Pohnutý osud lékaře a filozofa Jessenia ve filmové verzi úspěšného televizního seriálu (1990). Hrají: P. Čepek, E. Černá, R. Hrušínský, M. Huba, M. Nedbal, M. Kňažko, L. Suchařípa, T. Fischerová, J. Kačer, J. Kanyza a další. Scénář V. Körner. Kamera I. Šlapeta. Režie M. Luther
00:00:29 Táto, táto! Pojď sem! Rychle!
00:00:32 Pojď sem, táto!
00:00:48 Co chceš? Odkud sem jedeš, chlape?
00:00:52 Bloudím tu po krajině. Dobří lidé, kde právě jsem?
00:00:55 Kde bys byl, v Čechách.
00:00:58 V Čechách, říkáte. Tak to jsem dobře.
00:01:05 Jako racek věštící bouři, býval ještě v pokojných dobách
00:01:11 vysílán rudý posel před všemi ostatními.
00:01:16 Ohněnoš, pravá to tvář válečného boha,
00:01:21 aby zvěstoval lidu biblický čas umírání.
00:03:24 NAŘÍKÁNÍ RANĚNÝCH
00:03:26 Co se stalo?
00:03:29 Počkejte! HLASITĚ KŘIČÍ BOLESTÍ
00:03:36 Nemůžu se ani pohnout. Shodili mě z koně, idioti, mohamedáni.
00:03:42 Ale zastavili jsme je.
00:03:47 -Utrpěli jsme vítězství.
-Chvála Bohu.
00:03:50 Ale s bojováním je konec. Zatím jsou to jen zlámaná žebra.
00:04:01 Akorát že na koně hned tak nevylezete.
00:04:03 Vypadá to zle, příteli, smrdí to mírem.
00:04:08 Opatrně, hovado! Chceš mě zabít?
00:04:18 Hněte sebou, máme tu další.
00:04:21 Doktore, pojďte nám podříznout tu krysu,
00:04:24 okrádá mrtvé jako nějaké zdechliny.
00:04:27 Nejsem kat.
00:04:31 KŘIK ZABÍJENÉHO
00:04:50 HURÓNSKÝ SMÍCH
00:05:08 -Keplere, ty ještě žiješ?
-Zatím ano.
00:05:13 -Přivezli sem hraběte de la Tore?
-Koho?
00:05:15 No přece Thurna.
00:05:18 Doufám, že ještě žije. Dluží mi za horoskop.
00:05:21 Leží ve stanu. Tak on není Němec?
00:05:24 Grandi! Aby je člověk sháněl až do hrobu!
00:05:32 NAŘÍKÁNÍ RANĚNÝCH
00:05:33 Je to jenom řezničina, marná práce.
00:05:35 Většinou zatlačuju oči.
00:05:37 -Vojna je universita vitae.
-Škola poznání, to ano.
00:05:42 Viděl jsi, co s sebou vláčejí Turci?
00:05:46 Zvětšuje to a zmenšuje.
00:05:52 A ty tabulky na počítání, co mají? Pohani!
00:05:57 Přibližuje to hvězdy.
00:05:59 Co tu chce ten chlap! Vyhoďte ho!
00:06:03 Tady ho máš.
00:06:06 Předpověděl jsem vám přece, že zemřete v posteli,
00:06:09 jak se na pořádného vojáka sluší a patří.
00:06:15 Ty jsou z orientu, vyloupnuté ze šavle osmanského paši.
00:06:21 Vidím. Toho nám teď chodí jako smetí.
00:06:27 -Ještě něco?
-Nic víc, pane Fels.
00:06:31 Ale potřeboval bych peníze. Jsem momentálně bez prostředků.
00:06:35 Neznámým lidem nepůjčuju. Kdo vás za mnou poslal?
00:06:39 Já, otče.
00:06:42 To je sice pěkné, ale kdo má to tvé milosrdenství stále platit?
00:06:46 Pán není prosebník. Je to nový doktor
00:06:48 filosofie a medicíny na univerzitě.
00:06:51 Aha! Zase jeden, co cítí mršinu jako krkavec.
00:06:57 Takže vy jste něco jako Kristus a já mám být Lazar. Je to tak?
00:07:06 Víra je dobrá ve věcech duchovních, pane Fels.
00:07:11 -Ale pokud jde o tělo...
-Ah! Podágra, hnití zaživa!
00:07:18 Není naděje, já vím. Ale když začne pršet, můžu se zbláznit.
00:07:24 Déšť je šedivý, zvuk je šedivý, plazí se to po domě jako zmije.
00:07:33 -Smím se na vaši nohu podívat?
-Cože?
00:07:36 Vy ne! Ona!
00:07:50 Už se to hojilo a najednou to začalo hnít.
00:07:57 -To stačí, slečno.
-Tak co? K jakému konci, doktore?
00:08:06 -To není podágra, pane Fels.
-Ne?
00:08:10 -Bohužel, teplo tomu nepomůže.
-A co by pomohlo?
00:08:17 Dejte mi hodinu na rozmyšlenou.
00:08:20 Dříve jsme používali na podobné vředy žloutek
00:08:24 a směs růžového oleje. A samozřejmě vypalování.
00:08:28 -A dnes?
-Na to je těžká odpověď.
00:08:33 Učili nás, že co nevyléčí léky, vyléčí železo.
00:08:38 A co nevyléčí nůž a oheň, je nevyléčitelné.
00:08:43 -Ale ani to neplatí.
-A co tedy?
00:08:46 V polním lazaretu se nám často stávalo, že jsme ráno našli
00:08:50 raněné, kterým felčaři nestačili vypálit rány, živé a dobře vyspalé.
00:08:57 A ti, které jsme ošetřili, se naopak zmítali v horečkách
00:09:00 a strašných bolestech z otravy na pokraji smrti.
00:09:06 To ho chcete ponechat osudu?
00:09:11 Lidské tělo je jako tohle kuře.
00:09:16 Trochu složitější a propletenější kus masa, nic víc.
00:09:21 Bože! Jak jsme suroví k cizí bolesti!
00:09:33 Kdy že to všechno skončí? Až jednou vyjdu na slunce
00:09:38 a vlasy budu mít celé bílé?
00:09:59 Tak? Bude to pro mě vysvobození.
00:10:09 I pro něj.
00:10:21 -Co je to?
-Odvar z makovic.
00:10:23 Jen to vypijte. Do dna.
00:10:37 -Uklidněte se, pane Felsi.
-Nemůžu za to, doktore.
00:10:44 Znám lidi, kteří si myslí kdoví co, když získají trochu peněz.
00:10:51 Ale mně už nezáleží na ničem. Je to strašné,
00:10:54 ale já už chci jen žít. Dám vám celý svůj majetek.
00:11:01 -Nechci ho, pane.
-Tak co chcete?
00:11:10 Ji?
00:11:30 DÍVČÍ SMÍCH
00:11:40 -A teď mě přenes přes práh, drahý.
-Já tě asi neunesu.
00:11:46 Tak tě přenesu já.
00:11:55 Jsi jako pírko. Jako otec.
00:12:12 Co když tě zklamu, Johanne? Budeš se zlobit?
00:12:17 Ale ne. Pokusíme se. Nebo budeme spát.
00:12:24 -Jen tak?
-Hm.
00:12:28 To mě mrzí. Jak ty k tomu přijdeš?
00:12:35 Začínáme nějak od konce. Bez vášně, bez dvoření.
00:12:43 O to přece nejde.
00:12:50 Připadáš mi jako můj bratr a ne manžel.
00:13:00 Kráčej tam, kam tě vábí osud. V této náruči matky měst
00:13:07 se nabízí tolik cest a jenom jedna vede k cíli.
