Lída Baarová v komedii Olgy Scheinpflugové o talentu a intrikách v pozlátkovém světě módy (1936). Dále hrají: H. Haas, V. Ferbasová, A. Mandlová, V. Borský, T. Pištěk, R. Šlemrová, B. Veverka a další. Scénář V. Wasserman. Kamera F. Pečenka. Režie M. Frič
00:01:54 NESROZUMITELNÝ ZPĚV
00:02:04 Sláva, sláva vlasti milená!
00:02:10 HLASY ZA DVEŘMI:
00:02:12 Holoubková, vyjmenujte mi všechny Přemyslovce!
00:02:15 -Přemysl...
-Dál!
00:02:19 -Přemysl...
-Nezamysl.
00:02:22 -Mnata.
-Další!
00:02:30 ŠEPTEM NAPOVÍDÁ
00:02:33 Vojen, Mnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít.
00:02:36 Dobře, sedněte si.
00:02:39 Petráčková, uveďte řeky na poloostrově Pyrenejském.
00:02:43 ŠEPTEM NAPOVÍDÁ
00:02:45 Dněpr, Dněstr, Don.
00:02:48 Nestydíte se? To jsou řeky v Rusku!
00:02:55 ŠEPTEM NAPOVÍDÁ
00:02:57 Duero, Tajo, Guadiana, Guadalquivir, Ebro.
00:03:04 Nepozornost je stejná nectnost jako lenost.
00:03:08 Proto vás činím pozorna a nepřestanu nikdy opakovat:
00:03:11 Kdo nedává ve škole pozor, nebude v životě k ničemu.
00:03:16 Málková, to se týká hlavně vás!
00:03:20 Opakujete ročník a zase máte samé nedostatečné.
00:03:25 S výjimkou kreslení, které je oceněno výbornou.
00:03:34 Kreslení je ovšem pro život náramně důležitá věc...
00:03:41 Tak tohle patří do přírodopisu?
00:03:47 Tak se na to děvčata podívejte. Prosím!
00:03:52 A to jí otec přísně zakázal čmárání.
00:03:55 SMÍCH
00:03:58 Pak máte něco umět, když máte v hlavě samou parádu, hadry...
00:04:05 Děláte tatínkovi velkou radost.
00:04:09 Chtěl z vás mít učitelku, takhle bude mít jen zármutek.
00:04:13 Já už se s vámi zlobit nebudu.
00:04:18 Sešit pošlu panu řediteli, ať si pozve pana otce.
00:04:22 Pane profesore, prosím vás, nedělejte to.
00:04:28 Ticho! Ven s tím!
00:04:37 Myslíte si, že se tím vyhnete trestu?
00:04:41 Teď to teprve rozmáznu!
00:04:46 To vidím pěkné věci!
00:04:51 Ale já s tebou zatočím. Už je načase.
00:05:00 -Styď se!
-Hanba!
00:05:02 -Fuj!
-Skandál!
00:05:03 Ostuda!
00:05:05 -KUKAČKA ZAKUKÁ
-Kuš, neřáde!
00:05:07 -Nezbednice!
-Děláš jen ostudu!
00:05:09 -Co řekne paní lékárníková!
-Co řekne pan domácí?
00:05:12 LÁTEŘÍ JEDEN PŘES DRUHÉHO
00:05:19 Už jsem řekl, stane se po mém. Bude švadlenou!
00:05:29 Moc se neraduj!
00:05:31 Chtěl jsem z tebe mít učitelku,
00:05:33 ale jak si kdo ustele, tak si lehne.
00:05:35 Proto jsem svolal rodinnou radu.
00:05:37 Budeš švadlenou jako Tonka školníkovic.
00:05:40 Když jsi tolikrát propadla ve škole, propadni se teď studem.
00:06:01 Tonka, ty jsi šťastná, že můžeš sedět u stroje.
00:06:04 Já musím běhat jako čokl a k tomu šití se nikdy nedostanu.
00:06:09 Dej mi jíst, já mám hlad jak pes.
00:06:13 -Ty už jsi jedla?
-Jo.
00:06:20 Lízo, kdopak to tak šetří, že ti ani nenamaže chleba?
00:06:24 Tonka vede naši domácnost.
00:06:26 K večeři ani to nebude, nejsou peníze.
00:06:28 Kdybys neměla pihy, byly by peníze.
00:06:30 Ještě ty mi vyčítej ty moje nešťastné pihy!
00:06:34 Pihy ti nevyčítám, ale krémy, co si kupuješ.
00:06:37 Proto ty jsi tak štíhlá, Lízo.
00:06:41 Milé slečny, báječný recept na štíhlost!
00:06:43 Jaký?
00:06:44 Mít 200 korun měsíčně a celé dny běhat po ulicích.
00:09:39 Lízo, co tady ponocuješ? Proč už nespíš?
00:09:45 Něco si tady kreslím.
00:09:48 Já měla krásný sen!
00:09:52 Zdálo se mi, že už nemám pihy,
00:09:55 že mě potkal jeden moc krásný blonďák,
00:09:59 šli jsme spolu do rybárny, jedli jsme tam makarony.
00:10:06 Ty byly dobrý!
00:10:08 Taky jsme jedli pražený mandle.
00:10:13 Ty tak chroupaly, až jsem se z toho probudila.
00:10:25 Tyhle šaty mě napadly, když jsem viděla kvést bezy.
00:10:29 To je zvláštní.
00:10:31 Když vidím nebo slyším něco krásného,
00:10:35 napadnou mě krásné šaty.
00:10:40 Kdybych to uměla, psala bych básně.
00:10:43 Ale já vidím jenom šaty, samé šaty.
00:10:48 -Nevystoupíte, slečinko?
-Já jedu až na Pankrác.
00:10:52 Kdyby vás to zajímalo, tak už jsme na konečné v Krči.
00:11:07 Kde jsi byla? Šéfová tě sháněla.
