Catherine Deneuveová v hlavní roli francouzského filmu o nesmrtelné lásce. Oscar za nejlepší zahraniční film (1992). Dále hrají: V. Perez, J. Yanne, D. Blancová, L. Dan Pham a další. Režie Régis Wargnier
00:00:28 Česká televize uvádí francouzský film
00:01:12 INDOČÍNA
00:02:43 (vypráví) Neznala jsem nic než Indočínu.
00:02:47 Malá Kamila měla chladné ruce. Právě ztratila otce i matku.
00:02:52 Byli to moji nejbližší přátelé.
00:02:58 Jejich letadlo zmizelo kdesi nad oceánem.
00:03:02 Neměla jsem děti a ona neměla rodiče.
00:03:06 Malá princezna byla teď moje dcera.
00:03:10 Adoptovala jsem ji.
00:03:13 Princ Nguyen, jeho žena a já, jsme byli nerozluční.
00:03:17 V mládí člověk věří, že svět je tvořen nerozlučnými svazky.
00:03:20 Muži a ženy, hory a pláně, bohové a lidé,
00:03:25 Indočína a Francie.
00:03:49 S Kamilou jsem zdědila i pozemky jejích rodičů,
00:03:53 které jsem přidala k mým.
00:03:56 Kaučukové plantáže v Lao Cai teď byly jedněmi z 10 největších
00:04:01 plantáží v celé Indočíně. Bylo to mé panství.
00:04:05 6 tisíc hektarů kaučukovníku.
00:04:09 (hraje hudba - tango)
00:04:13 Ne, počkej!
00:04:20 Takhle se to nikdy nenaučíme.
00:04:30 (hudba přestala hrát)
00:05:06 Jsi nějak zakaboněná.
00:05:09 Zítra vrátit nová holka pana Emil.
00:05:12 -Vrátí se Hoa? A proč?
-Ona mlsná.
00:05:16 Taková špatná holka. Tak velká huba!
00:05:20 A pořád chtít víc.
00:05:22 Dneska víc rýže, zítra sele a pozítří všecko.
00:05:27 Pán si moci přivézt tolik holek místo ní.
00:05:31 Taky hezčí. S menší hubou.
00:05:33 Ne. Udělej to, jak chceš, ale nech ji tu.
00:05:37 Otci je s ní dobře, směje se. To je u něj nebývalé.
00:05:41 -Nech ji tady.
-To nemá být.
00:05:44 -Takhle moc drahá.
-Když je mu dobře...
00:05:48 Možná je to naposledy.
00:05:58 Jedem, jedem! Neflákej se!
00:06:05 Jeď, jeď!
00:06:10 -Tohle pana otce baví?
-Už měsíc. Každý den.
00:06:15 Plantáži to sice nepomůže, ale když mu to dělá radost.
00:06:18 Chce to 8 tažných volů.
00:06:21 Jedem, jedem!
00:06:31 Že jim nevadí to horko. Ty vaše chápu, ale ti moji...
00:06:36 Doufám ale, že jim to moji muži nedarují.
00:06:39 Copak? Vyhrožujete mi?
00:06:42 Drahá Eliano, nesmíme ty lidi naučit vyhrávat.
00:06:45 -O 500 piastrů.
-Přijímám. Ale prohrajete.
00:06:49 Prosím tě, nech toho! Co tě to bere?
00:06:52 Jsem po tobě blázen. Nemůžu si pomoct.
00:06:55 -Neměl jsem to už týden.
-Copak to neděláme každé odpoledne?
00:07:00 Ale to je moc rychle.
00:07:02 Nechci za monzunu čekat dítě. Ty ho tahat nemusíš.
00:07:06 Tak jeď! Teď jim můžete ujet!
00:07:14 Jedem, jedem!
00:07:19 Ó, madam Devries, oni prohrávají.
00:07:22 Pán je tak trénoval, a teď je to k ničemu.
00:07:26 Je to holt smůla. Domorodci vůbec nic nevydrží.
00:07:29 Viď, drahý?
00:07:31 Zachovejte rozvahu, ještě veslují.
00:07:48 Vyhrála jsem sázku.
00:07:55 A kdo vyhrál ten závod?
00:07:57 (z amplionu)
00:07:59 Dámy a pánové, v závodu zvítězila osmiveslice paní Eliany Devriesové!
00:08:06 Emile!
00:08:20 Výborně! Bravo!
00:08:36 (aukce) Soška Jany z Arku, štuka.
00:08:38 Autorství se připisuje některému z Guscasových žáků.
00:08:42 Vyvolávací cena 600 piastrů.
00:08:44 Omlouvám se, jdu pozdě. Líbila se mi jedna ložnice.
00:08:48 Postel měla moc pěknou, ale hrozný zbytek.
00:08:51 -Kupte jen postel.
-To ne.
00:08:53 Ten nábytek je zvyklý být spolu.
00:08:56 Byl by smutný. To by nikomu nepřineslo štěstí.
00:09:00 Vy jste poetická. To já vím, Yvetto.
00:09:03 Krajina u moře - kontavenská škola.
00:09:06 Pane Gabrieli, předveďte obraz.
00:09:23 Koupíte ho, že?
00:09:26 Prohlédli jste si ho? Děkuji, pane Gabrieli.
00:09:30 Je to pobřeží v Bretani. Kdo z vás dá 300 piastrů?
00:09:33 -300.
-400.
00:09:35 -410.
-420.
00:09:40 430.
00:09:43 600.
00:09:45 Prosím vás, nechte mi ten obraz. Jste bohatí, my ne.
00:09:50 Nemůžu si dovolit víc, ale moc to pro mě znamená.
00:09:55 Posaďte se, pane. Čekám na vaši nabídku.
00:09:58 -Okamžik!-Jak se to chováš? Peníze ti půjčím.-Nech mě!
00:10:10 Proč se vám ten obraz tak líbí? Chci to vědět.
00:10:15 Tak dost! Paní Devriesová, 600?
00:10:18 Tohle pobřeží jsem se snažil malovat jako malý chlapec.
00:10:23 To údolí a tenhle vršek, ty tam nejsou.
00:10:28 On si je vymyslel. Já jsem si netroufl.
00:10:32 Děti si netroufají měnit svět.
00:10:36 Musím ho mít. Dusím se tady.
00:10:39 Moře mi schází.
00:10:42 Mám svou hrdost, pane. Nedávám najevo svoje city.
00:10:49 A proto o tom nehodlám mluvit.
00:10:52 Dobře.
00:10:54 Takže pro vaši hrdost, hm?
00:10:57 -Odklepněte to!
-Potřebuje ho do své sbírky.
00:11:01 Obraz je prodán!
00:11:03 Měla jste mlčet.
00:11:16 Já nepašovat opium. Francouzský důstojník to ví.
00:11:21 Madam je nemocná, já jet pro medicínu.
00:11:24 -Kolik je hodin?
-20:09, poručíku.
00:11:28 Z delty po osmé nikdo neodplul.
00:11:31 Pánové, konejte svou povinnost.
00:11:34 Počkejte! Co je ti? Jsou v pořádku.
00:11:53 Jsi blázen. Nic neudělali.
00:11:58 Už jsi tady rok a za tu dobu tě úplně vycucali!
00:12:02 Už máš ten pohled lidí, co nic nedělají a jen kouří opium.
