Nataša Gollová v českém filmu o pěti dívenkách, jejichž osudy, sny a přání jsou rozdílné, ale všechny touží po lásce a štěstí (1943). Dále hrají: A. Mandlová, J. Štěpničková, H. Vítová, J. Dítětová, O. Korbelář, V. Vejražka a další. Scénář O. Vávra a V. Werner. Kamera F. Pečenka. Režie O. Vávra
00:01:52 HLÁŠENÍ MÍSTNÍHO ROZHLASU
00:01:54 HALÓ, HALÓ, ZLATÝ ROK VÁM NESE JARO.
00:01:58 JARNÍ LÁTKY, JARNÍ ODĚVY, JARNÍ KLOBOUKY, JARNÍ OBUV,
00:02:01 JARNÍ SPORTY. VŠECHNO, CO POTŘEBUJETE NA JARO,
00:02:05 NAJDETE V NAŠEM OBCHODNÍM DOMĚ ZLATÝ ROK
00:02:30 Konfekce třetí poschodí, látky ve druhém patře.
00:02:34 -Manžetové knoflíky?
-Bižutérie, 1. patro.
00:02:39 Garáže pro zákazníky v prvém suterénu.
00:02:45 Psa račte odložit dole v šatně.
00:02:48 Slaměné klobouky! Reklamní cena pouhých pět korun!
00:02:52 Prosím netlačte se! Pět korun.
00:02:54 Netlačte se, na všechny se dostane.
00:02:58 Nekřičte, prosím.
00:02:59 Paní ředitelko! Ten pán...
00:03:03 Dámy, netlačte se. Dovolte. Na všechny se dostane, dámy.
00:03:18 Ředitelka!
00:03:39 Na svá místa, prosím. Na místa a usmívat se.
00:03:49 -Tak třeba tyhle.
-55 korun, prosím.
00:03:56 Hned si je vezmu, ztratil jsem knoflíček.
00:03:59 Zlatý? To je škoda.
00:04:04 -Dovolíte, prosím?
-Děkuji.
00:04:11 Ještě nějaké přání, prosím? Náramek pro milostivou paní?
00:04:15 -Nemám, komu bych ho daroval.
-To jistě nebude tak dlouho trvat.
00:04:23 A pět je šedesát. Děkuji vám, na shledanou.
00:04:28 Koukej, Josef, ty jsou krásný. Ale za tři stovky.
00:04:31 To je fuk. Líbí se ti, tak se ti líbí.
00:04:34 Vem si to, ať seš dáma. Nemám pravdu, slečno?
00:04:37 -A takovýhle prsten nemáte?
-Takový u nás nedostanete. Je pravý.
00:04:44 Kruci, no jo, ten je drahej. Zaplatím, slečno, kolik to dělá?
00:04:52 -Tři sta korun.
-Tři sta korun, je to dobře?
00:04:58 -Ještě sto korun.
-Aha, pardon. Tak...
00:05:04 -Děkuji zdvořile.
-Poroučím se, slečno.
00:05:11 Slečno, nezívejte tu. Vyspat jste se měla doma.
00:05:14 Račte, prosím. Slečno, poslužte dámě.
00:05:17 Přejete si, prosím?
00:05:21 Slečno! Obslužte tu dámu.
00:05:24 Obsloužila jsem tři pány, toto je čtvrtý.
00:05:26 Prosím, pane řediteli.
00:05:28 Slečno Waltrová, musíte převzít dozor nad přízemím
00:05:30 za paní Vackovou. Udělalo se jí nevolno.
00:05:32 -Je to vážné? Co říká lékař?
-Ještě neví. Doufejme.
00:05:34 Občas si projdete všechna oddělení
00:05:37 a především udělejte pořádek u těch slaměných klobouků.
00:05:39 Já se na ten blázinec nemůžu dívat.
00:05:41 -Prosím, pane řediteli.
-Ano.
00:05:45 Prosím, jděte zpět! Takhle se nedá prodávat.
00:05:47 Tak dost, prosím, dost. Chcete kupovat pošlapané klobouky?
00:05:51 Račte zpět! Ne, račte zpět.
00:05:55 Dámo, laskavě u pokladny proměnit drobné. Vy také, milostivá.
00:06:00 Prosím, tam je zrcadlo. Račte k zrcadlu.
00:06:05 Dejte si ty klobouky hezky k ruce. A teď v klidu, jedna po druhé.
00:06:15 Připravte si drobné. Tak vidíte, že to jde.
00:06:21 Mami, kde jsi?
00:06:23 -Copak je ti, chlapečku?
-Ztratil jsi maminku?
00:06:25 Ale chudáček!
00:06:29 Kde je maminka!
00:06:32 Ale ale. Tak velký chlapec, přece bys neplakal.
00:06:37 Copak? Kde máš maminku?
00:06:43 Maminka se ti ztratila? Tak pojď, půjdeme ji najít.
00:06:59 Promiňte, ale nemohu sloužit.
00:07:02 Hele, Božka, podívej se, to je fešák.
00:07:05 -Kterej?
-Tamhle ten.
00:07:11 -Prima mužskej, to je můj typ.
-To mně se líběj mladší.
00:07:15 Na to ty jsi ještě moc hloupá.
00:07:17 Slečno, prosím vás, máte nějaký nový šlágry?
00:07:20 Má to být snad něco veselejšího, nebo vážného?
00:07:23 -Raději vážného.
-Vážného.
00:07:26 Tak to zde máme: Cikánko ty krásná nebo Já ručku líbám vám, madam,
00:07:32 a Když do diskrétních cukrárny stěn, to je vůbec nejkrásnější.
00:07:36 Tak prosím tu diskrétní cukrárnu.
00:07:40 HLÁŠENÍ MÍSTNÍHO ROZHLASU
00:07:42 KTERÁ MAMINKA HLEDÁ MALÉHO CHLAPCE, AŤ SI HO PO UKONČENÍ NÁKUPU
00:07:46 LASKAVĚ VYZVEDNE V DĚTSKÉM KOUTKU V PRVÉM PATŘE.
00:07:52 Prosím vás, kdo je ta slečna, co právě odešla?
00:07:56 -To je naše slečna Anna.
-Anna? A jak dál?
00:07:59 -Waltrová.
-Anna Waltrová.
00:08:01 -Je z oddělení rukavic v přízemí.
-Tak vám děkuji.
00:08:05 Je to ale fešák, to je marný.
00:08:07 Božka, umíš mlčet? Já půjdu k filmu. Ale pššt!
00:08:15 -Vezmu si ty světlé.
-Prosím.
00:08:17 Dovolte, prosím, pravou ruku. Ty vám budou dobře.
00:08:21 -Chcete si je zkusit?
-Třeba.
00:08:23 U těch slamáků jste si uměla zjednat pořádek. To se mi líbilo.
00:08:27 Někdy se musí s lidmi jako s dětmi. Prosím.
00:08:31 A co jste namluvila tomu klukovi, že hned přestal brečet?
00:08:34 Nic. Mne mají děti rády. Tak vidíte, jsou vám dobře.
00:08:39 -To je všecko, prosím?
-Tyhle a ty hnědé.
00:08:42 Prosím.
00:08:43 A pošlete mi je laskavě do Grandhotelu na jméno Jan Klement.
00:08:46 Ano. Odpoledne je budete mít. Přejete si ještě něco, pane?
00:08:50 Máte dnes volný večer, slečno Waltrová?
00:08:53 Mohli bychom se spolu někam podívat.
00:08:56 Děkuji. Budete se jistě dobře bavit i beze mne.
00:09:01 Škoda. Promiňte.
00:09:03 GONG
00:09:05 Oběd, konečně!
00:09:06 Já mám dnes první střídu.
00:09:08 To je dnes den! Sotva se držím na nohou.
00:09:11 To byl zákazník! Jenom zdržoval.
00:09:13 Co dělá Martin?
00:09:15 Shání místo vrchního. Rádi bychom se už vzali.
00:09:17 A proč to neuděláte?
00:09:19 Nejdřív se musí ušetřit na domácnost.
00:09:21 Vím o krásným bytě. Dva pokoje, kuchyň, veliká předsíň, koupelna.
00:09:25 Ale to víš, po těch korunkách to jde pomalu.
00:09:28 -Však se můžete vzít i tak.
-A bydlet v podnájmu, ne?
00:09:31 Tak jsem si to nepředstavovala. To raději ještě počkáme.
00:09:35 Ber raději život tak, jak je.
00:09:37 Člověk někdy ze svých přání musí důkladně slevit.
00:09:40 -Prosím tě, ty jsi dnes nějaká...
-Sentimentální? Ach ne.
00:09:43 Těším se na terasu. Venku je asi krásně, viď?
00:10:00 -Já bych spala.
-Heleno, prosím tě, půjč mi krém.
00:10:03 -Vezmi si.
-Děkuju.
00:10:06 -Božka, chceš pomeranč?
-Chci.
00:10:10 -Chytej.
-Děkuju.
00:10:13 -Heleno, máš hodinky?
-Mám.
00:10:15 Prosím tě, řekni mi, až bude za pět minut půl jedný.
00:10:17 -Ale určitě, jo? Jdou ti přesně?
-Jdou. Co máš tak důležitýho?
00:10:20 Mám zavolat jednomu režisérovi. V půl jedný bude určitě doma.
00:10:23 Buď klidná, máš čas.
00:10:25 Už aby bylo léto, budu zas chodit naboso.
00:10:28 Já ty punčochy nestačím spravovat.
00:10:30 Tu máš, vem si moje. Právě jsem si je dole koupila.
00:10:33 Ale to přece nejde, vždyť je sama potřebuješ.
00:10:35 -Mám jich doma dost.
-Ty mně je vážně chceš dát?
00:10:38 -Ale to nestojí za řeč.
-Tak ti teda děkuju.
00:10:41 Jsou jak z pavučinky.
00:10:43 Těch je škoda do práce, budu je nosit na večer.
00:10:45 -Ty jsi báječná, Heleno.
-To je toho.
00:10:47 Viktor mi dá, co chci. Takovýho sis měla vybrat.
