Sukničkářem proti své vůli. Pavel Landovský v úspěšné české komedii (1969). Dále hrají: S. Zázvorková, R. Rázlová, J. Kotrbová, J. Hlinomaz, J. Satoranský a další. Scénář E. Verner. Kamera R. Stahl. Režie F. Filip, letošní jubilant
00:00:16 Tak dej už s tím pokoj! Ten by ti to řekl, kdyby mohl!
00:00:20 Ten by ti to dal! Co by mi řekl? Celej život jsi ho
00:00:24 nepustila ke slovu! Holku na inzerát.
00:00:35 Tondo? Odepsal jsi na ten inzerát? Ne.
00:00:40 Proč ne? Vlez mi na hrb se ženskejma.
00:00:45 Mám těch tvejch králíků až nad hlavu. A chlastaj jak duhy!
00:00:58 Prosím tě. Nefňukej. PLÁČ
00:01:21 Ježišmarjá, celý odpoledne o tom mluvíme, a říkáš: Já tomu rozumím,
00:01:25 všemu rozumím, a zas brečíš! Prosím tě, nebreč.
00:01:38 Ježišmarjá, když ti říkám, že nejsem na ženský, tak nejsem!
00:01:42 A basta fidli!
00:01:48 Tak se napij.
00:01:53 ŠTĚKOT
00:02:43 Prosím tě, co s tím šramotíš? Vždyť se nedá psát.
00:02:49 Přece jí nemůžeš napsat jen tak Janičko.
00:02:55 Co mi to čteš? Jak jí mám napsat, když ji skoro vůbec neznám?
00:02:59 Mám jí psát milá nebo drahá? To už by bylo lepší.
00:03:04 Aspoň by viděla, že jsi slušnej člověk.
00:03:07 A já myslím, ať se to napíše tak, jak se to píše:
00:03:11 Předem přijměte pozdrav a přání všecko nejlepší, že jo -
00:03:17 Kdo ten dopis píše? Já nebo ty? Ale ty, Tóno.
00:03:22 Já se na to vyseru! Celý to zleješ! Člověče, vstávám ráno v půl pátý,
00:03:27 já na to nemám čas!
00:03:46 Česká televize uvádí
00:03:50 UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA
00:05:06 Jak můžeš bejt spokojenej, hlupáku, když nejseš ženatej?
00:05:10 To chceš dopadnout jako strejda Franta? Celej život do hospody
00:05:14 s rendlíčkem, co? Houšková je babička, Šindelářová je babička,
00:05:19 bába Kahovcová je už taky babička, jenom já jsem pořád sama.
00:05:24 Jako kůl v plotě. Ano. Od smrti tatínkovy jsem sama.
00:05:28 Ale mami - Co jsem ti udělala? Neříkej ale!
00:05:32 Neskákej mi do řeči, když mluvím. Švestkáč tatínkův jsem prodala,
00:05:37 aby sis mohl koupit Volhu - Nepucuj to, to není kastrol!
00:05:41 Husu jsem na zejtřek zabila, když vím, že ji rád. A ty nic, viď?
00:05:46 Tak já pojedu. Pojedeš! A kam pojedeš?
00:05:50 Celej tejden dělám, tak si můžu aspoň v neděli zahrát karty, ne?
00:05:56 Karty?! Tak počkej teda! Já ti zahraju! Uvidíš!
00:06:04 Uvidíš!
00:06:24 Ta chudinka tam na něj čeká. V dopise píše -
00:06:29 Aby se ti něco nestalo.
-těším se, až přijedeš sem do Úval
00:06:33 a já se zase za tebou do Čičelic, abysme poznali náš vzájemnej život.
00:06:37 Kam se stěhuješ? Tak, nejedeš ty, pojedu já!
00:06:41 Jsme slušná rodina! Dědeček, tatínek slušnej! Ty se oženíš!
00:06:45 Nikam nepojedeš! Pojedu! Večer se vrátím!
00:06:48 Nepojedeš!!! Pojedu!
00:06:51 Nepojedeš! Radši pojedu sám. Ty pojedeš?
00:06:54 Pojedu, přísahám. Ale ne kvůli ní, kvůli tobě! Na ni kašlu.
00:06:57 Abys neudělala nějakou ostudu! Dej to sem!
00:07:01 Nemysli si, že zahneš na karty do Prouskova! Nebo na vás vlítnu
00:07:05 a uvidíš! Nikam nevlítávej! Klíč hodím radši-
00:07:09 Hele, a už ať jseš venku!
00:07:24 Co je zas ještě?
00:07:31 Hele, když ti tak hezky napsala, tak jí to vem.
00:07:35 Prosím tě, běž, hoď to do hnoje! Jen jí to dej!
00:07:38 Nedávej to tam! Jestli tě najdu u karet, uvidíš!
00:07:42 Bez ní se mi radši domů nevracej!
00:07:48 Ahoj! Kam jedeš? Co je?
00:07:52 Zapomněl jsi na ligu? Těbůh, koule! Dej to sem!
00:07:57 Hele kytka! Že ty jedeš za holkou? Za holkou? Za tetou do Broumova.
00:08:02 Co má bejt? Vrátíš se ještě dneska? No jasně, v devět jsem tam.
00:08:46 ZPĚV A HUDBA
00:09:21 Co to bude? Pivo? Ne, ne. Kafe a -
00:09:24 Kafe a co? Rum? Dopisní papír, jestli máte.
00:09:27 Prosím vás, ticho tady chvilku! Dopisní papír.
00:09:31 Dopisní papír? Tak to musíte - Narpa je za rohem.
00:09:42 Podívej se, já jsem jí teď říkal o dopisní papír, a ona že ho nemá.
00:09:47 Nedal by se tady sehnat slušnější kousek papíru na psaní? Neblbněte,
00:09:51 jídelní lístek? To je dopis holce, to já nemůžu.
00:09:56 Ty jsi šofér, nebo je to tvoje? Jsem šofér, ale je to moje.
00:10:02 Hele, chtěl jsem se zeptat, neznáš tady nějakou Pazderkovou?
00:10:08 Jana se jmenuje. Pazderková?
00:10:12 Holky? Neznáte nějakou Pazderkovou? Z Ouval.
00:10:17 -Ten zná všecky! Hele, prej je vdaná, jo?
00:10:22 SMÍCH
00:10:24 Na ty se vykašli. Spěcháš někam? Nechtěl bys pár kilometrů zajet
00:10:29 s náma? Máme výborný holky. Ty máš přibližovadlo.
00:10:34 Co to je? Jo auto - přibližovadlo. Klidně si zajedu, ale s holkama ne.
00:10:40 S holkama nikam nejedu. Já jsem se tolikrát spálil, mám toho až pocaď!
00:10:44 Kluky klidně, ale - Tak si vyliž prdel.
00:10:48 Káva bez rumu, prosím. Tohle stačí? Jste hodná, to stačil jeden.
00:10:55 Prosím vás, máte nějakou tužku? Psací stůl a stroj byste nechtěl?
00:11:03 ZPĚV
00:11:26 Na stůl jsem dal bůra, jo?
00:11:50 -Co ty tady, Květo?
-Téměř nic.
00:11:58 -Neblázni, člověče.
00:12:05 -Vrať mi klíče od garsonky.
00:12:10 -Pojeď s náma na chatu, já je nemám u sebe.
00:12:16 -Tak mi je dáš v Praze.
-Počkej!
00:13:21 Žáby? Děvčata vlastně.
00:13:27 Slečny, kde bych tady našel Janu Pazderkovou?
00:13:34 Co jí chcete? Já totiž -
00:13:41 Jestli vám to něco řekne, já jsem nějakej Boháček.
00:13:46 Z Čičelič. Moment.
00:13:50 Kam letí?
00:13:54 Teď mě v tom necháte. Jseš blbá! Ona přijde za chvilku, jo?