00:11:10 Napadl mě krásný model, podívej se!
00:11:13 Kdyby stará viděla, jak kazíš krabice, strhne ti to z platu.
00:11:17 Co chceš dělat?
00:11:19 Je to jeden z mých nejlepších návrhů!
00:11:21 Dej pokoj! Jseš samé návrhy, je to k zbláznění.
00:11:25 Jaké návrhy? Zase mluvíte o mládencích?
00:11:30 Zanesla ten dopis do hotelu Imperial panu Lorrainovi.
00:11:36 Nekoukala, jako když to slyší poprvé!
00:11:39 Koukala radši, ať je brzo zpátky.
00:11:49 -Co tady dělá?
-Já tady sedím.
00:11:53 -Vidím, ale měla by pracovat!
-To bych měla.
00:11:56 Tak honem, honem!
00:12:13 Pan Lorrain z Paříže, její miláček přijel.
00:12:27 Ano, pan Lorrain se svými manekýnkami bydlí u nás.
00:12:32 Hlavička bude velkým blokem:
00:12:34 Francois Lorrain, král módy u nás.
00:12:37 Petitem vysadit:
00:12:39 Manekýnky jsou rozkošné, elegantní, báječné.
00:12:45 Zvláště jedna blondýnka.
00:12:49 Pozor, prosím, Francois Lorrain právě přichází.
00:13:13 Prosím pár dat pro naši revue "Elegance a vkus".
00:13:16 MLUVÍ FRANCOUZSKY.
00:13:26 Vy nemluvíte francouzsky? To bude těžký.
00:13:30 Tak česky. To bude těžký.
00:13:35 Já jsem se narodila roku 1895-7.
00:13:46 Nejprve mně bylo 10 let
00:13:49 a vlastní silou jsem bez cizí pomoci teď čtyřicet.
00:14:01 Moje mládí, rozumíte, moc smutná.
00:14:09 Trpěla jsem moc ústrky.
00:14:15 Dostávala jsem jako dítě moc... Bušánc...
00:14:22 -Bouchance.
-Vy to čtete bouchance?
00:14:27 My to čteme bušánc.
00:14:30 Budu tady dělat jedna velká módní přehlídka.
00:14:37 Strašná přehlídka. Moc hezká.
00:14:42 Můžete napsat, že jsem geniální. A tak...
00:14:50 Když někam přijdu, tak jdu pryč. Co bych tam dělala?
00:14:55 Moc nerad cestuji, protože se bojím atentát.
00:15:02 Třeba mě nějaká švadlena třískne.
00:15:07 Proto beru s sebou tohohle,
00:15:10 kdyby to třísklo, tak třeba jeho.
00:15:12 Vy ho neznáte? To je můj sekretář.
00:15:20 Smím prosit?
00:15:23 Dobře.
00:15:28 Malý moment.
00:15:31 To bude moc dobrý.
00:15:34 -Tady dávám peníze.
-Děkuju.
00:15:42 -Kde je pan Lorrain?.
-Tady prosím.
00:15:47 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:15:53 Co je to? To se tady dělá?
00:15:56 Ze salonu Yvette.
00:16:01 Řekněte, že přijdu do salonu Yvette.
00:16:04 -Ano.
-Moc hezká slečna.
00:16:08 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:16:09 -Vy nerozumíte?
-Ne.
00:16:11 -Jak se máte?
-Dobře.
00:16:13 Co dělá maminka?
00:16:17 Řekněte mamince, že to byl moc dobrý nápad.
00:16:21 -Co?
-Vy.
00:17:18 Právě jsem vás fotografoval.
00:17:23 Když dovolíte, obstarám to sám.
00:17:26 -Děkuji, pane...
-Jan Tomáš, krejčí.
00:17:29 Líza Bártová, švadlena u firmy Yvette.
00:17:33 To máme stejné zaměstnání.
00:17:36 -Průramky jako vždycky?
-Ano.
00:17:39 Jako obvykle, jenom bych prosil proštepovat.
00:17:43 Promiňte, musel jsem mu to vysvětlit.
00:17:46 -Kam mám přinést ten obrázek?
-Do šesti jsem v saloně.
00:17:50 Dobře, počkám na vás a půjdeme na večeři.
00:17:54 -Jíte ráda v Savoji?
-Ještě jsem tam nebyla.
00:17:59 V sobotu večer v 6 hodin na vás budu čekat.
00:18:03 Nebudete čekat. Přijdu přesně.
00:18:08 Vždycky přijde pozdě!
00:18:13 Kde se tak dlouho courá? Nikdy neví, kdy se má vrátit!
00:18:17 Za trest tady zůstane a pečlivě uklidí dílnu.
00:18:24 Špatný střih, práce je nedbalá.
00:18:32 Příjemnou zábavičku.
00:18:34 -Sbohem.
-Dobrou noc.
00:18:38 Nazdar, Lízo. A přijď brzy.
00:20:08 VÝKŘIK
00:21:17 VÝSTŘEL
00:21:19 VÝKŘIK
00:21:32 KŘIK
00:21:55 Myslel jsem, že se k vám někdo vloupal.
00:22:00 -Vy jste tu přesčas?
-Ne, to já z pilnosti.
00:22:05 K šití se ve dne nedostanu. Paní šéfová mě nenechá.
00:22:09 -Tak dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:22:26 -Můžete mě ráno vzbudit?
-Beze všeho.
00:22:29 -Já písknu.
-Buďte tak hodný.
00:22:31 Dobrou noc.
00:23:30 PÍSKÁ
00:23:34 -Je tři čtvrtě na sedm.
-Dobré jitro.
00:23:38 -Děkuju vám.
-Prosím.
00:23:55 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:24:00 -Co říkáte, vypadá to dobře?
-Velice.
00:24:04 Mně ty věci moc dobře sluší. Kdybych byl blond, ještě lepší.
00:24:07 Některý dámy... Taky to bude slušet.