00:10:54 Přání, prosím?
00:10:56 -Zmrzlinu.
-Zmrzlinu a jeden vermut.
00:10:58 Člověče, Martine, ty jsi ještě pořád tady?
00:11:03 A pan Hodek!
00:11:04 Prosím tě, jakýpak pan Hodek. Pro starý kamarády vždycky Pepa.
00:11:08 Tebe jsem už neviděl!
00:11:10 Člověče, tobě se vede. To jsi dědil?
00:11:13 Jo, dědil! Jo, chlapče, život se musí umět koulet.
00:11:17 Trochu štěstí, šikovný ručičky
00:11:19 a hlavně boží požehnání, na to jsem machr, holenku.
00:11:23 To je moje dívka. Co jí říkáš? Prima, co?
00:11:25 Hlavně jedinečná partnerka do hry.
00:11:28 -Ale nežvaň.
-Vždyť jsem nic neřekl.
00:11:30 Okamžik, hned vás obsloužím.
00:11:33 Neumíš bejt nóbl. Taky se musíš zahazovat s každým pinglem.
00:11:36 To je přece bejvalej kolega.
00:11:38 Vždyť já tady taky lítal s táckama a s hadrem.
00:11:43 -Prosím, milostivá?
-No, prima.
00:11:46 Fuj tajxl, to byl život. A co ty?
00:11:49 Ty tady chceš zkysnout? To nemáš nic lepšího?
00:11:51 Já teď hledám místo vrchního. Na kauci bych měl.
00:11:54 A že jsi něco neřekl? Já bych o něčem věděl.
00:11:57 -Vážně?
-No! Prima místo.
00:12:00 Tam vyděláš na diškrecích denně víc, než tady za měsíc.
00:12:03 Jsem tam denní host. Se šéfem jedna ruka.
00:12:06 -No řekni.
-No jó, seš.
00:12:07 To ti můžu zařídit.
00:12:10 Mileno, mám pro tebe ohromné překvapení.
00:12:11 -Podívej se, co jsem dostala.
-Punčochy? Od koho?
00:12:13 -Helena mně je dala.
-A zač?
00:12:16 -Za nic, má jich dost.
-Tak jí je zase vrať.
00:12:21 -Ale proč, když mi je dala.
-Já to nechci.
00:12:26 Snad proto, že jsou ode mě?
00:12:31 Nezlob se, Heleno, prosím tě.
00:12:33 Co bych se zlobila. Fando, chceš punčochy?
00:12:35 Jé, Heleno, ty jsi ohromná. Takový jsem ještě neměla.
00:12:40 Pojď, mám moc naspěch.
00:12:46 -Vidíš, teď jsi ji urazil.
-Ale co.
00:12:49 Já tu ženskou nesnáším. Však víš proč. Ale to je vedlejší.
00:12:52 Víš, co jsem ti přišel říct? Dostanu asi místo vrchního.
00:12:56 Ne!
00:12:56 Teď se běžím představit. Drž mi palce.
00:12:58 Šťastnou cestu!
00:13:07 Já se ti divím, Božka, že se můžeš takhle v jednom kuse cpát.
00:13:10 Já musím. Z domova mi to poslali, tak to přece nenechám ztvrdnout.
00:13:14 -Uvidíš, budeš jako bečka.
-Chceš taky?
00:13:17 Mám dietu. Musím teď držet linii, když půjdu k filmu.
00:13:20 Ježíš Maria, Heleno, kolik je hodin!
00:13:22 Třeštidlo! Hned bych ti jednu dala.
00:13:24 Zrovna když začnu usínat. Půl a pět minut.
00:13:26 To je hrůza!
00:13:29 HLUK PORÁŽENÉHO NÁBYTKU
00:13:34 -Promiňte!
-Taková pěkná partie.
00:13:40 Holka, ty vypadáš. Pojď sem.
00:13:42 Namaluj si trošku pusu, ať vypadáš jako člověk.
00:13:44 Tak drž a nevrť se. A kup si růž.
00:13:48 Božko, pojď sem. Tohle ještě nemáš zapotřebí.
00:13:52 -No pojď, pojď.
-Vy jí děláte chůvu?
00:13:58 Ano, pane režisére, já bych strašně ráda k filmu,
00:14:00 kdybyste to se mnou chtěl zkusit, co vám to udělá?
00:14:03 Jsem blondýnka, podle mínění jiných hezká a...
00:14:08 Mám poslat fotografii?
00:14:10 Ale já mám jen takovou starou a jsem tam tak trochu zády.
00:14:13 No tak já si dám udělat. Ano, pane režisére...
00:14:15 Haló! Haló!
00:14:20 -Slečna Anna Waltrová?
-Tamhle sedí.
00:14:23 -Děkuji.
-Prosím.
00:14:24 Kdo jí to poslal?
00:14:30 Že bere na šéfa, aby dostala to místo ředitelky.
00:14:33 Anna? Ale copak ta si někoho všimne, prosím tě?
00:14:54 Tady to máš, tu její počestnost.
00:14:56 Vždyť to říkám, všechno samá přetvářka.
00:15:04 Tady vám upadla navštívenka jednoho z vašich ctitelů.
00:15:07 Děkuji, to jste se nemusela namáhat.
00:15:09 Prosím, to já ráda posloužím, slečno ředitelko.
00:15:25 Tak si představ, že mě na dneska večer pozval jeden slavnej režisér.
00:15:28 Jestli jsem prej dost elegantní, tak to mám nabeton.
00:15:31 Ale, prosím tě, nikomu nic neříkej.
00:15:34 Ježiš Maria, to je fešák...
00:15:36 Tak jsem tě chtěla poprosit, abys mi půjčila ty lišky
00:15:38 kolem krku a ten klobouk s tím ptáčkem.
00:15:41 Já ti za to přijdu něco ušít.
00:15:42 -Když mi na to dáš pozor.
-Ty jsi hrozně hodná, Heleno.
00:15:45 Víš, pro mě je to strašně důležitý.
00:15:47 Víš, co mi teď říkal Tonda od liftu?
00:15:49 S direktorkou je prej to moc špatný. Odvezli ji do nemocnice.
00:15:52 To asi teď udělají ředitelkou Annu.
00:15:56 Waltrovou? To si teda ještě povíme.
00:15:59 Dobrý poledne, pane řediteli.
00:16:04 Pane řediteli!
00:16:10 Už to mám skoro nabeton. Helena mi půjčí klobouk a lišky.
00:16:13 Ale holky, nikomu to neříkejte. Brr, to je fajn, ale studený.
00:16:16 Chci se o to místo ucházet, pane řediteli.
00:16:19 Však víte velmi dobře, slečno Truksová, že o tom nerozhoduji sám.
00:16:22 Ale sám jste tam také zatím dal Waltrovou.
00:16:25 Tak tedy snadno prosadíte, abych už konečně přestala
00:16:27 jednou být obyčejnou prodavačkou.
00:16:30 Slečna Waltrová se hodí na to místo.
00:16:33 Má něco autoritativního a přitom je solidní.
00:16:38 -Já se vám zdám nesolidní?
-Jste příliš elegantní.
00:16:42 Příliš efektní pro náš obchodní dům.
00:16:45 Šéf mi to stále připomíná. Naši zákazníci jsou
00:16:47 ze středních vrstev. Musím vás stále obhajovat proti šéfovi.
00:16:52 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:16:53 Prosím!
00:16:55 Pane řediteli, kdy máme vyměnit to potrubí v šestým poschodí?
00:16:59 -Udělejte to hned.
-Prosím.
00:17:03 Já opravdu nechápu, slečno, jaký máte zájem,
00:17:06 že chcete být zaměstnána. Vy, při vašich možnostech.
00:17:11 Zkrátka, slušné děvče se vám nezamlouvá.
00:17:14 -Ale zkrachovaná dobrodružka ano.
-Jak to myslíte?
00:17:17 Jak jsem to slyšela. Zničila pořádného člověka.
00:17:20 -Můžete to dokázat?
-Vždycky nejsou na všecko důkazy.
00:17:24 Pak je to ale pomluva a to se u nás netrpí.
00:17:29 Nic ve zlém, pane řediteli. Chtěla jsem jen říci,
00:17:32 že každý nemusí být tak solidní, jak se dělá.
00:17:35 To my víme. Věřte mi, my jsme o každém zaměstnanci informováni.
00:17:50 A pozdravujte laskavě pana Zycha.
00:18:00 -Prosím, pane šéfe.
-Ano.
00:18:03 No když tady pan Hodek říká, že vás zná.
00:18:06 Ručím za něj, pane Fikar, je na něho spolehnutí.
00:18:09 Dobře. Tak pro informaci. To, co tady vidíte, to není všechno.
00:18:14 To hlavní je nahoře, tam se hraje, víme.
00:18:17 A číšníci nesmí ani vidět, ani slyšet.
00:18:20 Ale hosti dovedou být zase uznalí a dá se tu něco vydělat.
00:18:23 Moc vydělat. V banku je taky někdy 20 tisíc.
00:18:27 Jsou tady lidi! Máte kauci?
00:18:32 -Kolik to má být?
-Třicet tisíc.
00:18:35 To víte, tady musí mít vrchní pořád spoustu drobných,
00:18:37 aby mohl hráčům měnit.
00:18:39 To jsou tisíce. Budu vás muset zpočátku založit.
00:18:43 -Ale já mám vkladní knížku na heslo.
-No to snad nevadí.
00:18:48 Proč by vadilo. Aspoň se o ni nemusíte bát.
00:18:52 Ale zůstane u mě. Jo. Hned jsem tady.
00:19:02 Tak jakej jsem? Vidíš, máš to hotový.
00:19:05 No jo, ale ta kauce, kde ji vezmu?
00:19:07 Ukaž mi tu knížku.
00:19:12 Tak dělej, člověče. Kolik tam máš?
00:19:15 Devět tisíc pět set dvacet.
00:19:19 To půjde. Počkej tu, já to zařídím.
00:19:24 -Co chceš dělat?
-Seď.
00:19:51 Tak tady by byla ta knížka, pane Fikar.
