Vlasta Burian v situační veselohře o romanticky založeném venkovském krejčíkovi. ### Režie: Martin Frič. Scénář: Josef Neuberg, Saša Razov. Hrají: Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Truda Grosslichová, Světla Svozilová a další.
00:01:32 -Dědečku, nešel bys už spát?
-Ještě nepůjdu, dítě.
00:01:38 Dnes je to 500 let, co hrabě Zdislav dobyl hrad.
00:01:42 To se bude jistě něco dít.
00:01:46 ZVONĚNÍ ZVONŮ
00:01:48 -Vidíš to světlo, babičko?
-Vidím.
00:01:52 Hrabě Zdislav bloudí zase po hradě. To je špatné znamení!
00:02:00 STÁLE ZVONÍ ZVONY
00:02:11 KLAPÁNÍ ŠICÍHO STROJE
00:02:17 Tak! To bychom měli!
00:02:21 Teď si ještě střihnu na cimbuří...
00:02:26 Floriáne!
00:02:36 KONEC KLAPÁNÍ STROJE
-Tak!
00:02:44 -Co je?
-Pojďte něco sníst, Floriánku!
00:02:47 Na jídlo já nemám pomyšlení! Nevím kudy kam, paní mistrová.
00:02:51 -Co je to?-Vajíčka.
-Kdepak vajíčka!
00:02:54 Když mají sedět šaty jako ulitý, tak není čas na jídlo!
00:02:58 Jen, aby zákazník byl spokojenej! To je důležitý!
00:03:03 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:03:05 -Má úcta.
-Má úcta.
00:03:09 Pan starosta posílá kabát zpátky a hrozně se zlobí.
00:03:12 -A pročpak?
-Pročpak!
00:03:15 Copak nevidíte? Jeden rukáv je o polovinu kratší!
00:03:21 No jo, no. Ono to není tak zlý!
00:03:25 Pan starosta nám vždycky dělá nepříjemnosti.
00:03:29 Vždycky máme s ním něco!
00:03:32 To je samá kvaltovka, všecko do pozejtřka hotový
00:03:35 a já mám jehlu celou rozžhavenou. Já to předělám. Počkejte.
00:03:43 Vajíčka si vezmu s sebou.
00:03:47 On se ani nenají!
00:03:49 Má tolik práce, že jsem mu přibrala učedníka.
00:03:52 Stroj se celý den nezastaví.
00:03:59 ZVUK STROJE
00:04:04 Cos to zas udělal?
00:04:06 Já ti uši vytahám, to budeš vidět! Tohle je nějaká práce?
00:04:10 Kdo ti to dovolil, abys vystřihoval cimbuří?!
00:04:14 Nařídil jsem ti, že musíš dělat, jako když šiješ.
00:04:18 Tady máš! Předělej to!
00:04:21 Nebo ne.
00:04:25 Skočíš do knihovny a vypůjčíš mi novou knížku.
00:04:29 Středověk. S obrázkama! Syp!
00:04:53 KLAPÁNÍ STROJE
00:05:47 -Jak to šijete?
-Jak to šiju!
00:05:52 Jsem z krejčoviny tak popletenej, že šiju bez jehly!
00:05:56 To není z krejčoviny.
00:05:59 To je z toho, že pořád myslíte na hrady a na středověk!
00:06:03 Floriáne, to bude jednou vaše zkáza.
00:06:06 -Co bude moje zkáza?
-Ty hrady!
00:06:11 To se mýlíte, paní mistrová. To nebude moje zkáza, ale sláva!
00:06:15 Já to vím! To mně nikdo nerozmluví.
00:06:19 -Dejte si říct, Floriáne!
-Já bych si dal říct,
00:06:23 ale já za to nemůžu, že mi v žilách modrá krev kojule.
00:06:27 -Vzpamatujte se, Floriáne!
-Koluje.
00:06:30 Vždyť je vás škoda! Jste mladý a šikovný člověk!
00:06:34 Kdybyste si raději hleděl krejčoviny,
00:06:37 místo abyste ležel v románech...
00:06:39 O rytířích už všechno pan Florián přečetl.
00:06:43 Tady mu vezmi ty dva romány, ať si vybere.
00:06:46 -Buď ten zamilovaný, nebo kriminální. -Ano.
00:06:51 A kde je vůbec učedník?
00:06:54 No to je taky tak!
00:06:57 Vezme se učedník a já abych všechno oddřel sám!
00:07:01 A kam šel?
00:07:06 Kde jsi byl?
00:07:10 Kde jsi byl?
00:07:12 Jestli řekneš, že v knihovně, tak uvidíš!
00:07:15 -Byl, pane Floriáne.
-Tak ho vidíte!
00:07:20 Floriáne, vy mě zničíte! Odradíte mi všechny zákazníky!
00:07:25 -Koho? Vždyť se nic nestalo!
-Ne? A co pan starosta?!
00:07:29 Tak, pan učitel nám laskavě řekne,
00:07:32 jak si představuje důstojně oslavit pětisté výročí našeho města.
00:07:43 Před 500 lety, jak praví historie, udatný rytíř Zdislav z Hamrštejnu
00:07:48 porazil na hlavu cizáckého rytíře Tuliána z Dyplic
00:07:52 a jeho hrad dobyl.
00:07:55 Jeho rozvaliny tyčí se poblíže na mohutném skalisku.
00:07:59 Poraziv na hlavu tohoto zpupného rytíře,
00:08:03 zlomil jeho meč ve dví a dal základy našemu slavnému městu.
00:08:11 Bylo usneseno, aby tato historická scéna,
00:08:15 tak výstižně zachycena mistrovým štětcem na tomto obraze,
00:08:19 byla sehrána na jevišti coby obraz živý.
00:08:24 Výborně! Výborně!
00:08:28 Souhlasím s tímto návrhem, ale upozorňuji,
00:08:32 že z obecní pokladny nebude poskytnuto žádné podpory.
00:08:36 Naopak čekáme, že těmito slavnostmi podpoříme cizinecký ruch
00:08:41 a Zdislavice získají světové jméno.
-Výborně!
00:08:47 Za tím účelem pozval jsem pány redaktory.
00:08:51 Pane starosto, pan učitel snad s obecní podporou nepočítá!
00:08:56 Ale naopak!
00:08:58 Oslavy musejí vynést pokladně čistý zisk!
00:09:02 Věc jest si představiti takto:
00:09:06 Historické postavy sehrají čelní občané našeho města.
00:09:12 Úloha loupeživého rytíře je jako stvořená zde pro pana exekutora.
00:09:19 POTLESK
-Výborně!
00:09:24 -Režii převezmu sám.
-Výborně!
00:09:29 Výběr kostýmů také sám...
00:09:32 Hlavní úlohu sehraji rovněž sám...
00:09:38 Protože se domnívám, že úloha hrdiny je pro mne jako stvořená.
00:09:43 Za tím účelem prostuduji historické prameny v knihovně.
00:09:49 Také sám.
00:09:54 Tak tohle je, myslím, ta kniha, kterou hledáte, pane učiteli.
00:09:59 Pane knihovníku, tady je vystřižený obrázek!
00:10:02 Který barbar to udělal?
00:10:07 A rytíř zahnal Saracény, kteří se obrátili v šílený úprk.
00:10:13 Zpozoroval náhle, že má zakrvácený rukáv.
00:10:18 No jo, rukáv! Safra!
00:10:21 To se musí udělat!
00:10:25 Takhle to patří...
00:10:28 Tohle spravit už nepůjde!