00:13:58 -Pazderková! Tady dřepíš. Inženýr chce ty testy.
00:14:05 Polez ven a neschovávej se. Já se neschovávám.
00:14:09 To je Pazderková? Co tu chcete?
00:14:12 Já jsem vpodstatě přijel za slečnou služebně. Za Pazderkovou Janou.
00:14:17 Jo tak! Janička tu má návštěvu. Tak Jiřinko, doděláš to za ni.
00:14:23 -No jo. Já -
00:14:27 Prosím vás, pojďte na chvilku ven. Já vám musím akorát něco říct.
00:14:35 To mně můžete říct všecko, protože jsem sem přijel -
00:14:39 Já jsem vám chtěla říct jen - akorát tohle, že - abyste si třeba
00:14:44 nemyslel, že já potřebuju někoho shánět na inzeráty.
00:14:48 Nebo abyste si třeba nemyslel, že jsem ty dopisy psala vážně -
00:14:55 to já - Fakt jste je nepsala vážně?
00:14:59 Ne, vážně ne. To je dobře. Protože když já jsem
00:15:03 na ty dopisy odepisoval, tak vždycky za mnou stála máma
00:15:08 a diktovala mi to. To já bych to napsal sám, já jsem si slohy psal
00:15:12 za druhý, ale - Ano, to já chápu. Zcela to chápu.
00:15:18 Tak nezlobíte se, prosím vás,na mě? Nezlobte se na mě.
00:15:22 Já se nezlobím.Proč bych se zlobil? Nezlobte se.
00:15:26 Abyste se nezlobila, že jsem - Ne, to já se nezlobím. To ne.
00:15:30 Opravdu ne, to já se nezlobím. Hlavně, aby vy jste si nemyslel -
00:15:39 Promiňte, já -
00:15:47 Tak - na shledanou.
00:15:58 Jano, počkejte! Jano!
00:16:05 Jano, počkejte, já bych vám chtěl jenom vlastně říct, že je výborný,
00:16:09 že nikoho nepotřebujete na inzerát, protože já jsem na tom taky tak.
00:16:13 Jen bych od vás potřeboval- hergot, tady je bahna!Jsem si vzal semišky.
00:16:18 Pršelo. Kdo je předseda? Ženská nebo chlap?
00:16:22 Chlap. To se divím. Prosím vás - napsat.
00:16:26 Máma mě pořád podezírá, že chodím hrát karty. Já je teda občas hraju.
00:16:30 Já jsem dneska říkal, že jedu sem, a ona si myslela, že lžu.
00:16:34 Kdybyste mohla napsat - BUČENÍ KRAV
00:16:38 já tady mám koresponďák. Já s tím už počítal.
00:16:41 A tady mám psací stroj na to. Počkejte, ona ta tužka zaskakuje.
00:16:46 Napsat jako mně,že po našem- tady - že po rozhovoru s vámi - napište -
00:16:54 Začněte třeba, pane Boháček - milý- Ne, milý ne. To by třeba vypadalo,
00:17:01 že ještě je nějaká naděje. Jako že po rozhovoru s vámi jsem -
00:17:05 nebo navazuji na váš rozhovor, to je nejlepší.Navazuju na rozhovor
00:17:09 s vámi, když jste byl v Úvalech. Prosím vás, pomalu. Pane Boháček -
00:17:15 Jsem se rozhodla přes vaše naléhání Bylo by hezký, kdyby to,co je vám?
00:17:22 Na mě koukají holky. Nezlobte se, já nemůžu.
00:17:27 Co čumíte?! Je jí to trapný!
00:17:32 BUČENÍ KRAV
00:17:35 Kuš! Oni si myslej, že nám bude někdo nařizovat, že se máme
00:17:41 seznamovat přes inzeráty, co? My jsme se s holkama tak nasmály,
00:17:45 když jsme ty dopisy psaly. To já jsem se moc nenasmál,
00:17:49 protože máma nade mnou stála jako ostříž a s naší mámou
00:17:53 moc velká sranda není, víte? Tak podívejte se, tady to máte.
00:17:57 Jana Pazderková. Teď to má. S pozdravem Pazderková.
00:18:05 To se furt zasekává. Ale vy teda nevypadáte na to,
00:18:09 že byste se musela vdávat na inzerát. To teda ne. To ne.
00:18:13 Fakt ne? Fakt ne.
00:18:15 Vy si myslíte, že vypadáte na inzerát?
00:18:19 Já bych potřeboval popostrčit, protože já se totiž nechci ženit.
00:18:24 Aha.
00:18:26 Já to hodím, když se vám nelíbím. Já jsem neřekla, že se mi nelíbíte.
00:18:31 Ještě řekněte, že se vám líbím. To já neříkám, že se mně líbíte.
00:18:36 No jo, a já jsem vám chtěl ještě - totiž když už jsem tady -
00:18:41 protože máma- to není z mojí hlavy. To naše máma, jako že se to má,
00:18:46 že se to prostě dělá. Já teda - pokud vím - tak se to dělalo
00:18:51 za Rakouska, teď už se to nedělá. Pane Boháček, prosím vás, ne.
00:18:55 Ne, to si vemte. Holky koukaj!
00:18:58 Já vím, že koukaj. Když se vám to líbí, tak si to vemte.
00:19:02 My toho máme u nás spoustu. My to dáváme králíkům.
00:19:07 Králíkům. Tak vám děkuju. Tak já -
00:19:11 Tak já jdu, no. Ne. Ale vy nemusíte chodit,
00:19:15 když nechcete.Můžete klidně zůstat. Jak to? Na noc?
00:19:19 Na noc třeba nemusíte zůstávat. No ne, já že mám čas do devíti.
00:19:23 Já jsem si na to udělal takovej- že sem jedu -tak že bych tady mohl-
00:19:27 To je dobrý, tak počkejte tady na mě a já přijdu za chvilku.
00:19:31 To tady zůstaňte se mnou. Počkejte, ale na mě čekají slepice.
00:19:37 No jo, tak ale - Pane Boháček, já přijdu za chvilku.
00:19:41 Počkejte,neříkejte mi pane Boháček. Říkejte mi - Antoníne, to je blbý.
00:19:44 Tondo mi říkejte. Tondo, jo?
00:19:47 Počkejte a ještě vám musím říct, že bych šel s váma do slepičince.
00:19:52 Prosím vás, to není nutný. Proč ne? Já bych vám s tím pomohl.
00:19:56 Ne, to byste se mohl zamazat. Já už mám boty špinavý a v tomhle
00:19:59 stejně vypadám jako číšník. Tondo - z toho si nic nedělejte,
00:20:04 Tondo, protože to jen tak vypadáte.
00:20:07 No jo, a ještě ta kytka byla - všecky ty věci, co jako musím říct,
00:20:11 tak ta kytka byla jedna věc a druhá věc je, že totiž máma,
00:20:15 jak mi pořád ty dopisy louská, z těch kapes, jak mi to bere -
00:20:20 Bere vám to z kapes, jo?
00:20:23 Tak si usmyslela nebo si to nějak odvodila, že já vás přivezu, víte.
00:20:27 Je, to ne. Ona dělá husu, takže byste
00:20:32 kvůli tomu přijela. Kvůli huse?
00:20:37 Ne kvůli huse, kvůli mámě. To já bych se třeba styděla.
00:20:42 Tak ona se stydí taky už od rána. Fakt jo?
00:20:45 To už ráno nebylo k vydržení. Tak jo. Tondo, počkej, já přijdu.
00:20:50 Nenechávej mě přece samotnýho. To je blbý přece.
00:20:55 -Holky, už jde. Jakej je? Co je vám do toho?
00:20:59 SMÍCH
00:21:10 Haló? Haló!
00:21:15 Prosím vás, kde bych tady mohl najít Janu Pazderkovou?
00:21:23 Koho? Pazderkovou!
00:21:47 BOUCHÁNÍ Jste tam?!