00:20:00 V pořádku.
00:20:02 Pošlete toho mládence za mnou dozadu. Dám na ni potvrzení.
00:20:10 -No a máš to v suchu.
-Stačilo mu to?
00:20:15 Já ti to v knížce upravil na 30 tisíc.
00:20:18 -Jak to?
-Připsal jsem ti tam dvacet.
00:20:22 Ale to je podvod.
00:20:24 Koho jsi okradl, ty trdlo. Copak se to dozví?
00:20:27 Až mu dáš sbohem, vrátí ti knížku a hotovo.
00:20:33 Tys mně tu knížku zkazil.
00:20:35 Blázne! Až si budeš chtít vyzvednout peníze,
00:20:37 řekneš v bance, že jsi knížku ztratil a za půl roku ti dají jinou.
00:20:45 Nebo chceš pustit takový krásný místo? Blázne, pojď.
00:20:52 Přece jenom jsi to neměl dělat.
00:20:54 Pojď a nemluv. Z toho se nestřílí. Pojď.
00:21:12 Zych ti vzkazuje, že má večer nějaké jednání,
00:21:14 abys přišla za ním do Bocaccio.
00:21:16 To se zas budu otravovat.
00:21:17 Musíš bavit jednoho klienta, ty to umíš ohromně.
00:21:20 Ten mně zkazí večeři.
00:21:21 Dnes jsem ti udělal prima obchod. Prodal jsem svou starou káru
00:21:25 a dostal jsem od firmy jinou, lepší, fungl novou 65.
00:21:29 -A dvacet papírů na dřevo.
-To ti teda gratuluju.
00:21:32 Tak já na tebe počkám s vozem, chceš?
00:21:35 -To budeš pašák.
-Vždycky.
00:21:37 Ta žába v tom porcelánu se mi líbí pořád víc.
00:21:40 Přejete si s obrubou nebo bez obruby.
00:21:42 S obrubou. Anebo ne, slečno, radši mně dejte ty bez obruby.
00:21:46 Už jsi s ní mluvila?
00:21:48 Ano, ale ona si chce brát toho číšníka. Nic jiného ji nezajímá.
00:21:52 Nedala by se pozvat na dnes večer? Zkus to nějak.
00:21:54 Musím s ní opatrně. Pojď se mnou dolů.
00:21:57 Oddělení porcelánu je v přízemí. Račte se mnou, dovedu vás tam.
00:22:02 Prozraď mi, Helo, kdy jsi spala naposled.
00:22:05 Už se ani nepamatuju.
00:22:08 GONG
00:22:09 Konec! Jde se domů.
00:22:10 Ježíš Mariá, Božka, to je fešák.
00:22:15 Ten je asi zkaženej!
00:22:18 DOKONČETE LASKAVĚ SVÉ NÁKUPY ZA DESET MINUT ZAVÍRÁME
00:22:41 Promiňte, asi jsem se zmýlil.
00:22:44 Slečno Anno, nějaký pán u rukavic si přeje, abyste mu poradila.
00:22:51 Čert ví, jestli je to ona. Ne, abys někde něco povídala.
00:22:56 Vždyť jsi mně dohromady nic neřekl.
00:23:00 U pokladny, prosím. Děkuji vám.
00:23:03 Mileno, drahoušku, tady ti představuju Freda.
00:23:05 Je to můj moc dobrý známý. Chtěl by nějaký porcelán.
00:23:08 -Ukaž mu něco hezkého.
-Co by to mělo být, prosím?
00:23:10 Děkuji vám, slečno, já přijdu jindy. Teď vás nebudu zdržovat.
00:23:13 Prosím.
00:23:15 -Na shledanou.
-Nazdar.
00:23:17 -Tak co mu říkáš?
-Co bych mu říkala.
00:23:20 -Hezký chlapec, co?
-Ani jsem si nevšimla.
00:23:22 -Ohromně se mu líbíš.
-To mě těší.
00:23:28 Nehněvejte se, ale už mě tu máte zas, slečno Waltrová.
00:23:31 Chtěl bych takové rukavice, jaké jste mi prodala dnes dopoledne.
00:23:34 Ty tmavé. Někde jsem je ztratil
00:23:39 Prosím.
00:23:41 Ne, ty nepotřebujete zkoušet, to je vaše číslo.
00:23:48 Děkuji. A za květiny taky.
00:23:52 -Nechtěl jsem vás urazit.
-Já jsem se neurazila.
00:23:57 GONG
00:24:00 PROSÍME, DOKONČETE SVÉ NÁKUPY, ZAVÍRÁME.
00:24:06 -Není to vaše, pane?
-Děkuji, ještě jsem ji nedočetl.
00:24:09 -A konec je právě nejsilnější.
-Vy to znáte?
00:24:12 To je báječná kniha. Moc se mi líbila.
00:24:15 Ten Holanďan, to je skvělý autor, viďte? Znáte od něho "Tři bratry"?
00:24:19 Bohužel ne. A dějově to prý nějak souvisí.
00:24:22 Ano, tam je právě mládí toho lékaře.
00:24:26 To je krásná postava, viďte?
00:24:28 A kdybyste znala jeho tátu a bratry!
00:24:30 Jeden z nich zmizel před doktorátem a stal se topičem na lodi...
00:24:33 Odpusťte, ale musíte odejít. Zavřeli by vás tady.
00:24:36 Tak já na vás počkám venku, když dovolíte.
00:24:38 -Ale...
-A dopovím vám to cestou, ano?
00:24:39 -Ne, ne. Neobtěžujte se.
-A to já velice rád.
00:24:41 Knížku, prosím.
00:24:43 DENNÍ PRODEJ UKONČEN. ZAVÍRÁME.
00:24:56 GONG OHLAŠUJÍCÍ KONEC PRODEJE
00:25:35 -Tak co, jak jsi dopadl?
-Skvěle, zítra budu pan vrchní.
00:25:43 Je, koukej, skočilo ti světlo.
00:26:05 Mileno, přijď de mně dneska večer, mám tam nějaký dobroty.
00:26:07 -Fanynka přijde taky.
-To nejde, já jdu přece s Martinem.
00:26:09 Tak se mu nějak vytoč a přijď. My na tebe počkáme.
00:26:22 Ty Helo, půjč mi zkusit ty lišky, jo?
00:26:29 -Jak vypadám, děvčata?
-Ohromně.
00:26:30 Já už se tak těším, až budu filmovat,
00:26:32 až se za mnou budou kluci ohlížet. Člověče, já ti budu slavná.
00:26:35 Jakápak sláva, když se nemůžeš ani pořádně najíst.
00:26:37 -Heleno, půjčíš mi je určitě?
-Uvidíme.
00:26:40 Bože, takovou kočku bych chtěla mít.
00:26:42 Namluv si někoho a budeš ji mít hned.
00:26:43 Myslíš?
00:26:54 Sundej to, Božka.
00:26:59 A jdi.
00:27:02 Prosím vás, nechte ji na pokoji.
00:27:04 Její matka mi ji svěřila a já nedovolím, abyste ji kazila.
00:27:06 Koho kazím? Jsem slušnější než vy, abyste věděla.
00:27:23 Prosím tě, co mi to vedeš?
00:27:24 Neboj se, ta si jde ke mně jenom něco vypůjčit. Milena dneska nemůže.
00:27:28 -Smím dál?
-Jen pojď.
00:27:31 -Že jsem tak smělá...
-Už jde. Tak jsem vedle.
00:27:35 Nemrač se. Však ona přijde.
00:27:39 Nebudu vás nudit tím románem?
00:27:41 Jen povídejte, ale my jdeme na tramvaj.
00:27:43 -Tam se dobře povídá.
-My jedeme hodně daleko.
00:27:44 Tím líp, aspoň vám mohu povědět celý obsah.
00:27:47 -To se projedete.
-Náš osobní vůz předjel.
00:28:02 Víte, to je mi na té knížce nejmilejší,
00:28:04 jak on vášnivě miluje život s celou jeho hrůzou a bolestí.
00:28:09 U něho smrt není hrozná, protože uvolňuje cestu novému životu.
00:28:14 To si člověk vlastně uvědomuje, že se nemusí bát ničeho
00:28:17 a že právě po utrpení je radost tím větší.
00:28:24 -Děkujeme za doprovod.
-Má úcta.
00:28:30 -Dobrou noc.
-Na shledanou, slečno Waltrová.
00:28:33 A neztraťte zase rukavice.
00:28:45 Tady máš ty lišky a vem si, který klobouk chceš.
00:28:46 Zkus si některý.
00:28:56 Ta holka je jako posedlá.
00:28:58 Prosím tě, neznáš někoho od filmu, aby už dala pokoj?
00:29:01 Znám, ale přece nemůžu něco takovýho doporučovat.
00:29:06 -Napiješ se?
-Třeba.
00:29:16 Já se teď převlíknu, jestli ti to nebude vadit.
00:29:17 Klidně. Rád vidím hezký věci.
00:29:23 -Víš čeho lituju?
-No?
00:29:24 -Že jsem tě seznámil se Zychem.
-Ale já ne.
00:29:27 To věřím. Takový těžký prachař.
00:29:30 Viktor je báječný muž.
00:29:33 Ale vypadáš vážně skvěle, Helo.
00:29:35 -Líbím se ti?
-Ohromně.
00:29:38 Dá to dost práce, chlapče.
00:29:41 Takhle se udržím ještě pět let. Víc ne.
00:29:44 A do té doby musím všecko vyhrát. protože pak už mi nikdo nic nedá.
00:29:51 Prosím tě, ty máš ještě času. Pojď sem.
00:29:54 Nech toho, to nemá smysl.
00:29:58 Ale my dva přece... Co na tom?
00:29:59 Nic. Ale já jsem Viktorovi věrná, rozumíš?
00:30:02 Přece bych mu nic neřekl.
00:30:03 Vážně. Mám ho totiž ráda a chci se vdát.
00:30:12 -A Zych?
-Ještě jsme o tom spolu nemluvili.
00:30:17 Tak se mu neprozraď.