00:10:33 Tak to uděláme takhle.
00:10:37 A je to!
00:10:41 Tak, to se zahodí... Teď je to stejný.
00:10:47 To se zapošije a dobrý.
00:10:57 -Má úcta!
-Má úcta.
00:11:02 Chtěl bych si dát něco ušít!
00:11:04 Tak jděte ke krejčímu! Nezdržujte mě!
00:11:07 -Copak nejsem u krejčího?
-Ale já nevím, pořád!
00:11:11 Já bych totiž potřeboval rytířskej kostým!
00:11:16 -Vy byste potřeboval rytířskej kostým?-Jo!
00:11:19 Rytířský kostýmy, to je moje specialita!
00:11:23 Račte dál, prosím! Podívejte se na vzorečky!
00:11:26 Zde račte mít celou kolekci prima rytířských kostýmů.
00:11:30 Zde je, prosím, století třinácté.
00:11:34 To se nosilo až do poloviny století čtrnáctého.
00:11:37 Kdežto na sklonku 15. století
00:11:40 objevily se nepatrné změny na rukávcích a na holeni.
00:11:44 Helmice v 16. století byly pro změnu zdobeny
00:11:48 pštrosími i pavími pery, což je velmi efektní.
00:11:54 Já tomu totiž nerozumím. Budu rytíř Tulián v živém obraze.
00:12:00 Nic snazšího než to, pane! Rytíř Tulián je zde!
00:12:05 No prosím! Tady zas!
00:12:08 Pane knihovníku, musíte mi zjistit, kdo měl tu knihu naposledy.
00:12:11 Naposledy ji měl krejčí Florián Svíčička.
00:12:15 Krejčí Florián Svíčička! Florián Svíčička.
00:12:25 Tak! Děkuji vám. Bude patřičně potrestán!
00:12:30 Jen se nebojte! Buďte klidnej. To vám bude sedět jako ulitý!
00:12:37 -Postavte se semhle!
-Co chcete dělat?
00:12:40 Vezmu vám míru. Hlavu nahoru.
00:12:43 Kdyby vás to lechtalo, tak to musíte chvilku vydržet.
00:12:48 -Lechtá?
-Ne.
00:12:59 Tak, to bysme měli!
00:13:02 -A teď ještě meč!
-Kde ho vezmu?
00:13:09 Já vám půjčím můj, ale ať se mu nic nestane!
00:13:13 Je to drahocenná památka. Přinesu vám ho s kostýmem!
00:13:17 To jsem rád! Děkuji. Co bude stát ten kostým?
00:13:20 -3 hřivny stříbra a 20 míšeňských.
-Kolik je to?-300 korun.
00:13:24 -Do neděle musí bejt hotovej!
-Spolehněte se, pane!
00:13:27 -Má úcta!
-Poklona!
00:13:32 Frantíku, vem vozejk. Pojedeš pro látku na šaty!
00:13:37 No, co koukáš? Je třeba od klempíře plech na prsa!
00:13:41 Mě prvního vyvolili, abych dělal rytíře.
00:13:44 Tak vidíš! To mám radost!
00:13:47 Aspoň se ta učitelka nebude tak vynášet!
00:13:50 Ta bude mít vztek, až jí řeknu, že hraješ rytíře.
00:13:54 -A kterýho to hraješ?
-Tuliána.
00:13:59 (zklamaně) Toho poraženýho? A kdo dělá Zdislava?
00:14:05 No tak! Kdo?
00:14:07 -Pan učitel!
-A to ne! To zas ne!
00:14:12 Ty nebudeš dělat před učitelem žádnýho poraženýho!
00:14:15 To by tak hrálo, aby exekutor byl loupeživej rytíř!
00:14:20 To nemůžu odříct! Už jsem si dal šít kostým!
00:14:23 Už jsem řekla! A dost! Ani muk! Co bys to byl za mužskýho?
00:14:27 -Řekli by, že jsi pod pantoflem!
-Ale já tam musím bejt!
00:14:31 Ona se ta slavnost bez tebe taky obejde!
00:14:48 NESROZUMITELNÝ HOVOR
00:15:25 Slibujete si něco od těchto slavností, kolego?
00:15:29 -Já jsem na všechno připraven!
-Nepředbíhejte událostem.
00:15:33 Může to být docela senzační překvapení!
00:15:36 Paní učitelová, já se tolik těším, co váš pan manžel připravil.
00:15:41 Bude to moc krásné! On si s tím dal velkou práci.
00:15:45 -Budete překvapená.
-A nemáte trému?-Kdepak!
00:15:50 Svým mužem jsem si jista. On je na jevišti jako doma.
00:15:55 Poklekni, Tuliáne, velká věc se stane!
00:15:59 Ježíš Maria, už abych byl doma!
00:16:03 Velká věc se stane.
00:16:07 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Volno!
00:16:16 Ruku líbám!
00:16:20 Moje úcta. Ruku líbám! Promiňte laskavě... Jejej!
00:16:24 Promiňte laskavě... To nevadí.
00:16:27 Promiňte laskavě, já jsem se zdržel. S nejtováním.
00:16:30 Ale ručím vám za to, že takovej kostým nebude nikdo mít!
00:16:34 Račte se hned oblíknout, laskavě. Prosím! Tak...
00:16:42 Prosím vás, nerozbalujte to! Já tam nemůžu jít!
00:16:47 -Vy tam nepůjdete? A proč?
-Já jsem nemocnej.
00:16:52 -Jejej! To ale bude hrozná ostuda!
-Já vím! Ale co mám dělat?
00:16:57 -Já mám takový píchání, víte?
-A kdo toho rytíře bude hrát?
00:17:02 Takovou úlohu může hrát každej!
00:17:05 -Pane kapelníku, máte něco zahrát!
-Tak proč se ještě nezačíná?
00:17:10 HRAJE KAPELA
00:17:14 To se divím, že pan exekutor tady ještě není. Bývá přesný!
00:17:18 Zvláště v úředních povinnostech. Já ho znám!
00:17:21 Já ho také znám! Ten přijde zcela určitě.
00:17:32 Pane učiteli, co budeme dělat? Je nejvyšší čas!
00:17:36 -To je doba!
-Co se děje?
00:17:40 -To to trvá!
-Já se nudím.
00:17:43 -Co se stalo?
-To je blamáž!
00:17:46 -Už je tady!
-Začíná se!
00:17:49 Začíná se!
00:17:51 Začíná se!
00:18:08 Poklekni, Tuliáne! Teď velká věc se stane!
00:18:13 Na tuto tebou zhanobenou zem poklekni před svým vítězem!
00:18:25 Teď vstaň a přistup blíže,
00:18:28 jak ti káže Zdislav kníže.
00:18:34 (polohlasem) Haló! Haló!
00:18:36 Ono se to... Nemůžu vstát!
00:18:39 Ať mi někdo pomůže! Pane učiteli!
00:18:46 Zachránit tě může leč, odevzdáš-li mi svůj meč.
00:18:54 To nejde! To nejde!
00:19:01 Co jste to udělal? Teď mám po meči!
00:19:04 Já vám dám takovou po přeslici! Ticho!
00:19:08 Vám se to tady aplauduje, ale kdo mi můj meč zaplatí?
00:19:16 Víte, co to znamená? Taková drahocenná památka!
00:19:19 -Jaká památka?
-Co jste to udělal, člověče?
00:19:22 Co vy byste udělal, kdyby vám zlámali šavli?
00:19:25 Jako mně to udělal tady pan učitel! Já vás volám k odpovědnosti!
