Alain Delon a Simone Signoretová, on je příliš nespoutaný, ona příliš hrdá. Francouzské drama natočené podle G. Simenona (1971). Dále hrají: O. Piccolová, J. Tissier a další. Scénář a režie Pierre Granier-Deferre
00:00:53 VDOVA COUDERCOVÁ
00:02:32 FRANCIE, ČERVEN 1934
00:03:47 Děkuju, pane Antoine.
00:04:12 -Jdete daleko?
-Ne, jen támhle.
00:04:18 -Nechcete pomoct?
-To bych chtěla.
00:04:27 -To je tíha.
-30 kilo.
00:04:52 -Nechcete zastavit?
-Co v tom vůbec je?
00:04:56 -Betonové desky na izolaci.
-Na izolaci čeho?
00:04:59 Umělé líhně.
00:05:01 -Líheň na kuřata, jo?
-Ano.
00:06:48 To je moje švagrová.
00:07:00 V Itálii je město, kde jsou takové celé ulice.
00:07:05 -Kde že?
-V Itálii.
00:07:15 -Vy jste Ital?
-Ne.
00:07:26 Myslela jsem si, že ano, protože teď je tu hodně Italů.
00:07:31 -Shánějí práci.
-Já jsem Francouz.
00:07:37 Kapku vína?
00:08:02 Henry? Henry!
00:08:13 To se nemůžeš ozvat, když tě volám, ty hanbáři?
00:08:21 Na, dej je do ohrady a postarej se o krávy.
00:08:26 To je můj tchán, je hluchý. A mluví, jen když chce.
00:08:30 Nemám pravdu?
00:08:36 To je z Polska?
00:08:38 Ano, babička byla Polka. Hledáte práci?
00:08:44 -Jo.-Tady by byla určitě alespoň na tři dny.
00:08:48 Žijete tu sama s tchánem?
00:08:50 Ano, jsem vdova, vdova Coudercová. A vy se jmenujete?
00:08:53 -Jean.
-Platím šest franků.
00:09:00 Někdy i osm.
00:09:47 Jeane.
00:10:12 Tady je tchánův pokoj a tenhle je můj.
00:10:22 A pak je tu ještě tenhle, ale musel by se uklidit
00:10:24 a na ty tři dny...
00:10:26 To nestojí za to.
00:10:39 Tak, tady máte.
00:10:57 Nemůžete mi trošku pomoct?
00:12:04 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:12:06 -Otevři.
-Běž si lehnout.
00:12:09 -Tak otevři.-Co by řekli ti odnaproti, kdybys na to umřel?
00:12:14 Na ty já kašlu. Otevři!
00:12:16 -To není pravda, bojíš se jich!
-Sama se jich bojíš.
00:12:20 Co asi řeknou, až se dozvědí, žes vzala do domu tuláka?
00:12:24 -Cos to říkal?
-Já...
00:12:26 Tak hele, já jsem tady doma, ne?
00:12:28 A zvu sem, koho chci, i tebe tu trpím.
00:12:30 -No, taky musíš.
-Ne, protože ty už nejsi k ničemu.
00:12:33 No tak, běž si lehnout.
00:13:48 Dobré ráno.
00:14:30 -Proč nic neříkáte?
-A vy?
00:14:34 Já nemám co říct.
00:14:37 -Já taky ne.
-He?
00:14:41 Já taky ne!
00:15:04 Ještě se nevrátila?
00:15:09 -Pojďte k nám, otče, promluvíme si.-Ne.
00:15:12 Nech toho, tati, musíš jít.
00:15:14 -Jasně, Francoise mluvila s právníkem.
00:15:16 -Teď mlč. Nemluv před cizím člověkem.
00:15:20 -Pojď k nám.
-Hej! Už se vrací.
00:15:52 -Chtěli si ho odvézt, ne?
-Nešel s nimi.