00:30:19 V manželství se musí našinec ocitnout, že ani sám neví jak.
00:30:23 Tak nějak si to představuju.
00:30:25 Proto dělám dál prodavačku, aby si nemyslel,že mu visím na krku.
00:30:29 Mám sice od něho byt a šaty, ale pracuji jako slušné děvče,
00:30:33 dobře ho reprezentuju, proč by si mě nakonec nevzal?
00:30:39 Tak prosím, jaký dělám dojem?
00:30:45 Není to ohromný?
00:30:47 Počkej, aspoň tohle si sprav. Takhle se to nenosí.
00:30:49 A mně se to zrovna tak líbilo, aspoň to nebylo tak obyčejný.
00:30:51 To jistě ne. Tak na váš úspěch.
00:30:54 -Musíš to vypít na ex.
-To budu mít pak kuráž.
00:30:59 Honem, nebo to všechno zmeškám. Už tam na mě čekají.
00:31:02 Heleno, zítra ti to všechno vrátím. Na shledanou. Jé, vy jste ale fešák.
00:31:10 Na shledanou.
00:31:17 Prosím, račte se příjemně tvářit. Pozor, teď, jedna, dvě tři.
00:31:21 Děkuji. Hotovo.
00:31:22 Myslíte, že jsem něla dost sexapealu?
00:31:24 A to jsem se ani nevšiml.
00:31:25 Jistěže jsem měla, to já vím. Nezlobte se, mistře,
00:31:27 že jsem vás zdržela od večeře, já vám za to podepíšu fotografii.
00:31:43 Pan ředitel Zych už čeká, milostivá.
00:31:52 Proč jsi nezavolal, Viktore, nemohla jsem se už dočkat.
00:31:55 Mám obchodní jednání, holčičko, čekám jednoho klienta.
00:32:07 Viktore, musíš se přimluvit u našeho šéfa.
00:32:10 Mají tam volné místo ředitelky, to musím dostat.
00:32:12 -On se mi vykrucuje.
-Uvidíme, snad to nějak zařídím.
00:32:15 Musíš.Říkal mi, že to nemám zapotřebí.
00:32:17 Co bych byla, kdybych kvůli tobě ztratila to místo?
00:32:21 To by sis pak musel Helenu vzít.
00:32:36 Můj klient.
00:32:41 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:32:43 Ale tady snad není vhodné místo pro naši záležitost.
00:32:46 Raději bych přišel k vám do kanceláře.
00:32:48 Ale tady je to daleko příjemnější, to je moje pracovna.
00:32:50 Dovolte mi, prosím, abych vás seznámil.
00:32:52 Pan průmyslník Klement, slečna Helena Truksová.
00:32:56 Ale my se přece už známe. Nevzpomínáte si?
00:32:58 Skutečně? Opravdu nevím.
00:33:00 Prodávala jsem vám dnes knoflíčky v našem obchodním domě.
00:33:02 Jsem tam ředitelkou bižuterie. A taky někdy prodávám.
00:33:06 Ano, máte pravdu. Odpusťte, že jsem vás hned nepoznal.
00:33:09 Fred Valenta.
00:33:10 Až budete potřebovat prima auťáček, jsem vám zcela k službám.
00:33:14 Květiny, prosím? Děkuji uctivě.
00:33:19 Ty jsou krásné. Děkuji ti, Viktore.
00:33:21 Pane vrchní, rychle vodu, ať nezvadnou.
00:33:24 K službám, milostivá.
00:33:25 Já hrozně miluju růže. Vy máte radši konvalinky, viďte?
00:33:29 Proč myslíte?
00:33:30 Protože je posíláte své přítelkyni tam u nás.
00:33:33 Myslíte slečnu Waltrovou? Tu jsem viděl dnes poporvé.
00:33:36 Opravdu?
00:33:38 V té naší věci už jsem navázal jednání s několika lidmi,
00:33:41 kteří nám mohou být velmi prospěšní.
00:33:43 Copak majitel tu bouračku nechce prodat?
00:33:45 To víte, rohová parcela uprostřed města, na tu je zájemců!
00:33:50 Zač asi myslíte, že bychom to dostali?
00:33:52 Podle mého odhadu musíme počítat tak se třemi miliony korun.
00:33:57 Nezdá se vám to předražené?
00:34:00 Takové místo? Budeme rádi, když nás někdo nepředběhne.
00:34:04 A co tam chcete stavět, pane továrníku?
00:34:05 Nějaký přepychový hotel?
00:34:07 Pro pár boháčů? Ne, nic takového.
00:34:09 Chci vzorné lidové podniky.
00:34:11 Ty budou sloužit lidem, ne je využívat.
00:34:13 Bohužel, ideály se obyčejně nevyplácejí.
00:34:15 Proč by měl být dobrý životní standard výsadou několika lidí?
00:34:19 Proč by nemohl být pro všechny? V tom vidím pokrok.
00:34:23 A to by taky mělo být smyslem každého podnikání.
00:34:26 -Mně ale na stříbře chutná líp.
-To bych taky řekla.
00:34:43 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:34:49 -Jé ty jsi úžasná. Tak co?
-Všecky jsem je ohromila.
00:34:54 Na režiséra jsem udělala takovej dojem, že si hned chtěl dát rande.
00:34:58 Ale já jsem mu to řekla! Napřed roli a pak se uvidí.
00:35:01 Ty si troufáš.
00:35:02 Neboj se, já vím, jak se na ně musí.
00:35:04 Na čtvrtek si mě objednal, to už určitě dostanu roli.
00:35:07 Kde je ta Milena, ať už se jí můžu ukázat.
00:35:09 Venku s Martinem.
00:35:12 Pardon.
00:35:16 Taky už by se mohli vzít. Kdo se má na to pořád koukat?
00:35:24 Nejvíc mě mrzí, že se teď od vás budu muset odstěhovat.
00:35:27 Jako hvězda přece nemůžu bydlet v takovýmhle kamrlíku, to je jasný.
00:35:31 Ani jsi mně, Martine, neřekl, jakou na tobě chtěli kauci.
00:35:35 Kauci? Nejdřív chtěl moc, on je to velký podnik, víš?
00:35:38 Ale pak se spokojil tím, co bylo na knížce.
00:35:41 Vy se mi líbíte, povídá. Jsem rád, že už to mám za sebou.
00:35:46 Ale kdy my se teď uvidíme. Ty budeš mít večer službu
00:35:49 a kdybych na tebe čekala, nestála bych druhý den za nic.
00:35:52 Sem tam budu mít volno. Nějak to už vydržíme.
00:35:55 Mně se bude stejskat.
00:35:57 Ale za to pak budeš paní kavárníková.
00:36:01 Už byste toho mohli nechat. My se chceme svlíkat.
00:36:07 -Dobrou noc, slečno Anno.
-Dobrou noc.
00:36:45 Nepřelejte, neměl byste štěstí u žen.
00:36:47 -Zdá se, že nemám tak jako tak.
-Myslíte na Waltrovou?
00:36:50 To byste měl jenom štěstí, kdybyste u ní neměl úspěch.
00:36:53 Slečna Waltrová je přece taková solidní dáma, uzavřená.
00:36:55 Uzavřená? Asi proto, aby se neprozradila.
00:36:59 Jak to, neprozradila?
00:37:02 Že není tak solidní, jak předstírá, že třeba zničila svého muže.
00:37:06 -Dohnala ho k sebevraždě.
-K sebevraždě? Jak to myslíte?
00:37:12 Já jsem to jenom slyšela. Zeptejte se tamhle Freda, ten to ví přesně.
00:37:36 -Koňak pro pana továrníka.
-Prosím.
00:37:39 Dal byste mi laskavě své telefonní číslo?
00:37:41 Zajímám se o nějaké dobré sportovní auto.
00:37:44 S největší radostí.
00:37:45 Vy prý byste mi mohl dát informace o jedné slečně, slečně Waltrové.
00:37:51 -Waltrová, Waltrová...
-Z obchodního domu.
00:37:55 Ach tak. Helena něco povídala?
00:37:58 Říkal jsem jí, že ani dobře nevím, jestli je to ona.
00:38:00 -Nechte té historie.
-Zajímá mě to.
00:38:06 Ta Waltrová je podobná nějaké dámě z jednoho ostravskýho skandálu.
00:38:11 -Jak se jmenovala ta druhá dáma.
-Myslím, že... Ortová. Jo, Ortová.
00:38:17 Paní Anna Ortová z Ostravy. Ale mě do toho nepleťte.
00:38:21 To určitě není ona. Nechci mít žádné nepříjemnosti.
00:38:23 Nebojte se. Mě už to taky nezajímá, když je to takhle.
00:38:31 Tak jen sázet, sázet, páni.
00:38:35 Tak tempo, tempo.
00:38:44 Pojď, ukaž. Dáme to sem, jo?
00:38:48 Á, koňáček. Martine, přisaď si, nechceš?
00:38:55 -Tak můžem jet.
-Nedávej mně to tam na tu osmu.
00:39:03 Tak hotovo, jedem.
00:39:05 Jedem.
00:39:07 Hotovo? Tak jedem.
00:39:13 Žaludský eso.
00:39:15 Člověče, ty máš ale párek. Na, tady máš.
00:39:19 -Tady, tady.
-No jo.
00:39:25 -To jsem blázen.
-Z toho si nic nedělej.
00:39:27 Kruci, to mám ale dneska smůlu.
00:39:30 No jo, máš ty ale pech, viď? Z toho si nic nedělej.
00:39:34 Tadyhle ještě a jedem.
00:39:36 -Ta sedma zatracená.
-Pánové, pánové, ať to jede!
00:39:41 Tak si přisaď! Mám to rád, pro štěstí.
00:39:44 Tak nasazíno, pánové? Jedem.
00:39:51 -Pane Martine, jděte dolů.
-Prosím.
00:39:53 Tak jedem.
00:39:59 Tak se hlašte, pánové. Tady.
00:40:02 Černá káva, dvě padesát, prosím.
00:40:08 -Děkuji.
-Počkejte.
00:40:16 -Máte dost drobných?
-Mám, pane šéf.