00:13:13 Nové století se otevřelo. Bude jeho výhrou?
00:13:18 Za jaký čas a za jakou cenu?
00:13:23 Nebo zapadne jako kámen v tomto neznámém
00:13:27 životem přesyceném a přesto lákavém bludišti.
00:13:33 Nový vyslanec španělského dvora!
00:13:45 Zařiďte to sám.
00:13:50 -Sedněte si.
-Ale Veličenstvo...
00:13:53 -Dvorní etiketa nedovoluje, aby...
-Jen se nebojte.
00:13:58 Nutím každého, aby jednal proti své vůli.
00:14:02 Tak se z něho stane poddaný a jeho rozum změkne.
00:14:06 Prosím.
00:14:09 Moudrost nám káže využívat slabosti druhých.
00:14:14 Nechte spát Macchiaveliho.
00:14:17 Věc je dobrá, pokud vyhovuje nám samotným.
00:14:21 Jsou však věci i nad námi, Veličenstvo.
00:14:24 Domina absoluta je katolická církev.
00:14:27 Ale v tého krajině je dvojvládí. Impérium mixtum.
00:14:34 Hlavně klid.
00:14:35 Máme odlišné informace. Je to krajina husitů.
00:14:41 Jak jim jen trochu povolíte, budou vyvádět jak ten jejich Žižka.
00:14:44 Ty časy jsou už dávno za námi.
00:14:46 Boj o víru je věčný! Koho vláda, toho náboženství!
00:14:52 -Co tak křičíte!
-Poddaní musí poslouchat!
00:14:57 Hnus!
00:15:00 Dýchl mi do tváře! Otrávil mě!
00:15:04 Ať jde pryč!
00:15:07 Příležitostně mě opět navštivte. Nebo radši nikdy.
00:15:13 Veličenstvo! To byste neměl.
00:15:16 -Nemáme už mnoho spojenců.
-Nepotřebuji žádné!
00:15:21 Jak mohou slizcí plazi pochopit velikost lva!
00:15:47 Vypadá to dobře. Jste očekáván. Prosím.
00:15:56 -Jak je vám, Veličenstvo?
-Smutno, Jessenie, až na smrt.
00:16:04 ŘEV LVA
00:16:08 Slyšíš? Umírá žízní. U pramene, jako já.
00:16:19 Na pocity se neumírá, Veličenstvo.
00:16:23 -Přišel jsi mě potěšit?
-Já těžko.
00:16:28 To je výsadou žen. Sám jste to říkal.
00:16:32 Žen?
00:16:39 Žádný mozek, žádná duše, žádný stesk.
00:16:47 Veličenstvo, chtěl bych v Praze předvést veřejnou pitvu.
00:16:52 Jsi přece anatom. Před tebou se otvírá tělo jako kniha.
00:17:01 Co jsi tam přečetl?
00:17:07 Kde je ukrytý pramen věčného života?
00:17:10 Nikde, Veličenstvo. Všechno je v pohybu.
00:17:17 Co se zrodilo, musí umřít.
00:17:20 Nudíš mě! Na to mám zpovědníky!
00:17:32 SMÍCH A VESELÝ HOVOR
00:17:40 -Co říkáš? Hotové inferno, co?
-To teda ano.
00:17:43 Člověk by zapomněl, že je ženatý.
00:17:45 Opatrně, Johanne, Venuše rozlívá zelenou barvu.
00:17:53 Máš pravdu, tady nedělá ani tajný sekretář nic na tajnosti.
00:17:58 Jsem váš. Páni si přejí děvčata, že?
00:18:01 Zatím ne. Máš ještě to šárecké?
00:18:03 Zajisté.
00:18:04 Tak jednu skleničku sem a druhou tam, mistře Jakube.
00:18:07 K službám, pane magistře.
00:18:10 Celý svět je dnes v Praze u koryta.
00:18:14 Podívej, alchymisti. Splachují kameny mudrců.
00:18:18 V tomhle smetišti se ztratíš jako kamínek, Jessenie.
00:18:21 Do smrti budeš dostávat pravidelné reguláres
00:18:23 a po čase tě i práce omrzí. Hotový ráj.
00:18:28 Tomu pánovi věnuj svoji zvláštní přízeň, mistře Jakube.
00:18:32 Ten si doktorát opravdu vyštudoval, ne koupil.
00:18:37 Klaním se s neskonalou úctou, pane, služebník.
00:18:43 Vaše vínko, pane.
00:18:50 Buď je to cítit rybinou, nebo do toho nalil ocet.
00:18:56 Jaká krajina, takové víno.
00:19:03 Zafouká větřík a vytrhne strom i s kořeny.
00:19:07 Ale travičkou sotva zavlní.
00:19:11 My jsme ta travička, zelená, polívaná...
00:19:23 Seřadit se a dělejte to jako obvykle. Ne abyste zase...
00:19:28 Tak pojďte a potichu.
00:20:30 A toto choromyslné individuum nám vládne.
00:20:35 Takhle tedy hledá pramen věčného života.
00:20:41 -Morbus et mortis ratio.
-Podle práva.
00:20:44 -V jakém stavu je mrtvola?
-Tělo je neporušené.
00:20:49 -Bolest je hrozná věc, pane.
-Je.
00:20:55 Jenže pro lékaře je to někdy jediná možnost,
00:20:59 jak najít nemocné místo.
00:21:05 Ale řezat mrtvého jako dobytek, na co je to dobré?
00:21:12 -Může ještě posloužit živým.
-No, posloužit.
00:21:17 Vyznávám víru podobojí a tam je psáno:
00:21:23 Kdo prolévá lidskou krev, toho krev bude lidmi prolita.
00:21:28 A to mi říká zrovna pražský kat?
00:21:32 Pro mě je to živobyti, ale vy ze zvědavosti.
00:21:41 -Za to vás stihne trest.
-Věštíte i budoucnost, Mydláři?
00:21:48 No co, nelíbí se vám?
00:21:51 Takovou ruku jsem viděl u lidí, co měli jednu utkvělou myšlenku
00:21:55 a pro ni obětovali všechno. Slávu, štěstí a nakonec i sebe.
00:22:10 Možná jim ta myšlenka stála za to.
00:22:15 Pojď, Jakube, sundáme toho oběšence.
00:22:23 ZVONĚNÍ ZVONCE
00:22:30 Urozené ctihodné a šlechetné panstvo a dámy,
00:22:35 jakož i vy ostatní, kteří jste se v hojném počtu dostavili.
00:22:39 Pod zorným úhlem věčnosti je všechno naše konání nepodstatné.
00:22:43 Nevíme a nebudeme vědět, říkávali latiníci.
00:22:47 Po rocích nekonečné zbožnosti a strachu
00:22:50 se však moudří tohoto světa vracejí k poznání.
00:22:56 Prosíme i nadále Boha o pomoc, ale současně se musíme přičinit
00:22:59 i my samy.
00:23:01 Nescimus set sciemus. Nevíme, ale chtějme vědět.
00:23:12 Ecce homo!
00:23:15 Člověka naplňuje hlubokou pokorou dokonalost
00:23:17 tohoto nejdůmyslnějšího zázraku ve vesmíru.
00:23:22 Dnes přistupujeme ke koruně lidského těla,
00:23:25 k otevření lidské hlavy a jejího největšího tajemství - mozku.
00:23:29 Jeho hmota je nekonečná. A jako každá energie
00:23:32 i myšlenka vycházející z mozku nezničitelná.
00:23:37 Co bylo jednou vysloveno, to už se neztratí.
00:23:41 Zůstává to mezi námi, aby se objevilo v pravý čas.
00:23:48 Jakube, lancetu.
00:24:38 -Dělejte něco!
-Co je?