00:15:55 Chtěli by ho přinutit, aby prodal dům a mě odtud vyhnal.
00:16:00 To se jim ale nepovede. Pořád mě jen sledují.
00:16:04 On je takový budižkničemu, nic neumí.
00:16:07 Kdyby nebyl kamarád se starostou, tak nemá práci.
00:16:10 A ona? Ta mi nikdy neodpustila, že jsem si vzala jejího bratra.
00:16:16 Bylo mi 14, když mě sem vzali za děvečku.
00:16:20 Otec mě znásilnil a syn obtěžkal, ale nanicovatě, dítě umřelo.
00:16:24 Pak jsem pečovala o matku, dokud neumřela.
00:16:28 A pak o toho svého ožralu, až jsem ovdověla.
00:16:31 Není to tak?
00:16:33 Není pravda, že jsem se o vás všechny starala,
00:16:36 ukládala vás a utírala?
00:16:38 Prala jsem prádlo, myla podlahy, umývala nádobí a vařila.
00:16:43 Orala jsem pole a dojila krávy, není to pravda?
00:16:47 Chlap jsem tady já.
00:16:50 Tenhle dům mi patří, zaplatila jsem za něj
00:16:53 vlastním potem.
00:16:56 -Chápete to?
-Vlastně nevím.
00:17:00 Ale já to vím. Co?
00:18:21 Děkuju.
00:18:33 -Jde vám to od ruky. Jste zvyklý dělat?-Jsem.
00:18:37 -Ale z venkova nejste.
-Ne.
00:18:43 Otec by měl hnát krávy domů.
00:18:49 Řeknu mu.
00:19:15 -Nechte ty krávy, nemají vás rády.
-Protože mě neznají.
00:19:21 -Zůstanete tu dlouho?
-Dokud bude práce.
00:19:27 Dokud... Ještě nevím!
00:19:32 Vejce pečlivě srovnat, vejde se jich 60.
00:19:34 Naplnit petrolejku a nechat nasáknout knot.
00:19:37 Dolít nádržku na vodu, která udržuje potřebnou vlhkost.
00:19:41 Nádržku na vodu, nádržku na vodu?
00:19:43 -To bude tohle.
-Ne, tohle, jo, jo.
00:19:46 Dbejte, aby po dobu líhnutí lampa nevyhasla.
00:19:50 Vynesu si ji na půdu, alespoň na ni budu moct dohlížet,
00:19:53 až to spustíme.
00:19:55 -Teď hned?
-Jo.
00:20:03 Nepůjdete si lehnout?
00:20:38 Problém je s tím množstvím vajec.
00:20:41 Ledaže by se to nejdřív zkusilo jen s deseti.
00:20:46 No, to jo.
00:20:48 Jenže když se to nepovede, přijdu o deset vajec.
00:20:52 No, ale vyzkoušet se to musí.
00:21:01 Kdo je to děvče, co bydlí u zdymadla?
00:21:04 Felicie, jejich dcera.
00:21:10 -Tak dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:21:18 Co je? Co že sis nešel lehnout?
00:21:22 Ne! Řekla jsem ti, že ne.
00:21:26 -To kvůli němu?
-Nech si ty řeči, ano?
00:22:22 HŘMĚNÍ
00:23:49 Je to chlapec?
00:23:59 -Jak se jmenuje?
-To nevím, všelijak.
00:24:23 DĚTSKÝ PLÁČ
00:24:39 Rychle upaluj domů!
00:24:41 Tam spíš najdeš nějakýho lodníka, co ti roztáhne nohy!
00:24:49 -Proč jste taková?
-Je to rajda.
00:24:54 To dítě nemá otce. Nebo jich spíš má až moc.
00:24:57 A co na tom? Ona to dítě má ráda, ne?
00:25:01 Ta nemá ráda nikoho.
00:25:06 A vy?
00:25:33 -Vy ale nejste z okolí.
-Ne.