00:40:19 Dávejte pozor, kolik je v banku, ať mě neokradou.
00:40:24 -Smůla!
-Tak to seber a srovnej to.
00:40:38 -Tak kolik to...
-Patnáct.
00:40:39 Seber to.
00:40:42 Prosím, naše nová vkladní knížka.
00:40:45 To že jsi vydělal na spropitném? Neříkej!
00:40:49 Skoro. Tisícovku jsem vyhrál.
00:40:53 -Co? Ty tam hraješ?
-Sám ne, to Pepa.
00:41:00 Já jsem si jen přisadil. Ten kluk ti má z pekla štěstí.
00:41:03 Martine, slib mi, že už nebudeš hrát.
00:41:07 Víš, u nás doma byla vždycky bída, protože tatík prohrál celou mzdu.
00:41:12 -Mám z toho hrůzu.
-Prosím tě!
00:41:14 Kdo ví, co je ten Pepa zač. Martine, viď, že už nebudeš hrát.
00:41:19 Ne, nebudu.To se musí umět. Ale kdybys viděla Pepu!
00:41:25 Ten ti vyhraje za večer víc, než my našetříme za rok.
00:41:28 -Martine, dej mi čestné slovo.
-Co pořád máš?
00:41:32 Nebo je mezi námi konec. Nechci karbaníka.
00:41:35 Ještě jsem nic neprohrál.
00:41:36 Až tam jednou uvázneš, nikdy už se z toho nedostaneš.
00:41:39 -Nechci karbaníka.
-Já vím, co můžu dělat.
00:41:43 Myslíš, že chci do smrti střádat po šestáku a dělat otroka?
00:41:46 -To mě ani nenapadne!
-Tak se tedy rozejdeme.
00:41:49 A já si budu dělat, co budu chtít!
00:41:56 -Copak jste si udělali?
-Nic.
00:41:58 Nic?
00:42:01 Bojím se o Martina, dostal se mezi karbaníky.
00:42:08 Tam ho nesmíš nechat. Ať si najde jiné místo.
00:42:11 Přiměj ho k tomu, jestli jej nechceš ztratit.
00:42:23 Dobré jitro. Co si račte přát, prosím?
00:42:27 -Rád bych mluvil s panem Zychem.
-Ten sem dopoledne nechodí.
00:42:32 -A kdy bych ho mohl zastihnout?
-To je neurčité.
00:42:35 Někdy sem zaskočí pro poštu. Přijímám pro něho vzkazy.
00:42:39 Já ho zavolám. Okamžik.
00:42:44 Haló, je pan šéf doma? Není? Děkuji.
00:42:50 Snad bude v centrálním skladu.
00:42:54 Haló, prosím, mohla bych mluvit s panem Zychem? Odešel. Děkuji.
00:43:00 Ještě to zkusím v účtárně.
00:43:05 Pardon.
00:43:08 Mohu něco vyřídit?
00:43:10 To je zbytečné. Jen se nevyrušujte, slečno, děkuji vám.
00:43:12 Poroučím se.
00:44:05 Hraj, hraj.
00:44:08 Myslíš, že ti ten heřmánek přidá na kráse?
00:44:10 To ještě není všecko. Zejtra musím být úžasná, jinak nedostanu roli.
00:44:13 Ještě si k tomu umyju vlasy.
00:44:16 Doufám, že nás pak nezapomeneš pozvat na premiéru.
00:44:22 Mileno, pojď se mnou do biografu. Martin má stejně službu.
00:44:26 Mám moc práce.
00:44:28 -Ty jdeš s panem Zychem?
-Ne, ten přijde později.
00:44:34 Jdeme s Fredem. Pojď, byl by celý šťastný.
00:44:39 Nemám to radši sníst?
00:44:45 Fando, pojď házet. Nemůžu, hraj za mě.
00:44:54 Fuj, to jsem se lekla. Ty jsi jak strašidlo.
00:44:58 Holka, ty vypadáš.
00:44:59 Přestaňte, ona se nesmí smát, udělaly by se jí vrásky.
00:45:05 Tak Mileno, nedej se prosit a pojď.
00:45:09 No dobře. Ale po biografu jdu hned domů.
00:45:11 Kam bys chtěla jít?
00:45:13 Děvčata, kdyby přišel Martin, ať na mě počká.
00:45:15 Chci s ním mluvit. Ale já se vrátím dřív.
00:45:54 Děkuji vám, že jste přišla.
00:45:56 Chtěla jsem vám poděkovat za kytičky.
00:45:58 -Proč mi je vlatně posíláte?
-Prosím, nevykládejste si to mylně.
00:46:02 Podívejte se, jezdím často do Prahy vyřizovat své obchodní záležitosti.
00:46:06 A nakupovat rukavice, že?
00:46:08 Mám tady chodit sám? Není lepší zajít si do divadla
00:46:11 nebo na koncert s příjemnou dámou, která se mi líbí
00:46:15 a se kterou si mohu hezky pohovořit?
00:46:17 To mám být já?
00:46:18 Chtěl jsem vás o to poprosit. Věřte mi, nemám jiné úmysly.
00:46:22 -Panstvo bude večeřet?
-Ano.
00:46:24 Ale musíme si pospíšit, nebo přijdeme do divadla pozdě.
00:46:28 Vždyť dosud vzpomínám jen na těch očí zář.
00:46:42 Představte si, že vás někdo viděl a myslel si,
00:46:46 že jste paní Ortová z moravské Ostravy.
00:46:53 Já? Ne, kdepak. Nikdy jsem v Ostravě nebyla.
00:47:00 Myslel jsem si, že se zmýlil.
00:47:07 Prosím vás, promiňte, ale mám nějak nervy v nepořádku.
00:47:13 Snad tady to dusno. Půjdeme domů, ano?
00:47:32 Nehněvejte se, že jsem vám zkazila večer.
00:47:35 Prosím, nemluvte o tom. Ale zítra, jestli se vám to hodí...
00:47:38 Ne, zítra nemůžu. Tento týden vůbec nebudu volná.
00:47:42 A kdy bych vás tedy mohl vidět?
00:47:46 Necháme to raději náhodě.
00:47:52 A ty květiny mi už neposílejte, prosím vás.
00:47:57 To je mi líto, slečno Anno. Proč mi nedůvěřujete?
00:48:04 Půjdeme raději každý svou cestou. Musí to tak být, věřte mi.
00:48:10 -Dobrou noc.
-Dobrou noc, slečno Waltrová.
00:48:32 Božka, já ti něco ukážu, ale nikomu to neříkej.
00:48:43 To jsem si schválně koupila, abych byla hodně svůdná.
00:48:46 Snad se tam nebudeš svlíkat?
00:48:48 Co můžeš vědět. Třeba budou chtít vidět, jakou mám postavu?
00:48:52 -To já bych se styděla.
-Dneska to jinak nejde.
00:48:55 -Já už ti toho mám za sebou.
-No jo, ty seš tak úžasně zkažená.
00:49:15 Tak, dál se mnou nesmíte jít, mohl by nás vidět někdo z domu.
00:49:19 Neutíkejte, slečno Mileno. To je škoda jít z kina rovnou domů.
00:49:22 -Musím jít spát.
-Podívejte se, jak je krásná noc.
00:49:27 -A chudák Martin má službu.
-Vy pořád mluvíte jen o Martinovi.
00:49:30 -Když já musím pořád na něj myslet.
-No to mu závidím.
00:49:33 Nešla byste zítra na chvíli k Heleně?
00:49:36 Zítra musím spravovat Martinovi košile.
00:49:38 Už zas ten Martin. Nemluvíte o něm taky ze spaní?
00:49:41 To nevím, ale často se mi o něm zdá.
00:49:45 -Dobrou noc, slečno.
-Dobrou noc. A děkuju za doprovod.
00:49:48 Ale... jen to ne.
00:49:55 Jsme tedy dohodnuti, drahoušku. Příští týden oslavíme zasnoubení.
00:50:01 -Milostivá paní matinka souhlasí?
-Maminka všechno zařídila.
00:50:05 -To víte, vždycky si prosadím svou.
-To jsem opravdu rád.
00:50:10 Přiznám se vám, mám už dost toho nynějšího života.
00:50:14 Chci být konečně spořádaným, věrným manželem.
00:50:16 -Skutečně věrným?
-Nevěříte?
00:50:20 Nevěrný je muž tak dlouho, dokud nenajde tu pravou. A já ji našel.
00:50:39 Víte, drahoušku, čeho jsem se nejvíc obával?
00:50:42 Vím, že máte všechny muže kolem sebe v podezření,
00:50:45 že mají spadeno na vaše věno.
00:50:48 -Většinou je to pravda.
-Mne jste, Bohu díky, nepodezřívala.
00:51:24 VYPNULA HUDBU Z RÁDIA
00:51:39 Jak se máš, holčičko?
00:51:42 Copak, copak, snad nejsi mrzutá? Ještě nikdo nepřišel?
00:51:49 Ne.
00:51:53 PROZPĚVUJE SI
00:51:58 -Kde jsi byl?
-Ve společnosti.
00:52:03 -Proč mě někdy nevezmeš s sebou?
-Ale holčičko, víš že to nejde.
00:52:07 Proč ne?
00:52:08 Ti lidé nesnesou nikoho, kdo není z jejich kruhů.
00:52:12 A jak bych jim vysvětlil, kdo jsi a v jakém jsme poměru?
00:52:17 Mohl bys mě představit jako svou nevěstu.
00:52:21 Nevěstu? Já a ženit se? To není pro mne.
00:52:28 -Copak to není takhle hezčí?
-Láska na hodinovou výpověď!
00:52:32 Ale nebuď dětina. Copak ti něco chybí?
00:52:34 Do bytu a do kanceláře za tebou nesmím.
00:52:36 Ale na flámy, abys mohl ovlivnit své obchodní přátele, jsem ti dobrá.
00:52:39 Helenko!
00:52:40 Kdyby ses za mě nestyděl, tak by sis mě dávno vzal.
00:52:45 Prosím tě, ty máš dnes náladu.
