Oldřich Nový a Adina Mandlová v komedii o spletitých cestách jednoho manželství (1937). Dále hrají: A. Ondráková, J. Plachta, O. Korbelář, T. Pištěk, J. Kohout a další. Scénář V. Wasserman a A. Pinelli. Kamera O. Heller. Režie K. Lamač
00:03:38 Helenko, ty na mě čekáš? To jsi hodná.
00:03:43 A proč nespinkáš? Co to děláš?
00:03:47 Vždyť víš, že nejzdravější spánek je před půlnocí
00:03:50 a teď už je tak pozdě...tak brzo. Nechal jsem je spravit.
00:03:57 Ty si teď myslíš, že jsem je prohrál.
00:04:00 Tak ti náhodou řeknu, že jsem vůbec na karty ani nesáhl.
00:04:03 Měl jsem poradu s naším právním zástupcem ohledně té exekuce.
00:04:08 Ty peníze, cos mi dala, tak jsem všecky odevzdal,
00:04:11 aby nám neodnesli ten nábytek.
00:04:14 Nemám ani korunku. Kuk! Všecko je pryč!
00:04:17 Jak se ti daří, Helenko? Vážně, Helenko...
00:04:22 Ne. Prosím tě, nedívej se tak na mě!
00:04:24 Nedívej se tak na mě, já to nesnesu. Mně se potom špatně lže.
00:04:29 Ano, lhal jsem. Kdepak. Peníze jsem nedal právnímu zástupci.
00:04:35 Hrál jsem celou noc karty. Všecko jsem prohrál.
00:04:38 Všecko. I ty hodinky jsem prohrál. A ještě jsem si vypůjčil.
00:04:42 Já vím, já nejsem člověk, já nejsem umělec. Já jsem lump!
00:04:46 -Tak se, prosím tě, nerozčiluj.
-Někdo se tu přece musí rozčilovat!
00:04:51 Heluško, podívej se, kdybych ti ještě jednou slíbil, že vážně...
00:04:56 -Ne, raději už mi nic neslibuj.
-Já bych si toho vážil.
00:04:59 Kdybych ti svatosvatě slíbil...
00:05:03 Naposledy a neodvolatelně slíbil, že už celý život
00:05:07 se karet ani nedotknu...
00:05:09 Prosím tě, Heluško, mohla bys mi uvěřit?
00:05:12 Ne. Já už ti nemohu věřit. Celé moje věno jsi prohrál.
00:05:15 Doma nemáme už ani krejcar a zítra nám odvezou nábytek!
00:05:19 To je přece to poslední, co mi teď zbývá.
00:05:23 Těch několik šperků od maminky.
00:05:25 Ne, ne. Tentokrát už mě nepřesvědčíš.
00:05:28 Zítra půjdu k advokátovi a zažádám o rozvod.
00:05:38 Jedna starší přikrývka - 15 korun.
00:05:43 Jeden briliantový prsten se safírem, 120 korun.
00:05:46 To je málo. Nemohl byste mi půjčit víc?
00:05:50 Prosím vás, co tady chcete s tím starým cilindrem?
00:05:52 Zaprvé je to cilindr zánovní a zadruhé není to obyčejný cilindr,
00:05:56 nýbrž cilindr na myši.
00:05:58 -Na co potřebují myši cilindr?
-Aby v něm zmizely.
00:06:02 -A proč mají myši zmizet?
-To je právě ten trik.
00:06:05 Ale ještě tady mám jiné krásné věci.
00:06:08 Kouzelné květinky, magické hodinky...
00:06:11 To jsou kouzelnické rekvizity? Na to nepůjčujeme. Další, prosím.
00:06:14 Ale prosím, jenom 50 korun! 40 korun, 3O!
00:06:19 Prosím vás, 30 korun! A 20 taky ne?
00:06:25 Deset, deset, ano? Prosím, prosím pěkně.
00:06:30 Nic!
00:06:33 Slečno, když to tak nutně potřebujete,
00:06:36 já bych vám těch 10 korun dala!
00:06:39 A co tu děláte v zastavárně, když máte 10 korun?
00:06:42 U některých lidí začínají peněžní nesnáze vyššími obnosy.
00:06:46 Ale těch 10 korun ještě mám. Prosím.
00:06:48 Vy to myslíte vážně? Děkuji vám.
00:06:51 Já totiž visím za činži 60 korun, ale když dám kvartýrské 10,
00:06:54 tak ona počká.
00:06:56 Já bych vám těch 50 taky ještě dala,
00:06:59 ale to byste musela chvilku počkat, až zastavím tady ty perly.
00:07:02 Já se tady totiž vůbec nevyznám. Prosím vás, jak se to dělá?
00:07:05 Já jsem tu jako doma. Já to za vás udělám!
00:07:08 Šperky a perle jsou hned tady vedle. Pojďte!
00:07:17 -Šňůra perel - 10 000 korun.
-10 000 korun!
00:07:28 To je málo. To není nic!
00:07:32 -Tak, odkud máte ty perly?
-To jsme podědily.
00:07:38 Ona totiž babička má švegruši a...
00:07:42 Takových krámů máme doma plnou bednu!
00:07:46 -Tak pojďte dál. Hoďte sebou!
-A jejej.
00:07:53 -Tohle?
-Promiňte, prosím vás...
00:07:56 Počkejte, já se vás budu ptát. Kdo chtěl zastavit ty perle?
00:07:59 -Tato dáma.
-Vy? Legitimaci.
00:08:02 Prosím.
00:08:13 -Vy jste Anna Plavcová?
-Jsem tak smělá.
00:08:15 -Umělecké jméno Karamela.
-Zaměstnání?
00:08:20 Jsem magická pomocnice v kouzelnictví.
00:08:23 Prosím vás, co je to?
00:08:25 Copak jste ještě nikdy nebyl ve varieté nebo v cirkuse?
00:08:28 -To ano.
-Tak jste jistě viděl dámu,
00:08:30 která zmizí v bedně, nebo kterou probodají šavlemi...
00:08:34 -Hm, to jsem viděl.
-Tak ta záhadná dáma, to jsem já.
00:08:39 -Hm. Čímpak je váš otec?
-Můj otec je král kouzelníků.
00:08:43 Takový nějaký iluzionista, co?
00:08:45 Žádný takový nějaký, nýbrž prvotřídní umělec.
00:08:47 -Kdepak je angažován?
-Momentálně bez angažmá.
00:08:51 Je v nemocnici, má revma v prstech a to víte,
00:08:54 když kouzelník nemůže na prsty...
00:08:55 -Odkud máte ty perle?
-Tady ta dáma...
00:08:58 Já bych vám ráda vysvětlila...
00:09:00 -Jak se jmenujete?
-Helena Bertlová.
00:09:02 -Zaměstnání?
-Já jsem provdaná.
00:09:04 -Čím je váš manžel?
-Hudební skladatel, umělec.
00:09:08 Taky umělec? Jé, to je náhoda!
00:09:10 -Máte doma telefon?
-Ano.
00:09:13 Tak si vašeho pana manžela zavoláme, ne?!
00:09:17 (zvoní telefon)
00:09:34 Haló? Haló? Prosím vás,...
00:09:43 Nikdo se nehlásí.
00:09:45 Koho tedy máme zavolat, abychom zjistili vaši totožnost?
00:09:48 Máte nějaké příbuzné nebo nějakého známého, který by...
00:09:51 -Mám, ale když je to tak trapné.
-Proč? Co je na tom trapného?
00:09:55 Myslíte, že je to nějaké štěstí si zvát známé do zastavárny?
00:09:58 Já to chápu.
00:10:00 Víte co, zavolejte doktora Vernera, to je můj právní zástupce.
00:10:02 Prima gulášek, pane doktore.
00:10:08 -Doktor Verner.
-Gulášek...
00:10:11 -Co je s paní Bertlovou?
-Vystydne...
00:10:14 Cože, perly? Hm...
00:10:18 Měla by spíš zastavit svého muže. Proč on pro ni nepřijde?
00:10:24 Dobře. To se rozumí, milostpán spí.
00:10:29 -Já přijdu okamžitě. Ihned.
-No, ale co gulášek...
00:10:32 -Když máte chuť, tak ho snězte.
-Děkuji...
00:10:44 Výměr je řádně doručen.
00:10:45 Když neotevřou, tak zavoláme zámečníka.
00:10:49 Jé, náš pán exekutor! Jak se vám daří?
00:10:53 Už se vás nemohl ani dočkat. Copak jí nesete, pane Petera?
00:10:56 Je mi líto, ale spíš něco odneseme. Zase jste nezaplatil...
00:11:00 -To se nedá nic dělat.
-Ale nesmíte se na nás zlobit.
00:11:02 Povinnost je povinnost. Jen račte dál, pánové.
00:11:06 Na mne se vůbec neohlížejte a s chutí do toho.
00:11:09 Vy jste opravdu uznalý zákazník, pane Bertl.
00:11:11 Okamžik, prosím vás. Pánové moment, počkejte.
00:11:14 Možná, že ještě nějaké peníze seženu.
00:11:19 Kdepak by se tady vzaly prachy. Pojďte.
00:11:22 Já to tady znám jak svý boty!
00:11:31 Heluško, Helenko... Já vím, že se zlobíš.
00:11:37 Já to chápu, ale Heluško, máme tady návštěvu.
00:11:41 Přišel pan... Tenhle je tady...exekutor.
00:11:46 To je náhoda! Chce 513 korun.
00:11:50 Helenko, těch 13 mám, ale těch 500 jestli bys mně...
00:11:54 Nebo by nám odnesli... Helenko...Jak chceš.
00:12:05 Tak pánové, zrovna jsem mluvil se svou bankou.
00:12:08 Všechno je v pořádku. Můžete si tu skříň odstěhovat.
00:12:11 Počkejte, dovolte, to jsou moje skladby!
00:12:15 Moje Symfonie fis moll! To se divím.
00:12:19 Dneska nemá nikdo pochopení pro moderní muziku.
00:12:21 Pane Petera, já bych těm nosičům rád dal něco na pivo.
00:12:25 Koukejte, 18 let jsem exekutorem, ale na pivo nám nedal nikdo.
00:12:30 -Nikdy?
-Kdepak!
00:12:32 To jsem rád, tak zůstaneme při tom. Na shledanou.
00:12:35 Na shledanou? To snad radši ne, pane Bertl.
00:12:40 Pane doktore, vy přeháníte.
00:12:45 Prosím, milostpaní. Když nechcete poslechnout dobré rady
00:12:49 starého právního přítele vaší rodiny,
00:12:51 tak to s vámi nakonec dopadne tak, že budeta úplně na mizině.
00:12:54 Ostatně, co na něm vidíte? Vždyť je to zahaleč!
00:12:57 To nesmíte tak brát. Pavel je přece umělec a...
00:13:00 Karbanu a v rozhazování peněz. To já vím.
00:13:03 Pane doktore, nemluvte tak. Co by si Pavel beze mne počal?
00:13:10 Potom...já myslím, že bych bez něho taky nemohla být.
00:13:20 Ach tak, vy tady čekáte na těch 50 korun!
00:13:24 -Ne...
-Jenže já teď nebudu mít drobné.
00:13:27 Přijďte ke mně do bytu. Tady máte adresu.
00:13:30 Rukulíbám, budu tak smělá.
00:13:32 Haló, tady je Bertl. Široká 8. Ano.
00:13:37 Prosím vás, pošlete mně 5 láhví koňaku.
00:13:40 Ano, jako obyčejně moji značku. Prosím? Co je?
00:13:44 Poslední účet není zaplacen?
00:13:47 To je k zbláznění s tím prokuristou! Vždycky zapomene...
00:13:51 Neobávejte se, pošlete mně klidně 5 láhví koňaku
00:13:55 a zaplatím oba účty najednou.
00:13:58 Tak tedy 5...Pošlete 4... Nebo 3 láhve. Jedna by stačila.
00:14:03 Poslechněte, nemáte ty malé, takové ty kapesní? Ne?
00:14:06 Tak nechci nic. Co mne do toho nutíte?