00:19:29 -Chopte se ho! NESROZUMITELNÁ MELA
00:20:16 Tak, prosím vás, rychle! Svlékněte ho!
00:20:18 Buďte bez starostí, teď je ve svým živlu.
00:20:21 -Pan exekutor, ten svlíkne každýho!
-Nevíte, jak jsem rád, že jste zde.
00:20:25 Žena o tom neví. Ani muk, prosím vás!
00:20:31 Pst! Pst!
00:20:36 Dámy a pánové!
00:20:38 Prosím, abyste laskavě omluvili přerušení naší slavnosti.
00:20:43 S radostí vám oznamuji, že technické obtíže
00:20:47 se nám podařilo překlenout a hru vám zahrajeme znovu.
00:20:51 Hudba!
00:21:01 SLAVNOSTNÍ FANFÁRA
00:21:15 Poklekni, Tuliáne! Teď velká věc se stane!
00:21:24 ŽENSKÝ KŘIK
00:21:29 Pusťte mě! Jsem nevinná!
00:21:36 KŘIK
00:21:41 RÁNA A TICHO
00:21:45 Stop!
00:21:48 -Prosím, slečno Anežko!
-Děkuji.
00:21:51 -Tak co? Bylo to dobrý?
-Moc dobrý, slečno.
00:21:55 Tomu říkáte dobrý? Mně se to zdálo nemožné.
00:21:58 -Proč jste to neudělala sama?
-Nenechám se tahat po zemi!
00:22:02 To nemám zapotřebí! Já, Elvíra Thompsonová!
00:22:05 A já vám zase říkám, že byste lepší náhradu za sebe nenašla, slečno.
00:22:10 -Fredy, viď že mám pravdu?
-Ale zajisté, miláčku!
00:22:15 Ne aby sis ji se mnou spletl, když je mi tak podobná!
00:22:19 Buď bez starosti! Tak jako ty žádná není.
00:22:24 -Prosím vás, co se na mne zlobí?
-Ale to víte, jako vždycky.
00:22:29 -Balit a jedeme domů!
-Jedeme domů!
00:22:32 To je správné, panečku. Zase jednou domů!
00:22:36 Zde, Tulián, je pokořen!
00:22:39 Tím smyta křivda každá!
00:22:42 Teď provolejme vítězi...
00:22:46 Vražda! Vražda! Vražda!
00:22:55 -Člověče, vy už jste tady zas? Co chcete?-Vražda!-Co?
00:22:58 -Pane starosto, vražda v lese!
-A kde? Jaká vražda? Mluvte!
00:23:03 -V lese jedné paní usekli hlavu!
-Tak vidíte! Co jsem vám říkal!
00:23:07 Tady máte to senzační překvapení. Pojďte!
00:23:11 Nic jsem se nezbláznil, pane starosto.
00:23:14 Jestli jsem to neviděl na vlastní oči, ať mi je had do rána vyštípe!
00:23:18 Čtyři chlapi přiběhli ke špalku, najednou bác ho... Měla hlavu pryč!
00:23:23 -To se musí vyšetřit!
-Ano! Ano!
00:23:26 To se taky vyšetří! Ale, chlape, jestli lžete, tak s vámi zatočím!
00:23:31 Já bych to přece neřekl, pane starosto!
00:23:33 -Pojďte se tam podívat!
-Pojďte!
00:23:42 VŠICHNI ŠEPTAJÍ
00:23:44 -Prosím vás...
-Ani muk! Ticho!
00:23:53 Tady je ještě můj plášť! Jak jsem ho ztratil.
00:24:03 -Pojďte pomalu za mnou!
-Pomalu!
00:24:08 NÁRAZ A VÝKŘIK
-Co je?
00:24:13 -To je zajíc! Zajíc!
-Zajíc! Jen aby!
00:24:32 -Kde je pan učitel?-Tady je.
-Pojďte sem!
00:24:47 Už tam budeme!
00:24:53 -Baf!-Co je?
-Nic!
00:24:56 Tady to bylo, pane starosto!
00:24:59 Na tomhle pařeze jsem na vlastní oči viděl,
00:25:03 jak jí tu hlavu utli. To bylo příšerný!
00:25:07 Poslouchejte, člověče, tady není po krvi ani památka!
00:25:12 To je dobře, pane starosto! Já nemůžu krev ani vidět.
00:25:15 Poslouchejte, člověče, vy si z nás děláte blázny!
00:25:19 Nedělám, pane starosto! Nedělám!
00:25:23 Paní mistrová! Vražda! Florián!
00:25:27 -Co je s Floriánem?
-Florián to objevil!
00:25:32 -Tak teď už toho mám dost!
-Správně! -Tak!
00:25:36 Nejen, že jste zničil důstojný ráz našich oslav,
00:25:40 ale vy jste dokonce i...
-Vystřihoval obrázky!
00:25:43 Koukejte se ztratit!
00:25:45 Jestli vás tady zejtra najdu, nechám vás sebrat! Rozumíte?
00:25:49 Jste... skvrna na čistém štítu našeho města!
00:25:52 -Ano! Správně!
-Skvrna!
00:25:56 -Co že jsem, pane starosto?
-Co jste?
00:26:00 Jste skvrna na naší a celé lidské společnosti.
00:26:03 -Výborně!
-Tak!
00:26:07 Všecko jste mohl říct, pane starosto, ale že jsem skvrna?
00:26:13 To jste říct neměl! Pamatujte si to.
00:26:34 -Co chcete dělat, Floriáne?
-Sbalím si věci a odstěhuju se.
00:26:43 -To přece nemyslíte vážně!?
-Vážně!
00:26:51 Floriáne, rozmyslete si to!
00:26:55 Co bych si rozmejšlel, drahá paní, když mě tak potupili!
00:27:06 Ale já jsem vám přece neublížila!
00:27:10 Ne, paní mistrová, vy jste byla ke mně vždycky šlechetnice!
00:27:15 Tak proč chcete odejít? Nebude se vám ani trochu stýskat?
00:27:26 No tak vidíte! Umoudřete se.
00:27:30 -Jděte k panu starostovi, odproste ho...-A to zas ne!
00:27:34 Za moji dobrou vůli? Nikdy!
00:27:37 Všecko bych si nechal líbit, ale že mně řekl skvrna!
00:27:41 To neměl říkat! Já jsem taky někdo!
00:27:44 -A kam chcete jít?
-Na hrad! Tam patřím!
00:27:48 -Tady mě nikdo nepochopí.
-A co já si tady sama počnu?
00:27:54 Je mi líto, ale nedá se nic dělat.
00:28:02 Buďte sbohem!
00:28:07 Vdovo.
00:29:53 ZÁHADNÉ HUČENÍ
00:30:35 (zpívá) Na cimbuří, bouře zuří. Hooo!
00:30:43 Támhle v rohu vidím nohu! Huuuu!
00:30:51 Když ta noha, není noha, co je to proboha?
00:30:58 Co bych se bál?
00:31:02 I když tady jsou strašidla, já nejsem strašpytel.
00:31:14 Jak Tomík doznal, pan duchovní,
00:31:21 můj trafikant i náš pan učitel.
00:31:29 Kam se hrabe Drákula a všichni bubáci!
00:31:37 Já mám strach jen z rádia, když dudaj dudáci.
00:31:44 Co bych se bál?
00:31:47 Vždyť oni prej i duchové
00:31:51 jsou dneska chudáci!
00:32:39 Jo, pane!
00:32:41 Tady se mi to líbí!