00:52:54 HLASY BAVÍCÍ SE SPOLEČNOSTI
00:52:59 Helenko, pojď přivítat hosty.
00:53:02 Pojďte dál, jen pojďte.
00:53:19 -Dobrý večer.
-Poklona pane továrník.
00:53:21 Přijde sem pan Zych? Musím s ním nutně mluvit.
00:53:23 -Dopoledne jsem ho nezastihl.
-To věřím. Celé dopoledne spí.
00:53:26 Je teď u Heleny. Právě tam jdeme. Nechcete jít s námi?
00:53:29 -Nerad bych rušil.
-Naopak, jsou tam samí obchodníci.
00:53:33 -Víte už něco o té slečně Waltrové?
-Ano.
00:53:36 Ale není to ta paní Ortová, kterou jste myslel. Ostravu nezná.
00:53:41 Tak to jsem se zmýlil. To víte, lidi jsou si podobní.
00:53:45 A co bylo s tou vaší paní Ortovou?
00:53:47 Nudila se doma. Tak přiměla svého muže,
00:53:49 aby prodal továrnu a potloukal se s ní po světě.
00:53:52 Někde v Americe spáchal sevevraždu. Prý mu byla nevěrná žena.
00:53:58 Co se stalo s ní?
00:53:59 Zpočátku se držela bohatých přátel a když byla na dně, chtěla zpátky.
00:54:04 Ale rodině už nesměla na oči.
00:54:07 Pak zmizela a nikdo se už o to nezajímal.
00:54:10 -To je celý román.
-Tak pojďte k Heleně.
00:54:12 Bude tam víc lidí. Vypadá to na velký flám.
00:54:28 Dovolte, prosím, pan továrník Klement, milostivá paní Bohmová...
00:54:33 Tady si poslechněte desku, to je moc krásný.
00:54:35 Její manžel...
00:54:37 Dobrý večer. Promiňte, ale právě teď nemohu vstát.
00:54:40 Napijte se s námi!
00:54:44 Dobrý večer. Vítám vás. Těší mě, že jste se přišel podívat.
00:54:46 Nebudu dlouho rušit, chci si jen něco vyřídit s panem Zychem.
00:54:49 -Posadíme se třeba tamhle.
-Ano.
00:54:51 Haló, je tam můj manžel? Chci svého muže.
00:55:04 -To si musíte vzít ode mě.
-Děkuji, slečno, jste roztomilá.
00:55:07 -Prosím tě, nech nás teď na chvíli.
-Už jdu, miláčku.
00:55:12 Můžete se na několik minut soustředit?
00:55:14 Buďte klidný, mám docela jasnou hlavu.
00:55:17 Jak pokročilo naše jednání?
00:55:19 Právě tu mám dva lidi, kteří se dobře znají s majitelem.
00:55:22 Jednoho z nich mi poslal Fred. Ovšem bude muset také něco dostat.
00:55:26 Můžete mi už říci, kolik ta parcela bude stát? Se vším.
00:55:30 Trochu se to prodraží. Řekněme tři a půl milionu.
00:55:34 -To je mi drahé.
-Jinak to nejde.
00:55:38 -Ti lidé nám nepomáhají zadarmo.
-Já nechci platit tolik příživníků.
00:55:42 -Ale dovolte, to přece jinak nejde.
-Proč ne přímo?
00:55:45 -Jen to zkuste a uvidíte.
-Už jsem to zkusil.
00:55:49 A tady je smlouva. Koupil jsem tu parcelu za dva a půl milionu.
00:55:55 -A co naše úmluva?
-Milion za zprostředkování?
00:55:58 Takhle já neobchoduji, pane. Prohlédl jsem vás.
00:56:01 Jste piráti v mezích zákona.
00:56:04 Tady máte 50 tisíc za to, že jste mi o tom místě řekl.
00:56:08 A víc se už nemusíte obtěžovat.
00:56:10 Upozorňuji vás, že to dám svému právnímu zástupci.
00:56:13 To můžete. Poroučím se.
00:56:18 -Snad už neodcházíte, pane továrníku?
-Ano.
00:56:22 Pojďte do jiného lokálu. Tady je to všecko strašně namazaný.
00:56:28 Stalo se vám něco? Hněváte se?
00:56:31 Naopak. Byl to pro mne příjemný večer. Sbohem, slečno.
00:56:59 ZVONÍ BUDÍK
00:57:04 Holky, vstávat!
00:57:09 Mileno, nezapomeň mě dneska omluvit.
00:57:11 Řekni, že jsem u doktora, že mi roste zub moudrosti.
00:57:14 -To by mi nikdo nevěřil.
-Tak řekni, že mám horečku.
00:57:18 -Otevřete, holky, to jsem já.
-Hned.
00:57:23 Holky, začíná velkej den. Dneska se zrodí filmová hvězda.
00:57:27 Ty jsi blázen, Fando.
00:57:29 Řekla jsem vám přece, markýzi, abyste ode mě nečekal věrnost.
00:57:32 Kvůli mně se už 3 zastřelili, 1 se oběsil, 4 se dali rozvést,
00:57:36 a 5 jich zavřeli. Bylo to krásné! Děkuji!
00:57:41 Nalijete si ještě slivovici, markýzi?
00:57:44 Já bych chtěla být jednou taková svůdnice, jako jsi ty.
00:57:47 Jó holka, to musí být vrozený.
00:58:05 -Dobré jitro.
-Dobré jitro.
00:58:07 Pane řediteli, směla bych si vzít dovolenou místo paní Černé?
00:58:10 Jí se to hodí a já zítra musím jet za nutnou rodinnou záležitostí.
00:58:13 -No prosím. Ohlaste to v kanceláři.
-Děkuji vám.
00:58:16 A až se vrátíte, nastoupíte jako vedoucí v přízemí.
00:58:19 -Šéf už to potvrdil.
-Jste velmi laskav. Děkuji vám.
00:58:24 GONG OHLAŠUJÍCÍ ZAČÁTEK OTEVÍRACÍ DOBY
00:58:41 Slečno, máte už zase půl hodiny zpoždění. Abyste neměla malér.
00:58:48 Halo, kdo volá? Metrofilm.
00:58:53 Račte do zkušebny, panstvo, prosím, prosím.
00:58:57 Dámy na pravo, pánové na levo.
00:58:58 A netlačte se na sebe, ať je na všecky vidět.
00:59:02 Madam, schovejte už tu svačinu.
00:59:05 Slečno! Jak to vypadáte? Ukažte!
00:59:08 Tohle má být večerní toaleta? Kdo vás sem poslal, co?
00:59:11 Pan režisér. Ohlašte mě, prosím, chce se mnou mluvit.
00:59:14 -Pan režisér tu není.
-Zavolej mi slečnu Veselou.
00:59:16 -Hned to zařídím.
-Zkontroluj si rekvizity na zítřek.
00:59:19 Hned to bude! Kočár, závoj, smeták, basa, dítě.
00:59:27 -Máš to dítě?
-Mám. Prvotřídní!
00:59:29 Zavírá oči a křičí mama. Stálo čtyři stovky.
00:59:32 -Člověče, to musí být živý!
-To mně nikdo neřekl.
00:59:36 -Pan Hubáček k telefonu.
-Okamžik!
00:59:39 Tak zavolali jste už tu slečnu Veselou?
00:59:40 Už je tady.
00:59:43 Prosím, okamžik.
00:59:45 ZVONĚNÍ TELEFONU
00:59:48 Metrofilm. Prosím. Ano, okamžik.
01:00:06 Pardon. Prosím vás, nemůžete si ty nohy dát někam jinam?
01:00:10 -A co si vlastně přejete?
-Čekám na pana režiséra.
01:00:13 Pan režisér přijede za 14 dní. Zítra jedeme točit exteriéry.
01:00:16 Ale já s ním musím mluvit. Nesu mu svoje fotografie.
01:00:19 Ty můžete dát klidně mně, já vám to už zařídím.
01:00:22 Když budete tak laskav. Prosím, pane řediteli.
01:00:27 Přišla jsem se představit. Už od mládí toužím po filmu.
01:00:31 Prosím vás, co vlastně chcete dělat u filmu.
01:00:33 No hrát přece! Pro začátek bych se spokojila i s vedlejší rolí.
01:00:36 A řekněte panu režisérovi, že bych si troufla i na hlavní úlohu.
01:00:39 Třeba by mě mohl objevit. Tu slávu by si neměl nechat ujít.
01:00:43 Jistě, já mu to vyřídím. Tak nám nechte svoji adresu
01:00:45 a když vás budeme potřebovat tak si pro vás napíšeme.
01:00:58 -Prosím, zkoušet mě nebudete?
-Ne.
01:01:01 -Že bych vám třeba něco zahrála?
-Ne.
01:01:03 -Nebo zazpívala?
-Ne, děkuji, není zapotřebí.
01:01:10 -Mám se svléknout?
-Co? Tady? Jak si to představujete?
01:01:17 Já jsem jem myslela, že musíte vidět, jakou mám postavu.
01:01:20 -No ano, ale...
-Tak zavolali jste slečnu Veselou?
01:01:22 Já to říkal, aby ji zavolali. Zavolali jste tu slečnu Veselou!
01:01:27 Slečnu Veselou! Prosím, okamžik.
01:01:28 Slečno jděte pryč a nezdržujte. Vidíte, co mám práce.
01:01:33 Jo, to dítě!
01:01:40 VZLYKY
01:01:48 -Copak je vám, slečno?
-Já si něco udělám.
01:01:52 -Já už nemůžu jít domů.
-Proč ne?
01:01:55 Holky by se mi smály. Už jsem jim říkala,
01:01:58 že budu hrát ve filmu, že dostanu úlohu,
01:02:01 koupila jsem si nový kombiné a teď nemám zase nic.
01:02:05 -Umíte něco?
-Učila jsem se šít.
01:02:09 To by šlo. Můžete šít v naší krejčovně.
01:02:13 A hrát bych nemohla?
01:02:15 To vám taky třeba zařídím. Jenom neplačte.
01:02:19 Zítra jedeme na exteriéry, tak vás někam strčím.