00:24:10 Jste s nadšením očekáván od mých zákaznic.
00:24:12 No to já všude.
00:24:14 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:24:19 Madam, já bych ráda viděla...
00:24:24 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:24:30 Pořádek, děvčátka, pan Lorrain přichází.
00:24:45 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:25:18 Dobrý materiál, moc dobrý.
00:25:23 Nemačká se, hezký vzorek.
00:25:29 Ale ty puntíky se mi nelíbí.
00:25:36 My se známe. Odkud? Počkejte...
00:25:47 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:25:52 -Jak se máte?
-Děkuju, dobře.
00:25:55 Co dělá maminka?
00:25:57 Řekněte mamince, že to byl od ní...
00:26:02 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:26:08 Okamžik, musím vám něco důležitého říct.
00:26:14 Má úcta.
00:26:19 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:26:27 -Lízo, co říkáš tomu druhému?
-Ten se ti líbí?
00:26:32 Má taky pihy.
00:26:39 Pozor, madam, mám inspiraci.
00:26:45 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:26:50 Pannu na zkoušení.
00:26:53 Ať ji přinese ta hezká, ta s puntíkama.
00:26:57 Ne, ne. Ta s puntíkama v ruce.
00:27:03 -Lízo, přines jednu pannu!
-Ano, prosím.
00:27:12 Sem.
00:27:19 Děkuji.
00:27:23 Pozor, ať se nikomu nic nestane.
00:27:27 Madam, vy jste mě viděla pracovat?
00:27:29 Ne, ne.
00:27:43 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:27:47 -Krásná holka, moc krásná.
-Jen učednice.
00:27:51 To je hezký. Tak mladá a už učednice.
00:27:56 Může udělat velkou kariéru.
00:28:01 Za rok už může být bez místa.
00:28:09 Rozkošné!
00:28:13 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:28:30 To je tak madam:
00:28:33 Promiňte, já mám moc práce.
00:28:36 -Příští týden, hotel Imperial.
-Ano.
00:28:48 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:28:52 Copak tak kouká?
00:28:55 -Pan Lorrain si zapomněl obrázky.
-Tak běžela za ním!
00:29:04 -Zapomněl jste si u nás obrázky.
-Já mám obrázky.
00:29:07 To jsou moje obrázky.
00:29:11 Vaše obrázky?
00:29:13 To je moc hezký.
00:29:17 Vy to kopírovala?
00:29:19 -To jsem kreslila sama.
-Sama?
00:29:25 Já mám nápad.
00:29:27 Jela, jela!
00:29:29 Monsieur Lorrain!
00:29:33 Nemusíte se bát. Nic vám neudělám.
00:29:37 Až budete chtít, tak vás zase vyklopím.
00:29:40 -To je báječné. To jste sama...
-Sama navrhovala.
00:29:47 To je báječný, moc hezký.
00:29:51 -Přísahala, že vy sama...
-Ano, čestné slovo.
00:29:55 Když říkáte čestné slovo, tak vám musím věřit.
00:29:58 -Je to pravda?
-Na mou duši.
00:30:01 Kreslím, když mě něco napadne.
00:30:11 Vy mně ty obrázky budete navrhovat.
00:30:17 Já vám budu dávat 200 korun měsíčně.
00:30:22 -200 korun!
-Dobře, tak za 250.
00:30:26 -250?
-Tak 300 korun.
00:30:29 -300?
-Tak prosím, 350.
00:30:33 Ale o tom už ani já nesmím vědět.
00:30:37 Tak co bychom si dneska daly?
00:30:41 Tohle by mohl být losos A tohle husa.
00:30:47 Husa je na noc moc těžká.
00:30:50 To bude holoubě s nádivkou.
00:30:53 Tady bude taky holoubě, taky s nádivkou.
00:30:57 Tak to bude losos, dvakrát holoubě s nádivkou.
00:31:02 A teď desert. To by mohly být indiánky se šlehačkou.
00:31:06 Indiánků dáme víc a to je závěr večeře.
00:31:11 Za málo peněz málo muziky.
00:31:14 Prosím, slečno, je tu ale jedna podmínka.
00:31:19 Nesmí to nikdo vědět. Ani vaše kamarádka.
00:31:24 Smála by se, že vám za takové hlouposti dávám peníze.
00:31:27 -Tak čestné slovo?
-Čestné slovo, že to neřeknu.
00:31:31 Tady máte peníze.
00:31:34 Mám takovou radost, že se vám ty obrázky líbí.
00:31:38 Nevím, co bych dělala.
00:31:40 Když nevíte, tak mě pusťte, mě to tady bolí.
00:31:42 Já ty ruce budu ještě potřebovat.
00:31:45 Šofér, tu dámu můžeme už vyklopit.
00:32:22 Kdes to vzala, Lízo?
00:32:29 Zavři oči!
00:32:33 Už!
00:32:36 -To přestává všechno.
-Ne, teprve to začíná!
00:32:43 Podívej se mně do očí a řekni, co se stalo.
00:32:47 Kdes vzala takový mamon?
00:32:49 Klid, to jsou poctivý peníze.
00:32:52 Poslala mně je teta z Paříže po panu Lorrainovi.
00:32:56 Proč jsi mi nikdy nevyprávěla o své tetě v Paříži?
00:33:01 Víš, my jsme se za ni doma styděli.
00:33:05 Byla bohatá.
00:33:07 Nebudeš se bát mít doma tolik peněz?
00:33:10 -Sem nepřijde nikdo krást!
-Zloděj si nevybírá.
00:33:13 Ty peníze se musí dobře schovat.
00:33:20 -A on ti otevře kufr.
-A jo.
00:33:25 Tamhle!
00:33:27 Taky ne...
00:33:29 Pod polštář! A on ho odkryje...
00:33:34 -Tamhle.
-To není moc chytrý.
00:33:39 Ne, viď?
