Prášilovská komedie ve vančurovském duchu s hvězdným hereckým obsazením (1989). Hrají: J. Abrhám, R. Hrušínský, J. Somr, M. Labuda, J. Hanzlík, Ch. Poullain, J. Hrušínský, A. Dvořáková, B. Leichnerová, L. Krbová a další. Scénář J. Menzel a J. Blažek. Kamera J. Šofr. Režie J. Menzel
00:00:00 Česká televize uvádí
00:01:50 -*Jmenuji se Bernard Spera.
00:01:52 Býval jsem knihovníkem na zámku Kratochvíle,
00:01:56 který v převratných dobách kolem roku 1918 osiřel.
00:02:00 Můj pán, vévoda Průkazský,
00:02:03 uprchl do Tyrolska, když byla obnovena samostatnost.
00:02:07 V těch pohnutých dobách
00:02:10 se kde kdo hotovil na zámku uchopit vládu do svých rukou.
00:02:13 Z toho vznikly všelijaké třenice a škoda na majetku.
00:02:16 Byl tedy čas, aby Národní shromáždění
00:02:19 jmenovalo u nás regenta.
00:02:22 Stal se jím pan Josef Stoklasa.
00:02:26 Nebyl šlechtic. Měl peněz, až mu padaly z kapsy,
00:02:31 vykal lokajům a svým dcerám říkal "Ty."
00:02:43 Byl vdovec a dcery měl dvě: Michaelu a Lotty.
00:02:48 A dvě vychovatelky.*
00:02:51 -Dnešní pošta.
00:02:57 -*Jakousi učitelku Ellen,
00:02:59 neurčitého věku, neurčitého pohlaví.
00:03:06 A pro jazyk francouzský povolal k nám Pařížanku Suzanne.*
00:03:23 KOSTRBATÁ HRA NA KLAVÍR
00:03:41 *Řečený Josef Stoklasa byl bohat.
00:03:44 Mohl zámek Kratochvíli i s přilehlými pozemky
00:03:47 za slušnou cenu koupit.
00:03:50 Ale nové zákony mladé republiky toho nedovolovaly.
00:03:53 A odtud, k jeho žalu, vznikly dlouhé tahačky.
00:03:57 Pan Jakub Lhota,
00:04:00 vůdce velkostatkářského křídla agrárnické strany,
00:04:04 mu měl získat přízeň poslanců a mocných.
00:04:07 Z druhé strany mu měl být nápomocen pan advokát Pustina,
00:04:11 hlava domkářského křídla téže strany.*
00:04:21 -Pracujeme ze všech sil a naše myšlenka získává půdu.
00:04:25 Selský stav je oporou státu, že ano.
00:04:29 -A z toho činíte závěry, že velcí statkáři jsou jeho nepřátelé?
00:04:34 -Dejte lidem něco země, ne příliš, ne málo,
00:04:38 a uvidíte, jak bude smetena humanitářská měkkost
00:04:43 a přitakávání záporným myšlenkám socialismu.
00:04:48 -Vidím, že jste zastáncem překonaného hospodářství.
00:04:53 -Hájím zájmy domkářů.
-Já myslel, že zájmy pana Stoklasy.
00:04:57 -No právě. Přes jejich zájmy jeho zájmy.
00:05:01 -Zajímavé. Jste přece jenom advokát.
00:05:05 -*Nakonec bylo rozhodnuto obnovit staré obyčeje a uchystat hostinu.
00:05:10 Tak trachtační, tak velikou a tak skvoucí,
00:05:13 že si nikdo na nic podobného nepamatoval.*
00:05:17 -Jalovec, nové koření, tymián, tumáte!
00:05:22 A nezapomeňte pytlík badyánu!
00:05:27 -*Uspořádat hon.
00:05:30 Tak znamenitý a tak vznešený, že se mu nic nevyrovná.*
00:05:34 -Rozumím.
00:05:36 Natřít sedla, vyčistit třmeny, udidla, ručnice.
00:05:41 Řemení na koroptve, tesáky na jeleny...
00:05:49 -*Honička v lesích je záminka k hostině, hostina k nádheře
00:05:53 a nádhera má zalepit hubu posměváčkům.
00:05:57 A vytřít utrhačům zrak.*
00:06:05 DOHRÁLA A POVZDECHLA
00:06:13 -Krásně jste hrála.
00:06:21 DÍVČÍ CHICHOTÁNÍ
00:06:37 -*Pro zvýšení lesku byl pozván hrabě Alfred Koda,
00:06:41 nejvýznamnější z našich sousedů.
00:06:44 Přichystali pro něj hostinský pokoj, nejhezčí na zámku.
00:06:51 Byl jsem pověřen vyřídit mu pozvání na hon a hostinu.
00:06:56 Hrabě Koda byl ale člověk pyšný jako čert.
00:07:00 Zdráhal se mluvit s lidmi, kteří nejsou hrabata nebo baroni.
00:07:08 A tak jsem pochodil špatně.
00:07:15 Nenašel jsem však odvahu to říct svému pánovi.
00:07:19 Přihlížel jsem jeho starostem a s obavami čekal, jak to dopadne.*
00:07:31 -Přijel už hrabě Koda?
-Dosud ne.
00:07:47 -Přijel už hrabě Koda?
-Jen klid, pane.
00:07:51 Skutečný aristokrat přijíždí vždy poslední.
00:07:55 -Ach, vítejte, vzácný příteli.
00:08:00 -Buďte zdráv! Přijel už hrabě Koda?
00:08:05 -Hrabě Koda? Možná už je na cestě.
00:08:09 -Jak, že "možná?!"
00:08:11 -Hrabě už nebyl několik let viděn ve společnosti. Je to podivín.
00:08:15 -Podivín, ale aristokrat.
00:08:19 -Můj syn, Jan.
00:08:24 -Moje dcera.
00:08:35 NENÍ SLYŠET
00:08:42 ZAFRKÁNÍ KLAKSONU
00:08:49 -Nádhera!