01:02:22 -A jakou mi dáte roli?
-Budete někde vzadu mávat.
01:02:26 O tom si ještě promluvíme. Máte večer čas?
01:02:29 A nemohla bych dostat nějakou zálohu.
01:02:32 Ale beze všeho!
01:02:34 -Promiňte, já jsem se lekla.
-Já taky.
01:02:50 -Kde je slečna Helena?
-Nevím.
01:03:01 Slečno, jděte okamžitě k panu řediteli.
01:03:10 Neslýchané!
01:03:15 Bylo na vás dost stížností. Chodila jste pozdě
01:03:19 a vůbec jste byla demoralizujícím živlem v našem podniku.
01:03:22 Z rozhodnutí pana šéfa vás propouštím.
01:03:25 Jděte si k pokladně pro plat.
01:03:56 Rukulíbám. Pán ještě spí.
01:05:13 Budete si něco přát, slečno?
01:05:15 -Prosím vás, ukliďte to svinstvo.
-Já jsem nechtěla pána budit.
01:05:28 JE SLYŠET HLUK ZE STAVBY
01:05:44 HLUK PŘI LUXOVÁNÍ
01:06:09 Pánové, dělejte, ať to jede.
01:06:14 Martine, přisaď si, ať mám štěstí.
01:06:16 Já nehraju.
01:06:18 Tak co, můžem? Jedem?
01:06:23 -Tak pánové...
-Moment.
01:06:28 Tak jedem.
01:06:33 Červený eso, zelený eso, červená desítka.
01:06:38 Takováhle partrie se vidí málokdy.
01:06:41 Ty to sázejí. Už to jedou od včerejška.
01:06:44 Tu máte a jděte domů.
01:06:59 Ruku pryč. Chci vidět prsty.
01:07:01 -Dovolte, copak fixluju?
-Ani nemůžete.
01:07:23 Vem to za mě, hned se vrátím.
01:07:29 -Pane vrchní! Pane vrchní!
-Prosím.
01:07:34 Martine, založ mě, potřebuju 15 tisíc.
01:07:37 Dám ti šestnáct. Šestnáctý je tvůj.
01:07:41 -Kde já bych vzal tolik peněz?
-Napíšu ti šek. Podívej se.
01:07:46 Dáš to z tržby a je to. Tak dělej, nezdržuj.
01:07:50 Zavolej si do banky, když mi nevěříš. No tak!
01:07:58 -Ano, pan Hodek má u nás konto.
-Děkuji.
01:08:03 No vidíš a už se nebojíš.
01:08:17 -Pane vrchní!
-Prosím.
01:08:38 -Nemáte sirky?
-Prosím.
01:08:47 Zavřít! Rychle!
01:08:49 PÍSKOT ŽEN
01:09:01 Policie! Ani se nehýbat.
01:09:04 Počkejte, holoubkové, hned si vás zapíšem.
01:09:07 -Copak to hrajete, pánové?
-Mariáš.
01:09:09 Mariáš bez peněz. Tak dost!
01:09:15 Tady měl někdo naspěch.
01:09:51 Hezkej mariáš! Ruce vzhůru! A peníze ven!
01:09:57 Pane vrchní inspektore, já o ničem nevěděl.
01:09:59 Moje čestné slovo, neměl jsem tušení.
01:10:01 No jo, my vás známe.
01:10:10 Pane vrchní, platí čtyřka a dvojka. Dva koňaky, jednu černou kávu.
01:10:17 Dobře. Prosím.
01:10:26 Šek nemůže bát proplacen, poněvadž není kryt.
01:10:31 Ale já jsem se přece ptal. Telefonicky.
01:10:33 To je možné, ale před chvílí vyzvedl celý obnos pan Hodek osobně.
01:10:38 Ale to je snad nějaký omyl, to není možné!
01:11:39 Honem, Mileno, přijdeme pozdě, máme rande s tím režisérem.
01:11:42 Tak nazdar.
01:11:43 -Ale já s tebou nejdu
-Musíš mi dělat gardedámu, člověče!
01:11:45 -Ale to se bude zlobit.
-To neznáš mužský, člověče.
01:11:47 Ten bude celej pryč, že nám může zaplatit večeři.
01:11:50 -Večeři? To jsem zvědavá.
-Teď se nedívá strážník, pojď.
01:12:06 Martine? Proč nejsi ve službě?
01:12:12 -Je konec. Všecko je pryč.
-Pojď.
01:12:28 Proto se nemohu vrátit domů ani do služby.
01:12:32 Možná už mě teď hledá policie. Jestli mě šéf udal ze zpronevěry.
01:12:38 Nebo to udělá zítra až půjde s mou vkladní knížkou
01:12:41 do banky a tam pozná, že zápis je falšovaný.
01:12:44 Naše vkladní knížka?
01:12:46 Říkám ti, že Hodek přepsal číslici v knížce.
01:12:50 Že prý se na to nepřijde.
01:12:51 Jak jsi mohl být tak lehkomyslný? Proč jsi mě neposlechl?
01:12:55 Prosím tě, nevyčítej. Já vím, že teď je mezi námi konec.
01:13:04 Přišel jsem jen poprosit tě za odpuštění.
01:13:07 Tvůj díl ti jednou splatím.
01:13:15 Teď to mám! Pan šéf! Jídelna za šest tisíc.
01:13:22 Všecko je pryč. Já jsem ztracený člověk.
01:13:29 -Kde jen teď sehnat tolik peněz?
-15 tisíc ti nikdo nepůjčí.
01:13:35 Anna nemá nic, ale poprosím Helenu.
01:13:38 -Ještě by se ti vysmála.
-Aspoň to zkusím.
01:13:42 -Je to jediný východisko.
-Všecko marný.
01:13:45 -Ale něco přece musíme udělat.
-Chudákům nikdo nepomůže.
01:13:49 Ale takhle tu nemůžeš sedět a čekat, až tě seberou.
01:13:52 -Vzmuž se, člověče!
-To se ti řekne.
01:13:55 Jdi za šéfem. Upros ho, ať ti počká, než to seženeme.
01:13:58 Nezná bratra, když jde o peníze.
01:14:05 Ale máš pravdu. Co se dá dělat.
01:14:07 Přiznám se. Ať si potom dělá se mnou, co chce.
01:14:11 Vždycky se najde východisko. Přece jsi nekradl.
01:14:16 Sbohem.
01:14:17 Půjdeme spolu. Zkusím to u Heleny.
01:14:37 ZVONEK
01:14:48 Dobrý večer, slečno Waltrová. Promiňte, že tak pozdě vyrušuji.
01:14:53 Prosím, pojďte dál.
01:15:03 -Nečekala jsem, že někdo přijde.
-Vy chcete odjet?
01:15:07 Ano, zítra ráno. Vzala jsem si dovolenou.
01:15:11 Tak jsem přišel právě včas. Zítra bych vás už nezastihl.
01:15:14 Nebylo by to tak nejlepší?
01:15:17 Odpusťte mi, Anno, že jsem se vás v divadle tak nešetrně dotkl.
01:15:20 Nerad bych patřil k těm, kteří vám ztrpčili život.
01:15:24 Už se ani nepamatuji. Nebyl byste ani první ani poslední.
01:15:29 Máme se rozejít pro nějaké nedorozumění?
01:15:32 Jednou k tomu stejně muselo dojít. Vlastně dobře, že se to stalo brzy.
01:15:39 Sbohem, pane Klemente.
01:15:46 Já vás zdržuju, viďte?
01:15:50 Ani nevíte, jak je mi líto, že se rozcházíme.
01:15:55 Nemějte mi za zlé, že jsem vás chtěl ještě vidět.
01:15:57 A šťastnou cestu. Šťastnější, než byla ta ze San Franciska.
01:16:08 Já to věděla, že už vás někdo informoval.
01:16:11 Je to statečnost dostat se přes oceán
01:16:14 třebas jako poslední uklízečka v podpalubí.
01:16:16 Nemýlíte se? Anna Ortová jela přece s americkým milionářem
01:16:20 a utrácela jeho dolary.
01:16:22 Bez prostředků se dostala do Paříže jako umývačka nádobí.
01:16:25 Pak jako zahradnická pomocnice, osamělá, bez jediného přítele.
01:16:34 Milý pane, mluví se o tolika přátelích,
01:16:38 že ta žena vypadá jako prodejná holka.
01:16:40 Ale netrapte takhle sama sebe. Já přece vím jako vy, že je to lež.
01:16:46 Poznala jste, že váš muž má konstruktérský talent,
01:16:50 a že musí do světa, aby mohl uskutečnit své velké projekty.
01:16:53 Vy jste mu k tomu dodala odvahu.
01:16:55 A to vám jeho konzervativní příbuzní nemohli zapomenout.
01:16:58 Proto vás tak společensky znemožnili
01:17:01 a vy jste se pak raději zřekla svého jména.
01:17:11 Ale je všeobecné mínění, že inženýr Ort jenom předstíral
01:17:15 nestěstí a že úmyslně najel autem do stromu,
01:17:18 když se dozvěděl o mé nevěře.
01:17:20 Nikdo nemůže dokázat, že to tak nebylo.
01:17:22 Já nepotřebuju důkazy. Já vám věřím.
01:17:27 Anno Ortová, vždyť už jste musela poznat, že znám celou vaši historii.
01:17:35 Viděl jsem na ředitelství všecka vaše pracovní vysvědčení.
01:17:38 Od San Franciska až po Prahu. Je to sbírka vyznamenání za statečnost.
01:17:45 Právě takovou ženu já potřebuju. Taky bych chtěl podnikat, stavět.
01:17:52 S vámi bych ještě hodně dokázal.
01:17:56 -My dva spolu... mnoho dokážeme.
-My dva?
01:18:05 A pak, mám malou holčičku, čtyřletou.
01:18:11 Potřebuje mámu. A já hned první den viděl, jak si s dětmi rozumíte.
01:18:19 To by byl nový život, který by měl smysl.
01:18:24 -A jak se jmenuje vaše holčička?
-Jana.
01:18:32 Jana?