00:25:41 Vypadá to, že se to jen rozeschlo.
00:25:46 -Jaké máte povolání?
-Měl ze mě být doktor.
00:25:50 A proč není?
00:26:01 Protože jsem byl v base.
00:26:11 Ten nic neslyší.
00:26:18 Někoho jste zabil?
00:26:22 Byl jsem moc mladý.
00:26:26 -Teď už nechcete být doktorem?
-Teď už nechci vůbec nic.
00:26:33 Jen slunce a víno.
00:26:41 Víno je dobré.
00:27:10 U zdymadla byli četníci, mluvil s nimi Désiré.
00:27:14 Ale nikoho nehledali.
00:27:17 Četníci vždycky něco hledají.
00:27:29 Byl jste nevinný?
00:27:38 -Vyberete popel?
-Jistě.
00:28:13 To nic, ta malá z vedlejšího statku mívá koliky.
00:28:44 Co tady děláš?
00:28:57 Zhasněte.
00:29:22 Chtěla jsem vám říct.
00:29:27 Byla jsem předtím na to děvče zlá, viďte.
00:29:33 Ano.
00:29:37 Snad je dobře, že si tak užívá, ale ne, u mě to nechci.
00:29:43 Ta její mlaďounká prsa.
00:29:51 -Občas jí až závidím, chápete to?
-Ano.
00:31:56 -Tady ti bude mnohem líp.
-A ona?
00:31:59 Z jejích řečí si nic nedělej, jen ať si zkusí přijít.
00:32:02 Když si pomyslím, že mu dala šaty vlastního muže.
00:32:05 A možná i věci toho chudáka starýho.
00:32:09 -Neslyšel, jak se jmenuje nebo odkud je? Vůbec nic?
00:32:13 -Víš přece, že neslyší nic.
-Slyší, když chce.
00:32:17 -Kam zas jde?
-Chci se vrátit domů.
00:32:20 -Řekni mu, ať si sedne.
-Tady zůstaneš.
00:32:24 -Řekni mu, ať si sedne, nebo ho zavřu do dřevníku.
00:32:27 -Pojedeš přece se mnou do města k notářovi.
00:32:30 Když tam podepíšeš ty papíry, můžeš ji dát vyhodit,
00:32:33 když jsi u nás.
00:32:35 -Ne.
-Jsi starej blbec!
00:32:39 A ty jsi stejně blbá jako on.
00:32:42 -Oba uměj jenom jedno. Vyspat se na slámě s kdekým.
00:32:54 Tak oni ho odvedli a tys je nechal.
00:32:57 Nikdo se mě na nic neptal, ani děda ne.
00:33:00 A co je mi po tom?
00:33:02 To je pravda, ale já si pro něj dojdu.
00:33:33 Vypadni odsud, vypadni! Sem už ani nevkročíš!
00:33:37 To si pamatuj, já ti ukážu, potvoro!
00:33:44 Táhni! Táhni!
00:33:50 -Pusť mě! Tak pustíš mě?
-Vypadni odsud, ty mrcho!
00:33:56 -Vypadni odsud, slyšíš?
-Ty mi nebudeš poroučet!
00:34:00 Pomoc!
00:34:03 -Padej odsud, ty mrcho jedna!
-Pomoc!
00:34:23 -Nechtějí mi ho vrátit.
-Tak to jsem pochopil.
00:34:35 Tváří se velkopansky, ale já si na něj posvítím!
00:34:38 To něco uvidíš!
00:34:45 -Příště koukej přeplavat, ty mrcho!
00:34:49 Budou vykládat četníkům, že jsem dědu trápila.
00:34:53 Jestli chcete, zůstanu ještě pár dnů,
00:34:55 nebudou si na vás tolik troufat.
00:34:57 To abych ti teda připravila pokoj.
00:35:00 -Není třeba, mně se na půdě líbí.
-No, jak si přeješ.