00:08:53 Nádhera!
00:08:55 Takový hon neuspořádal ani bývalý vévoda!
00:09:00 Tím zacpeme všem huby. Pardon.
00:09:08 Michaelo, jste půvab sám.
00:09:16 Jdu se převléknout.
00:09:24 TROUBENÍ NA LESNÍ ROH
00:09:43 -Kdyby se objevil hrabě Koda, ať se pustí za námi.
00:09:47 -Říkal jsem vám, že urozený host přichází vždy poslední.
00:09:51 -No jo.
00:10:17 -*Ale čert nikdy nespí.
00:10:19 Pár kroků před cílem jsme zlámali kolo
00:10:22 a od té chvíle započal běh podivuhodných událostí,
00:10:26 které vedly nakonec k tomu,
00:10:28 že pro mne až dosud poklidný život na zámku Kratochvíle
00:10:32 nenávratně skončil.*
00:10:35 ZAPRASKÁNÍ DŘEVA A ZARŽÁNÍ KONÍ
00:10:39 -A je-je-jej...
00:10:58 ZAVÝSKNUTÍ
00:11:37 -Au!
00:11:41 Chytej!
00:12:10 VZDÁLENÉ VÝSTŘELY
00:13:07 DĚTSKÝ SMÍCH
-Počkej!
00:13:30 HIHŇÁNÍ
00:13:40 -Nech mě!
00:13:46 VZDÁLENÉ VÝSTŘELY
00:14:25 -Nejste vy hrabě Koda?
00:14:33 -Hrabě...
00:14:35 -Hrabě Koda přijel!
-Hrabě Koda přijel!
00:14:39 -Jsem kníže Alexej. Můj sluha Váňa.
00:14:44 -Tak pojď...
00:14:47 -Pane kníže, prosím.
00:15:03 -Ham!
00:15:23 -To přeci není žádnej hrabě...
-Hrabě nebo kníže,
00:15:27 urozenost jako urozenost. Copak to dneska někdo pozná?
00:15:30 -Šampaňské! A kde je kaviár?
00:16:18 VÝSTŘELY LOVCŮ Z LESA
00:16:20 Poslechni, ty starej papriko! Pročpak tak okouníš?!
00:16:32 Kdepak my dva jsme se to vlastně setkali?
00:16:36 Nebyls ty písařem u pana de Montfri?
00:16:44 -No já...
-Oprašuješ knížky v regálech,
00:16:48 trpíš na ledviny a smrdíš krejcarem.
00:16:51 SMÍCH SPOLEČNOSTI
00:16:53 -Knihovníkem jsem. Ale pokud se mého vnitřního ústrojí týče, tak...
00:16:57 -To se ukáže, až budeš pít!
00:17:02 NENÍ SLYŠET
00:17:46 VZDÁLENÉ TROUBENÍ LOVCŮ
00:18:23 Jezme a pijme! Dejte sem krmi, tučný sýr, zvěřinu, ptáky!
00:18:28 Vše, co se rodí živé a vše, co se líhne z vejce.
00:18:32 Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše, co je oploutveno
00:18:36 a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích.
00:18:57 Číst a spát, a třeba pít nemírně víno,
00:19:00 není snad nic o sobě nic špatného.
00:19:04 Jenže věc závisí na tom, kdo ji dělá.
00:19:07 Je-li někdo hnidopich, propadne mu nejlepší kniha mezi prsty,
00:19:11 nejlepší lože se promění v pelech.
00:19:14 Nejohnivější víno zhořkne na jeho jazyku.
00:19:17 A vše, co u toho má, je jedině bolest hlavy.
00:19:21 Proto jest přáti, aby takový hnidopich
00:19:24 táhl ke všem ďasům a nepředstíral, že má záliby a lásky.
00:19:28 Že pracuje, když lenoší,
00:19:30 a že je zamilován, jakkoli myslí jenom na sebe.
00:19:33 Slečno, vy jste nabitá elektřinou. Au!
00:19:36 S dovolením, nahlédnu do vašeho osudí.
00:19:38 Jste dítě štěstěny, o vás se pánové poperou.
00:19:41 Dva, tři... Celá armáda.-A dál?
00:19:45 -Váš vyvolený jednoho dne pro vás přijede,
00:19:48 z dobré rodiny, možná i přikluše.
00:19:50 -Kdo je ten chlap?
-Známý pana Jakuba Lhoty.
00:19:53 -Takové individuum má náš pan Lhota za přítele?
00:20:02 Kdo je ten chlap?
00:20:06 -Známý pana Stoklasy.
00:20:11 -...pána sečtělého, nablízku, o kterém zatím netušíte.
00:20:17 Jehož duše je čistá a čeká jen na splynutí s duší vaší.
00:20:27 Á, etes-vous francais? Vy jste Francouzka?-Oui.
00:20:30 -A drží vás tu jen mlhavé naděje na něco neobyčejného,
00:20:34 co rozbuší vaše srdce hrdopýšky.
00:20:37 -"Hrdopýšky?"
-Je vais expliquer ce que c'est.
00:20:41 Čeká vás zázrak v podobě muže
00:20:45 milujícího, bohatého,
00:20:50 pod jehož nenápadným zevnějškem se ukrývá horoucí srdce.
00:20:54 -"Horoucí?"
-Cacher un coeur brulant.
00:20:58 -Cacher un coeur brulant...
00:21:14 TLUMENÝ ŽENSKÝ SMÍCH
00:21:21 -Váš přítel je skvělý zábavník.
00:21:24 -Můj? Vy žertujete. Pane Jakube, je to váš host.
00:21:28 -Můj? Ne.
00:21:32 -Kotero. Kdo je to?
00:21:36 -Přece člověk, na něhož jste tak dlouho čekal.
00:21:41 -Ne, pánové ne, prosím. Osud pánů je většinou nuda.
00:21:45 No tak prosím, a teď vaši ručku, madam.