00:22:14 Dobrý den. Jééé!
00:22:18 Prosím vás, nezlobte se, já vám to utřu.
00:22:22 Nedívejte se na mě. Já se nedívám. Tady máte botu.
00:22:29 Já jsem nechtěl.
00:22:33 Prosím vás, hoďte mi támhlety šaty. Který?
00:22:37 Neotáčejte se. Ne, ježišmarja, to jste si kvůli mě
00:22:41 chtěla vzít? To jste nemusela. Dejte to sem a jděte pryč.
00:22:45 SMÍCH
00:22:48 Prosím vás, co to je za zlozvyk čumět druhejm lidem do soukromí?
00:22:51 -Do čeho? No tak promiňte. Jakýpak promiňte! Někdo si tady
00:22:55 kvůli mně oblíká šaty, tak je to soukromí!
00:22:59 Co si kvůli vám oblíkám? Šaty.
00:23:03 Vypadněte!
00:23:06 Vy sprosťáku! Vy hulváte jeden! Vypadněte! Jděte pryč!
00:23:10 tak já teda jdu. Individuum jedno! Trotle!
00:23:14 SMÍCH DÍVEK
00:23:16 Copak já jsem zvědavej na vaše inzeráty, prosím vás?!
00:23:19 Já vám kašlu na vaše inzeráty! Já jsem sem přijel ze soucitu!
00:23:24 Myslíte si, že ty vaše škrábaniny, že mě mohly zajímat?!
00:23:28 A tu kytku - tu kytku, tu jsem našel na hřbitově! Víte?
00:23:32 A vzal jsem ji sem, protože mi vás bylo líto.
00:23:40 Počkejte! Na fauly nejsem zvyklej!
00:23:43 Počkejte přece. Řekněte jí, že ty šaty si oblíkla
00:23:47 stejně kvůli mně!
00:24:16 Co je? Prosím vás, zbláznila jste se nebo co?
00:24:20 Jste hodnej, že jste mně zastavil. Já nezastavil vám! Vždyť leje jako
00:24:24 z konve a nevidím na krok! No právě proto.
00:24:28 Já vám to nezasviním, nebojte se. No, už jste to zasvinila.
00:24:33 Ale ne. Ježiš, sem teče. Prosím vás, kam jedete?
00:24:37 Teď nikam, ale - co mě vyslýcháte? To je snad moje auto,
00:24:41 tak můžu jet, kam chci, ne? Radši mi řekněte, kam jedete vy.
00:24:45 Já to nemyslím ve zlým. Prosím vás, já jedu do Prahy.
00:24:49 Já do Děčína, ani nemáme společnou cestu, vlastně nevím proč -
00:24:54 Vemte mě s sebou do Děčína, já - Ježiši, to je vám úplně jedno,
00:24:58 jestli jedete do Děčína nebo do Prahy? To musíte bejt
00:25:02 pěkný individuum! To vám řeknu!
00:25:19 Proč nemáte rád stopaře?
00:25:24 Stopaře? Ti mně vůbec nevaděj. Ženský nesnáším.
00:25:33 Ženský. A proč? Co je vám po tom?
00:25:59 SMYK A PRUDKÉ BRŽDĚNÍ
00:26:09 No prosím! Za všecko můžete vy! Těbůh!
00:26:17 To nic. Ale budete to muset dát nalakovat.
00:26:21 To si nalakuju sám. A vyklepat.
00:26:26 Vyklepu sám. No tak.
00:26:30 Ženská pitomá, blbá! Všecko kvůli ní! Chudák máma.
00:26:35 To zas bude boží dopuštění. Nechcete třeba pomoct?
00:26:41 No chci! Sedněte si do auta a seďte!
00:26:44 No!
00:27:00 Ruce jak prase. Chudák máma, ta zas bude vyvádět!
00:27:06 Nemohla bych vám nějak pomoct? Pomoct! Vy? Jak?
00:27:14 Stalo se vám něco? Mně nic,ale mámě se asi něco stane.
00:27:19 Jel jsem pro nevěstu, ona se na to narychtovala, a nevezu nic.
00:27:23 Upekla husu, navařila drůbků. Jé, drůbky, to já děsně ráda.
00:27:27 To já bych ji kliďánko mohla zastoupit na ty drůbky.
00:27:38 Heleďte, tady bude to nádraží, tak já vás vyhodím, jo?
00:28:00 Haló, počkejte, slečno. Kdy vám to jede?
00:28:08 To já nevím.
00:28:11 Mně totiž napadlo, jak jste tam předtím, jak jsem vám, abyste to
00:28:16 sedadlo nezamazala, jak jste říkala o tom, že máte ráda drůbky,
00:28:20 že byste zastoupila tu Janu Pazderkovou -
00:28:24 Tak kdybyste chtěla, tak mně by - teda ne mně, ale naše máma,
00:28:29 kvůli naší mámě, kdybyste chtěla, tak byste mohla k nám jet.
00:28:33 Ona peče tu husu. To myslíte vážně?
00:28:37 To je blbý, co?
00:28:41 Tak nic, no. Děkuju za svezení.
00:28:46 Není zač. Na shledanou!
00:28:56 Slečno, já jdu ještě jednou. Já bych to opravdu potřeboval.
00:29:00 Ne kvůli tomu, že bych na vás jako dotíral, rozumíte?
00:29:05 Já to nedělám kvůli sobě. Mně na vás vážně nezáleží, ale -
00:29:09 Tak když vám na mně nezáleží - Ne, to se neurážejte.
00:29:13 Já jsem to dělal kvůli naší mámě, protože ta už se narychtovala.
00:29:17 Znáte je, no. A teďka má upečeno. Když já nevím.
00:29:22 Pardon, už má upečenou husu -
-No tak, slečno! O co jde?!
00:29:26 Snad nehoří, prosím vás.
-Radši ne, necháme to.
00:29:30 Jednou Praha osobní. To bude průšvih.
00:29:38 -Jo, to já ale nemám drobný.
-Já taky ne.
00:29:42 -Tak to si musíte nějak obstarat.
-Nezdržuj!
00:29:46 -Co si mám obstarávat? Netykej mi! Já nikam nejedu. Vemte si to.
00:29:58 Tak já jsem si to rozmyslela. Já s váma pojedu.
00:30:02 To myslíte vážně? Coby ne? Pěkně vypadáte.
00:30:09 Jo. Vám ujel vlak, co? Coby mi ujížděl vlak?
00:30:15 Já s váma jet nemusím. Musíte, musíte. To musíte.
00:30:26 Ale nemyslete si, že - sedněte si. Co? Co si nemám myslet?
00:30:44 Podívejte, já vás musím trochu zasvětit, abyste u nás doma
00:30:48 něco neshodila, jak se věci mají. Tak jak jsem měl dneska jet za tou
00:30:53 slečnou, tak to já jsem - já jsem jel na inzerát, no. Blbý, co?
00:31:03 Já bych nikdy nejel, mě donutili. To víte, máma!
00:31:21 Tak jak jsem říkal, my si tykáme.
00:31:25 Tonouši? Už jsem tady - se vším všudy.
00:31:30 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:31:33 Dobrý večer, pojďte dál. Mami, pojď.
00:31:47 Tak co? Jaká je? Co myslíš? Jaká, dobrá, taková dlouhá. Prima.
00:31:53 Co tam tak dlouho dělá? Jak byla mokrá, tak se chce -
00:31:57 přičísnout, aby se ti líbila.
00:32:02 Prosím tě, netahej z ní žádný rozumy, ona se tě strašně stydí.
00:32:06 Jano?!
00:32:12 Jani! Ona neslyší?
00:32:16 Slyšela docela dobře před chvílí. To je asi vychovaný děvče, víš.
00:32:21 Nikam se necpe. ZAKLEPÁNÍ
00:32:25 Dále.
00:32:29 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:32:33 Já jsem Jana Pazderková.
