Otevřete oči, neodolatelný svůdce žen opět přichází… Stále svěží komedie Martina Friče o malých manželských nevěrách (1939). Hrají: O. Nový, N. Gollová, A. Mandlová, B. Veverka, J. Kohout, R. Schránil, A. Steimarová, J. Marvan a další. Scénář M. Frič, J. Gruss a E. Šimáček. Kamera F. Pečenka
00:02:03 SIGNÁL K NÁSTUPU.
00:02:29 Pane řediteli, dnes přijde pan Kristian.
00:02:35 Chtěl bych požádat, aby mi byl přidělen jeho stůl.
00:02:42 Dává velké spropitné a my, kteří jeho stůl nemáme,...
00:02:48 -...cítíme se poškozeni.
-Vyloučeno.
00:02:54 Pan Kristian je zvyklý na Roberta. Tak, a teď na svá místa. Otvíráme.
00:03:41 HUDBA ZAČALA HRÁT.
00:04:37 -Milostivá, ztratila jste kapesník?
-Děkuji vám. -Je zde volno?
00:04:51 -Pán si přeje? -Whisky.
-Pan Kristian přichází.
00:05:10 Uctivý služebník, pane.
00:05:22 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, slečno.
00:05:27 -Prosím, pane inženýre.
-Děkuji vám, slečno.
00:05:34 Prosím, pane řediteli.
00:05:52 -Poklona, pane generální řediteli.
-Dobrý večer.
00:06:03 -Uctivá poklona, pane řediteli.
-Dobrý večer.
00:06:21 Hned tady bude, Petře. Zuzinka za to stojí, abych na ní čekal.
00:06:31 Poslyš, Frede, máš ty vůbec Zuzanu rád?
00:06:36 -Rád můžeš mít dvacet žen najednou.
-Ale ty máš rád jen Zuzanu.
00:06:44 Zuzana je zvláštní případ. Hrozně žárlí.
00:06:50 Znáš mě dosti dlouho. Řekni mi, která žena mě kdy přivedla z míry?
00:07:01 Promiň.
00:07:09 Zuzinko, kde jste byla tak dlouho? Nemohl jsem se vás ani dočkat.
00:07:17 Je hrozné jen tak sedět, čekat na vás...
00:07:22 ...a žárlit na každého, kdo se na vás jen podívá
00:07:28 Dočkal jsem se vás. Ale teď musím jít.
00:07:33 -Srdeční záležitost?
-Kdepak, ale musel jsem vás vidět.
00:07:40 A teď už půjdu. Dobrou noc. Příjemnou zábavu.
00:07:52 -Přejete si? -Vyberte něco, Frede.
-Budete jíst? -Už jsem po večeři.
00:08:02 -Co je? -Promiň.
-Gordon Rouge, ročník 1924.
00:08:09 -Co jste dělala celý den?
-Nudila se.
00:08:13 Odpoledne švadlena, přehlídka...
00:08:18 Čekání na večer, který bude stejný jako včera.
00:08:25 Zuzinko, to není jen má vina. Dělám, co mohu.
00:08:30 Kdepak, vy nemáte fantazii.
00:08:35 Vezmete vinný lístek a nakonec stejně vyberete Gordon Rouge.
00:08:50 -Na co čekáte, Frede? -Proč?
-Teď přece začnete vyprávět,...
00:08:57 ...kolik setů jste hrál. Co dělá váš kůň. Jak vás zlobí vůz.
00:09:04 Tak začněte, Frede.
00:09:07 -Prokážete mi laskavost, slečno...
-Lída, pane.
00:09:14 Vedle mě sedí pán s dámou.
00:09:26 -Milostivá, ztratila jste...
-Kapesníček? To známe.
00:09:39 -Pán si přeje whisky?
-Ano.
00:09:44 -Co mám dělat, abyste se bavila?
-Já mám radit?
00:09:49 -Pan Fred? -Ano.
-Volal vás nějaký pan Petr.
00:09:55 -Máte k němu okamžitě přijít.
-Chtěl mě k telefonu?
00:10:01 Ne, zdál se být velmi rozčílený. Ihned zavěsil.
00:10:08 -Co mám dělat?
-Musíte za ním.
00:10:12 -Pojedete se mnou? -Ne. -Proč?
-Protože s vámi zásadně nejezdím.
00:10:19 Jezdíte jako blázen. Je lepší tady počkat, než ležet v nemocnici.
00:10:48 -Milostivá, ztratila jste kapesník?
-Já? Ne. -Ne? To je zvláštní.
00:10:56 -Račte si přát?
-Totéž jsem se chtěl zeptat já vás.
00:11:02 Jsem manžel té dámy... Nevadí?
00:11:06 Ale jděte... Ne, rozhodně nevadí. To je omyl. Račte prominout.
00:11:17 Děkuji vám.
00:11:19 Promiňte, ale byl to nejlepší způsob, jak se ho zbavit.
00:11:27 Nemám rád muže, kteří si hned přisednou k osamělé dámě.
00:11:34 -Musím s vámi mluvit. -Není o čem.
-Nevadí, budete jen poslouchat.
00:11:42 -Kouříte? -Ne.
-Dovolíte, abych si zapálil?
00:11:48 Prosím, odejděte nebo zavolám vrchního.
00:11:53 -Když nechci, tak on nevidí.
-To je přepadení. -Ne, opatrnost.
00:12:01 -Fred si to s vámi vyřídí.
-To bude trvat než se vrátí.
00:12:08 -Jakto? -Já jsem ho poslal pryč.
-Proč? -Podívejte se do zrcadla.
00:12:16 -Proč?
-Prosím, podívejte se do zrcadla.
00:12:22 -Nevidíte nic? -Co mám vidět?
-Nevidíte, jak jste krásná.
00:12:29 -Odejděte!
-A když ne? -Půjdu já.
00:12:34 -To neuděláte.
-Vy si myslíte, že já...? -Ano.
00:12:40 Tak abyste věděl, tak ne!
00:12:52 ZAČALA HRÁT HUDBA.
00:13:03 -Pusťte mě! -Ne.
-Budu křičet! -Nebudete. -Budu!
00:13:09 Upozornila byste na sebe. Nezbývá než jen tančit a usmívat se na mě.
00:13:17 -Nejsem bezmocná! Šlápnu vás.
-Zkuste to. -Au!!!
00:13:25 Promiňte.
00:13:33 HUDBA STÁLE HRAJE A KRISTIAN ZAČNE ZPÍVAT.
00:13:38 Jen pro ten dnešní den stojí za to žít.
00:13:45 Jen klid svůj tichý mít a víc po ničem netoužit.
00:13:54 Jen pro ten dnešní den, snad pro úsměv váš,...
00:14:02 ...se život změní v sen, v ten den, kdy štěstí potkáváš.
00:14:11 Nesmíš se ptát, co bylo včera, bude zítra zas.
00:14:17 Jen dnešek uchopit a pochopit, že nejkrásnější jen je dnešní den.
00:14:29 Jen pro ten dnešní den stojí za to žít.
00:14:36 Jen klid svůj tichý mít a víc po ničem netoužit.
00:14:44 HUDBA DOHRÁVÁ.
00:14:50 -Tak vy mě nepustíte?
-Cožpak mohu? Ani osud to nechce.
00:15:00 Věříte v osud?