00:33:40 Mám nápad!
00:33:48 A teď budeme jíst.
00:33:56 -Šery.
-Drahoušku.
00:34:01 -Šery.
-Copak je zlatíčko?
00:34:04 Ne ty, šery mně nalej.
00:34:10 To je zázrak, to je poklad!
00:34:16 Konečně jsi přišel na moji cenu. Že jsem jiná, než ty ostatní?
00:34:21 Ne ty. Ta malá, hezká holčička, co kreslí ty obrázky.
00:34:30 Já nemám žádný ten...
00:34:34 Jsem geniální, ale mám pauzu.
00:34:38 Teď mně to vynechává.
00:34:41 Ona bude kreslit a já vždycky podepíšu.
00:34:45 Budu za to brát velký peníze.
00:34:50 To je ale hrozná práce.
00:34:53 Nesměj se, mně to může srdce utrhnout.
00:35:32 Co tu děláš?
00:35:34 Proč jsi nosila ty peníze? Já nemůžu spát.
00:35:38 Kdyby už bylo 6 hodin ráno!
00:35:41 Já bych byla radši, kdyby už bylo 6 hodin večer.
00:35:55 -Rukulíbám.
-Dobrý večer.
00:35:58 -To je moje spolubydlící Tonka.
-Těší mě, slečno.
00:36:02 -Můžete mi říkat Tonka.
-Prosím.
00:36:05 -Pojedeme do Savoje?
-Moc ráda.
00:36:08 Do Savoje, pane.
00:36:41 Docela hezký obrázek.
00:36:43 Ani bych neřek, že to tak dobře dopadne.
00:36:46 -Líbí se vám?
-Vypadáte skvěle.
00:36:48 Copak já, ale vy vypadáte nádherně.
00:36:51 Vy to chcete stříhat? To nesmíte!
00:36:55 V téhle společnosti bych chtěl zůstat až do smrti.
00:36:59 Ukažte.
00:37:01 To je hezký! Ten blonďák za váma, to je fešák!
00:37:09 -Mohu si ten obrázek nechat?
-Ne, chci ho.
00:37:13 Jen si ho nechte. My si necháme ten příští.
00:37:17 To je správné. Necháte si příští.
00:37:20 Mám pocit, že ten obrázek není náš nejlepší, ani poslední.
00:37:25 Taky si myslím, ale pak si vem ten šedivý kostým. Líp ti sluší.
00:37:29 Pan Tomáš tomu jako krejčí rozumí.
00:37:32 -Máte svůj vlastní závod?
-Ano.
00:37:35 -Kde?
-V Dobrošově, nedaleko od Prahy.
00:37:40 Máte velký závod?
00:37:43 Nekopej, Lízo, můžu se zeptat kolegy, jaké má starosti.
00:37:47 Co se týče starostí, těch mám dost.
00:37:49 -Kolik máte sil?
-Dvě stě.
00:37:53 To jste vlastně továrník.
00:37:56 Nás je dvacet a myslíme si, že jsme velesalon.
00:37:59 To je velká konfekce. To se nadělá nějaká práce!
00:38:03 Nebudeme mluvit o práci a půjdeme raději tančit.
00:38:05 Půjdem.
00:39:59 -Zapomněli jsme na Tonku.
-Já pro ni doběhnu a zaplatím.
00:40:38 -Chci vám něco důležitého říct.
-Copak?
00:40:43 -Líza je hodné a poctivé děvče.
-Vy jste taky moc hodná.
00:40:49 Myslíte si, že já jsem špatný chlap?
00:40:51 Ne, nejsem.
00:40:53 Tak to je v pořádku. Příště s ní už můžete jít sám.
00:41:16 Tam to bylo báječný!
00:41:20 To červený světlo, to bylo něco pro moje pihy.
00:41:24 Až si namluvím kluka, koupím mu červený brýle.
00:41:28 A něco ti řeknu:
00:41:31 -Udělaly jsme velikou trefu.
-Jakou?
00:41:35 S tvým krejčím. Mohl na nás oči nechat.
00:41:38 Všimla sis, že vůbec nejedl?
00:41:41 -Víš, co mi říkal?
-Co?
00:41:43 -Že jsi hodná a poctivá holka.
-Ne!
00:41:46 Na mou duši to říkal.
00:41:48 Řekla jsem mu: To se ví, pane kolego.
00:41:50 A krejčovině rozumí jako vy.
00:41:53 -Jé já jsem pitomá, málem bych zapomněla - Co je.
00:42:00 -Tu máš. -Kdes to vzala?
- No v restauraci, nikdo to nejedl.
00:42:05 Vzala jsem to s sebou. Hmm, ohromný krém.
00:42:09 -Proč si vzala sklenici?
-No bóže, jednu sklenici.
00:42:13 A říkám Ti, ten tvůj krejčí tam nechal diškreci aspoň 30 korun.
00:42:19 Toho se drž, tak dobře se zas dlouho nebudeme mít.
00:42:25 Táto, napiš Líze, ať si to sádlo se škvarkama bere ke svačině.
00:42:32 A že jí posíláme bábovku.
00:42:35 Taky ať se rozdělí s Tonkou školníkovic.
00:42:38 Nepleť mě! Chci se Lízy zeptat,
00:42:41 o jaké tetě z Paříže psala Tonka domů.
00:42:43 Tonka psala o nějaký tetě z Paříže?
00:42:46 Nic jsi mi o tom neřekl.
00:42:48 Tonka prý psala, že Líza má něco s nějakou tetou z Paříže.
00:42:52 Líza nemá žádnou tetu v Paříži.
00:42:56 Proto se jí chci zeptat, jestli Tonka nemyslela svoji tetu.
00:43:00 Protože Líza tetu v Paříži nemá.
00:43:24 -Prosím.
-To je dobrý.
00:43:29 Nahoru přijde nápis: Král módy, monsieur Lorrain.