00:24:43 -Pánové? Co to má znamenat?
-Z cesty! Nepřekážej!
00:24:48 No tak, páni, Majestát je churav, odmítá s kýmkoli jednat.
00:24:52 S námi bude muset. A tentokrát to nebude o daních.
00:24:55 Ale nemáte předepsaný oděv na audienci.
00:25:01 Stůjte! To je urážka Majestátu!
00:25:05 -Jen přes moji mrtvolu!
-Jenom klid!
00:25:09 Vypadá to tak, pane kancléři. Radši se do toho nepleťte.
00:25:14 Oženil jste se nejen s katoličkou, ale s celým hispánským dvorem,
00:25:18 vy zrádce Čech!
00:25:20 To říkáte vy mně, Thurne? Kolik je mezi vámi skutečných Čechů!
00:25:24 To je sprostá demagogie, pane z Lobkovic.
00:25:27 Víme dobře, o co vám ve skutečnosti jde!
00:25:29 Císař jde!
00:25:48 S vámi bych se nechtěl střetnout o samotě, Thurne.
00:25:52 -Vaše oči září krutostí.
-Zabíjel jsem za Vás Turky.
00:26:00 A teď jste přišel zabít mne? Proč ne?
00:26:05 Postavili jsme se za vás na zemském sněmu, Veličenstvo.
00:26:09 -Chcete vyvolat v naší zemi válku!
-Žádáme svobody!
00:26:13 Nehádejte se!
00:26:18 Kdo z vás ode mne ještě nic nedostal
00:26:21 a nechce nic pro sebe?
00:26:24 Jeden jediný spravedlivý a vyhovím vám.
00:26:31 Nikdo? Samozřejmě!
00:26:40 Pane Bože! Co je zase tohle?
00:26:46 Jsem Albrecht Jan Smiřický, Výsosti.
00:26:50 A co bys chtěl? Chceš se stát českým králem jako Matyáš?
00:26:57 Ano, Výsosti. Po vaší smrti.
00:27:03 Po smrti?
00:27:06 To je konec!
00:27:08 Je mi zle!
00:27:13 My, Rudolf II., z boží milosti volený římský císař
00:27:18 a uherský, český, dalmatský, chorvatský etc. král,
00:27:25 k věčné paměti známo činíme tímto majestátem naším a nařizujeme:
00:27:31 Aby v tomto království mezi všemi třemi stavy,
00:27:35 jakož se stranou podjednou i často dotčenou stranou podobojí,
00:27:42 nyní i pro budoucí časy, všelijaká láska, svornost, pokoj
00:27:48 a dobré srozumění na rozkvět a zachování obecného míru zůstaly.
00:27:55 Povolujeme proto svobod vyznání podle české konfese stavu panskému,
00:28:00 rytířskému, taky Pražanům, horníkům a jiným městům s lidmi poddanými
00:28:07 a sumou všem. Aby věrní naši milí království českého, co se víry
00:28:13 týče, kéž strana strany aby nehaněla, ale spolu byly zajedno,
00:28:19 jak člověka dobří přátelé. Toť od nás pro zachování lásky
00:28:25 a svornosti na věčné časy věrně míněno a nařízeno jest.
00:28:37 A ty mně chystáš co, Jessenie? Hrob?
00:28:41 Veličenstvo, pro ten svatý mír musíte být naživu co nejdéle.
00:28:48 I ten nejhorší mír je lepší, než vojna s poddanými.
00:28:58 Pojď blíž.
00:29:07 -Proč jste mě všichni opustili?
-Teď musíte především spát.
00:29:12 Počkej trochu.
00:29:21 Taky si myslíš, že jsem blázen, že?
00:29:25 Neurazte se, Veličenstvo, ale připadáte mi jako děcko,
00:29:29 které rodiče zanechali v černém lese.
00:29:39 -A ty, Jessenie, ty máš někoho?
-Naštěstí mám ženu.
00:29:51 -A děti?
-Ne. Ani po deseti letech.
00:30:03 Buď rád.
00:30:05 Aspoň se nemusíš s nikým dělit.
00:30:10 Máš matku a milenku zároveň. To je sen.
00:30:21 Prosím, tudy, pánové. Rektor se omlouvá.
00:30:25 Musel nutně odejít do židovského města v obchodní záležitosti.
00:30:31 Tak jsme se konečně dočkali. Naše slavná univerzita
00:30:38 už dávno měla patřit českým stavům.
00:30:41 Měli jste vidět studenty s jakým nadšením přijali zprávu
00:30:44 o vaší finanční pomoci.
00:30:47 To je jen první krok. Uděláme si z ní svatostánek.
00:30:53 Jessenie, co se mračíte? Celibát padl.
00:30:57 Uděláme z vás řádného profesora.
00:31:01 A to je co?
00:31:04 Památka na slavnou pražskou anatomii.
00:31:07 Vidíte, i ten váš starý známý se usmívá.
00:31:10 Jen aby to nebylo to jediné, co tu po nás zůstane.
00:31:12 Nebojte se, doktore. Povoláme nejlepší učence z Evropy,
00:31:18 jak se sluší a patří na slavné Husovo učení.
00:31:22 Ale naší víry! Žádné tmáře!
00:31:28 Dejte si říct, Jessenie.
00:31:30 Nechte Rudolfa jeho šarlatánům. Váš svět je tady.
00:31:35 Ale tam je taky svět plný ticha a přízraků,
00:31:38 které je třeba léčit.
00:31:41 Je to kretén.
00:31:43 Olizování sprostých obrazů, to je projev rozkladu.
00:31:47 Je to plachý a opuštěný člověk.
00:31:49 Tudy, prosím, páni.
00:31:52 -Už to nebude dlouho trvat.
-Na lokaje vás je škoda.
00:31:57 Clarissimus rektor.
00:32:05 Ti Židi ho tam zřídili!
00:32:09 ZVONĚNÍ ZVONU
00:32:18 Proboha, mor! Já jsem to tušil!
00:32:22 Přinesl to od nich, od Židů! Adonai udeřil! Běda nám!
00:32:26 Upokojte se, jste přece rozumný člověk!
00:32:29 NAŘÍKÁNÍ NEMOCNÉHO
00:32:33 Ano.
00:32:35 -Sežeňte kukly a rukavice.
-Ano.
00:32:40 Utěsněte dveře.
00:32:43 Vykuřte sklepy octovými výpary.
00:32:49 A hlavně označte všechna místa, kam můžou jen zdraví.
00:32:53 Ano.
00:32:56 Tělo je jen hmotný výraz naší bezmoci.
00:33:02 Mor je nestranný, zasahuje všechno.
00:33:05 Ti, co zavčas uprchnou jako císař Rudolf,
00:33:07 jenom roznesou nákazu dál, neboť kdokoli z nich
00:33:11 nese na čele neviditelnou pečeť.
00:33:14 Macchiaveli si zapsal při poslední morové nákaze
00:33:17 ve Florencii strašlivou větu: Viděl jsem lékaře,
00:33:20 jak tančili na hrobech a volali: Sláva moru!
00:33:25 Ale nejenom pro své kšefty. Ona černá éra znamenala také
00:33:29 začátek všech věd a převratných objevů.
00:33:34 ZVONĚNÍ ZVONŮ A PLÁČ DÍTĚTE
00:33:41 Z JEDNÉ TRUHLY SE OZÝVÁ NÁŘEK
00:33:43 -Magnificence, slyšel jste?
-To snad ne!
00:33:48 -Ten člověk žije!
-Zemře po cestě.
00:33:50 -Kdo vám vystavil úmrtní list?
-Některé věci nechte, jak jsou!
00:33:53 To přece nejde!
00:33:55 My za vás tu špínu nesmyjeme a vy za nás taky ne!