00:32:44 To je ono!
00:32:46 -Babičko, pojď sem!
-Co je? Co je?
00:32:50 Dneska jsou tam dva!
00:32:55 Zavřeme radši okno. Kdoví, co se dnes bude dít!
00:33:02 Semhle dáme kanapíčko. To je pro něj jako dělaný!
00:33:08 Semhle dáme gramofon, třeba. To už zařídíme.
00:33:12 Jo! No jo! Hlavně, že je to tady vzdušný.
00:33:19 Že je tady klid!
00:33:21 VELKÁ RÁNA
00:33:25 SLYŠÍ BROUKAVOU MELODII
00:33:57 RÁNA
-Jejejej! Jej!
00:34:13 POLEKANĚ VYKŘIKNE
00:34:29 HRŮZOSTRAŠNĚ KŘIČÍ
00:34:39 BURÁCENÍ HROMŮ
00:36:00 OBA VYDĚŠENĚ KŘIČÍ
00:36:10 Hej! Je tady někdo?
00:36:20 Ježíšmarjá! Co tady děláš?
00:36:23 Pane rytíři, nezlobte se, že jsem se vám nastěhoval do hradu!
00:36:32 -Ty vůbec nejseš duch!-Ne!
-Tak co tady strašíš se sekerou?
00:36:36 Já jsem si chtěl naštípat dříví. Já tady bydlím.
00:36:40 -Já jsem totiž nezaměstnanej.
-Aha.
00:36:43 -A jak ti říkaj?
-Jarda.
00:36:45 -A křestním jménem?
-Taky.
00:36:48 Zajímavý! Já se jmenuju Florián a jsem taky nezaměstnanej.
00:36:54 -Tak si budem tykat!
-Tak jo!
00:36:57 A co tady strašíš v tom mundůru?
00:37:00 To je právě to, co nemůže nikdo pochopit.
00:37:04 -A nepochopí! Jaroušku... Můžu ti tak říkat?-No.
00:37:10 -Věříš ve stěhování duší?
-To ani ne.
00:37:16 -A co ve stěhování nábytku?
-To spíš!
00:37:20 Tak pojď!
00:37:33 No tak, co koukáš?! Vem to!
00:37:36 -Ty jsi pěknej rytíř!
-Náhodou já jsem rytíř!
00:37:42 Já ti něco řeknu!
00:37:45 Já ti to řeknu až potom. Vem to!
00:38:12 Že se to tam hezky vyjímá?
00:38:15 No jo! Vůbec, tady je to útulný!
00:38:19 -Až na to, že mám hlad!
-Ty máš hlad?-Jo.
00:38:23 -Žes to neřekl hned?!
-Copak já jsem věděl, že...
00:38:27 -A co bys chtěl?
-Co bych chtěl? Husu!
00:38:32 Sedni si.
00:38:48 -No a?
-Co a?
00:38:51 Já chtěl husu!
00:38:54 Jo husu! Já ti rozuměl pusu!
00:39:00 Tak to se musíš spokojit s tímhle. Vezmem si každej půl.
00:39:04 -Každej půl.
-Vytrávilo ti ze strachu, viď?
00:39:07 Já měl strach? Ty jsi měl strach!
00:39:10 Jo, já měl strach! Já měl strach, protože ty jsi měl strach.
00:39:14 Já vůbec nevím, co to strach je!
00:39:18 KOVOVÉ ZVUKY
-Tiše!
00:39:22 Někdo sem jde!
00:39:32 Slyšíš to?
00:39:34 To je... To je nějakej obrněnec!
00:39:47 Hergot! Ten s sebou majznul!
00:39:52 Já už tady bydlím tejden, ale taková frekvence tady nebyla.
00:39:58 No, zaplať pánbůh, že už je pokoj!
00:40:03 HEKÁNÍ A BOUCHÁNÍ
00:40:08 Zase něco!
00:40:23 -Ale strach nemáš! Viď?
-Nemám!
00:40:26 -Co bych měl strach?
-To se rozumí!
00:40:29 Když nemáš strach, jdi se podívat, kdo to tam courá.
00:40:33 -Pojď se mnou!
-Já jdu!
00:40:35 Jdi klidně napřed! Já přes tebe vidím.
00:40:55 BURÁCENÍ HROMU
00:41:17 KOVOVÁ RÁNA
00:41:20 -Slyšels?
-Jo.
00:41:22 Tady je jistě někdo zakovanej v žezlech! Eh... v železech!
00:41:29 Jdi tam a řekni mi, co je!
00:41:32 Koukej, ty seš rytíř, tak jdi napřed.
00:41:37 JE SLYŠET KROKY
00:41:40 Pojď sem! Budeme losovat!
00:41:45 -Tady je knoflík.-Kde?
-Tady.-Hm.
00:41:54 Ty jsi vyhrál, tak jdeš první.
00:41:59 ZAŘEHTÁNÍ
00:42:03 Komoň! Pojď!
00:42:08 Jakejpak komoň! Je to obyčejnej karabčan!
00:42:11 He! Karabčan! Co mluvíš?
00:42:14 Ve středověku, když jel rytíř pro svoji milenku kolbit,
00:42:19 tak jak dal na koně sedlo, už to nebyl kůň...
00:42:23 -A co to bylo?
-To byl komoň!
00:42:26 Tak a teď to víš!
00:42:29 Počkej! Jsem unavenej, jdem si lehnout!
00:42:55 Co se pořád obracíš? Vždyť tady není živá duše!
00:43:20 Tak a teď si půjdeme hezky lehnout!
00:43:23 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:43:26 Ty jako rytíř budeš spát samozřejmě na kanapi, viď?
00:43:29 No to víš! Jako rytíři mi patří kanape!
00:43:32 -A kam ty si půjdeš lehnout, Jarko?
-Já? Na židli.
00:43:36 Na židli? A proč? Proč si nelehneš taky na kanape?
00:43:42 Ono tam teče, víš?
00:43:46 A jo! Tak to promiň!
00:44:13 -Jaroušku...
-Co?
00:44:16 ...tu máš ještě jednu deku, ať ti není zima!
00:44:26 Já už jsem... Už jsem... utahanej jako kůň.
00:44:30 Jo safra kůň!
00:44:33 Jak se vlastně ten kůň do té maštale dostal?
00:44:36 (ze spánku) Kůň?
00:44:39 Kůň se dostal... protože...
00:44:42 koně se berou...
00:44:45 koně se berou... na vidličku.
00:44:49 Leda to.
00:45:12 ZATROUBENÍ
00:45:16 -Jardo!
-Co je?
00:45:18 -Co to bylo?-Já nevím.
-Já se jdu podívat!
00:45:35 Paní má!
00:45:37 -Co má paní?
-Ale nic nemá! Hlavu má!
00:45:40 Včera ji měla useknutou a dneska ji má nasazenou.
00:45:44 Paní má! Jejej!
00:45:49 Pustíš ji! Jdeš od ní! Jdeš od ní!
00:45:55 Ježíšmarjá! Princezno!
00:45:57 -Princezna? Nikdo tam není!
-Bodejť by tam byla!
00:46:00 -Sebral ji obrněnec.
-Zbláznil ses?-Zbláznil!
00:46:04 Já ji musím zachránit! Zbraně! Kde mám helmu?
00:46:10 Ty ses zbláznil!
00:46:12 On si myslí, že je ve středověku.
00:46:15 Že jsou princezny, že se dějou zázraky!
00:46:32 Teď jsem se zbláznil já! Ale ať!