00:35:35 Dobrý den, ty se taky nijak nejmenuješ?
00:35:39 Felicie.
00:35:44 -Proč si ho holíte?
-Pro změnu.
00:35:48 To je škoda, mně se líbil.
00:36:02 A teď půjdu pro trávu. Pro králíky.
00:36:37 Zítra je neděle.
00:36:40 -Co děláš v neděli, chodíš tancovat?-Někdy.
00:36:46 -Někdy nebo často?
-Často.
00:36:49 -Tancuješ pořád s jedním?
-Ne.
00:36:53 -Tak to nejsi věrná.
-To nevím.
00:36:58 Ty nikdy nic nevíš.
00:37:21 -Nemáš ráda zvířata?
-Ale jo.-Tak proč jsi to udělala?
00:37:47 Tady pánové chtějí vidět tvoje papíry.
00:38:00 Ale jistě.
00:38:18 -Narozen v Paříži?
-Jak vidíte.
00:38:23 Čím se živíte?
00:38:24 Chodím po Francii a pracuji na statcích.
00:38:27 Není to spíš potulka?
00:38:28 Nemůže být tulák, když u mě pracuje.
00:38:31 Mám u sebe předepsanou částku peněz.
00:38:40 Poslužte si.
00:38:48 Myslím, že je špatná ta trubička, co vede knot.
00:38:51 -A umíš to spravit?
-Nejspíš ne.
00:38:55 Budu muset zajet do města a tuhle vzít s sebou
00:38:57 kvůli průměru.
00:38:59 -To nebude nikdy fungovat.
-Ale bude.
00:39:14 -Tys mi vzala revolver?
-Ano.
00:39:21 Nechtěla jsem, aby ho našli.
00:39:26 -Že nemáš pravé papíry?
-Ne.
00:39:32 A pak, z vězení tě nepustili, ale tys utekl, hm?
00:39:42 Jo.
00:39:46 A to se chceš takhle toulat?
00:39:51 Teď se nemůžu vrátit domů.
00:39:55 A kde jsi doma?
00:40:01 -Nikdy se nebudeš moct vrátit.
-To nevím, třeba jo.
00:40:16 Nebudeš se mě bát?
00:40:21 Ne.
00:43:03 -Co tu děláš? Kam jdeš?
-Jedu do města s tebou.
00:43:07 -Je tady fůra práce.
-Tohle jsi zapomněla.
00:43:14 Věděla bys, co koupit?
00:43:17 -Ne.
-Tak vidíš.
00:44:12 DŮM BOŽÍ NENÍ PRO ŽIDY
00:44:17 ZVONĚNÍ ZVONŮ
00:44:56 To je ale divný, stávkovat v neděli, ne?
00:45:00 FAŠISMUS NEPROJDE
00:45:14 Takový vůz měl otec, byl lékárník.
00:45:20 Večer hrával na housle.
00:45:24 A matka? Pořád žijí ve stejném městě?
00:45:28 -Nevím.
-Já jsem se narodila kousek odtud.
00:45:33 Matka chodívala poklízet do takového domu, jak je tenhle.
00:45:37 Nechtěla, abych zůstala ve městě, tak je ze mě venkovanka.
00:45:41 A ze mě venkovan.
00:46:38 -Ty nejíš?
-Ale ano.
00:46:49 Já už mám dost, děkuju.
00:46:53 -Je ti dobře?
-Jo, jo, jo.
00:46:57 Stýská se ti po městě?
00:47:13 Jdu se projít.
00:47:54 HARMONIKOVÁ HUDBA
00:50:26 Ne, už musím domů.
00:51:02 Pššt.
00:53:05 Máte rád vdovu Coudercovou?
00:53:10 Proč se na to ptáš?
00:53:14 Je tak tvrdá.
00:53:19 To se zdá. To se jen zdá.
00:53:39 -Už ti někdo řekl, že máš hebkou pleť?-Ne.