00:33:57 To není možné!
00:33:59 -Klid, jen klid.
-Radím vám dobře, doktore!
00:34:17 Popiš mi typické příznaky, Ambrózie.
00:34:22 Zduření uzlin, kůže se zbarvuje do fialova.
00:34:26 Vznikají krevní podlitiny, které zčernají.
00:34:31 Choroba je provázena horečkou, blouzněním, stavy úzkosti
00:34:36 a celkovým vyčerpáním. Někteří zvracejí.
00:34:41 Někteří jsou tak nepokojní, že jsme je museli svázat.
00:34:47 Správně.
00:34:48 -Johanne! Johanne!
-Neboj se, Marie, jsem tady.
00:35:00 Dej mi ruku, chci se tě držet, dokud se neuzdravím.
00:35:05 -Musíme být opatrní.
-Třeba i rok.
00:35:08 Teď je nejdůležitější přežít. V každém doteku může být zkáza.
00:35:18 Mluvení tě vysiluje. Spi.
00:35:22 Já vím, umírám.
00:35:25 Už jsem ti říkal, že je to jenom zápal.
00:35:27 -Skutečně, Johanne?
-Ano.
00:35:32 Tak mi tu ruku dej!
00:36:34 KOKRHÁNÍ KOHOUTA
00:36:40 -Tak jak je paní?
-Už je dobře.
00:36:45 Toho kohouta hned zařízneš a uděláš z něho pořádnou polévku.
00:36:51 Teď se mi ukaž ty.
00:36:58 Ty vydržíš všechno. Muselas mít chlapů požehnaně.
00:37:02 Zato vy jste jako smrtka. Pelech by vám taky pomohl.
00:37:06 Kdy míníte spát?
00:37:07 Až se vyprší, my si to s Marií vynahradíme.
00:37:33 Tak vstávejte, chlapci! No tak, vstávej! Chlapi!
00:37:39 -Kolik jich zemřelo?
-Nikdo od včera.
00:37:43 Chvála Bohu. Je to, doufám, za námi.
00:37:46 A teď si v klidu dopíšu svoji Gramatiku.
00:37:49 Lidská dušička je jako krtek.
00:37:53 Jak je venku z nejhoršího, začíná plesat.
00:37:56 Pozor, abysme to nezakřikli. Nadřeli jsme se jako kati.
00:38:01 Děkuju pěkně, za takové přirovnání.
00:38:05 Tak co je, Ambrózie?
00:38:08 Doktore, právě udělali morovou značku
00:38:12 nad bránou vašeho domu.
00:38:29 Marie!
00:38:36 Marie!
00:38:40 Co je! Co jste to udělali!
00:38:43 Co to má znamenat! Stůj!
00:38:48 Stůj!
00:39:02 OZÝVÁ SE VZLYKÁNÍ
00:39:13 Kde je paní?
00:39:14 Mluv! Kde je paní! Tak mluv!
00:39:18 SLUŽKA JEN HLASITĚ VZLYKÁ
00:39:28 Stůj! Stůj!
00:39:34 Kam se ženete? Tady už není co léčit!
00:39:37 Vraťte mi ji, vy vrazi! Kam jste ji dali!
00:39:40 Vzpamatujte se, nebo vás to bude mrzet!
00:39:43 -Odveďte ho!
-Nebyla nakažená, byla zdravá!
00:39:46 -Vraťte mi ji!
-Tak pojď!
00:39:49 Pusť mě!
00:40:02 Dnes vstupujeme do nejsmutnějšího domu v Praze.
00:40:06 Ale útěchou nechť vám je ten paprsek slunce,
00:40:12 které nás pozdravilo po morové temnotě.
00:40:16 Mistře, já chápu váš žal, ale nechte to raději tak.
00:40:21 Stížnost nic nevyřeší.
00:40:25 Byla to přílišná horlivost. Omyl.
00:40:30 Město se přece muselo bránit před nákazou.
00:40:35 Osobně jsem vymohl výjimku pro tělo vaší vzácné paní.
00:40:40 Ale i vy musíte projevit porozumění.
00:40:44 -Život jde dál.
-Jděte pryč.
00:40:47 Nezapomínejte na Platonova slova: Lepší křivdu nésti, než ji činiti.
00:40:59 Vaše paní bude pochována, jak se na zbožnou křesťanku patří.
00:41:05 I bez vás.
00:41:07 Nenechám ji pochovat v tomto proklatém městě!
00:41:10 Pane, sám nic nezmůžete. Jde o vaši duši.
00:41:18 Kdo se chce mstít, je zoufalý člověk.
00:41:22 A zoufalství je nedostatek víry.
00:41:25 Mám věřit v tamtoho, když to dopustil!
00:41:37 I když se chcete rouhat Bohu, nesmíte ztrácet víru.
00:41:46 Aspoň v sebe, doktore.
00:41:50 Komu svou učeností vlastně prospěl? Ani svým nejbližším.
00:41:57 Ta výčitka ve tváři jeho ženy na náhrobním kameni
00:42:00 ho bude provázet jako jediná hvězda příštích cest.
00:42:05 Němci nazývají takové mámení světélko bláznů,
00:42:11 česky je to pouhá bludička.
00:42:40 Budeš balzamovat moje tělo, Jessenie.
00:42:45 Jak se to dělá? Popiš mi to.
00:42:51 Jako když skládáš panáka, nebo sestavuješ mechanickou hračku?
00:43:00 Nejdřív vybereme mozek.
00:43:06 Do prázdně lebky vložíme pryskyřici nebo napuštěné konopné plátno.
00:43:15 -Pro začátek.
-Jen pokračuj.
00:43:20 Na velké lidi působí ty nejmenší věci.
00:43:25 Četl jsem si ten tvůj popis pitvy.
00:43:30 Pak víte tolik, co já, Veličenstvo.
00:43:33 Ty jediný budeš vědět, co bylo v mojí hlavě.
00:43:40 A možná tam přece něco najdeš.
00:43:48 Umíš mlčet?
00:43:49 Lékař kromě rozumu potřebuje mravnost.
00:43:54 I když okolní svět už opustila.
00:43:57 Děkuju, Jessenie. Tak mlč jako hrob.
00:44:14 JE SLYŠET ZPÍVANÉ LATINSKÉ CÍRKEVNÍ OBŘADY
00:44:16 Po skonu lva, přicházejí ke slovu hyeny.
00:44:27 Už je tady! Nemůže se dočkat.
00:44:33 Račte tudy, Výsosti. Prosím.
00:44:42 Tohle místo je jako stvořené pro naši vítěznou madonu.
00:44:46 Kalvárii necháme zesnulým českým králům.
00:44:54 ZVONĚNÍ ZVONŮ
00:44:56 Dovoluji si odevzdat zástupcům české země,
00:44:59 pánům nejvyšším zemským úředníkům a soudcům,
00:45:04 arciknížeti Ferdinandu Štýrskému, představiteli habsburského domu,
00:45:10 tyto ostatky Majestátu Rudolfa II., císaře římského.
00:45:18 V schránce je mozek, v urně je srdce císaře.
00:45:46 Tak co, příteli, měl pavouka na mozku?
00:45:49 Našel jste něco?
00:45:50 Řekněte nám to, dnes už můžete.
00:45:53 Pro budoucí časy.
00:45:55 Hezká práce.
00:46:00 Nejdou. Jsou asi pokažené.
00:46:07 Něco je tu vyryto: Zde se smějí.
00:46:13 No prosím, to si může dát napsat jedině blázen.
00:46:22 Je to tak? Ještě jste nám neodpověděl.
00:46:28 Odpověď je ve hvězdách.
00:46:32 A tam už všechna pozemská tajemství zanikají.