00:21:48 NESLYŠNÉ ŠEPTÁNÍ
00:21:54 -Pane, rád bych vám ukázal nejlepší ránu brokovnicí...
00:21:59 -Já vím, já vím!
-...Jakou jsem kdy viděl.
00:22:04 -Hm, rozumím.
00:22:11 Ach, dámy...
00:22:22 -Pojďte se podívat!
00:22:30 -Vskutku božská rána. Kdopak takhle střílí?
00:22:34 -Já!-To jste slepý, že nepoznáte kozu od srnce?!
00:22:39 -Střílím podle plánu, neboť zvěř se příliš rozmnožila.
00:22:42 -Pěkná výmluva, ta koza je stelná!
-Pane, kde jste se tady vzal?
00:22:46 -Vzal, nevzal, teď je řeč o koze!
00:22:48 Když jsem byl na Litvě, složil tam jeden chlap podobným způsobem laň.
00:22:52 A víte, co se mu za to stalo? Hrabě Poražský ho pokropil broky.
00:22:54 Měl jich v zadnici nepočítaně. A ty se místo trestu vymlouváš?!
00:22:58 Jaké máš povolání?
00:23:01 Z jakých prostředků sis koupil ručnici, ty břídile,
00:23:04 ty hlupče, z rozumu přestírající vášeň k myslivosti?
00:23:08 Proč chodíš po lesích ty, chlapík od pera, jež se všeho bojí!
00:23:11 -Ven, vy pastucho!
-Copak věříš, na co ses zmohl,
00:23:16 člověče bez příhod a bez představivosti,
00:23:20 že všecičko je lež, co nepřesáhne váček na peníze?
00:23:23 Co nelze rožnit a zhltnout s cibulí?! -Pane.
00:23:27 Doktor, s nímž jste si tak prudce vyměňoval názory, je můj přítel.
00:23:33 Možná, že i vám přijde vhod věc ukončit.
00:23:37 -Je to mluvka a podvodník!
00:23:39 -Jsem kníže Alexandr Megalrogov, plukovník Mikuláše II.
00:23:43 Děkuji za příjemnou společnost. Poroučím se.
00:23:51 -To je škoda. Proč odešel?
-Znamenité představení.
00:23:58 -Pane!
00:24:06 Pane, takovéhle spropitné mi nedal ani můj bývalý pan vévoda.
00:24:12 -Je to kníže.
-Já to hned poznala. -Aristokrat.
00:24:16 -Tatínku, měli bychom zavolat Jeho Jasnost zpátky.
00:24:19 Prosím, prosím.
-Běž, běž.
00:24:28 -Kníže!
-Pane plukovníku!
00:24:34 -Haló, kde jste?!
-Vaše Jasnosti!
00:24:48 -Ten váš kníže byl famózní! Jsem nadšená!
00:24:51 -S tím knížetem jste udělal trefu, gratuluji. Noblesní žert.
00:25:39 -Miluji vás.
-Až jindy.
00:25:42 -Michaelo...
-Ne, pusťte mne, musíme se vrátit!
00:26:08 ZACHECHTÁNÍ
00:26:10 Áááá!
00:26:12 -Áááá!
00:26:20 ŘEV A SMÍCH KNÍŽETE
00:26:23 -Kníže je tady!
00:26:26 Kníže!
00:26:45 -Pij a jez, co srdce ráčí. Dopřej si všeho.
00:26:50 Měj se k světu, neboť toto období hojnosti
00:26:54 bude jednou vystřídáno krušnou dobou.
00:27:00 No?
00:27:02 Naper se paštik
00:27:05 a popadni hned celý pekáč, když ti podávají.
00:27:10 Čiň se, co můžeš, příteli,
00:27:12 neboť zanedlouho budeš opět pískat kudlu.
00:27:17 Pokud jde o ženské, nelez, Váňo, nikomu do zelí.
00:27:21 Ale očaruje-li tě nějaký kyprý loket, užij volnosti.
00:27:43 Vidím, že jste znamenití lidé. Dobré jitro.
00:28:14 -La famille.
00:28:19 Papa et a mom sont des parents.
00:28:23 Asseyez-vous droit.
00:28:37 HVÍZDNUTÍ
00:28:43 PRONIKAVÉ HVÍZDÁNÍ
00:28:49 CHECHTÁNÍ
00:29:22 ZAHVÍZDÁNÍ
-Uááá!
00:29:41 -Cornelie...
00:29:46 -Ty bys jen bral, Bernarde.
-Večer, Cornelie, večer!
00:29:58 -Vžum! A znova!
00:30:03 Šup! Áááá!
00:30:07 Pardon.-Pane, že se nestydíte.
-Slečno Ellen,
00:30:12 dvorská etiketa doporučuje po ránu jízdu koňmo nebo na zábradlí.
00:30:17 Obojí posiluje svalstvo zvané prdelní.
00:30:26 PRÁSKNUTÍ DVEŘMI
00:30:28 -Kdo je oslík, kdo je šejdíř..?
00:30:34 -Ua, ua, ua!
00:30:38 -Probůh, kníže, běžte na dvůr nebo do polí.
00:30:41 -Třesky plesky, Bernarde. Je zde nádherně rovná podlaha. Ha!
00:30:50 -Děti, máte mít hodinu klavíru!
00:30:53 -Á!
00:31:19 VYBRNKÁVÁ "ŠLA NANYNKA DO ZELÍ"
00:31:29 -Hepčí. Pardon.
-Pčík!
00:31:36 SVIŽNÁ VARIACE TÉŽE SKLADBY
00:31:56 -Mmmm!
00:32:01 Á!
00:32:03 Co ty zevluješ?! Nemáš co na práci?! Škubej!
00:32:15 ZAHVÍZDÁNÍ
00:32:24 Áááá!
00:32:37 Áááá...
00:32:42 -Proč se s ním zahazujte, proč ho krmíte, co vás za to čeká?
00:32:46 Je to dobrodruh. Jednoho dne se vám vysměje.
00:32:49 -Ano, kníže je veselá kopa.