00:53:43 -Copak ti nic neříkají?
-Ne.
00:53:48 DĚTSKÝ PLÁČ
00:53:52 Asi ti pláče dítě.
00:54:57 Au!
00:54:59 Ty akorát umíš někomu podržet! Teď se nám naproti musej smát!
00:55:03 -Pusť mě!
-Tohle ti vypálí rozkrok!
00:55:05 Uvidíš, ty!
00:55:07 -Ne, já nic nevím.
-Dostaneš za vyučenou!
00:55:10 -Jmenuje se Jean.
-Děláš si ze mě srandu?
00:55:14 -Já něco vím.
-Počkej.
00:55:18 Co teda víš?
00:55:45 Víš, kolik je? Všechno jsem udělala sama.
00:55:51 Výplatu jsem ti připravila támhle na stole.
00:56:00 Tak dobře.
00:56:06 Kdes byl celou noc?
00:56:15 S Felicií.
00:56:19 Dobře víš, že jsem s ní byl, tak proč se ptáš?
00:56:22 Co máš na té Felicii?
00:56:28 -Je mladá.
-A to mi říkáš jen tak?-Ano.
00:56:35 Víš, nechci ti lhát.
00:56:39 Budu klidně lhát celému světu, ale tobě ne.
00:56:43 Máš to pohodlný.
00:56:47 Choval ses, jako kdybych byla mladá.
00:56:50 A teď běháš za jinou, za mladou. A nakonec přiznáš pravdu! Proč?
00:56:59 Mám plakat?
00:57:04 Vlezl jsi mi do postele. Proč jsi sem vůbec přišel?
00:57:09 -Co chceš?
-Nevím. Domov. Teplo. Taky tebe.
00:57:20 Líbí se mi tvůj dům, podobá se ti.
00:57:23 Už tě tu nechci.
00:57:26 -Vyháníš mě?
-Už tě tu nechci.
00:57:40 Dobře.
00:57:43 -Ale vrať mi revolver.
-Ne, ten ti nedám.
00:57:48 Vím, kam jsi ho schovala. Ke svým úsporám.
00:58:02 Vidíš?
00:58:04 Kriminálník nemusí jen zabíjet, taky krade.
00:58:11 Krade a zabíjí.
00:58:31 No, půjdu zapnout tu líheň, protože jestli to neuděláme teď,
00:58:36 nepustíme ji nikdy.
00:58:40 Líheň?
00:58:43 Tu na petrolej, znak pokroku.
00:58:49 Ne?
00:59:04 Je tu někdo?
00:59:13 Neviděli mě, šel jsem přes velkej most.
00:59:16 Tohle se mi povedlo odnýst.
00:59:21 Musel jsem ztratit košili.
00:59:24 -Nesedneš si?
-Ale jo.
00:59:35 Tobě se tam nelíbí?
00:59:41 Je to přece tvoje dcera a má tě ráda.
00:59:46 -Mě jo, ale tebe ne.
-No a co?
00:59:50 Nebyla ani takhle velká a už mě neměla ráda, tak co?
00:59:53 -Cože?-Nebyla ani takhle velká a už mě neměla ráda!
00:59:56 Mám se tím trápit?
00:59:58 A ty, ty jim teď půjdeš říct...
01:00:01 Nic jim říkat nepůjdu, už je nechci vidět.
01:00:04 Půjdeš jim říct, že jak oni ke mně, tak já k nim.
01:00:08 A já? Ty už mě nechceš? A tohle přece je můj domov.
01:00:14 -Nejde o mě. Kdyby oni chtěli...
-Ale nechtějí.-No, tak vidíš.
01:00:25 Ano, vidím.
01:00:36 Děvko.
01:00:45 -Kdo to byl?
-Děda.
01:00:48 -Povedlo se mu utéct?
-Kdepak. Přešel na jejich stranu.