00:12:06 Ještě chvíli a už tě tahle země dostane!
00:12:11 Vždyť se utopí! Jsi spokojený? Dělá ti to dobře?
00:12:14 Je to podle rozkazu.
00:12:17 A svoji velkorysost si nech od cesty.
00:12:20 Jsi jak můj otec. Říkal nám pořád:
00:12:23 Je dobré vyslyšet své city.
00:12:27 Ale potom ho strávily jeho vlastní vidiny.
00:12:31 Zůstaly po něm ruiny. Já nechci být jako on.
00:12:35 Mám totiž svou hrdost!
00:12:38 A nedám si vymýt hlavu! Ani tady v Asii! Nikde!
00:13:46 (jsou slyšet rány bičem a bolestné výkřiky)
00:13:56 Chtěls utéct. Jsi dezertér.
00:13:59 Musím tě bít. To každou matku mrzí.
00:14:03 Ty jsi můj otec i matka.
00:14:32 -Co byste rád?
-Zabloudil jsem.
00:14:36 -Odbočil jsem jinde.
-Kam jste jel?
00:14:40 Chci najít ty, co jim patří loď,
00:14:43 kterou potopila naše hlídka před pár dny.
00:14:47 Podle mých informací se to stalo někde tady.
00:14:50 To vy tady objíždíte naše vesnice?
00:14:53 Prosím vás... stejně vám nic neřeknou.
00:14:56 -Víte o tom něco?
-Možná.
00:15:21 Liene, pojď sem!
00:15:34 To je můj Lien. Nechte ho být, má strach.
00:15:39 Běž, můžeš jít.
00:15:43 Oba jsou v pořádku.
00:15:46 Přišli včera večer. Mluvila jsem s nimi.
00:15:53 Já vydal rozkaz, aby je utopili.
00:15:56 Zdá se mi o nich... nespím.
00:16:00 -Pořád před sebou vidím to dítě.
-A proč jste je topil?
00:16:05 -Musel jsem.
-Měl jste pravdu.
00:16:09 Vezli opium, pašují ho. Mají kvalitní zboží.
00:16:14 Pao, ten váš člověk, je vyhlášený překupník.
00:16:20 A předtím jeho otec. A podnik převezme jeho syn.
00:16:27 Ale kdybyste někde vykládal, co jsem vám řekla, všechno popřu.
00:16:51 Nevadí vám, jak se po vás koukají?
00:16:55 -Vždyť jsou to jenom kuliové.
-Jsou to muži.
00:16:59 -A já jim tu rozkazuju.
-To je spíš mužská práce.
00:17:04 Tohle muži říkají.
00:17:08 Co se vám stalo?
00:17:17 Jako malý kluk.
00:17:20 Teď musím takhle zůstat ležet.
00:17:25 Dostal jsem závrať, protože jsem snil.
00:17:29 Tu máte.
00:17:31 A o čem?
00:17:36 O admirálovi, který ve 23 letech pobil Turky u Lepanta.
00:17:42 Podmanil si Evropu. Byl to Juan d'Austria.
00:17:48 A vy jste mívala sny?
00:17:52 Chtěla jsem být kluk.
00:17:57 -A pak?
-Už nemusím snít.
00:18:01 Mám tady všechno, co chci mít.
00:18:05 Ležte.
00:18:15 Omyju vás.
00:18:31 Už se můžete vrátit.
00:18:37 Zpátky trefíte.
00:19:00 Pan policejní ředitel se vrátil z cest.
00:19:03 Jakou má náladu?
00:19:11 Pořád tě rád vidím.
00:19:14 Prozrazuješ to na veřejnosti?
00:19:22 Luxus tajemství. Tak se dvoříme dámám.
00:19:30 Jsi unavený.
00:19:32 Je to vážné, v kantonu se to brzy spustí.
00:19:36 Komunisti jdou s nacionalisty.
00:19:40 Mají požehnání z Moskvy.
00:19:43 Tak na nás.
00:19:49 Už nemáš na vybranou, musím tě chránit.
00:19:55 A proto se raději vezmeme.
00:19:58 -Dívají se po nás.
-No a co?
00:20:03 -Ne.
-Co ne?
00:20:07 -Vdávat se. Ne.
-Dobře, jsme přátelé.
00:20:13 (z rádia) Mezi vystavenými díly jsou i vzácná historická plátna,
00:20:17 dovezená z předních evropských a asijských muzeí...
00:20:21 Mami, Than na mě v té Paříži určitě zapomene.
00:20:26 Řekni mi, jsem hezká?
00:20:30 -Moc hezká.
-To říkáš pořád.
00:20:36 Mají všechny Francouzky tak bílou pleť jako ty?
00:20:43 Lidé se od sebe neliší barvou své pleti.
00:20:47 Ale tímhle. Svou chutí, plody.
00:20:53 Kdo celé dětství kousal do jablka, nemůže být jako já.
00:21:00 Jsem Asiatka.
00:21:03 Jsem mango.
00:21:08 -Kdy se má vrátit?
-Nejdřív příští rok.
00:21:12 A básní o Paříži?
00:21:17 Chtěl by být se mnou.
00:21:20 A co ty?
00:21:23 Jaké to je milovat?
00:21:32 Až to přijde, uvidíš.
00:21:39 Chtěla jsem Kamilu chránit.
00:21:42 Nevěděla nic o mém životě a o mužích,
00:21:45 které jsem milovala.
00:21:48 Moji muži jen procházeli kolem... beze stop.
00:22:32 Jean-Baptiste za mnou přijel do domu poblíž Saigonu,
00:22:36 kde jsem se narodila. Otec dům nikdy nechtěl prodat.
00:22:41 Byl v něm celý jeho život a mé dětství.
00:22:57 Před chvílí mě napadlo, že přijedete pozdě.
00:23:02 Jen o chvíli.
00:23:05 A že bych všechno mohla zase vrátit zpátky.
00:23:10 Sklidit dům a honem odjet. Jako bych tady ani nebyla.
00:23:14 A naše schůzka, naše setkání, že se tím zruší.
00:23:27 Jean-Baptiste...
00:23:33 ještě je čas se toho všeho vzdát.
00:24:02 Měla jsem před ním utéct, ale už existoval jen on.
00:24:11 Vím, že mě také miloval.
00:25:10 Připrav mu taky jednu.
00:25:40 Dobrý den.
00:25:43 Eliana je pryč.
00:25:48 Ano, je čtvrtek. Šla do banky.
00:26:04 Už léta si sem nikoho nevodí.
00:26:14 -Měl bych vám něco říct.
-Nezajímá mě to!
00:26:18 Tak moment! Jste u mě doma, v mém soukromí!
00:26:28 Tak koukejte mlčet!
00:26:31 Otec se bál, že mě ztratí.
00:26:34 A v takové situaci byl schopen všeho.
00:26:37 Čung, všudypřítomný duch mého domu, se mi svěřil,
00:26:40 že otec mluvil s Jean-Baptistem o penězích.
00:26:43 Kolik?
00:26:45 Za kolik vám stojí vaše dcera?
00:26:50 No tak, můžete mě klidně ponižovat.
00:26:53 Stačí mi dát dost! Kolik piastrů? 100 tisíc?