01:18:39 Milena, přece jsi přišla. Pojď dál je tady Viktor a Fred.
01:18:44 Počkej, něco ti chci. Přišla jsem tě poprosit.
01:18:48 Víš, stala se hrozná věc.
01:18:50 Mému bratrovi chybí v pokladně 15 tisíc.
01:18:52 -Tvému bratrovi? Ty máš bratra?
-Mám. Je pokladníkem u...
01:18:57 Jak se ta firma jmenuje... A jestli ty peníze nebude
01:19:00 do rána mít, víš, co ho čeká. Má rodinu a děti.
01:19:04 Heleno, prosím tě, pomoz mi.
01:19:06 No jo, pomoz. Ale 15 tisíc, kde bych je vzala?
01:19:10 Tohle všechno mám od Zycha, na to nemůžu sáhnout.
01:19:12 A sama nemám vůbec nic.
01:19:14 A nemohl by on, pan Zych, kdybys mu řekla?
01:19:16 Víš, já bych se zaručila a spláceli bychom to.
01:19:19 Heleno, prosím tě!
01:19:21 My jsme se se Zychem pohádali, nemohu teď od něj nic chtít.
01:19:24 A on sám peníze nikomu nepůjčuje. To nejde.
01:19:27 Ale počkej, co kdybys řekla Fredovi, jistě ti rád půjčí. Pojď.
01:19:33 Takové darebáctví, hanebnost! Padělat knížku a zpronevěřit tržbu.
01:19:38 Jste podvodník a zloděj! Čeká vás káznice.
01:19:42 Vždyť vám říkám, pane šéfe, že to byl Hodek, váš přítel.
01:19:45 Čerta přítel! Gauner! Falešný hráč!
01:19:51 Já vám to splatím, pane šéfe, odsloužím si to.
01:19:55 A jak dlouho chcete splácet tu kauci?
01:19:58 Všechny příjmy vám dám, i spropitné.
01:20:00 Jen za stravu tu budu sloužit, ale neničte mi existenci.
01:20:03 Takoví lidé patří za mříže.
01:20:06 -A vy neberete tisíce z herny?
-Vy mně nemůžete nic dokázat!
01:20:09 -A kdo vám tedy musel hlídat bank?
-Na vás nedají.
01:20:15 Ale abyste věděl, že mám s vámi srdce, můžete si to tu odpracovat.
01:20:25 Do smrti vám budu vděčný, pane šéf.
01:20:34 Podepište to.
01:20:48 Ale tohle přece nemohu podepsat, pane šéfe, to je otročina.
01:20:52 Nechcete? Tak zítra ukážu tohle na policii.
01:20:57 Vždyť ty peníze se vám vrátí za půl roku a možná dřív.
01:21:00 A kde jsou úroky a všechno? Tak co, podepíšete?
01:21:15 Ale do herny mě už nedostanete.
01:21:18 Dole se nic nevydělá. Musíte nahoru.
01:21:21 Říkám vám, že tam už nevkročím. Nechci s tou zlodějinou nic mít.
01:21:24 A jestli mě budete nutit, řeknu vám to jinak.
01:21:31 Snažně vás prosím. Budeme vám ty peníze s bratrem splácet.
01:21:36 S bratrem? Ale milá slečno, nejsem přece bankéř.
01:21:41 15 tisíc je dost peněz.
01:21:44 Nemohu se na nikoho obrátit, Byla bych vám vděčná.
01:21:51 Dobrá, ale toho číšníka byste musela nechat.
01:21:54 Martina? Proč?
01:21:55 To je snad jasné. Buď já, nebo ten váš číšník.
01:22:00 Jak to myslíte?
01:22:02 Když nechcete rozumět, bude muset váš bratr do káznice.
01:22:09 A slušné místo už sotva někde dostane. Bude mít zničený život.
01:22:36 Konečně si mohu s tebou o samotě pohovořit.
01:22:39 -Máš něco důležitýho?
-Snad si domyslíš.
01:22:41 Nemám tušení.
01:22:43 -Nedolila bys?
-Proto jsi ve fraku?
01:22:48 Ne, jsem někam pozvám. Sama si nenaliješ?
01:22:50 Ne.
01:22:52 Mluv, už jsem zvědavá.
01:22:57 Víš, holčičko, nejsem právě v nejlepší finanční situaci.
01:23:02 Nemohu to tak dál vést.
01:23:05 Rozumím, ráda se uskrovním, ovšem jako tvoje žena.
01:23:11 Mám tě přece ráda.
01:23:14 Jsi hodné děvče, mrzí mě to, ale...
01:23:17 Ale?
01:23:18 Já nemohu žít v malých poměrech, netěší mě už dělat věčně
01:23:22 komisionářské obchody. To by mě ubilo. Ne, to není možné.
01:23:28 Co tedy chceš?
01:23:29 Potřebuji naopak velký kapitál, možnost riskovat.
01:23:34 Rozuměj, rozhled. Léta ubíhají. Velké podniky, jen to je život.
01:23:42 Ty se mě chceš zkrátka zbavit.
01:23:45 Jdu-li za velkým cílem musím něco obětovat.
01:23:47 -Tebe a....
-A co ještě?
01:23:50 -A svou svobodu.
-A tak, pán se chce ženit.
01:23:53 Není vyhnutí.
01:24:02 Co bude se mnou? Víš, že mě ráno vyhodili z místa?
01:24:07 Nejsi přece odkázána na to pitomé místo prodavačky.
01:24:11 Ty jsi pro lepší život.
01:24:16 Už i svou fotografii se mně bojíš tady nechat?
01:24:22 Za mne najdeš snadno náhradu.
01:24:26 Samozřejmě, že tě nenechám odejít s prázdnýma rukama.
01:24:30 -Tady máš do začátku.
-50 tisíc! Pan kavalír!
01:24:37 Tak se platí děvkám!
01:24:39 -Snažil jsem se tě vychovat.
-Ještě se mi posmívej, ty darebáku!
01:24:43 Vím, že jsi rozčilena. Ale dobře si to rozmysli.
01:24:47 Udělal jsem všecko, abys nemusela...
01:24:48 Na ulici!
01:24:50 V tomhletom nebudeme pokračovat. Měla bys být uznalejší.
01:24:53 Jdi! Všichni jste mi odporní! Jdi pryč! Jdi pryč!
01:24:59 Škoda, myslel jsem, že se rozejdeme přátelsky.
01:25:03 Zkazilas to. Sbohem.
01:25:07 Vás je škoda pro nějakýho číšníka.
01:25:11 Mohla byste se mít jako Helena. Podívejte se, jak ta se má.
01:25:24 Mně se tak lehce nezbavíš. Já se nedám jen tak odkopnout.
01:25:28 Udělám ti na svatbě takovou ostudu, že ti ta ženská
01:25:30 uteče od oltáře. Mně je všecko jedno! Jen jdi a zkus to!
01:25:36 Ne, Viktore, miláčku, prosím tě, zůstaň!
01:25:39 Neodcházej, Viktore, mám jen tebe! Nikoho jinýho nechci. Prosím tě!
01:25:45 Miláčku, proboha tě prosím, ne, neodcházej!
01:25:49 Viktore, prosím tě, neodcházej ode mě, zůstaň u mě!
01:25:54 Proč ta Hela tak křičí?
01:25:56 To patří k lásce. Za chvíli si zase budou ležet v náručí.
01:26:02 Tak co? Bude mít holčička rozum?
01:27:03 Neberte to tak tragicky.
01:27:05 Bratra zachráníte a sebe taky z toho obyčejnýho života.
01:27:09 Najdu vám elegantní byt, budete se krásně strojit.
01:27:18 Co je tam najednou tak ticho?
01:27:44 Vidíš, chtěl jsem rychle nahoru a ztratil jsem všecko.
01:27:51 To už je za námi, Martine. Začneme znova.
01:28:02 -Podívejte se, Helena se zabila.
-Co udělala?
01:28:05 Skočila ze třetího patra. Na místě mrtvá.
01:28:08 -A proč? To tam nestojí?
-Tady je to.
01:28:11 Proslýchá se, že její bohatý přítel pan Zych měl před svatbou.
01:28:15 -Tak proto!
-Ta byla hloupá!
01:28:18 Já bych se pro žádnýho mužskýho nezabila.
01:28:21 Ukaž! Ježíš Mariá!
01:28:25 Taková byla hezká.
01:28:34 Slečny, pánové, na místa! Otvíráme.
01:28:42 Tak sbohem, děti. Já už jsem se dostala k filmu.
01:28:44 Mám velkou roli. Přijďte se na mě podívat do biografu.
01:28:47 -Šťastnou cestu!
-Šťastnou cestu!
01:28:53 -Chudák Helena.
-Tak jsi opravdu dostala roli?
01:28:56 Jednu? Moc rolí! Strašně moc rolí! Já teď budu hrát v každým filmu.
01:29:01 Včera jsem se seznámila s jedním pomocným režisérem.
01:29:03 Ale tentokrát doopravdy, na mou duši, viď Božka?
01:29:06 To je krásnej kluk!
01:29:07 Černý oči, černý vlasy, vysoký ramena, orlí nos, zkrátka krasavec!
01:29:13 Já tam totiž dostala místo jako švadlena.
01:29:16 Ale nikomu to neříkejte.
01:29:17 Tak já už musím jít. Jedeme točit exteriéry.
01:29:19 Všichni tam na mě čekají. Sbohem děti.
01:29:26 -Všechny kamarádky odešly.
-Ještě rok a půjdu taky.
01:29:31 To tady zůstanu sama.
01:29:34 Za těch 15 lech jich pamatuju moc.
01:29:37 Odcházely a přicházely a všecky chtěly udělat štěstí.
01:29:43 Některý se taky vrátily, ale důkladně pocuchaný.
01:29:49 Jo, život se nedá podvádět.
01:29:54 Všichni na místa a usmívat se.
01:29:59 Na místa a usmívat se, prosím.
01:30:02 Otvíráme.
01:30:04 GONG
01:30:18 Skryté titulky L. Kassahunová
Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové, Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou.