00:46:37 Čas je mocným spojencem těch, co jsou si jistí mocí.
00:46:42 Zato nepřítelem lidí, kteří zmizeli z výsluní.
00:46:47 Jak známo, Habsburkové umí čekat.
00:46:51 Sem se tedy vrátilo po století sídlo císařského domu.
00:46:56 Posunulo těžiště říše opět blíže k lůnu katolické církve.
00:47:03 -To nemáte jinou zábavu, panstvo?
-Konečně, chlape!
00:47:07 To ti to trvalo! Kde se flákáš?
00:47:10 -Co byste rádi?
-A ještě je drzý. Vagabundi!
00:47:15 Jsem dvorní lékař Jeho Veličenstva.
00:47:18 -A jste v seznamu?
-Nezdržuj!
00:47:21 Začíná se čtvrtletí, jdu si pro svá reguláres.
00:47:24 Lituji, pane z Polžic, ale císař je se dvorem v Uhrách.
00:47:29 To jsou poměry!
00:47:31 Vy, pane doktore, se s důvěrou obraťte na českou dolní komoru.
00:47:35 Nerozumím. To znamená, že můj dekret už neplatí?
00:47:38 Ale platí, to se ví, že platí.
00:47:41 Jenomže, jak sám dobře víte, císař Matyáš není tak churav,
00:47:45 jako jeho předchůdce.
00:47:47 Takže v budoucnu se bude muset obejít bez vašich služeb.
00:47:51 -Lituji, panstvo.
-Počkejte, takhle to přece nejde!
00:47:55 To je zbytečný, namáháte se marně.
00:47:58 Však ti ještě poznají, koho si dnes rozkmotřili.
00:48:02 Tak tohle je odměna za věrné služby. Hyeny!
00:48:06 Pojďte, spláchneme to dobrým burgundským.
00:48:10 Courám trochu po světě.
00:48:13 Nechcete jet se mnou? Tady nám růže nepokvetou.
00:48:16 Ne, děkuju.
00:48:21 Co jsem odešel z Prahy, taky jsem stále na cestách.
00:48:26 Po Rudolfovi je to trapné provizorium.
00:48:28 Ale já se nedám jen tak lehko odbýt.
00:48:31 Nejlepší léta jsem už obětoval Habsburkům.
00:48:35 Ale potom vám nezbývá nic jiného, než jít za Ferdinandem Štýrským.
00:48:39 Tam je budoucnost habsburského trůnu.
00:48:43 -Císař už následníka nezplodí.
-Měl jsem už s Ferdinandem tu čest.
00:48:48 Bohužel při Rudolfově smrti.
00:48:53 Arcikníže je vášnivý lovec a nejen na vysokou.
00:48:58 -Jste aspoň katolík?
-Proč se ptáte?
00:49:00 Já ano. A uznání? Nula.
00:49:04 Jsem protestant.
00:49:06 Ale asi nemám jinou možnost. Půjdu za ním.
00:49:11 Když na to máte žaludek, tak lovu zdar!
00:49:16 Já radši odfrčím do teplejších krajin.
00:49:19 Přezimovat.
00:50:01 Chci něco psát. Přineste mi ještě nějaké svíčky.
00:50:05 Ta je za dušičky. Všem obětem moru.
00:50:10 Když jsou hony, objeví se mi tu všelijaká verbež.
00:50:14 Kdo je to děvče? Lehká?
00:50:18 Floro? To ne.
00:50:21 Ale umínila si, že si uloví nějakého šlechtice od dvora.
00:50:29 Sloužíc věrně při dvoře Jeho Milosti Matyáše
00:50:34 i u císaře Rudolfa, slavné paměti,
00:50:37 prosím o podporu ve věci uznání a stvrzení
00:50:41 mého lékařského postavení za všemožné služby prokázané
00:50:45 habsburskému dvoru a taktéž kvůli nebývalé drahotě,
00:50:51 panující ve zdejších zemích oproti slušným poměrům pražským.
00:51:01 A jsme v loji!
00:51:05 Co teď? Skryjeme se pod stromy?
00:51:09 Bouřka je jako bláznivá ženská. Nevíte, kterýho chlapa si vybere.
00:51:15 Pojďte, je tu lovecká chata.
00:51:24 Tak a jsme v suchu.
00:51:34 Vy jste tu taky? To je ale náhoda.
00:51:39 Osud. V horách už to tak bývá.
00:51:50 Udělejte si pohodlí, doktore. Chvíli to potrvá.
00:52:28 -Vstávej, přestalo pršet.
-No jo.
00:52:33 Už tam budeme.
00:52:41 Já už dál nesmím. Jsme v císařským revíru.
00:52:45 Arcikníže Ferdinand to trestá jako znesvěcení chrámu.
00:52:50 Vám to snad projde.
00:52:59 Tak spánembohem.
00:53:12 ŘEHTÁNÍ KONĚ
00:53:29 Stačilo by vyjít ze stínu s pokornou žádostí
00:53:33 a bude také na císařském výsluní. Tam už byl několikrát.
00:53:40 Ale teď ucítil, že se mu nabízejí k nové slávě
00:53:44 jen Ferdinandovy splašky.
00:53:55 Tu hanbu, že se chtěl sám takhle ponížit,
00:53:58 hned tak nesmyje.
00:54:02 Radši se vrátit dolů, zmizet mezi bezvýznamnými.
00:54:06 Zahrabat se, spát. A jen zoufalé vědomí,
00:54:12 že tu může světem zapomenut třeba i umřít,
00:54:17 mu vracelo odhodlání k dalšímu životu.
00:55:44 Mě to ticho zabije.
00:55:47 Ještě to se mnou vydrž, však už přijde jaro.
00:55:55 Bereš mi světlo.
00:56:01 Proboha, kam se to díváš?
00:56:04 Všimni si těch listů. Chřadnou vlhkem.
00:56:07 -Dostaly dnu, jako člověk.
-No a?
00:56:13 Co kdyby se dna léčila vlhkem?
00:56:16 Kdyby se vyplavily z těla vodou, jako se z plátna smývají skvrny.
00:56:23 Bože můj, radši mlč, nebo se zblázním.
00:56:32 Co mám dělat, abych tě uklidnil?
00:56:35 Já nechci žádný klid!
00:56:37 Ten možná stačí tobě, ale já potřebuji okolo sebe lidi!
00:56:42 Živé lidi! Jsme tu jako v hrobě.
00:56:47 -Jsme si cizí, Floro.
-To teda jsme.
00:56:54 -Strašně cizí.
-Co se dá dělat?
00:56:59 Tak už to mezi cizími lidmi bývá.
00:57:14 -Pane! Probuďte se!
-Co je?
00:57:20 Jsou tu sestry z útulku Svatého srdce z Vídně.
00:57:27 -No a co?
-Hledají vás.
00:57:32 Mě?
00:57:35 JSOU SLYŠET SLOVA LATINSKÉ MODLITBY
00:57:42 -Kdy se přesně narodila?
-V říjnu loňského roku.
00:57:45 Floro uvedla vaše jméno pro krajní nouzi.
00:57:48 A pak začaly zase ty lovy a nadobro zmizela.
00:57:51 Pane, musíte věřit v boží vůli. Za pochybnosti se platí draze.
00:58:00 To ji tu držíte celý ten čas v chlívě?
00:58:02 A kde jsme ji měly skrývat? I nebe jí bude odepřeno.
00:58:08 No tak, Julko. DÍTĚ PLÁČE
00:58:15 Nehněvejte se na ni, pane, ještě neví, co se sluší a patří.
00:58:18 Co se sluší a patří, milosrdná sestro?