00:26:58 Ale dejte si pozor. Všechny vaše kulie i peníze
00:27:02 má v tomhle domě pod palcem jenom ona!
00:27:05 Takže to bude drahé!
00:27:08 Půl milionu! Nechám ji za tyhle prachy.
00:27:14 Chci prachy! Tak rozuměl jste?!
00:27:18 Ano, rozuměl.
00:27:36 City se nedají koupit.
00:27:49 Vy máte život před sebou! My dva ne, nechte ji!
00:28:11 Jean-Baptiste?
00:28:15 -Pan důstojník jít pryč.
-A kdy se vrátí?
00:28:19 Mně nepovědět.
00:28:46 Konec sázek!
00:28:52 Prchněte před trýzní žárlivosti! Ať jsi kdekoliv,
00:28:57 tvá duše se oddělí od tvého těla a sezdá se s mou.
00:29:08 Krásný archanděli, teď je řada na tobě.
00:29:12 Nech toho.
00:29:16 Vsadil jsem buď a nebo.
00:29:24 Aha, už máš jít domů.
00:29:39 Co tu děláš?
00:29:42 Já tě hledám. Nebyl jsi doma, scházel jsi mi.
00:29:46 Mluv se mnou o tom, mluv se mnou.
00:29:51 Někdy bývám sám se sebou.
00:29:56 Potřebuju být prostě sám. Chápeš to?
00:30:02 Máš stejné právo. Jsme svobodní lidé.
00:30:10 Já tě potřebuju.
00:30:12 Patříš do mého života. Buď u mě!
00:30:15 Chci tě.
00:30:19 Bezpečí...
00:30:24 -Musíš mě chránit.
-Ta slabá žena, to nejsi ty.
00:30:29 Potřebuju svět. Přece se nezahrabu na kousku země.
00:30:35 Chci mnoho vykonat.
00:31:03 Má paní má trápení?
00:31:06 -Ne. Proč?
-Protože vy plakat.
00:31:15 Ne! Ne!
00:31:22 Nech mě!
00:31:24 Nech mě být.
00:31:29 Odpusť mi.
00:31:34 Tady ne.
00:31:47 Jean-Baptiste, ne...
00:31:49 Teď ne.
00:32:05 Songhu, prosím tě, jdi ven.
00:33:17 Život se vrátil do svých kolejí.
00:33:21 Ke krokům v suchém listí, ke stromům krvácejícím z ran.
00:33:26 A k tomu co miluju nejvíc, a co jiné odpuzuje,
00:33:30 k vůni kaučuku.
00:33:38 Nevěřila jsem tomu. Guymu se nedá nic věřit.
00:33:42 -Jste tu dlouho?
-2 dny.
00:33:45 Zůstaneš tady?
00:33:50 Náš přítel byl vyhoštěn z Francie.
00:33:53 -Cože?! Cos to řekl?
-Vyhostili ho bez odvolání.
00:33:58 Ale proč?
00:34:00 -Ví o Yen Bay?
-Ne.
00:34:04 Je tu doma, má právo to vědět.
00:34:08 V Yen Bay indočínští vojáci zabili francouzské velitele.
00:34:14 A Francouzi je popravili. Tím to skončilo.
00:34:18 Jenomže v Paříži manifestovali lidi na podporu těch vrahů
00:34:22 a za to je strčili do vězení.
00:34:25 Tím to mohlo skončit, ale neskončilo to.
00:34:28 Následovaly projevy solidarity a protestovalo se na Champs-Elysées
00:34:34 A náš přítel Than taky protestoval.
00:34:38 -A tak s ním zatočili.
-A co dál?
00:34:41 Už je to pryč, Kamilo. Zlobil jsem a mám to.
00:35:06 Když jsem plul z Francie,
00:35:09 vzpomínal jsem, jak jsme byli malí.
00:35:13 Znám přece svého syna.
00:35:16 Je to bláznivé dítě a Paříž ho zkazila.
00:35:19 -Ale já ho přivedu k rozumu.
-A čím?
00:35:23 Bude obchodovat s olejem a mýdlem jako já.
00:35:27 Bude bohatý. Víc než inženýři z Francie.
00:35:30 Neměl chodit studovat do Francie.
00:35:33 Ale vy a pan Guy jste tolik naléhali.
00:35:37 Mladí, jako Than, by měli vést tuhle zemi.
00:35:41 Jsou nová elita. Indočínská.
00:35:44 Elita jsme my, protože jsme bohatí.
00:35:47 Than je intelektuál. Obchodování ho nebude bavit.
00:36:20 -Šampaňské?
-Ne, děkuji vám.
00:36:27 Její matka byla má sestřenice.
00:36:30 Od počátku jsme si přály, aby se ti dva vzali.
00:36:34 Když jste ji adoptovala, byla to podmínka mého souhlasu.
00:36:38 A svazky se nesmí rušit.
00:36:42 Teď je to má dcera a chci její štěstí.
00:36:47 Dva chlapce. Dají nám dva vnuky.
00:36:51 Čeká nás klidné stáří. Odpočineme si, Lily.
00:36:55 Ten starší si najde bohatou nevěstu
00:36:58 a naše děti se o nás postarají.
00:37:01 Až se čas naplní, umřeme v pokoji.
00:37:05 Kolem nás budou jen vnuci a naše děti.
00:37:09 Jean-Baptiste odešel,
00:37:13 ale nemohla jsem na něj zapomenout.
00:37:16 Nikdo neměl ani tušení o mé úzkosti.
00:37:20 Skrývala jsem své city.
00:37:23 A tak jsme žili v klidu a v iluzích.
00:37:27 Blesk udeřil za Slavnosti pokoje.
00:37:30 Jako každý rok mandarín pozval ze všech Evropanů
00:37:34 jen otce a mne.
00:37:39 (je slyšet střelba z rachejtlí)
00:38:01 Ne! Ne! Proboha!
00:38:29 Madam Devries! Pane Emile, pojďte pryč!
00:38:36 Tak dělejte! Hněte sebou!
00:39:05 Ten oheň někdo založil. Všechen kaučuk lehl popelem.
00:39:12 Kdy začneme pracovat? Vymeteme sklepy od popela.
00:39:17 -Začneme zítra.
-Začneme hned.
00:39:20 Bojí se jít dovnitř, prý je chtějí zabít.
00:39:23 -Ale kdo?
-Bum! Zabít! Nepracovat!
00:39:29 Nechoďte tam. Co když budou střílet?
00:39:32 Pro mě za mě, ať si střílí. To je mi fuk!
00:39:52 Raymonde, spusťte agregát!
00:39:54 Raději ne, počkejte na policii.
00:39:57 Kime, agregát!
00:41:44 Nepojedu do penzionátu.
00:41:48 Když jsi daleko, bojím se tam o tebe.
00:41:52 Že podpálí dům a oba vás zabijí.
00:41:56 Nesmíš se bát, to by zvítězili.
00:42:03 Guy myslí, že poteče krev.
00:42:10 Už je to všechno!
00:42:13 Vyhnat tě pro nic za nic, to je kruté.
00:42:17 A po těch letech práce, to přece nejde.
00:42:21 Neví, co je vděk. Je pěkně drzá.
00:42:25 Všechny jen ponižuje. A já ji měla ráda.
00:42:29 -Prosím tě, mlč!
-A proč bych měla mlčet?