00:32:38 Já jsem se trošku převlíkala. Ale to jste nemusela kvůli mně.
00:32:42 Já jsem Boháčková, Tondova máma. To přece ví, že jseš moje máma.
00:32:46 Pojďte, posaďte se. Jistě jste po cestě vyhládlá, viďte.
00:32:51 Tak si dejte. To je jen takovej závdavek. Zejtra máme husu.
00:32:55 Já si vezmu taky, jo? Tondo, není tady voda. Běž pro ni.
00:32:59 Ráno jsi mě donutila, abych nanosil plnej kamnovec. Je to úplně plný.
00:33:03 Jak tě znám,není na dvoře zhasnuto. Vždyť mám u dveří automat,
00:33:08 že to vypíná samo. Elektrickej. Tak jsi nezaparkoval Volhu.
00:33:12 Tak zaparkoval jsem Volhu nebo ne? Zaparkoval.
00:33:16 A teď jsem si vzpomněla, králíci nemají co pít, utíkej!
00:33:20 Králíci jsou napitý jak houba. Prosím tě, pojď jim dát.
00:33:24 Co by tam Janička dělala? Po cestě je unavená. Pusť ji.
00:33:28 Vždyť chce vidět králíky. Utíkej! My si tu zatím popovídáme.
00:33:32 Že jsem já unavenej, to je každýmu putna.
00:33:35 Tak, dejte si. Děkuju.
00:33:39 A co maminka? Neměla starost takhle navečer?
00:33:43 Ne, ona když o všem ví, tak nemá starost.
00:33:48 Copak vlastně dělá vaše maminka?
00:33:55 Ale nic zvláštního celkem. Tak jako já.
00:33:59 Taky zootechnička? Aha. A tatínek?
00:34:05 Můj? No.
00:34:12 On je hajnej. Hajnej? Hajnej!
00:34:19 Tak si představte, tohleto, to byl můj manžel. A ten vám
00:34:25 celej život chtěl bejt hajným. To je krásný povolání.
00:34:34 Tak to máte pravdu. To můj dědeček taky - vždycky říkal.
00:34:42 Ale teď si vzpomínám, vy jste psala v dopise Tondovi,
00:34:47 že tatínek je traktorista, ne?
00:35:29 ZVUK TEKOUCÍ VODY
00:35:43 Byl hajnej, potom traktorista. Protože mu to nedalo a musel
00:35:48 furt chodit do lesa. Takže on byl hajnej rád.
00:35:54 No, o tom mi celou dobu povídala. Váš tatínek by si s naším rozuměl.
00:36:03 Škoda, že se ten můj nedočkal. Co ty tady děláš? Už to máš hotový?
00:36:08 Nejde pumpa, mami. Nejde pumpa? Ještě před hodinou šla!
00:36:14 Je rozbitá. Panebože. Takovejch peněz! Jdeme!
00:36:20 Co jdeme? Tak tohleto teda ne.
00:36:25 Před chvilkou byla ještě úplně v pořádku.
00:36:31 Mami, když jsem ti říkal, že to neběží, tak to neběží.
00:36:35 Neběží, to vidím taky. Vidím. Teď se jdu podívat na rozvod.
00:36:41 Hele, podívej se,nech to bejt! Nešahej na to! Dá ti to ránu, ne!
00:36:45 Já se ne to podívám ráno, odborně. Co děláš? Podíval ses na pojistky?
00:36:50 Podíval ses na pojistky, Tondo? Nikdo nedostal ránu od pojistek.
00:36:55 Nešahej na to! Koukni se ještě jednou.
00:36:58 Pojistky od motoru v pořádku, hlavní spínač v pořádku. Nešahat!
00:37:02 Proč ne?
00:37:06 CRČENÍ VODY Ty jsi ale lempl, Tondo! Lempl!
00:37:11 A teď hybaj dát králíkům vodu, abys věděl! Z týhle dívky si vezmi
00:37:16 příklad, jak je šikovná!
00:37:23 Ahoj. Ahoj.
00:37:29 -Ahoj, Jani.
-Co je?
00:37:34 -Tak něco řekni.
00:37:38 -To už si šiješ výbavu, jo? SMÍCH
00:37:57 -Co je? Neblázni! Jano! Bouchla jsem tě?
00:38:02 PLÁČ Ty ses praštila?
00:38:07 Víš co, tak se oblíkni a jeď za ním.
00:38:11 Jste tak blbý! Nech mě bejt. Já nikam nejedu.
00:38:17 Už je pozdě. Zejtra je neděle, jděte si lehnout. Dejte si
00:38:21 dobrou noc a ty, Tondo, do kamrlíku!
00:38:27 Tady mi náš táta dal první pusu.
00:38:32 Chudák, kdyby se tak byl dočkal. Nic jinýho neměl než práci a nás.
00:38:37 Mami, prosím tě. Kdyby tak věděl, že váš tatínek
00:38:42 je hajnej! Mami, to nám řekneš ráno u snídaně.
00:38:51 Blbý, co? Já uteču.
00:38:55 Prosím tě, neutíkej. Proč to děláš,když máš hodnou mámu?
00:39:00 Právě protože ji mám rád. Čekala nevěstu, nevezu nic, tak -
00:39:06 To praskne. Nepraskne. To já řeknu sám za dva
00:39:10 za tři dni. Dneska by to byl - BOUCHÁNÍ
00:39:13 ZAKAŠLÁNÍ
00:39:17 Co je? Nechtěla byste deku?
00:39:22 Ne. Mami, vždyť tady má tři duchny.
00:39:26 Ale já nic. Tak dobrou noc, Tondo. A pohni sebou.
00:39:31 Dobrou noc.
00:39:34 Vidíš, taky dovede bejt protivná! Ale jdi.
00:39:38 Prosím tě, slib mi, že neutečeš.
00:39:42 Tak teda ne, ale je to trapas. Děkuju.
00:39:48 Prosím.
00:39:52 Jak ty se vůbec jmenuješ? Lesecká.
00:39:59 To je jméno, jo? Jak z románu. No jo.
00:40:03 To já se jmenuju obyčejnějc. Boháček, viď?
00:40:06 Tonda. Tak Květa Lesecká. Dobrou.
00:40:35 Kdyby to tak viděl tatínek! Takový chytrý a bystrý děvče!
00:40:41 Já myslela, kdovíjaká chuligánka, a ona je to taková slušná rodina.
00:40:46 Prosím tě, chuligánka. Měla džeksny!
00:40:50 Ale džeksny! Kolikrát ti to mám říkat? Džínsy!
00:40:53 Tak džínsy! Ale Tondo, slib mi, že se jí budeš držet.
00:40:58 Týhletý, tý už se nepustím teda.
00:41:10 Kam jdeš? Nikam.
00:41:13 Ty chceš utýct, viď? Ne. Jdu si lehnout.
00:41:32 Stůj. Kam jdeš? Ty chceš utýct. Proč chceš utýct?
00:41:36 Já neutíkám. Já vás znám! Jste všecky stejný!
00:41:40 Co je? Já musím.
00:41:43 Co musíš? Nic nemusíš. Máte záchod?
00:41:52 Támhle, ale není tam to -
00:42:01 Hele! Je tam shnilej trámek. Jsou v něm hřebíky! Tak bacha.
00:42:09 Dobrou noc. Dobrou noc.
00:42:27 MOČENÍ
00:42:41 Tondo! Co tě to napadlo? Na to máš dost času po svatbě!
00:42:45 Cože? Po svatbě, povídám. Ukliď si sako!
00:42:52 RÁNY A TICHÉ LÁTEŘENÍ
00:42:58 Jak se tohle - Tondo!
00:43:08 Au! Au! RÁNA
00:43:37 Už toho mám dost! Kristepane! Janičko, to jste vy? Já myslela,
00:43:42 že to je Tonda! Nezlobte se. Odpusťte, že jsem jen takhle.