00:58:20 To, co je ctnostné a zbožné. Odkud člověk přišel,
00:58:24 tam se musí i vrátit. Ta chvilka pozemského štěstí,
00:58:29 bývá jen zmařenou nadějí na život věčný.
00:58:46 Milostpane, posílají pro vás chlapce!
00:58:49 Kdo?
00:58:50 Magistr Scribonius, rodinný lékař domu Smiřických.
00:58:59 -Dobrý večer.
-Kde je?
00:59:04 No konečně, doktore!
00:59:07 To je zbytečné!
00:59:10 Začalo to samo. To se už nedá zastavit.
00:59:13 Vodu! Potřebuje studený obklad. Rychle!
00:59:22 Dejte to sem, no tak!
00:59:28 -Vyzývají nás k jednání na Hrad.
-Tak tam půjdeme!
00:59:32 To je ultimatum. Snaží se rozložit jednotu stavů.
00:59:40 Proč myslíte, že měšťani ignorovali naše shromáždění?
00:59:46 Donutili je!
00:59:48 Ale pánové, čekali jste jinou taktiku?
00:59:52 Ferdinand vždy hlásal, že mír s nekatolíky není možný.
00:59:56 Ale nepostavit se proti by byla beznadějná hloupost.
01:00:00 Konečně jde o to, kdo z koho.
01:00:03 Stačí vlaštovička, aby zavadila křídlem a bouchne to.
01:00:08 Císař je mimo, ten to jen podepsal.
01:00:13 Místodržitelé vyšli vstříc jezuitům.
01:00:17 Měli to předem připravené.
01:00:19 Od začátku popírali platnost Rudolfova Majestátu.
01:00:23 A dnes nás de facto zbavili práva volit si krále.
01:00:27 Ale co dál?
01:00:30 -Vojna?
-Možná.
01:00:32 I s tím je třeba počítat.
01:00:34 Města za námi nepůjdou, nepotřebují válku. Kvůli obchodu.
01:00:39 Na měšťanech mě zajímají akorát jejich peníze.
01:00:43 A ty z nich vyždímáme.
01:00:46 Zbourali nám kostel v Hrobech. Naši věřící si ho postavili
01:00:51 z vlastních peněz. To je plivanec přímo do tváře.
01:00:59 Ticho, prosím.
01:01:01 Teď se nesmíte namáhat, pane Albrechte.
01:01:05 Vypijte to.
01:01:08 Musíme vykonat demonstrativní čin.
01:01:12 Musíme strhnout všechny, co váhají.
01:01:17 A na to potřebujeme jméno, velké jméno.
01:01:24 Zpracuji hraběte Šlika, to je dost velké jméno.
01:01:34 Přestalo to! Zaplať Pánbůh!
01:01:39 Zítřejší den je náš, Albrechte.
01:01:44 -Budu v pořádku?
-Teď už ano, pane Smiřický.
01:01:50 Jen klid. Musíte se vyhýbat všem srážkám a přímým úderům.
01:01:55 Ty chodí samy, doktore.
01:01:59 Přijímám pouze písemné stížnosti, hrabě Šliku.
01:02:03 -Abyste je zadrželi?
-A uložili k disputacím?
01:02:07 Je to tak!
01:02:09 Žádám nejprve vaši odpověď na psaní z vídeňského burgu.
01:02:13 Jinak odmítám o čemkoli mluvit!
01:02:15 Tu je naše odpověď! NĚMECKY NADÁVÁ
01:02:19 -Nadávejte aspoň česky, Thurne.
-Česky? Gut!
01:02:24 NĚMECKY VYDÁVÁ POKYNY K ÚTOKU
01:02:33 -O co vlastně jde?
-Přece o náš starý český zvyk!
01:02:37 Ach tak! Po staročesku! Ven oknem!
01:02:43 Pusťte mne! Co si to dovolujete!
01:02:49 Toho ne, proboha, to je můj švagr!
01:02:55 Tamty!
01:03:00 Proboha! Co vás to napadlo?
01:03:04 Pánové, vzpamatujte se! To nesmíte, to je hrubé násilí!
01:03:09 Ven s ním, ať tu nesmrdí!
01:03:12 Co to děláte, pánové! Proboha, pusťte mě!
01:03:19 Ne! Pomoc!
01:03:31 VÝKŘIKY PADAJÍCÍCH
01:04:03 To ticho se mi nelíbí.
01:04:05 Vídeň už dávno ví o defenestraci a mlčí.
01:04:09 Chrápou nebo získávají čas.
01:04:14 -Mně červené, prosím.
-Já radši s medem. Děkuji.
01:04:21 Musíte upevnit spojení, které máte s evangelíky.
01:04:24 Už se stalo. Šlik jede na saský dvůr.
01:04:28 Já jako katolík jedu do Paříže. Pan Budovec to zkusí s Turkem.
01:04:32 -Pomůžete nám i vy?
-Jak?
01:04:37 V Prešpurku se chystá shromáždění sedmihradských
01:04:40 a uherských stavů. Chtějí zvolit Ferdinanda za uherského krále.
01:04:45 Tomu musíme za každou cenu zabránit.
01:04:49 -Ale stejně bude náš panovník.
-Už ne. To defenestrací padlo.
01:04:55 Do Uher vás vyšleme jako úředního legáte
01:04:58 svobodných českých stavů.
01:05:01 Táto, tatínku. Táto!
01:05:12 Jste tady, pane rektore.
01:05:15 Diplomat je člověk, který lže v zájmu své vlasti.
01:05:21 A tou měla být pro rektora Jessenia univerzita.
01:05:26 A přitom právě zde začínala jeho prastará domovina.
01:05:31 Vítejte v Prešpurku, doktore, dál už pojedete s námi.
01:05:34 Co to má znamenat? Jsem vyslanec českých stavů.
01:05:38 Pane rektore, glejt.
01:05:44 Právě proto.
01:05:46 Budete překvapený, ale doma nikdo není prorokem.
01:05:48 Jedem!
01:05:59 Jsem tu zadržený protiprávně!
01:06:01 Na torturu s ním a přizná všecko.
01:06:03 -Mlčet!
-Ano, Veličenstvo, jistě.
01:06:07 Na co verbují české stavy vojsko? Proti domu habsburskému?
01:06:12 Nejsem voják ani politik.
01:06:15 Ale císaři Matyášovi jste byl zavázán přísahou, nebo ne?
01:06:18 Ano. Než jsem byl propuštěn z jeho služeb.
01:06:20 Vy sám jste ho opustil. Kdo vás vyslal do Uher?
01:06:22 Jméno! Mluvte!
01:06:30 Žádná jména.
01:06:36 Budeš je bičovat železnou metlou a rozbiješ je jako nádobu hliněnou.
01:06:42 Dost! To stačí!
01:06:47 Držte světlo!
01:06:59 Konec?
01:07:00 Hluboce si vás vážím, Jessenie, a proto vám dám jednu dobrou radu:
01:07:07 Běžte od toho!
01:07:10 Němci mají jedno pěkné pořekadlo: Mitgefangen, mitgehangen.
01:07:18 S kým tě chytí, s tím tě také pověsí.
01:07:25 Dobré, co?
01:07:30 Doufám, že se ještě setkáme. Prosím.
01:07:35 Bude mi nesmírnou ctí.
01:07:39 Zapomněl jste se rozloučit.
01:07:45 Tak je to.
01:07:47 Bohatého lumpa pustí a poctivého chudáka pověsí.
01:07:53 Tak pojďte.
01:08:05 Moudří tohoto světa znají jedinou pravdu.
01:08:10 Nejednat. Nenechat se vtáhnout do víru událostí.
01:08:17 K těm by jistě rád patřil i Jessenius,
01:08:20 pokud by žil na tomto světě sám. Ale kdo dokáže zůstat moudrý
01:08:26 v rozbouřených vodách? Snad jen lidé vyvržení a zbabělci.