00:14:10 Když nechci, tak nechci nic. Má úcta.
00:14:14 Tak si představ, že do mne nutí koňak a já ho nechci.
00:14:18 Tak, co mně říkáš? Jak se ti líbím, Helenko?
00:14:20 Kde je ta skříň, Pavle?
00:14:22 Ta skříň je pryč, ale dala jim práce! Ti lidé se nadřeli!
00:14:26 -Nech těch vtipů.
-Ale, podívej se Helenko...
00:14:31 Zapomeň na starou skříň, když před sebou vidíš
00:14:35 nového člověka, který s klidem umí říct do telefonu: Konec, dost!
00:14:38 Žádný alkohol a s karbanem je také konec. S karbanem je konec!
00:14:42 Můžeš karty klidně spálit. Karty můžeš spálit.
00:14:46 Tak se na mne nedívej tak vyčítavě. Já jsem sám z toho zdrcen.
00:14:50 Tak si z toho nic nedělej. Vždyť oni nám ji zase přinesou!
00:14:54 To moc pochybuju.
00:14:56 No, protože nevíš, že jsem dostala od doktora Vernera peníze.
00:14:58 -Ty máš peníze? Dej je sem! Já...
-Ne, nic ti nedám.
00:15:01 Já to raději půjdu zaplatit sama. To bude jistější.
00:15:04 Já bych to tam třeba...
00:15:08 -Moje úcta.
-Dobrý den.
00:15:09 -Promiňte, já si jdu pro ty peníze.
-Vy si jdete ke mně pro peníze?
00:15:13 Vy jste se asi zmýlila ve dveřích, ne?
00:15:16 -Bertl, ne?
-Bertl, ale já vás vůbec neznám.
00:15:18 -Jedna paní mne sem objednala.
-To byla asi moje žena!
00:15:22 To jste vy, ten fajn kousek!
00:15:31 -Slyšela jste snad něco?
-Co jsem měla slyšet?
00:15:33 Že vám někdo říkal, abyste se posadila.
00:15:36 Viděl jste snad něco?
00:15:38 -Co jsem měl vidět?
-Že mi někdo dal ty peníze.
00:15:41 Poslouchejte, jestli vy pro mne máte tu padesátku a ulejváte ji,
00:15:45 tak vám tady udělám takovej randál...
00:15:48 Vy mně uděláte randál pro padesátku? Mně?
00:15:50 U kterého jsou exekutoři víc než doma kvůli tisícům?
00:15:54 Prosím vás. Za co máte dostat tu padesátku?
00:15:56 Za tu zastavárnu.
00:15:58 Já vám mám dát padesátku za zastavárnu?
00:16:01 Vy ne, ale vaše paní!
00:16:04 -A za co?
-Copak jste nehrál celou noc karty?
00:16:08 To už se to ví? Copak to bylo v novinách?
00:16:11 Vaše paní mi to vyprávěla, když zastavovala kvůli vám
00:16:14 perlový náhrdelník.
00:16:16 A vy jste jí půjčila padesátku na ty perly?
00:16:19 Že jste flamendr, to jsem už slyšela,
00:16:21 ale že jste k tomu ještě ťululum, to je pro mne novinka!
00:16:24 Okamžik! A teď koukejte, ať jste venku!
00:16:27 Ani mne nenapadne. Bez peněz se ani nehnu!
00:16:31 To je jistě někdo s účtem za plyn nebo za elektriku.
00:16:34 Možná, že je to peněžní listonoš.
00:16:36 Ten tady v tom bytě ještě nikdy nebyl!
00:16:38 Kdoví, nebuďte pesimista! Dveře jsou jako kouzelná obálka.
00:16:43 Á! To jsou k nám hosti.
00:16:46 Doktor Verner se švagrem jako spojencem!
00:16:49 -Pavlíčku, musím s tebou mluvit!
-Já vím.
00:16:52 V noci jsem prohrál v kartách a už si o tom povídá celé město.
00:16:55 Prosím tě, buď tak laskav, nemáš u sebe 50 korun?
00:16:58 Hele, když už nás chceš pumpnout, počkej až odložíme.
00:17:02 Nemám drobné, bohužel. Na co byste je potřeboval?
00:17:05 -Tady pro tu slečinku.
-Á, to je slečna ze zastavárny!
00:17:09 -Tak dejte jí těch 50 korun!
-Já nemám drobné.
00:17:13 -Aha, to proměním.
-Slečna promění...
00:17:18 Doufejme, že se vrátím.
00:17:22 -Která?
-No já, že jste si to mysleli?
00:17:26 Tak milý Pavle, já ti musím říct...
00:17:29 Ty mně chceš zahrát, Jendo. Tak pojďme do hudebního salónu.
00:17:32 Prosím, pánové, pohovoříme si o celé záležitosti jako muži.
00:17:36 -Prosím, posaďte se.
-Abychom to zkrátili, pane Bertle.
00:17:40 Vy jste prohýřil celé jmění vaší paní choti.
00:17:44 Váš pan tchán už vám 2x vypomohl. A co mne se týče...
00:17:47 Dáte si také koňáček, pane doktore?
00:17:50 Ano, prosím, to si dám.
00:17:52 To je tvá nešťastná vášeň, utrácet. Karty, ruleta...
00:17:54 Vím, že ten koňak stál nejmíň 100 korun!
00:17:58 - 120.
-Ale je prima.
00:18:00 -Byl prima.
-Škoda.
00:18:02 Na zdraví, pánové. Připijme si tedy...
00:18:05 -Na vaše blaho.
-Všechno v dobrém, pane doktore.
00:18:14 Pane Bertl, vy jste si úplně zničil existenci.
00:18:18 Podívejte, kam jste to až dopracoval!
00:18:20 Z bytu vám už odvážejí nábytek!
00:18:23 Tak, tady je ta vaše skříň a potvrzení,
00:18:25 že jste zaplatila máte? -Tady.
00:18:28 Tak teď je zase skříň vaše, milostivá paní.
00:18:31 Víte, my k vám chodíme ze všech partají nejradši. -Proč?
00:18:35 Váš pan manžel je takový veselý pán, víte?
00:18:39 Až moc veselý! Proto k nám chodíte tak často!
00:18:42 Helenka je přesvědčena, že je povolána k tomu,
00:18:44 aby ze mne udělala pořádného člověka.
00:18:48 Ono je to beznadějné. To je docela marná práce.
00:18:52 -To bych prosil.
-Chudinka malá.
00:18:55 Poslouchej, což takhle najít něco, čím by ses jí zprotivil?
00:18:58 Copak o to, to já jsem někdy protivný jedna radost.
00:19:01 -Ano, ano.
-Prosím?
00:19:02 -No, něco se musí najít.
-Ano.
00:19:05 Z lásky k Helence jsem ochoten k rozvodu. Ale jak na to?
00:19:09 To je to.
00:19:11 Promiňte, dal jsem služebné volno. Otevřu sám.
00:19:14 Služebné... Žádnou nemají!
00:19:20 Tak už jste rozměnila? Tak to sem dejte!
00:19:23 To by se vám tak hodilo! Dám to radši panu doktorovi.
00:19:25 Vy byste to mohl nechat zmizet a to dovedu sama.
00:19:28 Hele, hop!
00:19:30 No prosím, trofeje. Geniálnímu mistru, velkému umělci.
00:19:34 A všechno musel financovat váš pan otec.
00:19:37 To ho muselo stát hrozné peníze! To se rozumí.
00:19:41 Geniální umělec, musel pořádat koncerty...
00:19:44 -Stejně půl sálu bylo na volňásky.
-A druhá půlka prázdná.
00:19:48 Pavel je umělec, Pavel je umělec!
00:19:50 A hlavně gentleman. To se mu zase musí nechat!
00:19:54 A právě, až uzná, že má sestra tím manželstvím trpí, dá se rozvést.
00:19:58 Pánové, vy pořád jen mluvíte o Heleně
00:20:01 a že já tím rozvodem budu trpět, to vás ani nenapadne!
00:20:03 Každý umělec musí trpět, aby něco vytvořil!
00:20:05 Prosím - Mozart, Beethowen, Tantalus...
00:20:09 -Počkat, Tantalus nebyl umělec.
-Ale trpěl.
00:20:12 Máte pravdu, pánové. Jen jsem začal trpět, už je tu inspirace.
00:20:16 Moment, věnujte mi malou pozornost.
00:20:46 Pánové, génius se opakuje.
00:20:50 Prosím vás, doktore, takový rozvod, to je těžká záležitost, viďte?
00:20:54 Ale kdepak, naopak lehká, ale hlavně důvod se musí najít.
00:20:59 Tak například taková pomatenost.
00:21:02 Ne, pomatenost ne. To mně je příliš bláznivé.
00:21:05 Tak se najde něco příjemnějšího.
00:21:08 Copak, kdybyste si tak začal něco s nějakou holčičkou...
00:21:14 No, s holčičkou, to já neumím. To mně neleží.
00:21:18 A potom, Helenka by se hněvala.
00:21:20 To právě potřebujeme! A je to jenom naoko!
00:21:23 -Ale tady to přece nejde, pánové.
-Tady. Co pořád tady?
00:21:27 Proč to musí být tady?
00:21:30 To se udělá výlet... Hezky na hory, slunce...
00:21:34 -Sníh, sáně, s kopečka dolů.
-Rolničky cililink.
00:21:39 Sáně, s kopečka... Pánové, já vám něco řeknu.
00:21:45 Tůhle. Já to neudělám.
00:21:47 -Pane, vy jste sobec!
-Je to tvá povinnost!
00:21:50 Ale povinnost, prosím tě!
00:21:57 Já mám nápad. Já mám málokdy nápady, ale když...
00:22:00 -Tak to stojí za to!
-Počkejte.
00:22:04 Milá slečno, vy byste nám mohla pomoci. -Já?
00:22:08 Znáte přece paní Bertlovou, která k vám byla tak laskavá.
00:22:11 Paní Bertlovou? Jéjej! Pro tu skočím třeba do ohně.
00:22:17 Poslyšte, Špargl. Mám pro vás delikátní úkol. Přísně důvěrné.
00:22:23 -Umíte jezdit na bruslích?
-Já ne, ale můj švagr, Nývlt.
00:22:28 Vašeho švagra Nývlta nepotřebuju. Já potřebuju vás.
00:22:30 -Já se pokusím.
-Tak dobrá.
00:22:32 Ovládáte nějaké zimní sporty?
00:22:35 Rád se kouluju a při stavění sněhuláka také nechybím.
00:22:38 To já nemyslím. Já myslím, umíte lyžovat, jezdit na lyžích?
00:22:42 To jsem ještě nezkoušel, ale já se pokusím.
00:22:45 Tak dobře, ale teď ruku na srdce.
00:22:48 Umíte se aspoň trochu slušně chovat, elegantně?
00:22:52 Pane doktore, o tom přece není pochyby.
00:22:55 Tak dobře. Ráno pojedete na hory,
00:22:57 vezmete si s sebou kompletní výzbroj turistickou,
00:23:00 přirozeně večerní společenské šaty,
00:23:02 protože budete bydlet v přepychovém hotelu.
00:23:05 -To jedu na dovolenou?
-Ale ne.
00:23:06 Váš úkol je - vyfotografovat pana Bertla
00:23:09 s jakousi slečnou inflagranti.
00:23:13 No, tak na co ještě čekáte? Jděte domů a pakovat!
00:23:19 Prosím, pane doktore, chtěl jsem se zeptat:
00:23:21 Pod tím večerním úborem je míněn frak, smoking, uniforma, čamára?
00:23:25 Plavte!
00:23:37 Ještě minutu a ta holka přijde pozdě!
00:23:40 Však to nebude žádné neštěstí.
00:23:42 Zase se vikláš? Tak proč jsme kupovali tomu děvčeti
00:23:44 nový kožich, šaty, kufry...
00:23:46 To jste koupili? To teprve nepřijde!
00:23:48 A vůbec. Celý ten nápad s rozvodem je pitomost.