00:42:32 Do nebe si to nevezme.
00:42:35 Kdo má málo lásky, ten potom trpí!
00:42:38 A nemá žádné přátele!
00:42:46 Jen se nepovyšujte. Už vás tu nikdo nemá rád.
00:42:50 Vaše stromy raději už přestaly kvést.
00:42:54 I váš život bude čím dál smutnější.
00:42:57 Zůstanete sama.
00:42:59 To se cítí na hony daleko, když někdo nedokáže mít rád.
00:43:04 Sbohem!
00:43:06 Je tohle vůbec možné?
00:43:10 Jistě, jste krásná. A víte co?
00:43:14 Je to prázdné, když chybí srdce.
00:43:17 Pojď, jedeme! Tady jsme skončili.
00:43:21 Navždy.
00:43:27 Poroučím se.
00:44:06 (bolestný výkřik)
00:44:11 Komunisti jsou maximálně dva ze sta.
00:44:14 Dobrý den, pane. Já jsem inspektor Perott.
00:44:17 -Přidělili mě sem k vám.
-Co z toho plyne?
00:44:20 Ta pouta dolů.
00:44:28 Tvůj otec se po tobě ptal. Prý jsi byl vždy poslušný syn.
00:44:34 Bouřit se proti autoritám je stejné,
00:44:37 jako nebýt poslušen otce a svých předků.
00:44:41 Perotte, až ho postavím, bouchni ho.
00:44:46 Stačí.
00:44:48 Tak podívej, budeš dál chodit na schůze jako dřív.
00:44:53 A budeš mi podávat hlášení. Začneme s tím hned příští týden.
00:44:58 A jestli ne, podáme si tebe, tvého otce i bratry. Jasné?
00:45:09 (mluví vietnamsky)
00:46:02 (zpívají)
00:46:10 Počkejte, děvčata!
00:46:14 Chápeš to?
00:46:25 Stůjte! Chyťte ho!
00:46:30 Běžte stranou, děvčata!
00:46:46 Stoupni si k ostatním! A nikdo ani hnout!
00:48:47 Jsem naživu?
00:49:17 Zachránil jste mě.
00:49:51 Nech ji být.
00:50:02 Co je ti?
00:50:05 Co je s tebou?
00:50:08 Tak pověz.
00:50:12 Mami, nemůžu si vzít Thana.
00:50:21 Nemiluju ho. Miluju jiného, vím to.
00:50:32 -Pomoz mi, maminko!
-Moje malá, pomůžu ti.
00:50:37 Slibuji ti to, neboj se.
00:50:41 Kdo je to?
00:50:44 -Když si ho nevezmu, tak umřu.
-A kdo je to?
00:50:51 Zachránil mi život. Jean-Baptiste.
00:51:06 A on tě miluje?
00:51:09 Určitě mě bude milovat.
00:51:13 Jak to můžeš vědět?
00:51:17 To bys nepochopila. To nepochopí nikdo.
00:51:23 On je tady. Se mnou.
00:51:26 Usmívá se, líbá mě a mluví ke mně.
00:51:33 Patřím jen jemu.
00:52:00 Máš dost vajec?
00:52:03 Tak honem, co tu stojíš? Odneste to na stůl.
00:52:29 Nepřišel. Nechce mě.
00:52:33 On tě miluje.
00:52:36 Nakonec přijde, aby to všichni viděli.
00:52:39 Určitě se teď na tebe odněkud dívá.
00:52:56 (není slyšet, co říkají)
00:53:04 Ó, tak tohle je to překvapení!
00:53:15 To je opravdový dort jako ve Francii.
00:53:19 Jako o Vánocích.
00:54:02 Půjdeme?
00:54:08 Jen pojď.
00:54:12 (hraje hudba - tango)
00:55:00 Ovívej tu desku, nebo se v tom vedru rozteče!
00:55:34 Chtěla bych s tebou být sama.
00:55:37 V malém domě někde v horách.
00:55:45 Z komína by se kouřilo jako v pohádce.
00:55:52 Zůstaň tu!
00:56:10 Zítra odjíždím.
00:56:13 -Kam půjdeš?
-Do Hai Phongu.
00:56:16 Tak vidíš, tam budeš moci objevovat svět.
00:56:19 Já jsem tam nechtěl, přeložili mě. Kvůli tobě.
00:56:23 Protože jsi to chtěla. U vás rozhodují ženy?
00:56:31 -Moje dcera tě miluje.
-Cože?
00:56:34 -Nebo si to aspoň myslí.
-Vždyť se neznáme.
00:56:39 To přece nevadí. Kamila je tak naivní.
00:56:44 -Říká, žes jí zachránil život.
-Já tam byl jenom náhodou!
00:56:49 Chtěl bys ji mít. Nenechám ji s tebou.
00:57:00 Nedokázal bys jí odolat.
00:57:04 Nesmí si myslet, že láska je utrpení.
00:57:08 A teď sbohem.
00:57:12 To není pravda, chceš se pomstít!
00:57:15 -Nikomu neumíš nic dopřát.
-Nech mě být!
00:57:19 Neumíš druhé nechat žít!
00:57:21 Každému jen tu a tam dopřeješ trochu života.
00:57:25 Kamile, kuliům i mně!
00:57:27 Takhle přece nemůžeš žít. Pochop to!
00:57:30 Dusíš svou dceru jako otec tebe! Kupujete lidi jako stromy!
00:57:34 A potom je chladně vysáváte! Jste jako vši!
00:57:44 Tak tohle si zodpovíte!
00:57:48 Půjdete se mnou.
00:58:06 (důstojník) Le Guene!
00:59:26 Lily, půjdeš se mnou?
00:59:40 Je mi zima.
01:00:16 Když jste spala, váš šofér vám přivezl věci.
01:00:20 -Už je to lepší?
-Trochu lepší.
01:00:32 Byla jsem v penzionátu, Lily. Kamila je tak sama.
01:00:36 Všechny dívky jí tam nadávají. Jsou to samé venkovanky.
01:00:41 Matka představená ji musela izolovat.
01:00:45 -Odvedu si ji z koleje.
-Nechce vás vidět.
01:00:50 -To vám řekla?
-Ano.
01:00:54 -To je jedno, pojedu za ní.
-Dejte na mě, Lily.
01:00:58 Naše děti se musí rychle vzít. Odvezu je do Hue, do paláce.
01:01:02 Dvůr musí manželství požehnat. Tak to má být.
01:01:07 Promluvím s Kamilou. Měly byste se spolu smířit.
01:01:12 -Přijedete do Hue?
-To vám nemůžu slíbit.
01:01:17 Musíte na toho muže zapomenout.
01:01:21 Nikdy nepochopím, proč Francouzi takhle milují.
01:01:25 Je to jen šílenství, zloba a utrpení.
01:01:28 Je to, jako když my válčíme.
01:01:31 A přitom by to mohlo být docela jednoduché.
01:01:38 Já vím... nemilovat.
01:02:08 Po těch Vánocích byl Jean-Baptiste za trest přeložen.
01:02:13 Poslali ho daleko, do strašných míst.
01:02:18 Na Dračí ostrov v zátoce Ha Long.
01:02:22 Myslela jsem, že se vzbouří, že odejde od námořnictva.
01:02:27 Myslela jsem, že ho znám. Ale neznala jsem ho.
