O muži, který na osmdesátém kilometru dálkového pochodu přestal být hodný a poslušný. Český film (1987). Hrají: K. Heřmánek, S. Valentová, M. Pleštilová, Z. Geislerová, A. Kreuzmannová, O. Vlach, A. Procházka a další. Scénář M. Ležák. Kamera J. Čuřík. Režie Karel Kachyňa
00:00:25 Co je to za sklo, co tak jistě dělí nás,
00:00:29 co pronikání lepších citů brání.
00:00:33 Ta průhledná cize studená pevná hráz,
00:00:38 co dál tu stojí chladně mezi námi.
00:00:41 Co je to za sklo, co tak jistě dělí nás,
00:00:45 když tvoje já se zdá být mému ty tak blízko.
00:00:49 Ať je to jak chce, myslím, nastal čas,
00:00:53 aby se do toho skla zlýho něčím třísklo.
00:01:14 Co je to za sklo, co tak jistě dělí nás.
00:01:22 Ta průhledná cize studená pevná hráz.
00:01:30 Co je to za sklo, co tak jistě dělí nás,
00:01:34 když tvoje já se zdá být mému ty tak blízko.
00:01:38 Ať je to jak chce, myslím, nastal čas,
00:01:42 aby se do toho skla zlýho něčím třísklo.
00:01:47 Co s tím sklem, co dělí nás. Co s tím sklem, to sklo je tu zas.
00:01:55 Co s tím?
00:01:58 To sklo to je v nás. A tím to tak je.
00:02:06 Honzo! Nedělej to!
00:02:09 Jestli jdeš za nějakou děvkou, budeš litovat, Honzo!
00:02:12 Stále to cítím, jak pevně je v nás. To sklo co stále z tebe dělá cizí.
00:02:20 Na něž si kreslí květy zla mráz.
00:02:24 Co vzniká v nás, když ocitáš se v krizi?
00:02:28 Co s tím sklem, co dělí nás. Co s tím sklem, to sklo je tu zas.
00:02:37 Co s tím? Co s tím?
00:02:42 Honzo! Honzo vrať se!
00:02:46 Honzo!
00:03:21 JE SLYŠET KŘIK DĚTÍ A ŠTĚKOT PSA Z VEDLEJŠÍ MÍSTNOSTI
00:03:25 Uklidněte se tam, prosím vás, abych vás nemusel jít srovnat.
00:04:05 KŘIK DĚTÍ A RÁNY DO DVEŘÍ
00:04:13 Sakra! Co má zase tohle znamenat! Odvaž to!
00:04:17 Au! Tak ale už toho mám dost! Vám nestačí říct to česky?
00:04:22 -Já jsem jenom skákala do vejšky.
-Ona mě kopla!
00:04:26 Protože mi nadával. Řekl, že jsem s...
00:04:29 -To není žádná nadávka.
-A kvůli tomu se musíte rvát?
00:04:32 Je to nadávka. Já to řeknu a nebude to platit?
00:04:34 -Tak to řekni.
-Řekl, že jsem svině.
00:04:39 -To jsi jí vážně řekl?
-No s jako Sněhurka.
00:04:43 Honzo, už několikrát jsem vám řekl, že se k sobě budete chovat slušně!
00:04:46 -Je to jasný!
-Hm.
00:04:49 A on mi taky ještě řekl, že jsem k...
00:04:53 -No k jako Karkulka.
-Honzo!
00:05:06 Stůj!
00:05:14 Díky.
00:05:19 Děti se tady rvou jako psi.
00:05:22 Kdyby bouraly střechu, s tebou to ani nehne!
00:05:24 -To mi snad děláš naschvál.
-Nebude to moc fádní, co myslíš?
00:05:27 Madlo, prosím tě, já pracuju.
00:05:30 Buď tak hodná a postarej se o to, aby tady byl klid.
00:05:33 -Co je?
-Cos jí zas udělal?
00:05:38 Ty lotře! Pojď sem! Cos ji provedl!
00:05:42 -Já jí nic neudělal.
-Mně je nějak tak smutno.
00:05:46 -Proč je ti nějak smutno?
-Já nevím.
00:05:48 Jak to, nevíš? Když je mi smutno, tak vím snad proč, ne?
00:05:51 Pojďte děti, tatínek je přepracovanej.
00:05:54 -Bodejť bych nebyl přepracovanej!
-Tak proč pořád pracuje?
00:05:57 -Cos to řekl?
-Má pravdu.
00:06:01 Tak já to snad nakonec dělám pro svou zábavu, ne?
00:06:04 -Samozřejmě.
-Tak dobře.
00:06:07 Promiňte, železárny budou příští stanici?
00:06:10 Ještě máte čas, jedou tam všichni.
00:06:15 -Cože tak nalehko?
-Ježíš, já tam nechal aktovku!
00:06:22 Tak to není dobrej začátek.
00:06:29 -Co je zase tohle za blbost?
-Prosím tě, uklidni se.
00:06:31 Já jsem tak vynervovanej, že mám vážně strach, že se mi něco stane.
00:06:36 -Taky jsem byl u doktora.
-Cos dělal u doktora?
00:06:39 -Na EKG. Do prdele!
-Kde žes byl?
00:06:44 Co, kde jsem byl. Prostě jsem byl na takovým grafu.
00:06:48 A co vlastně hledáš?
00:06:50 Co bych hledal, druhou botu. Doktor mi doporučil sport.
00:06:53 Jestli ti to nevadí, tak si na ní dřepíš.
00:06:56 Ve 40letech totální lazar.
00:07:01 -Teď v noci chceš sportovat?
-Jo.
00:07:04 -Kam jdeš?
-Jdu se bavit!
00:07:08 Já vám ukážu, co je pro mě zábava!
00:07:33 Prosím vás, není tady někde telefon?
00:07:35 -Tamhle ho máš za tou stěnou.
-Díky.
00:07:41 -Je, pardon.
-Prosím.
00:07:50 To jsem já. Prosím tě, já jsem v tý telefonní budce u nás
00:07:54 nechal aktovku. Nemohla by ses tam podívat?
00:07:57 -Kde seš?
-Tady, na takový akci turistický.
00:08:00 Nepovídej! O půlnoci na turistický akci?
00:08:03 Já ti to potom všechno vysvětlím. Tak podíváš se tam?
00:08:06 -Sám si tam nemůžeš dojít?
-Vždyť jsem 30 km od Prahy!
00:08:10 -S kým seš tam?
-Sám jsem tady, úplně sám.
00:08:13 Běž do tý budky, je to moje jediná aktovka.
00:08:15 -Kdy se vrátíš?
-Zejtra. Snad zejtra.
00:08:18 -To víš, že tady nezarostu.
-Bu bu bu!
00:08:35 -Promiňte, to je prezenční listina?
-Na startovní lístek musíš do řady.
00:08:39 -Jenom bych se podíval.
-Koho hledáš?
00:08:41 -Eliška Roubová.
-Ještě tady nebyla.
00:08:55 -Vy se v tom vyznáte?
-Právě to študuju.
00:09:04 -Buďte tak hodnej.
-Vteřinku.
00:09:26 Pánové, co vám teď řeknu, je strašná hovadina.
00:09:29 Ale poněvadž to vymyslel soudruh ředitel, musím vás s tím obtěžovat.
00:09:33 Jedná se o rehabilitaci v Hamrech.
00:09:35 Podle starýho jste to měli dělat vy.
00:09:37 Nevím proč. Jde tam o to, proinvestovat prachy.
00:09:41 Co budou stavět, je fuk.
00:09:43 Takže je to práce pro nějakou šmíru, ne pro vás.
00:09:46 Díky, já mám.
00:09:48 Čili mu řeknu, že jste zaneprázdněný
00:09:50 a nabídnu to třeba tadyhle Vaňkový. Co chceš?
00:09:53 -Já jenom...
-Potom. Počkej vedle.
00:09:56 Takže jsme domluvený.
00:09:58 Jak myslíš, ale seznámit bysme se s tím snad měli.
00:10:02 Když už něco odmítáme...
00:10:03 Ale neodmítáte, máte jinou práci. Děláte na tý zotavovně, ne?
00:10:08 Stane se něco, když se na to podíváme?
00:10:11 Co by se stalo, prosím tě?
00:10:15 Tady jsem to... Klidně si to prohlídněte.
00:10:17 Já jenom, že děláme něco podobnýho v menším měřítku.
00:10:20 Rekonstrukce rodinnýho domku pro invalidní paní na vozíku.
00:10:24 No, domek a ústav, to je snad rozdíl.
00:10:27 90 milionů na 120 lůžek. Na tom vážně ještě nikdo nedělá?
00:10:31 Ne. Jestli to chcete dělat vy, mně jenom spadne kámen ze srdce.
00:10:37 Ale kluci, pozor, je to rychlovka. Nějaká vypiplaně funkční
00:10:40 architektura se jim nebude hodit do krámu.
00:10:43 Chce to čistě rutinu, jinak se zbytečně zamotáte do problémů.
00:10:47 Pacienta s omezenou pohyblivostí nemůžete honit z patra do patra.
00:10:52 Naopak mu musíme umožnit maximální svobodu pohybu v objektu i okolí.
00:10:57 Žádnej věžák a ještě k tomu tady.
00:11:00 Pochopitelně. Já jen jako investor chci připomenout,
00:11:05 že by bylo netaktické opomíjet nároky dodavatele.
00:11:09 No tak s dodavatelem určitý problémy samozřejmě budou.
00:11:13 Například použití typizovaných sociálních jader je vyloučený.
00:11:17 Už proto, že se do nich ten invalida s vozejkem nedostane.
00:11:20 Jistě, účel stavby je prioritní. Ale pro nás je teď rozhodující čas.
00:11:25 Pokud nezačneme stavět do konce pětiletky,
00:11:28 vyškrtnou nás z plánu a nebude se stavět nic.
00:11:30 Cože? To snad ne!
00:11:33 To je podmínka ministerstva. Jinak nám zruší finanční limit.
00:11:39 Já vím, že je to šibeniční lhůta.
00:11:42 Mně je to jedno, já jsem svobodnej.
00:11:44 Ale tady kolega má rodinu. Náročnou!
00:11:49 Hlavní zásada je ta, že to musíme udělat,
00:11:52 jako bysme byli sami odkázaný na vozík.
00:11:56 Jako bysme to stavěli sami pro sebe.
00:11:58 -Aby každej zdravej záviděl.
-Přesně tak.
00:12:01 Načež si vzájemně přivodíme šikovnej úraz.
00:12:12 Prosím tě, neblbni, seš jak malej. Chceš to dělat nebo ne?
00:12:15 Mně to nějak zavání podrazem.
00:12:18 Proč si Crha vymyslel takovou habaďůru, že to není nic pro nás?
00:12:22 -Třeba si to opravdu myslel.
-Jak chceš, je to tvůj kamarád.
00:12:28 Kamarád!
00:12:31 Jeníku, co ty tady, kamaráde! Ty taky? Tos mi udělal radost.
00:12:37 Já si myslel, že jsem sám takhle blbej. To jsme to dopracovali.
00:12:41 -No, to jo.
-Hele, pojď sem.
00:12:47 -Šup tam s nim.
-Ne, já nechci.
00:12:49 No tak, šup tam s nim, ať máme sílu.
00:12:53 -S dovolením. Čí to je?
-Honzy.
00:12:56 Zrovna mu říkám, že já nesmím. Znáte se, ne?
00:13:00 -Bohužel.
-Nápodobně, pane architekte.
00:13:03 Schovejte si to. Prosím vás, proč ho pořád svádíte?
00:13:06 -Ale už mu nenadávej.
-To si říkáte kamarád?
00:13:08 Nemůže každej vědět, že jsem zgruntu novej člověk.
00:13:11 -To se povedlo. S kým seš tady?
-Já jsem tady sám.
00:13:15 Sám? Tak jdeme spolu. 100 km jako chřástalové. Tak se na mě nemrač.
00:13:21 -To by se to spalo, co?
-To jo.
00:13:26 Tak jdeš na to? Bodejť! V posteli ať hnijou paprikové.
00:13:32 Jeníku dělej, převlíkej se. Musíme vyrazit.
00:13:36 Já jsem připravenej.
00:13:37 Takhle můžete jít na procházku do Stromovky, ale ne 100 km.
00:13:41 Jak jdu a v čem jdu, to vám snad může bejt jedno, ne?
00:13:43 Počkej, to vážně nemáš jiný boty?
00:13:45 To jsou dobrý boty. Chodím v nich z práce a do práce...
00:13:49 -Jeníku, ty jsi vůl.
-Hlavně, že jste si vzal flašku.
00:13:53 Pojď.
00:14:12 -Proboha, to se tady taky běhá?
-To jsou blázni.
00:14:15 Ti už budou ráno zase tady.
00:14:18 Promiňte, můžete nám říct, co pro vás znamená dálkový pochod?
00:14:22 Pocit, že pro sebe něco dělám, něco pro svoje zdraví.
00:14:25 -Děkuju. A vy?
-Já jsem tady omylem.
00:14:29 -Děkuju. A vy?
-Já asi taky.
00:14:41 Kolik jsme toho asi ušli?
00:14:43 Ještě asi 30 x tolik a máte to za sebou.
00:14:46 Jéňo, pamatuješ v Košicích na ten pochoďák na Spiš?
00:14:48 To bylo 70 km s plnou polní.
00:14:51 Jenomže s tím rozdílem, že tys jel s kuchyní a já šlapal.
00:14:54 Nepovídej! Proč si teda myslím, že jsem šel?
00:14:58 Představ si, Šárko, že my 2 se známe už od průmyslovky.
00:15:02 Nerozlučný jako siamský dvojčata. Co?
00:15:09 -Co je s tebou?
-Nic.
00:15:11 Možná jdeme na pana architekta moc rychle.
00:15:14 Ale ne, on je nasranej, viď? To tě pořád ještě drží ta rehabilitace?
00:15:18 Prosím tě, nech toho aspoň tady.
00:15:20 No, vidíš, že mám pravdu. To je palice, co?
00:15:25 Počkejte moment, já si odskočím.
00:15:44 Honzo, ještě včera jsem se pohádal s ředitelem.
00:15:48 Řekl mi, že je to všechno moje vina, že vás neberu dost u huby.
00:15:53 Architekty musíš neustále kopat do prdele. Doslova to řekl.
00:16:11 -Ani tohle ne?
-Jednou mě z toho klepne pepka.
00:16:17 Jim vůbec nejde o to, aby se postavil dobrej a lacinej barák.
00:16:22 Jde o to, aby se splnil plán, aby mohli prošustrovat 3 mil. měsíčně.
00:16:29 Proto se taky staví paneláky, protože jsou nejdražší.
00:16:35 Zase nic?
00:16:36 Kdybych přišel na geniální fór, jak postavit v Praze
00:16:40 olympijskej stadion za 5 korun, tak to odmítnou,
00:16:44 protože by nesplnili plán. Chápeš to?
00:16:49 -A co tady?
-Jsou to všecko zločinci.
00:16:56 No to bysme se na to podívali.
00:17:12 Pane architekte, prosím vás, dejte mi tu lahev.
00:17:15 Nezlobte se, ale já bych byla klidnější, kdyby byla u mne.
00:17:18 Dejte mi ji.
00:17:20 Vám opravdu tolik záleží na tom, aby nepil?
00:17:22 A vám je jedno, že člověk s takovou vitalitou a rozhledem se upíjí?
00:17:26 -Copak ho není škoda?
-Jak pro koho.
00:17:29 -Vy ho nemáte rád?
-Ne.
00:17:35 Co tam dělá tak dlouho? Vladimíre! Vláďo!
00:17:39 Už jdu. Já jsem se tady nějak zamotal.
00:17:42 To je dojemný, jak se o něj staráte. Byla byste skvělá maminka.
00:17:48 -Dejte mi tu lahev.
-Já už jsem jí vypil.
00:17:51 -Vy nemáte děti?
-Ani mít nechci.
00:17:55 Nenacházím k tomu dost odvahy.
00:18:00 Tak se podívej, jak to vypadá. Jednou se oženíš, budeš mít děti.
00:18:05 Kam utíkáš? Samozřejmě, že budeš mít rodinu.
00:18:09 A to budeš před dětma, v práci a všude...
00:18:13 Vždyť je to nechutný. Nehledě na to, že je to nehygienický.
00:18:16 Tak ale!
00:18:19 Pro mě to není tak samozřejmé vnutit někomu existenci
00:18:21 v tak nejisté době.
00:18:23 Co je s váma? Pojďte mi někdo pomoct.
00:18:26 Co když se vás to dítě jednou zeptá:
00:18:27 Proč jsi mě přivedl do takovýho světa plnýho násilí
00:18:30 a já nevím ještě čeho. Co mu odpovíte?
00:18:33 Abych měla koho tejrat, dítě moje, to mu odpovíš.
00:18:42 -Jdeme.
-Já už dál nejdu.
00:18:44 -Co blbneš?
-Bolej mě nohy.
00:18:46 -To rozchodíš, pojď.
-Nerozchodím.
00:18:49 -Tak šťastnou cestu.
-Honzo, neblázni.
00:18:56 Pan architekt ví nejlíp, jak je na tom.
00:18:59 -To seš fakt tolik naštvanej?
-Ne.
00:19:02 Kapánek jo, viď? Vrať mi tu flašku. Těbůh.
00:19:18 Tak a teď to pěkně rozšlápneme, ať to cítí celý tělo.
00:19:21 Jinak to nemá význam. Hezky si pročistíme plíce, provětráme hlavy.
00:19:29 Nechtěla bych nakupovat na lístky v obchodě.
00:19:33 Nechtěla bych šlápnout v lese na minu.
00:19:35 Jano?
00:19:38 Kde je Jana?
00:19:42 Nechtěla bych místo domu najít jenom trosky.
00:19:45 Po troskách a střepinách se nedá chodit bosky.
00:19:48 Po míru toužím jako holub po letu.
00:19:51 A vy ho chcete taky, jestli se nepletu.
00:19:54 -Co chceš, tatínku?
-Co tady děláš?
00:19:57 Já se tady pěkně slyším. Uááá! Slyšíš?
00:20:01 Ukaž. V některých zemích mají místo tužky pušky.
00:20:08 To tě baví, chodit do toho kroužku?
00:20:10 Já nevím. Když tam choděj holky.
00:20:12 A kdyby holky skákaly ze střechy, tak skočíš taky, co?
00:20:17 Hele, první odpadlík.
00:20:19 -No jo, páníček se trochu přecenil.
-Páníček? Prďolka!
00:20:33 Baf! Honzo, ty blázne, co tady děláš?
00:20:37 Tam ta rata tý tá!
00:20:40 Uvidíš, že ti to prospěje. Přijdeš na jiný myšlenky.
00:20:44 Poznáš něco novýho. Nenech se, prosím tě, přemlouvat.
00:20:53 -Víš, jaká by to byla hlína?
-No to by byla hlína, kdybys šel.
00:21:02 Ty blázne bláznovskej, mě by ani ve snu nenapadlo, že půjdeš.
00:21:07 -No jo, no.
-Co je? Že jsme přijeli pozdě?
00:21:10 Ale ne. Vždyť je to nesmysl, blbnout tady, bloudit po nocích,
00:21:15 místo abysme přišli na něco pořádnýho,
00:21:18 na nějakej schůdnej kompromis či co.
00:21:21 Prosím tě, vyprdni se na kompromisy a pojď.
00:21:23 Tady jsi proto, abys na všechno zapomněl.
00:21:26 Já mám zrasovaný nohy.
00:21:27 Že ses na to blbě obul, za to si můžeš sám.
00:21:30 Tak jestli můžeš, tak pojď a jestli ne, ahoj. Stejně už máme zpoždění.
00:21:33 -Tak jdeš?
-Hm.
00:21:41 Já bych taky rád, aby konečně po mně stálo něco velkýho.
00:21:45 Doma se pořád diví: Ty věčně něco kreslíš, kdy ti už něco postaví?
00:21:52 -Papej vitamíny, ať něco vydržíš.
-No to čumím!
00:21:59 Jestli chceš potěšit maminku, měl bys nakreslit něco podobnýho.
00:22:01 To neznáš moji mámu. Kdybych nakreslil takovouhle hospodu,
00:22:05 tak mi řekne: Měl jsi radši prodávat zeleninu
00:22:08 a ne hyzdit lidem vesnice.
00:22:10 Aspoň bys vydělal nějakou korunu.
00:22:18 To se ti teda povedlo! Teď na nás určitě někdo vlítne.
00:22:21 No, už je to tady.
00:22:24 -Nějaký přání?
-Koukáme, jakej tu máte palác.
00:22:28 -Občané sobě, pane.
-Hotovej klenot.
00:22:32 -Za vesnici krásnější.
-To musela vymyslet hlava!
00:22:36 -Držíme krok s dobou.
-A co pivo?
00:22:39 -Nekřič, vzbudíš celou vesnici.
-Pivo je tu aspoň dobrý?
00:22:42 Pokrok nezastavíte, pane.
00:22:47 Roberte, šetři síly.
00:22:48 Právě uvažuju, jestli si ten zbytek neodběhnu.
00:22:51 -Buďte zdráv, pane.
-Nápodobně.
00:22:55 -Ten má zase den. Robine!
-Dyť ho nech, ať se vyblbne.
00:23:00 Dyť blbne pořád.
00:23:02 -Nebo bys radši starýho prďolu?
-Proč prďolu?
00:23:11 KŘIK ROBERTA A ŠTĚKOT PSA
00:23:27 A to je člověk, ve kterým mám hledat oporu.
00:23:32 Kriste pane, co to vidím!
00:23:34 No jo, přistavěli si patro. Asi nějakou ubykaci.
00:23:37 -Nazdar, páni architekti.
-Dobrý den.
00:23:39 -Dobře, že jedete.
-Pane Pešta, co to má znamenat?
00:23:42 Oni chtěli, jestli by tady nemohli mít taky klubovnu.
00:23:46 Jakou klubovnu! V investičním záměru je psáno zbrojnice!
00:23:51 Já vím, ale vždyť šlo jen o zvednutí fasády z týhle strany.
00:23:55 Pane Pešta, co jste to postavil za kasárenskou zrůdu!
00:23:59 -To je něco tak necitlivýho!
-Roberte nevyskakuj.
00:24:02 Uvědom si, že to ty lidi dělají zadarmo a z dobrý vůle.
00:24:05 Ale co je mi do toho? Jak já teď budu vypadat?
00:24:11 Pane Pešta, co váš výtah? Jak jste daleko?
00:24:13 -Jo už jezdí, už funguje.
-No sláva!
00:24:17 -Vlastně mám problém.
-Copak?
00:24:20 -Nechcete se podívat?
-Ale jo, jistě. Prosím, pojďme.
00:24:23 Já se stydím, že jsem pod tím podepsanej.
00:24:25 -Ještě se budeš mockrát stydět.
-To ty už neumíš, co,
00:24:27 Starej fotr alibistickej!
00:24:29 Honzo, neposlouchej ho! Víš, že jenom provokuje.
00:24:32 Ty blbečku naivní!
00:24:34 Ukaž mi něco nepoctivýho, co po mně za těch 15 let stojí!
00:24:37 A ukaž mi něco, čím se můžeš pochlubit!
00:24:40 Pánové, prosím vás, já jsem to měl zkonzultovat.
00:24:43 Je to moje vina. Odpusťte. Nezlobte se.
00:24:48 Já ho chápu. Jediný, co vás nakonec uspokojí, bude, jestli tady po vás
00:24:53 něco dobrýho zůstalo, jestli jste tady nebyl zbytečně.
00:24:57 -Děkuju vám, pane Pešta.
-Ten má uši!
00:25:01 Povidla, ochutnejte. Ještě je musím zahustit.
00:25:04 Já nevím, pane Pešta. Já, když se o mě pokoušel infarkt,
00:25:08 myslel jsem, že už je se mnou amen, s překvapením jsem zjistil,
00:25:12 že myslím jenom na ženský.
00:25:14 Jako že jsem si toho tady ještě moc neužil, víte?
00:25:17 Ano, to taky. Pěkná ženská, když jste ji potěšil a ona vás,
00:25:21 to si tady můžete připsat k dobru.
00:25:23 -A když ji nepotěšil?
-To si musí napsat veliký mínus.
00:25:29 A když se vám podaří vymyslet kvalitní barák,
00:25:32 to přece taky uspokojí, ne?
00:25:34 Dokud ho někdo nepostaví.
00:25:35 To bych si radši připsal k dobru tu ženskou.
00:25:37 Pozdě bycha honit!
00:25:39 Jste ještě mladý, ještě si toho dost užijete a dost toho vymyslíte.
00:25:48 -Nasávat, pane architekte, nasávat.
-A co dělám?
00:25:53 Musíte pořádně. Zkuste to ještě, jste přece chlap!
00:25:57 To je právě otázka.
00:26:04 To mám za to, že jsem na vás tak hulákal, co?
00:26:07 Já vás to pak naučím.
00:26:11 I kvůli tomuhle sem potřebuje výtah,
00:26:13 aby si mohla všechno dělat sama.
00:26:15 Zásobuje celou rodinu, sousedy. Kdyby sem neměla přístup...
00:26:21 Říkal jste, že máte problém. Tak na zdraví vaší paní.
00:26:26 Spolykala nějaký prášky, ženská jedna zatracená.
00:26:32 Už je zas doma.
00:26:35 Víte, já jsem myslel,... nešel byste se na ni podívat?
00:26:42 Budeš mít výtah do sklepa, celou kuchyň ti předěláme,
00:26:45 koupelnu, všechno si budeš moci udělat sama.
00:26:49 Uděláme ti sjezdovku do zahrady. Všude budeš moci jako každej.
00:26:56 Tak se na něj aspoň podívej, přijel až z Prahy, kvůli tobě.
00:27:03 Nedělej ze sebe takovou chudinku, Seš zdravá, tak se koukej vzchopit.
00:27:17 No konečně! Maruško, pan architekt je na to specialista.
00:27:19 Vymejšlí celý ústavy pro postižený lidi.
00:27:22 Já chci jen umřít.
00:27:24 Paní Peštová, to, co říká váš muž, je pravda, žádná milosrdná lež.
00:27:30 Člověk má umřít najednou a ne po kouskách.
00:27:40 Tak to vidíte.
00:27:42 Ale vy sám tomu věříte, že to dobře dopadne, ne?
00:27:45 Věřím, nevěřím. Musím věřit!
00:27:52 Seš mladej, zdravej, nabitej nápadama, samozřejmě geniálníma.
00:27:57 Myslíš si, dejte mi šanci a uvidíte. Svět bude čumět.
00:28:01 Napoprvé to zblbneš sám, to se může stát.
00:28:04 Podruhý to pro změnu zničí dodavatel
00:28:06 a pak se nedohodneš s investorem.
00:28:08 Ale pořád si věříš, pořád jdeš dál.
00:28:11 Říkáš si: Jednou to přece musí vyjít.
00:28:14 -Podívej.
-Hm.
00:28:17 A najednou koukáš, už nejseš mladej ani zdravej, nápadů poskrovnu.
00:28:23 A výsledek? Ani vlastní děti tě neberou vážně.
00:28:27 -To mluvíš o sobě?
-Jo.
00:28:29 Honzo! Ne, počkej. Tam!
00:28:37 No jo.
00:28:43 -Teď?
-Ne.
00:28:49 Teď!
00:28:56 Tak tohle už jsem neviděl takových 20 let.
00:29:05 -Ty už toho taky pamatuješ.
-Je, hele, on je tady?
00:29:09 Vždyť ty bys klidně mohl bejt její otec!
00:29:12 -To bych mohl.
-Nechtěla bys bejt jeho dcera?
00:29:18 Najez se pořádně. Tak si vem, neblbni.
00:29:25 Roberte!
00:29:33 Co ho to vzalo? On se naštval?
00:29:38 Já nevím. Já už se v něm nevyznám.
00:29:48 Když jsme táhli k Jaroměři, ať si nám to kdo chce věří,
00:29:51 zašli jsme si k starý bábě na večeři.
00:29:56 -Večeři jsme měli...
-Hele, Honzo, a co nohy?
00:29:58 -Co nohy?
-Už tě nic netlačí?
00:30:01 Já nevím, proč si všichni myslíte, že jsem nějakej lazar.
00:30:04 Já! Bejvalej sportovec, všestrannej běžec!
00:30:07 A kam jsi běhal? Pro pivo, viď?
00:30:09 To bys koukala! 110 metrů překážek pod 15 vteřin!
00:30:13 Předveď!
00:30:21 Tak moment.
00:30:29 Ke startu, připravit, pozor, teď!
00:30:58 To bylo skvělý, to se ti fakt povedlo.
00:31:04 Ne, že bych si myslela, že seš nějakej brambora, to nakonec vím.
00:31:07 Ale nečekala bych, že se dovedeš takhle odvázat.
00:31:11 Kam pořád koukáš? Co jsi ještě běhal?
00:31:15 -Už nic.
-Jendo, ukaž.
00:31:18 Prosím tě, počkej tady chvilku, já hned přijdu, jo?
00:31:26 ŠTĚKÁNÍ PSA
00:31:38 -Co tady děláš?
-To bych se snad měla zeptat já!
00:31:45 -Tak za děvčátkama ses rozběhl.
-Prosím tě, vždyť je tu s Robertem.
00:31:50 Takovej starej chlap a takhle tady blbne.
00:31:53 Prosím tě, uvědom si, že neděláš ostudu jenom sobě.
00:31:57 Když už nebereš ohled na mě, tak mysli aspoň na děti.
00:32:00 Vždyť se ti ta holka směje, prosím tě!
00:32:02 Mně? Aspoň někdo se směje, to ty už vůbec neumíš.
00:32:06 Jazykolamy, jsou zábavné.
00:32:09 Je to věc, že umím tahle slůvka, budu tím pádem světový.
00:32:16 Ohromím i spolužáka Dufka, stěží ta slůvka vysloví.
00:32:22 -Tati, my se nemůžeme koukat.
-Tati.
00:32:26 Teda Honzo! To se dělá, tatínkovi? Co? Tak pojď!
00:32:34 -Ne!
-Pojď sem!
00:32:39 -Ne!
-Já ti jí podržím.
00:32:41 -Ne!
-A nahoru. A další pán na holení.
00:32:45 Ne! Mě ne! Tak co jsem říkal!
00:32:48 -Co je to tady zase! No tohle!
-Tak dost už!
00:32:52 -To je náramná zábava!
-A na maminku!
00:32:56 -Na maminku!
-Neblázni, Honzo!
00:33:03 Jestli tady někdo dělá ostudu, tak jsi to ty.
00:33:06 Co tě to vůbec napadlo? Tos mě přijela kontrolovat nebo co.
00:33:10 A děti necháš doma.
00:33:11 Najednou se staráš o děti. To je dojemný!
00:33:15 Madlo, prosím tě. Tu aktovku si našla?
00:33:20 Jo.
00:33:21 -A boty jsi mi přinesla?
-Ne.
00:33:25 No dobře. Ale pamatuj si, že ty jsi začal první.
00:33:28 S čím jsem začal. Že chci konečně udělat něco pro svoje zdraví?
00:33:33 -Tak pojď, zavezu tě.
-Ne, to nejde.
00:33:36 Aby mě neviděla? Stejně už mě viděla.
00:33:38 -Kvůli regulím.
-Tak víš co? Běž si dělat kašpárky.
00:33:48 ŠTĚKÁNÍ PSA
00:33:50 Teda Bobino, co tady děláš? Madlo stůj!
00:34:01 Co s tebou mám dělat? Tak pojď, jdeme.
00:34:15 Eliško! Do prčic! Pojď.
00:34:31 -Prosím vás, nešel tady někdo?
-Ne.
00:34:37 Bobino.
00:34:56 Bobino!
00:35:12 Eliško! Eliško!
00:35:40 Eliško!
00:35:45 Honzo!
00:35:53 Já bych se potřebovala o něčem poradit.
00:35:56 -A o čem?
-Když tady se to nějak nehodí.
00:36:01 -Prosím.
-Děkuju.
00:36:16 -Když tady je na to moc světlo.
-Tak počkáme.
00:36:24 -Honzo, já jsem asi frigidní.
-Ty?
00:36:33 No a co Robert? Robert o tom ví?
00:36:37 Ten říká, že se to poddá. Ale to říkali i ti předtím.
00:36:43 To víš, to je...
00:36:47 Ty seš vlastně jedinej mužskej, kterýmu můžu důvěřovat.
00:36:51 -Tak jsem si myslela...
-Co sis myslela?
00:37:04 Počkej!
00:37:09 Kolvara! Ne! Kolvara! Tys to nevzdal, ty hrdino!
00:37:18 Kdes přišel k tomu psovi? Pojď sem, ty kluku!
00:37:24 Počkej, ty seš holčička. Ty ses někomu ztratila.
00:37:27 Pojď dostaneš cukrle.
00:37:31 To se vám teda povedlo, pane inženýre.
00:37:33 -Měla jste si ho líp hlídat.
-Co já s ním teď mám dělat?
00:37:36 -To je vaše starost.
-Musíte mi s ním pomoci.
00:37:39 Vy jste se rozhodla o něj pečovat. Bobino!
00:37:43 Počkejte, pane Kolvara, vy se na mě zlobíte kvůli té rehabilitaci?
00:37:46 Ale já jsem opravdu nevěděla, že existuje váš návrh.
00:37:49 Tak teď už to víte.
00:37:50 Počkejte, jak vám to mám dokázat, že jsem vás nechtěla podrazit?
00:37:53 Mně je to jedno.
00:37:56 Jéňo, ty kluku! Počkej! Pamatuješ, jak jsi vyhrožoval, že mě zabiješ?
00:38:01 Rozumíš? Jéňa, kterej neuhodí ani vánočního kapra.
00:38:06 Honzo, vždyť já bych se kolikrát zabil sám.
00:38:13 Tak na shledanou. Pojď, Bobino.
00:38:15 Ne, to není Bobina. Počkej. Jak ti říkají, ty ubohá němá tváři?
00:38:22 -Majda, Pajda, Ajda.
-Je to Bobina.
00:38:24 -To není Bobina.
-Pojď, ty pitomečku.
00:38:28 Honzo!
00:38:34 Prosím tě, neválej se tady. Vstaň.
00:38:38 -Pojď.
-Nech mě.
00:38:41 Tak jsem tvůj šéf nebo ne, co?
00:38:48 -Ani tohle ne?
-Celkem nic, ale není to špatný.
00:38:53 No sláva, aspoň něco.
00:39:01 A co tohle?
00:39:02 -Takhle se ladí rádio, ne?
-Cože?
00:39:05 -No, dvouma knoflíkama, ne?
-Aha.
00:39:21 Uáááá!
00:39:22 -Co je? Stalo se něco?
-To lechtá.
00:39:26 Podívej, Eliško, kdybych věděl, že ti můžu nabídnout...
00:39:30 Že ti můžu poskytnout všechno, co k tomu patří, tak... Rozumíš?
00:39:34 Ne.
00:39:38 Já prostě nejsem ten typ, kterej by tohle mohl jen tak, chápeš?
00:39:46 Vždyť já bych vzplál jako stará stodola.
00:39:48 Všechno bych hodil za hlavu. Rodinu, děti, práci.
00:39:52 A přitom bych to někdy s takovou chutí udělal.
00:39:55 Udělej jednou, co chceš. Rozbij sklo.
00:40:00 Eliško!
00:40:10 Eliško promiň, ale já nemůžu.
00:40:16 Vždyť já to nemůžu udělat ani tomu Robertovi.
00:40:27 A tys tomu vážně uvěřil, že jsem frigidní?
00:40:41 -Proč jsi na mě nepočkala?
-To zrovna!
00:40:47 -To ona tě tak zřídila?
-To jsem si roztrhl v lese.
00:40:51 Málem jsem se utopil.
00:40:53 -Tys ji viděla?
-Pěkně žárlí.
00:40:58 Ty znáš nějakou ženskou, která nežárlí?
00:41:00 -Ale na tebe?
-No promiň!
00:41:05 Byl jsi vůbec někdy nevěrnej?
00:41:11 Copak na to mám čas? Bobino, pojď!
00:41:26 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:41:30 Kdyby sis to rozmyslel, tak tady v Lomech jede autobus.
00:41:34 Ještě něco ujdu.
00:41:45 To nic, jenom musím jemně. Au! To je ale blbec blbej!
00:41:51 -To je všechno moje vina.
-Ale ne.
00:41:53 Měla jsem vědět, že to napoprvé nemůžeš ujít.
00:41:56 -Když si taky vezmeš tak blbý boty!
-Co boty! Nohy neslouží!
00:42:02 Jé, voda. Schválně, kdo tam bude první.
00:42:15 Počkej.
00:42:20 Jsem první! Jsem vítěz!
00:42:36 Hele, Vaňková s Crhou.
00:42:41 Pst, potichu.
00:42:55 Pojď.
00:43:20 SYKÁ BOLESTÍ
00:43:31 Dám ti čistý ponožky a jede se domů.
00:43:34 Musíme vůbec někam jet? Není nám tu dobře? Auuu!
00:43:39 -Bolí?
-Vzrušuje!
00:43:42 Jauvajs! Já když si vzpomenu, jak jsem byl tenkrát pitomej...
00:43:47 Byl jsi správnej.
00:43:49 ZVUK LETÍCÍCH LETADEL
00:43:55 -Byl jsem blbej.
-A teď už nejsi?
00:44:14 Co je to za sklo, co tak jistě dělí nás.
00:44:22 Ta průhledná, cize studená pevná hráz.
00:44:27 Aby se do toho skla zlýho něčím třísklo. No!
00:44:32 Stále to cítím, jak pevně je v nás. To sklo co stále z tebe dělá cizí.
00:44:38 Na něž si kreslí květy zla mráz.
00:44:42 Co vzniká v nás, když ocitáš se v krizi.
00:44:47 Co s tím sklem, co dělí nás. Co s tím sklem, to sklo je tu zas.
00:44:55 Rozbít sklo, co stále tu je. Rozbít sklo, jen o to mi jde!
00:45:06 Rozbít!
00:45:10 Rozbít!
00:45:26 ZVUK LETÍCÍCH LETADEL
00:45:37 Jsi krásná.
00:45:44 Hladká jako dětská prdýlka a voníš jako čerstvá jitrnička.
00:45:57 -Honzo, ne, někdo přijde.
-Neboj, nepřijde, Bobina hlídá.
00:46:01 -Neblázni, Honzo, no tak.
-Blázním. Krásně blázním!
00:46:07 -Honzíku, prosím tě...
-Proč?
00:46:12 Udělej jednou, co chceš. Rozbij sklo.
00:46:15 -Honzo, mysli na rodinu, na Madlu.
-Madla ať si najde jinýho soumara.
00:46:19 -Tak mysli na děti.
-Ty už jsou skoro dospělý.
00:46:22 A co Robert?
00:46:26 Eliško, já tě miluju.
00:46:31 Miluju tě od první chvíle, co jsme se poznali.
00:46:33 A celou dobu se ohlížím jenom na Roberta. Má smůlu.
00:46:37 Honzo, ne! Honzo, já nechci.
00:46:41 Honzo, nedělej to! Honzo, prosím tě ne!
00:46:44 PLESKNUTÍ FACKY Au!
00:46:59 Bobino, pustíš to! Bobino, budeš se se mnou tahat?
00:47:04 Bobino stůj!
00:47:08 -Bobino, fuj! Necháš to!
-Slyšíš? Dej to sem, Bobino!
00:47:17 Bobino! No co je to.
00:47:24 -Promiň, já se omlouvám.
-To je všechno moje vina.
00:47:29 -Ale to je nesmysl.
-Ukaž. To byla šupa, co?
00:47:36 -Já tě mám vážně rád.
-Vždyť já tebe taky.
00:47:52 Eliško!
00:48:08 Eliško, proboha tě prosím, počkej!
00:48:12 DĚTI: Eliško, počkej. Počkej, neutíkej nám, Eliško.
00:48:29 No tak, Bobino, tak pojď. No pojď honem.
00:48:49 Tak pojď, ty srabíku. Nic nevydržíš.
00:49:18 Tati, co je to s tebou? Proč jsi tak vykulenej?
00:49:23 -To víš, pokouší se o něj mrtvička.
-Hele nemel a vem si ji radši.
00:49:28 Víš kolikátej až jsi? 143.
00:49:31 To není závod. Každej jde, co ujde.
00:49:34 -Tak proč se tak honíš?
-Ty seš moc chytrej, viď?
00:49:40 To byla minuta, než jsem zjistila, že Bobina zůstala s tebou.
00:49:43 -Podívej se, jak vypadá.
-Ty taky. Ty ses s někým pral?
00:49:47 -Ale ne.
-Určitě máš hlad.
00:49:52 -Máš kartičku?
-Co? Jo kartičku.
00:50:00 -Já už stejně končím, tak...
-Ale razítko si zasloužíš.
00:50:06 -Chceš řízek, nebo koláče.
-Všechno.
00:50:16 Necháš toho!
00:50:17 Mami, pojď sem!
00:50:23 ELIŠKA: Je možný, aby byli 2 lidi do sebe zamilovaný celej život?
00:50:28 HONZA: Je možný, aby se 2 lidi celej život okouzlovali?
00:50:32 A jedem! Hej hop!
00:50:36 -Teď já!
-Tak polez!
00:50:38 To víš, že jo. Hej rup! A ještě jednou.
00:50:47 To je prima, tati, že jsi s náma, že ještě nepojedeš domů.
00:50:51 Dneska ještě ne, ale zejtra musím bejt v Praze.
00:50:54 -Jééé.
-Vždyť tady máte mámu, ne?
00:50:56 Jenže s ní není taková legrace jako s tebou.
00:50:59 Maminka je křehký tvor vhodný na mazlení a ne na rvačky.
00:51:03 Aby sis to, tatínku, vzal k srdci.
00:51:10 Počkejte tady chvilku.
00:51:19 Co chceš?
00:51:20 Všude tam kde jsi ty půjdu s tebou taky já.
00:51:27 -Nech toho.
-Co je?
00:51:32 Ty si zas odjedeš a já se tady s nima mám popelit jako kvočna.
00:51:37 -Já chci taky žít.
-Co to je to tvoje žít?
00:51:42 Copak tohle je nějaká dovolená? A ještě k tomu bez tebe.
00:51:48 Chtěla jsi chatu, koupil jsem chatu.
00:51:52 Ty bys byla nejradši, kdybych seděl doma v kleci,
00:51:55 zpíval jako pták Ohnivák a snášel zlatý vejce.
00:51:58 To by se ti líbilo, co?
00:52:00 Já nevím, dokud jsme neměli nic, jen ty děti, tak nám bylo líp.
00:52:10 Tati! Co je to s ní? Vždyť ona odumírá!
00:52:15 Jestli tady někdo odumírá, tak jsem to já.
00:52:19 Tak prosím, tady to máš černý na bílým.
00:52:23 -Na, chceš to?
-Tak co, už je ti líp?
00:52:26 Kdepak, ty koláčky mě úplně dorazily.
00:52:30 To je dneska den, co? A ten vzduch!
00:52:33 Zrovna mě napadlo vzít to direktně do Prahy.
00:52:37 A nemáš chuť si tu stovku dojít? Už je to jenom 35 km.
00:52:42 Když děláš něco pro zdraví, měl bys to dělat pořádně.
00:52:45 Zvlášť, jestli ti to doporučil doktor.
00:52:48 Tak děti, do auta. Jedeme.
00:52:53 To víš, hochu, jsi už prostě rozhrkaná mašina. Tak pojď.
00:52:58 -Jano, dej sem ten lístek.
-Ty to chceš dojít, tati?
00:53:01 -Vem mě s sebou.
-To bys neušla, kočičko.
00:53:04 -Copak už ani nerozumíš legraci?
-Ne, teď už ne.
00:53:13 Tati! Na, ta se ti bude hodit.
00:53:22 Rehabilitační bazén je místo, na který by se měl každej těšit
00:53:26 jako malej Bobeš na rohlík. Vzdušnej, žádná zatuchlá,
00:53:29 deprimující kachlíkárna. Člověče, teď mě napadá kruhovej skleník.
00:53:36 No pokračuj.
00:53:37 V ochozech by vedly po spirále mezipatrový chodby, žádný schody.
00:53:41 Vnitřní stěny by byly prosklený a umožňovaly by výhled na bazén.
00:53:45 Takže nejen komunikační centrum, ale zároveň společenský.
00:53:49 Něco jako čumenda.
00:53:50 Ale znáš to, jak to vypadá, když ty skleněný parády nikdo neudržuje.
00:53:55 To už je optimističtější kachlíkárna.
00:53:57 Ale je to šikovný, ne?
00:53:59 No, kdyby to bylo prosklený i ven, aby tam šlo denní světlo...
00:54:03 No, že nejsem blbej.
00:54:06 Hele, přivezl sis Madlu? Já jsem si Elišku přivezl.
00:54:24 Počkej!
00:54:28 Tak co, jak to jde? Jo, to se to běhá, když je za kým.
00:54:33 Když spatříš děvčátko vnadné, kámen ti ze srdce spadne.
00:54:39 Hned se ti navrátí na 100% ztracený temperament.
00:55:01 Například dveře k lodžiím. Musí být netypové?
00:55:04 Musí. Jestli si myslíte, že ne, zkuste si sednout na židli
00:55:08 a dostat se na dvůr normálníma dveřma.
00:55:10 Dobře. Zkusme na to jít z druhé strany.
00:55:14 Je lodžie z hlediska léčebného nepostradatelná?
00:55:18 Pane inženýre, když si budeme klást takovýhle otázky...
00:55:21 Ne, prosím vás. V konkrétním případě máte pravdu...
00:55:24 Položíme si jinou otázku: Co chcete stavět?
00:55:26 Ne. Promiňte. Zvažte si, prosím vás, všechno v klidu.
00:55:31 Bylo by škoda, kdybychom ztroskotali
00:55:33 na zbytečném maximalismu.
00:55:39 To je jeho povinnost zajistit dodavatele.
00:55:41 Takže lávku do zahrad si můžeme škrtnout, protože nejsou tesaři.
00:55:45 Ochozy jakbysmet, lodžie jsou přepych.
00:55:47 A místo záchodů namrskáme typový buňky.
00:55:52 Já nevím, proč tady ty invalidy šmírujeme.
00:55:56 To, co po nás chce, jsme klidně mohli nakreslit doma.
00:55:58 Tak se na to vyprdneme, no.
00:56:01 Ty kouříš 2 najednou? A nehul pořád.
00:56:09 U Elišky po tom koncertě jsi vykouřil 40.
00:56:13 Ty už si vážně koleduješ o infarkt.
00:56:15 -Jak to víš, že jsem byl u ní?
-Vím to. Vím všechno.
00:56:19 Jsi si tak jistej?
00:56:20 Eliškou bych si tak jistej nebyl, ale tebou jo. To ty bys neudělal.
00:56:24 Jak víš, že bych to neudělal, ty bambulo!
00:56:26 Tak proč jsi to neudělal? Protože jsi moc opatrnej!
00:56:30 Tomu říkáš opatrnost?
00:56:31 Chceš bejt s každým zadobře. To je ta tvoje předposranost!
00:57:08 Prosím vás, nechte si toho.
00:57:11 Považoval jsem za nutné seznámit vás se stanoviskem dodavatele.
00:57:14 Prosím, tady je inženýr Bártek.
00:57:16 Musím se přiznat, že jsem už dlouho neviděl
00:57:19 tak pěkný a propracovaný projekt. Skutečně všechna čest.
00:57:24 Jenomže tohle vám nikdo nepostaví. Rozhodně my ne. To je past na plán.
00:57:30 Ale plán je přece od toho, aby se plánoval, ne?
00:57:33 Nezlobte se, ale já nemůžu zatáhnout podnik
00:57:36 do takový ztrátový akce.
00:57:37 Na tomhle bych při nejlepší vůli nedokázal prostavět
00:57:40 měsíčně 300 000.
00:57:41 A já potřebuju milion, abych s tím vůbec mohl přijít na podnik.
00:57:45 Zkuste to někde jinde. Ale moc nadějí vám nedávám. To je realita.
00:57:53 Splněnej plán a tučný prémie. To je realita.
00:57:59 Prostavěný miliony a stovky typizovanejch paneláků,
00:58:02 tisíce typizovanej bytovejch jader, na kterých architekt nemá možnost
00:58:07 změnit ani fous, to je taky realita.
00:58:09 A že ten panelák stojí o 1/3 víc než slušnej zděnej barák
00:58:12 a z těch typizovanejch jednotek se nedá udělat
00:58:15 nic pořádnýho, to je, samozřejmě, taky realita.
00:58:20 Postavit dům byla vždycky největší oslava lidský dovednosti
00:58:24 a smyslu pro krásu. Copak už jsme na to úplně zapomněli?
00:58:35 -Honzo!
-Jo, už letím.
00:58:46 Seš grogy, co? Ale seš dobrej. Kdo ti dal do nosu?
00:58:50 Ale, sem se narazil.
00:58:52 Viděls Vaňkovou s Crhou? To je mrcha, co?
00:58:54 Ta za nic nemůže.
00:58:56 Ty si myslíš, že si neumí spočítat, co z toho má? Víš co mě napadlo?
00:59:00 Proč bysme si nemohli střihnout tu rehabilitaci v rámci akce Z.
00:59:04 Hromada lidí tam najde práci. Jen najít toho mocnýho
00:59:06 spravedlivýho, kterej by se toho ujal. Přemejšlej o tom.
00:59:13 -A hoď s sebou. Počkám tě nahoře.
-Jak nahoře! Co je to za kravinu!
00:59:20 Vedení do jisté míry předvídalo nynější problémy a uložilo mi,
00:59:23 abych pro nejkrajnější případ zajistil návrh přitažlivý
00:59:26 pro dodavatele, který, proč vám to zatajovat, je na světě
00:59:30 a domnívám se, že je poctivé vás s ním seznámit.
00:59:34 Ujišťuji vás, že prosazení vašeho návrhu považuji za věc své cti.
00:59:39 -Kdo to dělal? Šárka Vaňková.
-Z vašeho ústavu.
00:59:47 -A inženýr Crha o tom ví?
-Tady je podepsaný.
00:59:50 -Proč jste nás o tom neinformoval?
-Domníval jsem se...
00:59:54 -Vy jste se neměl co domnívat.
-Jak jste mohl jednat s 2. stranou?
00:59:58 -Já jednal s inženýrem Crhou.
-Především jste měl jednat s náma.
01:00:01 To je podraz, co jste na nás udělal.
01:00:04 Prosím vás, nekřičte na mě. Já vám nemusel vůbec nic ukazovat.
01:00:08 -Pochopte, že já chci to, co vy.
-A z čeho tak máme soudit?
01:00:12 Velice se přimlouvám, abyste se pokusili, alespoň v určitých
01:00:15 detailech, vyjít vstříc realizaci, abychom prokázali dobrou vůli.
01:00:19 A kdo bude určovat míru té dobré vůle?
01:00:23 Je to darebák nebo ne. Rozhodně to na nás vytáhl, abysme změkli.
01:00:28 Honzo! Vystup!
01:00:41 Honzo!
01:00:48 -Honzo! Co je?
-Já nevím.
01:01:03 Robine!
01:01:15 KLAKSON AUTA
01:01:25 Nevyprávěj mi aspoň, že se nic nestalo.
01:01:27 To vidím jemu na nose a tobě na očích.
01:01:30 Nestalo se nic, co by stálo za řeč. A teď už mi dej pokoj.
01:01:35 Ale za facku to stálo. Mě by zajímalo,
01:01:37 jak se něco takovýho může stát
01:01:40 tak super serioznímu a opatrnýmu pánovi.
01:01:44 -Že bych se v něm mejlil?
-Přihořívá.
01:01:49 -Vyspala ses s ním?
-Bohužel.
01:01:52 Děkuju za upřímnost. Já stejně věděl, že to takhle dopadne.
01:01:56 Bohužel ne, ty máku.
01:02:08 -Máš na to něco?
-Co?
01:02:12 Taková hovadina. Lokni si trochu.
01:02:19 Žádnej šnaps, hroznovej cukr. To kvůli tomu děvčátku?
01:02:25 To je ale nádherný. Ještě k tomu v takovejch pérkách.
01:02:31 Jen aby to dokázala ocenit. Někdy je zajímavější, co pro věc
01:02:38 děláme, než čeho se od ní dočkáme. Cesta za vytčeným cílem povznáší.
01:02:46 Ale ty už jsi dneska skončil. 100 jako taková není buchta maková.
01:03:03 -Žádné potíže?
-Zatím nic.
01:03:10 Tomu se říká nervózní srdíčko. Kolik kouříš?
01:03:14 -Asi 40.
-Pane jo.
01:03:17 Chce to sport, pobyb, alespoň rekreačně. A to kouření omezit.
01:03:30 Uvidíš, až se z toho vylížeš, tak vyrazíš znova.
01:03:35 Měl bys na chvíli vysadit, hodit všechno za hlavu.
01:03:38 Anebo jít a vyřídit si to s přítelem Crhou.
01:03:40 Buď tak nebo onak, ale nic uprostřed.
01:03:43 -Já teď musím za Madlou.
-Samozřejmě, rodina především.
01:03:47 Ne, já jsem jí slíbil, že půjdeme za Janinou na vystoupení.
01:03:50 Já vím, že musíš. Tak já jdu na pivo. Ahoj.
01:04:19 Naber si vzduch do dlaní, dobře jej uschovej,
01:04:22 nejvzácnější ze všech klenotů.
01:04:24 Až nebude k dostání ani na prodej a svět se změní v dým a temnotu,
01:04:29 pak otevřeš tu svou skrýš a nadýchneš se zhluboka.
01:04:33 Stále čerstvé jarní povětří nikdy už více nespatříš
01:04:38 ani jednou do roka.
01:04:40 Kolem dokola je svět, může-li se světem ještě nazývat.
01:04:43 Nebe je ocelová mříž, svět je terč, my jeho střed a na něm nápis:
01:04:50 Pozor nedýchat! A to ne, a to ne, to se nesmí stát.
01:05:01 Už skončila?
01:05:04 -Co říkala?
-Nevím, ale říkala to moc hezky.
01:05:14 Až tady jsem pochopil, jak ten pokrok dělá z lidí morčata.
01:05:17 Co myslíš, že dělal náš prapředek, když uštval nějaký zvíře?
01:05:21 -Nacpal si panděro a odpočíval.
-Lehl si do postele.
01:05:26 Do pelechu zalezl, dloubal se v nose a nevstal,
01:05:29 dokud mu nekručelo v břiše.
01:05:33 Kdepak v 6 ráno do práce, ve 3 padla a pořád dokola.
01:05:38 Ta pravidelnost, to je to, co nás ničí.
01:05:41 Co chodím na pochody, přestalo mě zlobit srdce i paměť se mi vrátila.
01:05:48 -A hlavně mám chuť do života.
-To vám závidím.
01:05:51 Neboj, všechno přijde. Pro dnešek máš dost.
01:05:56 Nespi, nameleš si.
01:05:58 Tady se opři a zastav si nějaký to auto.
01:06:04 Sportu zdar!
01:06:18 -Tady někde musí bejt ta odbočka.
-Ukaž.
01:06:38 -Pojď. No tak pojď.
-Já jdu.
01:06:53 Proč se tváříte tak tragicky?
01:06:55 Chtěli na mě návrh montovaný stavby,
01:06:57 tak jsem to dal Vaňkový. Moc toho neumí, ale na tohle stačila.
01:07:02 Něco jsem jí potřeboval dát.
01:07:04 V pořádku. Nás jenom zaráží, proč jsi nám to neřekl.
01:07:07 Já vám to neřekl? Vždyť už to všichni dávno vědí.
01:07:11 Nakonec, v klidu jste si udělali své, udělali jste to krásně,
01:07:15 a dál se uvidí. Tak o co jde?
01:07:17 Samozřejmě, že dají přednost montovaný stavbě,
01:07:19 když mají na výběr. Prostě jsi nás podrazil. A vědomě.
01:07:22 Víte co, pánové? Pojďme se na to podívat z mýho hlediska.
01:07:27 Můžu já si dovolit odmítnout zákazníka?
01:07:30 Vždyť mu ten šmejd rádi nakreslí všude jinde.
01:07:34 -Dobrý večer.
-Paní Švábová, pěkně prosím...
01:07:44 No tak, pánové.
01:07:47 Jeníku. Roberte.
01:07:56 Jezdit budou nákladním výtahem jako ve fabrice.
01:07:59 Ti hůř postižení se vůbec nedostanou do zahrad.
01:08:02 Bez pomoci nepůjdou ani na záchod. Budou odkázaný na ošetřovatelky.
01:08:06 Ale smyslem rehabilitačního ústavu je dát pacientům pocit sebedůvěry.
01:08:12 To není zotavovna, ale márnice. Navíc je to ošklivý až hrůza.
01:08:17 Proč mi to říkáš? Copak si myslíš, že jsem blbej?
01:08:20 Kluci, kdybyste věděli, jak mě to samotnýho už všecko sere.
01:08:25 Tenhle stav, kdy dodavatel je všemocnej Pánbůh.
01:08:28 Nesvádějte nic na dodavatele. Vám je milejší tohle svinstvo
01:08:32 než obhájit kvalitní práci.
01:08:33 Když si můžeme my dovolit riskovat rok práce, která pak přijde nazmar,
01:08:37 jak to, že tu sílu v sobě nemáte v sobě vy, náš šéf?
01:08:41 Vždyť jste tady kvůli tomu a ne abyste nám říkal, jakej je stav.
01:08:44 Roberte, ty seš chytrej kluk, proto tě mám rád, fakt.
01:08:49 Ale seš tak naivní, že seš až blbej.
01:08:51 Pověz mi, kde by tě nechali v klidu kreslit a dělat na věci,
01:08:54 o který se na 90% ví, že takhle nemůže bejt realizovaná. Kde?
01:09:00 Tenhle přepych vám umožňuju já, abyste si mohli hrát a vymejšlet.
01:09:09 Vladimíre, jednou tě zabiju.
01:09:16 Honzíku...
01:10:49 -Honzo, máš telefon.
-Co je?
01:10:54 -Telefon.
-Jak to, že spím v košili?
01:11:00 Prosím. Jakej vysavač? Nekecej!
01:11:16 Teda jak seženem neděli sklenáře.
01:11:18 Už je na cestě.
01:11:25 -To sklo tady, to je pěknej průser.
-To si rozbil on sám.
01:11:28 -Cože? On se toho taky zúčastnil?
-No právě.
01:11:32 -Ale jak jsme mohli takhle...
-To přišlo samo.
01:11:36 Ale byl jsi fantastickej. Ty zářivky, co rána to zásah.
01:11:40 -To jako já, jo?
-To jako ty.
01:11:45 Tak co tady sedíš? Dělej taky něco!
01:12:13 Vy jste to tedy doopravdy přepískl. Pojďte, podržte se.
01:12:17 To je dobrý.
01:12:19 Kolvara! Sestři pozor, to je největší
01:12:21 vytrvalec mezi projektanty.
01:12:23 A největší vztekloun.
01:12:28 -Takhle už neujdete ani metr.
-Ale dojdu.
01:12:32 S tímhle člověkem já nikam nepojedu.
01:12:35 Teda chlapi, kde jste se všichni tak namazali?
01:12:42 Honzo, já jdu s tebou. Honzo, počkej na mě.
01:12:47 My jsme kamarádi. Honzo, neopouštěj mě.
01:12:59 Teď ale nevím, čeho všeho se můžeme vzdát,
01:13:02 aby projekt utrpěl co nejmíň,
01:13:04 abysme nevypadali jako úplný idioti.
01:13:06 Tati, Jana se zas dívá na nějaký drasťárny. Běž jí to vypnout.
01:13:10 Proboha, co v tý televizi zase dávají.
01:13:15 Co je ti? Tys jí něco udělal?
01:13:23 -Tak řekni, co se ti stalo.
-Proč pořád všude mluví o raketách?
01:13:29 -A kvůli tomu pláčeš?
-Protože bude válka.
01:13:33 Ale jdi ty. Pojď sem. Jak jsi na to přišla?
01:13:41 -Všude o tom mluví. I ve škole.
-To nesmíš brát tak vážně.
01:13:47 -Tak proč to říkají?
-Aby proti tomu lidi něco udělali.
01:13:52 -A dá se proti tomu něco udělat?
-To víš, že jo, určitě se dá.
01:14:01 No, neboj, holčičko moje malá. No tak.
01:14:06 RÁNA A ZÁBLESK SVĚTLA Tatínku!
01:14:11 Co blbnete? Vždyť je to ohňostroj! 9. května. Pojď.
01:14:30 A co bys jí pověděl, kdyby se tě zeptala, co se proti tomu dá dělat.
01:14:36 Asi jediný je žít podle svýho nejčistšího svědomí.
01:14:42 A kdybys byl čistej jak studánka, tak co?
01:14:47 A jak se shoduje s tvým křišťálovým svědomím ten Crha?
01:14:53 Rozbili jste mu kancelář, hrdinové, zase pěkně uklidili
01:14:59 a v pondělí si s ním padnete kolem krku.
01:15:12 Tak už toho nechte. Došel jste ze všech kamarádů nejdál.
01:15:18 Dokázal jste, že jste nejlepší. To stačí.
01:15:22 To je strašný! Kdyby přidal nebo aspoň sebou seknul.
01:15:28 Au!
01:15:35 Zastavte, prosím vás.
01:15:39 Jeďte dál, my se o něj postaráme.
01:15:41 Můžete se spolehnout, my s ním dojdeme.
01:15:43 -Je to 15 km!
-V pořádku, jeďte.
01:15:48 -Tak pojď, pojď mezi nás.
-Pusťte mě!
01:15:53 Počkej. Já vím, že si myslíš, že jsem hajzl.
01:15:56 Vždyť já taky hajzl jsem, ale copak to jde jinak?
01:16:00 Počkej. S tím rehabilitačním je to v háji,
01:16:04 ale měl bych tam zajímavej hotel. Na udobřenou. Co říkáš?
01:16:08 Mně moc mrzí, že mi posledně ujely nervy, jak jsme ti to zdemolovali.
01:16:12 Honzo, to bylo ohromný. V životě ses mi tak nelíbil, ty kluku.
01:16:17 -Počkej. Jestli jsem vyhrožoval...
-Vždyť jsme byli všicky vožralý.
01:16:22 Ne. Měl jsem ti dát rovnou přes držku. Takže se zpožděním, jo?
01:16:28 -Jestli myslíš, že je to nutný...
-Víš dobře, že si to zasloužíš.
01:16:32 No tak prosím.
01:16:33 Pánové, to snad nemyslíte vážně!
01:16:36 Vladimíre, nenech se přece fackovat!
01:16:37 Nepřekážej.
01:16:39 Jestli ti to udělá dobře, můžeš ještě jednou.
01:16:44 Teď je úplně zlatej.
01:16:50 -Ještě na druhou tvář.
-Tady je.
01:16:53 Pusťte mě! Přestaňte! Slyšel jste! Vladimíre, nenech si to líbit.
01:17:00 -To snad by mohlo stačit.
-Ty grázle jeden, tu máš!
01:17:04 -Honzo, prosím tě, dej pokoj.
-Neslyšel jste, vy kořalo jeden!
01:17:11 -Nechte je!
-Starej se o sebe!
01:17:15 Teď to teprve začíná bejt výchovný.
01:17:18 -Ty hajzle!
-Honzo!
01:17:20 To máš za ty svoje křivárny a sviňárny! Ty šmejde křivej!
01:17:26 Nad hněvem tvým ať slunce nezapadá.
01:17:31 Za všechny tvoje podrazy, ty hajzle prolhanej, falešnej, alkoholickej!
01:17:42 -Já nevidím!
-Poživačnej!
01:17:47 Honzo! Co tě to napadlo?
01:17:50 Co to vyvádíš? Ty snad nejsi při smyslech!
01:17:54 -Podívej, jak vypadáš!
-Ještě jsem neskončil.
01:17:59 Ne! Ne!
01:18:05 Ty svině!
01:18:10 Honzo, prosím tě!
01:18:13 Podívej, koho jsem ti přivedla.
01:18:16 -Pan Pešta. Copak, stalo se něco?
-Podle toho, jak se to vezme.
01:18:24 To si pamatuj, ty už si u mě neškrtneš! Máš po chlebu!
01:18:30 Já koukám, co to k nám jde za procesí.
01:18:33 Táhnou se jak sedláci od Chlumce. Snad jste neměli karambol?
01:18:36 Něco daleko horšího, paní Peštová.
01:18:39 Páni architekti byli na maratonu. 100 km šli pěšky.
01:18:42 -100 km? A to je nikdo nesvezl?
-To je teď takovej sport.
01:18:46 Běžte rovnou do koupelny,
01:18:49 ať si to zkolaudujete na vlastní kůži.
01:18:51 Tak tohle jsou následky sportu, jo?
01:18:53 Jo. A špatnýho zacházení.
01:18:56 Nenechte se rušit, chlapi. Musím ukázat, jak jste mi to vymysleli.
01:19:01 Tady už žádní chlapi nejsou, leda to, co z nich zbylo.
01:19:07 Tady mám jediný schod v celým domě.
01:19:13 To si přelezu a hup rovnou do vany.
01:19:18 A hlavně, nikoho k tomu nepotřebuju.
01:19:21 Na tom gumovým se usuším a hupsnu zpátky na ten svůj trůn.
01:19:25 Ale největší pohodlíčko mám tady pod sprchou, co sedí pan vedoucí.
01:19:31 Co vy se tady pořád producírujete, vy nestydo?
01:19:35 On rád pózuje, paní Peštová.
01:19:40 Já nechápu, proč jste mě sem nezavezli dřív.
01:19:43 Kdybych tohle viděl, všechno mohlo bejt jinak.
01:19:46 Vždyť jsi to viděl v projektu rehabilitace.
01:19:48 30 takovejch koupelen!
01:19:50 Ještě ses pod to sám podepsal!
01:19:53 Pozor, pane kolego, co jde v malém měřítku, nemusí platit i ve velkém.
01:19:57 Prosím tě, vypadni.
01:20:00 Pořád mi sliboval výtah, ale já jsem tomu nevěřila.
01:20:04 Už jsem chtěla umřít, ale nedovolil mi to, dědek jeden.
01:20:09 Já jsem vám snědla 2 tuby prášků. To mi bylo blbě.
01:20:14 Probudila jsem se až v blázinci. Jak já jsem toho dědka nenáviděla!
01:20:20 Takovouhle domácnost bych jednou chtěla mít.
01:20:24 To se, děvenko, nesmíte orientovat na starší, nepraktické pány.
01:20:29 -Pusť mě, já jsem tady byla první.
-Ne, pusť, teď budu mačkat já.
01:20:33 To ale muselo stát všecko strašný peníze.
01:20:35 Ani ne. Prodal jsem to národnímu výboru a za ty peníze jsem stavěl.
01:20:40 A až tady dožijeme, dají to jinýmu takovýmu lazarovi.
01:20:45 Děkuju.
01:20:46 Když starší pán dostane důvěru, může ještě překvapit.
01:20:51 Tak to nechte, Eliško, na mně.
01:20:54 Ne že mi nevěříte, ale že mi věřit nechcete.
01:20:57 Dobrá. Přísahám, že do toho půjdu, i kdybych měl padnout.
01:21:00 To pořád takhle pracujou?
01:21:03 Hergot když přísahám, tak přísahám.
01:21:05 Budeme dělat architekturu pro lidi!
01:21:08 Budu se za vás bít, i kdybych měl padnout.
01:21:11 Takhle jste přísahal, když jste nastupoval.
01:21:14 Vy máte ale výdrž.
01:21:16 Tati! Táto, pojď, seš v televizi!
01:21:21 Mami, táta je v televizi. Pojďte se podívat. Rychle!
01:21:31 TV: Aktivní chodci sportovci projdou celých 100 km,
01:21:34 aniž by cítili mimořádnou únavu nebo měli jiné potíže.
01:21:38 Z lékařského hlediska není vůči dálkovým pochodům námitek. Naopak.
01:21:42 Chůze je nejpřirozenější způsob pohybu.
01:21:46 Působí všestranně blahodárně na psychickou i fyzickou kondici
01:21:49 a v určitém smyslu příznivě ovlivňuje i intelektuální rozvoj.
01:22:17 -Tati! Kde je táta?
-Já nevím. Honzo?
01:22:23 Tati!
01:22:31 Stále to cítím, jak pevně je v nás, to sklo co stále z tebe dělá cizí.
01:22:39 Na něž si kreslí květy zla mráz.
01:22:43 Co vzniká v nás, když ocitáš se v krizi.
01:22:48 Co s tím sklem, co dělí nás? Co s tím sklem, to sklo je tu zas!
01:22:56 Rozbít sklo, co stále tu je. Rozbít sklo, jen o to mi jde!
01:23:07 Rozbít!
01:23:35 Skryté titulky: L. Kassahunová
Příběh komediálního filmu režiséra Karla Kachyni se odehrává v průběhu dálkového pochodu, jehož se účastní malý sociologický vzorek společnosti 80. let: čtyřicetiletý architekt Jan, jeho mladší kolega Robert s milenkou Eliškou a jejich šéf Crha, doprovázený rovněž svou milenkou. Cílem, k němuž dámy a pánové směřují, je meta sto kilometrů. Pro hlavního hrdinu však cesta znamená víc. Každé zastavení symbolizuje určitou etapu jeho života a zároveň klade nejednu všeobecnou otázku. Je kolem nás v oblasti mravní všechno v pořádku? Má poctivý, čestný a talentovaný člověk šanci uspět? A proto se Jan také na 85. kilometru vzbouří a odmítne se dále přetvařovat.
Vtipná alegorie odráží situaci v české společnosti 80. let, unavené tehdejší realitou, a ztřetelně napovídá, jak ji řešit. V hlavní roli uvidíme Karla Heřmánka. Vyprávění rámuje vystoupení tehdy oblíbené rockové skupiny Tango.