00:32:52 -Lidé jako on nemají na práci nic jiného,
00:32:55 než kde by se bez peněz najedli a napili.
00:32:59 -Je to kníže.
-Arciblázen.
00:33:02 -Dodává Kratochvíli lesku a pomáhá mé věci, chápete?
00:33:06 -Pomáhá? Jestliže nás ten chlap zesměšní
00:33:09 a my budeme před zraky soudných lidí
00:33:13 platit za nějaké stvůry reakce, přičtěte si sám následky
00:33:17 této záliby v ničem, v nikom, v šaškovinách.
00:33:22 -Tak ho přiveďte.
00:33:31 Pozval jsem vás, pane plukovníku, abych vám...
00:33:36 Abyste konečně... Abych vás...
00:33:38 -Chápu, chápu, potřebujete poradit.
00:33:42 Tedy vaše Kratochvíle je velkolepý statek...-Má Kratochvíle?
00:33:47 -...a nechybí jí nic než krytá jízdárna a řádný psinec.
00:33:50 -Copak nevíte, že ten statek stále ještě není můj?
00:33:52 -Mít za těchto časů znamená míň, než myslíte.
00:33:55 -Pan Lhota slibuje za pány, advokát za kmány, a pořád nic.
00:33:59 -Jsem vaším hostem. Ale vraťme se k předmětu hovoru.
00:34:03 Postavte na rovince
00:34:06 mezi severním stromořadím a hřištěm
00:34:08 prostornou jízdárnu podle plánů, které vám zítra předám.
00:34:12 -Pane?
00:34:13 -Co to je, Kotero?
-Navštívenky.
00:34:17 Všichni okolní statkáři zvou našeho knížete.
00:34:21 -No prosím, záviděj nám vás, Jasnosti.
00:34:31 -Jsem věrný svému hostiteli.
00:34:44 -Chm!
00:35:18 -Čím to, kníže, že mluvíte tak dobře česky?
00:35:25 -Děkuji, že jste nepostřehl můj přízvuk. Velmi lichotivé.
00:35:29 Moje matka pochází ze zdejšího kraje.
00:35:32 -Šlechtična?
-Ano.
00:35:34 -Můžete nám prozradit ctěné jméno vaší paní matky?
00:35:39 -Perchta Rožmberská, otec generál Megalrogov, kníže Kirský.
00:35:43 -Neznám žádnou Perchtu v okolí.
-Doktore, kdybyste se radši staral,
00:35:47 abych co nejdříve dostal do vlastnictví Kratochvíli.
00:35:50 -Ale mou povinností je též se starat,
00:35:53 aby si z vás nikdo netropil blázny!
00:35:56 -Spero, co říkají knihy?
00:36:02 -Kronika rodu Rožmberků se zmiňuje o paní Perchtě.
00:36:06 -Pche, nesmysl! Perchta není!
00:36:13 RÁNA DO TALÍŘE
00:36:18 -Nedovolím, aby se kdokoli otíral o ctné jméno mé matky.
00:36:29 -Co to děláte?
-Minutu ticha za nebožku.
00:37:22 -Ááá!
00:37:46 -Perchta byla Bílá paní!
-Nevím, proč by měla být černá!
00:37:51 -A žila před třemi sty lety!
00:37:54 Takže, kdyby vás Perchta měla, dejme tomu, ve sto letech,
00:38:00 byl byste vy dnes nejméně dvousetletý!
00:38:04 -No a?
00:38:07 A víte vy, kolik je mně vlastně roků?
00:38:19 SVIŽNÁ SKLADBA
00:39:31 -La nature...
-La nature.
00:39:34 -La nature.
00:39:37 Un automne commence...
00:39:40 -Ca commence...
-Ca commence...
00:40:05 -Před rokem jsem byl málem u cíle. A co teď?
00:40:08 Odhad za odhadem. Komise za komisí.
00:40:11 Ministerstva, pozemkový úřad, průtahy.
00:40:14 -To dělá ten váš podařený advokát.
00:40:16 -Čert ví, komu ten zámek nakonec padne do klína.
00:40:20 -Za těchto okolností vy Kratochvíli stejně nedostanete.
00:40:25 -Jakže? Proč bych ji nedostal?
00:40:28 Vždyť nechci nic zadarmo. Vždyť ji chci koupit.
00:40:31 -Nabídl jste už nějaký určitý peníz? -Ne.
00:40:36 -Tím lépe. Jen, prosím vás, neukazujte, že jste bohat.
00:40:41 Za našich časů je dlužno dbát tří věcí.
00:40:46 Chodit v ošlapaných střevících, jíst uzenky a klapat zobákem.
00:40:52 No, však my se z toho časem dostaneme.
00:40:56 Ale tady, na okrese, si to příliš nerozházejte.
00:41:01 Nemohl byste získat Charouska?
00:41:04 -Charouska? Kdo to je?
00:41:07 -To je dobrý chlap.
00:41:10 Místopředseda organizace domkářů.
00:41:16 RÁNY SEKEROU
00:41:22 -Ále, kdopak nám to krade dříví?!
00:41:26 -To je sedlák Charousek.
-Tak sedlák?
00:41:31 Hned jsem si myslel, že to není žádný chuďas,
00:41:35 když místo souše krade metrové dříví.
00:41:52 -Co tu chceš, hastroši?
00:41:54 -Tak dost s pichem. Sbal si náčiní a hajdy.
00:41:58 -Starej se o sebe, maškaro!
-Já ti dám maškaru.
00:42:02 Chrapoune, hovnivále! Já ti dám maškaru!
00:42:08 -Tak to... To mi zaplatíte!
00:42:13 -Zaplatím, a rád! Zaplatím, a rád!
00:42:18 Já ti dám maškaru... Cha! Chachá!
00:43:04 LHOTA:Ovšem, bude s tím ještě hodně starostí...
00:43:08 -Pozor!
00:43:10 -Jediný způsob, jak získat takový majetek, je zřídit družstvo.