01:03:22 Tady jsme na posměch. A taky my se vysmíváme.
01:03:28 Jedny to zklátí, a jiní se vezou a užívají si.
01:03:35 I když tu budete hrdina, nikdo se o tom nedozví.
01:03:39 Jako utajená perla na dně oceánu.
01:03:43 Jako kapka v moři.
01:03:46 -Máme tady povinnosti.
-Jo. Vládneme přízrakům.
01:03:53 Odsud pozorujeme nepřátelské loďstvo.
01:03:59 Domorodce, rybáře...
01:04:02 Jo, piráti jsou odsud nezřízeně daleko.
01:04:07 A tak na sebe musíme občas trochu upozornit.
01:04:11 Vystřelit z kanonu třeba na nějakou bárku.
01:04:15 To je všechno.
01:04:18 A pak, jednou v měsíci, to přijde!
01:04:25 Naše slavnost. Kupování otroků!
01:04:29 Na celém severu shánějí dobrovolníky na práci.
01:04:35 Nemají na vybranou, mají hlad.
01:04:59 Tak sloužíme Francii!
01:05:02 Sem vozí dobrovolníky. A pod vaším dohledem
01:05:06 si je tu statkáři z jihu začnou kupovat na plantáže.
01:05:11 Celá vaše práce je být tady.
01:05:31 Poprvé v životě jsem se někomu svěřila do rukou.
01:05:35 Paní Minh Tam všechno zařídila.
01:05:38 Kamila s ní odjela, aby se zasnoubila s Thanem.
01:05:42 Vracela se tam, kam patřila. Uchýlila se do ústraní v paláci,
01:05:47 aby zde meditovala a očišťovala se,
01:05:50 jak snoubencům ukládá tradice zdejšího dvora.
01:05:58 Jako Evropanka jsem neměla právo zúčastnit se obřadu.
01:06:02 Ale paní Minh Tam pro mě vymohla návštěvu u Kamily,
01:06:06 večer před zásnubami.
01:06:39 Viděla jsem hrob císaře Ming Mang.
01:06:42 V 25 letech začal hledat místo, kde mají uložit jeho tělo.
01:06:47 Až našel kout, který se podobal kraji,
01:06:50 co viděl ve snu.
01:06:53 Nakreslil ho, pak zasadil stromy, květy,
01:06:58 aby všechny linie navazovaly a žádná se nepřerušila.
01:07:05 Když potom krajina začala být tím, o čem snil, řekl:
01:07:09 Můžu umřít.
01:07:18 Moc bych takové místo chtěla... pro život.
01:07:23 Vždyť ho máš, Kamilo, je tvoje.
01:07:27 Patří ti panství.
01:08:27 Byla tak něžná, tak klidná.
01:08:31 Jako by s čistou myslí přijala svůj osud a muže,
01:08:35 kterého jí určil.
01:08:48 Ve skutečnosti už potají rozhodla o svém životě.
01:08:52 A proto byla tak krásná.
01:09:19 -A co jí mám říct, Kamilo?
-Že je to všechno naše věc.
01:09:28 Byla mi nejdražší na světě, a nevěděla o tom.
01:09:36 Navždy mě opouštěla.
01:09:41 Odjela za Jean-Baptistem.
01:09:45 Rozhodla se.
01:09:49 Nepochopila jsem to. Jako bych tomu ani nevěřila.
01:09:54 A přitom...
01:09:56 když milujeme poprvé, je to takové.
01:10:07 Povídej.
01:10:11 Nikdo ji nezadržel.
01:10:15 Bála se, aby nečekali na nádraží v Hanoji.
01:10:20 Pamatuji si, co říkal její otec. "V Asii se neumírá."
01:10:25 Doufala jsem, že ji bude na její cestě provázet a chránit.
01:11:03 Tai!
01:11:08 Nauč je víc pracovat. Honem!
01:12:00 Počkejte!
01:13:25 (bije zvon)
01:14:04 Sao!
01:14:33 To je pro rodinu.
01:14:35 To stačí. No tak, pusť dalšího.
01:17:29 Často se mi o ní zdálo. Nikdy to nebyl nehybný obraz.
01:17:35 V mých snech procházela onou krajinou,
01:17:38 která zvolna ubíhala.
01:17:41 Měla jsem pocit, že se do ní vlévá očima jako krev.
01:17:46 A pomyslela jsem si: Ano, teď ji prostoupila Indočína.
01:18:35 Až za setmění vyplouvaly bárky pro dobrovolníky.
01:18:40 Za vidinou lepšího života jich přicházely na břeh stovky.
01:18:44 Lodě je za noci převážely na Dračí ostrov,
01:18:48 aby tma skryla hanbu tohoto lidského nákladu.
01:21:54 Teď tu poslušně klečí na kolenou.
01:21:57 Ale jednoho dne povstanou a my odejdeme.
01:22:21 -Kdo je zabil?
-Vzbouřili se proti nám.
01:22:25 To je nebezpečné.
01:22:28 Vy je neznáte.
01:22:31 Rozběhli se, vyráželi válečný pokřik,
01:22:34 tak jsem je umlčel.
01:22:37 I malé dítě!
01:22:39 Musel jsem! Křičel jako ďábel!
01:22:43 Rozpřahoval se rukama!
01:22:49 Ovládejte se, dívají se na vás.
01:22:53 Nikdo mě při tom neviděl.
01:24:18 Sakra, potřebuje ženskou, nebo co?
01:24:33 Udělejte něco. A přiveďte ho sem!
01:24:37 Tak jděte tam pro něj, kruci!
01:24:56 Zbláznil jste se, nebo co? Přikažte, ať vyplujou!
01:25:03 Sao! Sao!
01:25:09 Vždyť jenom nechtěli, abyste je od sebe rozdělili!
01:25:16 -Vy jste je zabili!
-Já ti zavři hubu!
01:25:30 Uteč!
01:25:32 Chyťte tu holku! Honem!
01:25:34 Běž! Honem uteč!
01:25:38 Odveďte ji do pevnosti! A vy zůstaňte, kde jste!
01:25:42 Radši si dávejte pozor na ně!
01:25:56 Nechte toho, krucinál! Ta holka střílela!
01:25:59 -Já ji musím zabít!
-Je pod mou ochranou!
01:26:03 Nemáte právo, nechte mě! Odprásknu ji. Zabila ho!
01:26:08 O tom rozhodnu já!
01:26:13 -Padej dolů!
-Tak střílej!
01:26:15 -Lez dolů!
-Tak střílej!
01:26:18 Lez dolů, slyšíš?!
01:26:24 Ježíšikriste!
01:26:27 Tak střílej! Zabij mě, sakra!
01:26:35 Vy lžete! Moje dcera přece není vrah!
01:26:38 Vystřelila mu mozek! Rozstříklo se to všude kolem!
01:26:42 -Měl jsem jeho krev na obličeji!
01:26:46 I když je to vaše dcera, je to děvka!
01:26:49 Teroristka a komunistka! Měla nenávist v očích!
01:26:52 Já ji najdu! I toho pasáka!
01:26:54 Umřou, jak umřel ten chudák Hebrard!
01:26:57 Napálit jim to do hlavy, to si oba zaslouží!
01:27:00 Tak dost, Castellani, jděte!
01:27:03 -Pojedu tam, najdu ji.