01:00:55 -Chtěl, abys odešel.
-No jo.
01:00:58 -Kde je teď?
-Vrátil se k nim.
01:01:02 Měl jsem ho docela rád.
01:01:07 FRANCOUZSKÁ PÍSEŇ
01:02:06 -Když jim řeknu všecko, co vím, smím se vrátit domů?-Jasně.
01:02:11 -A s ní?-No jo, děláme to přece jen pro tvý dobro.
01:02:16 -Jinak to nejde.
-Pamatuješ si to?
01:02:26 -Tak si to zkusíme.
01:02:28 Muž, co svedl mou snachu a mě vyhnal z domu,
01:02:33 je kriminálník.
01:02:35 -Na něco jste zapomněl, Felicie.
-A no jo.
01:02:39 Muž, co svedl mou snachu a znásilnil mou vnučku,
01:02:43 je kriminálník.
01:02:45 Slyšel jsem ho vyprávět, jak zahubil spoustu nevinných lidí
01:02:48 nějakou kolikou.
01:02:51 -Víš to jistě?
-Když to slyšel...
01:02:55 -Pokračuj.
-Chci vám tím pomoct, mám tu...
01:03:00 -Tu fotku.
-Jakou fotku?
01:03:05 Nestarej se.
01:03:11 Felicie! Pojď sem.
01:04:06 -A drž hubu, jo?
01:04:53 Tak a hají.
01:04:58 Pojď si pro něj.
01:05:02 -Nech toho, šla do prádelny.
-Tak to nás nemůže vidět.
01:05:06 A ty to dobře víš, jinak bys nepřišla, co?
01:05:10 -Ty lhářko.
-Nejsem lhářka.
01:05:15 -Jeane.
-Teď mlč.
01:06:25 Mohla bys mu říkat Frederic.
01:06:31 Nebo Christophe.
01:07:16 Motala se tu kolem?
01:07:18 Je to milá holka. O nic přece nejde.
01:07:46 Psst, pojď se podívat.
01:07:54 Jede už 26 hodin.
01:07:56 Nalil jsem tam čtyři litry petroleje.
01:08:01 Pěkný, viď? Za 21 dnů budeme mít 60 kuřat.
01:08:05 -Tak to teda už můžeme objednat ty speciální krabice.-Jo.
01:08:09 Budeme do nich dávat třídenní kuřata
01:08:11 a prodávat je po dvou francích.
01:08:13 -Dvakrát 60, to je 120 franků.
-A při dvou líhních?
01:08:17 Při dvou líhních dvakrát 120. 240. 240 franků každých 21 dnů.
01:08:22 A při 10 líhních?
01:08:24 Při 10 zvětšíme statek, koupíme kanál, koupíme i zdymadlo
01:08:29 a vyženeme tvou švagrovou.
01:08:39 Co je u nás ve vsi, cítíme značné obavy.
01:08:42 -A jak dlouho už tam je?
-Budou to dva týdny.
01:08:47 -To je vážná věc, co jste vyprávěli.
01:08:52 -Starý Chapi to potvrdil, ty papíry jsou falešné.
01:08:55 -Dobrá, teď zajeďte do Paříže.
01:09:00 -Jestli něco zjistím, mám vám zavolat? -Samozřejmě.
01:09:04 Hej, ta fotka!
01:09:09 -Můžeme už jít?
-Ne, počkejte tady.
01:09:17 Co to říkal?
01:09:34 Nikam nechoď.
01:09:40 Jdi domů!
01:11:00 Co tam můžou dělat, proboha? Co tam dělají?
01:13:06 -Počkejte na mě.
01:13:14 Vše je připraveno, pane prefekte.
01:13:17 -Obkličte statek, ale útočte až za úsvitu,
01:13:20 podle zákona.
01:13:22 -Jistě, pane prefekte.
01:13:25 -Vallete, co je to tam vzadu za auta, kdo jim dal echo?