00:43:39 Pod to přijde můj obrázek.
00:43:43 To zas budou ženský bláznit! Já se jim ani nedivím.
00:43:46 Já nejsem moc hezký člověk.
00:43:50 Čert ví, kde se to ve mně bere.
00:43:54 -Ale to je snad od...
-Prosím?
00:43:57 Od pánbíčka.
00:43:58 Potom bude zas monsieur Lorrain a na druhý straně bude interiew.
00:44:03 A obrázky, když jsem byl ještě malý chlapec.
00:44:12 Pak nebude nic a pak bude monsieur Lorrain.
00:44:18 Teď na třetí straně velký překvapení:
00:44:21 Z ničeho nic veliký monsieur Lorrain!
00:44:24 To budou lidi koukat!
00:45:05 To se hned pozná: Paříž!
00:45:07 Platím také šílené peníze za návrhy.
00:45:10 -Nádherné!
-Rozkošné!
00:45:13 -To všechno je originál Paříž?
-Samozřejmě.
00:45:21 Ten plášť je báječný!
00:45:24 To je marné, to tady nikdo nesvede.
00:45:27 To navrhovaly božské ruce.
00:45:29 Taky jsem našim psala, jakou tady děláš kariéru.
00:45:33 Že samostatně přišíváš podšívky.
00:45:34 Jiné holky čekají 3 roky, než dostanou do ruky futro.
00:45:38 Už zpracovávám 23. aerodynamický plášť.
00:45:42 Že se dámy po něm tak fantí? Já bych ho na sebe nevzala.
00:45:46 -Pročpak?
-Protože k němu nemá auto.
00:45:51 To je Paříž!
00:45:53 Andula už šije 30. objednávku tango modelu.
00:45:57 Účetní říkala, že za ty návrhy
00:46:01 vyklopila šéfová panu Lorrainovi 16 tisíc franků.
00:46:04 -16 tisíc franků?
-Na mou duši!
00:46:08 16 tisíc! A mně pošle teta z Paříže pár grošů.
00:46:13 Člověk se nadře jako pes, když se má celý den líbit.
00:46:17 Ukažte se! Já jsem ten plášť tolikrát obrubovala,
00:46:21 ale ještě jsem ho neviděla běhat.
00:46:24 Ten je krásný! To je vidět "Paříž"!
00:46:28 -Je pan Lorrain doma?
-Je ve svém pokoji.
00:46:32 Ale nepřijímá. Je unaven.
00:46:34 Dává dohromady velkou módní přehlídku.
00:46:37 Tak uvidíte, že mě přijme.
00:46:40 Buďte tak laskav a pošlete mu to.
00:46:42 Myslíte? Prosím.
00:46:47 Panstvo, je to zbytečné, dnes nepřijme nikoho.
00:46:51 Bez výjimky nikoho.
00:46:54 Pan Lorrain vás očekává.
00:47:02 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:47:06 Dále!
00:47:10 Slečno, dám vám 400 korun, 500 korun, ale musíte...
00:47:20 -Kolik jsem řekl? 300 korun?
-500 korun.
00:47:24 -To jsem řekl?
-Jo.
00:47:27 Jste hrozný ženský člověk.
00:47:31 -Máte krásný...
-Krk.
00:47:36 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:47:38 Moc hezký límeček.
00:47:42 -Sama navrhovala?
-Ano.
00:47:44 Tak to dejte dolů, to nesmíte nosit!
00:47:47 -Dolů s tím!
-Jak to myslíte?
00:47:51 -Já vám platila.
-Já vím, 350 korun.
00:47:54 Za mé návrhy dostáváte tisíce franků.
00:47:58 Dobře, ale nesmíte zapomenout, že já jsem gauner.
00:48:01 Když vám dám víc, nebudu gauner.
00:48:03 -Jste učiněný žebrák.
-Prosím, jsem učiněný žebrák.
00:48:07 Vy dáváte střih a já jméno.
00:48:09 Monsieur Lorrain. Je to tak?
00:48:13 Kolik jste říkala? 500 korun? Pojďte.
00:48:19 Ty obrázky jsou taky moje.
00:48:23 Pět set. Tolik peněz!
00:48:27 Musíte mně udělat módní přehlídku do hotelu Imperial.
00:48:32 Návrhy pro přehlídku modelů na pláž.
00:48:38 To musí být originál.
00:48:41 -To musíte!
-Když musím.
00:48:43 Proč se mi pořád smějete?
00:48:46 Až to budete mít hotový, tak přijdete sem.
00:48:51 Na shledanou.
00:48:56 Miláčku! Pozor na vlasy!
00:49:00 Ta módní přehlídka bude úžasná! Ta malá to dokáže.
00:49:04 To bude báječné. Lorenko, napiš mi šek na pět tisíc.
00:49:08 Zase? Včera jsem dal šest, dnes pět...
00:49:18 -Kolik jsi řekla? Pět?
-Napiš hned deset.
00:49:21 -Zítra je neděle.
-A příští neděli je zas neděle.
00:49:28 Jo takhle...
00:50:35 Moc pěkné. Ta malá, co to navrhla...
00:50:40 Nádhera! Podívej se do zrcadla.
00:50:44 Ukaž, moc dobrý.
00:50:47 Záda? Moc dobrý. Vpředu taky moc dobrý.
00:50:52 Kdyby ta malá věděla, co já za to dostávám...
00:50:58 Peněz.
00:51:00 To bych musela platit moc a moc.
00:51:03 Co by mně pak zbylo pro moji Mici?
00:51:07 Nebo Pepi ve Vídni, Ilonku v Budapešti, Elis v Londýně.
00:51:11 O Paříži ani nemluvím.
00:51:15 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:51:21 -Copak je ti, drahoušku?
-Malá má přinést ty obrázky.
00:51:28 Pro přehlídku. Já mám jet do Wien.
00:51:32 Ty jedeš do Vídně?
00:51:35 Monsieur Alfons!
00:51:40 Pán si přeje?
00:51:44 Pošlu ho tam, ne?
00:51:47 ZPÍVÁ:
00:51:49 Nestůjte mládenci pod okny, pojďte radš do světnice.
00:51:55 ZVONÍ ZVONEK
00:52:05 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:52:08 Líza není doma.
00:52:10 Jsem tu sama. Dnes je na mně úklid.
00:52:12 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:52:15 Povídám, že není doma. Líza je pryč.
00:52:18 Na výletě.
00:52:20 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:52:27 NAPODOBUJE FRANCOUZŠTINU
00:52:41 V které ruce mám kamínek?
00:52:44 Když to uhodnete, pojedete se mnou.
00:52:51 -Nenuťte mě, já nemohu.
- O svátcích se nepracuje.
00:52:56 -Slibte mi, že pojedete.
-Já bych moc ráda, ale nemohu.
00:53:01 Musím odvézt svou práci.
00:53:15 Hotel Imperial, Cocktail party.
00:53:18 Módní přehlídka, Monsieur Lorraine.
00:53:23 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:53:26 Obrázky nebudou.
00:53:27 Nesmíte mě lechtat, Nemám na to náladu.
00:53:30 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:54:20 -Ty už jsi doma?
-Jak vidíš.
00:54:24 Hledal tě tu pan Alfons.
00:54:27 Fešák, ale blázen. Nerozuměla jsem mu ani slovo.
00:54:31 Moc tě sháněl. Asi něco vzkazuje teta.
00:54:34 Dělal pořád takhle rukama, jakoby mával křídly.
00:54:38 A že se stal nějaký malér.
00:54:42 Pojď jíst, dneska máme vegetariánskou večeři.
00:54:46 Na svátky pojedu pryč.
00:54:49 -Kam?
-Nevím, kam mě Tomáš zaveze.
00:54:54 -Pojedu s ním, kam bude chtít.
-S váma je to nějaký vážný.
00:54:58 Na ten kufr si něco nalep, vypadá to, jako bys nikde nebyla.
00:55:02 Taky nebyla.
00:55:12 Imperial je v každém městě. Aspoň uvidí, že jsme někdo.
00:55:17 Ten kufr hned vypadá jinak.
00:55:20 Vypadá to jednoduše, ale pokoje jsou útulné.
00:55:23 Pravé okno je slečny, levé pánovo.
00:55:45 To jsme blízko sebe, pane sousede.
00:55:47 Chtěl bych být ještě blíž. Pojďte dolů.
00:56:01 To je krásný, když jsou svátky.
00:58:22 -Mademoiselle Louis.
-Líza?
00:58:26 Není doma.
00:58:29 Prosím, pusťte mě tam. Musím s ní mluvit.
00:58:34 Mademoiselle Louis! Není tady.
00:58:38 Vy jste ji někam schovala.
00:58:42 To je hrozný!
00:58:46 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:58:53 Já jsem moc. Moc to...
00:59:01 Moc roztomilý.
00:59:03 Ne, ne. Moc rozčílený.
00:59:07 -Máte koňak?
-Co?
00:59:09 Koňak.
00:59:11 Ne to nemáme. Co takhle vodu?
00:59:14 -Co je to voda?
-No voda, z vodovodu.
00:59:20 Já něco tady zavařit.
00:59:29 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:59:36 Kdybyste tady lítal nevím jak, tak vám nemůžu pomoct.
00:59:40 Líza se vrátí až po svátcích, protože je na výletě.
00:59:45 -S kým vyletěla?
-S jedním pánem.
00:59:48 S jakým? Já musím vědět s jakým!
00:59:51 Moc velký fešák. A krejčí.
00:59:54 Krejčí! Taky krejčí!
00:59:58 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:00:04 Je to Jan Tomáš.
01:00:07 Jo, to máš z toho, že tady není.
01:00:10 Každou chvilku se můžu zbláznit.
01:00:13 Já už nevím, co dělám.
01:00:16 To je dobrý. To je moc dobrý!
01:00:22 To jsou dobrý ty... Švestky!
01:00:27 To nejsou švestky, to jsou meruňky.
01:00:31 Tady stojí švestky.
01:00:40 Pozor na vlasy! Ta malá je pryč!
01:00:46 Ten krejčí ji...
01:00:50 Ten krejčí ji uzmula.
01:00:58 Teď nic nebude.
01:01:03 Velká kolekce nebude. Paříž nebude, Londýn nebude.
01:01:08 Monte Carlo nebude.
01:01:11 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:01:16 Jan Tomáš, krejčí.
01:01:20 Co jí takový krejčí může nabídnout?
01:01:41 Máte docela jiné ruce, než mívají krejčí.
01:01:44 -Jiné, proč?
-Takové silné a těžké.
01:01:47 Co byste řekla tomu, kdyby vám někdo takovou ruku nabídl?
01:02:14 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:02:17 Hrozný, nemožný obrázky!
01:02:21 Ty dobré jsou jen od té malé, co ten krejčí...
01:02:27 -Uzmul.
-Lorenko, tak se uklidni.
01:02:30 Od toho konkurenta ti pomohu. Hlavně že vím, jak se jmenuje.
01:02:33 Jan Tomáš a je krejčí.
01:02:36 Ty můžeš něco udělat?
01:02:38 Ty jsi moje...
01:02:41 Jak se jmenuje to, co má tady to...
01:02:44 -Křídla?
-Ano.
01:02:45 -Husa.
-To ne.
01:02:48 -Anděl.
-Jo ty jsi můj anděl.
01:02:52 Co budeš dělat?
01:02:54 Nech to na mně. Na všechno se dá vymyslet nějaký podfuk.
01:02:58 Ty jsi moje husa. Ne! Anděl přece.
01:03:18 Paní hostinská, pojďte sem. Něco bych od vás potřeboval.
01:03:22 Musíte mi pomoct. Potřebuji, aby byl zítra svátek.
01:03:26 Proto jsem si dovolil tenhle malý podvod.
01:03:29 Zítra je ale všední den, Co ta červená číslice?
01:03:33 Vy mně nerozumíte.
01:03:36 Chci zde zůstat ještě jeden den a potřebuji, aby byl svátek.
01:03:39 Všechno jako ve svátek.
01:03:41 Zvony budou zvonit, budete svátečně oblečení.
01:03:44 -Nebude se pracovat.
-Bude se vařit jako ve svátek.
01:03:48 -To je správné.
-Co když nás někdo prozradí?
01:03:52 To nesmí. Všechno by se mi zkazilo.
01:03:58 Ty si odvezu dneska večer domů.
01:04:01 -Snad zítra.
-Jak to?
01:04:03 Vždyť je zítra svátek. To se vám se mnou nelíbí?
01:04:09 -Ještě jeden den pro nás.
-Ještě jeden den.
01:04:13 Ještě jeden den a já jsem zničená!
01:04:18 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:04:21 Vy jste nedostal telegram, telefon nebo dopis?
01:04:24 Nic, prosím.
01:04:28 Módní přehlídka nebude.
01:04:31 Monte Carlo nebude, Paříž nebude, Londýn nebude...
01:04:33 Co bude?
01:04:35 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:05:21 Nepřipadá vám dneska všechno tak sváteční?
01:05:27 Copak není svátek, že roznášíte poštu?
01:05:30 Kdepak, dneska je všední den.
01:05:34 -Copak dneska není svátek?
-Není.
01:05:38 Pro mě je, protože jsem s vámi.
01:05:41 Ježíšmariá!
01:05:44 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:06:02 Salon Yvette!
01:06:05 Haló!
01:06:06 Salon Yvette? Lorraine.
01:06:11 Mademoiselle Louis? Není? To je hrozný.
01:06:16 Tady je klíč od bytu. Dej mi tam kufr.
01:06:19 -Kdy se uvidíme?
-Zítra večer v parku.
01:06:22 -Přijdeš určitě?
-Ledaže bych umřel.
01:06:24 Prosím tě, neumírej!
01:06:38 Tady není holubník, tady je salon Yvette!
01:06:41 -Já prosím...
-Neprosila, to je zbytečné.
01:06:44 Z ní nebude nikdy dobrá švadlena. Našla si jiné místo.
01:06:47 Ovšem, jestli si ji někdo vezme.
01:06:57 On už si mě někdo vezme.
01:07:04 -Nazdar, žáby.
-Nazdar.
01:08:07 ZVONÍ ZVONEK
01:10:05 ZAKLEPÁNÍ
01:10:10 Pst!
01:10:20 Monsieur Lorrain.
01:10:24 Nemám žádnou inspiraci. Jsem ztracen.
01:10:33 Moment. Mám inspiraci!
01:10:42 Pozor!
01:10:59 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:11:09 Haló!
01:11:11 Mademoiselle Louis, má roztomilá bábuška!
01:11:23 Vy jste mě zachránila.
01:11:27 Zrovna před chvilkou jsem se chtěl zbláznit a přišla jste.
01:11:30 Přišla jsem včas. Teď mě nechte pracovat.
01:11:33 Vy můj anděli...
01:11:50 Ranní noviny!
01:12:02 Večerník!
01:13:09 Je pryč! A moje obrázky?
01:13:13 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:13:17 Dobré jitro!
01:13:19 Pozor! Já jsem samý špendlík.
01:13:21 Krásné!
01:13:23 -A obrázky?
-Tady jsou.
01:13:26 Špendlíky sem, špendlíky tam... Au!
01:13:30 Vy jste mě zachránila.
01:13:33 Ohromný obrázky! To budou dámy koukat!
01:14:50 ZVONÍ ZVONEK
01:14:58 -Slečna Bártová?
-Ano.
01:15:01 Směla bych vás na chvíli obtěžovat?
01:15:03 Jedná se o člověka vám i mně velmi blízkého.
01:15:21 Jmenuje se Jan Tomáš a je krejčí.
01:15:25 Ano.
01:15:27 Se mnou měl taky velmi vážnou známost.
01:15:31 Pak mě nechal s dítětem v náručí.
01:15:34 Chcete se podívat, jak vypadá moje děťátko?
01:15:40 Že je to celý Tomáš? Viďte!
01:15:45 Chtěla jsem vás jenom varovat.
01:15:47 Dříve než vám napíše, jako mně napsal.
01:15:50 -Už se nikdy neuvidíme.
-Prosím, jděte pryč!
01:15:56 Jděte pryč!
01:16:22 Volala jsi, maminko?
01:16:26 Já jsem nevolala.
01:16:29 Copak je, tatíčku?
01:16:32 Myslím si, že se té naší holce něco stalo.
01:16:35 -Čtrnáct dní nepsala.
-Táto, nemaluj čerta na zeď.
01:16:40 Nemusíš to brát hned vážně.
01:16:43 -Má úcta.
-Pan Bárta, telegram.
01:16:49 -Děkuju vám.
-Prosím.
01:16:53 -To bude něco o Líze.
-Ale co?
01:17:02 Já nemůžu.
01:17:07 -Kde mám zas brejle?
-Tady budou někde.
01:17:11 -Pozdrav pánbůh.
-Dobrý den.
01:17:16 Ten budík jde pěšinkama čím dál víc, i když jste ho spravoval.
01:17:22 Z toho si nic nedělejte,
01:17:24 mně jdou všechny hodinky pěšinkama už 14 dní.
01:17:27 -Teď jsem ještě dostal telegram.
-To je od Lízy.
01:17:31 Naše Tonka psala, že s ní zase něco je.
01:17:34 Pane Houžvička, prosím vás...
01:17:36 Přečtěte nám to, ale opatrně.
01:17:39 Opatrně...
01:17:43 Odjíždím do Paříže, Líza.
01:17:47 Tak tady to máme.
01:17:49 Odjíždí si klidně do Paříže!
01:17:53 Proboha, ale s kým?
01:17:57 V tom bude ta teta, co ji nemáme.
01:18:00 To je ta dnešní generace. Nikomu nic neřeknou,
01:18:04 koupí se 10 dkg tlustýho od šunky
01:18:07 a pošle se rodičům telegram: "Jedu do Paříže."
01:18:11 To bude naše Tonka zase sama.
01:18:19 ZVONÍ ZVONEK
01:18:26 -Dobrý den, slečno.
-Má úcta.
01:18:30 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:18:36 NAPODOBUJE FRANCOUZŠTINU
01:18:51 -Tak vy už odjíždíte?
-Ano.
01:18:54 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:18:57 Když já ti, člověče, nerozumím ani slovo.
01:19:01 Moment.
01:20:11 NAPODOBUJE FRANCOUZŠTINU
01:20:25 To nesmíte! Pořád takový smutný obrázky...
01:20:28 -To nejde.
-Kreslím, co cítím.
01:20:31 -Poručte ptáčkovi, co má zpívat!
-Ale ptáček zpívá zadarmo.
01:20:36 Myslíte si, že si mě koupíte, když mě vezmete do Paříže?
01:20:40 Když nebudu chtít, nebudu kreslit,
01:20:41 ani když mi dáte 10 tisíc za obrázek.
01:20:44 Co povídala za pohádky? Kdo říkal 10 tisíc?
01:20:46 -Nemám 10 tisíc.
-Ne?
01:20:48 -Zastavte, vystupuju!
-Vy jela dál.
01:20:50 -Já vyskočím!
-Tak vyskočte!
01:20:52 Rozbijete si to...
01:20:54 -Jak se jmenuje to mezi očima?
-Nos.
01:20:57 Už toho mám dost! Vykořisťovat se nedám.
01:21:00 Ztratila jsem to nejdražší v životě a zbyla mi jen práce.
01:21:04 K té se chci hlásit. To musí přestat,
01:21:06 aby se někdo podepisoval na mé návrhy a vydělával peníze.
01:21:09 V Paříži budu vydělávat já.
01:21:11 Budu se starat o své rodiče a o Tonku.
01:21:13 Dobře, mademoiselle Louis.
01:21:15 Dáte mi polovinu, co dostáváte za mé návrhy, nebo vystoupím.
01:21:19 -Polovinu? 50 procent?
-Ano, 50 procent!
01:21:23 To jsem mrtvola, to je vražda!
01:21:26 -Máte 5 minut na rozmyšlenou.
-Nemáte hodinky?
01:22:10 Co se vám stalo?
01:22:12 Slečna se hádala celou cestu s panem Lorrainem
01:22:15 a pak to takhle dopadne.
01:22:18 -Milenci se pohádali.
-To nejsou milenci.
01:22:20 Je u něho zaměstnaná jako kreslířka modelů.
01:22:23 Vyčítala mu, že ji vykořisťuje a málo platí za ty obrázky.
01:22:27 Máte lékárničku? Běžte pro koňak.
01:22:46 -Nechte mě, jděte pryč!
-Copak jsem vám udělal?
01:22:49 -Podvedl jste mě.
-Podvedl?
01:22:52 To, že jsem vám řekl, že jsem krejčí, není tak zlá věc.
01:22:56 -Je to zlá věc, ale hlavně to...
-Copak? Ještě něco?
01:23:02 -Vždyť víte.
-Copak?
01:23:05 Je to vaše. To malinký.
01:23:08 Neuhodila jste se trochu do hlavy?
01:23:11 Počkejte.
01:23:13 Když vy nejste krejčí, tak se ta slečna mýlila!
01:23:18 To není vaše!
01:23:22 -Koňak prosím.
-Tady!
01:23:28 Haló, tady!
01:23:33 Tady koňak.
01:23:40 Á, pan Lorrain.
01:23:51 MLUVÍ PLYNULE ČESKY: Kruci, to byla šupa!
01:23:55 Jako by v tom kokosu něco prasklo. Na mou duši.
01:23:59 MLUVÍ FRANCOUZSKY
01:24:01 -Co?
-Vy nejste Francouz?
01:24:03 Ne.
01:24:05 No už jsem to řekl, tak co na tom.
01:24:08 Tak vám řeknu pravdu. Jsem František Lorenc z Vokovic.
01:24:11 Pan Lorenc z Vokovic...
01:24:13 Jako František Lorenc bych u nás kariéru neudělal.
01:24:17 Francois Lorrain, Paris, na to se lidi nachytej.
01:24:21 To je právě tajemství úspěchu.
01:24:23 Slečno Lízo...
01:24:32 Pane Alfons!
01:24:44 Slečno Lízo!
01:24:55 Svezu vás, chcete?
01:25:06 Skryté titulky Dagmar Čápová
Líza Bártová by se ráda stala módní návrhářkou, zatím se však učí švadlenou a nápadité modely maluje jen pro sebe. Pomůže jí náhoda; do Prahy přijíždí pařížský módní tvůrce Francois Lorrain, který se seznámí s jejími návrhy. Je nadšený a nabídne Líze spolupráci. Ovšem svět módy není jen svět slávy, ale i svět závisti a intrik…
Podle původního námětu Olgy Scheinpflugové natočil lidovou komedii v roce 1936 režisér Martin Frič. V titulní roli krásné švadlenky zazářila tehdejší velká hvězda filmového nebe Lída Baarová, komediální talent a své nezapomenutelné herectví předvedl v roli francouzského krále módy Hugo Haas, jeho přítelkyni hrála Adina Mandlová, Lízinu kamarádku Věra Ferbasová. Z dalších oblíbených herců jmenujme Václava Trégla, Theodora Pištěka, Jaroslava Marvana a Vladimíra Borského.