00:15:03 Věřím. Věřím v dnešní den. Věřím ve vaši krásu.
00:15:10 -A věřím...
-Já věřím v jednu věc.
00:15:14 Nikdy bych nenašla tak drzého člověka, jako jste vy.
00:15:21 Vy tomu říkáte drzost, já zase upřímnost.
00:15:27 Buďte k sobě upřímná, jako já k vám a doznejte, že se aspoň nenudíte.
00:15:35 Kdybyste chtěla, mohla jste odejít. Mohla jste zavolat vrchního.
00:15:45 Vzbouřit celý bar a dát mě vyhodit. Nic takového jste neudělala.
00:15:54 Pardon.
00:16:08 Proč jste mě teď nedala vyhodit?
00:16:12 -Sama se divím. Ani vás neznám.
-Jsem Kristian. -To mi nic neříká.
00:16:21 Uvidíte, že zítra nebo za půl roku budete vědět, kdo byl Kristian.
00:16:31 -Kouříte?
-Děkuji.
00:16:40 -Co vlastně děláte?
-Sedím v baru a dívám se na vás.
00:16:46 -Ale co děláte v životě?
-To je komické, nedělám vůbec nic.
00:16:53 -Nenamáhá vás to příliš?
-Ani ne.
00:16:58 -Bydlíte v Praze?
-Zastavím se tu na svých cestách.
00:17:04 -Cestujete?
-Cestování je mou největší vášní.
00:17:10 Ty cigarety jsou úžasně silné.
00:17:14 Poslední vzpomínka z mé egyptské cesty.
00:17:19 Vzpomínám si na ten okamžik, když jsem je kupoval v Kairu.
00:17:26 Byla tropická noc. Palmy šuměly. Moře zpívalo svou píseň.
00:17:33 Cikády toužily po svém Měsíci. Noc voněla skořicí a kávou.
00:17:42 A nad tím vším se vznášela píseň z nejbližšího minaretu.
00:17:51 KRISTIAN PÍSEŇ NAPODOBUJE.
00:17:57 Máte báječnou fantazii.
00:18:09 Ano. Kdybyste věděla, co si představuji, když se na vás dívám.
00:18:17 Raději to neříkejte.
00:18:21 -Vyslechnout mě přece můžete.
-Máte pravdu.
00:18:28 Dnes večer jsem vás viděl poprvé. Neznal jsem vás, vy mě také ne.
00:18:36 Není mezi námi nic. Dokonce ani lež.
00:18:41 Dvě bytosti ve světě ztracené se náhle setkají.
00:18:47 Přilnou k sobě a zapomenou, že zítra budou zase nešťastné.
00:18:55 -Proč nešťastné?
-Protože už se neuvidíme.
00:19:01 Patří nám jen dnešní noc a protančíme ji až do rána.
00:19:07 Nikdy jste neočekávala od Freda nějaké vzrušující dobrodružství.
00:19:16 Nepocítila jste touhu po něčem jiném, nesmírném.
00:19:24 -Proč to říkáte? -Abyste neodešla, zbývá jen několik minut k únosu.
00:19:32 -A když budu váhat?
-Proč? -Bojím se vás.
00:19:38 Bojíte se, protože s vámi nemluvím slovy, ale údery svého srdce.
00:19:47 -Mějte odvahu přát si něco lepšího.
-Snažně vás prosím, mlčte už.
00:19:55 Tato chvíle je zázračná. Musíme se vzbouřit proti všednímu životu.
00:20:03 -Takovou chvíli nenecháme minout bez povšimnutí. -Ano, pojďme.
00:20:13 Ne, já odejdu. Počkám na vás venku.
00:20:19 Chtěl bych, abyste přišla za mnou sama. Rozmyslete si to.
00:20:26 Zavřete oči. Ne, neříkejte nic. Zavřete oči.
00:20:34 Odcházím.
00:20:37 Čekám.
00:20:41 Na shledanou.
00:20:50 Děkuji zdvořile.
00:21:08 -Co to máte? -Kristianovy vizitky.
-Dejte to sem.
00:21:47 -Kde je ta dáma?
-Odešla hned, jak odešel ten pán.
00:21:53 -Pán? -Ten, se kterým tančila a seděla v salonku.
00:22:00 -Jak vypadal? -Velmi dobře. Vím jen, že se jmenuje Kristian.
00:22:07 Pardon, pane... Váš účet.
00:22:13 -Neviděl jste pana Kristiana?
-Teď právě odjel. -Odjel? -Ano.
00:22:22 Děkuji vám.
00:22:25 Buďte klidný, dáma se určitě vrátí... Vidíte?
00:22:42 -Co je, Zuzinko?
-ROZBÍJÍ SKLENIČKY.
00:22:47 -Smím vědět, proč to děláte?
-Asi proto, že mám vztek.
00:22:53 Tak vy máte vztek? A co já? Přijdu k Petrovi, ten o ničem neví.
00:23:01 Zjistím, že jste s někým tančila. Důvod ke vzteku mám tedy jedině já!
00:23:10 -Nekřičte na mě!
-Kdo křičí?! Vysvětlete mi...?
00:23:16 -Nemám co! Bohužel se nic nestalo.
-Bohužel?! No tedy...!
00:23:24 Ještě maličkost, pane.
00:23:28 -Ten pán, který se mnou seděl, kde bydlí? -To nevím.
00:23:44 Dobrou noc.
00:24:08 -Kdo je ten pan Kristian?
-Náš nejlepší host.
00:24:15 -Chodí sem sám? -Ano, ale pak sedá s dámou a pokaždé s jinou.
00:24:23 -A odchází s ní? -Ne, vždycky sám. Ale tu píseň zpívá každé dámě.
00:24:35 Zuzinko, netrapte mě.
00:24:39 -ŽENA MLUVÍ CIZÍM JAZYKEM.
-Promiňte, laskavě.
00:24:46 Dobrou noc, milostivá.
00:24:50 Doufám, že zachováte mlčenlivost. Nechci, aby se někdo něco dověděl.
00:24:59 Pošlete do bytu pana Kristiana,...
00:25:04 ...poznamenejte si, švédskou mísu a dvě láhve sektu.
00:25:12 -Adresu znáte. Pan Kristian...
-...Novák, Široká 13. -Správně.
00:25:20 Tu mísu a sekt už nemusíte posílat. Mně úplně stačí jen ta adresa.
00:26:01 -Ta dáma už odešla? -Ano.
-Řekněte mi adresu toho pána.
00:26:07 -Pana Kristiana? To nemohu.
-Za žádné peníze? Ani za...?
00:26:27 NĚKDO ZVONÍ.
00:26:36 -Dobrý den. Je pan Novák doma?
-Není.
00:26:41 -A kdy se vrátí? -Ve 12:20.
-Mohu nechat vzkaz? -Pojdťe dál.
00:26:57 -Mohu něco vyřídit?
-Ne, je to soukromé.
00:27:03 -Ale já jsem Nováková.
-Vy jste žena Kristiana Nováka?
00:27:11 -Ne, Aloise Nováka.
-Ach tak. To bude omyl.
00:27:17 Byla jsem v baru s Kristianem Novákem.
00:27:22 Dali mi tam vaši adresu, odpusťte. Ale tohle je přece Kristian.
00:27:30 -S tím jste byla v baru? -Ano.
-To je bratr mého muže.