00:43:14 -Jaké družstvo? Co to povídáte? A kdo v něm bude?
00:43:18 -Vy, já, vaše dcera, můj syn,
00:43:23 Charousek a dalších pár slušných lidí.
00:43:28 -Michaela a Jan?
-Snad nejste slepý, příteli?
00:43:33 Zbývá už jen dohodnout datum sňatku.
00:43:44 -Jaká hanebná fraška!
00:43:46 Sotva mi ukázali nevěstu, už je ruka v rukávě!
00:43:49 -Jene...
00:44:12 -Le bleu est plus beau que le rose.
00:44:23 -(šeptem) Co to říká?
-Že modrá barva je lepší než...
00:44:27 Růžová.
00:44:39 -Mat.
00:44:41 -(šeptem) Cornelie, tak večer, jo?
00:45:02 KROKY NA SCHODECH
00:45:41 OPERNÍ ÁRIE A ŠPLOUCHÁNÍ VODY
00:45:49 PŘIDÁVÁ SE K ÁRII
00:45:52 -Cha, cha, chá!
00:47:17 MELANCHOLICKÁ PÍSEŇ O LOUČENÍ
00:47:36 "Vykonavše jako každého dne ranní modlitbu..."
00:47:39 -Co si to píšete, kníže?
-Plukovní deník.
00:47:43 Období, jež trávím s jediným vojákem,
00:47:47 mne neodvrátí od vojenských povinností.
00:48:14 -Pan Lhota přijel!
-Nechte všeho, dívky!
00:48:17 Venku je hezky, přivezl jsem vám Jana.
00:48:22 Aby vás vzal na výlet.
00:48:35 -Dobrý den.
00:48:46 -No tak... Jo. Jedeme.
00:49:27 RYCHLÉ KROKY NA CHODBĚ
00:49:46 -Vy chlape nenajedená!
00:49:49 To nemáte dost na těch poháněčích a bachařích?!
00:49:53 To musíte ještě shánět tajný?! Taková souš nemá žádnou cenu!
00:49:58 My jsme jich za starýho vévody odnesli!
00:50:00 A jakživ se nikdo neptal ani slovo!
00:50:03 A za republiky mi ten váš sluha zláme trakař a odnese sekeru?!
00:50:09 Já vám to spočítám na schůzi.
00:50:12 My vám ukážeme Kratochvíli, jestli jo, nebo ne!
00:50:17 -Zbláznil jste se? Kdo vůbec jste?
-Charousek!
00:50:22 Charousek, Charousek!
00:50:24 -Je to váš přítel, pane. Vaše věc se má tak,
00:50:28 že postupujete proti bezvýznamným pichům vskutku přísně.
00:50:32 Nemám na mysli vás, ale onoho hastroše,
00:50:35 jemuž se říká kníže Alexej.
00:51:06 CHRAPLAVÉ NASKOČENÍ MOTORU
-Nelekej se!
00:51:19 -Příteli, radím vám poznovu, abyste toho zběha poslal k ďasu.
00:51:24 Potom mi snad nebude zatěžko našeho místopředsedu uklidnit.
00:51:28 -Cože? Pan Charousek je místopředseda vaší strany?
00:51:32 -Ano. A váš kníže ho zkopal.
00:51:34 Kolikrát jsem vám dal na srozuměnou,
00:51:37 abyste nezacházel příliš daleko.
00:51:40 Ovšem vy se řídíte podle pana Jakuba Lhoty.
00:51:43 Vybral jste si nesprávného přímluvčího.
00:51:46 Lhotovy zájmy jsou jiné než vaše.-Mýlíte se.
00:51:49 Lhota má vliv, je to můj starý přítel.-Přítel?
00:51:52 Copak nevidíte, že vám sem nasadil toho svého hejska,
00:51:55 aby získal slečnu Michaelu?
00:51:58 A s ní pak Kratochvíli se vším všudy.
00:52:01 Pan Charousek udělá, oč ho požádám.
00:52:05 Jeho impulzivní vzkypění bylo jen dobráckou výstrahou,
00:52:08 abyste se nevzdaloval od svých starých spojenců.
00:52:12 My všichni jsme byli znepokojeni pro Jakuba Lhotu.
00:52:57 -Ublížila jsem vám nějak?
-Nemíním vyplňovat
00:53:01 kupecký rozpočet našich pánů otců.
00:53:05 -Nevím, o čem mluvíte.
00:53:08 -Vy jste svolila stát se léčkou chlapíka, který je v tísni.
00:53:12 Chce svatbou získat souhlas pro obcházení zákona.
00:53:16 Jestliže je můj otec zapleten do týchž úmyslů,
00:53:19 pak se marně snaží vnuknout mi svou vůli.
00:53:36 -Zastavte!
00:53:46 -Nechcete se projít?
00:53:50 Pojďte, projdeme se lesem.
00:53:54 -Jeďte!
00:54:08 -Jeď domů! Domů jeď!
00:54:14 A jsem vám k službám.
00:54:39 Uhni, no!
00:54:42 Á jedem!
00:54:44 Jeď! Z cesty!
00:54:48 Hóóó! Pozor, panstvo jede!
00:54:56 -Tu jours aprés...
00:55:00 VYZNÁNÍ ŠKOLNÍ LÁMANOU FRANCOUZŠTINOU
00:55:06 -Pour...
-Pour votre cher compagnon.
00:55:09 -Vous parlez francais?
-Jo.
00:55:16 -Merci, vous avez francais charmé.
00:55:33 -Ujistil jsem pana Charouska, že vy a onen hastroš
00:55:38 máte pramálo společného. A proto...
00:55:41 -A proto vám odpouštím škodu,
00:55:44 která mi byla spáchána na těle i na majetku.
00:55:48 Je mi opravdu ještě jednou líto, pane Stoklaso,
00:55:55 a jsem vám k dispozici ve věci Kratochvíle.
00:55:59 -Pan Jakub měl pravdu. Jste hotové dobrotisko, Charousku.
