapomněl. Až se vrátí, tak mu domluvím.
01:27:21 Ty mlč, ty máš nejmenší právo někoho napomínat!
01:27:24 Tak dost! Jsi nespravedlivá. NĚKDO ZVONÍ
01:27:29 Ty si dělej, co chceš. Ale děti si od tebe kazit nenechám!
01:27:35 Dobrý den, je Jirka doma?
01:27:37 Ne ne, nepřišel ani k obědu. Copak nebyl s tebou?
01:27:42 -Ne,ale nechal si ve škole aktovku.
-A kde je, nevíš?
01:27:47 Nevím. On ráno ve škole najednou brečel a pak utíkal pryč.
01:27:52 -Tak jsem myslel, že šel domů.
-Že brečel? A proč?
01:27:57 -To já nevím. Tak sbohem.
-Děkuju ti. Nazdar.
01:28:05 Vidíš, já to věděla. Jestli se mu tak něco stalo...
01:28:47 HLUK PROJÍŽDĚJÍCÍHO VLAKU
01:28:51 Tohle už není jen tak! Určitě se mu něco stalo! Cítím to!
01:28:56 -Buď klidná, uvidíš, že se vrátí.
-Ty vždy jen čekáš, jak to dopadne!
01:29:02 Ve Frenštátě jsi ujel,mě jsi podved a myslíš, že se to nějak srovná!
01:29:07 -A teď taky sedíš a čekáš!
-Přestaň s tím!
01:29:11 Vždyť už to není k vydržení.
01:29:17 Tak proboha s tím něco dělej!
01:29:22 Tak já se po něm podívám. Zajdu na policii,Mautner mi pomůže.
01:30:01 Jirko! Chlapče, kde jsi byl? Já už tě chtěl jít hledat!
01:30:10 Takhle se chodí domů?! Já tady strachy div neuschnu
01:30:13 -a synáček se toulá! Kde jsi byl?
-No tak, Zdeňko... -Ty buď zticha!
01:30:17 Kde jsi byl? Tak budeš mluvit?!
01:30:20 -Počkej, takhle přece nemůžeš...
-Pusť a nesahej na mě!
01:30:28 PRÁSKL DVEŘMI
01:30:34 Jirko! Co to děláš? Tak měj rozum!
01:30:42 VZLYKÁ Tak Jirko, co je to s tebou?...
01:30:49 Maminka má pravdu,nesmíš se toulat. Kampak by to vedlo?
01:30:55 -To přece nesmíš. No tak, Jiříku...
-Jdi pryč a nesahej na mě!
01:31:01 Co si myslíš, ty spratku? Takhle se mluví s tátou?
01:31:04 Jen mě tluč, stejně jsi zbabělec a nic víc, stejně zase uteču,
01:31:10 -tady s váma nezůstanu!
-Proč bys utíkal?
01:31:14 Táto, já všechno vím. Ten kluk ve Frenštátě umřel, a ty jsi ujel!
01:31:41 Jirko, pojď se mnou.
01:31:45 Jen pojď.
01:32:44 Jirko, já jdu. Sbohem.
01:33:09 Česká televize 2006 Titulky: Petr Dvořáček
Pojišťovací úředník Karel Doležal, spořádaný manžel a otec dvanáctiletého syna, stráví na služební cestě noc se svou sekretářkou Vlastou. Na zpáteční cestě však zaviní dopravní nehodu, při které zahyne malý chlapec. Doležal z místa nehody ujede a snaží se na celou věc zapomenout. Čekají jej však těžké chvíle: unikání před zodpovědností, strach z odhalení, ale především neúprosný hlas svědomí. Je to teprve syn Jirka, kdo Doležala přiměje, aby se ke svým problémům postavil jako statečný člověk…
Mistrovské psychologické drama režiséra Jiřího Krejčíka vzniklo v roce 1948 a na hony se vzdálilo tehdejším požadavkům socialistického realismu. Domácí kritika tehdy dílo rozcupovala, avšak Krejčíkův film dokázal svou nadčasovost. V hlavní roli uvidíte Miloše Nedbala, svou první velkou filmovou postavu zde ztvárnila Irena Kačírková. A v drobné roli žáka Lojzka se objeví dětský herec Ivan Jandl, pozdější držitel Oscara (historicky prvního pro český film) za výkon v americko-švýcarském dramatu Poznamenaní.