00:23:51 Jendo, vsadím se o 100 korun, že nepřijde!
00:23:53 -Mlč!
-Jendo! Doktore! O 100 korun!
00:23:56 Haló! Co tady chytáte lelky? Proč nenastupujete?
00:24:01 -Tady je!
-Ta žába je docela elegantní.
00:24:05 Šaty dělají člověka!
00:24:07 -Pojď, pojď!
-Nastupovat, nastupovat!
00:24:11 -Kde je Špargl?
-Špargl!
00:24:16 Prosím, prosím. Tady jsem! Tak, co je s tím párkem?
00:24:19 -Hned to bude.
-Už jdu!
00:24:22 Tak ten párek si teď můžete sníst sám. Já už ho nechci.
00:24:32 -Peníze!
-Děkuji.
00:24:45 No, nekoukejte jako miminko po dudlíku.
00:24:47 -Peníze stejně nedostanete!
-Poslechněte...
00:24:50 A v programu stojí, že se máme tvářit jako Romeo a Julie.
00:24:55 Prosím vás, vy jste vtipná!
00:24:57 Jaképak vtipy? Tady je program vašeho advokáta.
00:25:01 Tady stojí:
00:25:03 Ve spacím voze být k sobě roztomilí před průvodčím a cestujícími.
00:25:07 To byste se ale musela změnit!
00:25:09 Na mne musí být ženská moc hodná, když u mne chce něco docílit.
00:25:14 Kdo vám nakukal, že chci u vás něčeho docílit?
00:25:17 To byste nebyla ani první ani poslední.
00:25:20 To byste koukala, jaké krasavice si mohly ruce upsat
00:25:22 a celé dny čekaly před domem.
00:25:24 To asi psaly upomínky a pak celé dny čekaly na peníze!
00:25:31 Poslechněte, slečno. Já vás znám ještě příliš málo,
00:25:34 než abych si o vás mohl udělat úsudek, ale to vám říkám už dnes:
00:25:37 Vy jste ta nejprotivnější osoba pod sluncem.
00:25:40 A to mne neznáte za tichých nocí!
00:25:43 Kdy jen měsíc leje své bledé světlo.
00:25:47 -Ať slouží.
-Jízdenky, prosím.
00:25:49 -Máš lístky, drahoušku?
-Ale mám, drahoušku.
00:25:54 To se divím, žes je neztratil, bumbrdlíčku.
00:25:58 Ne, já jsem je neztratil, macíčku.
00:26:01 Kde jsou ty časy, když já jsem jel na svatební cestu jako vy.
00:26:07 To mám rád. Konduktéra s chřipkou!
00:26:16 Račte zaujmouti místa k večeři, prosím.
00:26:19 Zaujmu, zaujmu. Jen co to budu mít hotový.
00:26:51 Podáváme večeři, prosím.
00:26:53 -Pojďme do jídelního vozu.
-Jídelní vůz asi nebude, miláčku.
00:26:57 Zde máte housku se sýrcem a když vám nepůjde pod nos,
00:27:01 tak nedostanete nic!
00:27:02 Sýrec si můžete strčit za klobouk!
00:27:06 -I dost!
-Teď vám něco povím.
00:27:09 Ve varieté prý jste dovedla zmizet v bedně.
00:27:11 Nechtěla byste to udělat tady? A objevovat už se nemusíte.
00:27:14 Jak vás v té bedně probodli šavlemi. To bych chtěl taky vidět.
00:27:21 Naučila jsem se ve varieté kousek, jak vystačit s pětikorunou denně
00:27:25 a to naučím taky vás! Budete mi jednou za to líbat ruce!
00:27:35 Mám hlad! Já mám hlad jako vlk!
00:27:38 -Přejete si něco?
-Něco jíst!
00:27:41 Však vám neuškodí spát o hladu.
00:27:43 Kolikrát já jsem nemohla usnout, jak mi kručelo v žaludku.
00:27:47 Aspoň víte, jaké je to trápení. Nebuďte tak zlá.
00:27:52 Pipinečko, dejte mi aspoň na páreček, jo?
00:27:55 Ani korunu!
00:27:57 Ještě mi jednou řeknete Pipinečko a nedostanete ani na snídani!
00:28:00 -Vy jste pro mě dostala 5 000!
-Pro vás? Pro mě!
00:28:04 A nedovolím, abyste je rozházel jako jmění své ubohé ženy.
00:28:07 Dejte sem ty peníze. Dejte sem ty peníze!
00:28:10 Pusťte mě nebo budu křičet!
00:28:12 -Ale já budu křičet!
-Nebudete!
00:28:13 -Budu!
-Nebudete!
00:28:15 -Budu!
-Dejte sem ty peníze!
00:28:18 Pomóc!!!
00:28:21 Nekřičte! Ještě si budou myslet, že vás biju!
00:28:23 Peníze vám nedám, kdybyste se přede mnou rozkrájel na nudle!
00:28:27 -Co se tu děje?
-Surovec. Chce mi vzít peníze!
00:28:30 Co si to dovolujete, pane? To je přece rodinná záležitost.
00:28:35 Ano, to je pravda. Co tu vlastně chcete?
00:28:38 -Volal vás někdo?
-Vy jste volala...
00:28:40 Neračte se vměšovat do rodinných diferencí.
00:28:42 Ano, můj choť má pravdu. Vaše jednání je nekulantní!
00:28:46 Promiňte. Křičela jste, jako kdyby vás byl někdo přepadl.
00:28:49 Přepadl!
00:28:51 My jsme přece s mužíčkem jenom laškovali, viď?!
00:28:54 No tak, nevěděl jsem, že je to váš muž. Odpusťte.
00:29:01 Vy mně provádíte věci.
00:29:04 To byl první muž v mém životě, který se mne kavalírsky zastal.
00:29:09 Vy potřebujete zastání? Já bych potřeboval, aby se mě někdo zastal!
00:29:13 -Zas! Co to bylo?
-Ale nic. Manželská scéna.
00:29:17 -Líbali se?
-Jo, líbali. Prali!
00:29:20 Tak to mám ještě dost času.
00:30:38 -Slečno!
-Ano?
00:30:41 Slečno, prosím vás, otevřete na chviličku!
00:30:44 -Co vás to napadá?
-Slečno, jenom na chviličku!
00:30:49 -Ale já už jsem v pyžama.
-To nevadí, já taky.
00:30:53 Nebudu se na vás dívat.
00:30:56 -A co vlastně chcete?
-To se nedá jen tak říct.
00:31:05 Ani jsme si pořádně neřekli dobrou noc. Otevřete.
00:31:10 Otevřete mi!
00:31:13 Ale půjdete dál, až vás zavolám. Slíbíte mi to?
00:31:17 Slíbím vám všechno, co chcete.
00:31:22 Už!
00:31:31 Dobrou noc.
00:31:57 Jé, to je krása! Tady se musím naučit lyžařit!
00:32:01 Prosím vás, jak dlouho si myslíte, že tady zůstaneme?
00:32:04 Za takových 8 dní toho budu umět hromadu.
00:32:07 8 dní! Snad tomu nevěříte, že bych to s vámi tady 8 dní vydržel!
00:32:11 To jsem si tedy představovala jinak!
00:32:14 Co jste si představovala jinak?
00:32:16 Naslibovali mi hory doly, když přinesu tu oběť a pojedu s vámi.
00:32:19 Máte mi být za to vděčný a chovat se podle toho!
00:32:22 Konec konců nejsem nějaká hej počkej.
00:32:24 Prosím vás, kdo vlastně jste?
00:32:27 Jsem Anna Plavcová, uměleckým jménem Karamela,
00:32:29 dcera krále kouzelníků!
00:33:04 Pán a paní Bertlovi?
00:33:06 Měl bych zde krásný dvoupostelový pokoj v prvém poschodí.
00:33:11 -Bude lépe, když nám dáte 2 pokoje.
-Ale vedle sebe a spojovací dveře.
00:33:16 Ne, ne, to není zapotřebí.
00:33:18 Můj muž si rád zachrápe a proto by mi komenovaly
00:33:22 lépe pokoje co možná daleko od sebe.
00:33:26 -Prosím, to by bylo číslo 7 a 28.
-Ano. A co stojí?
00:33:31 Pokoj s jedním lůžkem stojí 80 korun, milostivá paní.
00:33:34 A hrom tě ťuk!
00:33:37 Nemáte pokoje bez lůžka? Řekněme jen tak s kanapem?
00:33:40 -To prosím nemáme.
-Aha.
00:33:42 Ale za těch 80 to je se vším. S prádlem, s otopem a osvětem!
00:33:48 -Zajisté, milostivá paní.
-Moje ženuška ráda žertuje.
00:33:54 Poklona uctivá, pane Skálo. Pokoj je rezervován.
00:33:57 Ranní slunce, krásná vyhlídka...
00:33:59 Vyhlídka? Vyhlídka by tu byla.
00:34:03 Prosím vás, proč jste nechtěla ty 2 pokoje vedle sebe?
00:34:06 To by se vám tak hodilo!
00:34:08 Tak snadné to nebudete mít, milý pane!
00:34:10 -Co nebudu mít?
-Neptejte se tak hloupě!
00:34:13 Muž musí být jako mušketýr. Stále připraven o ženu bojovat.
00:34:17 Snad si nemyslíte, že kvůli vám budu dělat mušketýra.
00:34:21 Nebo máte dojem, že mezi námi může k něčemu dojít?
00:34:26 To si nechte zajít! Chci, abyste se ke mně choval jako k dámě!
00:34:30 Milá dámo, mám dojem, že jsme sem přijeli proto,
00:34:33 abychom tady pořídili důvod k rozvodu.
00:34:35 Ovšem, ovšem, ale kdyby jste sem přijel se skutečnou dámou,
00:34:39 tak si taky hned nevezmete dvoupostelový pokoj
00:34:41 s balkónem a ranním sluncem! Chci být dobývána!
00:34:49 Dovolte, abych se představil. Jsem František Špargl
00:34:53 z advokátní kanceláře doktora Vernera. Jsem tady na pozorování.
00:34:56 Já vím, no a?
00:34:58 Vy jste si právě vzal pokoje vzdálené od sebe.
00:35:00 -Vždyť já se po chodbách uběhám!
-A pane, co mám dělat?
00:35:02 Ona si vzpomněla, že si bude hrát na velkou dámu
00:35:05 a teď chce, abych se jí dvořil a abych ji dobýval!
00:35:07 Kdybyste byl tak laskav a v té věci jí šel na ruku.
00:35:09 Rozvod vám bude odměnou. Kořte se, dvořte se.
00:35:12 Já se vynasnažím, ale ujišťuji vás, že se musím hrozně přemáhat!
00:35:26 Tak, drahá ženuško, jsme tady. Kam si přeješ posadit?
00:35:29 K baru nebo tady? Tady je to tak krásné.
00:35:33 Nádherná vyhlídka, má drahá choti!
00:35:36 A aspoň se tu nenachladíš. Netáhene tu.
00:35:39 Proč jste tak najednou pozorný?
00:35:41 Chtěla jste mít kavalíra, tak ho máte mít. Květiny!
00:35:45 Květiny pro mou drahou ženušku, sladkou pusinku jedinou.
00:35:49 -Co dostanete?
-30 korun.
00:35:52 -30 korun! To je moc. To nechci.
-Ale vždyť tak krásně voní...
00:35:55 Můj muž má stejně pořád rýmu.
00:35:58 -Čím mohu posloužit?
-Přineste nám čaj.
00:36:01 -Co k němu?
-Dva šálky. -Dva šálky?
00:36:04 Snad si nemyslíte, že můj muž pije z konvičky?
00:36:08 Jak mám dělat kavalíra, když mi nedáte ani korunu!
00:36:11 Pravý kavalír je kavalírem i bez peněz.
00:36:14 A nechtěla byste mně poradit, jak se to dělá?
00:36:17 Například byste si se mnou mohl zatančit.
00:36:19 A nenechat mne tu sedět jako slepici na vejcích!