00:56:02 -Mám ovšem ještě jednu podmínku. Žádám omluvu.
00:56:07 Výprask, který jsem utržil, mě ještě dnes pálí.
00:56:10 -To se zařídí.
00:56:27 -Ten váš přítel je mluvka a podvodník.
00:56:34 -Miluji slečnu Michaelu. Pro ni jsem hotov ke všemu.
00:56:38 Dejte mi její ruku a já vám získám Kratochvíli.
00:56:51 -Jestliže vám přisvědčí, máte mé svolení...-Automobil!
00:56:59 Můj automobil.
00:57:35 HRA NA FOUKACÍ HARMONIKU
00:59:01 -Kníže je ten nejznamenitější vozka, který kdy vedl koně.
00:59:06 -Kníže měl hodně co dělat s koňmi, že ano?
00:59:10 -Pravdu díte, měli jsme jich na statku desítky.
00:59:14 -Zajisté jste je i hřebelcoval, soudě podle vašeho chování.
00:59:19 -Pane, jestliže vyhledáváte spor, začal jste z nesprávného konce.
00:59:23 Najděte si proto jinou příčinu k hádce.
00:59:26 Méně ješitnou a méně průhlednou.
00:59:28 A netvařte se jako milenec, který chce trestat dámu,
00:59:32 jež se starého čerta stará o vaši žlučovitou povahu.
00:59:36 Nezaplétejte ji do hádek, které mezi sebou máme
00:59:39 jen proto, že vaše čepice je příliš vysoká
00:59:43 a že mi váš výraz připomíná dřevěné hračky.
00:59:49 -Milosti, jakpak nemá na slečnu narážet pan Jan,
00:59:52 když mu jde právě o ni?
00:59:56 -Promiňte, ale vaše pomoc mi není právě vhod.
01:00:16 Zdá se, že vám štěstí přeje.
01:00:19 -To nic není proti štěstí, které měl jeden kapitán.
01:00:23 Měl fenu, která měla tak mohutný rozum,
01:00:27 že mu sloužila způsoben téměř lidským.
01:00:32 Řečený kapitán se nevyznal v umění vystačit se svými penězi.
01:00:38 A tak se jal hrát karty s pilnou snahou vyhrát stůj co stůj.
01:00:45 Když mu padla karta a když měl před sebou pořádnou hromádku,
01:00:50 vsadil všechno na tu jednu kartu.
01:00:54 Tu fena vylezla zpod stolu a nespustila oči z jeho rukou
01:01:00 až do chvíle, kdy si oddychl a shrábl peníze.
01:01:06 Kapitán zavázán ctí setrval u karet.
01:01:11 Ale fena, která se jmenovala Stella,
01:01:14 vrhla se na jeho kapsu
01:01:17 a jala se tak pronikavě štěkat a dorážet,
01:01:20 že se jí musel bránit holí.
01:01:22 Tu všichni vstali, honili zvíře sem a tam,
01:01:25 ale nemohli zjednat klid, leč by ji utratili.
01:01:29 A to kapitán nechtěl připustit.
01:01:32 -Pas...
01:01:34 -Nezbývalo mu, než aby poslechl vyzvání té psice...
01:01:38 -Pas.
-...a odešel.
01:01:43 Děkuji za hru, pánové.
01:01:59 KROKY NA SCHODECH
01:02:24 ŽENSKÝ SMÍCH
01:02:58 -Ten podvodník si myslí, že je to jen tak.
01:03:08 Napřed člověka poblázní a potom ho nezná.
01:03:11 A nesahej na mě!
01:03:20 -Ty jidáši, ty licoměrníku! Přeháníš to.
01:03:24 -Spero, od které doby si my dva tykáme?
01:03:28 Napij se.
01:03:31 -To nemáš dost Cornelie? To musíš i Susanne?
01:03:35 Cožpak se nestydíš, ty chlapíku, jemuž sedí padesátka v týle?
01:03:38 -Čtyřicet pět.
-Jednou musí býti řečeno nahlas,
01:03:42 že s velkou chutí jídáte z cizího talířku
01:03:45 a chodíte za děvčaty, jež vyrůstají pro jiné!
01:03:48 -Bernarde Spero, dej si zajít vztek a napij se.
01:03:53 Nejsem Stoklasovi za nic zavázán, leda že je krčmář
01:03:56 a vede účty o svých jídlech a postelích.
01:04:00 Ale to, co jsi řekl, dostačí, abych odešel.
01:04:05 Váňo, bal!
01:04:34 -Francouzky jsou obdařeny nádhernou kůží, co?
01:04:37 Nenávidím vás.-Já k vám necítím špetky nenávisti.
01:04:41 Nicméně jsem zavázán dát vám políček. Váňo, otoč se.
01:04:54 -Měl jste pramálo příčin domnívat se,
01:04:57 že stojím na straně vašich nepřátel.
01:05:03 *Zasloužil jsem si jiného přijetí, než se mi do stalo, ale nechť.
01:05:07 Tím hůře, jestli jste mi potupil a urazil.
01:05:11 Vidím, že si vážíte jen ran a chci vám je oplácet.
01:05:14 Budu vás mořit úskoky
01:05:17 a vymyslím si tolik léček, že vám bude brzy horko.*
01:05:22 -Kníže si osvojil takovou pravomoc
01:05:25 a vede si tak, jako by byli na Kratochvíli dva regenti.
01:05:29 -Je to starý pletichář a zbabělec.
01:05:32 Vytkl jsem mu jeho nemravné chování,
01:05:35 vlepil mu políček a on, pánové, on mi ho nevrátil.
01:05:40 -Pravíte, že kníže se nebránil?
01:05:43 -Lidé dobří, mějme se k činu a podle zásluhy mu oplaťme.
01:05:47 -Nemáte s knížetem něco osobního?
01:05:53 Spor, který vedeme, směřuje totiž jen k tomu,
01:05:57 aby jméno pana Stoklasy nedošlo úhony.
01:06:00 -I mně jde o věc ušlechtilou.