01:08:41 -Už jsou tady, pane. Češi.
-Nejsem slepý.
01:08:50 Darebáci! Ale že jim to trvalo! Tak pojďme.
01:08:57 Všechno je to podvod.
01:09:18 No jdi. No!
01:10:08 Nabíjet rychle!
01:10:12 Zimní kampaň českých stavů byla mimořádně úspěšná.
01:10:16 Válka proti císařským se proměnila v řadu šarvátek,
01:10:19 jak tomu bývá mezi sousedy.
01:10:23 Tak ukažte jim, jaký jste kanonýři!
01:10:26 Pro Ferdinanda! Pal!
01:10:29 S postupujícím jarem ubývalo peněz i elánu.
01:10:35 Česká myšlenka se už držela jenom silou vůle.
01:10:47 Halt! Heslo!
01:10:51 Slyšíš! Stůj!
01:11:02 S VELKOU NÁMAHOU MLUVÍ Kalich, víra, vlast.
01:11:11 Dovlekl se úplně sám. Průvod mu cestou pobili.
01:11:18 Pusťte nás.
01:11:27 Uklidněte se, pane Albrechte, jste u svých.
01:11:33 Není zraněný.
01:11:37 Vyplivněte to sem do vody.
01:11:46 Co mu je?
01:11:47 Naprosto mírová choroba, souchotiny.
01:11:51 -Proboha, to je jako zlý sen.
-Absolutně špatná srážlivost krve.
01:11:55 Sedlina klesla ke dnu jako kámen.
01:11:58 Na to se v jejich rodě umírá odjakživa.
01:12:01 Vím. Ale v této konstelaci je to katastrofa.
01:12:11 Jen si to přečtěte! Ústup! K čertu!
01:12:18 A právě teď, pár kroků od Vídně! A my tu sběř nepobijem.
01:12:24 Idioti! Zas jednou všechno prohráli!
01:12:28 Všechno se dělá polovičatě!
01:12:31 Když se to už jednou začalo, tak se mělo dobýt všechno!
01:12:38 A s tím se ten chudák vlekl takovou dálku.
01:12:42 Vyjednávat s Habsburkem! Ten je schopný odpravit posla
01:12:45 nesoucího mírovou ratolest.
01:12:51 No nic. Ale stálo to za to.
01:12:55 Jak říkají Francouzi: Já se na to vyspím.
01:13:03 Ti umějí žít!
01:13:06 Ve válce nám to stejně nepomůže.
01:13:10 Jedna vylízaná bedna za druhou!
01:13:17 Pánové, mladý pan Albrecht je už na pravdě boží.
01:13:35 Můžete mu zatlačit oči, pane Thurn. Od vás by to nejspíš přijal.
01:13:50 A my jsme ho chtěli zvolit za českého krále.
01:14:10 No tak, chlapi! Dejte se dohromady!
01:14:12 Pojďte, pojďte! Na koně a do řady!
01:14:19 Co zmatkují? Kdo je posílá?
01:14:24 -To je Falcký.
-Hergot, vždyť to má být naopak!
01:14:34 -Vivat Rex Bohemus!
-Vivat Rex Bohemus!
01:14:46 Vaše Veličenstvo, dovolte, abychom Vám, jako zástupci
01:14:49 českých stavů, odevzdali klíče od měst pražských.
01:14:56 Manhalte, podívej, Praha je naše!
01:15:01 Vivat Rex Bohemus!
01:15:06 VOJÁCI SKLÁDAJÍ PŘÍSAHU
01:15:08 Přísahám našim oficírům a představeným pánům
01:15:12 v této nastávající nouzi plnou poslušnost
01:15:17 jak se na řádného vojáka sluší a patří.
01:15:25 Při zástavě této až do skonání života svého
01:15:31 věrně setrváme. K tomu nám dopomáhej Bůh.
01:15:41 ZVONĚNÍ ZVONŮ
01:15:49 Praha lapená jako zvíře ve vlastním doupěti
01:15:53 čeká pokorně jak nevěsta na výsledek bitvy na Bílé hoře,
01:15:58 aby zašeptala své sladké ano.
01:16:03 Nastával známý čas převlékání hadů.
01:16:11 Okamžitě přestaň! Co děláš paniku!
01:16:14 Ale já musím. Je to příkaz krále!
01:16:23 Byl to celkem slušný chlap.
01:16:26 To tu ještě nebylo, aby český král kašlal na vojsko!
01:16:31 Doufám, že třicet tisíc chlapů ještě nějakou hodinu vydrží.
01:16:36 Nakonec, začali jste to beze mne.
01:16:38 My jsme to nezačali, začalo se to samo.
01:16:46 To už není bitva, ale masakr.
01:16:50 Za to já nemůžu. Dal jsem do hry všechno.
01:16:55 I Falc.
01:16:59 Stavy nebyly ochotny platit a tu máte výsledek.
01:17:05 Co to bylo za nápad, vyplácet žold po bitvě?
01:17:08 Potom se divíte, že utíkají po prvním výstřelu.
01:17:12 Ale kdo je má zastavit, Veličenstvo, když ne vy?
01:17:27 -To tam chcete jít takhle?
-A proč ne?
01:17:36 Už tam nemusí jít vůbec.
01:17:38 Konec, Jáchyme?
01:17:44 Totální.
01:17:47 Pražské regimenty povraždili do jednoho.
01:18:02 Veličenstvo, zachránil jsem aspoň náš svatý falcký praporec.
01:18:10 ZVONĚNÍ ZVONŮ Císařští rejtaří jedou!
01:18:13 KŘIK Z cesty! Uhněte!
01:18:18 Říká se: Hanba vítězům, nebo běda poraženým.
01:18:25 Nastupovala satanova tma.
01:18:29 Nikdo ještě netušil rozsah zkázy.
01:18:33 Praha opuštěná vlastními vojsky i králem marně doufala
01:18:37 na velkodušnost vítězů.
01:18:41 Jen praví katolíci otevřeli svá okna
01:18:44 a vystavili do nich madonky a obrázky svatých,
01:18:47 aby je jejich zachránci poznali.
01:18:50 Ale právě tam se drancovalo nejdřív.
01:18:55 Otevřte nám pokladnu, pane rektore.
01:18:59 -Klíče má děkan Campanus.
-To mě nezajímá.
01:19:03 -Vypáčit tu truhlu!
-Není třeba, pane prokurátore.
01:19:31 Uhněte, chlape.
01:19:37 Co je to?
01:19:41 Zakládající listina císaře Karla IV.
01:19:47 A to je všechno?
01:19:53 -Kdo z nás tu sedí nejdéle?
-Já.
01:19:57 A není to jedno?
01:20:02 Rozumní utekli.
01:20:05 Zůstali jsme jenom my, hlupáci.
01:20:09 Bojují dál i za nás.
01:20:13 No nic. Truchlit jim tu nebudeme.
01:20:19 Dobré a pokojné Vánoce, bratři.
01:20:39 Znáte tu pastorelu, slaďounkou, lehounkou jako pápěří,
01:20:47 jako snížek za oknem. Dolce amoroso.
01:20:53 Je tak tichounká, že se nám ten Ježíšek jistě neprobudí.
01:21:03 Záře bílá zdáli přišla k nám, dítko krásné, král světa sám.
01:21:20 Vítej pacholátko, lásky znamení...
01:21:24 Julinko, tady jsem!
01:21:29 Pán splnil dávné volání.
01:22:03 Čtvrcení zaživa pan Lobkovic císaři vymluvil.
01:22:09 Nejprv vám chtěli tahat jazyk zátylkem nebo tak nějak.