-Nemluv hlouposti.
01:27:06 Tohle nech na mně.
01:27:12 Už máš instrukce?
01:27:15 Pojedeš s ním jako jeho pobočník. Ale zprávy budeš podávat mně.
01:27:20 Tu dívku mám rád jako svou dceru.
01:27:23 Tak proč ji hledá Castellani? On ji zabije!
01:27:26 Posílám jeho, protože on ji nikdy nenajde.
01:27:29 A Minh tam bude s ním. Tak mi věř!
01:27:36 Co chtěli?
01:27:38 Neodpověděla jsem. Kamila byla jen moje.
01:27:42 -Kdes byla?
01:27:45 Měla jsem pocit, že ji tím budu chránit.
01:27:48 Jako by mlčení mohlo zastřít její čin tak, aby časem zmizel.
01:31:05 Proplouvali zátokou Ha Long posvátným místem Vietnamců.
01:31:12 Lidé z hor, zemědělci i rybáři ze Siamského zálivu,
01:31:16 tu zátoku znali. Ale nikdo tam nikdy nebyl.
01:31:21 Na těch ostrovech ležela kletba.
01:31:25 Když jsem se dozvěděla, že Kamila a Jean-Baptiste
01:31:29 odpluli právě sem, našla jsem si všechny možné knihy.
01:31:33 A všechny říkaly totéž.
01:31:36 Že ty, kteří chtěli zvítězit nad tímto prokletím,
01:31:40 už nikdy nikdo neviděl. Pro ostatní byli neviditelní.
01:31:57 (mluví vietnamsky)
01:33:46 Zachraňte ji.
01:33:50 Chci, aby žila.
01:35:55 Nemusíš se bát, tady tě nenajdou.
01:35:58 Nebojím se.
01:36:02 Tobě můžou odpustit, Guy to zařídí.
01:36:07 Řekne, že za to nemůžeš.
01:36:14 Jestli tě tu zítra ráno už nenajdu, pochopím to.
01:37:17 Vrátí se, viď?
01:38:36 To je příšerná země!
01:38:39 To se na nás bude ten vůl jenom koukat?!
01:38:42 Nechtěl bys nám radši pomoct? Tak dělej!
01:38:46 On ti ukazuje, že je k tobě uctivý.
01:38:49 Jsi bílý!
01:39:04 Co to říká?
01:39:15 Kde jsou? Viděl tu vůbec někdo něco?
01:39:20 Jsou tady?
01:39:23 Tak ženský, kde je ten velkej Francouz s malou Asiatkou?
01:39:29 Zeptej se.
01:39:47 Ano, tak vidíš!
01:39:54 Kde jsou? Tak sakra už!
01:40:15 Čína je bohatá.
01:40:18 A vy?
01:40:20 -Castellani, máte je?
-Ne, nemám je!
01:40:24 Jdeme po nich 4 měsíce a pořád nic!
01:40:27 Práskači nic nevědí, výhrůžky nezabírají.
01:40:30 Nabízím prachy a nic!
01:40:32 639; 01:40:36:09 01:40:39 Už je přestaňte hledat. Je to blbost!
01:40:39 Váš úkol je přivést je sem.
01:40:41 Můžete si je hledat třeba do konce života.
01:40:45 Inspektor Castellani říká pravdu. Už je nepřivedeme.
01:40:54 (píseň)
01:41:15 To je ten objev?
01:42:29 -Jak se ti vede?
01:42:33 Líbí se mi tady.
01:42:50 -Taky se mi zdá.
01:43:02 Zvu vás na šampaňské.
01:43:05 Můžu vás políbit?
01:43:07 To je pěkné, že jste přišla. Zvlášť když máte takový smutek.
01:43:13 Zvlášť když máte takový smutek.
01:43:18 Je to tak pro ně snazší.
01:43:20 Ale někdy mě napadne, že jsou ode mě tak daleko a pak brečím.
01:43:27 Nezlobte se na mě, už půjdu.
01:43:33 Nemáte chuť pít?
01:43:37 Já to myslela dobře.
01:43:41 Po tom všem už snad nemusíte ohrnovat nos.
01:43:50 Hodně se toho o vás povídá.
01:43:54 Ano, milá Yvetto, je to smutné.
01:44:10 V poledne jsme měli začít s Kim parcelovat.
01:44:15 Přitom jsem myslela jen na plantáže.
01:44:21 Ale před chvílí jsem padla na kolena a vzlykala jsem.
01:44:28 A teď je mi s tebou dobře.
01:44:33 Střídavě se mi uleví.
01:44:36 Jakoby to už bylo pryč.
01:44:40 A pak se to zase vrátí.
01:44:45 -Všude ji pořád hledáme.
01:44:49 Nikdo o ní nic neví. Vždycky je to planý poplach.
01:44:55 Je z ní málem legenda. Zdejší Jana z Arku.
01:45:04 Je vůbec naživu? Řekni mi, přivedeš ji?
01:45:09 Ano, přivedu ji.
01:45:53 Musíte pryč.
01:45:56 Potřebujeme teď na tomhle místě ukrýt důležitější lidi.
01:46:01 Pojď s námi, potřebujeme tě.
01:46:04 676; 01:46:08:19 01:46:13 677; 01:46:19:12 01:46:23 678; 01:47:30:03 01:47:33 679; 01:49:32:00 01:49:34 Jean-Baptiste!
01:51:17 (dětský pláč)
01:52:43 Jste pěkný baby.
01:52:46 Dostávat od nás výplatu a střílet po malých rybách.
01:52:52 To vám jde. Ale když to chce mít vlastní nápad... kdepak.
01:52:57 Kvůli takovým jako vy přijde Francie o své kolonie.
01:53:02 Mám dojem, jako bych tu bojoval úplně sám.
01:53:06 Jsem unavený.
01:53:09 Takže...
01:53:11 povstání máme tady, tady, tady a už i tady.
01:53:16 Co to znamená?
01:53:19 To znamená, že se tu pohybuje někdo,
01:53:22 kdo vyvolává systematicky povstání.
01:53:26 Je to tak?
01:53:28 Tak kdo tudy často a nepozorovaně projíždí, hm?
01:53:33 Kdo vede odjakživa takový kočovný život,
01:53:37 takže to všem připadá přirozené jako vítr a voda?
01:53:42 Tak přirozené, že prochází bez kontroly.
01:53:47 No kdo?
01:53:53 No přece herci!
01:53:57 Pane Aselline, herci jsou u nás po staletí
01:54:01 svobodní a nestranní lidé.
01:54:04 Ani komunisti je nemohli zkorumpovat.
01:54:07 Ani komunisti je nemohli zkorumpovat.
01:54:10 Do týdne tu budu mít všechny herce, tanečníky,
01:54:14 loutkáře i zpěváky. Všechny tam v horách zavřete!
01:54:18 Heslo "Operace Moliere".
01:54:54 Za takových 5 hodin už budeme určitě v Číně.
01:54:59 -Víte v jaké provincii?
01:55:10 (dětský pláč)
01:55:30 -Kam jdete?
01:55:33 S dítětem?
01:55:58 Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
01:56:03 Křtím tě - Etienne Mary Loyd.
01:56:16 Chlapečku můj malý...
01:57:31 (dětský pláč)
01:57:44 716; 01:57:55:01 01:58:00 Dlouho jsem ti o tom nechtěla vůbec ani říct.
01:58:00 Měla jsem jít za rodinou Jeana-Baptista.
01:58:06 Nemohla jsem. Oni mě nechtěli.
01:58:30 -No tak, uklidněte se, poručíku.
01:58:34 -A co já s tím?
01:58:38 (Etienne pláče)
01:58:45 Pojď sem!
01:58:47 No tak, pojď sem!
01:58:52 Tak pojď, jdeme.
01:59:23 Indočínské ženy tě cestou krmily svým mlékem.
01:59:30 Tak se o tobě zrodila legenda.
01:59:34 Všechny ženy tvrdily, že tě kojily.
01:59:37 I ty, které už dávno neměly mléko.
01:59:40 I ty, které tě nikdy neviděly.
01:59:46 A jednoho dne si ta legenda přivlastnila
01:59:50 i Kamilu a Jean-Baptista.
01:59:53 Šířila se po celé zemi. Ode vsi ke vsi.
01:59:57 Od čínské hranice až po Saigon.
02:00:43 Proč mě sem vedeš?
02:00:53 Zadržte je! Nikdo ani hnout!
02:00:58 Chyťte je!
02:01:02 Nikdo ani hnout!
02:01:05 Zapalte to!
02:01:10 Tak pojď, pojď!
02:01:21 Tak proč jsi mě sem přivedl?
02:01:25 Kamila je ve vězení v Pulo Condor.
02:01:29 Není mrtvá. Je naživu! Prosím tě, chci ji vidět!
02:01:34 Vyloučeno, Kamilu už nikdo neuvidí.
02:01:37 -Ani já ne.
-Přestaň! Takhle nemluv!
02:01:40 Jsi policejní ředitel, chci vidět Kamilu!
02:01:43 V celé Indočíně právě teď předvádí stovka divadel
02:01:46 Kamilu a Jean-Baptista! Nemůžu ji pomoct!
02:01:50 -To ne, musíš ji dostat ven!
-Nechápeš, o co jde?
02:01:54 Kamila se odtud nikdy nedostane. A navíc skončí jako komunistka.
02:01:59 Věznice v Pulo Condor to je naše továrna na komunisty!
02:02:03 Přijdeš tam jako podvodník,
02:02:05 prostitutka, nacionalista a vyjdeš jako marxista!
02:02:09 Já osobně si přeju, aby byla komunistka!
02:02:13 Jinak by tam zhebla! Umřela by!
02:02:19 Pochopila jsem, co jsi. Nic. Jen hluchá slova.
02:02:24 Nejsi ani zbabělý.
02:02:26 Jdeš sebou. Jen mluvíš a čmucháš.
02:02:31 Víš, proč jsem se s tebou nechtěla milovat?
02:02:35 Moje břicho tě nechtělo! Nechtělo v sobě slova!
02:02:42 Eliano!
02:03:08 Mám vám odevzdat malého Etienna.
02:03:13 Tady mi to podepište, prosím.
02:03:16 764; 02:03:20:06 02:03:24 Je to tak, je ošklivý. Moc ošklivý chlapeček.
02:03:24 Nepovedl se, maličký. Mrňavý jako trubka.
02:03:30 Je mrňavý jako píšťala.
02:03:36 Musíme to říkat,
02:03:39 769; 02:04:04:00 02:04:07 aby mu zlý duch
02:04:07 aby mu zlý duch
02:04:10 Potřebuji ho jen vyslechnout. Jak se organizují komunisti,
02:04:14 kdo je jejich spojka. To je totiž velmi důležité.
02:04:18 To bohužel nepůjde. Le Guen nic nepoví.
02:04:22 Nepromluvil ani slovo.
02:04:24 Mlčí i před těmi, se kterými kdysi sloužil.
02:04:28 I kdyby u vás třeba promluvil, nebudu riskovat vaše metody.
02:04:34 Le Guen patří k námořnictvu.
02:04:37 A jeho případ bude soudit námořnictvo.
02:04:41 To, co vás zajímá, vám sdělíme jako obvykle.
02:04:45 Díky za úzkou spolupráci armády a policie.
02:04:48 Tím upevníme stát.
02:05:11 Chceš prý mluvit.
02:05:14 -Poslouchám.
02:05:55 Jean-Baptiste, vítej.
02:06:00 Dobrý den.
02:06:03 Pustili mě na jeden den.
02:06:07 788; 02:06:12:05 02:06:15 Budou mě soudit v Brestu.
02:06:15 Tady by to byl pro námořnictvo skandál.
02:06:18 Proto musím z Indočíny. Za den tu musím všechno skončit.
02:06:27 Odvezeš ho do Francie?
02:06:30 Chtěl bych, aby sis ho tu nechala.
02:06:33 Pak se uvidí.
02:06:36 Pomůžeš mi?
02:06:39 Stejně bych ti ho nedala.
02:06:45 Jsi pořád stejná.
02:06:51 798; 02:07:04:01 02:07:08 Nikdy jsem neměla miminko.
02:07:12 Vezmi ho ke mně do Saigonu. Ať má svého otce aspoň přes noc.
02:07:19 Chceš, aby ti s ním Shen pomohla?
02:07:22 Ne, umím to.
02:07:32 Ráno tě pak doprovodím na loď.
02:07:40 O ní nevíš?
02:07:44 Nevím.
02:07:50 Ona to přežije, je tak silná.
02:08:36 -Vědět nemohu.
02:08:39 -Ne.
02:08:42 Malý v noci plakat, pak spát.
02:09:40 Ty můj malý...
02:09:44 Chlapečku, vezmu tě pryč.
02:09:49 Vrátíme se domů.
02:10:06 Madam! Paní Devriesová!
02:10:16 (Yvett zpívá)
02:10:33 Zabil jsi ho? Zabils ho?!
02:10:36 -Prosím tě koho?
02:10:46 Je u nás doma a pořád ještě drží v ruce zbraň.
02:10:50 A sám to neudělal! Vždyť tam měl svoje dítě!
02:10:54 -Uklidni se a přestaň!
-To jste mu dali volnost!
02:10:57 Shodli jste se, že může všechno! Třeba umřít! Zabili jste ho!
02:11:04 Budu bojovat. Všechno to dokážu!
02:11:07 -Tobě, armádě i vládě!
-Tak už přestaň!
02:11:10 To komunisti ho zabili.
02:11:15 Vzali ho k sobě a on je zradil.
02:11:18 Jako všechny. Dostal, co si zasloužil.
02:11:26 Nemůžeš to vyhrát.
02:11:28 827; 02:11:40:19 02:11:43 Dům paní Devriesové nechte zapečetit.
02:11:43 Uvědomte admirála Justina. Hned jsem tam.
02:12:11 Vyšetřující soudce uzavřel případ jako sebevraždu.
02:12:16 Bojovat za památku Jeana-Baptista, bylo jako bojovat s celou Francií.
02:12:26 Tak jsem napsala dopis do největších novin v Saigonu.
02:12:30 Zcela prostý dopis. Psala jsem,
02:12:33 že tvůj otec příliš miloval život, než aby ho opustil takhle.
02:12:41 Jak jsem mu slíbila, doprovodila jsem ho na loď.
02:12:47 Nebýt tebe, jela bych s ním tam, kam odplouval.