00:46:37 -Haló, dejte sem ty desky!
-Tak co je?
00:46:40 -Rychle, rychle!-Na co čekáme?
-Slečna Thompsonová tu ještě není.
00:46:44 No jo, slečna Thompsonová dělá vždycky obtíže!
00:46:47 -Připravili jste jídlo k hostině?
-Ano, v noci.-Tak dobrá.
00:46:52 Natočíme nejdříve davové scény. Útok na hrad.
00:46:55 -Připravte kompars a řekněte jim, co dělat. Pak pojedem.-Prosím.
00:46:59 To je filmování! Tady to táhne!
00:47:02 -Tak si spusťte žaluzii!
-Nebuďte drzá!
00:47:06 -Jste jenom statistka a žádná filmová hvězda!-No, no!
00:47:12 Stát! To je nějaký útok? To je funus!
00:47:15 Já se nebudu rozčilovat. Ještě jednou!
00:47:19 Zpátky! Víc, pánové! Víc! Víc! Víc ohně do toho!
00:47:37 -Jak se to chováte k tý princezně?
-Co je vám do toho, vy bambulo?
00:47:41 -Co jste to řekl?
-Bambulo!
00:47:43 -Řekněte to ještě jednou!
-Bambulo!
00:47:48 Jinej by se s váma hádal, já ne.
00:47:52 VÝKŘIK
00:47:56 BOJOVÝ KŘIK RYTÍŘŮ
00:47:59 Hurá! Hurá!
00:48:05 Kdo to zas...? Já se nebudu rozčilovat.
00:48:08 Běžte zjistit, kdo to udělal.
00:48:10 -Slečno, nebojte se!-Ale já...
-Nebojte se, já vás ochráním!
00:48:33 To je k zbláznění! Kolikrát tu scénu budeme točit?
00:48:36 Já se nebudu rozčilovat. Natočíme to třeba stokrát.
00:48:40 Budeme tady do rána. Mně je to jedno. Znovu!
00:48:46 Au! Au!
00:48:50 Au! Moje noha!
00:48:55 PLÁČ ANEŽKY
00:49:00 BOJOVÝ KŘIK RYTÍŘŮ
00:49:14 TROUBENÍ AUTA
00:49:19 -Kdo nám...!-Pane režisére! Prosím vás! Jen klid!
00:49:32 -Máte radost?
-Ohromnou!
00:49:37 -Co to má znamenat?
-Že jste zkazila scénu, vy trdlo!
00:49:41 Jak to se mnou mluvíte?! Tak si mluvte s tou statistkou,
00:49:45 -ale ne se mnou, Elvírou Thompsonovou!-No, no, no!
00:49:48 A abyste věděl, dále nefilmuji! Sbohem! Tss!
00:49:55 -Co tomu říkáte?
-Nic.
00:49:58 Já se nebudu rozčilovat. Jedeme dál!
00:50:01 Ale prosím vás rychle! Musíme ještě udělat tu hostinu!
00:50:10 Jejej! To to bolí! Vy jste mi ale dal!
00:50:14 To musíte prominout, milostivá slečno princezno. To nic není!
00:50:19 To byste měla vidět rytíře! Toho jsem zřídil!
00:50:27 Nevíte, kde je Fredy?
00:50:29 To nevím, slečno. Promiňte, mám jinou práci.
00:50:32 -Jste svědek, že jsem docela klidnej.-Jo.
00:50:35 Jsem klidnej, ale jestli tu scénu ještě jednou někdo zkazí,
00:50:38 jestli se mi s tou scénou ještě jednou něco stane, tak...
00:50:42 Těmahle rukama ho zaškrtím!
00:50:45 -Ale rozčilovat se nebudu.
-Tak se to natočí ještě jednou. No!
00:50:51 Tak pojedem!
00:50:54 124!
00:50:58 A teď mi vysvětlete, proč jste mě sem vlastně přinesl.
00:51:01 Proč jsem vás sem přinesl? Jaká to otázka!
00:51:05 Vy nevíte, že jsem vás vyrval ze spárů sveřepého rytíře?
00:51:09 Takřka loupeživého!
00:51:12 KŘIK RYTÍŘŮ
00:51:21 Teď poznáte rytíře bez bázně a hany!
00:51:41 NESROZUMITELNÉ POKŘIKOVÁNÍ FLORIÁNA
00:51:47 -Ach!
-Pomozte! -Vodu!
00:51:51 Ať jste zpátky! Zabiju!
00:51:58 To je můj hrad! Ven!
00:52:04 Já vám dám! Lézt mi do hradu!
00:52:09 -Tak kde je ta voda?
-Vodu!
00:52:42 Zvítězil jsem! Buďte klidná!
00:52:48 Svůj meč a své srdce kladu k vašim nohám.
00:52:56 -Prosím vás, co v tom hrajete?
-Já nehraju nic!
00:52:59 Já jsem rytíř a vypudil jsem vaše nepřátele z hradu, paní má.
00:53:05 Kdepak! Ten už se nevzpamatuje! Já ho znám.
00:53:08 Nedá se nic dělat! Balit a jedem domů!
00:53:11 Tak vám pěkně děkuju! Přijdu o angažmá.
00:53:14 -O angažmá?-Hm.
-Vy nejste žádná princezna?
00:53:19 Princezna? Jsem ráda, že jsem filmová statistka!
00:53:26 Co? Tak to promiňte, statistko.
00:53:30 -Tady se filmovalo?
-No ovšem!
00:53:35 Jejej!
00:53:37 Tak koho jsem to tam dole vzal přes plecháč?
00:53:42 To byla rána!
00:53:44 Jestli toho chlapa dostanu do ruky, já ho roztrhnu!
00:53:47 Fredy, nerozčiluj se! Nebudeme točit a je to! Pojď!
00:53:52 Co jsem měl dělat? Když jste se mi všude zjevovala.
00:53:56 Při vaší popravě jsem zalarmoval celé město. Přišel jsem o místo.
00:54:02 Starosta prohlásil...
00:54:05 -Víte, co prohlásil?
-Ne.
00:54:08 Že...
00:54:10 že... jsem skvrna!
00:54:12 -Přece nebudete plakat!
-Musím plakat!
00:54:16 Poněvadž jsem skvrna a nemám do čeho kousnout!
00:54:20 ŠOUPÁNÍ DVEŘÍ
00:54:25 Kde ses tady vzal?
00:54:31 Princezno!
00:54:33 Zas už jeden! Dejte už pokoj s tou princeznou!
00:54:36 Nech toho bejt! To už je vyřízená věc!
00:54:39 -Odkud máš to kuře?
-Ježíši! Tam ti je jídla!
00:54:42 -Vedle?
-Vedle.
00:54:47 Co máš rád? Jíš rád páva s mrkví?
00:54:51 No, copak páva já bych jedl. Ale ty oka! Ty mně dělají obtíže!
00:54:56 Tak třeba nadívaný labutí krky.
00:55:00 -To jo! To bych si dal!
-Na, podrž to!
00:55:05 Hned jsem tady!
00:55:09 Já ti přinesu taky ovoce.
00:55:26 -Kam běžíš?
-Já jdu odsud. Tady opravdu straší!
00:55:30 -Prosím vás, kdo to vlastně je?
-Můj nalezenec.
00:55:34 Toho si nevšímejte. Radši se napijte. Tadyhle.
00:55:37 -Já bych se ráda napila...
-No, prosím!
00:55:40 -Ale já nemůžu!
-A proč?
00:55:43 -Vy mně stojíte na rukávu.