01:22:20 Víc se nedalo udělat.
01:22:24 Držte si to pořádně, nebo se polijete!
01:22:33 -Dole je nějaká ženská.
-Cože?
01:22:35 -Nějaká ženská je tam.
-No dobře, ať jde dál.
01:22:41 Bloudil jste, mistře.
01:22:45 Příliš jste se zahleděl do sebe a to vás přivedlo k přeludům.
01:23:02 Chcete orodovat za manžela nebo za syna?
01:23:05 -Obou jsem se už veřejně zřekla!
-Tak za milence?
01:23:10 Za svoje dva domy, pane zemský sekretáři.
01:23:12 -Ve Valentinské ulici.
-No dobře. Máme je v seznamu?
01:23:19 Když je vyškrtnete, nebudou tam.
01:23:28 Zvládneme to.
01:23:33 Musíte mi prominout mé zvyky.
01:23:37 Prosím, odložte si, vzácná paní.
01:23:43 Císař musel udeřit železnou rukou, mistře,
01:23:47 aby dnes mohl hladit, laskat a odpouštět.
01:24:01 Co jste napsal za posledních deset let?
01:24:07 Čím jste obohatil lidstvo jako lékař?
01:24:12 Kromě té vaší teatrální anatomie.
01:24:19 Ten váš humanismus!
01:24:24 Nikomu jsem vědomě neublížil. Nikoho jsem v životě nezabil.
01:24:31 -Ani ve válce.
-Alibismus!
01:24:35 Vaše přednášky, spiknutí vzdělanců mátlo lidi.
01:24:40 Vedlo ke sporům o náboženskou toleranci!
01:24:43 Samé kacířstvo! A co ti chudáci?
01:24:48 Ti v tom potom jenom lítali.
01:24:51 Řezali se uši, hlavy a nevěděli proč.
01:24:57 Kvůli vám!
01:24:59 Kvůli takovým, jako jste vy! Ano, kvůli vám, doktore!
01:25:06 A mlčte, ano!
01:25:14 ZVONĚNÍ ZVONU
01:25:46 Pokoj s vámi, pánové. Nebojte se, jsem váš přítel.
01:25:52 Jan Mydlář, mistr popravčí. Nemusíte se bát smrti.
01:25:55 Hlavně žádné orace tam nahoře. Z mé strany to bude čistá práce.
01:25:59 Dal vám už někdo z těch vašich přátel po hubě, kate?
01:26:07 Uklidněte se, jsem vaší víry, taktéž podobojí.
01:26:12 Tak budu první! Jsem totiž katolík!
01:26:17 -Vás si budu pamatovat!
-To bych prosil!
01:26:30 Hněte sebou!
01:26:34 A tak se neděje proto, jako by nepřátelé boží byli,
01:26:38 anebo že by se na ně hněval, ale proto, že ještě poskvrnku
01:26:44 na sobě mají, nějaký ten dloužek musí vyplatit,
01:26:50 a proto ještě nejsou hodni před tváří boží...
01:26:53 -Vyhoďte ho, proboha!
-Ticho!
01:27:01 Potřebuješ útěchu, synu? Stojí jednu zlatku.
01:27:03 Dej pokoj!
01:27:05 Tak víno za 50 grošíků.
01:27:07 Jen si kup, omámí tě jako čmeláka.
01:27:10 Už jsem se smířil.
01:27:13 Ti hlupáci z nás udělají věčné mučedníky.
01:27:19 A to se jim vrátí. To se jim vrátí!
01:27:26 Kepler říkával, že prý tam nahoře
01:27:31 jsou nějaké vyhaslé hvězdy.
01:27:39 To jsou vlastně průchody, kterými se dá dostat
01:27:42 z neprodyšné kopule našeho světa.
01:27:48 Z temnot této planety
01:27:58 do širého vesmírného světla.
01:28:04 BUBNOVÁNÍ BUBNŮ Z POPRAVIŠTĚ
01:28:22 NĚMECKY VYVOLÁVÁ JMÉNA POPRAVENÝCH Hrabě Šlik!
01:28:28 Já?
01:28:39 In nomine Patris, Filis et Spiritus Sancti.
01:29:07 KŘIK A HVÍZDÁNÍ Z POPRAVIŠTĚ
01:29:21 Václav Budovec!
01:29:44 Kryštof Harant z Polžic!
01:29:48 To jsem já.
01:30:01 Bohuslav z Michalovic!
01:30:15 Kašpar Kaplíř!
01:30:40 Johannes Jessenius!
01:31:22 Od této chvíle budou všechny anatomie, filosofické přednášky
01:31:26 a ostatní nedávno zavedené pochybné obory
01:31:29 považovány za sacri legium.
01:31:31 Magnificence, ale co nám potom zůstane, kromě teologie?
01:31:38 Hvězdopravectví a rétorika.
01:31:41 To jste řekl moc hezky, Campane.
01:31:48 Dokončete výzdobu.
01:31:51 Sochu přijdou vysvětit otcové z Tovaryšstva Ježíšova.
01:31:57 Ano. No dobře!
01:32:03 Všechno bude včas nachystané, pane císařský správce.
01:32:09 Nevinný člověk je především slabý člověk.
01:32:15 Mýlíte se.
01:32:17 V té vaší slabosti je tolik síly, že přetrvá věky.
01:32:21 S HLASITÝM SMÍCHEM ODCHÁZÍ
01:32:27 VESELÝ HOVOR A SMÍCH
01:32:29 Herr oficír, kupte horoskop pro dámu.
01:32:32 Prosím vás, kupte. Hvězdnou pranostiku, kupte.
01:32:36 Neotravuj, dědku!
01:32:37 Kupte si!
01:32:39 Jsem světoznámý hvězdopravec a matematik Johannes Kepler.
01:32:43 Tak aspoň kalendáříček, panstvo!
01:32:45 Zaručené předpovědi o lásce, o povodních.
01:32:49 Zmizni, nebo tě nakopnu!
01:32:54 Však vás ten smích přejde!
01:33:00 Nikdo neujde svému osudu.
01:33:07 Tam jsou!
01:33:10 Svědkové umírajícího času. Dívají se na nás.
01:33:33 K čertu! Prší.
01:33:39 Duha zvaná veselka, co vyšla nad staroměstským popravištěm,
01:33:46 nebyla duhou smíření a věčného míru,
01:33:49 jak bylo přáním krvavého Ferdinanda,
01:33:53 ale naopak jen novým zášlehem vojny zvané třicetiletá.
01:34:04 Skryté titulky L. Kassahunová
V roce 1983 natočil režisér Miloslav Luther podle scénáře Vladimíra Körnera pětidílný televizní seriál Lékař umírajícího času. Tento úspěšný seriál o osudech slavného lékaře a filozofa slovenského původu Jána Jesenského – Jessenia – se v roce 1990 autoři rozhodli sestříhat do celovečerního filmu Svědek umírajícího času. Znovu tak nahlédneme do rudolfinské epochy. Příběh začíná v roce 1596, kdy se na uherské pustě poprvé seznámíme s lékařem Jesseniem. Napínavé životní příběhy sledujeme až k tragicky vrcholící bitvě na Bílé hoře a popravě sedmadvaceti českých pánů. Kromě Jessenia, skutečně renesančního muže, který byl od roku 1618 i rektorem Univerzity Karlovy, v něm poznáme i další osobnosti té doby – například hvězdáře a matematika Keplera, císaře Rudolfa II. a Kryštofa Haranta. Ve filmu si zahráli vynikající čeští i slovenští herci. Jessenia vytvořil výborný Petr Čepek, jeho ženu Emma Černá, Keplera Martin Huba a Rudolfa II. Rudolf Hrušínský.