01:06:07 Provedeme knížeti nějaký kousek,
01:06:10 při němž se chytne za nos a odtáhne.
01:06:15 -A posun, posun, posun...
01:06:19 Výpad!
01:06:21 Zpět, výpad. Výborně, mademoiselle.
01:06:25 -Jak se drží zbraň?
-Tak, aby sedla rána.
01:06:29 -Znám hodně šermířských škol,
01:06:32 ale toto lze přirovnat jen škole východní,
01:06:34 která se vyznačuje záludností a těžko postižitelnými pravidly.
01:06:37 -Ano, my klademe důraz na grácii a eleganci pohybu.
01:06:41 -Troufal bych si vyrazit vám zbraň z ruky
01:06:44 a zasadit vám ránu na místě, které mi označíte.
01:06:47 -Jaké štěstí, že nemáte příčinu útočit.
01:06:50 -Kníže, nenechte se rušit a pokračujme.
01:06:52 Mladý pán se špatně vyspal.
01:06:54 -Á!
01:06:57 Výborně! Á, vzdávám se.
01:07:02 -Drahý kníže, pan Charousek přišel.
01:07:06 Lituji, je to drzý chlap, ale jsem na něj odkázán.
01:07:09 Nerad bych měl v kraji různice.-Chápu.
01:07:20 Tak spusťte.
01:07:27 No?!
01:07:29 -Hrom na vás. Dejte to z ruky!
01:07:32 Omluvte se.
01:07:35 -Za co? Za to zdravé dříví, které jsi ukradl?
01:07:42 -Vy jste se povedl.
01:07:45 Krást v revíru, který je málem můj?!
01:07:49 -Málem tvůj?
01:07:52 Že se nestydíš.
01:07:56 Copak jsi vskutku věřil, že budeš sedat v zámku za stolem
01:08:00 a dělit se s pány o půdu a o Kratochvíli?!
01:08:04 No to jsi naletěl! Co bys tak, brachu, řekl,
01:08:07 kdybych tě já požádal o polovinu tvých polností?
01:08:11 Ty kůže práskaná, ty hřbete, ty znáš tahy, pokud jde o tebe!
01:08:16 Myslíš opravdu, že pan Stoklasa je hloupější?!
01:08:20 Dnes sis dal do zobáku!
01:08:23 -Pana Stoklaso...-Ale až skončíme všechny ty tahačky
01:08:27 a statek bude náš, potáhneš s dlouhým nosem!
01:08:39 -Já hňup, já starý osel!
01:08:42 Místo, abych šel s krávou, která sama běhá,
01:08:45 chodím do zámku tahat se za nos!
01:08:48 Panská láska po zajících skáče!
01:08:55 Nažerte se!
01:09:00 -Neuhodl jsem váš záměr? Neřekl jsem onomu chrapounovi právě to...
01:09:04 -Cožpak už nemáte ždibec vážnosti?!
01:09:07 -Dokud se můžete, pane, vykřičet na nějakého zajíčka,
01:09:11 pokud vám budou pěnit krev pytláci a zloději dřeva,
01:09:14 potom bude svět krásný, neboť to vše se přihází uprostřed hvozdů.
01:09:18 -Jakým právem jste, člověče, poškodil přítele pana Stoklasy?
01:09:23 -Nedopustím, pane Pustino, aby kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv
01:09:28 podváděl či okrádal mého hostitele.
01:09:31 A "člověče" bych se neopovážil říci ani vám,
01:09:35 protože vy máte k člověku dál než ke své rodné vlasti.
01:09:39 -Je to falešný hráč. Já jsem sám pozbyl devíti stovek.
01:09:43 -A já tří set!
-Kterou hru máte na mysli?
01:09:48 -Tu, kterou jste včera tak zručně vyhrál.
01:09:51 -Poslední výhra, pokud vím, leží ve hracím stolku.
01:09:59 -Spero, otevřete.
01:10:10 -Proboha, kníže, co kdyby vám to byl někdo ukradl?
01:10:42 -Připomínám vám malou hru, do níž jste se zapletl.
01:10:46 Buď přímo, nebo nepřímo jste dával najevo, že vynikáte v šermu.
01:10:50 A já vás chci se svými přáteli ujistit, že tomu tak není.
01:10:54 -To má být výzva k souboji?
-Vy se chcete bít?
01:10:57 -Jde o pouhý žert.
-Avšak zvítězíte-li,
01:11:00 budeme přinuceni uvěřit všemu, co jste nám říkal.
01:11:04 Slibuji za přítomné dámy i za ostatní,
01:11:08 že každé vaše slovo bude potom platit u nás za bernou minci.
01:11:12 Jestliže ale sázku ztratíte, přijmete, co jsme vám přisoudili.
01:11:17 -Mám se bít?
-Ano.
01:11:20 -Pánové, vaši výzvu přijímám.
01:11:25 -Co je to?
-Tajemství.
01:11:38 -Dříve, než přistoupíme k vlastnímu zápasu,
01:11:42 vyslechněte, kníže, naše podmínky.
-Ano?-Ztratíte-li deset bodů,
01:11:46 nasadíme vám masku podle své chuti.
01:11:50 -Souhlasím.
-Začneme.
01:12:24 -Ó! Che!
01:12:27 Á!
01:12:30 Pardon, ano?
01:12:36 No, no, no...
01:12:54 Ten obrat, pane, ten se nehodí k ničemu,
01:12:57 snad o chviličku dřív nebo později.
01:13:08 Za starých časů jsem slýchával, že jeden kapitán se takhle oháněl.
01:13:13 A víte, jak to dopadlo? Ten dobrák přišel o ruku.
01:13:19 Ne ovšem, že mu ji ten druhý zasáhl.
01:13:22 Zemdlela mu tak příliš prudkým máváním,
01:13:25 že celá zčernala, jako když chytne sněť.
01:13:33 Ehm!
01:14:24 -Počkejte, kníže.
01:14:47 -Přichystali jsme pro vás odznak,
01:14:50 který jste, jak se zdá, v minulém století zapomněl.