01:13:29 -Lidé z Paříže?
-Podívám se, pane prefekte.
01:13:32 -Jestli je to státní bezpečnost, co naděláme,
01:13:34 ale ohnivé kříže tu nechci.
01:13:45 -Pánové, pánové.
01:13:46 -Plukovník v záloze Luc du Mortmeau na váš rozkaz,
01:13:49 pane komisaři.
01:13:50 -Jsme vám všichni k dispozici.
-Podívejte se, pánové...
01:13:53 -Vyhánět z Francie chátru je povinností každého Francouze.
01:13:56 Žid nebo Jugoš.
01:13:57 -Ani jedno, ani druhé, pánové. Děkuji vám, zákon je jasný.
01:14:00 Nehodlám ho přestoupit.
01:14:02 -Musíme jednat v rukavičkách.
01:14:04 Nestojím o aféru ve svém departementu.
01:14:30 -Už smíme jít domů?
-Ještě ne.
01:15:13 -Jsi tady?
-Hm.
01:15:16 Dívala jsem se, jak spíš.
01:15:30 -Nikdo by nepochopil.
-Nikdo nic nechápe.
01:15:50 To je Felicie.
01:15:53 Co se děje?
01:15:55 Utíkejte, všude kolem jsou četníci!
01:15:57 Honem se obleč.
01:15:59 A ty se vrať domů, tady nemáš co dělat!
01:16:27 Ne, tudy.
01:16:32 Na, a utíkej.
01:17:00 -Vyběhl ven. -V tom případě střílet bez výstrahy.
01:19:02 -Stůj!
01:19:31 VÝSTŘELY
01:20:37 VÝSTŘELY
01:20:49 Běž pryč, budou střílet.
01:20:53 Ne, nikam nepůjdu! To je můj statek!
01:21:05 Le Blancu, vezměte si pět mužů a běžte přes velký most.
01:21:13 -Pojď sem, proboha, vrať se!
01:21:24 -Děvče, jdi pryč, tady nestůj.
01:21:53 -Jeane Lavigni, statek je obklíčen.
01:21:57 Máte jednu minutu, abyste vyšel s rukama nad hlavou.
01:22:00 Jinak zahájíme útok.
01:22:04 Každý, kdo vám poskytne pomoc, bude stíhám pro spoluvinu.
01:22:11 Neřekls mi, že se jmenuješ Lavigne.
01:22:18 Zapomněl jsem to.
01:22:27 Připravit, k líci zbraň!
01:22:42 A venku je tak krásně.
01:23:41 DUPÁNÍ PO SCHODECH
01:23:47 -Vzdám se.
-Ne!
01:23:51 Ne.
01:24:01 VÝSTŘELY
01:24:34 Přiveďte pana prefekta.
01:24:38 -Sežeňte rychle vědra!
01:25:10 Roku 1922 Jean Lavigne, syn známého fyzika
01:25:14 Étienna Lavigne, zabil na jedné recepci
01:25:16 dva vysoké státní úředníky.
01:25:18 Předsedovi soudu, který se ho ptal na motiv činu,
01:25:22 odpověděl: "Měl jsem všeho dost.“
01:25:27 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2016
Vdova Coudercová (Simone Signoretová) bojuje sama o udržení statku. Píše se rok 1930, všude je bída, a ani silná žena nemůže udržet statek. Náhoda přivede vdově Coudercové do cesty mladého muže Jeana Lavigne (Alain Delon). Vdova vítá pomoc, a ve svém opuštěném stárnutí vítá i pouhou jeho přítomnost. Jean má velmi dobrý důvod se skrývat, ale vztahy v domě nejsou tak jednoznačné a ideální, jak by se na první pohled zdálo. Vesnice a závist je příliš krutá, než aby nechala oba žít klidný život.
Film je adaptací stejnojmenného románu Georgese Simenona, který vyšel i v českém překladu.