00:36:21 Než já si s vámi zatančím, to ty vejce budou dávno vysezené,
00:36:24 milá slepice... Slečno.
00:36:28 Zaplať pánbůh. Jsou tu ještě jiní kavalíři.
00:36:40 Vy jste princezna. Vy jste se podařila.
00:36:42 Pardon, dovolíte, abych s milostivou šel tančit?
00:36:45 S největší radostí. Jen si račte posloužit.
00:36:53 Přísně důvěrné. Když se doplížím po balkónech...
00:36:57 Támhle, pokoj číslo 17.
00:37:00 -Vy chcete dovnitř?
-Ne, k voknu.
00:37:02 Á, vy kvoknete! A na koho kvoknete?
00:37:05 No, k voknu. K voknu! Když řeknu k voknu, tak myslím k voknu.
00:37:10 No, kvoknete. Takhle: Kvok, kvok...
00:37:14 Kdepak k voknu.
00:37:16 Budu u okna se dívat, jak dvě hrdličky se cukrujou.
00:37:21 Tak vy se chcete dívat? Ale to nemáte zapotřebí.
00:37:25 Takovej mladej, hezkej, silnej...
00:37:29 Mohl byste si opatřit hrdličku a cukrovat sám.
00:37:32 Jsem Špargl a ten se necukruje!
00:37:35 Jsem zde úředně. Jsem zde něco podobného jako detektiv.
00:37:39 A safra! To byste si mohl vzít na mušku Aloise!
00:37:42 -Kdo je to?
-Hotelový číšník.
00:37:45 Á! Připočítává si. Napíše suma sumárum a je to vždycky víc.
00:37:50 -To zrovna ne, ale má něco s Emou!
-Předtím měl něco s váma.
00:37:55 -Jak to víte?
-Vím všechno, vidím všechno.
00:37:59 Vy máte voči jak knoflíky od mých bačkor.
00:38:02 Máte hebounkou ručku... Vy jste včera prali, že...
00:38:06 A ty korálové rtíky, máte labutí šíji, co ještě máte?
00:38:11 Ještě mám tvrdou ránu, pak mám dlouhej nos!
00:38:20 -Můj muž šíleně žárlí.
-Vždyť se usmívá!
00:38:24 To se jen tak přetvařuje.
00:38:26 Ve skutečnosti žárlí jak divoký krocan!
00:38:28 To vás lituji.
00:38:30 Mé manželství ani nelze nazývati manželstvím.
00:38:33 To jsem si představovala docela jinak.
00:38:35 A jak asi? -Ani nevím, ale rozhodně romantičtěji.
00:38:39 Tajná dostaveníčka, vyhledávat opuštěná zákoutí,
00:38:44 šeptat si jako spiklenci...
00:38:46 Co byste tomu říkala, kdybych vás pozval do takového zákoutí?
00:38:50 -Kde bychom si mohli šeptat...
-Vyloučeno!
00:38:54 -A víte o nějakém takovém místě?
-Tady nedaleko. Na Orlí boudě.
00:39:00 To je ideální místo pro spiklence.
00:39:02 A chodí tam také dámy z lepší společnosti? -Ovšem.
00:39:05 -Tak bych tam taky mohla jít.
-Ovšem přijde na to s kým a kdy!
00:39:10 S vámi, za hodinu.
00:39:15 Vy to trpíte, vždyť ona vám tancuje s jiným.
00:39:18 Pane, pro mne a za mne může tančit třeba s picolou nebo i s vámi.
00:39:21 -Mně je to jedno.
-Děkuju za důvěru.
00:39:25 To je kavalír!
00:39:28 Viděl jste, jak se mnou tančil, jak mi políbil ruku?
00:39:30 Snad bych vám měl také líbat ruku, ne? -Ovšem.
00:39:33 Jéje, celý svět by mi položil k nohám,
00:39:37 ale nedovolím, aby se kvůli mně ruinoval.
00:39:40 Ale abych já se kvůli vám ruinoval, to byste dovolila, viďte?
00:39:43 Prosím vás, co na vás se ještě dá zruinovat?
00:39:46 Milá slečno, já vám něco poradím.
00:39:48 Zabalte si kufry, protože já vás už nepotřebuji.
00:39:51 Vidíte támhle tu štíhlou dámu, tu barovou tam sedět?
00:39:54 To je můj nový důvod k rozvodu.
00:39:56 Vy můžete jet k tatínkovi kouzelníkovi.
00:40:01 Dobrý večer, dámy. Tak, co si dáme? Whisky?
00:40:05 Whisky? Whisky? 3x whisky!
00:40:08 Upozorňuji vás, že za toho pána nic neplatím.
00:40:11 Já zrovna tak čekám na vaše peníze!
00:40:15 Ať si můj muž dělá co chce. Naše manželství je stejně vniveč.
00:40:20 Ale koketovat tady přede mnou zrovna nemusí.
00:40:23 -Ach tak, vy jste jeho paní?
-Ano.
00:40:26 To je ovšem něco jiného. Já vím, co člověk zkusí.
00:40:29 Můj muž mi taky takhle vyváděl, ale na nás se můžete spolehnout.
00:40:33 Nemějte strach. Jen ať si přijde. Ten to od nás uslyší!
00:40:37 -Půjčte mi 300 korun do zítřka.
-Vůbec. Nemožný.
00:40:40 -Já jsem si tam poručil whisky.
-Tak ji vypijte a neplaťte.
00:40:43 Nedělejte špatné vtipy. Půjčte mi 250.
00:40:45 Tak dobře, zpátky půjdem pěšky.
00:40:47 Děkuji vám, dámy. Ženy mají vždycky držet pohromadě.
00:40:56 -Chudinka, paní.
-To jsou dnes muži!
00:40:59 -Tak dámy, už máme nalito?
-Že se nestydíte!
00:41:02 Máte tak roztomilou paní a takhle jí vyvádíte!
00:41:04 To je ale surovost!
00:41:06 Ale dámy, kdo vám to namluvil, že je to moje paní?
00:41:08 To by tak ještě scházelo, abyste zapíral vlastní ženu!
00:41:11 Dejte pokoj a běžte si za ní.
00:41:20 -Tak teď mi řekněte, proč pláčete?
-Proč si namlouváte?
00:41:25 A co je vám do toho? Snad na mne nežárlíte?
00:41:28 Já? Ale nedovolím, abyste tak dobrou a roztomilou ženu
00:41:33 podváděl už před rozvodem!
00:41:35 To se povedlo, vy také. Všichni obdivují mou paní
00:41:40 a já nejvíc, ale když už jsem se jednou dal na vojnu,
00:41:43 tak je jedno, kvůli které ženě dojde k rozvodu.
00:41:45 Je to stejně jenom "na oko".
00:41:47 Se mnou jste jistý třeba na pustém ostrově.
00:41:50 Na mne se může vaše paní spolehnout, že se nic nestane.
00:41:53 Ale za jinou neručím.
00:41:55 A já chci, abyste přišel k rozvodu čistý jako lilie.
00:41:58 Vaše paní si to zaslouží!
00:42:00 To je od vás opravdu hezké, že to tak dobře myslíte s mou paní.
00:42:05 Děkuji vám.
00:42:08 Ale proč zmizel? Já to nechápu!
00:42:12 Přece jsem mu nezavdala nejmenší příčiny k tomu, aby ode mne odešel.
00:42:16 Dobře, snad jsem k němu nebyla někdy dost milá,
00:42:19 nebo jsem mu dělala výčitky, ale přece ví,
00:42:21 že to s ním dobře myslím a že ho mám ráda!
00:42:29 Co je? Vy máte přede mnou nějaké tajemství?
00:42:31 -Ne.
-Co se stalo?
00:42:33 -Doktore, tak to řekněte...
-Pan bratr to ví líp.
00:42:37 -Co je?
-Muži jsou křehké nádoby, to víš.
00:42:41 Zkrátka, milostpaní, je v tom ženská.
00:42:46 To se mýlíte. To znáte špatně mého Pavla.
00:42:50 Ne, to je úplně nemožné.
00:42:53 Na světě není nic nemožného, milostpaní.
00:42:55 Proč by mi tedy psal tak něžné dopisy na rozloučenou?
00:42:58 On vám psal dopisy?
00:43:01 Ano, ale žádný není dokončen. Našla jsem je v koši na papír.
00:43:07 "Dušinko má, loučím se s tebou. Moje srdce nedovoluje..."
00:43:12 -Tady to končí.
-Tak to chtěl napsat:
00:43:14 "Moje srdce nedovoluje, abych měl dvě najednou."
00:43:18 To jistě ne. A co tohle?
00:43:23 "Má nejmilejší Helenko. V duchu dlím u tebe a..."
00:43:27 No jo, milostpaní. Duch dlí u vás, ale tělo lítá za jinou.
00:44:07 Haló, haló! Víte, co je nového?
00:44:10 Vaše paní přijede.
00:44:11 -Zítra ráno je tady jako na koni.
-Jak to víte?
00:44:14 Teď jsem telefonoval s vaším panem tchánem.
00:44:16 Moje paní přijede? Moje paní sem přijede?
00:44:20 Tak vidíte, jak mne má ráda. Ta něžná bytost!
00:44:25 Jak ona ke mně lne! S takovou paní, že bych se měl dát rozvést?
00:44:30 Milý příteli, s tím rozvodem si to ještě pořádně rozmyslím!
00:44:33 Už zase začínáte? Kdybyste ji měl opravdu rád,
00:44:37 tak byste držel slovo a hleděl, abyste co nejdříve šli od sebe.
00:44:40 Vaše paní vám odpustí a pak ty maléry začnou znova.
00:44:44 Celý noci v herně, zastavárna, exekuce.
00:44:46 Tak dlouho, až se vaše paní utrápí, chudinka.
00:44:49 Máte pravdu. Musíme se rozejít.
00:44:56 A uděláme krátký proces. Zavolejte sem to děvče.
00:44:58 To bych muse mít hlas jako tur.
00:45:01 Teď, v úředních hodinách, si odjela na Orlí boudu!
00:45:05 Tak jste přece přišla! Váš manžel ale o ničem neví.
00:45:10 To bych tu asi nebyla. Je to moje první schůzka s mužem.
00:45:15 První? A jak jste se seznámila s manželem?
00:45:19 To...To až po svatbě. Byla jsem strašně přísně vychovaná.
00:45:25 Dovolíte, abych vám objednal horký grog?
00:45:28 To bude dobře. Byla mi hrozná zima. A teď je mi zase horko.
00:45:32 Opravdu?
00:45:34 Totiž...už při pomyšlení na horký grog!
00:45:39 Grog je nebezpečná věc.
00:45:41 To se snadno zapomíná na manželství!
00:45:44 Buďte ujištěna, já nezapomenu.
00:45:46 No, ale kdybych já zapomněla, abyste mi to připomněl.
00:45:49 Tak prosím. 2x grog! A tu večeři!
00:45:52 Tady je krásně!
00:45:55 Krásná krajina a nádhernou vyhlídku máme z terasy,
00:45:58 kdyby vás to zajímalo...
00:46:05 Bože, to je nádhera, taková zimní krajina.
00:46:08 Škoda, že láska se probouzí až na jaře, jak se říká.
00:46:13 Leden, únor, březen...
00:46:15 Což o to, já bych se mohla zamilovat i v zimě!
00:46:18 -Jistě?
-Ovšem jen v romantickém okolí.
00:46:21 A zdá se vám tohle okolí dost romantické?
00:46:24 No, romantiky by tu byla habaděj. Sníh, ticho...
00:46:31 -Nikdo nás neruší...
-I měsíček se schovává za mraky.
00:46:37 Teď jsme tu úplně sami!
00:46:40 Necítíte přitom taky takový hřejivý pocit tady?
00:46:45 -Tady ano, ale tady to studí.
-Počkejte. Slyšíte? Rolničky! Sen.
00:46:55 To je idyla, co?
00:46:59 Pěkná idyla, to je můj muž! Počkejte tady!
00:47:08 -Co tu hledáte?
-Já hledám? Spíš co vy?