-Já?
00:55:48 Promiňte laskavě.
00:55:52 Už je to dobrý.
00:55:56 Tak nakládat!
00:55:59 Pozor na kameru! Mám stůl.
00:56:03 Pozor na to křeslo! Já to zabalím.
00:56:14 Jezdíte často do Prahy?
00:56:16 -No, vždycky jednou za rok jsem v Praze. -Škoda.
00:56:20 Právě v Praze běží můj nový film "Myš v hotelu Bryoni".
00:56:23 -Ale!
-No!
00:56:25 A ta myš, co tam leze po zdi, to jsem já.
00:56:28 Prosím vás! A proč lezete po zdi?
00:56:32 Já musím. Já jsem dubl.
00:56:35 -Hm. Já jsem si to hned myslel!
-No.
00:56:38 -Cože jste?
-Dubl!
00:56:43 Aha. No...
00:56:45 Tak se mi zdá, že nevíte, co to je.
00:56:48 Já nebudu vědět, co to je!
00:56:53 Víte, že jste vlastně moc milý?
00:56:57 To ještě nic není! Ale až mě poznáte blíž...
00:57:00 -Ano?
-Ano!
00:57:03 ZATROUBENÍ AUTA
-Snad mi už neodjeli!
00:57:15 Haló! Haló! Počkejte!
00:57:21 Teď jsme odjeli!
00:57:25 Co budeme dělat?
00:57:28 No jo, co budeme dělat?
00:57:30 -Kdy jede odtud vlak?
-Počkejte.
00:57:34 Tak nějak... Jo!
00:57:37 On tady vůbec žádnej vlak nejezdí.
00:57:40 Jak se odtud dostanu? Musím být v 9 hodin v ateliéru!
00:57:43 A safra! To budete muset jít pěšky.
00:57:47 Pěšky! S tou bolavou nohou?
00:57:53 Jen pomalounku. Hezky.
00:57:56 -Ono vás to do rána přejde!
-Do rána?
00:57:59 No dovolte! Já tu nemůžu zůstat přes noc!
00:58:02 -Proč ne?
-Já tady vůbec nic nemám!
00:58:05 -A to je jedno!
-Snad mi neodvezli taky kufřík!
00:58:08 -Kde jste ho měla?
-Nahoře ve věži.
00:58:11 Safra! Tam straší. To je jedno. Já tam jdu.
00:58:16 Počkejte.
00:58:35 Tak ty jsi myslel, že straší, viď? Ale víš, co to bylo?
00:58:39 Tady filmovali!
00:58:41 To mně říkáš nějakou novinku! Proboha tě prosím!
00:58:45 Filmová hvězda je u mě v pokoji, sedí u stolu a pojídá moje kuře.
00:58:50 -Co ti víc řeknu?!
-Aha! Tak to je ta princezna!
00:58:54 To není žádná princezna! To je dublová statistka!
00:58:59 Kdybys věděl, jak já ji miluju!
00:59:03 Jestlipak jsi jí už vyznal lásku, ty rytíři?
00:59:08 To je právě to!
00:59:10 Kdyby to bylo před 500 lety, tak bych to věděl, ale dneska!
00:59:14 -Já nevím, co doba vyžaduje.
-Já ti poradím.
00:59:18 To se jde při západu slunce do lesa.
00:59:21 Natrhá se levou rukou pod pravou nohou tymián.
00:59:29 -Levou rukou pod pravou nohou?
-Tymián.
00:59:33 Takhle, víš?
00:59:35 A při každém trhnutí řekneš: Halicha, paprtě, acháno, acháno.
00:59:44 Halicha, paprtě... Aha, to si budu pamatovat.
00:59:48 Pak to uvaříš.
00:59:50 -A při tom si musíš zpívat nějakou písničku o lásce.-Jo.
00:59:54 Pak jí to dáš vypít, ale při tom jí musíš třikrát obejít
00:59:59 a při tom jí říkat: Kvapka kvapně kvapla.
01:00:03 -Klapla, kvakně, kvapka.-No.
-To já si budu pamatovat.
01:00:07 A když to vypije, tak zavřeš oči. Hodně!
01:00:11 -Hodně.
-Mám je dost zavřený?-Jo. Jo.
01:00:14 A pak uděláš (fouká). Třikrát, víš?
01:00:18 -Jen tak, nebo slinama?
-Slinama.-Jo.
01:00:21 A za tři dny ti padne kolem krku. To je jednoduchý!
01:00:24 To je škoda, že nepadne hned.
01:00:27 -Prosím tě, teď jdi a ten tymián natrhej a natrhej ho hodně!-Jo.
01:00:44 -Tak tady jsem přinesl kufříček!
-Děkuji.
01:00:50 -Není to dlouho, tři dny?
-Proč?-Jen tak!
01:00:58 -Co máme dneska za den?
-Úterý.-Úterý!
01:01:01 Tak to máme úterý, středa, čtvrtek... pátek, šest eh...
01:01:05 sobota... Tak to necháme až po neděli.
01:01:10 Kam byste chtěla jet na svatební cestu?
01:01:13 Já se nechci vdávat.
01:01:16 To nevím... ale...
01:01:19 Možná, že se budu vdávat. Pojďte sem.
01:01:26 Víte, že jste opravdu roztomilý?! No!
01:01:34 Počkejte chvilinku!
01:01:37 SMÍCH ANEŽKY
01:01:51 Jardo! Jardo!
01:01:54 Pojď sem! Já už ten tymián nepotřebuju!
01:02:14 -Kde jste byl tak dlouho?
-To vám nemůžu říct.
01:02:18 -To je pro vás veliké překvapení!
-Oh!
01:02:21 Nechtěla byste si vzít noční košilku?
01:02:24 Ještě ne. Vždyť ještě není čas k spaní!
01:02:27 Dobře. To bychom mohli jít na procházku.
01:02:30 Smím vám nabídnout svý ocelový rámě na špacír po cimbuří?
01:02:34 -Víte přeci, že mám bolavou nohu!
-Aha. Dobře. Zůstaneme tady.
01:02:39 -Je tu útulněji, viďte?
-Je tady docela příjemně.
01:02:43 Ale poněkud smutno. Zahrajte mi na gramofon.
01:02:49 -Co prosím?
-Abyste mi zahrál na gramofon!
01:02:53 Ano. Rád. Vaše přání je mi rozkazem!
01:03:01 Tak já budu hrát na gramofon!
01:03:05 Hned to začne hudout. Houst.
01:03:33 TROUBÍ MELODII
01:04:03 -To je moc hezká deska.
-Líbila se vám?
01:04:06 -Já vám dám ještě druhou stranu!
-Ano. Prosila bych.
01:04:10 To jsou ty nový. Ty minutky!
01:04:59 Milá slečno, přestože jsem pouhý krejčí,
01:05:04 nemusíte se bát. Vím, co se sluší a patří.
01:05:16 -Spěte sladce, holubice má!
-Dobrou noc!
01:05:31 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Dále!
01:05:39 Promiňte laskavě, já jsem tady zapomněl noční košili.
01:05:56 -Dobrou noc!
-Dobrou noc!
01:06:24 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
01:06:29 Promiňte, já jsem se vás zapomněl zeptat.
01:06:34 -Nemáte ještě nějaké přání?
-Ne, děkuji.
01:06:37 -Dobrou noc!
-Dobrou noc!
01:07:10 Ale kdybyste si ještě něco přála...
01:07:16 Nepřejete! Dobrou noc!
01:07:26 -Neseš tymián?
-Tady je!
01:07:29 To jsem rád, žes mě neslyšel! Ona byla na mě nějaká nevlídná.
01:07:34 Zejtra se jí to uvaří k snídani.
01:07:46 Tak už má Zdislav v hrobě klid! Pojď, babičko! Pojď si lehnout.
01:07:52 Vždyť už jsme dvě noci nespali.
01:07:58 Poslouchej! Nedal jsem já tam toho tymiánu moc?
01:08:02 -Ne. Akorát.
-Dobře.-Akorát.
01:08:05 -Teď to slej do toho druhého hrnku.
-Jo. Sakramente.
01:08:09 Poslechni, já mám jeden nápad.
01:08:12 -Co kdybych do toho zavařil kousek netopýra?-Ale!
01:08:17 Je jich tady dost! Ona se mě bude držet!
01:08:20 -To nejde!
-Jak chceš.
01:08:25 Říkám, když tohle ta holka vypije, tak musí bejt do mě divá!
01:08:33 Ah! A co teď?
01:08:35 Teď zpívej tu písničku, jak jsem ti říkal.
01:08:39 -O lásce.
-Jo.
01:08:43 (zpívá) Přijď milá na šálek tymiánu.
01:08:48 Vařím ti lásky žár.
01:08:53 Svěříš-li své srdce Floriánu,
01:08:58 bude z nás moc hezký pár.
01:09:04 Kukačka na buku venku kuká.
01:09:09 Věř mi to, má milá, jsou to muka.
01:09:14 Vždyť já jsem pokaždé bez sebe,
01:09:19 když myslím na tebe.
01:09:24 Netrucuj, má milá, měj se ke mně.
01:09:29 Mám tě rád, že se až kouří ze mě.
01:09:34 Až se tvé srdéčko obměkčí,
01:09:43 bude to hnedka lepší. Hepčí!
01:09:52 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Dále!
01:09:58 -Dobré jitro!
-Dobré jitro!
01:10:00 -Jak jste se vyspinkala?
-Děkuju dobře.
01:10:03 -A co nožička? Už nebolí?-Bolí! Co když se nedostanu do města?
01:10:08 To nechte všechno na nás! My to zařídíme.
01:10:11 Hlavně se tady napijte čajíčku, dokud je teplej. Honem rychle pít!
01:10:16 (brouká) kvapla kvapně kvapka...
01:10:24 ...kvapla.
01:10:38 Dobrý to bylo!
01:10:46 FUNĚNÍ FLORIÁNA
01:10:49 -Kde budete za 3 dny?
-Možná u někoho, kdo mě má rád.
01:10:56 (šeptem) To by štymovalo!
01:11:05 Ty můj zlatej kluku! Ta ti to do sebe hodila!
01:11:08 Jestli to bude mít ten účinek!
01:11:11 -Všiml sis, jak je krásná?
-To jsem si všiml.
01:11:14 Ale horší je, jak ji dostaneme odsud na nádraží.
01:11:18 To není tak zlý, ale nejbližší stanice je 4 hodiny.
01:11:21 Do Čočkova, nebo jak se to jmenuje.
01:11:24 -Do Boučkova, ne?-Do Boučkova.
-Proč do Boučkova?
01:11:27 -Vždyť můžeme do Zdislavic! Tam je to kousek.-Pst!
01:11:37 Tam já nesmím!
01:11:40 Ne, to se marně namáháte!
01:11:43 I kdyby to městská rada povolila, já se proti tomu postavím.
01:11:47 Ale, pane starosto, vždyť já ho potřebuju!
01:11:51 Ten učedník na to sám nestačí. Živnost mi hyne.
01:11:54 -Vemte si někoho jiného! Ten člověk sem nesmí.-Proč?
01:11:58 Ještě se ptejte! Zničil slavnost, vystříhal obrázky...
01:12:02 -Četníci už po něm jdou!
-Četníci?!-Ano!
01:12:05 A jakmile se objeví, hned ho seberou.
01:12:43 -Tak vám děkuji! Byli jste laskaví a milí.-Děkuju.
01:12:46 Kdybychom se neviděli, tak buďte hodně šťastní.
01:12:51 Jak to, neviděli?! Vždyť máme mít za dva dny svatbu!
01:12:55 -Vy jste to myslel vážně?
-Ano.
01:12:58 Blázínku! Vždyť to byl jen žert!
01:13:01 ODBÍJÍ HODINY
01:13:04 Tak sbohem!
01:13:24 -To seš rytíř?
-Já nejsem rytíř, ale krejčí!
01:13:28 -Tak se mi tady rozbrečíš, ne?
-Ale dej mi pokoj!
01:13:32 -Tak co řveš?
-(ubrečeně)... odjela.
01:13:36 Ale ty seš blázen! Je vidět, že nerozumíš ženskejm!
01:13:40 Líbilo se jí u nás. Děkovala nám. Dala ti pusu.
01:13:44 -No, dala.-Dvě!
-Vidíš, jak tě má ráda!
01:13:48 -(nesrozumitelně naříká) ...odjela.
-No jo, odjela.
01:13:51 Odjela proto, že myslí, že přijedeš a budeš ji dobývat.
01:13:57 -Jako pevnost, co?-No.
-Myslíš?-No jo.
01:14:00 Na tom by mohlo něco bejt.
01:14:03 Kdyby nic nebylo, tak je tu tymián. Za 3 dny začne působit.
01:14:09 -Ty myslíš, abych za ní jel?
-No jo! No jo!
01:14:14 Hele, nechala tady kufřík! Myslí, že za ní přijedeš.
01:14:22 -No jo. Tak ty myslíš, abych jel!
-No jo!
01:14:26 Tak já se teda za ní rozjedu!
01:14:31 Tak sbohem! Opatruj hrad a já jsem tu s ní za dva dny zpátky.
01:14:35 -Sbohem!
-Sbohem!
01:14:41 Počkej! Jak se jmenuje?
01:14:44 -Kdo?-No ona!
-Nevím.
01:14:49 -Pojď sem! Tak co budu dělat?
-Taky nevím!
01:14:55 Tak já jedu!
01:15:16 NENÍ ROZUMĚT
01:15:53 -Co si račte přát?
-Jdu k svojí nevěstě.
01:15:55 -K nevěstě?-Ano.
-Myslíte slečnu Thompsonovou?
01:15:58 -Thompsonovou.
-Ale ona odjela!-Má úcta!
01:16:02 To nevadí. Já tady na ní počkám. Já jdu dál.
01:16:14 Račte si přát? Slyšel jste přece, že slečna není doma!
01:16:18 To nevadí. Já tady na ní počkám.
01:16:21 Ona si u mě zapomněla nějaký věci, tak já jsem jí to přinesl.
01:16:26 -Prosím, račte posečkat.
-Já počkám.
01:16:30 Nemohu si pomoct, ale jsou to její šaty.
01:16:34 Už jsem tady na všechno zvyklá. Ale to není možné!
01:16:38 U ní je všechno možné!
01:16:41 To není pravda, mami! Já chci pracovat!
01:16:44 Mně se to filmování tak líbí!
01:16:47 A že tě nechají na hradě s vykloubenou nohou!
01:16:50 -To se ti taky líbí?
-Taky líbí!
01:16:53 Jdi raději svázat ty karafiáty a nezlob mě!
01:17:16 Nejmilejší Elvíře... ho hó!
01:17:22 V upomínku na nezapomenutelné chvíle! No, no, no!
01:17:27 Tak to se zarazí! To musí ode dneška přestat!
01:17:43 (čte) Miláčku, od chvíle, kdy jsme se spolu rozloučili,
01:17:49 je mé srdce zmítáno touhou.
01:17:54 Pro mě jsi ty první a jediný, jemuž patří má oddaná láska.
01:18:00 Ty můj sladký hrdino jedné noci! Ah!
01:18:06 Tymián!
01:18:08 -Slečna Elvíra není přítomna!
-Mně je to jedno!
01:18:11 Už toho mám dost! Už sem chodím kolik dní!
01:18:14 Ty peníze potřebuju! Jsem živnostník, jak k tomu přijdu?
01:18:18 -Okamžik! Co je s Elvírou?
-Má úcta!-Má úcta!
01:18:21 Pojďte dál! Jděte si po svý práci!
01:18:25 -Račte prominout...
-Než promluvíte, poslužte si!
01:18:29 -Děkuji uctivě.
-Málo! Dovolte laskavě!
01:18:33 -Děkuju.
-Jak byste k tomu přišel?-Ovšem.
01:18:37 -Co si račte přát?
-Mám tady účet pro slečnu Elvíru.
01:18:40 Pro slečnu Elvíru všechno! Kolik to dělá?
01:18:44 500 korun. Prosím.
01:18:48 -500 korun. Okamžíček!
-Chvilku posečkám.
01:18:56 To máme... 350.
01:19:02 -500, že ano?
-Ano.
01:19:05 -Já tady mám asi 150 korun. Já víc nemám.-Lepší než nic!
01:19:10 -Ona totiž Elvíra je moc roztomilá, víte?-Je roztomilá.
01:19:14 Přijďte se po svatbě podívat k nám na návštěvu. Psala mi.
01:19:17 -Chcete si to přečíst?
-Děkuju, ale pospíchám.
01:19:21 -Mám ještě nějakou práci.
-To nevadí.
01:19:23 -Kdybyste šel kolem, stavte se.
-Já přijdu. Uctivě děkuju!
01:19:27 -Prosím!-Poroučím se. Nehněvejte se, že jste čekal.
01:19:31 -Poklona!
-Poklona!
01:19:38 (čte) Můj zlatý Fredy...
01:19:43 Fredy?
01:19:48 Fredy! Tak ona má taky Fredyho!
01:19:55 No počkej, až přijdeš domů!
01:19:59 Ty si pořád myslíš, že pro tebe přijde nějaký princ z pohádky.
01:20:04 Nebo že se najednou otevřou dveře,
01:20:08 někdo pro tebe přijde a ty budeš najednou slavná.
01:20:13 Paničko, víte, že budete slavná?
01:20:17 Ano! Budete slavná! Ruku líbám!
01:20:19 S Elvírou Thompsonovou to není k vydržení,
01:20:22 a tak jsme se dohodli, že vy dohrajete roli za ní.
01:20:26 V příštím filmu budete naší star! Tady je smlouva! Překvapení, co?
01:20:30 Neříkejte, že jsem tady! To má být pro Elvíru překvapení!
01:20:35 -No dovolte!
-Už jsem řekl! Ticho! Běžte.
01:20:56 -Milostivá slečno, je zde nějaký pán. -Nějaký pán?
01:21:00 Říká, že jste včera u něho byla a přinesl vám kufřík.
01:21:04 Kufřík? O tom nic nevím.
01:21:12 Elvíro! To koukáte, kdo přišel! To je překvapení!
01:21:17 To je překvapení! Račte si přát?
01:21:23 -Co si ráčím přát? Copak vy mě neznáte?-Neznám!
01:21:28 -Vy si děláte legraci!
-Ale dovolte!
01:21:32 Přece si musíte pamatovat na hradě, jak jsme byli. Jak jsem vás unášel.
01:21:37 -Takhle jsem vás vzal... a nesl vás na kanape.-Co děláte?!
01:21:40 -Ještě jsem s vámi zakopl!
-Pusťte mě! To přece není možné!
01:21:45 No tak vážně! Prosím vás!
01:21:48 Co je to? Chlape, pustíš ji!
01:21:53 Co na mě tak hulákáte?
01:22:03 Ty chlape, tak konečně tě mám!
01:22:06 Vzpamatujte se! Vzpamatujte se! Před slečnou.
01:22:10 -Vy se mě ani nezastanete, slečno Elvíro?-Ať jste venku!
01:22:23 To nebylo od vás hezký, slečno Elvíro!
01:22:30 Má brouka na mozku.
01:22:42 -Bůh ví, kde lítá!
-A nevíte, kdy se vrátí?
01:22:45 To nevím, ale možná tu bude každou chvíli.
01:23:22 -Musíme ho varovat! Starosta ho nechá sebrat.-Proč?
01:23:26 Protože zkazil slavnost a musí hradit škodu.
01:23:29 Ale kde by na to vzal? Nemá ani halíř!
01:25:00 Co? Jak je to možný?
01:25:07 Jménem zákona vás zatýkám!
01:25:10 Stůjte! Stát!
01:25:28 Stůjte, nebo střelím! Stát!
01:26:43 A tento poklad je zdrojem blahobytu města Zdislavic!
01:26:48 A komu patří naše vřelé díky?
01:26:51 Nyní jmenovanému čestnému občanovi, panu Floriánovi Svíčičkovi.
01:27:06 Děkuji vám, starosto!
01:27:09 I vám všem děkuji za projevené mi občanské...
01:27:13 pronajaté... mi... občanské... čestnické občanství.
01:27:20 A sděluji vám, že toto přijímám.
01:27:24 Ovšem s výhradou tou, že si vyhrazuji dvě přání.
01:27:28 Přání prvé jest,
01:27:30 aby se nikdy, pane starosto, nikomu v naší obci neřeklo skvrna.
01:27:35 Je to zahanbující.
01:27:38 A za druhé prosím,
01:27:40 aby nebyly z historických knih vystřihovány obrázky,
01:27:44 aby se pro všechny případy podlepily plechem,
01:27:48 aby je nějaký barbar zase nevystřihoval.
01:27:52 Učiteli!
01:27:54 Já totiž nevěděl, za jakým účelem ony výstřihy učiněny byly.
01:27:59 Za to, ať městská rada s okamžitou platností
01:28:04 pana učitele jmenuje školním inspektorem.
01:28:13 Protože jsem rytíř, rytíř jsem a rytíř budu!
01:28:18 Naše město potřebuje rytíře jako soli!
01:28:22 Proto náš hrad zřídím.
01:28:25 Neboť se říká můj dům, můj hrad.
01:28:39 PROVOLÁVÁNÍ SLÁVY
01:29:02 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Česká televize 2007
V roce 1935 si Vlasta Burian s chutí zahrál postavu Floriana Svíčičky, občana Zdislavic, povoláním krejčíka – a založením nenapravitelného romantika. Záliba ve středověkých příbězích ohrožuje Florianovu živnost – a nakonec i jeho postavení v městečku. Když totiž pokazí slavnost k 500. výročí dobytí místního hradu rytířem Zdislavem, vyžene jej starosta z obce a Florian se uchýlí právě na onen středověký hrad. Díky své bujné fantazii se však dostává do nových a nových nedorozumění a potíží…
Situační komedii Hrdina jedné noci natočil režisér Martin Frič podle námětu dramatika a básníka Jaroslava Kvapila, a kromě Vlasty Buriana v ní dostali příležitost např. Jaroslav Marvan, Světla Svozilová, Václav Trégl či režisér Jan Sviták (v roli filmového režiséra).