00:43:55 Pst! Co to tady -
00:44:01 Já jsem se sem schoval před mámou.
00:44:07 Už asi spí. Já jsem ti jenom chtěl říct, že jsme to asi přehnali,
00:44:13 protože naše máma si snad myslí, že se budem zejtra brát.
00:44:17 No, vidíš, to je přesně to, o čem jsem mluvila.
00:44:21 Mluvila, ale tys to zavinila. Buď jsi moc kecala nebo -
00:44:25 se jí moc líbíš, no. A co budeš dělat, když odjedu?
00:44:31 Když odjedeš tak - já jsem si právě myslel, že -
00:44:38 Tak to během dvou třech dnů zahraju do ztracena.
00:44:48 Pojď sem, já ti ukážu pravej důvod, proč mě máma nutí do ženění, pojď.
00:44:52 No, pojď, to si vezmi s sebou.
00:45:03 Vidíš? Co?
00:45:05 Slivovice. No a?
00:45:08 No co, táta se uchlastal. Maminka říká tatínek, tatínek.
00:45:13 Tatínek, ten ráno zalezl do sklepa a vypotácel se večer.
00:45:19 Stačí. A rovnou do postele. Počkej na mě.
00:45:32 Ta píše! Je, fuj!
00:45:37 No jo, ale proč ty se máš kvůli tomu ženit?
00:45:41 Proč? Abych nedopadl jako táta. To máma tvrdí, že ten švestkáč
00:45:47 prodala kvůli tomu, abych si mohl koupit auto. Houby!
00:45:51 Abych se neuchlastal. Nech to bejt! Máma to má poznačený.
00:45:55 Hele, co to je ten švestkáč? Švestkáč, švestková zahrada, sad.
00:46:01 Na slivovici.
00:46:07 Pojď. Kam?
00:46:09 No ven!
00:46:12 A proč? Tam je máma. Já si chci povídat.
00:46:19 Tak to jo. Pšt!
00:46:22 A sám říkáš ticho.
00:46:26 Já nevylezu. Tiše.
00:47:07 Tohle je takzvané zrcadlo vypouklé, jak nám říkal náš učitel fyziky.
00:47:12 A to jsme vždycky jako kluci dělali takovou soutěž,
00:47:17 tady odsud, kdo do toho udělá nejblbější ksicht.
00:47:21 Ono to tak protahuje. Já to vždycky pochopitelně vyhrál a potom jsem,
00:47:27 když jsem byl starší, zjistil, že to není kvůli tomu zrcadlu.
00:47:33 I ty vtipálku. Máte tady náměstí, jak vidím.
00:47:39 Míru! To byl tady takovej předseda národního výboru, on byl trošičku -
00:47:46 nějakej Kocián, a ten jako že tady musí bejt náměstí, protože všude
00:47:50 je náměstí, tak chtěl jako Míru, aby se zavděčil, takže Míru.
00:47:55 Tady nebyl plac, kde ho udělat, a u Dvořáčka ve stodole bylo -
00:48:00 obrovská stodola, takže ho udělají tam, to zas byl kulak,
00:48:04 tak ho nechtěli dělat kvůli tomu, že byl kulak.
00:48:07 Kecáš. No a? Tak kecám.
00:48:19 Cejtíš, jak se tady krásně dejchá?
00:48:22 Normál. No, je tu lepší vzduch.
00:48:27 Já už jsem si zvykl. Vzduch vem čert. Ale já teda jsem
00:48:32 na vesnici proto a hlavně rád, že tady člověk má svůj klid. Fakt.
00:48:38 KŘIK OPILCŮ Z HOSPODY
-Vodvárka se pere!
00:48:42 KŘIK
00:48:48 Ty blboune jeden!
00:48:55 ZPĚV A HARMONIKA
00:49:00 Nazdar! Je tu nějak veselo. Viděl jsem Vodvárku. Venku se serval.
00:49:04 Rukulíbám, slečno. Hele, žádný rukulíbám, 3 piva.
00:49:07 Ty se budeš ženit? Už jsem dávno ženatej.
00:49:11 A ví o tom máma? Neví.
00:49:13 Bude překvapená.Ty jí děláš radost. Že jo? Viď?
00:49:17 Ty děláš radost mně. Kam se koukáš? Běž k pípě. Sundej si kabátek.
00:49:23 ZPĚV
00:49:27 Co se po něm díváš? Nejošklivější chlap z hospody a vždycky na ten
00:49:31 měch každou ženskou utáhne. Dík. Já si to uklidím sám. Pojď.
00:49:38 Tak! Ježiš, ty máš krásnej půlitr.
00:49:42 Že jo, viď? Líbí se ti, jo? Odkaď ho máš?
00:49:47 Ty tady prodávají v konzumu, ale musíš si k tomu koupit dva biče
00:49:51 a pytel hřebíků. Aha, jenže je na tom napsaný Tonda.
00:49:55 No jo, oni tam mají vždycky jména, každej si vybere to svoje, viď?
00:49:59 Tak co? Co tak co? Válíš se dámě po kabátě.
00:50:02 Pardon. Nepůjdeš si zatancovat? Prosím tě tancovat! To teda nepudu!
00:50:06 Ona dobře ví, že netancuju. Vždycky mi takhle kazí večer.
00:50:10 Teda já bych šel na tvým místě. No tak, běž!
00:50:13 Mám hexenšus. Tak tancuj s hexenšusem.
00:50:17 To by nemělo ten sexappeal.
-Aha.
00:50:20 -Slečno, já zařídím sólo. Hudba, pro slečnu!
00:50:24 Ale já netancuju. Pojď se napít. Tys nechodil do tanečních?
00:50:28 Cože? Máma mě hodila do Děčína, jenže holky z Děčína zase chtěj
00:50:32 kluky z Prahy a holky z Prahy chtěj kluky z Ameriky a jedině holky
00:50:36 z Ameriky by chtěly zase kluka z Čičelic, ale nevědí, kde to je,
00:50:40 tak já chodil jinam a tam jsem se naučil jiný věci.Umím dobře ferbla.
00:50:44 To neukecáš! Tady si musíš zatancovat. Slečno, je to pravda?
00:50:48 -Ano.
-Na plac!
00:50:50 Au! Vždyť mně vyrazíš zub! Pardon! Hudba! Sólo máš, no!
00:50:55 -Pojď.
00:51:00 -Moc vám to sluší! HUDBA A ZPĚV
00:51:03 Se k sobě hodíte!
00:51:10 -Máte to tu hezký. Líbí se ti tady?
00:51:13 Jo! Tak se nastěhuj. Tady je baráků!
00:51:17 Můžeš tady pěstovat králíky.
00:51:21 Je to stejně divný. Před týdnem jsme se neznali, a teď -
00:51:25 Tak se známe, no.
00:51:42 Děkujeme.
00:51:44 -Hele, panstvo, to je nějakej bál?
-Já bych to rozbalil, ne?
00:51:48 -Maucta, šéfe. ZPĚV A HUDBA
00:51:57 -Dovolíš, mládenče? Klidně. Tancovat, jo? Jestli chceš.
00:52:01 Smím prosit?
00:52:03 To vás přijel autobus nebo co? Hele, to štěstí, ta baletka,
00:52:07 to je jako tvoje, jo? Jaká baletka? Ona je baletka?
00:52:10 -A ty s ní jako cestuješ? Cestuju, přijeli jsme spolu.
00:52:14 Z Prahy? Ne, já jsem tady odsud.
00:52:18 Přijeli jsme z Ouval.
-No jo, je to na tobě znát.
00:52:22 Počkej, já to takhle nenosím, víš.
00:52:29 -Víte, slečno, že se mi docela líbíte?
00:52:34 -Nechtěl byste si u toho vyznání vyndat sirku z pusy?
00:52:40 -Támhle docent, to je váš chlapec?
00:52:44 -To není docent, to je můj kamarád.