00:47:13 -Já jsem tady na cestě!
-Vy jste tady na cestě? Na jaké?
00:47:17 Já jsem totiž na nejlepší cestě se zamilovat!
00:47:22 Přede mnou nemusíte mít tajemství. Řekněte mi to!
00:47:26 Je to tak romantické a napínavé, když vdaná paní, jako já,
00:47:30 má tajnou lásku a musí se třást a skrývat před vlastním manželem!
00:47:35 Vlastního manžela nechte vlastním manželem,
00:47:37 ale moje vlastní manželka sem přijede!
00:47:39 -Sem nahoru?
-Ne, dolů do hotelu.
00:47:42 A proto musíme ještě dnes, jak bych se vyjádřil...
00:47:44 my ještě dnes musíme udělat tabula rasa.
00:47:48 Tabula rasa? Pardon! Tabulu rasu nemám ve smlouvě.
00:47:52 My musíme inflagranti...
00:47:58 -Polévka je na stole, prosím.
-Polévka je na stole, vy jste milá.
00:48:03 Vy se vážně staráte o všechno.
00:48:06 Já jsem dnes samou starostí neměl ani sousto v žaludku.
00:48:10 -Nemám vůbec chuť.
-Vy nemáte chuť?
00:48:12 Ne, ale hlad mám jako vlk!
00:48:25 Kdyby moje žena viděla, jak mi chutná, ta by měla radost.
00:48:28 -Ona je nejskvělejší žena na světě.
-Na to jste ale přišel pozdě.
00:48:32 Ale kdepak. Já říkám vždycky: Moje žena, to je anděl.
00:48:36 A proto mi pomyšlení na rozvod dělá tak těžké srdce.
00:48:39 Já trpím. Vážně. Já hrozně trpím tady.
00:48:43 Ale to je jedno, protože jen ti, kdož trpěli,
00:48:46 vytvořili něco velikého. Jako Mozart nebo Beethowen.
00:48:52 A moje utrpení nebylo nadarmo.
00:48:58 Já jsem také něco zkomponoval.
00:49:01 Něco grandiózního, velkolepého. Pojďte, přehraji vám to.
00:49:09 Máte štěstí být první, která to uslyší.
00:50:04 To je inteligentní hudba, co?
00:50:07 -A to jste složil sám, osobě?
-No ovšem!
00:50:12 To se nedivím, že si nevyděláte ani zlámanou grešli!
00:50:17 Vy taky rozumíte moderní muzice!
00:50:20 Aha! A hrával jste takhle doma častěji?
00:50:25 Tak hrávám 4-5 hodin denně.
00:50:28 A to si vaše paní dala líbit? To je tedy anděl!
00:50:32 Pamatujte si, slečno, moderní hudba nesmí mít
00:50:35 ani melodii, ani cit, ani srdce, protože jinak není moderní.
00:50:40 Možná, ale hezké melodii rozumím.
00:50:43 Je-li veselá, tak je mi tak veselo, že bych tančila...
00:50:47 A když je smutná, to je ještě krásnější.
00:50:50 Někdy je mi až do pláče.
00:50:52 Ale když slyším vás, tak mi běhá mráz po zádech!
00:50:56 Tak vy byste chtěla slyšet takové sentimentální odrhovačky?
00:51:00 Zkrátka uplakané kýče! Tak to hrát nedovedu!
00:51:02 A na to jste musel cvičit 4-5 hodin denně?
00:51:06 Já bych také uměl zahrát to, co vy chcete!
00:51:09 Ale jako moderní komponista dnes...
00:51:14 Teď tady nikdo není.
00:51:19 Až poznáš, co je loučení až ti přijdu sbohem dát.
00:51:30 Řekni mi u dveří:
00:51:33 Srdce mé nevěří, že mne nemáš už rád.
00:51:41 Snad poznáš při tom loučení, proč jsem nemohl ti říct:
00:51:52 Ty jsi mou jedinou a není mou vinou,
00:51:58 že se nesejdem víc.
00:52:02 Ty budeš pro mne jak světlo věčné, vzpomínku na tebe srdce tká.
00:52:09 A mé dny budou tak nekonečné, ve kterých se s tebou nesetkám.
00:52:21 Až poznáš, co je loučení, až ti přijdu sbohem dát.
00:52:31 Řekni mi u dveří:
00:52:33 Srdce mé nevěří, že mne nemáš už rád...
00:52:46 Vy jste ale trulant! Dělat ze sebe moderního umělce.
00:52:50 Vždyť vy to nemáte zapotřebí! Vy vážně něco umíte!
00:52:55 Dovedete vzít člověka tak u srdce, že by vám všechno odpustil.
00:53:00 To říká moje žena také.
00:53:02 A prosím vás, z čeho vlastně chcete být živ do rozvod?
00:53:07 Nevím.
00:53:09 Co kdyby vám někdo dal do začátků 2 000 kaček!
00:53:14 2 000 kaček? Co bych si s tím počal!
00:53:17 To abych si koupil kotlík a prodával někde kaštany.
00:53:20 Ale 4 000 by vám jistě stačily!
00:53:23 U nás v ulici je na prodej níťařství!
00:53:25 To bude asi bez špulek. Kdo by mi ty 4 000 dal?
00:53:29 No já!
00:53:31 Vy chcete být mým dobrodějným šotkem?
00:53:35 Kdepak ty 4 000 vezmete?
00:53:38 Když se dáte rozvést, dostanu od advokáta 8 000 kaček!
00:53:43 Tak budete vlastně vy mým dobrodějným šotkem.
00:53:46 -Vy byste mi ty peníze půjčila?
-Ráda, ale nepůjde to.
00:53:52 Protože k rozvodu asi nedojde. Nesmí dojít!
00:53:57 Vy nejste tak docela ztracený, jak jsem si myslela!
00:54:01 Vy se mýlíte. Já jsem lump! Já se nikdy v životě nenapravím!
00:54:07 Nelžete, já se v lidech vyznám! Vy se můžete polepšit!
00:54:11 Teď se nemám nechat rozvést, tak proč jsme sem jezdili?
00:54:14 Myslela jsem, že vaše paní bude šťastná, když se vás zbaví.
00:54:17 -Ale teď o tom pochybuji.
-Vážně?
00:54:21 Slibte mi, že už nebudete hrát karty!
00:54:24 -Kdepak, karty, to já hraju rád...
-Slíbíte mi to, slíbíte mi to?
00:54:30 Já bych vám to slíbil, ale věříte tomu, že to dodržím?
00:54:36 Ano, věřím a na důkaz toho vám dám ty peníze.
00:54:40 Peníze! Víte, co vy jste? Vy jste zlatíčko!
00:54:48 A pak mi ještě slibte, že budete pracovat, vydělávat...
00:54:52 -Já nic neumím!
-Umíte hrát na piano!
00:54:56 S tím bych si nevydělal ani na cigarety!
00:54:58 Já jsem byla s jedním angažovaná a ten dostal 300 korun za večer!
00:55:02 -To byl nějaký pianista v baru?
-Ba ne, to byl Guliguli.
00:55:05 -Guliguli? Kdo je to?
-No, opice. Šimpanz!
00:55:10 -A to hrál jen jedním prstem!
-Opice? Šimpanz?
00:55:16 Kdybych já být šimpanz, tak mám po starosti!
00:55:26 Už je pryč, pojďte dovnitř!
00:55:35 -Jéje, chudáčku!
-Jak to, že vás tady nechal?
00:55:38 Já jsem mu namluvila, že mu něco pletu k Ježíšku.
00:55:41 -On tomu věřil?
-Nevěřil.
00:55:43 Nevěřil!
00:55:45 On tuší, že za tím vězí jiný muž!
00:55:49 -On něco tuší?
-Ano!
00:55:50 Ale je příliš hrdý, aby to přiznal!
00:55:56 Co budeme teď dělat?
00:55:59 Musím ho šetrně připravit na to, že je zde jiný muž, kterého...
00:56:09 -Co?
-Já se stydím...
00:56:15 Mám ráda!
00:56:20 -Měla byste odvahu mu to říci?
-Ano.
00:56:24 A když mu ke všemu ještě prozradím, že mne ten muž líbal,
00:56:28 tak mi jistě vrátí svobodu!
00:56:31 -Jistě? Pak je to gentleman!
-A já lhářka.
00:56:34 -Proč?
-Protože jste mne vůbec nelíbal!
00:56:46 Jdete sám? Kde máte tu kouzelnici?
00:56:49 Kouzelnici nepotřebuji, poněvadž jsme se právě dohodli,
00:56:53 že v tom nesmyslu se pokračovat nebude.
00:56:55 Vždyť jsme kvůli tomu sem vážili cestu! -To je pravda.
00:56:58 A vy jste s celým programem souhlasil! -To je také pravda.
00:57:00 Co to, že jste tak náhle vrtkavý, pane Bertle?
00:57:02 Já jsem si to rozvážil, milý pane, a uznal jsem,
00:57:05 že slušný člověk svou manželku neopouští.
00:57:07 Slušnej snad, ale vy...
00:57:09 Dovolte, já ode dneška jsem slušný člověk.
00:57:12 Dejte mi limonádu a tomu pánovi whisky!
00:57:15 To už jste se kolikrát nasliboval, že se polepšíte!
00:57:18 Ale limonádu jsem ještě nikdy nepil!
00:57:20 Jéje, Jack Sherridan tady vystupuje! To ho musím vidět!
00:57:24 -Znáte ho?
-To je přece světová kapacita!
00:57:26 Chcete-li, můžeme se na něho dnes podívat! -To by bylo krásné!
00:57:30 Jenže já nemám valného mínění o těchto čarodějích.
00:57:33 To je všechno šalba a kouzelné rekvizity! To je podvod!
00:57:37 -No dovolte?!
-Vy jste jiná kouzelnice.
00:57:40 Vy jste mne očarovala i bez rekvizit. Bez dvojitého dna!
00:57:44 -4 whisky, soda, prosím!
-Prosím.
00:57:47 Víte, pane Špargl, že nechápu, jak normální člověk
00:57:49 vůbec může pít whisky? -Proč?
00:57:51 Já jsem si odnavykl pití jedním rázem.
00:57:55 Jak to, že tak náhle?
00:57:57 Mne dojalo, že to děvče mně půjčilo 2 000 korun.
00:58:00 -Ona vám půjčila? Ona se zbláznila!
-Ne, ona mne poznala.
00:58:03 Ví, že mně může věřit a já že ty peníze neprohraji.
00:58:06 Takový jsem já, pane Špargl, já ji nezklamu. Na zdraví!
00:58:12 To je moje whisky!
00:58:14 A proto mi to tak protivně chutnalo!
00:58:16 Prosím vás, napijte se schválně limonády, abyste věděl,
00:58:18 jaký je to rozdíl v chuti.
00:58:22 To je jako kompot.
00:58:23 Víte, že se sám tomu divím, jak jsem si ten alkohol zprotivil?
00:58:27 Podívejte se. Vezmu do ruky skleničku whisky.
00:58:30 Přivoním - karbol. Vypiju - karbol.
00:58:39 -Úplný karbol to není.
-Je v tom nějaká příchuť.
00:58:46 -Rybí tuk.
-To už by šlo.
00:58:49 -Má to ještě pachuť...
-Oni tam něco dávají.
00:58:56 -Šampon.
-Šampon, jo. Hodně šamponu.
00:59:01 Ale má to ještě něco vedlejšího do sebe a to je...
00:59:06 -Šampon s karbidem.
-Karbid!
00:59:09 Karbid! Je to karbid! Tak já jdu!
00:59:11 -Kam jdete?
-Do herny.
00:59:12 Co tam budete dělat?
00:59:14 Já vám chci dokázat, že odolám všem svodům ďábla rulety.
00:59:19 To máme dobrý, ale já jsem bez místa.
00:59:22 Od té doby, co nosím tenhle čtyřlístek, máme většinou smůlu.
00:59:26 Tak zítra budeme hrát bez čtyřlístku a je to!
00:59:30 Pane Bertle, přece jenom, abyste nepodlehl
00:59:35 těm ďábelským svodům a nesedl si k tomu hazardu!
00:59:38 Ale pane Špargle, co si to myslíte? Co jsem vám slíbil, to splním.
00:59:41 Hrát nebudu, kdybyste mne nutil!
00:59:43 -To rád vidím.
-No tak vidíte!
00:59:47 -Koukejte!
-Co to vidím?
00:59:49 No, to jsem neviděl! Čtyřlístek!
00:59:52 To je zlatý!
00:59:54 -Kdo to asi mohl ztratil?
-Asi nějakej chudák tady v herně!
00:59:56 To by se mělo vrátit. To je talisman!
00:59:58 To byste měl vrátit. To uděláte šlechetný čin.
01:00:05 Halo, pane Bertle! Už je v ďábla tenatech.
01:00:13 Prosím vás, jak jste mohla tomu člověku svěřit peníze!
01:00:16 Nebojte se, ten už se pití ani nedotkne!
01:00:19 -Teď už nepije.
-No, vidíte!
01:00:21 -Protože je namol!
-Cože? Kde je!
01:00:24 V herně!
01:00:42 Tak to jsou ty vaše sliby!
01:00:44 Pardon, já jsem vám jenom slíbil, že neprohraju a podívejte se!
01:00:47 -To jste vyhrál?
-Všecko tady.
01:00:49 Dnes mohu vsadit na co chci a vyhrávám vždycky!
01:01:04 -No, prosím! Už zase!
-Jejej!
01:01:10 Vsadíme si na 18.
01:01:24 Jéjej, já bych to taky ráda zkusila!
01:01:26 Tak jen vesele do toho!
01:01:53 -Jéjej, vždyť nám všechno berou!
-To nevadí. To se stává.
01:01:56 Pořád člověk vyhrávat nemůže, ale já to dostanu zpátky!
01:02:00 Teď vsadím na červenou!
01:02:04 Haló, prosím vás! Nedopusťte, aby prohrál všechno!
01:02:06 -Nedopusťte to!
-Dejte ty peníze zpátky!
01:02:09 Nechte to tam! -Já jsem vám ty peníze jenom svěřila.
01:02:12 Nechte to tady. Já vyhraju všecko. Tady mám talisman!
01:02:13 Ne, já to nedopustím! Já to nedovolím!
01:02:17 Tak a teď jste nahraný!
01:02:21 -Dejte sem tu kuličku!
-Nedám!
01:02:24 Můj muž nesmí hrát. Doktor mu to zakázal!
01:02:26 Dejte sem tu kuličku!
01:02:29 Prosím, pokračujem ve hře.
01:02:34 -Co jste to udělala?
-Já jsem tu kuličku spolkla.
01:02:37 Dobré chutnání.
01:02:42 Tedy jsme prohráli všechny peníze.
01:02:45 -Ne!
-Ano!
01:02:46 Já vám všecky ty rulety tady rozkoušu!
01:02:49 Uděláme fotografii. Nejvyšší čas, aby se ta ubohá paní
01:02:52 toho člověka zbavila!
01:02:54 Tak si připravte čočku a jedem!
01:02:56 Poslechněte, jak si můžete opovážit blamovat mě před tolika lidmi!
01:02:58 A jak vy se můžete opovážit prohrát všechny peníze?
01:03:01 Jak to všechny peníze? Vy jich musíte mít ještě spoustu!
01:03:03 Půjčte mi nějaké. Já mám dnes šťastný den!
01:03:05 Víte co? Tůhle! Neudělám to!
01:03:08 Tak jí řekněte, ať mi půjčí nějaké peníze a mohu vyhrát.
01:03:10 Víte co? Tůhle! Neudělám to!
01:03:12 Postavte se mi na milostnou skupinu, já vás vemu!
01:03:15 -Pojďte do mého náručí!
-Víte co? Tůhle! To neudělám!
01:03:19 Neudělal bych to, když mně dáte ty peníze!
01:03:21 -To je raději sním!
-Prosím, kuličku spolkla,
01:03:25 ruletu chtěla rozkousat a teď by ještě jedla peníze.
01:03:27 -A tohle má být dáma!
-A tohle má být pán!
01:03:29 To je mi Guliguli milejší. Ten si aspoň vydělá na banán!
01:03:32 -Tak pozor!
-Dovolte, co si...
01:03:39 To nic nebylo! Vždyť se na něj máte zamilovaně dívat!
01:03:43 Jakpak se mohu na něj zamilovaně dívat, když ho nemohu ani vidět!
01:03:47 Pozor, musíte mně trošku jít na ruku!
01:03:49 Takového člověka, který nechce pracovat!
01:03:51 -Nechce?! Neumí!
-Jen kdybyste chtěl!
01:03:53 Vy byste mohl vydělat peněz jako smetí, ale vy se stydíte!
01:03:57 Prosím vás...
01:03:58 Velkému mistrovi by zhasla svatozář!
01:04:01 Vemem to ještě jednou!
01:04:03 A víte co? Tůhle! To neudělám.
01:04:06 A proč?
01:04:07 Velkému mistrovi by zhasla svatozář!
01:04:42 Dámy a pánové, k dalšímu experimentu
01:04:45 bych potřeboval součinnost někoho z obecenstva.
01:04:49 -Snad tato dáma bude laskava?
-Ale s největší radostí!
01:04:55 -Ale já vám budu koukat na prsty!
-Prosím, jen dávejte dobrý pozor.
01:05:00 Dámy a pánové, moje nová asistentka.
01:05:06 Pozor, hokus pokus... Bang!
01:05:16 -To já taky dovedu!
-Tak prosím.
01:05:19 Hlavní věc je kouzelná formule: Hokus pokus...bang.
01:05:24 Pozor! Hokus pokus...bang.
01:05:29 Dobře jste to řekla, ale kde máte karty?
01:05:33 Vaše formule za nic nestojí, ale teď dejte pozor
01:05:36 na mé kouzelné heslo.
01:05:38 Pozor dáme, ale pak se asi dáme do smíchu.
01:05:40 Lavra tuty, lavra tot! Čáry máry eskymo. Prosím...
01:05:51 Prosím vás, mně se teď v herně stala malá nehoda.
01:05:53 Nemohl byste mi půjčit na okamžik 2 000 korun?
01:05:56 -Bohužel nemohu.
-Tak tisíc.
01:05:57 Promiňte, ale máme ředitelstvím přísně zakázáno
01:06:00 půjčovat peníze do hry.
01:06:02 Ostatně, nemám ani tolik peněz u sebe.
01:06:04 -A co tady to?
-To nejsou moje, prosím.
01:06:06 Ty si dal ke mně schovat jeden pán, který je vyhrál v ruletě.
01:06:09 A já mám právě dnes svůj šťastný den!
01:06:11 To je opravdu smůla.
01:06:13 -Kde je ředitel?
-Dole v malém baru, prosím.
01:06:16 Dámy a pánové, mám zde prázdný klobouk
01:06:18 ze kterého ihned udělám výčep. Co si račte přát z něho načepovat?
01:06:22 Černou kávu...Mléko... Limonádu...
01:06:28 Samé prohibiční nápoje!
01:06:31 Hokus pokus... Bang!
01:06:39 S vaším hokus pokusem to nepoteče. Dávejte pozor:
01:06:44 Lavra tuty, lavra tot! Čáry máry eskymo. Prosím...
01:06:58 Kde jste se to naučila?
01:07:00 Můj tatínek je přece král kouzelníků, Karamelo.
01:07:03 Vy jste kolegyně! O důvod víc, abyste se rozešla se svým manželem.
01:07:07 Dámy a pánové, tato okouzlující kouzelnice nade mnou zvítězila.
01:07:11 Oslavte se mnou její vítězství. Hudba!
01:07:32 -Já mám 15.
-Patnáct?
01:07:43 -Dvanáct.
-Ale já mám patnáct!
01:07:48 -A já mám 12.
-Ale já jsem vyhrál!
01:07:53 Ale já mám dvanáct! Kde je hudba?
01:07:59 Račte prominout, my máme dnes nahoře akademii.
01:08:03 -A prosím, proč?
-Protože hudba hraje nahoře, pane.
01:08:07 A proč hrajou nahoře?
01:08:11 Já mám totiž narozeniny, pane řediteli.
01:08:15 Já vám gratuluji.
01:08:17 Mně je dneska zrovna 65 a půl roku. Já bych si rád udělal náladičku.
01:08:26 Nebyl by tady někde, laskavě, pianista?
01:08:29 Nemám žádného.
01:08:31 Já bych dal všecky peníze za pianistu, pane řediteli!
01:08:37 Pianista by byl. Kolik by bylo těch peněz?
01:08:40 Stačilo by vám 1 000 korun za hodinu?
01:08:44 -To byste dal?
-No, to bych nedal!
01:08:47 Já bych dal nejvýš 100 korun. Možná.
01:08:52 Ale jak můžete mistra urážet? Vždyť je to známý virtuos.
01:08:55 Dovolte, jaké urážky? Copak je to nějaká hanba pracovat? Viďte!
01:09:00 Naopak. Každý muž je povinen si prací vydělávat peníze.
01:09:07 Tak, co si přejete?
01:09:09 Já bych prosil, abyste mi zahrál můj oblíbený chanson.
01:09:18 -Znáte melodii?
-Perfektně!
01:09:28 -To neznám.
-Že bysme vzali jenom refrén?
01:09:38 Kdo chce, co chce darovat musí umět čarovat.
01:09:42 Hokus pokus, čáry máry fuk.
01:09:45 Stačí jenom trik malý, koukneš se jak s Vendalí
01:09:49 dívka neřekne už ani muk.
01:09:52 Za chvilku malou je... proti tvým svodům
01:09:57 je hned bezbranná.
01:09:59 Kdo chce srdce darovat, musí umět čarovat.
01:10:05 Pak ho budou dívky milovat.
01:10:23 Za chvilku malou je... proti tvým svodům
01:10:28 je hned bezbranná.
01:10:30 Kdo chce srdce darovat, musí umět čarovat.
01:10:33 Pak ho budou dívky milovat.
01:11:28 -Tak. Co teď?
-Udělejte mi tady elektrický piano.
01:11:32 Poslechněte, člověče, já jsem umělec! Já jsem virtuos!
01:11:36 Já se vám tady už hodinu zahazuju, ale elektronické piano
01:11:38 dělat nebudu!
01:11:40 -Tidli, tidli...
-Budu, pojďte.
01:12:07 Kdo chce srdce darovat musí umět čarovat.
01:12:10 Hokus pokus, čáry máry fuk.
01:12:13 Stačí jenom trik malý, koukneš se jak s Vendalí
01:12:16 dívka neřekne už ani muk.
01:12:19 Za chvilku malou je... proti tvým svodům
01:12:24 je hned bezbranná.
01:12:26 Kdo chce srdce darovat, musí umět čarovat.
01:12:29 Pak ho budou dívky milovat.
01:12:32 Teď se bude hrát naslepo!
01:13:00 Co je?
01:13:01 Co tady děláte s tím pytlíkem na hlavě?
01:13:03 Já si tu vydělávám peníze.
01:13:05 Neviděl jste takového zvláštního chlapa?
01:13:08 Takhle vypadá. A měl cilindr!
01:13:09 Pane Bertle, chtěl bych s vámi mluvit.
01:13:12 -Já nemám čas, pane.
-Jde o vaši ženu.
01:13:14 S mojí ženou mi dejte pokoj! Já musím shánět peníze!
01:13:26 Číslo 130.
01:13:28 Prosím vás, dole v baru seděl takový vytáhlý,
01:13:31 takový nápadně dlouhý, šedivý pán. Takový hubený.
01:13:33 -Neviděl jste ho?
-Teď právě odešel.
01:13:35 -Teď šel ven.
-Děkuji vám.
01:13:43 Pane, kde jsou ty peníze, co jsem si v potu tváře vydělal?
01:13:47 Vy jste si něco vydělal? Ale, že mám dneska ty narozeniny...
01:13:53 -Tady máte!