02:13:05 Bylo ti 5 let.
02:13:07 O tvojí matce jsem neměla žádné zprávy.
02:13:11 Ale byla naživu.
02:13:13 Abych pro ni vymohla milost, psala jsem prezidentovi republiky,
02:13:17 ministru spravedlnosti, ministru kolonií i guvernérovi.
02:13:21 Ani se mi nenamáhali odpovědět.
02:13:36 Dobré odpoledne.
02:13:52 Já to nebyl!
02:13:56 Já to nehodil!
02:13:59 Já to nebyl, to byl táta. Říkal, že jste...
02:14:03 Co jsem?
02:14:05 -Jste rudá. A komunistka.
02:14:15 Kraloval jsi na mém panství, které jsem tolik milovala.
02:14:19 Každý den jsem odolávala bankéřům, kteří chtěli moji půdu.
02:14:24 Já ji ale chtěla udržet pro svou dceru a pro tebe.
02:14:28 Až se Kamila dostane z vězení, všechno zase bude jako dřív.
02:14:32 A pak jednou večer zavolal Guy.
02:14:35 Mluvil, jako bychom se rozloučili včera.
02:14:38 A přitom jsme se neviděli 3 roky.
02:14:42 Smekněte, pánové. Tuhle dámu jsem vždycky miloval.
02:14:46 Sobče!
02:14:52 -Odpouštím ti.
02:14:55 Stejně jedu pryč.
02:14:58 Neulejvej se a nešetři mě, ať na tebe nezapomenu.
02:15:02 Bez něho bych tu nevydržel půlku života.
02:15:06 -Odkopli mě.
02:15:10 -Co ty? Chceš mě?
02:15:15 Už mě nepotřebujou. Pro všechny jsem tu zbytečný.
02:15:20 -Už mě tu nechtějí.
02:15:24 Budu jen pro sebe a v troskách Francie.
02:15:28 Trestají nevinné, viníky osvobodí.
02:15:39 Tak se napijeme, protože chci zapomenout.
02:15:44 A jestli chcete, můžete si vykládat o všech lidech v Saigonu.
02:15:49 Byl jsem jen poštovní schránka. Zbavuju vás mlčenlivosti.
02:15:54 Řekněte jim všechno.
02:15:57 Hraj.
02:16:49 873; 02:16:54:15 02:16:59 Neměl by zůstat sám, aby se už nezraňoval.
02:17:05 Teď já! Teď já!
02:17:12 Tu máš! Vidíš, už to umíš!
02:17:19 Guy to všechno dobře věděl.
02:17:22 O pár dní později Lidová fronta otevřela brány žalářů
02:17:26 a amnestovala všechny odsouzené.
02:17:48 (z amplionu) Netlačte se!
02:17:51 Amnestovaní vězni budou v kamionech odvezeni do Saigonu,
02:17:55 kde budou oficiálně propuštěni pracovníky bezpečnosti.
02:17:59 Netlačte se!
02:19:24 Zpátky!
02:19:33 Vraťte se! Zpátky!
02:20:00 Holčičko moje!
02:20:07 Zhubla jsi mi tu.
02:20:10 To je ona, Rudá princezna.
02:20:15 -Dej mi to, ponesu to.
02:20:20 Tolik jsem se snažila dostat tě ven.
02:20:24 Nabízela jsem i svůj život.
02:20:28 Bála jsem se, že mi tu umřeš.
02:20:34 Všechno máš. Své panství, svůj dům i pozemky.
02:20:38 Nic nemám.
02:20:42 Musím jít.
02:20:44 896; 02:20:47:16 02:20:50 Rozhodla jsem se.
02:20:59 Je pozdě, mami. Už se to nemůže vrátit.
02:21:03 Nepamatuju si už nic z toho, co bylo.
02:21:07 Umřela bych, kdybych na to vzpomínala.
02:21:24 Jak se jmenuje?
02:21:30 Etienne. Je milý a moc hodný.
02:21:38 Zkus to!
02:21:40 Je malý, snaž se.
02:21:45 Pomůžu ti.
02:21:48 Vrať se.
02:21:53 Nesmí vědět, co jsem prožila. Ať netrpí! Ať je šťastný!
02:21:59 Neplač.
02:22:02 Odvez ho do Francie!
02:22:06 Tvá Indočína už není!
02:22:10 Ta je pryč!
02:22:14 Ach bože!
02:23:58 -Koupili je?
02:24:01 -Za moc piastrů?
02:24:05 -Ty odejít na jiné plantáže?
-Ne, Shen. Dobře víš, že ne.
02:24:10 Satait, Kim a já. Co s námi?
02:24:14 Budete tu, nechá si vás nová paní.
02:24:48 Odjela jsem do Francie začít znovu.
02:24:54 Jen s tebou.
02:25:07 Francie o svou Indočínu přišla.
02:25:11 Přijela sem vietnamská delegace.
02:25:17 Tam v hotelu je i tvoje matka.
02:25:21 Pokoj 202.
02:25:30 Já ne.
02:26:13 -V hotelu bylo plno.
02:26:17 Policajti, personál, zvědavci.
02:26:22 Přišlo mi to najednou směšné. Představil jsem si,
02:26:26 jak na nějakou Vietnamku křičím mami.
02:26:31 Čekal jsem, že se stane zázrak.
02:26:34 Že mě najednou někdo obejme a řekne: "Synáčku můj".
02:26:39 Tak jsem stál a čekal.
02:26:44 Nikdo nepřišel. A tak jsem odešel.
02:26:47 -Šel.
02:26:50 Má matka jsi ty.
02:26:54 937; 02:27:28:11 02:27:34 Den na to, 21. července 1954, skončila Ženevská konference.
02:27:34 Po 15 letech sporů rozdělila zemi,
02:27:37 která se jmenuje Vietnam, na dva samostatné státy.
02:28:48 Titulky: E.Vršínská,
Na grandiózním projektu filmu Indočína pracoval režisér Régis Wargnier několik let. Příběh velké osudové lásky, která se stala legendou ještě za života obou milenců, se odehrává v Indočíně třicátých let, v době, kdy byl Vietnam francouzskou kolonií. Hlavním artiklem okupované země se stal kaučuk, a Francouzi vlastnili velké plantáže, na kterých zaměstnávali domorodce. Eliane se narodila v Indočíně a vedení plantáží svého otce převzala postupně plně do svých rukou. Sebevědomá, energická žena, však žije sama, pouze se svou adoptivní dcerou, domorodou princeznou, jejíž rodiče zahynuli. Vášeň a láska, kterou Eliane náhle pocítí k mladému francouzskému důstojníkovi, ji začíná pohlcovat. V životě takovýchto žen však láska jen zřídka dochází naplnění. Jean-Baptiste, pro kterého je Eliane ochotna všeho se vzdát, se zamiluje právě do její šestnáctileté dcery a tento „nerovný“ pár se snaží uprchnout před nepřízní osudu.
Strhující příběh filmu, zasazený do překrásných exotických přírodních scenérií za účasti velkých hvězd, jakými jsou Catherine Deneuveová a Vincent Perez (Cyrano z Bergeracu), s hudbou Patricka Doylea (autor hudby k filmu Kennetha Branagha Jindřich V.) činí z Indočíny velkolepou podívanou.