-My jsme si to hned mysleli,
00:52:48 když jsme se koukali oknem. A co byste tomu řekla, kdybysme si
00:52:52 tak trochu zašpásovali?
-Hmm. A kde?
00:52:56 -No, třeba pod širákem.
-To je slabší.
00:53:04 Pojď pryč. Odsaď jo?
00:53:07 -Co je? Aha, no jo, kravatky.
00:53:10 -Co do mě strkáš? Já nestrkám. Strkal jsem?
00:53:15 -Pojď. Já nestrkám.
00:53:19 Slečno, jestli tady nezůstanete, tak přijdete o mnohý radovánky.
00:53:24 -Jo, o vás!
-Hele, matko, kolik ti za to platí,
00:53:27 za to cestování?
-Doktore, co je? Co se děje?
00:53:33 Jste volové, normálně. Pozor! Abysme si to neřekli jinde!
00:53:41 Prosím tě, že se na ně nevykašleš.
00:53:47 Já jsem ti něco vzal. Co?
00:53:52 Když se ti líbil, tak - na.
00:53:57 Na! Nechceš? Ne.
00:54:00 Tak ho rozbiju.
00:54:03 Jo? Mám? To já si nemůžu vzít.
00:54:07 Jen si ho vem. Nebo ho fakt rozbiju.
00:54:13 Pěknej, viď? Ukaž. Počkej.
00:54:20 Zabalím.
00:54:27 Moc to neumím. PÍSKÁNÍ
00:54:32 Apollo?
00:54:45 Děkuju. Co jsem? Taky z Prahy, a jseš úplně jiná.
00:55:00 Pšt!
00:55:17 SMÍCH
00:55:19 To zebe!
00:55:25 Au! Au!
00:55:30 Půlitr.
00:55:40 Jo.
00:55:48 Rozumí elektrice.
00:55:52 Víš, že jsem si původně myslela, že jseš hulvát?
00:56:02 Ty děláš takovej dojem. Takovej - na první pohled.
00:56:10 Já bysem potřeboval takhle nos. Nech toho.
00:56:23 Chodil jsi někdy s někým?
00:56:27 No jasně.
00:56:30 Na vojně.
00:56:35 No, a jaký to bylo? Tři měsíce jsem s ní chodil.
00:56:42 No a?
00:56:45 Pak se vdala, vzala si kamaráda, mýho.
00:56:53 Hmm, to je blbý, viď? Tak pro něj ne.
00:57:05 No, to já jsem taky takhle s jedním klukem chodila.
00:57:13 Ty jseš vdaná, jo? To tak vypadám?
00:57:19 Tak počkej, jseš nebo nejseš? No nejsem.
00:57:23 To je dobře. Proč?
00:57:28 Tak to je vždycky lepší, ne?
00:57:36 Ty jseš někdy ale docela milej. Buran vesnickej, viď?
00:57:46 Jdi ty.
00:58:00 Už?
00:58:04 Jo?
00:58:07 Jo.
00:58:19 Tak dobrou noc.
00:58:24 Dobrou noc. Tak spi.
00:58:29 Vždyť spím.
00:58:32 Tak ahoj. Já půjdu hned. Jen co máma pořádně usne,
00:58:37 tak chvíli počkám a půjdu.
00:58:46 Co se směješ? Že bys dostal.
00:59:01 Kam se koukáš?
00:59:09 Na ten půlitr.
00:59:16 Ten jsem náhodou maloval sám. Skoro půl roku.
00:59:27 V tý posteli vypadáš nějaká mrňavá.
00:59:33 Tak spi klidně, už půjdu.
01:00:08 Na, na!
01:00:12 Puťa, puťa!
01:00:18 Jau! Vstávej. Koho?
01:00:25 Osm hodin. Kolik? Co je? Čeho?
01:00:31 Je neděle. Kde máte něco na mytí?
01:00:35 To je zima! Prosím tě, lavor je v síni. Na židličce.
01:00:47 Tondo? Tondo! Co je?
01:00:51 Byla jsem tady už v pět. Vím všechno.
01:00:54 Co? S tím pitím dole. Že jste upili.
01:00:58 To už je tak holt dneska svět. Táta na mě nesměl do svatby
01:01:03 ani sáhnout. Vstávej! Oblíkni se pořádně, je neděle.
01:01:07 Vždyť jsem. Ty boty si vypucuj, špindíro!
01:01:10 To se musím o všecko starat? OBECNÍ ROZHLAS - HUDBA
01:01:32 Děti! Snídanička!
01:01:37 Drůbky! Pojďte, pojďte! ZAKLEPÁNÍ
01:01:47 Dobrý den. Dobrý den.
01:01:53 Já jsem Jana Pazderková. Kdože jste?
01:02:00 Jana Pazderková. Já - my jsme -
01:02:06 včera se s vaším synem. Snad vám to říkal, ne? V Ouvalech.
01:02:15 Je doma váš syn? Co by nebyl doma?
01:02:19 Co chcete našemu Tónovi? Já jsem přijela na ten inzerát.
01:02:25 Tady. Moment, já -
01:02:40 Já jsem taky při té příležitosti přinesla tady tuhle kachnu.
01:02:52 Dejte to sem. Sundejte si kabát.
01:03:04 Sedněte si. Vy se na mě zlobíte, ne?
01:03:09 Na vás? Na vás se vůbec nezlobím. Tak já -
01:03:13 Zavolám hned svýho syna. Děkuju.
01:03:49 Ahoj. Nazdar.
01:03:52 Tak já jsem přijela. To vidím. To je -
01:03:59 To je Květa. Já jsem Květa Lesecká, dobrý den.
01:04:07 Pazderková. Co se tak tváříš? Pazderková.
01:04:11 Ona se netváří. Já jsem Tondova sestřenice z Prahy.
01:04:16 Jo, to je sestřenice z Prahy. Aha.
01:04:20 Co chceš? Jo, byla tady máma? No.
01:04:26 Jak to, že tě ani neposadila? To ti nedala nic k jídlu? Počkej.
01:04:32 Sedněte si.
01:04:45 Au!
01:04:49 Odkuď jste? Přímo od Děčína.
01:04:58 Prosím vás, neznáte náhodou v Praze Vojtíškovy?
01:05:02 To ne. Jak může znát v Praze Vojtíškovy?
01:05:07 Víš kolik má Praha čísel? To je věc náhody.
01:05:12 To není jako ten náš blbákov.
01:05:18 Máte hezký šaty. Jo? To teď hodně v Děčíně -
01:05:22 Frčí?
01:05:27 No, když si povídáte o těch šatech, tak - mami?!
01:05:31 Já bych došel pro mámu. Já dojdu. Bav Janičku.
01:05:35 Co já bych ji bavil? Jste si povídaly o šatech.
01:05:54 Já jsem přijela, protože jsem ti chtěla říct, že - kvůli dopisům.
01:06:02 Že jsem je psala vážně a že jsem včera kecala.
01:06:07 A ještě jsem ti chtěla říct, že jsi měl v podstatě pravdu,
01:06:12 protože jsem si ty šaty fakt dala šít kvůli tobě. Jseš rád, jo?
01:06:21 To víš, já šatům moc nerozumím. Spíš máma by to - mami?!
01:06:27 Stalo se tady něco, jo? Ne nic. Mami!
01:06:31 Já myslela, že - Ale mohlo by se stát.
01:06:36 Mami, hergot, kde jsi?! Ty ji vyslejcháš?Nech ji na pokoji.
01:06:41 Ona za nic nemůže, já ji navedl. A nenavedl.
01:06:45 Tak navedl vás nebo vás nenavedl? Ale navedl.
01:06:48 Nechte toho teď. Tak je to jasný, jo? Odteďka jsem vaše sestřenice.
01:06:52 Ale moje sestřenice!
01:07:00 Sedněte si, děvčata, tak. Tonda vám nandá drůbky.
01:07:06 Nemůžu, budu dávat fridex do auta. Přijely ti děvčata, tak se tuž!
01:07:11 Tu si můžete klidně pohladit. Já jsem chtěla říct, že -
01:07:15 Nic, nic, nic! Mně jede autobus.
01:07:19 Autobus odjel před půl hodinou. Nandavej fridex, ty chlape jeden!
01:07:24 Totiž drůbky. Ale teto.
01:07:28 Co, ty teto? A jo, no jo. Květuško, tak dobrou chuť.
01:07:35 Můžeš to nandat sama.
01:07:39 Dobrou chuť. SRKNUTÍ
01:07:42 Prase! Běž, Tondo.
01:07:46 Nechce ta husa taky? Ta ne.
01:07:54 Teď se všichni pěkně najíme, pak s váma Tonda půjde ven k Labi,
01:07:59 tam vám natrhá vřes a potom je husa k obědu, na každýho se dostane.
01:08:06 Jdi ty! Chlape.
01:08:13 Vy si myslíte, že nic nevidím? Já vidím. Já vím, kdo jste.
01:08:22 Já to vím. PLÁČ
01:08:26 Ale tak toho necháme.
01:08:32 Já jedu. Tonda vám to vysvětlí. Co bych vysvětloval?
01:08:37 Tak vysvětli nebo - Janičko. Já nejsem Janička, já jsem Květa.
01:08:44 Pěkně ti děkuju! Pleteš si fridex s husou, Květu s Janičkou.
01:08:49 Tobě taky děkuju a je to všecko v pytli!
01:08:55 Tondo! Tondo, neblázni!
01:09:00 Toníčku!
01:09:02 Tondo, máš to jistý! Nemáš se čeho bát! Teď je to jistý!
01:09:07 Mami, prosím tě, uhni nebo tě - Ty děvkaři! Máš je tady obě!
01:09:11 Dělej něco! Tonoušku!
01:09:19 Odjel, děvčata, odjel. Co budeme dělat?
01:09:25 Já jedu. Co tady mám dělat, paní Boháčková, když tohle není
01:09:30 žádná sestřenice? A kdo říkal, že to je sestřenice?
01:09:35 Samozřejmě, že to není žádná sestřenice.
01:09:39 Já jedu, paní Boháčková. Tak se hned tak neurážejte, víte?
01:09:46 Tondu znáte. On už jinej nebude. A vy, Janičko, taky. Včera jste se
01:09:50 pohádali, tak se nedivte, že si potom přivezl jinou!
01:09:54 Já mu nemůžu bránit, je to chlap.
01:09:57 Nemusíte bejt obě hned tak uražený. Já nejsem uražená.
01:10:05 Podívejte se, Tondovi na mně nezáleží a mně na něm taky ne.
01:10:12 A když už jsme u toho, tak Tonda to dělal kvůli vám.
01:10:18 Co?! No všecko.
01:10:21 Kvůli mně? On vám to řekne sám,až přijde domů.
01:10:28 Já jdu. Kam bys chodila? Ty tady seď
01:10:33 a čekej na něj, až se pěkně vrátí, protože za to můžeš ty!
01:10:37 Co? Já přece za nic nemůžu.
01:10:41 Paní Boháčková, já se s vámi rozloučím.
01:10:45 Ale běžte, jen si běžte. On Tonda na vás taky není zvědavej.
01:10:53 To nikdo neví.
01:10:59 Každej jsme zvědavej na to svoje, paní Boháčková. Ne?
01:11:05 Na shledanou a mějte se hezky.
01:11:41 -Haló!
-Dobrý den. Poklona co nejhlubší.
01:11:46 -Dobrý den. Zajisté budete znáti Petra Stárka.
01:11:50 -No, zajisté.
-Tak co, je tady?
01:11:53 -Proč?
-Ne, tady není.
01:11:56 -Tak kde je?
-Odjel za nějakou dívkou do Prahy.
01:12:03 -Tak díky.
-Prosím.
01:12:06 -A vy s ním něco máte?
-Vypadá to na to?
01:12:10 S mužskejma je kříž. Co ten můj se mě natrápil, to nemáte ponětí.
01:12:15 Tonda je celej po něm. To víte, mužský!
01:12:21 Zlobí, rozzlobí se a pak - najednou se objeví, nebude vědět
01:12:28 kam s očima, celej naměkko. Určitě vám něco přiveze.
01:12:36 Ten můj mně taky vždycky vozíval. Prosím vás, je tam někde Petr?
01:12:41 Jo. A kdy přijel?
01:12:49 Ke mně? ZVONEK
01:12:53 No, on už někdo zvoní. To bude - Jo, ano.
01:12:56 Řeknu. Děkuju. Na shledanou!
01:13:01 ZVONEK
01:13:10 Ahoj. Nazdar.
01:13:16 Pojď dál. Už jsem tady počtvrtý.
01:13:22 Už jsem tu byl třikrát, a nikdo nebyl doma, tak jsem zatím dole
01:13:26 něco koupil.
01:13:30 Řízky. Asi nebudou dobrý, jsou to chudáci kupovaný.
01:13:38 Salát - to bude asi kyselý. Jsem měl trošku udělat doma.
01:13:43 Tady takový blbiny.
01:13:52 Já totiž - nechceš?
01:13:55 Já totiž včera, jak jsem ujel,
01:14:03 tak já jsem ti chtěl něco říct,
01:14:06 a jak se tam všecko tak zapletlo, tak jsem to neřekl.
01:14:11 Tak jsem se rozhodl, že sem přijedu a že ti to tady řeknu.
01:14:16 Já na to mluvení nejsem.
01:14:20 Prostě se mně zdá, že jseš jako jiná, ale ne jiná, to ne, ale -
01:14:26 taková - a tak jsem si myslel, že kdybys chtěla, tak by ses mohla
01:14:33 sebrat a jet tam k nám a tam bejt, buď furt, a nebo zase sem přijet.
01:14:41 ZVUKY Z PŘEDSÍNĚ
01:14:51 -Hele, to je dobře.
01:14:59 To já bych nerad rušil.
01:15:08 No, já zas půjdu.
01:15:21 -Hele, tak než odejdeš, tak nezapomeň mi vrátit klíče.
01:15:26 -Hmm.
01:15:38 To jsou náhody, co? My se trošku známe.
01:15:44 My jsme se včera viděli, víš? Vždyť se nic nestalo.
01:15:48 Tak si to tady vyříkáte a já půjdu ven a pak se vrátím.
01:16:07 -Co ten kluk blbne?
-Co by blbnul? To je dobrej kluk.
01:16:12 -Jo. Ty sis s ním něco -?
-Ne. Ale už s tebou nebudu chodit.
01:16:20 -Co blbneš, prosím tě?
01:16:28 -Já jsem byla dneska za tebou na chatě a kluci mi říkali,
01:16:32 že jsi jel za nějakou ženskou do Prahy, takže to je jasný, ne?
01:16:36 -Víš, jak se jmenovala ta ženská, za kterou jsem jel?
01:16:40 -Mě to vůbec nezajímá.
-Nějaká Květa Lesecká. Neznáš ji?
01:16:44 Já jsem tě hledal po celý Praze. RÁNA
01:16:48 Jé! Počkej, sklenici.
01:16:53 -Pozor.
01:16:56 Co je? Stalo se něco? Co se stalo? To se tě netejká.
01:17:01 Jak to, že se mě to netejká?
01:17:10 Tys mu něco říkala? Ona ti nic neříkala?
01:17:15 Tak si z toho nic nedělej. To se stane. Tak se pojď napít.
01:17:19 Tys mu něco říkala? My si říkáme totiž všecko.
01:17:25 Tak hele, dej tu ruku dolů, nemá to cenu, je to jasný,
01:17:31 tak se nezesměšňuj.
01:17:35 Já jsem tě vážně hledal. A našel.
01:17:40 Květo, teď už je to jedno. Květo, pojď sem.
01:17:48 Tondo, řekni mu, že jsme spolu - Co?
01:17:54 No, že jsme spolu nic neměli. Co? Nic. Nic.
01:18:04 Nezlob se na mě, já jsem - Já se nezlobím.
01:18:13 No jo.
01:18:25 No nic, no.
01:18:34 Tak já půjdu, ne?
01:18:41 Vem to, to je jeho. Tondo!
01:18:58 Na. Prosím tě, co já bych s tím dělal?
01:19:01 Doma nemůžu pít. Víš, jak to chodí. Nezlob se na mě.
01:19:05 Já se nezlobím. Ať se nezlobí on, za všecko můžu já, ona za nic.
01:19:11 Sbohem. Počkej.
01:19:32 -Teď mi ale řekni, jak to vlastně bylo.
01:19:38 -Radši se mě na to neptej.
-Já jsem tě vážně hledal.
01:19:48 -To je dobře.
01:19:50 To je náš Toníček na nočníčku. On se hrozně brzy naučil sedět.
01:19:56 A tadyhle Tonoušek ministruje. Tady je na senoseči.
01:20:01 Tady to ani nevím, co je. Tady je náš dědeček v rakvi.
01:20:07 Dej mu pánbůh věčnou slávu. Jo, tadyhle je Tonda - pionýr.
01:20:15 To mu slušelo, že jo? Ale to je let.
01:20:19 To jsem já. Jo, tady jsou ty fotografie z vojny.
01:20:25 To už Tonda vypadal jako dneska. Vyrostl, zesílil.
01:20:29 Zmužněl.
01:20:32 A tady jsem si, Janičko, myslela, že bude místo pro svatební fotky.
01:20:37 Tak na zdraví! Na zdraví, paní Boháčková!
01:20:41 -Tak to otoč a jedem! Běžte napřed a já za váma přijdu.
01:20:45 Tak chceš hrát nebo ne? Chci, to dobře víš.
01:20:49 Máš nějakou holku, viď? Na holky kašlu! Tak to sem nepleť!
01:20:53 -Hele, tak přijď, my čekáme.
-Nekecej, máš holku.
01:20:58 -Tondo, určitě!
01:21:03 Už přijel, no jo. No, už přijel.
01:21:07 Klid, Janičko, ženská zástěra musí umět všecko schovat.
01:21:12 Do parádního pokoje.
01:21:23 Tondo? Tondo, nebuď smutnej. Všechno je v pořádku, víš.
01:21:29 Hlavně nic nevysvětluj. Čeká na tebe v tatínkově pokoji.
01:21:33 Kdo zas? No ona. Tondo, ty chlape jeden.
01:21:41 No ne? Ty chlape! Celej tatínek. Celej tatínek! Na.
01:21:51 Tondo, ty jsi zase pil. Ale co!
01:21:54 Tak běž, utíkej. Já to tu obstarám, běž.
01:21:58 Prosím tě, na auto nešahej. Kolikrát ti to mám říkat.
01:22:02 Tak běž.
01:22:23 Tak já ti teda všecko odpouštím. Já vím všechno.
01:22:30 No.
01:22:34 Podívej se, vždyť my jsme se přece vůbec neseznámili na inzerát.
01:22:46 Já jsem se ti včera tak styděla před holkama.
01:22:56 Kde jsi vlastně byl celej den?
01:23:11 Já jsem byl za tou žábou v Praze.
01:23:21 Tady jsi to ještě nechal. Janičko, co jsem říkala?
01:23:25 Celej Tonda!
01:23:36 Prosím tě.
01:23:41 PLÁČ
01:23:50 Prosím tě, nebreč.
01:23:54 Proč brečíš, prosím tě? Máma brečí celej život, teď ještě ty budeš!
01:23:59 Děti,já vám dám tu kachnu studenou, aby to bylo rychle.
01:24:06 Nebreč. To jsem si o tobě teda nemyslela.
01:24:12 Že jseš takovej - Děvkař.
01:24:15 Děvkař.
01:24:20 Já - já jedu.
01:24:28 Ale nejezdi. Prosím tě, kam bys jezdila?
01:24:32 Maminka - máma by to - Maminka, maminka.
01:24:37 Ta tě má ráda. Pořád maminka.
01:24:42 Opravdu, tu by to hrozně mrzelo,
01:24:46 kdybys jela pryč.
01:24:54 To si pochutnáte! Jen se rozsejpá. Mami, nech to v kuchyni!
01:24:58 Co blázníš? Takovejhle den! A budeme jíst v kuchyni.
01:25:02 Mami, prosím tě.
01:25:16 Nebreč. Já ti to všecko vysvětlím. Nic nevysvětluj. Mně je to jasný.
01:25:26 Prosím tě, nic ti není jasný, nic nevíš. Protože kdybys věděla,
01:25:30 tak nemůžeš takhle vyvádět.
01:25:34 Prosím tě, vždyť jsi sám říkal, že jsi za ní byl v Praze.
01:25:40 Byl, no.
01:25:44 Ale ona mi udělala právě takovouhle scénu.
01:25:49 Vážně, já jsem úplně nevinnej. Prosím tě, aspoň nelži.
01:25:54 Nic s ní nemám. Ty a nevinnej, jo?
01:25:58 Ty musíš mít holek! Myslíš?
01:26:09 Tak se přiznej. Prosím tě,k čemu bych se přiznával?
01:26:13 I kdyby se nějaká ženská přiblížila 20 metrů od baráku,
01:26:17 tak by ji máma chňapla a už jsem byl 10 let ženatej.
01:26:21 Děti! Jak dlouho mám ještě čekat?
01:26:26 Tak nebreč a nejezdi nikam.
01:26:36 Nemáš kapesník? Ne.
01:26:40 No vidíš, ani kapesník nemáš. Děkuju.
01:26:46 Už tady zůstaneš, jo? Nevím.
01:26:49 Tak prosím tě, aspoň kvůli mámě.
01:26:54 Kvůli mámě? Přece nemůžu říkat kvůli mně.
01:27:09 Mami! Hergot, co je s tím jídlem?
01:27:15 -Ve třech, to je votrava.
-Vždyť je to vůl.
01:27:22 HUDBA Z RÁDIA
01:27:28 ...a hospod jak máku a holek jak much!
01:27:36 Když se napije slivovice, tak to tráví. Tak!
01:27:41 Děkuju.
01:27:48 Hřeje. Tondo jez, já ještě mám.
01:27:52 Já vím.
01:27:58 Ta je, co?
01:28:15 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2009
Traktorista Tóna Boháček má rád svůj klid a víkendovou partičku karet s kumpány v hospodě. Jenže je ve věku, kdy se měl už dávno oženit, a tak ho jeho máma přinutí, aby se s někým seznámil aspoň na inzerát. Myšlenka na ženění je to poslední, co se Tónovi zamlouvá, ale nakonec mu nezbude než mámě přivézt zootechničku Janičku Pazderkovou z nedaleké vesnice, se kterou si pod nátlakem dopisoval. Jenže Janička se kvůli škodolibým kamarádkám stydí, a nakonec nikam neodjede. Tóna se za každou cenu chce zbavit dotíravé maminky, a tak si přece jen přiveze dívku. Podaří se mu totiž přemluvit náhodnou stopařku, Pražačku Květu, aby jela s ním a předstírala, že je Jana. Třebaže Tóna je pro Květu jen venkovský balík, přece jen si spolu mají co povídat, a dokonce stráví několik příjemných hodin. A paní Boháčková je aspoň na nějakou dobu spokojená. Jenže v neděli ráno u jejích dveří zazvoní skutečná Janička…
Film uvádíme u příležitosti životního jubilea renomovaného režiséra Františka Filipa.
* 11. 9. 1936
† 10. 10. 2014
* 26. 12. 1930
† 9. 1. 2021