01:14:53 -Klobouk barona Prášila.
01:15:02 (tichým hlasem) Slečno Michaelo.
01:15:10 Miluji vás.-Proboha.
-Požádal jsem o vaši ruku.
01:15:15 -Moc jste pil.
-Ano, jsem opilý vaší krásou.
01:15:19 Po všechen ten čas, co docházím na zámek, jen pro vás o něj bojuji.
01:15:29 -Pane barone, chcete si snad vysloužit
01:15:32 ještě spodky k svému kloboučku?
01:15:45 -Proč ne?
01:17:23 -Co tu chcete?!
01:17:28 Ne, pryč! Táhni pryč!
01:17:32 Au, jsem opařená!
01:17:38 Ničemové, ničemové!
01:17:40 Ničemové mizerní! Ničemové!
01:17:57 -Dal jste mi za vyučenou.
-Á!
01:18:00 Jste dobrým žákem té školy, které Spera říká flanderská.
01:18:03 Tři, čtyři lekce a měl bych z vás strach.
01:18:05 -Já vám dám Flandry, já vám lekci! Já vám dám...
01:18:10 Vy ničemové, všichni ven!
01:18:15 Ven!!!
01:18:18 A ty taky běž!
-Jau!
01:18:23 -Ukliď to.
01:18:28 -Mohli jste předpokládat, že umí šermovat.
01:18:31 Myslím, že jste se dopustili něčeho, co je nevhodné.
01:18:36 Měli byste se knížeti omluvit.
01:18:39 -Nu dobrá, máte-li takové mínění.
01:18:42 Ale v mé hlavě se ten nápad nevylíhl.
01:18:45 Já se neholedbal, že umím šermovat lépe než plukovník.
01:18:57 -Já se nechal přesvědčit Sperou.
01:19:01 -A kdo přivlekl ten klobouk?
01:19:03 -A co ten váš křik o baronu Prášilovi, pane Spero?!
01:20:04 -Já bych ten klobouk hodila do kamen.
01:20:07 -Klobouk si podržím.
01:20:10 Cítím, že to je pěkná líheň pro všelijaké myšlenky.
01:20:14 Zpod něj můžu říkat krásné nesmysly,
01:20:17 aniž má slova mohou způsobit nevoli.
01:20:20 Sbohem, regente! Sbohem, můj strakoši, má pokladničko.
01:20:25 -Co to říkáte?
-Přeji vám dobré pořízení,
01:20:28 půjčujte jen na vysoký úrok.
01:20:31 Chovejte v teple svá játra, kupujte půdu a držte se Charouska.
01:20:35 Cítím živě, že teď bych se měl rozplakat
01:20:38 a pronésti věštbu, co bude s advokátem.
01:20:41 Vidím, že se ten chlapík neožení, vidím, že ztloustne
01:20:44 a že bude pít pivovarskou břečku.
-Nerozumím vám.
01:20:48 -Říkám, že se Stoklasovi mění povaha, a že vás tady mají dost.
01:20:51 -Mlčte, pane.
01:20:52 -Naopak, zahrajeme si na toho Prášila, jak se patří.
01:20:56 Ten učísnutý vlas, nepřítomný duch. Budete zapleten do politiky.
01:21:06 Sbohem, hlupci z rozumu předstírající vášně starých časů.
01:21:11 Zítra odjíždím.
01:21:24 -Proč se konečně neusadíte?
-"Neusadíte."
01:21:29 U děveček a u knedlíků.
01:21:33 Že se nestydíš, tlamo nenajedená.
01:21:37 -Zase jsou v tom ty vaše ženské.
01:21:39 Popletl jste jim hlavu a teď berete do zaječích.-Ticho.
01:21:44 Povinnosti nás zavazují, abychom...
-Dobrý večer. -Dobrý večer.
01:21:49 -Co je?
-Pane plukovníku.
01:21:52 -Chceme jít s vámi.
-Mám starou pokrývku.
01:21:59 -Nebudeme vám překážet, kníže.
01:22:04 -Drazí přátelé, děkuji vám za věrnost.
01:22:08 Běžte, dám vám vědět.
01:22:22 -Pobláznil jste i ty ubohé děti.
01:22:25 Já se odtud nehnu, já už neudělám ani krok.
01:22:29 A vy taky ne.
01:22:31 -No, co to... Stát, kam s tím jdeš?!
01:22:36 Moje šaty! Vrátíš to okamžitě! Co si to dovoluješ?! Stát!
01:22:42 Zastřelím tě ze zálohy! To je zrada, dezerce!
01:22:48 Okamžitě zastavit! Pošlu tě na Sibiř!
01:23:27 -Pomóc, je tu tma! Bojím se!
-Zemři hladem!
01:23:41 -Kam mě unesete, kníže?
01:23:46 -Třeba do Paříže. Ale až zítra. Teď běž spinkat.
01:27:13 -Bílá paní Stoklasová!
01:27:18 -Napij se!
01:27:21 -Moje nejstarší víno. Spero, jak dlouho navštěvuješ můj sklep?!
01:27:27 Můj vzácný nočník!
01:27:32 Ráno ať oba dva zmizíte!
01:28:56 VZDÁLENÉ KOKRHÁNÍ
01:29:18 -Pane Stoklaso!
01:29:21 Já si z kopanců nic nedělám. Pojďte se domluvit.
01:29:25 Vy chcete zámek, my, domkáři, zase polnosti.
01:29:30 Tak k tomu přece žádnýho advokáta ani pana Lhotu nepotřebujeme.
01:29:37 Udělejme družstvo bez nich. Co vy na to?
01:29:42 -Pane Charousek,
01:29:45 lidem, jako jste vy, patří budoucnost.
01:30:15 HVÍZDNUTÍ
01:30:24 HVÍZDÁNÍ Z VEDLEJŠÍ MÍSTNOSTI
01:31:49 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
01:31:54 Česká televize 2019
Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené…
Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra.