Česká komedie o dobrodružstvích pražského uličníka aneb Co v dějepise nebylo. ### Režie: Jan Schmidt. Scénář: Milan Ležák. Hrají: Ondřej Dudek, Petr Loužecký, Jan Morávek, Martin Morávek a další.
00:00:40 BYLO SEDM LET PO VÁLCE.
00:00:42 NAŠE ZEMĚ VYKROČILA DO ČTVRTÉHO ROKU PRVNÍ PĚTILETKY
00:00:45 A NA ZÁŘEČÍ SE ZASTŘELIL PAN ŠKRLANT,
00:00:48 ABY NEMUSEL VSTOUPIT DO ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA.
00:00:52 NOVÁ DOBA S KONEČNOU PLATNOSTÍ VSTOUPILA DO KAMENICE.
00:00:59 Dobrý den!
00:01:00 Honzíku, nezlobte mámu.
00:01:03 Byla moc nemocná, nesmí se rozčilovat.
00:01:08 Petruš! Buďte na ni hodní.
00:01:15 -Jaroušku, postaráš se?
-To víš, že jo.
00:01:29 NA NĚMEČKOVĚ POLI HLEDALI MOJI SPOLUŽÁCI MANDELINKU BRAMBOROVOU
00:01:34 A JÁ SE VRACEL DO MĚSTA, VE KTERÉM JSEM SE NARODIL.
00:01:37 AČ PŮVODEM PRAŽÁK, VRACEL JSEM SE JAKO VESNICKÝ BALÍK.
00:01:43 -Taky už se těšíš?
-Jen abychom se neztratili.
00:01:58 JIŽ PO DVA ROKY SLEDUJÍ SE ZÁJMEM PRAŽŠTÍ OBČANÉ
00:02:02 VELIKOU STAVBU NA LETENSKÉ PLÁNI, POMNÍK VDĚČNOSTI A LÁSKY,
00:02:06 POMNÍK STALINOVI.
00:02:11 POMNÍK VYSOKÝ PŘES 30 METRŮ JE ROZSAHEM PRÁCE
00:02:14 NEJVĚTŠÍ STAVBOU V EVROPĚ.
00:02:29 Petruško! Honzo! To jsem přece já, Petruško.
00:02:35 -Je to tvoje máma?
-Není.
00:02:41 TO PROTO JSME JI NEMOHLI POZNAT, ŽE JSME JI PŘES ROK NEVIDĚLI.
00:02:47 -Maminko, mami.
-Petruško, holčičko moje!
00:03:01 -Nemůže to spadnout?
-Ne.
00:03:04 -Ani se to nemůže utrhnout?
-Ne, má to brzdy.
00:03:08 Honzo, nemusíš to hned pokoušet.
00:03:14 Co to je?
00:03:20 -Petruško, nesahala jsi na nic?
-Ne.
00:03:27 Páni, to je ale hloubka!
00:03:37 Tak šup! Honzo!
00:03:58 -Honzo?
-Kde zase je?
00:04:01 -Honzíku!
-Tady!
00:04:06 Ježíši Kriste! Honzíku, prosím tě, drž se!
00:04:13 -Tady není čeho.
-Prosím tě, vydrž.
00:04:16 -Pomoc!
-Pomoc!
00:04:20 -Paní Matulková, pojďte se podívat!
-Tak vyražte ty dveře!
00:04:24 -Domovnice má klíč!
-Ta není doma.
00:04:27 Pomoc!
00:04:28 Nedívej se dolů. Zamotá se ti hlava a rozmázneš se jako lívanec.
00:04:36 -Honzo! Pojď.
-Honzíku!
00:04:43 A TAK JSME SE NEČEKANĚ RYCHLE SEZNÁMILI SE VŠEMI SOUSEDY.
00:04:47 VŠICHNI MĚLI OBROVSKOU RADOST, ŽE MĚ VIDÍ A Z TOHO JSEM USOUDIL,
00:04:51 ŽE V TOMTO MĚSTĚ NEBUDU MÍT NEPŘÁTELE.
00:05:00 Tak děti, vítám vás v našem novém domově
00:05:04 a přeju nám všem, abychom v něm byli spokojeni a šťastni.
00:05:15 -Dobré chutnání.
-Děkujeme za přání.
00:05:25 Maminko, copak to děláš? Vstávej, kuk!
00:05:30 Mami!
00:05:32 Maminko!
00:05:36 Co jí to děláš! Nech ji být!
00:05:40 -Mami!
-Honzíku.
00:06:01 -Maminko, nebudeš zase nemocná?
-Ne.
00:06:07 DOSTAL JSEM STRACH, ŽE NEMOC, O KTERÉ TETA BOŽENA ŘÍKALA,
00:06:11 ŽE JI MOHOU MÍT JEN ŽENSKÉ, SE ZASE VRACÍ.
00:06:14 ZPĚV Z RADIA:
00:06:15 Kupředu levá, kupředu levá, zpátky ni krok!
00:06:30 RÁNO UŽ BYLO VŠECHNO V POŘÁDKU. JEN MI NEŠLO NA ROZUM,
00:06:34 JAK MŮŽE NĚKDO, KDO SOTVA VSTAL A NAVÍC MUSÍ DO PRÁCE,
00:06:38 MÍT TAK DOBROU NÁLADU.
00:06:41 MNĚ JEN PŘI POUHÉM POMYŠLENÍ NA ŠKOLU SE DĚLALO NEVOLNO.
00:06:49 -Mami, počkej.
-Co je?
00:06:51 Honzo, prosím tě, nezdržuj a pojď.
00:06:54 Stejně už je pozdě. Já chci zpátky do Kamenice.
00:06:56 Nech toho! Je to škola jako každá jiná.
00:06:59 Paní učitelku máš hodnou, kamarády si najdeš, tak pojď.
00:07:02 Maminko, prosím tě!
00:07:03 Prosím tě, pojď, ať už jsi ve třídě.
00:07:05 -Maminko, ne!
-Ale ano!
00:07:14 Žáci římsko-katolického vyznání vstaňte.
00:07:21 Dva, čtyři, šest, osm, devět, deset.
00:07:25 A teď žáci protestantských vyznání vstaňte.
00:07:31 Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest.
00:07:40 -Ty jsi protestant?
-Ne.
00:07:43 Tak proč, prosím tě, vstáváš? Sednout.
00:07:50 Je tady ještě někdo, kdo se nepřihlásil k žádnému vyznání?
00:07:57 Domnosil! Ty ses nehlásil!
00:08:00 Přenosile, ty jsi bez vyznání, nebo jak to je?
00:08:06 -Já jsem Domnosil.
-Prohoha chlapče!
00:08:11 Já se tě přece neptám na jméno. Chodíte do kostela?
00:08:16 -Jednou jsme byli.
-Bez vyznání.
00:08:24 -Tvůj tatínek, co dělal za války?
-On nedělal nic.
00:08:28 SMÍCH Klid.
00:08:29 -On byl v koncentráku.
-V koncentračním táboře?
00:08:33 -A nyní, co dělá nyní?
-Nevím. Oni se s maminkou rozvedli.
00:08:41 Je maminka členkou politické strany?
00:08:44 KSČ.
00:08:47 A TO UŽ BYLO NA MÉ NOVÉ SPOLUŽÁKY OPRAVDU MOC.
00:08:54 -Pitomče! Co to děláš!
-Ty prase, kam to chčiješ?
00:08:59 Dávej pozor, ty čuně!
00:09:01 To sis mohl dovolit akorát na vesnici, chcát na podlahu!
00:09:04 Ale fuj!
00:09:21 Fuj! Ten páchne!
00:09:59 O TOMTO TAJEMNÉM FOUSÁČOVI MAMINKA TVRDILA,
00:10:02 ŽE JE TO ŽIDOVSKÝ KOSTELNÍK. ALE JÁ VĚŘIL POVĚSTI,
00:10:05 ŽE JE MAJITELEM GOLEMA.
00:10:07 Dobrý den.
00:10:08 SCHOVÁVAL HO NA PŮDĚ ŽIDOVSKÉ RADNICE
00:10:11 A PO NOCÍCH S NÍM KRADL ZATOULANÉ DĚTI.
00:10:14 BÁLI JSME SE HO VÍC NEŽ POLICAJTA.
00:10:17 To seš mužskej, na kterýho spoléhám, aby ochránil Petrušku,
00:10:21 kdyby jí chtěl náhodou někdo ublížit?
00:10:22 Víš, kolik jich na mě bylo?
00:10:25 Podívej, Honzíku, musíš si jen říkat, co si kdysi říkali husiti:
00:10:30 Na množství nehleďte, nepřátel se nelekejte.
00:10:35 A to bys viděl, jak před nima všichni utíkali.
00:10:38 -Měli jsme zůstat v Kamenici.
-Honzo!
00:10:42 V Kamenici bych vás neuživila. Musíš se naučit prát.
00:10:53 Kde je můj rohlík? Vraťte mi můj rohlík!
00:11:00 Bacha! Škvára jde!
00:11:04 Jez, dělej, jez! Vždyť ho máš ještě celej!
00:11:09 -Co řveš!
-Hele, nech ho bejt.
00:11:11 Co se do toho pleteš, pochcánku?
00:11:21 HLASITÉ POVZBUZOVÁNÍ
00:11:29 Co to má znamenat! Pusť ho!
00:11:36 BOLESTÍ ZAŘVE
00:11:53 -Kousl jsi ho do krve?
-Hm.
00:11:59 Doma podepsat!
00:12:03 Rve se jako zvíře. Mě táta zabije!
00:12:16 Pokousal pedagoga. Prosím o důraznou domluvu.
00:12:23 -Čím tě řežou?
-Plácačkou na koberce.
00:12:28 Mě šňůrou od žehličky.
00:12:31 Má to prasklý pera, ale to neva.
00:12:41 Vždyť to nemá ani to... tentononc.
00:12:44 Taky neva.
00:12:54 Tak a teď to roztoč.
00:12:57 PŘÍSTROJ VYDÁVÁ NESROZUMITELNÉ ZVUKY
00:13:22 -Tím tě bije táta?
-Tátu popravili.
00:13:29 -V koncentráku?
-Teď, vloni.
00:13:34 Poslouchej.
00:13:37 DOUDOVA TATÍNKA ANI NEPOPRAVILI ANI NEBYL V KONCENTRÁKU JAKO MŮJ,
00:13:42 ALE TO NÁM BYLO FUK. V JEHO HOSPODĚ HALASILA
00:13:45 CHLAPSKÁ ZÁBAVA A TEKLA JISKŘIVÁ SODOVKA.
00:13:47 KDYŽ JSEM PANA DOUDU POZOROVAL PŘI PRÁCI,
00:13:50 UMIŇOVAL JSEM SI, ŽE BUDU TAKY JEDNOU HOSTINSKÝ.
00:13:54 Hledí Stalin bystrým okem, jak za Kremlu věžemi...
00:13:59 TRÁPIL JSEM SE POCHYBNOSTI, ZDA BUDE MAMINKA SCHOPNA
00:14:01 POKOUSÁNÍ PEDAGOGA UZNAT ZA HUSITSKÉ, ČI NIKOLI.
00:14:05 TO PROTO CHODILA Z PRÁCE TAK POZDĚ, ŽE UVĚŘILA NA ŠŤASTNOU BUDOUCNOST.
00:14:10 PROTO DLOUHO DO NOCI HLASOVALA NA SCHŮZÍCH, PSALA HLÁŠENÍ
00:14:13 A PLÁNOVALA, ABY PRO NÁS TU ŠŤASTNOU BUDOUCNOST VYBOJOVALA.
00:14:18 PODIVNÝ ŘEV
00:14:34 Co to je?
00:14:45 JE SLYŠET ZE SVĚTLÍKU: Au! Au! Tati, ne!
00:14:50 Tati, šňůrou ne!
00:14:51 BYL TO MAYER. DOSTÁVAL ŠŇŮROU OD ŽEHLIČKY.
00:15:00 RACHOCENÍ KLÍČE V ZÁMKU Maminka!
00:15:04 ŘEKL JSEM SI, ŽE VZHLEDEM K JEJÍ ÚNAVĚ
00:15:07 BUDE OHLEDUPLNĚJŠÍ, KDYŽ DŮRAZNOU DOMLUVU NECHÁME NA JINDY.
00:15:17 -Ahoj.
-Ahoj.
00:15:24 Domnosil! Žákovskou knížku!
00:15:36 Nejen že jsi, Domnosile, darebák, ale ještě zbabělý darebák!
00:15:43 No dobrá, zařídíme to jinak.
00:15:49 Hele, to je bidet! My to máme doma taky, akorát, že nám to nestříká.
00:15:54 -Jakej bidet?
-No, myjou se v tom hemeroidy.
00:15:57 -Cože?
-No prdel, vole.
00:16:00 Hele, jestli mě přetlačíš, jo? Tím špuntem.
00:16:07 Přetlačil!
00:16:09 -No jo,jenže ten špunt jsi nezvedl.
-Ježíši Kriste! Je to rozbitý!
00:16:17 Hlavně, že vám to stříká.
00:16:20 -Páni, to je ale kudla!
-Ukaž.
00:16:27 -Je vrhací?
-Je.
00:16:31 Ne! Do dveří ne!
00:16:45 NŮŽ BYL PAMÁTKOU NA MAMINČINA BRATRA MILOŠE,
00:16:49 KTERÝ ODEŠEL DO ŠPANĚLSKA POMÁHAT REPUBLIKÁNŮM.
00:16:51 KDYŽ REPUBLIKA PROHRÁLA, PŘIVEZL SI DOMŮ VZPOMÍNKY A NŮŽ.
00:17:00 Vy syčáci! Koukejte mazat, nebo odepnu řemen.
00:17:04 ALE PAK PŘIŠLA OKUPACE A MILOŠ, KTERÝ SE NEMOHL SMÍŘIT S HANBOU,
00:17:07 ŽE JSME SE NEBRÁNILI, ODEŠEL DO ZAHRANIČNÍ ARMÁDY.
00:17:11 NAŠE BABIČKA ZE STRACHU PŘED GESTAPEM
00:17:13 SPÁLILA VŠECHNO, CO HO PŘIPOMÍNALO. ZBYL JEN TEN NŮŽ.
00:17:19 Hurá!
00:17:29 Havíři, havíři, vy víte jak na to,
00:17:32 z hlubin země vydobývat pro nás černé zlato.
00:17:38 KŘIK Co to je?
00:17:43 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:17:48 TITO LIDÉ JAKO BY UŽ ZA MĚ STÁLI SMUTEČNÍ TRYZNU.
00:18:24 Neviděls náhodou ten nůž ze skříňky?
00:18:28 -Kterej?
-Ten, co s ním řežeme noviny.
00:18:33 Ne. Proč?
00:18:37 Ani o tom, kdo rozbil bidet, nic nevíš?
00:18:41 On někdo rozbil bidet?
00:18:47 A co je tohle? Tak pojď.
00:19:01 Ne, maminko, tím ne! Maminko!
00:19:02 Pojď sem! Pojď sem, ti říkám!
00:19:05 -Au!
-Já ti dám ne, ty spratku!
00:19:14 To ne proto, že jsi něco rozbil nebo ztratil, ale protože mi lžeš!
00:19:20 Ten nůž jsem si jenom půjčil.
00:19:23 Copak se ti stalo, maminko?
00:19:26 To nic, Petruško. Jenom mě to bolí víc než jeho.
00:19:32 Dobrou noc, ať mě blechy štípou celou noc.
00:19:39 Tak, Petruško, teď už pěkně spát, ano?
00:20:05 -Nesmíš mi už nikdy lhát, ne?
-Ne.
00:20:22 UMÍNIL JSEM SI, ŽE JÍ TEN NŮŽ A VŠECHNO VYNAHRADÍM.
00:20:26 ZBÝVALO JEN UROVNAT ZÁLEŽITOST SE ŽÁKOVSKOU KNÍŽKOU.
00:21:02 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Dále!
00:21:07 Dobrý den. Já hledám pana ředitele.
00:21:09 Soudruha ředitele. Zkus to sám.
00:21:11 -Soudruha ředitele.
-Celou větou, prosím tě.
00:21:14 -Hledám soudruha ředitele.
-Tak je to správně.
00:21:19 -Soudruh ředitel tady ovšem není.
-Na shledanou.
00:21:22 Počkej.
00:21:24 To ty jsi pokousal soudruha ředitele?
00:21:26 -Ano.
-Pojď sem.
00:21:34 Ukaž zuby.
00:21:37 Otevři ústa.
00:21:43 Čistíš si zuby kartáčkem?
00:21:48 Jestlipak víš, že soudruh ředitel dostal otravu krve.
00:21:50 Ne.
00:21:51 Že je v nemocnici. Máš ho na svědomí.
00:22:01 -Hele, ty seš Domnosil?
-Jo.
00:22:04 -Tak pojď na hajzl.
-Co je?
00:22:07 Nekecej a pojď.
00:22:11 -Kousni mě.
-A proč?
00:22:14 Abych nemusel do školy jako Škvára, ty vole.
00:22:17 To já nemůžu.
00:22:22 Tady máš bůra a kousej. Nebo chceš do držky?
00:22:29 Tak drž.
00:22:32 -Tak kam?
-To je jedno, hlavně ať se to ujme.
00:22:41 Víc! Ještě! Auuuu!
00:22:53 Díky.
00:23:04 -Mně stačí do ruky.
-Ale já musím do třídy.
00:23:07 -To stihneš. Dělej!
-Tak drž.
00:23:14 Auuuu!
00:23:23 Domnosile, ty seš borec.
00:23:31 STALIN JE MÍR, STALIN JE NADĚJE, STALIN JE ŽIVOT.
00:23:39 VŠECHEN NÁŠ LID POZORNĚ SLEDUJE PRÁCI KOLEKTIVU TVŮRCŮ
00:23:44 A PRACOVNÍKŮ. NADŠENĚ PRACUJÍ MOZKY I RUCE.
00:24:00 Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého
00:24:04 a Svaté Matky Boží Panny Marie, amen.
00:24:08 Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé,
00:24:13 přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi
00:24:18 tak i na zemi...
00:24:19 MÉ PŘÁTELSTVÍ S DOUDOU A LEDEREREM NARUŠOVALA OTÁZKA VÍRY.
00:24:23 ABYCH SE NECÍTIL OPUŠTĚNÝ V DOBĚ, KDY ONI MĚLI KATECHISMUS,
00:24:27 NAVRHL DOUDA, ŽE BYCH SE MOHL NÁBOŽENSKY VZDĚLÁVAT S NIMI.
00:24:31 Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého
00:24:33 a Svaté Matky Boží Panny Marie, amen.
00:24:36 -Prosím, tady!
-No?
00:24:38 Prosím, tady Domnosil by chtěl chodit na náboženství.
00:24:49 -Ty jsi bez vyznání, Domnosile?
-Ano, prosím.
00:24:53 Pro dnešek tu můžeš zůstat, ale příště bys musel donést
00:24:58 -písemný souhlas rodičů.
-Ano.
00:25:04 Dobrý? No vidíš, vole, já ti to říkal.
00:25:09 A nyní si povíme něco o zázracích našeho Pána, Ježíše Krista.
00:25:15 A PAK UŽ JSEM JEN S ÚŽASEM NASLOUCHAL VYPRÁVĚNÍ
00:25:18 O KOUZELNÍKOVI, JENŽ DOKÁZAL VĚCI, KTERÉ UŽ DNESKA NIKDO NEUMÍ.
00:25:23 NECHÁPAL JSEM, JAK JE MOŽNÉ, ŽE MI AŽ DO TÉTO DOBY
00:25:26 ZŮSTALY ČINY TOHOTO MUŽE UTAJENY. ZA TĚCHTO OKOLNOSTÍ
00:25:31 JSEM STAV BEZ VYZNÁNÍ POSOUDIL JAKO DISKRIMINACI,
00:25:35 ZVLÁŠŤ KDYŽ MĚ DOUDA UJISTIL, ŽE SE TYTO ZÁZRAKY SKUTEČNĚ STALY.
00:25:44 TADY, PODOBNĚ JAKO V TENISU, SE HRÁVALO NA JEDEN DOTYK.
00:25:48 SVĚTOVÁ VÝJIMEČNOST VRACENEK SPOČÍVALA JEDNAK V TOM,
00:25:53 ŽE SOUPEŘ MOHL BÝT OBEHRÁN BUZEREM O ZEĎ JAKO V KULEČNÍKU,
00:25:57 ALE HLAVNĚ, KDO SI NAHRÁL ZPĚT O PATNÍK, SMĚL KOPAT JEŠTĚ JEDNOU.
00:26:03 Kluci, bacha! Jde Škvára!
00:26:04 -Nekecej!
-No, jde sem.
00:26:21 Ty hajzlové!
00:26:31 -Hej, kopni si!
-To je ale blbec!
00:26:35 Pánové, zdrháme!
00:26:52 Honzo, tady! Dělej! No to je dost!
00:27:00 Jéžiš dělej! Klekni si! Modli se! Takhle!
00:27:09 Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé...
00:27:13 -Tamhle jsou!
-No polezte ven, polezte!
00:27:16 A až vylezete, dostanete do držky!
00:27:22 -Jak se to chováte v kostele!
-Oni nám zakopli míč.
00:27:26 Už ať jste venku!
00:27:29 UDIVILO MĚ, JAKÉ ÚCTY TENTO MUŽ POŽÍVÁ.
00:27:33 ALE DOUDA TVRDIL, ŽE TO NE KOSTELNÍK,
00:27:36 ALE BŮH OCHRAŇUJE SLABŠÍ A PRONÁSLEDOVANÉ.
00:27:46 -Mami?
-Hm?
00:27:48 -Proč nejsme katolíci?
-A proč bysme měli být?
00:27:54 Chtěl bych chodit s klukama na nábožko.
00:27:57 Prosím tě, co tě to napadlo?
00:28:02 Podívej, Honzíku, už můj táta vystoupil z církve,
00:28:08 protože pochopil, že žádnej Bůh není.
00:28:11 A co když je? Spousta lidí tomu věří.
00:28:15 I Douda s Ledererem.
00:28:18 Honzo! I kdyby byl, tak co je to za Boha,
00:28:23 který dopouští tolik ukrutností a nespravedlností.
00:28:29 Za války. Teď třeba zase v Koreji. Ne, Honzíku,
00:28:34 s takovým Bohem já nechci nic mít.
00:28:38 PANE BOŽE, PROSÍM TĚ, BUĎ TAK HODNEJ
00:28:41 A ZKUS TO NĚJAK ZAŘÍDIT S TOU MOJÍ ŽÁKOVSKOU KNÍŽKOU.
00:28:45 NE KVŮLI MNĚ, ALE KVŮLI MAMINCE, ABY SE NEMUSELA ROZČILOVAT.
00:28:50 NECHCI OD TEBE PŘÍMO ZÁZRAK, ALE TY UŽ SI NĚJAK PORADÍŠ.
00:28:55 TAK JESTLI MĚ SLYŠÍŠ, NĚJAK TO UROVNEJ, PROSÍM.
00:29:00 ZATÍM DĚKUJU.
00:29:07 OPATRNĚ A SE VŠÍ PÉČÍ JE KÁMEN ZPRACOVÁVÁN
00:29:10 V KAMENOSOCHAŘSKÉ HUTI.
00:29:17 SPECIÁLNÍ TAHAČE SE VYDALY NA CESTU.
00:29:21 SEDM TISÍC KRYCHLOVÝCH METRŮ KAMENE,
00:29:24 PŘES TŘICET TISÍC SOUČÁSTEK A KAMENICKÝCH VÝROBKŮ
00:29:28 PROJDE RUKAMA KAMENÍKŮ, NEŽ BUDE VELKOLEPÉ DÍLO DOKONČENO.
00:29:33 POMNÍK VYSOKÝ PŘES TŘICET METRŮ BUDE POSTAVEN
00:29:36 ZE 350 ŽULOVÝCH KVÁDRŮ.
00:29:52 Nic nevidím.
00:30:03 Vidím! Já vidím!
00:30:06 Au!
00:30:08 To jste si teda našli zábavu. Prosím vás, pojďte odsaď!
00:30:14 -Co si přejete, páni vašnostové?
-My se tady jen tak díváme.
00:30:25 Kolik, prosím vás, stojí tenhleten nůž?
00:30:28 Tenhle vojenský? Bratru za 400. Tobě za 350.
00:30:34 -Vole, to není on!
-To neva.
00:30:36 Kolik máš peněz?
00:30:38 MYŠLENKA NA KOUPI NOŽE MĚ POSEDLA ÚPLNĚ.
00:30:41 KDYŽ MAMINKA VZPOMÍNALA NA STRÝCE MILOŠE,
00:30:44 MLUVILA O NĚM JAKO O NĚKOM, KDO JEDNOU JEŠTĚ ZAZVONÍ
00:30:47 U NAŠICH DVEŘÍ A ŘEKNE: TAK MĚ TADY ZASE MÁTE.
00:30:55 ZVONEK
00:30:59 Nazdar, Honzo! Je maminka doma?
00:31:02 Dobrý den. Mami, to bude asi strejda Miloš.
00:31:09 -Ahoj.
-Ahoj.
00:31:13 -Na.
-Děkuju.
00:31:22 Tak to je strejda František.
00:31:26 Honzo, Honzíku! Probuď se!
00:31:29 -Co se děje?
-Já se bojím.
00:31:35 Z VEDLEJŠÍHO POKOJE JE SLYŠET STÉNÁNÍ A VZDYCHÁNÍ MATKY
00:32:14 -On už ji zabil.
-Psst!
00:32:32 JEŠTĚ DLOUHO JSEM FRANTIŠKA PODEZÍRAL,
00:32:35 JESTLI PŘECE JENOM NENÍ NĚJAKÝ SUROVÝ NÁSILNÍK,
00:32:38 KTERÉMU SE NAŠE MAMINKA NEODVAŽUJE VZDOROVAT.
00:32:44 Stát! Vidíte ty flašky? Vy mazejte hlídat.
00:32:54 Hele, provedeme to bleskově, jasný? Tři, dva, jedna.
00:33:04 Už tě mám, pacholku! Už tě nepustím.
00:33:11 -Bacha na něj! Utíká!
-Jen buďte klidná.
00:33:31 -Honzo, Honzíčku, tady jsme!
-Stůj! Slyšíš!
00:33:58 Tak, už jsme doběhali, chlapečku. Budeme si hezky povídat, pojď.
00:34:05 -Tak ještě sis nevzpomněl?
-Na co?
00:34:07 -Na jméno toho druhýho.
-Ale já ho opravdu neznám.
00:34:11 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Dále.
00:34:22 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:34:26 Prosím.
00:34:44 -Můžeš jít domů.
-Já?
00:34:49 Ne, ne. Jen si ho tady nechte.
00:34:53 Kdyby slíbil, že už to víckrát neudělá...
00:34:56 Slíbí všechno, ale slovo nedodrží.
00:34:59 To je potom těžký.
00:35:02 Snad kdybys mi pověděl, kdo tam s tebou byl.
00:35:05 Já bych se potom za tebe přimluvil.
00:35:13 Lederer. Stanislav.
00:35:20 Jestlipak víš, kdo nám píše?
00:35:24 Ukaž mi žákovskou knížku.
00:35:45 Počkej na mě v koupelně.
00:35:51 PANE BOŽE, DOKAŽ, ŽE JSI A UDĚLEJ ZÁZRAK!
00:36:01 Věř mi, Honzo, že to dělám nerada, ale udělat to musím.
00:36:05 Au! Auuuu!
00:36:23 -Mami, proč ho zase biješ?
-Protože je to zloděj a podvodník.
00:36:28 A pamatuj si, jestli ti ani tohle nestačí, půjdeš do polepšovny.
00:36:34 NEUPLYNUL ANI TÝDEN A VYNOŘILA SE HROZBA DALEKO ZNEPOKOJIVĚJŠÍ.
00:36:40 Z RADIA SE OZÝVÁ PÍSKÁNÍ RUŠENÉHO PROGRAMU
00:36:46 Pořád v tom něco loví. Já nevím, co na tom má.
00:36:51 Pusť tam dětem radši nějakou muziku.
00:36:53 Ale jen ho nechte. Když mu to něco říká.
00:36:56 Fanouši, slyšíš?
00:37:11 Do měsíce je Američan v Praze.
00:37:17 A pak vás komunisty všechny pověsíme.
00:37:21 Povídali, že mu hráli!
00:37:27 Cpi to tam.
00:37:41 Hele, Fando, čí je vlastně tohle pole?
00:37:46 Teď JZD. Ale dřív to bylo dědovo.
00:37:54 Všechno mu vzali.
00:37:57 A hele, až přijedou ty Američani, to taky pověsí maminku?
00:38:05 Tvou mámu ne, ta to myslí dobře, ta z toho nic nemá.
00:38:13 A jak to ti Američani poznají, že ona to myslí dobře a někdo ne.
00:38:21 Oni stejně nepřijedou.
00:38:26 A kdyby, tak já jim to řeknu, neboj se.
00:38:33 -Péťo, hni s sebou.
-Mě bolejí nohy.
00:38:37 Krucifix, jak myslíš, že se s tebou budu dlouho zdržovat?
00:38:40 Když mě opravdu bolejí nohy.
00:38:47 Himlhergot, holoto, kdo vás sem pustil!
00:38:50 Prdel vám roztrhnu! Koukejte mazat!
00:38:53 PETRUŠKA PLÁČE Péťo, nebreč.
00:38:57 Pojď, budeme si hrát na koníčky. Hop, hop!
00:39:02 Péťo, no!
00:39:19 Petruško, vezmi si, to ti pomůže.
00:39:22 -Tak odežeň ty ptáky.
-Jaký ptáky?
00:39:26 Nedělej, že je nevidíš, je jich plný pokoj.
00:39:33 Co blbneš, kde by se tady vzali ptáci?
00:39:42 Nech mě! Pomoc! Co to děláš?
00:39:44 Já se bojím! Mami, pomoc! Honzo nech mě! Mami!
00:39:53 -Maminko, to studí!
-Napij se!
00:39:56 -Ne!
-Napij se, to ti určitě pomůže.
00:40:04 Je to přece jenom její táta, tak by pro ni mohl něco udělat.
00:40:08 Já už za ním byla.
00:40:10 A on nemůže sehnat penicilin! Takový zvíře!
00:40:14 Asi ne.
00:40:15 Ale pro sebe by ho sehnal, parchant.
00:40:19 -Fando, prosím tě!
-Vždyť je to pravda!
00:40:21 Pro sebe mají všechno a pro nás jenom kecy.
00:40:23 PETRUŠKA KAŠLE A PLÁČE
00:40:25 Honzíku, prosím tě, běž za ní, ať tam není sama.
00:40:31 Nemůžeš jít za jiným?
00:40:34 Vždyť jsou to všechno tvoji soudruzi.
00:40:38 -Třeba chtějí jenom zaplatit.
-Prosím tě, nech toho aspoň teď.
00:40:42 Vždyť ty vůbec nevíš, o čem mluvíš.
00:40:44 Svatá prostoto! Ty si myslíš, že jsou všichni jako ty?
00:40:48 Ukaž mi revoluci, která se nezkorumpovala!
00:40:50 A která ano? Pouč laskavě nevzdělanou ženskou!
00:40:56 ŽE SE Z TOHO PETRUŠKA VYLÍZALA, NA TOM JSME MĚLI ZÁSLUHU
00:40:59 I JÁ S DOUDOU A LEDEREREM, KDYŽ JSME JI OTUŽOVALI
00:41:02 ÚČASTÍ NA NAŠICH DOBRODRUŽSTVÍCH.
00:41:05 Dobrý den. Jeden dětský.
00:41:07 JAKMILE OTEVŘELI OBČANSKOU PLOVÁRNU,
00:41:09 PŘIŠEL LEDERER SE ZPRÁVOU, ŽE TAM LZE ZA POUHÉ DĚTSKÉ VSTUPNÉ
00:41:13 VIDĚT ÚPLNĚ NAHATÉ ŽENSKÉ.
00:41:18 -Vidíš něco?
-Páni, to je chlupatice.
00:41:21 -To je hrůza!
-Ukaž!
00:41:25 -Uhni!
-To není pro malý děti!
00:41:28 -Dělej, ty zakrslíku!
-No jo, tak dělej.
00:41:33 Auuu!
00:41:36 Co je to tady! Zatracení lotři jedni!
00:41:39 To mně tady dělat nebudete! Nemravové!
00:41:43 Ven! A už se tu neukazujte!
00:41:50 Stanislav Lederer! Kterej z vás to je?
00:41:57 To jsem já.
00:42:00 BOHUŽEL, OZNÁMIL I NAŠE JMÉNA. A PROTOŽE AMERIČANÉ NEPŘICHÁZELI,
00:42:06 MOU JEDINOU STAROSTÍ ZŮSTAL STÍN POLEPŠOVNY.
00:42:12 Já vím, že máš hromadu jiných starostí. Vím, co je lidí na světě.
00:42:19 A proto tě žádám tak brzo, dokud to není černý na bílým.
00:42:25 Protože pak pomůže už jen zázrak.
00:42:30 Lidé si zpívají, náladu bez mezí,
00:42:33 smějí se při práci, nad válkou vítězí.
00:42:36 -Úúúúú!
-Psst!
00:42:51 Jestli opravdu existuješ, tak hlavně,
00:42:53 aby to bylo z těch mravů v pořádku, prosím tě.
00:43:11 Trojka z mravů! Za co?
00:43:16 Já už se mlátit nenechám.
00:43:19 Hele, já vím o prima jeskyni na Karlštejně.
00:43:27 Milá maminko, jak vidíš, musím odejít.
00:43:32 Odpusť mi to a pozdravuj Petrušku a Františka.
00:43:37 -Athény!
-Řím!
00:43:40 -Podívej se, tady je Marathocampos.
-Hm, taky dobrý.
00:43:46 -Anebo Thrácké moře.
-To je teda zajímavý.
00:43:53 -Ty jdeš takhle, jo?
-Jo.
00:43:55 No to je teda dobrý!
00:43:59 -A kde je Karlštejn?
-Ale jdi do pytle s Karlštejnem.
00:44:03 Tady máš Itálie, Jugoslávie, Bulharsko...
00:44:08 A kdyby byla zima, tak můžeme jít na jih.
00:44:11 A já vzal pro jistotu ještě balon.
00:44:15 LEDERER NAVRHL, ABYCHOM SI V PRAZE JEŠTĚ NAPOSLEDY ZAHRÁLI FOTBAL.
00:44:20 TO SE MI LÍBILO, NEBOŤ JSEM SI UVĚDOMIL,
00:44:23 ŽE OD TÉTO CHVÍLE JSME SKUTEČNÝMI PÁNY SVÉHO ČASU,
00:44:27 ŽE JSME SVOBODNÍ JAKO INDIÁNI, A ŽE PŘED NÁMI JE BUDOUCNOST
00:44:30 PLNÁ HER A RADOVÁNEK.
00:44:35 ODBÍJENÍ HODIN NA VĚŽI
00:44:43 -Fakt už tu není nic k jídlu?
-Ne.
00:44:47 Kdybysme bejvali jeli na Karlštejn, mohli jsme se živit
00:44:50 lesníma plodama.
00:44:52 A co ta svíčka? Není jí škoda?
00:44:56 -Ježiš Mariá! Světlo!
-Kousni si, ještě je teplá.
00:45:11 Tiše! Poslouchejte.
00:45:15 OZÝVÁ SE ZPĚV ŽIDOVSKÝCH ŽALMŮ
00:45:24 -To je Šámes.
-Jaký Šámes?
00:45:27 Psst! Ten to tady hlídá. On žere malý děti.
00:45:32 -Kecáš!
-Jasně! Vždyť to ví každej!
00:45:35 -Že jo?
-Samozřejmě.
00:45:38 A to ho jen tak nechají běhat po světě?
00:45:41 On je chytrej, žere je v synagoze. Tam je celá zeď od krve.
00:45:51 Kluci, pomalu bude jedenáct a doma už jsou stejně
00:45:57 všichni podělaný, co je s náma. Aspoň moje máma už je naměkko.
00:46:04 -Ty se bojíš?
-Proč bych se bál?
00:46:10 Ale podívej, kdybysme byli na Karlštejně, máme aspoň oheň.
00:46:16 -Tohle nemá cenu.
-Ty srabe!
00:46:20 Jakejpak srab! Co je na tom zálesáckýho,
00:46:24 válet se na hřbitově v Praze. Tak ahoj.
00:46:40 Kdybych byl jenom uspokojivej, tak bych šel asi taky.
00:46:45 Vaši jsou taky naměkko?
00:46:53 -A co ty?
-Já domů nejdu.
00:47:15 ZAZVONÍ NA ZVONEK Nazdar! No pojď dál.
00:47:29 Ani se nezouvej.
00:47:41 -Tak pojď, půjdeš do polepšovny.
-Ne, do polepšovny ne!
00:47:45 Ale ano! Půjdeš do polepšovny, ti říkám!
00:47:49 Chtěl jsi z domu, tak půjdeš! Nesedej si! Já ti ukážu!
00:47:55 -Ne!
-Říkám ti, že půjdeš!
00:47:58 -Pojď! Pojď sem!
-Ne!
00:48:00 Chtěl jsi z domu, tak půjdeš! Pojď!
00:48:02 -Ne!
-Ale ano!
00:48:05 Vlasto, nech toho!
00:48:18 Pojď.
00:48:25 Víš, že má maminka na světě jenom tebe a Petrušku?
00:48:29 -Víš?
-Hm.
00:48:32 Víš, že je slabá a od rána do večera jenom dře,
00:48:35 abyste se měli dobře. Víš to?
00:48:39 -Víš, že vás má ráda?
-Hm.
00:48:45 A proto děláš všechno pro to, abys ji utrápil?
00:48:49 -Ale já ji nechci utrápit.
-Ty ji nemáš rád?
00:48:55 -Mám.
-Jo?
00:48:58 DÁL ROZDÍRAL MÉ SVĚDOMÍ TICHÝMI A MÍRNÝMI DOMLUVAMI,
00:49:02 A KDYŽ SE KONEČNĚ ZEPTAL, ZDA MU MŮŽU SLÍBIT,
00:49:05 ŽE SE POLEPŠÍM, BYL JSEM MU Z VDĚČNOSTI
00:49:08 OCHOTEN SLÍBIT COKOLIV.
00:49:13 -Tak slibuješ mi to?
-Slibuju.
00:49:18 Tak se umyj a běž spát.
00:49:25 ZE SVĚTLÍKU SE OZÝVÁ NAŘÍKÁNÍ BITÉHO MAYERA.
00:49:31 AŽ PO PRÁZDNINÁCH JSEM SE DOZVĚDĚL, ŽE MAYER SE, NA ROZDÍL ODE MNE,
00:49:35 DO POLEPŠOVNY DOSTAL. JESTLI SE POLEPŠIL, NEVÍM.
00:49:42 PRÁCE POKRAČUJÍ VE TŘECH SMĚNÁCH. ZAMĚSTNANCI SE ZAVÁZALI,
00:49:46 ŽE TERMÍNY BUDOU DODRŽENY PŘESNĚ. 15METROVÉ POSTAVY SE VZTYČÍ
00:49:52 NAD STALETOU KRASAVICÍ PRAHOU JAKO STÁLÁ PŘIPOMÍNKA
00:49:55 PŘÍŠTÍM POKOLENÍM.
00:50:12 V NÁSLEDUJÍCÍCH TÝDNECH, VYSTAVEN NEUSTÁLÉMU DOZORU,
00:50:15 ZAČAL JSEM SE JEVIT JAKO SPOŘÁDANÝ CHLAPEC.
00:50:19 VE SKUTEČNOSTI TO ALE BYLO TAK, ŽE ODBORÁŘSKÁ REKREACE,
00:50:22 JIŽ MAMINKA DOSTALA ZA ODMĚNU, PŘIBLÍŽILA DOSPĚLÉ DĚTEM.
00:50:27 Prohraje to, kdo se válí, republika práce je.
00:50:34 Tomu čest, kdo nezahálí, ten je její naděje.
00:50:42 Vyhrňme si rukávy, když se kola zastaví,
00:50:49 hej rup, hola hej, hej rup, hola hej,
00:50:53 do práce se dej!
00:51:04 A je to! Hop!
00:51:08 Prosím tě, ty už se na to vykašli.
00:51:10 Co se zlobíš? Mně je u toho dobře.
00:51:13 Kdybych to byl věděl, tak jsem sem vůbec nechodil.
00:51:16 Aspoň bych doma udělal kus pořádný práce.
00:51:19 Ale Fanoušku, když se ti to nelíbí,
00:51:21 běž si lehnout k rybníku, když jsi takovej zpátečník.
00:51:25 Když už musíš říkat takovýhle pitomosti,
00:51:27 tak je neříkej alespoň přede mnou.
00:51:30 Co si s tebou budu kazit náladu. Já mám práci ráda.
00:51:35 Čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj! A teď všichni společně, pojďte!
00:51:42 Čobogaj, nebogaj, čáry nebogaj, Čobogaj nebogaj, čáry nebogaj.
00:51:53 Dnes každá píseň začíná: Milujeme Stalina.
00:51:58 Generalissima Stalina, ocelového Stalina,
00:52:03 učitele a rádce Stalina, ochránce míru Stalina,
00:52:09 prvního mezi lidmi, svou lásku, Stalina.
00:52:20 Děkujeme našim svazákům. Tlačenku pro svazáky!
00:52:28 A na řadě máme jejich sousedy, soudruhy z Prahy.
00:52:31 Tak soudruzi, co jste si připravili?
00:52:35 Petruško, Beskyde, Beskyde, tu přece znáš.
00:52:38 -Já to popletu.
-Honzo, tak ty!
00:52:46 Tady! Jé! Pardon.
00:52:51 Já sice nejsem hudebně gramotný, ale rád zpívám.
00:52:53 Tak bych vám tady jednu... Můžu, soudruhu?
00:52:57 No samozřejmě, tak soudruh Domnosil.
00:52:59 -Ne, Křenek, prosím vás!
-Tak soudruh Křenek, pochopitelně.
00:53:04 POTLESK Děkuji.
00:53:06 Kdyby se chtěl někdo přidat, já budu jenom rád.
00:53:11 Maminkóóó, kup mi koníčka, koníček, to byl můj sen.
00:53:26 Výborně, výborně, ale nějakou optimističtější, soudruhu.
00:53:28 Ale kousavou kobylu já dostal jsem.
00:53:35 Já narukoval do Mimoně, s pověstí, jež mě zdobila,
00:53:44 já napoprvé dostal koně, jenže to byla kobyla.
00:53:52 Soudruhu, tak to přesně bylo.
00:53:56 Pojďte, děti.
00:53:58 Jak ucítila dotek sedla, to vám byl obraz pro bohy,
00:54:02 jen lítostivě hlavu zvedla a pak mě rafla do nohy.
00:54:08 Mami, co máš proti tý písničce?
00:54:11 Taková sentimentální blbost! Pojď!
00:54:15 Zatímco já musím denně poslouchat Svět patří nám, Čobogaj, nebogaj,
00:54:21 a podobný hovadiny, tak vy nesnesete jednu lidskou písničku.
00:54:25 Vůbec nejde o písničku. Jde jen o to,
00:54:28 že ty jsi vždycky byl a zůstaneš jen sedláckej krkoun.
00:54:32 A s takovým reakcionářem já chtěla žít.
00:54:38 -Prosím.
-Dělá se mi z tebe nevolno.
00:54:44 Pojď.
00:54:47 Mně je jenom líto těch dětí.
00:55:05 Františku?
00:55:19 -Mami, on se odstěhoval?
-Ano.
00:55:30 -Hlavně, že my jsme spolu, viď?
-Hm.
00:55:32 PETRUŠKA RECITUJE
00:55:34 Naše práce pilných let, od základu změní svět.
00:55:38 Komu se to nechce líbit a kdo hledá stále chyby,
00:55:44 tomu dáme odpověď.
00:55:56 Z RADIA ZNÍ BUDOVATELSKÁ PÍSEŇ Mám to nechat?
00:56:02 Já nevím. Pusť, co se ti líbí.
00:56:08 Mně to nevadí, já... Jestli máš chuť to poslouchat.
00:56:13 -Kvůli mně nemusíš.
-Nemusí to pořád hrát, zavři to.
00:56:23 ŽE JSEM BABIČCE POMÁHAL NA ZAHRADĚ, DOSTAL JSEM PADESÁTIKORUNU.
00:56:27 KONEČNĚ JSEM MĚL NA MILOŠŮV NŮŽ.
00:56:44 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:56:50 Tady už nic nekoupíš, synku.
00:57:01 VEČER MI MAMINKA VYSVĚTLILA, ŽE PAN DOKTOR SCHICK
00:57:04 MŮŽE TRHAT ZUBY JEN VE ZDRAVOTNÍM STŘEDISKU,
00:57:06 PROTOŽE SOUKROMNÍCI NESMĚJÍ BÝT.
00:57:10 PETRUŠKA RECITUJE
00:57:12 Jako včelky pracovité pospíchají školáci,
00:57:15 za chvilku je uvidíte sedět v třídách při práci.
00:57:20 Tak, milé děti, dnešní den je pro nás velkým svátkem.
00:57:25 Já sama jsem se na něj moc těšila,
00:57:27 protože si budeme povídat o soudruhovi Leninovi.
00:57:31 Začneme ode mě zleva.
00:57:33 Na prvním obrázku vidíme soudruha Lenina,
00:57:36 jak si zapisuje své myšlenky. A dokonce snad sepisuje
00:57:40 i své knihy, které si všichni musíte přečíst.
00:57:43 Vedle je soudruh Lenin, jak pracuje fyzicky.
00:57:48 Tento obrázek se nazývá "Subotnik v Kremle", da?
00:57:55 Zde vidíme soudruha Lenina, jak vypráví o elektrifikaci.
00:57:59 K tomuto obrazu se vztahuje výrok, abychom všichni rozsvítili
00:58:05 svou hvězdičku. A tady?
00:58:08 Tady je soudruh Lenin, jak ho známe všichni.
00:58:11 Ano, hovoří zde k masám.
00:58:14 A pro vás, děti, nejdůležitější je soudruhova myšlenka:
00:58:20 "Učit se, učit se, učit se."
00:58:24 UČENÍ O DOBROTIVÉM REVOLUCIONÁŘI NA MĚ TAK MOCNĚ ZAPŮSOBILO,
00:58:28 ŽE JSEM BEZ ODPORU PŘIJAL MAMINČIN NÁVRH,
00:58:31 ABYCH VSTOUPIL DO PIONÝRA.
00:58:33 SPOLU S PANÍ UČITELKOU VÁŇOVOU SE DOMNÍVALY,
00:58:35 ŽE ORGANIZOVANÁ ZÁBAVA MĚ VZDÁLÍ POKUŠENÍM ULICE.
00:58:42 Parchante, necháš to bejt! Koukej to položit!
00:58:54 PETRUŠKA RECITUJE
00:58:55 Bez železa, bez železa, nemohly by domy stát,
00:58:58 bez železa čím bys řezal? Nebyl by nůž ani fréza,
00:59:03 ani klíč, ani drát.
00:59:06 Vy srabi! Au! Au!
00:59:15 -Má to mít zamčený.
-Krást by se nemělo.
00:59:21 PERGLEROVÁ NOSILA COPY PODLE VZORU SOVĚTSKÝCH PIONÝREK,
00:59:25 PROTO JSEM ZAČAL VÍCE DBÁT O SVŮJ ZEVNĚJŠEK.
00:59:28 Prosím tě, co to máš na tý hlavě?
00:59:30 To se teďko nosí.
00:59:38 Tady máš a běž se nechat ostříhat.
00:59:39 Ježíši Kriste, proč?
00:59:41 Mazej! Vypadáš jako blbeček!
00:59:46 Z RADIA JE SLYŠET ŘEČ:
00:59:47 O SVÝCH VLASTNÍCH CÍLECH JSTE TO MLUVIL, RUDOLFE SLÁNSKÝ,
00:59:50 ALE V JEDNOM JSTE MĚL PŘECE PRAVDU. TO KDYŽ JSTE ŘÍKAL,
00:59:54 ŽE KAŽDÝ NEPŘÍTEL SE SNAŽÍ MASKOVAT,
00:59:58 Dobrý večer.
00:59:58 PŘEDSTÍRAT SOUHLAS S POLITIKOU STRANY.
01:00:01 ALE ZKUŠENOST NÁS TAKÉ UČÍ, ŽE NEPŘÍTEL,
01:00:05 I KDYŽ SE SNAŽÍ MASKOVAT, PŘECE NĚJAK A V NĚČEM UKÁŽE
01:00:09 SVOJE CIZÍ NITRO. MASKOVAT JSTE SE MOHL
01:00:13 A PŘECE NAKONEC VAŠE CIZÍ NITRO BYLO ODHALENO.
01:00:17 A TAK BYCH MOHL JÍT OD JEDNOHO KE DRUHÉMU
01:00:20 A KONFRONTOVAT JEJICH FARIZEJSKÁ SLOVA,
01:00:23 KTERÁ DŘÍVE PRONÁŠELI, S JEJICH ZLOČINY,
01:00:26 ODHALENÝMI V TOMTO PROCESU. NEŠTÍTILI SE ŽÁDNÉHO PODVODU.
01:00:32 KLAMALI PŘI SVÝCH PROJEVECH, PODVÁDĚLI STRANU A JEJÍ ORGÁNY,
01:00:38 PODVÁDĚLI PŘEDSEDU STRANY KLEMENTA GOTTWALDA,
01:00:41 PODVÁDĚLI PŘI KÁDROVÝCH OPATŘENÍCH, V HOSPODÁŘSKÝCH OTÁZKÁCH,
01:00:45 PŘI SESTAVOVÁNÍ PODKLADŮ PRO UZAVŘENÍ MEZINÁRODNÍCH SMLUV,
01:00:49 PROSTĚ NA KAŽDÉM KROKU.
01:00:53 A TO HLAVNÍ! KRYLI SE LEGITIMACÍ ČLENA KSČ,
01:01:00 TOU RUDOU KNÍŽKOU, O NÍŽ ZPÍVÁ NÁŠ BÁSNÍK S. K. NEUMANN.
01:01:07 Mně do svědomí, buď tak laskav, nesahej! Ty ne!
01:01:11 Ty už jsi tou svou nenávistí úplně zaslepenej!
01:01:13 Ty seš zaslepená, Vlastičko! Ty nedokážeš přiznat svou vinu,
01:01:17 -protože je soudíš!
-Já je soudím?
01:01:20 Vy všichni je soudíte! Vy jste převzali zodpovědnost!
01:01:23 Vy jste nejmoudřejší, vy jste nejprogresivnější!
01:01:28 Z RADIA JE SLYŠET POKRAČOVÁNÍ PROJEVU PROTI "ZRÁDCŮM"
01:01:31 Mohla by ses snažit aspoň pochopit, že jestli se něčím provinili,
01:01:34 tak třeba jenom tím, že se to asi snažili dělat jinak!
01:01:39 -I když, kdo ví jestli.
-Fando!
01:01:42 Už jsem tě několikrát prosila, abys nezačínal debaty o věcech,
01:01:45 na kterých se prostě nemůžeme shodnout.
01:01:49 Jestli nechceš, aby ses mi úplně zprotivil, tak radši mlč.
01:01:54 To je právě to, co byste si přáli! Každýho umlčet!
01:01:58 S člověkem, který umí jen pomlouvat,
01:02:00 se už nemám o čem bavit!
01:02:03 V tom případě už vůbec nevím, co bych tady měl ještě dělat.
01:02:07 Já s tebou souhlasím!
01:02:19 -Kam jdeš, Fando?
-Pryč.
01:02:29 A jak to teda vlastně je? Jsou to zrádci nebo ne?
01:02:35 Některý z nich jsem znala už před válkou.
01:02:44 Byli to dobrý kamarádi, čestný lidi.
01:02:52 To je tak těžký uvěřit, že by se tolik změnili.
01:02:56 Ale když se přiznali?
01:03:01 -Mami, co je ti?
-To nic, Honzíku.
01:03:07 Bože můj!
01:03:12 Bože můj, proč je ten svět tak krutej?
01:03:16 Tolik lidí jsem viděla za války umírat a teď zase.
01:03:23 Kdy to už jednou skončí!
01:03:28 Tak jak jste slyšely, děti, soudruh Slánský zradil naši vlast,
01:03:33 a proto si otevřete všichni na straně 5,
01:03:37 vem si širší,
01:03:38 a přelepujeme všichni odstavec první...
01:03:44 Z RADIA:
01:03:45 OBČANÉ SOUDCI, VE JMÉNU NAŠICH NÁRODŮ,
01:03:48 PROTI JEJICHŽ SVOBODĚ A ŠTĚSTÍ ZLOČINCI POVSTALI,
01:03:53 VE JMÉNU MÍRU, PROTI NĚMUŽ SE HANEBNĚ SPIKLI,
01:03:57 ŽÁDÁM PRO VŠECHNY OBVINĚNÉ TREST SMRTI!
01:04:02 NECHŤ VÁŠ ROZSUDEK DOPADNE JAKO ŽELEZNÁ PĚST
01:04:06 BEZ NEJMENŠÍHO SLITOVÁNÍ.
01:04:08 NECHŤ JE OHNĚM, KTERÝ DO KOŘENE VYPÁLÍ
01:04:11 TUTO HANEBNOU HLÍZU ZRADY. NECHŤ JE ZVONEM,
01:04:15 VOLAJÍCÍM PO CELÉ NAŠÍ KRÁSNÉ VLASTI...
01:04:19 Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině.
01:04:33 KLUCI HLASITÝM HALEKÁNÍM KAZÍ ZPĚV
01:04:39 Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině.
01:04:42 Šenkuje tam má milá, má panenka rozmilá,
01:04:49 šenkuje tam ve mlýně.
01:04:55 Šenkuje tam má milá, má panenka rozmilá,
01:04:59 šenkuje tam ve mlýně.
01:05:11 Pepíku!
01:05:16 Že se s nima vůbec bavíš, se zrádcema.
01:05:19 Stejně už jsme je měli dávno vyloučit.
01:05:21 Proč zrovna vyloučit? Douda akorát dvakrát vynechal.
01:05:24 Doma mu to zakázali, protože jsou soukromníci.
01:05:27 Proto jim taky zavřeli tu hospodu.
01:05:29 Ty blbečku, jaký soukromníci? Pojď se podívat, mají otevřeno.
01:05:37 Dobrý den.
01:05:41 Ty bláho!
01:05:50 PROTOŽE NAŠE TŘÍDA VE SBĚRU ZAOSTÁVALA,
01:05:53 UJAL JSEM SE ODBORNÉHO VEDENÍ JÁ, KTERÝ JSEM MĚL
01:05:55 STAROMĚSTSKÉ DVORY V MALÍČKU.
01:05:58 Krucipísek, to má nejmíň tunu!
01:06:09 Skoro 500 kilo! Perglerová, jsme první!
01:06:12 Hurááá!
01:06:30 Domnosil je také členem pionýrské organizace?
01:06:33 Ano.
01:06:40 Pak je ovšem zcela pochopitelné, že pionýři odcizí klikovou hřídel,
01:06:50 majetek Československé plavby labsko-oderské
01:06:56 v hodnotě půl milionu korun, když se mezi ně vetře
01:07:04 takový podvratný živel. Čím to je?
01:07:08 Přiznej se, Domnosile! Uvědomuješ si vůbec,
01:07:13 že jsi pošpinil dobré jméno celé pionýrské organizace?
01:07:22 Kde se v tobě vzala ta drzost nosit pionýrský šátek!
01:07:30 Prosím, ale to my všichni. Ono to tam jen tak leželo.
01:07:34 Normálně, na dvoře.
01:07:36 Podívej se, Konopásku, my přece víme,
01:07:40 že nejsi žádný zloděj.
01:07:44 Ale víme, kdo je to Domnosil.
01:07:48 Takoví, jako on, nemají co dělat mezi námi
01:07:54 a nebudeme ho chránit falešnou solidaritou.
01:08:00 Půjdeš za Mayerem, Domnosile.
01:08:05 SOUSOŠÍ ZBRATŘENÍ BYLO PO OSVOBOZENÍ PRVNÍM DÍLEM
01:08:09 VYJADŘUJÍCÍM NAŠI LÁSKU K SOVĚTSKÉMU LIDU,
01:08:12 HOLD ČESKOSLOVENSKÉHO LIDU STALINOVI.
01:08:17 ANO, NÁŠ PRACUJÍCÍ LID MILUJE STALINA.
01:08:21 MILUJE HO JAKO ŽÁKA A SPOLUBOJOVNÍKA LENINOVA.
01:08:25 MILUJE HO JAKO VŮDCE HRDINNÉHO SOVĚTSKÉHO LIDU,
01:08:28 JAKO SVÉHO OSVOBODITELE.
01:08:31 MILUJE STALINA JAKO RODNÉHO OTCE PRACUJÍCÍCH CELÉHO SVĚTA,
01:08:35 KTERÝM UKAZUJE CESTU VPŘED.
01:08:45 -Můžu tě o něco poprosit?
-No?
01:08:50 Zahoď to někde.
01:09:01 -Mám to ještě z protektorátu.
-Bojíš se něčeho?
01:09:10 -Radši bych to tady neměla.
-Kdybys něco potřebovala, tak...
01:09:35 -Ahoj.
-Ahoj.
01:09:50 -Ty jsi nemocná?
-Pojď ke mně.
01:09:58 -Nepůjdeš do nemocnice?
-Neboj se.
01:10:04 ŠKOLNÍ ZVONEK Kdo je se vším hotov, může jít.
01:10:09 Domnosil a Senft, pojďte sem.
01:10:12 Já? Co jsem zase provedl?
01:10:20 Honzíku, paní Senftová byla tak hodná a přihlásila se,
01:10:23 že se o tebe bude starat, dokud tvá maminka bude v nemocnici.
01:10:26 -Takže teď půjdeš k Senftovým.
-Hm.
01:10:33 O PETRUŠKU SE STARALA TETA Z MODŘAN,
01:10:35 ALE TO JSEM SE DOZVĚDĚL AŽ POZDĚJI.
01:10:40 Pojď!
01:10:52 To je, co?
01:11:11 To je fantastický! To je všechno tvoje?
01:11:15 -Jo.
-Já se z toho snad zblázním!
01:11:22 Ty vole, to je epesní!
01:11:33 Ježiš Mariá! To se nesmí!
01:11:35 -Co se nesmí?
-Táta by to poznal.
01:11:39 Počkej chvilku.
01:11:55 -Půjč mi to taky.
-Nech to!
01:11:57 Neumíš s tím. Mohl bys to rozbít.
01:12:12 -Půjč mi to, já to nerozbiju.
-Táta by to poznal.
01:12:22 To je tlustá Berta.
01:12:27 -Střílí?
-A jak!
01:12:29 -Ukaž!
-To nejde.
01:12:31 Bojíš se. Bojíš se, je to jasný.
01:12:47 Zacpi si uši. Pozor!
01:12:53 Doprdele!
01:13:00 Tady odtud se střílelo.
01:13:11 To chtěl Domnosil.
01:13:14 POLEKALA MĚ RYCHLOST TÉ ZRADY, ALE KDYŽ JSEM POTOM VIDĚL,
01:13:18 CO JSEM VIDĚL, VŠECHNO JSEM MU ODPUSTIL.
01:13:23 Ježíši Mariá!
01:13:26 Tak to se ti teda povedlo! Prdlajs v nemocnici!
01:13:29 Prdlajs soudružka! Je podezřelá ze spiknutí!
01:13:31 Mě vůbec nezajímá, co říkala učitelka!
01:13:33 Ten kluk musí z domu!
01:13:36 Já se nenechám kvůli nějakýmu hajzlíkovi zničit!
01:13:41 VLADIMÍRE ILJIČI, JÁ VÍM, ŽE NEJSPÍŠ NEMÁŠ NADPŘIROZENOU MOC.
01:13:48 ALE JESTLI SE MÝLÍM, NEMĚJ MI TO ZA ZLÉ.
01:13:52 PROTOŽE KDO SE V TOM MÁ VYZNAT? TAK, PROSÍM TĚ, JESTLI JI MÁŠ,
01:13:58 ZACHRAŇ MAMINKU, NEBO JÁ TO TADY NEVYDRŽÍM.
01:14:02 ZA TO V TEBE BUDU VĚŘIT AŽ DO SMRTI
01:14:05 A BUDU VYZNÁNÍ KOMUNISTICKÉHO. TY SE, PANE BOŽE,
01:14:09 NA MĚ NEMŮŽEŠ ZLOBIT, PONĚVADŽ JSI MI NIKDY NEPOMOHL.
01:14:22 Honzo! Ještě jednu lumpárnu a jdeš do polepšovny.
01:14:27 Přes všechnu moji dobrotu. Pamatuj si to!
01:14:38 AČKOLIV PAN SENFT I JEHO PANÍ BYLI TAKY KOMUNISTÉ,
01:14:41 NIKDO SI U NICH NEZPÍVAL. ANI PO RÁNU,
01:14:44 I KDYŽ JE DO PRÁCE VOZILA NÁDHERNÁ TATROVKA.
01:15:01 AŽ MNOHEM POZDĚJI JSEM SE DOZVĚDĚL,
01:15:03 ŽE MAMINKA NAPSALA PANU PREZIDENTOVI DOPIS,
01:15:06 VE KTERÉM VYJÁDŘILA OBAVU, JESTLI PŘI POPRAVÁCH
01:15:08 NEDOŠLO K OMYLU.
01:15:10 MÍSTO ODPOVĚDI SEBRALA MAMINKU BEZPEČNOST.
01:15:21 V TÉ DOBĚ NEJVĚTŠÍ CTIŽÁDOSTÍ KAŽDÉHO Z NÁS
01:15:24 BYLO VLASTNIT PRAVOU AMERICKOU ŽVÝKAČKU.
01:15:27 JEDNOU PO PIONÝRSKÉ SCHŮZCE NASKYTLA SE MOŽNOST
01:15:30 VYHRÁT CELÝ BALÍČEK.
01:15:35 -Góóól!
-Hovno gól!
01:15:39 Ruka to byla. Kopeme penaltu.
01:15:43 Nic jste nevyhráli, kopeme deset!
01:15:45 -Pět čtyři!
-Pět čtyři!
01:15:53 Pánové, zdrháme!
01:15:55 Stůj, ty svině! Venco! Za nima!
01:16:06 KLUCI SE HLASITĚ MODLÍ
01:16:11 A poklusem! Ale honem!
01:16:16 -Au! To bolí!
-Běžte! Já vám dám kostel!
01:16:20 -Utíkej, no tak!
-Ale my jsme pronásledovaný!
01:16:24 -Tak běžte do pionýra!
-Vždyť já nejsem pionýr!
01:16:26 Do toho mi nic není! A ven!
01:16:30 NAŠTĚSTÍ ANI NEPŘÁTELE NENAPADLO, ŽE BY PIONÝŘI
01:16:33 MOHLI HLEDAT OCHRANU U KONKURENČNÍ VÍRY.
01:16:36 A TO NÁS ZACHRÁNILO.
01:16:38 -Hele, kde máš tašku?
-Ježíš Mariá!
01:17:02 Senfte, pojď nahoru, chlapče.
01:17:13 Kdepak máš brašnu? Tady, na vracenkách.
01:17:21 Tak si ji příště lépe hlídej. Doufám, že to dneska bylo naposled.
01:17:30 Pozdravuj tatínka.
01:17:33 ČEKAL JSEM, ŽE MU DÁ JEŠTĚ PUSU, ALE NEUDĚLAL TO.
01:17:41 -Postřeh!
-Okopeš si boty.
01:17:48 -Postřeh!
-Neblbni.
01:17:50 CINKOT ROZBITÉHO SKLA Ty vole!
01:17:55 Tak pojď! Pojď se pochlubit!
01:18:05 Poklona, madam. Je to váš synáček?
01:18:10 Ty hnusný zvíře!
01:18:13 Ne, počkejte, ne tamten. Tenhleten!
01:18:15 -Au!
-Pusťte ho!
01:18:17 -Co se stalo?
-On už vám to řekne sám, pionýr!
01:18:23 Bude toho nejmíň za dva tisíce, milostivá.
01:18:25 -To chtěl Honza.
-Marš domů!
01:18:32 Tady máš klíč a ať už tě tu nevidím,
01:18:35 ty hnusnej spratku! Pro dobrotu na žebrotu!
01:18:40 Jo, to víte. A co ty prachy!
01:19:35 PŘECE JEN SE STAL ZÁZRAK.
01:19:37 -Mami!
-Honzo!
01:19:41 ALE ZAŘÍDIL HO PRACOVNÍK STB, KTERÝ MAMINKU PROPUSTIL Z VĚZENÍ.
01:19:45 -Pojď sem.
-Ty už nebudeš nemocná?
01:19:54 Už ne.
01:19:56 V noci na 2. března 1953 došlo u J. V. Stalina
01:20:01 k náhlému mozkovému krvácení, které postihlo životně důležité
01:20:06 mozkové oblasti. Nastalo ochrnutí pravé nohy, pravé ruky,
01:20:10 -ztráta vědomí a řeči.
-Bude válka!
01:20:13 Vy kreténi, jak jste na to přišli, že by ho mohli nechat umřít?
01:20:17 Hele, zhebne jako každej jinej.
01:20:19 Ty blbečku, kdybys byl trochu chytřejší,
01:20:21 tak bys věděl, že v Sovětským svazu
01:20:23 mají nejlepší lékaře, léky, vědce a vůbec všechno!
01:20:27 Seš blbej? Myslíš, že je někdo nesmrtelnej?
01:20:31 Sám seš blbej. O co se chceš vsadit, že neumře?
01:20:34 -O stovku!
-Tak o stovku,
01:20:37 -Platí!
-Kopyto, jelito, platí to!
01:20:41 SLOVENSKY:
01:20:42 Přísaháme proto při památce velikého Stalina,
01:20:47 že budeme ještě odhodlaněji bojovat za zachování míru,
01:20:54 že budeme upevňovat svoji bojovou jednotu
01:21:00 zbraněmi lidové demokracie a spolu s pracujícími
01:21:07 kapitalistických a utlačovaných zemí
01:21:11 vybudujeme naši vlast jako jednu z pevností
01:21:17 světového tábora míru. To přísaháme, přísaháme, přísaháme!
01:21:28 Přísaháme, přísaháme, přísaháme!
01:21:35 HUDBA HRAJE INTERNACIONÁLU
01:21:44 -Jsou tam i nějaký drobný.
-To neberu.
01:21:48 Jak to?
01:21:49 To není sázka, když je to předem jasný.
01:21:54 NEMRZELO MĚ ANI, ŽE MĚL DOUDA PRAVDU,
01:21:56 ALE ŽE SE MOJE NOVÁ VÍRA UKÁZALA PŘEMRŠTĚNOU.
01:21:59 KDYŽ NĚKOLIK DNÍ NA TO UMÍRAL PREZIDENT GOTTWALD,
01:22:03 BYL UŽ JSEM MOUDŘEJŠÍ A S NIKÝM SE NESÁZEL.
01:22:08 JEŠTĚ NA MAUZOLEU NEZTUHL ČERSTVÝ JÍL
01:22:14 NEDOZNĚL CHORÁL ZPĚVŮ A STESK SE NEZHOJIL
01:22:21 NEOSCHLA JEŠTĚ ROSA NA VĚNCÍCH REPUBLIK
01:22:26 A ZNOVU BLESK A KOSA A ZNOVU SMRT A VZLYK
01:22:33 NA ČECHY PADÁ TÍHA A V HŘMĚNÍ SMUTEČNÍCH DĚL
01:22:38 ACH, TRYZNA TRYZNU STÍHÁ JAK V TRYSKU LETADEL
01:23:34 -Prosím.
-Děkuju.
01:23:43 -Půjdeš první?
-Ne, ne, poslega.
01:23:45 -Předposlega.
-Vy jste jak malí kluci.
01:23:58 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:24:00 Pojď, dělej! Pojďte!
01:24:02 ZATÍMCO OSTATNÍ PROŽÍVALI NEZKALENÉ VZRUŠENÍ,
01:24:05 JÁ SE TRÁPIL, ŽE V NEJLEPŠÍM PŘÍPADĚ PŘIJDU
01:24:07 DOMŮ POZDĚ A ZASE ZPŮSOBÍM STAROST MAMINCE.
01:24:10 -Tak pojď, na co čekáš?
-No jo!
01:24:14 -Pojď!
-Pojď sem!
01:24:20 -Dobrý! Perfektní!
-Bezva! Vyšlo to!
01:24:25 -Tak jdem.
-Kluci, počkejte, já nikam nejdu.
01:24:29 Počkej, co blbneš? Teď už tě nikdo nevyhodí.
01:24:32 -Já vím.
-Vypadáš perfektně.
01:24:35 No jo. Já musím domů.
01:24:38 -Co blbne?
-Tak ahoj.
01:24:46 ČÍM VÍCE JSEM SE BLÍŽIL DOMŮ, TÍM VÍC JSEM CÍTIL,
01:24:50 ŽE MÉ ROZHODNUTÍ JE HODNO DOSPĚLÉHO KLOBOUKU
01:24:52 PO PANU LEDEREROVI.
01:24:54 A PROTOŽE JSEM ZATOUŽIL UDĚLAT MAMINCE RADOST,
01:24:57 KOUPIL JSEM JÍ KNÍŽKU, JEJÍŽ VAZBA MĚ UPOUTALA
01:25:00 SVOU VESELOU BARVOU.
01:25:07 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:25:11 -Já bych prosil tuto knihu.
-Kterou.
01:25:14 -Tuto.
-Dvacet korun.
01:25:26 Na shledanou.
01:25:29 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:25:31 Copak sis to koupil? Hm.
01:25:40 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
01:25:43 A až to maminka přečte, tak mi řekneš, jak se jí to líbilo.
01:26:11 -Ahoj.
-Ahoj.
01:26:12 Kde jsi se zas toulal, co?
01:26:15 Jéžiš, co to je?
01:26:24 To je dárek pro tebe.
01:26:27 -Hele, co jsi zase provedl?
-Nic.
01:26:53 Ty nemáš radost?
01:26:55 Mám radost, žes mi chtěl udělat radost.
01:26:58 -Ale příště se radši poraď, ano?
-Ano.
01:27:02 A TAK JSEM POCHOPIL, ŽE VÍRA V LEPŠÍ SVĚT
01:27:05 A ŠŤASTNOU BUDOUCNOST JSOU JENOM V NÍ SAMÉ
01:27:08 A VE MNĚ A V NÁS A V NIČEM JINÉM.
01:27:21 NAVĚKY BUDE STÁTI STRÁŽ NAD ŠTĚSTÍM LIDSTVA, NAD MÍREM.
01:27:27 NA VĚKY BUDE S NÁMI, BUDE NÁŠ,
01:27:31 Ó ZEMĚ, JEŽ LETÍŠ DNES SMUTNA VESMÍREM.
01:27:36 ON NA VĚKY NÁS POVEDE. BUDE NÁM VŠTĚPOVAT NADĚJI A VÍRU,
01:27:43 S NÍM NÁRODY JAK DOBŘÍ SOUSEDÉ BUDOU ŽÍT ŠŤASTNÉ,
01:27:50 V POKOJI A MÍRU.
01:28:01 Skryté titulky L. Kassahunová
Píší se padesátá léta a v Praze na Letné vyrůstá obří Stalinův pomník. Desetiletý Honzík Domnosil se stěhuje z maloměsta do Prahy ke své mamince. Je to pěkný rošťák, už během prvních několika dní stačí rozbít bidet v novém bytě, pokousat ředitele školy a zničit žákovskou knížku. Ovšem doba se na jeho dětské duši značně podepíše. Rozvedená maminka upřímně věří v dobro komunismu, na rozdíl od jejího skeptického přítele, „reakcionáře“ Františka. Honzíkovi nejlepší kamarádi navíc navštěvují hodiny náboženství; otce jednoho z nich komunisté nedávno popravili. Zmatený chlapec, střídavě ovlivňovaný katechismem a učením velikánů světového proletariátu, se snaží svá uličnictví zachraňovat modlením, ale marně. Snad to bude tím, že jednou prosí Boha, podruhé zase V. I. Lenina…
Vtipnou, poněkud hořkou komedii s nostalgickým názvem Vracenky (odvozeným od klukovské míčové hry, ve které se kope na jeden dotek) natočil režisér Jan Schmidt podle scénáře Milana Ležáka v roce 1990. Snímek s pečlivě budovanou dobovou atmosférou, s vloženými filmovými a rozhlasovými dokumentárními záznamy, je určen pro celou rodinu. Příběh se opírá o scenáristovy vlastní zážitky a proplétají se v něm nevinná dětská uličnictví s nenapravitelným násilím světa dospělých.