00:27:40 -Kde ho najdu?
-To vás tak zaujal?
00:27:44 -Kbybyste věděla...
-Posaďte se.
00:27:50 Je úžasný. Nečekaně se objeví a potom zmizí.
00:27:55 Vypráví o měsíční noci, o zpívajících cikádách.
00:28:01 Má smysl pro romantiku a krásně zpívá.
00:28:06 -Cože? Zpívá?
-Ano. Zpíval mi, když jsme tančili.
00:28:12 -Vy jste spolu tančili?
-Ano. V Orient Baru.
00:28:18 Slečno, to bude nějaký omyl. Bratr mého muže netančí, nezpívá.
00:28:25 -Ale já mám jeho adresu.
-Někdo se za něho asi vydával.
00:28:32 -Udělal špatný vtip.
-Tak promiňte, sbohem. -Prosím.
00:28:43 -Ještě jednou, promiňte.
-Sbohem.
00:29:16 -Prosím informace o Orientu.
-Ano, prosím.
00:29:23 -Rádi bychom do Orientu. -Ano.
-Doporučil bych Kairo.
00:29:29 -Co říkáš?
-To by mohlo být pěkné.
00:29:34 Kouzelné město. Moře hučí, palmy šumí, cikády poletují.
00:29:41 -Ty cikády nekoušou?
-Naopak. Cikády zpívají Měsíci.
00:29:48 Vzduch voní skořicí a kávou.
00:29:52 A nad tím vším se nese píseň z nedalekého minaretu...
00:29:58 Denní penze 60 až 150 korun.
00:30:02 -A jak se tam dostaneme?
-Nejlepší je letecké spojení.
00:30:09 Hned vám to ukážu na mapě.
00:30:13 Zde, prosím.
00:30:18 Spojení je buď vlakem. Praha, Terst. A potom lodí.
00:30:25 A nebo letadlem. Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad,...
00:30:32 ...Sofia, Athény, Alexandrie, Kairo a už jsme tu.
00:30:40 Děkujeme. Prostudujeme to.
00:30:44 -A rozmyslíme.
-Prosím, jak si přejete.
00:31:36 -Mohu mluvit s panem Novákem?
-Přejete si nějakou informaci?
00:31:43 -Ano, o panu Kristianovi.
-Prosím, nerozuměl jsem vám.
00:31:50 Hledám vašeho bratra, pana Kristiana Nováka.
00:31:56 No ovšem, já vám rozumím. Promiňte, o něm zásadně nemluvím.
00:32:03 Dám každou informaci o Africe, vypíšu cestu po Nilu,...
00:32:10 ...ale o bratrovi mluvit nebudu.
00:32:15 -Ale já chci jeho adresu.
-Já se s ním zásadně nestýkám.
00:32:26 -Vždyť je to váš bratr...
-Bohužel, milostivá.
00:32:31 -Proč bohužel?
-Bratr je temná skvrna rodiny.
00:32:37 Jeho život jsou flámy. Dnes tahle, zítra jiná.
00:32:44 -Tomu nevěřím. -Přece znám bratra.
-Já ho vidím docela jinak.
00:32:51 Má kouzlo, je skvělý, roztomilý. Prostě je úžasný.
00:32:57 A právě tím nachytává své oběti,...
00:33:02 ...aby důvěřivé ženy využil a zlomil jim srdce.
00:33:08 Naposledy vás před ním varuji. Kristian je ztracený člověk.
00:33:15 -On je dobrodruh.
-Báječné, takového hledám.
00:33:21 Musím se s ním sejít.
00:33:24 Pak vám nemohu pomoci. Varoval jsem vás.
00:33:29 -Dáte mi tu adresu?
-To nemohu.
00:33:34 Vyhledám vaši paní. Ta mi ji určitě dá.
00:33:39 Totiž okamžik. To nedělejte.
00:33:44 Moje paní se hned rozčílí, jak jen o bratrovi slyší.
00:33:50 -Zavolám mu, že ho chcete vidět.
-Dobře, ale hned.
00:33:57 -Ale v tuhle dobu nebývá doma.
-Jen to zkuste.
00:34:19 -Haló, tady Alois, je bratr doma?
-Předám, ale mluvte stručně.
00:34:27 Pan bankéř se nesmí rozčilovat.
00:34:33 -Votický. -Co jsi to zase provedl?!
-Co mi tykáte?!
00:34:40 -Nezapírej, ta slečna je tady.
-Aha, ta slečna... Jaká slečna?
00:34:47 -Co jsi s ní byl na flámu.
-Já nikde nebyl.
00:34:53 -Já jsem nemocný!
-Já vím, že jsi lump!
00:34:59 Co bys byl potom ty?! On mi nadává.
00:35:04 -Klid...
-Správně, jen klid.
00:35:08 Nesmím se rozčilovat. To by byla má smrt.
00:35:13 -Ale na tu schůzku přijít musíš!
-Ale teď toho mám dost!
00:35:20 Já se nesmím rozčílit!!!
00:35:25 -Půjčte mi ten telefon.
-Teď zavěsil.
00:35:31 -Škoda. Děkuji, pane Novák. Sbohem.
-Prosím, rádo se stalo.
00:35:43 -ŤUKÁNÍ.
-Prosím?
00:35:48 Upozorněte bratra, když nepřijde, udělám hrozný skandál.
00:35:55 To vám schvaluji. To si zaslouží. Jen mu udělejte skandál.
00:36:02 -Ne jemu, vám tady udělám skandál.
-Jak to myslíte?
00:36:09 -Ať přijde pan Novotný ke mně.
-Pan Novotný k panu řediteli.
00:36:18 -Vždyť jdu. -Přejete si?
-Když Kristian nejpřijde...
00:36:25 ...do Orient Baru, udělám skandál. Co tomu řekne váš pan ředitel?
00:36:32 -Kdo je ta dáma?
-Žena bratra pana Aloise Nováka.
00:36:39 Žena Kristiana Nováka, bratra našeho Aloise Nováka.
00:36:47 -Pan Novák má bratra?
-A jakého elegána.
00:36:54 Děkuji.
00:36:56 -Tak přijde večer váš bratr?
-Udělám vše, aby přišel do...?
00:37:06 -Do Orient Baru.
-Já si to raději poznamenám.
00:37:12 -Adresu...?
-On už bude vědět. Děkuji vám.
00:37:21 -Ve 22 hodin.
-Ano.
00:37:26 To jsem to vyvedl.
00:37:31 Nic se neboj.
00:37:34 Řekl jsem řediteli, že ta slečna je ženou tvého bratra Kristiana.
00:37:42 -To dopadne špatně.
-Říkal jsem ti, nezahrávej si.
00:37:50 -A proč to vlastně děláš?
-Proč...? To ty nemůžeš pochopit.
00:37:57 Nemohu žít jednotvárným životem. Zalknul bych se.
00:38:04 Nemohu denně vyprávět o Kairu, cikádách a skořicové vůni.
00:38:11 A přitom tady dřepět za okénkem.
00:38:15 Já zase znám z Kánárských ostrovů jedině kanára, a toho mám doma.
00:38:23 Ty se máš. Jsi tak spokojený, že ti to závidím. Ale já...
00:38:32 Vykládám tady o kouzelném Orientu a přitom se nedostanu ani za Prahu.
00:38:40 Proto jdu jednou měsíčně do Orient Baru. Proto dřu přesčas.
00:38:48 Proto si nosím práci domů, abych ustřádal nějakou korunku.
00:38:55 A dám ji tajně na konto "Kristian". Josefe, snad mi rozumíš.
00:39:02 Potřebuji se jednou za čas ujistit, že jsem ještě neprohrál život.
00:39:10 Večeřet v místnosti s bílými ubrusy a květinami.
00:39:16 -Světla, hudba a číšníci ve fraku.
-NĚKDO ZAKLEPAL.
00:39:25 -Prosím nějaký prospekt o Orientu.
-Doporučuji Kairo. Kouzelné město.
00:39:34 Moře hučí, palmy šumí, cikády poletují.
00:39:42 Tak vidíš, takové touhy máš a nic. Lidé, jako jsi ty se nemají ženit.
00:39:52 Toužil jsem po manželství a Marii mám rád, ale nerozumíme si.
00:39:59 Jeden se chce rozletět vysoko, a ten druhý ho táhne k zemi.
00:40:07 Každý den říkám: Mařenko, pojďme do biografu nebo aspoň do kavárny.
00:40:16 Ona řekne: Lojzíčku, musíme šetřit. Vem si papučky, budeme hrát domino.
00:40:25 -Domino je dobré, ale od těch puntíků bolí oči. -Cože?!
00:40:33 Zkus ho hrát 10 let každý večer! Proto jsem vymyslel Kristiana.
00:40:40 Občas může říkat bláznivé věty, které by Aloisovi nikdo nevěřil.
00:40:49 VZLYKÁ. ZVONÍ TELEFON.
00:40:54 -Byt pana Nováka.
-Je pan Novák doma? -Není.
00:41:00 -Kde je? -Ve Světovitu. Kdo volá?
-Lída, šatnářka z Orient Baru.
00:41:08 VZLYKÁ. ZVONÍ TELEFON.
00:41:11 -Byt pana Nováka.
-Je pan Novák doma? -Není.
00:41:17 -A kde je? -Ve Světovitu. Kdo volá?
-Jeden jeho známý z Orient Baru.
00:41:29 -Světovit. Oddělení Afrika-Orient.
-Tady Lída, šatnářka z Orient Baru.
00:41:37 -Pane, že se nebudete hněvat?
-Ne, nebudu.
00:41:43 -Já už ani nemohu. Co se stalo?
-Dala jsem vaši adresu pánovi...
00:41:51 -A ten patří k té dámě, s kterou...
-Vy jste husa... Ne, promiňte.
00:41:59 -Já se nezlobím.
-Chtěla jsem vás jen včas varovat.
00:42:05 -Ten pán k vám asi přijde do bytu.
-Děkuji za ochotu.
00:42:11 -No to je konec.
-Vždyť si vyrazíš do Orient Baru.
00:42:17 -Budeš mít světlo, hudbu...
-Ale konto Kristian je vyčerpané.
00:42:25 -Mám 30 korun.
-Musíš tam nebo bude doma malér.
00:42:30 Ta slečna nežertovala. Ale třeba si tam nemusíš nic dát.
00:42:37 HLÁŠENÍ: Pan Alois Novák okamžitě k panu řediteli.
00:42:51 -Proč si bereš kabát a klobouk?
-Pan ředitel jistě všechno ví...
00:42:58 ...a hned mě vyhodí. Sbohem, Josefe.
00:43:06 -Pan Novák, pane řediteli.
-Ať jde dál. -Prosím.
00:43:21 -Uctivá poklona, pane řediteli.
-Rád bych si s vámi promluvil.
00:43:33 -Nesedím jenom tady. Mám oči všude.
-No, právě.
00:43:41 -Pan Novotný vás může zastupovat.
-No... nic jiného nezbyde.
00:43:48 -Škoda, už jste na Orient zvyklý.
-Že bych bez něj nemohl být,...
00:43:56 ...to bych neřekl.
00:43:59 Tedy, pane Nováku, vy u toho okénka už sedět nebudete.
00:44:06 Nebudu. No... To se nedá nic dělat, pane řediteli, to je marné.
00:44:19 Kouříte? -Já...
-No, prosím.
00:44:23 -Až po vás.
-Prosím, jen si poslužte. -Děkuji.
00:44:36 Děkuji vám. Posaďte se.
00:44:40 Odjíždím zítra na delší čas do naší filiálky v Amsterodamu.
00:44:47 Potřebuji zástupce. Myslím, že to můžete být jedině vy.
00:44:54 -Nezasloužím si tolik vaší důvěry.
-Naopak. Jste spolehlivý a pilný.
00:45:03 -Žádné flámy, žádné bary.
-To opravdu ne.
00:45:09 Výborně. Pro dnešek máte volno a zítra ráno nastoupíte.
00:45:16 Máte moji důvěru a plnou moc. Na shledanou. Přeji mnoho štěstí.
00:45:24 Pozdravujte bratra a jeho paní.
00:45:28 -Koho? -Pana bratra a jeho paní.
-Já jim to vyřídím.
00:45:35 -Děkuji, pane řediteli.
-Na shledanou. -Uctivost.
00:45:43 -Kde úřaduje pan Novák?
-U okénka číslo 6. -Děkuji.
00:45:56 -Prospekt na Kanárské ostrovy?
-Chci vám nařezat!
00:46:02 -Proč? -Byl jste se Zuzanou.
-No, to tedy...
00:46:09 Vy darebáku, myslel jsem, že jste zajímavý muž, ale vy vypadáte!
00:46:17 -Co je vám do toho!
-Chtěl jsem vás původně roztrhnout.
00:46:23 -Děkuji.
-Ale se Zuzanou už se nesejdete!
00:46:29 -Tak ona dnes nepřijde?
-Vy s ní máte schůzku? -Ne, ne!
00:46:36 -Jestli tam přijdete, odveze vás záchranka. -Proč?
00:46:42 -Protože bude tanec.
-Budete tancovat? -Nežertujte!
00:46:49 Jestli tam budete, tak vás přerazím.
00:46:54 -Dejte si pozor!
-To si dám.
00:47:03 -Ať se pan Novák staví ještě u mě.
-Odešel a už se dnes nevrátí.
00:47:11 Tak vám děkuji, slečno.
00:47:14 Milá tetičko, stalo se něco hrozného.
00:47:19 Lojzíček je mi nevěrný s jednou namalovanou slečnou.
00:47:27 Dnes mu nic neřeknu, abych nezkazila to naše jubileum.
00:47:35 Ale zítra... VZLYKÁ.
00:48:17 Dnes je pátek. Tak to máme nudle s mákem.
00:48:36 -Dobrý den, Mařenko.
-Dobrý den, Lojzíčku.
00:48:42 -Dnes to oslavíme. -Já vím.
-Co víš? -Že to dneska oslavíme.
00:48:51 Zase pláčeš, Mařenko... Mám pro tebe překvapení.
00:48:57 Mařenko, byl jsem totiž jmenován zástupcem pana ředitele.
00:49:04 -Jé... -Tak vidíš. -VZLYKÁ.
-Copak z toho nemáš radost?
00:49:12 -Na nic si nevzpomínáš? -Ne.
-Je přece druhého.
00:49:19 Já bych samou radostí málem zapomněl, že dnes máme...
00:49:26 -...platit telefon.
-Ano! Telefon!
00:49:43 -Hledal mě někdo, Mařenko?
-Ne, Lojzíčku.
00:49:49 -Stačí, Mařenko. -Tak málo?
-Dnes ani nemám hlad.
00:49:55 Ty večírky s kolegy ti asi nesvědčí.
00:49:59 -Co je? -Slyšela jsi kroky?
-Někoho očekáváš? -Ne.
00:50:06 -Ale třeba někdo stojí za dveřmi.
-Tak by zazvonil.
00:50:12 -Třeba je porouchaný zvonek.
-Tak by zaklepal. -ZVONÍ ZVONEK.
00:50:22 -Co je? -Minerálka.
-Je to placeno? -Ano, pane.
00:50:29 -Počkejte, tady máte.
-Děkuji, poklona.
00:50:40 -Co to bylo, Lojzíčku?
-Minerálka, co by to bylo.
00:50:48 -Dobrou chuť, Mařenko.
-Dobrou chuť, Lojzíčku.
00:50:56 -Není tu nějak horko?
-Je tu jako obvykle, Lojzíčku.
00:51:03 -Na něco jsem zapomněl.
-Na co, Lojzíčku?
00:51:09 -Víš, dnes večer... jdu pryč.
-Ty jdeš pryč? -Neplač a pochop to.
00:51:18 -Mám schůzku s panem ředitelem. Někdo klepal? -Ne.
00:51:24 Ještě si musíme něco domluvit.
00:51:28 -Ale dnes večer přece...
-Dnes si musíš domino odříct.
00:51:35 Když mě pan ředitel pozval, musím tam jít.
00:51:41 Ale jdu tam hrozně nerad.
00:51:45 ZVONÍ ZVONEK.
-Co je? -Jdi otevřít.
00:51:50 Nikoho sem nepouštěj. Odešel jsem a už se dnes nevrátím.
00:51:57 Za žádných okolností se nevrátím. Zkrátka, nevrátím se vůbec.
00:52:08 -Je Alois doma?
-Není a dnes se nevrátí.
00:52:13 -Má mít schůzku.
-S panem ředitelem?
00:52:18 Ne... Ano! Ale pan ředitel nemůže přijít.
00:52:25 To jsem ráda. Máme dnes 10. výročí svatby.
00:52:30 -Takže tam nemusí?
-Ne. Vyřídíte to? -Ne.
00:52:36 -Proč? -Už se nevrátí.
-A kam šel? -To nevím.
00:52:41 Já ho musím najít nebo se stane neštěstí.
00:52:50 Mám radost. Pan Novotný říkal, že je schůzka zrušená.
00:52:59 -To vím. -Proč jsi tam chtěl jít?
-Ředitel může přijít, ale já ne.
00:53:06 -Takže zůstaneš doma.
-Nepleť mě.
00:53:11 Pan ředitel může přijít a já také. A Josef je popleta.
00:53:18 To já musím vědět, co pan ředitel může, a co ne.
00:53:24 Mařenko, na tu schůzku jít musím nebo se stane neštěstí.
00:53:31 -Myslíš, že přijde? -Pochybuji.
-A jak vypadá? -Strašně.
00:53:38 Plakal bys nad ním. A jestli přijde, tak bude bit.
00:53:46 -Šatna? -Ne, jsem tu na skok.
-Kytičku? -Ne, jsem tu na skok.
00:53:54 -Je tu pan Kristian? -Dnes ne.
-Zavolejte pana ředitele.
00:54:02 -Přejete si? -Pana Kristiana.
-Vyloučeno. Ten dnes nepřijde.
00:54:10 -Mám tady s ním schůzku.
-Račte dál.
00:54:15 -Zůstanu tady.
-Pan Kristian je náš nejlepší host.
00:54:22 -Tady je hezký rozhled.
-Prosím, račte dál.
00:54:30 -Támhle je.
-Kdo? -Kristian.
00:54:35 -Budete něco jíst? -Já už večeřel.
-A pít? -Ovšem. -Vinný lístek.
00:54:45 Nemáte minerální lístek?
00:55:09 -Dobrý večer, milostivá.
-Je tu pan Kristian? -Ne, není.
00:55:16 Počkám na něj v salonku.
00:55:21 Já se těšila a ty tu brečíš.
00:55:26 -Ty bys neplakala, kdyby tvůj...?
-Rozmazala bych si řasy.
00:55:33 -Nejlepší je zapálit si.
-Já nekouřím. -Tak si dej koňak.
00:55:41 Lojzíček si stěžuje na ledvinu, a tak máme jen minerálku.
00:55:48 -Jak často se chodí léčit šampusem?
-To jsem ti psala. -Nic mi nedošlo.
00:55:58 Ještě jsem to neposlala. Chodí tam s jednou slečnou.
00:56:04 -Ani se mu nedivím. -Cože?
-Podívej se na sebe. -Já se znám.
00:56:22 ZPÍVÁ.
00:56:25 Nečekej, nečekej, že navrátím se zpátky,...
00:56:33 ...vždyť život je tak krátký. Já musím bílou lodí plout.
00:56:40 Nečekej, nečekej, navždy ti sbohem dávám...
00:56:48 ...a bílým šátkem mávám. Já jedu hledat tichý kout...
00:56:56 -Vaše vizitky. -Zapomněl jsem...
-Ano. -Děkuji vám.
00:57:06 STÁLE SE OZÝVÁ PÍSEŇ.
00:57:10 Nečekej, nečekej, že navrátím se zpátky...
00:57:18 -Klaním se, pane řediteli.
-Já se ani nezdržím. No tak...
00:57:38 A kam půjdeme?
00:57:42 Proč bychom odtud chodili. Je tu přece docela hezky.
00:57:51 -Proto jste včera odtud utekl?
-To bylo proto... Je to tak prosté.
00:58:00 -Jakto? -No přece proto...
-Proč? -Cožpak to nechápete?
00:58:07 Ne! Vím jen, že zde pokaždé sedáte s jinou dámou a potom utečete sám.
00:58:15 Jen tu píseň zpíváte každé.
00:58:22 To si to nechaly všechny líbit?
00:58:27 -Nechaly. Ovšem až na jednu.
-Kdo to byl? -Vy!
00:58:34 Chcete začít s lichocením? Mě nepoblázníte jako ty druhé.
00:58:42 Pozvala jsem vás, abych vám řekla, že jste se choval jako uličník.
00:58:52 Snad to bylo dobré pro ty ostatní, ale ne pro mě.
00:59:00 -3, 4, 5... deset.
-Děkuji. Ještě jednu? -Ne, ne.
00:59:24 -Jste jiná než ostatní.
-A proto jste utekl?
00:59:29 -Ano, ze strachu před vámi.
-Ze strachu? Jak tomu mám rozumět?
00:59:37 Bál jsem se, že narušíte můj život. Co vy vůbec o mně víte?
00:59:45 Kdo jsem a jak žiju. A co vy vůbec víte o životě?
00:59:52 Cítil jsem, že jste stvořena k tomu,..
00:59:57 ...abych kvůli vám přestal jezdit světem tak sám.
01:00:04 Abych s vámi pil vůni moře a naslouchal zpěvu cikád.
01:00:11 Ano, musíte snít se mnou.
01:00:14 Zavřete oči... Zůstaňte sedět... Zavřete oči...
01:00:21 -Odcházím... Čekám venku.
-Tak dost!
01:00:28 Takhle jsme si hráli včera. A dneska si budeme hrát jinak.
01:00:35 Zavřete oči...
01:00:40 Odcházím... Čekám venku...
01:00:45 Nashledanou. A buďte opatrný.
01:00:49 -Proč?
-V sále sedí Fred se svým přítelem.
01:01:07 -Přejete si? -Už musím jít.
-Čeká na vás nějaký pán.
01:01:13 -V sále...? -Ne, u vašeho stolu.
-To je něco jiného.
01:01:21 HRAJE HUDBA.
01:01:26 -Co tu děláš? -Dole je někdo, kdo si myslí, že ty jsi já.
01:01:35 -Honem zmiz!
-Ale já nemám čím zaplatit.
01:01:41 -Mám 10 korun.
-Ty blázne, ale já měl šampaňské.
01:01:48 -Mohla ti stačit minerálka!
-Mám jen 30 korun.
01:01:54 Nech si je, ostuda bude stejně. Koukej, jak sem koukají.
01:02:01 Když ráno nepřijdu do kanceláře, tak tady ještě sedím v zástavě.
01:02:08 -Teď je tam sám. -Půjdeme tam?
-Necháme si ho zavolat k telefonu.
01:02:17 -Zavolejte pana Nováka k telefonu.
-To nemohu.
01:02:24 -Udělejte výjimku.
-Děkuji vám.
01:02:29 -Dobrou noc.
-Dobrou.
01:02:34 ODDYCHL SI.
01:02:43 -ODDYCHL SI.
-Tak co, kam pojedeme?
01:02:48 -Kam pojedeme?
-To já nevím, pane.
01:02:53 -Kam? -Nechám se překvapit.
-To tedy ano.
01:02:58 Jeďte pořád rovně. Já vám řeknu, až tam budeme.
01:03:12 Haló, haló. Pan Novák k telefonu.
01:03:23 -Dovolíte, jsem Novák!
-Já jsem Novák! -Já také...!
01:03:35 -Pan Kristian už odešel?
-Ano, ale já za něj platím.
01:03:42 -Na pana Kristiana je spolehnutí.
-A kolik to dělá? -170.
01:03:50 Já ještě posedím. Tady je opravdu milo.
01:03:55 -Kdo je ten pán? -Nevím.
-To není Kristian? -Ten už odešel.
01:04:02 -Ten pán, který s ním mluvil, byl pan Kristian? -Ano.
01:04:18 -Vy nejste Kristian?! -Nejsem.
-To jste nemohl říct?!
01:04:24 -Nepustil jste mě ke slovu.
-Ten, kdo tu byl, je Kristian?
01:04:31 -Už to víte... -Pracuje s vámi?
-V práci není. -A kde je?
01:04:40 -Zvu vás na skleničku.
-Je milé, že si s námi dáte.
01:04:49 -Na co myslíte?
-Hledám pro vás nějaké přirovnání.
01:04:56 -Jste jako zanzibarská orchidej. Znáte Zanzibar? -Ne.
01:05:03 V Zanzibaru je úžasná flóra. Moře květů. Všude samé orchideje.
01:05:13 29 stupňů je tam nejnižší teplota.
01:05:18 Jsou tam úžasná vedra, ve kterých se orchidejím daří.
01:05:25 Vzduch je rozžhaven. Člověk sotva dýchá.
01:05:31 Tedy proti tomu je každý bezmocný, protože takové vedro, to jsou muka.
01:05:39 Stop!!!
01:05:54 -Proč jsme vystoupili?
-Je krásná vlahá noc.
01:06:01 -Ale proč zrovna tady?
-No totiž... -Ach tak.
01:06:12 -Ruku líbám. Pan Novák...?
-Prosím?
01:06:20 Vy přece nikam nechodíte. Jste pan Novák z naší kanceláře?
01:06:28 -Jsem Kristian Novák.
-Aha, bratr našeho pana Nováka.
01:06:34 -Jsem ředitel Světovitu, Král.
-Toto je...
01:06:39 Měl jsem to potěšení zahlédnout vaši paní v naší kanceláři.
01:06:47 -Zdržuji vás...
-Ne, chceme zajít do baru.
01:06:52 Je tam plno. Měl jsem namířeno do Orient Baru.
01:06:58 -My odtamtud jdeme. Vrátíme se?
-To ne.
01:07:03 Mohli bychom najít jednu místnost. Není milostivá ospalá?
01:07:10 Občas ráda nespím.
01:07:15 -Kam půjdeme? -Třeba k nám.
-Kam? -K nám. Co tomu říkáte?
01:07:23 Rád si s panem Novákem pohovořím o jeho bratrovi.
01:07:29 -Nebudu vás nudit?
-Ráda o něm mluvím.
01:07:34 -Někdy o něm povídáme celé dny.
-Ano. -Zavolej taxi.
01:07:42 -Nepůjdeme pěšky? Je to kousek...?
-Nahoře v kopcích.
01:07:48 S tím si nedělejte starosti. Zde je můj vůz. Prosím.
01:07:56 Whisky je dobrá, ale brzy přestane chutnat. Třetí už mi nejede.
01:08:04 -Tak kde bydlí pan Kristian? -Doma.
-Ale kde? -U něj přece.
01:08:11 -Ještě...?
-Je to jako dezinfekce. Platím.
01:08:16 -Já to zaplatím. -To ne.
-Tak platím já. -Urazíte mě.
01:08:23 -Tak já zaplatím příště.
-Dobrá.
01:08:28 -Ale všechno. -Všechno.
-Tak to já si dám ještě jednu.
01:08:36 Musím si dát čtvrtou... Co jste to vlastně chtěli?
01:08:42 -Adresu pana Kristiana.
-Proč jste to neřekli hned?
01:08:48 K. Novák, Továrna na likéry, Praha 15, Klimešova 10.
01:09:00 -Tak, na co čekáš? -Já? Proč?
-No otevři přece, miláčku.
01:09:08 -Kam já jsem dal klíče?
-Že jsi je zase nechal doma?
01:09:16 -Zuzanko, já už se nezměním.
-Vezmi si moje z kabelky.
01:09:24 Aha, to se musí otevřít. Tady jsou. Prosím.
01:09:35 Co se to s tebou dneska děje? Ukaž...
01:09:44 Okamžik, pane řediteli. Kristian se zatím o vás postará.
01:09:52 Prosím, zde věšák, pane řediteli.
01:09:58 A nyní zde, prosím.
01:10:07 -Spíž?
-Já? Nespím.
01:10:10 -Nemyslím "Spíš?", ale vaši spíž.
-Aha...
01:10:17 -No, hezké.
-Račte zde... Totiž tady.
01:10:27 -Promiňte, to já...
-Proč nevedeš pana ředitele dál?
01:10:34 -Já tady ukazuji...
-Prosím, pane řediteli.
01:10:46 Hezké to tu máme. Pane řediteli, promiňte, já si to sám chválím.
01:10:54 -Hezké. Kdo to zařizoval?
-Zuzanko, jak se jmenoval?
01:11:00 -Architekt Kučera.
-Znáte ho? -Ne. -Tak ten.
01:11:06 -Drahoušku, přines skleničky.
-Skleničky nabídnout... Hned.
01:11:20 -Byly tu skleničky! A teď desky!!!
-Nerozčiluj se, jsou vedle.
01:11:29 Vždycky byly tady!!! Promiňte...
01:11:34 A kde je služka? Proč nevaří kávu?
01:11:39 -Jela přece k babičce.
-Aha.
01:11:43 -Přines víno, miláčku.
-Kde je? -V ledničce.
01:11:49 Víte, pořádek to je to jediné, co mám společného s bratrem.
01:11:56 A rozčílí mě, když nenajdu všechno na svém místě.
01:12:05 Kristian zná svět, ale kde co doma leží, to neví.
01:12:11 To cestování mají v rodině. Jenže Kristian cestuje doopravdy.
01:12:21 ŠTĚKÁNÍ PSA.
01:12:31 Máte tady veselo, milostivá paní.
01:12:40 Ten pes si na mě nezvykne. Zuzanko, jdi pro to víno sama.
01:12:47 -Dobře.
-Co kdyby tam byl ještě jeden pes.
01:12:57 -Chci vás požádat... -Prosím.
-Totiž, jedná se o vašeho bratra.
01:13:05 -O Aloise?
-Ano. Odjíždím za hranice.
01:13:10 -Bude mě zastupovat.
-Nepochlubil se.
01:13:16 -Zítra začíná úřadovat.
-To si ani nezaslouží.
01:13:22 Je jedním z nejlepších. Ale potřebuje trochu vašeho šarmu.
01:13:29 -Aby lépe reprezentoval.
-Děkuji... Kouříte?
01:13:36 -Ano.
-Zde. No tak, já jsem to včera...
01:13:48 V nejlepším zavíráte. Kam mám teď jít?
01:13:54 -Domů, pane. -Ano.
-Dobrou noc. -Dobré jitro.
01:14:00 Poklona, pane šéf.
01:14:03 -Kolik to stojí na Letnou? -Asi 15.
-A pod Letnou? -10 korun.
01:14:13 Do kopce budu muset pěšky. Jedem pod Letnou.
01:14:37 -Na vaši obchodní cestu!
-A já přeji bratrovi mnoho úspěchů.
01:14:44 -Já mu to vyřídím, pane řediteli.
-Milostivá, nebudu déle obtěžovat.
01:14:56 Bylo to opravdu roztomilé.
01:15:03 -ŠŤĚKÁNÍ.
-Zuzanko, odvěď toho psa.
01:15:07 -Mohl by pokousat pana ředitele.
-Pana ředitele?
01:15:15 Ještě maličkost.
01:15:19 Neříkám, že se bratr špatně obléká, ale jako můj zástupce...
01:15:29 -Tohle mu dejte. Snad se neurazí.
-Myslím, že se určitě neurazí.
01:15:37 -To je tedy na reprezentaci.
-Ano, správně řečeno.
01:15:43 Já mu to odevzdám.
01:15:49 Já se podívám... Prosím, račte.
01:15:57 -Ty se oblékáš?
-Jdu doprovodit pana ředitele.
01:16:04 -Na shledanou, pane řediteli.
-Příště se sejdeme u mě.
01:16:12 -Ruku líbám.
-Na shledanou.
01:16:17 -Klíč od domu nepotřebuješ?
-Prosím...? Ano, jistě.
01:16:50 Já ti dám Kristiana!
01:18:09 Že já to pil! A ten kopec domů! Ten chlap mi přijít do ruky...!
01:18:20 -BOUCHÁNÍ.
-Dal jste mi adresu pana Nováka?
01:18:26 -Chtěl jste ji.
-Ale ten Novák je 6 let po smrti.
01:18:32 Pane, posílat lidi na nepravou adresu a nechat si za to platit...
01:18:40 To je podvod! Teď jdu k vašemu řediteli a dostanete výpověď!
01:18:48 Tvoje paní u nás není. Teta Anežka.
01:18:58 Mařenka tu není. Teta Božena.
01:19:02 -Nějaký pán si přeje s vámi mluvit.
-Prosím.
01:19:12 Dobrý den, pane řediteli. Vy jste pan Novák?
01:19:18 -Ano. -Pan Kristian Novák?
-No, řekněme.
01:19:24 -A co myslíte, že se teď stane?
-To nevím.
01:19:29 -Vy nevíte vůbec nic?
-Já? Ne.
01:19:34 Připravíte mě o Zuzanu a o následcích nevíte nic.
01:19:40 -Nic.
-Vstaňte!!!
01:19:44 -Prosím, nedělejte skandál.
-Vstaňte! -Ale tiše...
01:19:50 -Jděte! -Kam mám jít?
-Nikam. Jen se tak procházejte.
01:19:58 Když vám to udělá radost.
01:20:11 -Proč se mám procházet?
-Co na vás vidí?
01:20:16 Nezkoumejte mou chůzi, mluvil jsem s ní v sedě.
01:20:22 -Stejně žádné kouzlo nemám.
-V tom se tedy shodujeme.
01:20:28 Zuzanu si vezmete nebo se s ní rozejdete.
01:20:34 Tedy Zuzanu si rozhodně nevezmu. Mám svou paní rád.
01:20:44 Ten pán si přeje s vámi mluvit.
01:20:48 -My jsme ještě neskončili.
-Prosím, jděte na okamžik vedle.
01:20:59 -Ale nemyslete si, že mi utečete.
-No, to rozhodně nemám v úmyslu.
01:21:11 -Vypátral jsem vaši adresu. Vy jste Kristian Novák. -Ano.
01:21:20 -Přebral jste mému příteli Zuzanu.
-Nepřebral. -Přebral! -Přebral.
01:21:33 -Já vám za to děkuji.
-Nerozumím.
01:21:38 Vy se jistě Zuzany vzdáte.
01:21:42 To je od vás velmi šlechetné, že chcete vrátit Zuzanu Fredovi.
01:21:51 A kdo říká Fredovi? Chci ji pro sebe.
01:21:56 Miluji ji. A čekám jen na okamžik, až se rozejdou.
01:22:04 -A co když se vrátí k Fredovi?
-To nejde.
01:22:09 Fred je hlupák, duševně omezený.
01:22:13 Nehodí se pro takovou ženu. Ale mně musíte pomoct a poradit.
01:22:20 -Bylo by tu jedno řešení.
-Je tu nějaký pán...
01:22:27 Za okamžik jsem volný.
01:22:31 -Takže?
-Je to jednoduché a prosté.
01:22:35 Překvapující. Prosím, jděte na okamžik sem vedle.
01:22:55 -Doktor Dvořáček.
-Ano.
01:22:59 -Přicházím s vážnou záležitostí.
-Sedněte si.
01:23:06 Děkuji. Chci s vámi mluvit o slečně Zuzaně Rendlové.
01:23:13 Další čekatel? Já se s tou slečnou rozejdu.
01:23:19 -Už je pozdě. -Jakto?
-Jsem právní zástupce vaší ženy.
01:23:26 Které ženy? Mám to nějak popletené.
01:23:32 Paní Marie Novákové. Je u své tety. A podala žádost o rozvod.
01:23:39 Cože? Marie? To přece není možné.
01:23:50 -Nedejte se rušit, pánové.
-Promiňte, ta dáma...
01:23:58 Je to velmi důležité. Můžeme se dnes sejít?
01:24:04 -Po 22. hodině budu v Orient Baru.
-A nešlo by to někde jinde?
01:24:11 Ne, mám tam schůzku s klientem. Sejdeme se třeba vzadu v salonku.
01:24:21 -Je tam nějaký oddělený?
-Ano.
01:24:26 -Určitě přijdu... Okamžik.
-Prosím?
01:24:31 -Nešlo by to někde jinde?
-Bohužel. Na shledanou večer.
01:24:39 Pane doktore...
01:24:46 -Proč jste přišla?
-Miluji vašeho bratra.
01:24:51 -Cože?
-Ano, vašeho bratra Kristiana.
01:24:58 Vždyť ho neznáte.
01:25:01 Znám ho celý svůj život. Celý život jsem na něho čekala.
01:25:08 Teprve teď vím, jak je snadné zamilovat se.
01:25:16 Nemusím mít příčinu ke smíchu ani k pláči.
01:25:24 Mohu se smát nebo plakat jen pro něho.
01:25:30 Jen kvůli němu. Není to krásné?
01:25:37 Ne... totiž vlastně ano. Je to krásné.
01:25:43 No vidíte, a teď nevím, kde bych ho měla hledat.
01:25:49 -Prosím, rozejděte se s ním.
-Proč? Myslíte, že mě nemiluje?
01:25:58 Slečno, varoval jsem vás. A potom... Kristian je ženat.
01:26:05 -Cože?
-Jeho žena mu utekla kvůli vám.
01:26:11 -Rozbila jste manželství.
-Říkal jste, že je dobrodruh.
01:26:18 Je tak trochu dobrodruh.
01:26:23 Občas mívá takové záchvaty. Rozejděte se s Kristianem.
01:26:30 Nemohu. Miluji ho příliš.
01:26:35 Co jsem věděla o životě předtím? Teď cítím, že on je ten pravý.
01:26:43 Slyšel jste ho někdy vyprávět o nocích v Kairu?
01:26:49 O šumících palmách, o moři zpívajícím svou píseň?
01:26:55 Nejvýše to znáte snad z prospektů vaší cestovní kanceláře.
01:27:03 Ne! Nemohu se s ním rozejít!
01:27:07 Cítím, že je obklopen tajemstvím. Vůní neznámého.
01:27:13 -A to mě právě láká.
-Jménem jeho ubohé ženy vás prosím.
01:27:20 Najděte si jiného Kristiana.
01:27:24 Muže, který vám řekne vše, co vám Kristian neměl čas říci.
01:27:31 A který by splnil všechno, co vám Kristian jenom slíbil.
01:27:38 -Najdu ho?
-Ano, docela jistě. Vy určitě.
01:27:47 A teď, prosím vás, už odejděte.
01:27:53 Kam? Kam mám jít? Myslím, že můj život nemá smysl.
01:28:01 -Sbohem.
-Sbohem.
01:28:12 Jen o jedno vás prosím. Vraťte mi ten klíč od domu.
01:28:19 -Prosím. -Děkuji vám.
-Na shledanou.
01:28:27 -Jé...
-Tak co, Kristiane?
01:28:34 Totiž... bratr tady byl a ten klíč mi pro vás přinesl.
01:28:40 Ano, věděl, že tu budu. Nosí tytéž manžetové knoflíčky.
01:28:47 Je vám podobný do detailů, jako je škrábnutí od mého náramku.
01:28:55 Dokonce si myslí, že je ten nejchytřejší na světě.
01:29:03 A přece se na Kristiana nezlobím. Otevřel mi oči a já poznala,...
01:29:11 ...že může být něco krásnějšího než nudné večery s Fredem.
01:29:18 Děkuji vám, Zuzano.
01:29:22 Dala jste mi důkladnou lekci. Tak velký trest přece nezasloužím.
01:29:30 Ale jak přesvědčím ženu, že ta dobrodružství byla docela nevinná.
01:29:39 Alois je putička bez energie a Kristian energií plýtvá.
01:29:46 Najděte si třetího bratra, který by byl někde uprostřed.
01:29:53 Tomu se jistě podaří přesvědčit vaši ženu.
01:29:59 A až já najdu toho pravého, mohu mu říkat Kristiane?
01:30:06 Můžete. Dám vám Kristiana.
01:30:11 Bylo to mé jediné bohatství a vy si je odnesete.
01:30:17 Kristian dnes odtud odejde s vámi.
01:30:23 A přísahám, že už nikdy k nikomu nepromluví.
01:30:29 -Chcete?
-Ano.
01:30:35 -Sbohem, Kristiane.
-Sbohem.
01:30:53 Sbohem, Kristiane.
01:30:57 HUDBA VYHRÁVÁ VESELE.
01:31:20 -Kdo je ta dáma?
-Neznám ji. -Děkuji.
01:31:38 -Milostivá, ztratila jste kapesník?
-Já? Ne. -Ne? To se divím.
01:31:47 -Račte si přát?
-Totéž jsem se chtěl zeptat já vás.
01:31:53 -Jsem totiž manžel té dámy.
-Tak ano... Poroučím se.
01:32:06 -To je vaše paní?
-Ano.
01:32:10 -A co ta dáma minule?
-Do toho vám nic není.
01:32:15 Ano, ale není správné, že s touto dámou klamete svou paní.
01:32:28 Mařenko, ty jsi hezká.
01:32:36 -Mařenko, neplač. Kdybys věděla...
-Já vím, Lojzíčku.
01:32:47 -Pane, stojíte mi na mém kapesníku.
-Ztratila jste kapesník?
01:32:54 -Máte volno? -Ano.
-Děkuji. Konečně...
01:33:00 -Nezlobíš se? -Ne.
-Líbím se ti? -A jak!
01:33:06 -Řekni mi, Lojzíčku, máš mě rád?
-Mám tě rád. -Ještě. -Mám tě rád.
01:33:15 -Lojzíčku, spálila jsem domino a papučky. -No to je štěstí.
01:33:23 Chtěla bych vědět, jestli Kristian také...
01:33:29 -Kristian zmizel. Kristian už není.
-Já bych přece jen ráda...
01:33:36 ZAČNE ZPÍVAT: Nesmíš se ptát, co bylo včera...
01:33:49 Nejkrásnější jen je dnešní den.
01:34:03 To je poprvé, kdy odchází s dámou.
01:34:08 Ano, poprvé. Myslím, že téhle už nikdy neuteče.
V roce 1939 sáhla trojice scenáristů Josef Gruss, Martin Frič a Eduard Šimáček po hře francouzského dramatika Yvana Noého a natočila konverzační komedii, která se stala klasikou české veselohry. Scénář byl přizpůsoben hereckému naturelu Oldřicha Nového. Role malého úředníčka cestovní kanceláře, který si jednou měsíčně zahraje na muže velkého světa, je jeho nejznámější a nejproslulejší. Po jeho boku se objevila Nataša Gollová, se kterou vytvořil neodolatelnou dvojici i v dalším filmu Eva tropí hlouposti. Martin Frič jí v Kristianovi přidělil roli „puťky domácí“, která se mávnutím proutku promění v půvabnou a žádoucí ženu. Další hlavní protagonistkou byla Adina Mandlová, která spolu s Martinem Fričem získala v roce 1939 za tento film Zemskou cenu. Nejen diváci, ale také filmová kritika tehdejší doby přijala komedii s nadšením. Kristian dnes patří ke zlatému fondu naší kinematografie.