-500 korun?!
01:14:03 V potu tváře vydělat? S lopatičkou!
01:14:13 Neviděl jste pana Bertla?
01:14:15 -Neviděl. Sám ho hledám. Co mu chcete? -Nic. Soukromá záležitost.
01:14:19 Prosím, neviděl jste náhodou tu dívku, co s ním tady je?
01:14:21 Jakou dívku?! To je přece jeho paní!
01:14:24 On je ženatý s jinou.
01:14:26 Ona je takovej šaramantní důvod k rozvodu.
01:14:31 -Jak bych vám to vysvětlil...
-To stačí.
01:14:34 Snad jsem vám to neměl ani říct.
01:14:43 Konečně jsem vás našla! Hledala jsem vás.
01:14:47 Bylo to hrozné, co můj žárlivý muž vyváděl!
01:14:50 Ale nepovolila jsem. Řekla jsem mu: Pane Bertle...
01:14:54 Totiž, když se na něho hněvám, říkám mu pane Bertle.
01:14:59 Tak jsem mu krátce a dobře řekla: Pane Bertle, chci být volná!
01:15:05 -Hm...
-Vám se řekne hmm...
01:15:08 Ale měl jste vidět jeho tygří pohled, když jsem mu řekla,
01:15:11 že mám ráda jiného.
01:15:13 -Ten jiný muž mám být já?
-Ano, vy.
01:15:17 Drahá slečno, máte mě za příliš hloupého.
01:15:19 Vím všechno. Nejste jeho žena, jste jeho milenka.
01:15:23 Styďte se, odvádět jiné ženě muže!
01:15:26 Ale božínku, ani nevíte, jak mi křivdíte!
01:15:30 Vždyť chci štěstí té ženy! A nehrajte, když s vámi mluvím!
01:15:35 Mne to nezajímá. My dva jsme spolu domluvili!
01:15:51 Ty hudební zvíře!
01:15:54 Kde je ten Bertl? Není tady?
01:15:56 Aby ho čert vzal i s váma! Nechci o ničem vědět!
01:15:59 Jsem tak nešťastná.
01:16:01 -Co vás to popadlo?
-Láska. Mám ho ráda.
01:16:04 -Bertla?
-Ale ne, Skálu, Sherridana!
01:16:07 Toho kouzelníka? Vy jste kouzelnice, on je kouzelník.
01:16:10 To je samozřejmé, že jste se vzájemně okouzlili.
01:16:13 Ne, ne. Dala jste se na vojnu, musíte bojovat!
01:16:15 Zamilovat se můžete až po rozvodu.
01:16:17 Ale on už mne nebude chtít, když budu skandálně
01:16:19 inflagrantovaná s tím Bertlem!
01:16:38 -Jak dlouho máte ještě otevřeno?
-Ještě půl hodiny.
01:16:41 To úplně stačí, abych vám tu rozbil bank.
01:16:50 Už je to pryč!
01:16:52 Sedíš u toho tak dlouho a všechno prohraješ!
01:16:54 -Smůla je smůla.
-Smůla.
01:16:56 Hadr na holi jsi a ne muž. Styď se, ty!
01:17:20 Tůhle!
01:17:27 Pane Špargl, tak už je to tady.
01:17:29 Viděla jsem, jak šel do jeho pokoje.
01:17:31 Pane Špragl! Pane Špargl!
01:17:35 Co se stalo? Bude se fotografovat?
01:17:36 -Je u něho v pokoji!
-Víte to jistě? -Určitě!
01:17:40 -Jste při smyslech? -Ano.
-Jste plnoletá? -Taky.
01:17:42 -Nebyla jste trestaná?
-Ano. Totiž ne. A proč?
01:17:45 Protože vás potřebuju jako svědka, že došlo k nevěře,
01:17:48 abychom to mohli jeho paní dokázat!
01:17:50 Ona by tomu jinak neuvěřila!
01:17:52 -Cože? Alois je ženat?
-Co je komu do Aloise?
01:17:55 Ale mně je do něj, protože na něho čeká Ema!
01:17:58 Co je mi do Aloise,co je mi do Emy?!
01:17:59 Mně zajímá jenom ten pán ze sedmnáctky.
01:18:01 Copak pán ze sedmnáctky také čeká na Emu?
01:18:04 Nečeká. Ale na něj čeká rozvod od lože a krbu.
01:18:07 A ty outraty, co zaplatí, to do smrti nezaplatí!
01:18:27 Haló, vstávejte!
01:18:29 Nota tuty labrato, čáry máry eskymo.
01:18:31 Žádný eskymo, vstaňte! Bertl teďko teprve přišel!
01:18:34 Celou noc se potlouká z baru do herny a z herny do baru.
01:18:37 -Honem vás vyfotografujeme.
-Ne, já nechci fotografii!
01:18:39 To bude hned hotový!
01:18:42 Jděte napřed, já přijdu za váma a bude to hotový.
01:18:58 -Pane...
-Kdo je to?
01:19:01 -Já.
-Nechte mne spát.
01:19:18 -Co tady děláte?
-Čekala jsem na vás.
01:19:21 Celou noc?
01:19:23 Celou noc jsem nespala starostí, protože jsem si myslela,
01:19:26 že si myslíte, že to s vámi nemyslím dobře.
01:19:29 Myslíte? Já si myslím, že bychom si mohli o tom pohovořit
01:19:32 někde jinde, než na chodbě, ne?
01:19:34 Jak myslíte.
01:19:45 Vím, že mi neuvěříte. Všechno mluví proti mně.
01:19:49 Obelhala jsem vás.
01:19:51 Nejsem jeho paní, ale také jsem nikdy nebyla jeho milenkou!
01:19:54 To znamená, že mezi vámi a jím nikdy nedošlo k intimním stykům?
01:19:58 -To jo, to došlo.
-Cože?
01:20:01 Vždyť jste viděl sám ve vlaku, jak jsme se poprali!
01:20:04 Poškrábala jsem ho a vytrhla jsem mu chomáč vlasů.
01:20:07 To není nic?
01:20:11 Dobře, věřím, že mezi vámi k ničemu nedošlo.
01:20:16 Ale dál si s ohněm nesmíte zahrávat.
01:20:18 Co kdyby teď na vás čekal ve vašem pokoji a chtěl vás obtěžovat?
01:20:22 Co si pak počnete?
01:20:24 To nevím. U vás se stulím do koutečka
01:20:31 a vy mne musíte celou noc hlídat.
01:20:39 Velmi rád.
01:20:47 A jejej. To to šlo rychle!
01:21:00 Kdo je to? Kdo to mlátí? Kdo je to tam?
01:21:06 -Co chcete?
-Já jdu fotografovat.
01:21:09 -Koho?
-Viděl jsem vás oknem
01:21:10 s tou slečnou, jak jste se líbali. Kde je ta slečna?
01:21:13 -Haló, slečno!
-Fotografovat se nebude.
01:21:16 -Teď se bude spát!
-Fotografovat se bude!
01:21:20 -Já jsem za to placenej!
-Jdete ven!
01:21:23 Tady se nebude spát. Tady se bude fotografovat!
01:21:36 -V kterém čísle bydlí pan Bertl?
-V čísle 17.
01:21:40 -Bydlí sám?
-Ano. Jeho paní bydlí v čísle 28.
01:21:45 Jeho paní?
01:21:47 Tak vidíte, milostpaní. Tady máte nejlepší důkaz jeho nevěry.
01:21:52 -To snad není ani možné.
-Není možné?
01:21:54 To se dovíme ještě horší věci.
01:21:58 -Pan Špargl bydlí v čísle kterém?
-29.
01:22:07 Haló? Tady kancelář doktora Wernera.
01:22:12 Špargl. Poklona, pane doktore. Vy už jste tady? Už jste přijel?
01:22:16 Jeho paní je tady. Jak to dopadá?
01:22:19 Výborně, on se do ní zamiloval nebo ona do něho? Nevím.
01:22:23 Ale každopádně myslím, že je můžeme přistihnout
01:22:26 v jeho pokoji. Prosím.
01:22:29 Na shledanou, miláčku. Spi sladce!
01:22:38 Tady jste! Pojďte do jeho pokoje!
01:22:41 -Kam?
-K Bertlovi. Jeho paní je tady.
01:22:43 Ne. Já chci!
01:22:46 Já bych vás chtěl ušetřit toho trapného setkání.
01:22:49 -Nechte mne, já tam půjdu sám!
-Ne. Já ji musím vidět.
01:22:53 -Vidíte! On nechce a já nesmím.
-Co nesmíte. Vy musíte!
01:22:59 Dále!
01:23:06 -Pusťte mne!
-Nelíbejte mne nebo vás kousnu.
01:23:09 Miláčku...
01:23:12 Jaképak tajnosti. Tvoje paní už stejně všechno ví.
01:23:16 Všechno bych čekala, Pavle, ale tohle nikdy! -Helenko!
01:23:21 Buďte ráda paní Heleno, že to tak dopadlo.
01:23:24 Aspoň vidíte, na čem jste.
01:23:26 Zcela správně. Pan advokát má pravdu.
01:23:28 Už nechtějí o tobě nic slyšet. Zůstaneš u mne, dušinko, viď?!
01:23:33 Nebojte se, ten už u vás zůstane. Slečno!
01:23:39 Co vlastně ode mne chcete, Heleno. Já to děvče ani neznám.
01:23:45 -Měl by ses stydět.
-Ale Helenko, podívej se...
01:23:48 Teď už je pozdě, milý pane.
01:23:51 Neutíkejte mi. Pěkně prosím!
01:23:56 Připravte mi zavazadla. Odjíždím nejbližším vlakem.
01:23:59 Ano, prosím.
01:24:04 Helenko, přece bys nevěřila, že se něco stalo.
01:24:07 Tak pane Bertl, prosím dost, dost!
01:24:09 Pane, to nejsou žádné důkazy! Helenko...
01:24:11 To se všechno ukáže až u soudu!
01:24:17 -Svědek, pan František Laštovka.
-Tady, prosím.
01:24:21 Prosím vás, tohle na mně nechtějte. To nemohu udělat.
01:24:23 Koneckonců má můj soukromý život taky nějakou cenu, ne?
01:24:27 Vždyť od vás nic nechceme! Jenom svědeckou výpověď!
01:24:31 Peníze, které dostanete za to, že jste je rozházela,
01:24:33 přece nejsou k zahození!
01:24:35 Celá nalevo. Aby pak noviny napsaly,
01:24:37 že jsem byla milenkou pana Bertla a on už se na mne víckrát nepodívá!
01:24:41 Ten kouzelník. Pořád na něj myslíte.
01:24:43 Vždyť nemusíte nic prozrazovat.
01:24:45 Stačí jen na každou otázku, když odpovíte: Odmítám výpověď.
01:24:51 -A to stačí?
-Úplně.
01:24:53 Pamatujte si: Odmítám výpověď.
01:24:55 Tak na to můžete vzít utrejch, že nic jinýho neřeknu.
01:24:59 Pane Laštovko, vy jste portýr v hotelu Viktoria, že ano?
01:25:03 Ano, prosím. Já jsem tam původně začal jako pikola,
01:25:06 ale během času, pane vrchní rado, se člověk propracuje a...
01:25:11 Pane svědku jde tady o to, zda-li pan Bertl a slečna Plavcová
01:25:14 se zapsali tenkrát do knihy cizinců jako manželé?
01:25:18 Ano, to se prosím zapsali.
01:25:20 -A byli k sobě pozorní a milí?
-Právě naopak.
01:25:25 Jen přišli, už si byli ve vlasech.
01:25:28 A z toho jste usoudil, že šlo o manžele?
01:25:30 Ne, ale pane vrchní rado, člověk má taky svoje osobní zkušenosti, že?
01:25:35 -Proč se hádali, nevíte?
-Vím, vím.
01:25:38 Ten pán si vyžádal 2 pokoje se spojovacími dveřmi.
01:25:42 A ta dáma zase chtěla 2 pokoje co možná daleko od sebe,
01:25:46 protože prej ten pán chrápe...
01:25:50 -Jak to nakonec dopadlo?
-Že se může slavný soud ptát.
01:25:54 Jak to může dopadnout, když se dva manželé hádají?
01:25:57 To znám.
01:25:59 Tak to taky dopadlo, pane vrchní rado.
01:26:01 Ale oddělené pokoje, to zrovna nevypadá na manžele.
01:26:04 Právě naopak, pane vrchní rado.
01:26:06 Ovšem na manžele, kteří jsou již delší čas svoji.
01:26:09 Tak děkuji. Má snad ještě někdo z pánů otázku?
01:26:12 Když jste tu slečnu viděl, co jste si o ní pomyslel?
01:26:17 To jsem si myslel: Pane, to je správná žába!
01:26:22 Má snad ještě někdo nějakou otázku na pana svědka?
01:26:27 Měl bych několik dotazů, ale poněvadž vidím,
01:26:30 že moje žena ztratila ve mně důvěru,
01:26:32 považuji další otázky za zbytečné.
01:26:34 Copak mohu mít k tobě důvěru, když jsem sama viděla,
01:26:37 jak objímáš jinou?
01:26:39 Jakpak může mít vaše paní důvěru k notorickému hráči,
01:26:41 který nota bene celý život nevydělal ani halíř.
01:26:44 Pane doktore, já že jsem notorický hráč?
01:26:46 Že jsem si celý život nevydělal ani haléř?
01:26:48 -A vydělal jste něco?
-No ovšem.
01:26:50 Pan Skála, který sem přijde jako svědek může dokázat,
01:26:52 že já jen proto, abych si vydělal peníze
01:26:55 jsem celou noc hrál s papírovým pytlíkem na hlavě na klavír!
01:26:58 Prosím, slavný soude, já jsem hrál celou noc
01:27:01 s papírovým pytlíkem na hlavě na klavír! Není to výkon?
01:27:04 To je tak strašná práce, hrát s papírovým sáčkem na hlavě!
01:27:07 Prosím, zkuste vy vyhrát jednou proces
01:27:09 s papírovým pytlíkem na hlavě!
01:27:11 Ostatně, i kdybyste byl nějaké peníze vydělal,
01:27:14 tak jste je zase okamžitě prohrál.
01:27:16 To není pravda. Já je mám všechny. Tady jsou.
01:27:18 Podívej se. Moje prvně vydělané peníze, Helenko! 500 korun!
01:27:21 Prosím, slavný soude, moje vydělané peníze!
01:27:24 -Dal jsem si je za rámeček.
-Pavle, ty jsi skutečně pracoval!
01:27:27 Vidíte, já jsem to vždycky říkala, že se z něho nakonec
01:27:30 stane pořádný člověk.
01:27:32 Proč ty si se jenom spouštěl s tou ženskou!
01:27:34 Ale, Helenko, teď se máš dovědět čistou pravdu!
01:27:37 Celou tu cestu na hory s tím děvčetem
01:27:39 spískal tady doktor Verner, aby ti opatřil důvod k rozvodu,
01:27:41 abychom my dva se spolu rozešli, aby si se zbavila
01:27:44 svého zhýralého manžela, Helenko!
01:27:47 -Je to skutečně pravda, Pavlíčku?
-Helenko!
01:27:51 Ano, je to pravda, ale pan Bertl se choval v hotelu
01:27:54 takovým způsobem, že zbývá jediné východisko - rozvod.
01:27:59 Má to snad znamenat, že já s tím děvčetem...
01:28:01 Ano, to má právě znamenat. Ano.
01:28:03 A jako důkaz vedu svědectví pana Františka Špargla.
01:28:09 Svědek František Špargl!
01:28:12 -František Špargl.
-Přistupte blíž.
01:28:15 Podle vašeho vědomí a nejlepšího svědomí
01:28:18 máte vypovídat čistou pravdu.
01:28:21 Podle výpovědi hotelového portýra se zmíněný
01:28:24 nechoval jako párek manželů. Nýbrž se neustále hádali.
01:28:27 To jenom ze začátku, protože láska je ten krásný ostrov...Pardon.
01:28:32 -Podle čeho tak soudíte?
-Viděl jsem, jak se líbají.
01:28:35 Viděl jsem jenom jejich líbající se siluetu.
01:28:37 Vy jste viděl jejich siluety. Za jakých okolností?
01:28:40 Za ranních červánků viděl jsem v protilehlém okně
01:28:43 siluetu slečny Plavcové jak spočívá v náručí siluety páně Bertlovy.
01:28:48 To není pravda.
01:28:51 Dovolte, proč jste mne tenkrát nepustil k vám do pokoje?
01:28:54 Bál jste se, že bych vám překážel, viďte?
01:28:57 Ano. Hodil po mně tímhle zouvákem!
01:29:01 Vy tedy udáváte, že vás ohrožoval?
01:29:03 V úmyslu mne praštit se rozpřáhl...
01:29:11 -Zrovna takhle jsem vykřikl.
-Děkuji vám, můžete jít.
01:29:15 Rádo se stalo.
01:29:17 Zavolejte svědkyni Annu Plavcovou!
01:29:23 -Ale já odmítám výpověď!
-To řekněte soudci uvnitř.
01:29:26 -Jste Anna Plavcová?
-Ano.
01:29:28 Tak plavte dovnitř!
01:29:30 -Odmítám výpověď!
-Tak daleko ještě nejsme.
01:29:34 Přistupte prosím blíž.
01:29:36 Slečno Plavcová víte, že musíte dle nejlepšího vědomí a svědomí
01:29:39 vypovídat čistou pravdu?
01:29:41 Ano, ale odmítám výpověď.
01:29:43 Jste si toho vědoma, slečno Plavcová,
01:29:46 že manželství paní a pana Bertlových může býti rozvedeno,
01:29:49 když odmítnete výpověď?
01:29:51 -Proto tady jsme!
-Milujete pana Bertla?
01:29:55 Dovolte, abych se tomu vtipu zasmála. Cha cha.
01:29:58 Prosím, aby přišlo do protokolu, že NE!
01:30:01 Tak jaký byl vlastně váš poměr k panu Bertlovi? -Odmítám výpověď.
01:30:06 -Byla jste oné noci u pana Bertla?
-Zase odmítám výpověď.
01:30:11 Svědek Špargl vypovídá, že oné noci viděl v pokoji pana Bertla
01:30:15 vaši siluetu.
01:30:17 To je ale pomluva! Jsem slušné děvče
01:30:19 a moji siluetu dosud nikdo neviděl!
01:30:23 Co si vlastně představujete, že slovo silueta znamená?
01:30:29 -Odmítám výpověď.
-Děkuji vám. -Nápodobně.
01:30:34 Je tu ještě svědek, pan Skála, ale...
01:30:37 Pane rado, vzhledem k zjištěným skutečnostem
01:30:39 na tomto svědku netrvám.
01:30:41 Tak tedy výslech dalších svědků odpadá.
01:30:43 Ani tam nemusíte chodit.
01:30:45 To manželství je už na 99% rozvedené.
01:30:47 -To na základě výpovědi té slečny.
-Ne, ne.
01:30:49 To já jsem dokázal, že slečna Plavcová
01:30:52 onu dotyčnou noc strávila v pokoji pana Bertla. Poklonka.
01:30:54 Počkejte, počkejte! Jak to vůbec můžete říct. Vždyť to není pravda!
01:30:59 Tudíž soud uznal právem: Manželství žalující Heleny Bertlové
01:31:03 se žalovaným Pavlem Bertlem rozvádí se od stolu a lože
01:31:06 z viny žalovaného, protože soud shledal
01:31:09 uplatňované důvody k rozvodu žalující za prokázané.
01:31:16 Konečně to máme za sebou! Blahopřeji vám!
01:31:19 To byl ale kus práce!
01:31:22 Obětovala jsem sice své štěstí, ale obětovala jsem je pro vás.
01:31:26 Byla jste ke mně tak hodná! Jste teď šťastná!
01:31:30 Šťastná? Vidíte, jak jsem šťastná.
01:31:34 Zničila jste mi manželství. Tak daleko to nemuselo dojít.
01:31:38 Ale to je přece pro vás to nejlepší, že to tak daleko došlo!
01:31:41 Prosím vás, nepřetvařujte se. Já vašemu soucitu stejně nevěřím.
01:31:45 Ale má drahá, milostivá paní! Ten váš advokát vždycky říkal...
01:31:51 Jste mi to namluvil, že bude šťastná!
01:31:54 Teď se podívejte, může jí to srdce utrhnout!
01:31:56 -Ale dovolte dítě...
-Nic nedovolím!
01:31:58 A vaše dítě taky nejsem! To byste byl docela jinak vychovanej!
01:32:01 Kdybych nebyla dáma, tak bych vás vzala tím zouvákem přes hlavu!
01:32:07 -Vy právě nejste žádná dáma!
-Nejsem? Dobře!
01:32:18 Jak jste to vůbec mohl připustit, aby došlo k rozvodu!
01:32:21 Všechno svědčilo proti mně. Co jsem měl dělat?
01:32:23 Vždyť té noci to děvče vůbec nebylo u vás!
01:32:26 -Jak to víte? Kde tedy byla?
-U mne.
01:32:32 Vidíš, jak jsi mi křivdila, ale teď už je pozdě!
01:32:36 Pavle! Pavlíčku počkej, neutíkej!
01:32:41 Můžete být pyšná na své dílo.
01:32:43 Takhle lehkomyslně a nerozvážně rozbít manželství!
01:32:46 Ještě vy začínejte! Myslela jsem to dobře.
01:32:50 Chtěla jsem jim přinést štěstí jako dobrá víla.
01:32:55 Zatím jste se chovala jako hloupá, nerozumná žába.
01:32:58 -No dovolte?!
-Hloupost neomlouvá.
01:33:01 -Víte, co byste zasloužila?
-Co?
01:33:04 -Aby vás někdo přehl přes koleno!
-Toho bych chtěla vidět!
01:33:07 -A toho právě uvidíte!
-Jejej, jejej, slavný soude pomoc!
01:33:16 Kdo vám dal právo takto se mnou jednat?
01:33:19 Právo? To právo si jdu právě teď opatřit. Pojďte!
01:33:34 Ohlášky, prosím vás. Máme naspěch. Rychle.
01:33:38 Jen klid, jen klid. Na každého se dostane.
01:33:40 Právě tam někdo je.
01:33:41 -A kdo?
-My!
01:33:44 Gratulujeme!
01:33:49 Kdo chce kam, pomozte mu tam.
01:33:53 Kdybyste zase potřeboval důvod k rozvodu, tak...
Hudební skladatel Pavel Bertl je nenapravitelný hýřil a vášnivý hráč, jeho finanční situace proto vypadá velmi neutěšeně. Takový život těžce nese jeho půvabná choť, která svého rozmařilého mužíčka stále miluje. Přičinlivý právník přesvědčí Pavla, aby dal Heleně svobodu a postará se i o léčku, která má dokázat manželovu nevěru…
Důvod k rozvodu je jedna z nejzdařilejších komedií Karla Lamače z rodu tak zvaně společenských a dominují v ní Oldřich Nový jako flamendr a karbaník, Adina Mandlová jako oddaná a milující manželka a Anny Ondráková v roli atraktivní dívky, která má manžela kompromitovat. Předlohou k filmu se stala divadelní hra německého autora Karla Bachmanna Hráč. Karel Lamač si byl vědom nedostatků poněkud těžkopádného námětu, a proto i do ostatních rolí obsadil tehdejší hvězdy filmového nebe, které garantovaly příznivé přijetí u diváků – kromě již zmíněných se ve filmu setkali s Járou Kohoutem, Jindřichem Plachtou, Otomarem Korbelářem, Ferencem Futuristou a Jaroslavem Marvanem. Divákům se líbila i písnička Járy Beneše Loučení v podání Oldřicha Nového. Veselohra měla premiéru v srpnu 1937. Současně byla natočena i německá verze, ve které hrála Anny Ondráková stejnou roli.