Kaleidoskop radosti i smutku chlapce, poznamenaného neklidným rodinným zázemím. Švédský film nominovaný na dva Oscary (1985). Hrají: A. Glanzelius, T. von Brömssen, A. Lidénová a další. Režie Lasse Hallström
00:00:07 (smích matky)
00:00:09 Měl jsem jí všechno vyprávět. Maminka takové historky miluje.
00:00:20 Česká televize uvádí švédský film
00:00:24 MŮJ ŽIVOT JAKO PES
00:00:29 Není to tak zlý, když se nad tím zamyslím.
00:00:32 Mohlo by to být horší.
00:00:35 Vemte si třeba, jak to dopadlo s tím klukem,
00:00:39 co musel letět až do Bostonu, aby mu dali novou ledvinu.
00:00:43 Byl slavnej a psali o něm ve všech novinách,
00:00:46 ale nakonec stejně umřel.
00:00:50 A vzpomeňte si na Lajku, toho psa, co letěl do vesmíru.
00:00:54 Strčili ji do Sputniku a vyslali na oběžnou dráhu.
00:00:59 Do srdce a mozku jí zavedli dráty,
00:01:02 aby zjistili, jak se jí bude dařit.
00:01:06 Myslím, že to za moc nestálo.
00:01:09 Musela obíhat zeměkouli pět měsíců, dokud jí nedošlo žrádlo.
00:01:14 Umřela hladem. Musíte mít vždycky s čím srovnávat.
00:01:26 -Ingemare okamžitě otevři! Neblázni! No tak.
00:01:32 -Ingemare, už nás to nebaví.
00:01:35 -Ingemare, tak otevři! Ingemare!
00:01:41 (za dveřmi)
-Nejspíš uvnitř nebude.
00:01:50 -Ty to víš, viď? Promiň, ale nedokázal jsem ti to říct.
00:01:57 (vnitřní hlas Ingemara)
00:02:00 Myslím na tu paní, co jsem o ní četl.
00:02:02 Odjela někam do severní Etiopie jako misionářka.
00:02:07 Ubili ji dřevěnými holemi přímo uprostřed kázání.
00:02:13 -Člověk musí pořád srovnávat. Au.
00:02:17 -Žabko! Žabičko! Už to mám.
00:02:25 -Ukaž!
00:02:27 -Vyplázni jazyk!
-Ne, já nechci.
00:02:29 -Ale jo. Musíš!
-Ne, rozmyslela jsem si to.
00:02:33 -No, vyplázni jazyk. Pořádně.
-A smíchej to. Teď jsme manželé.
00:02:52 A potom si musela vzít jednoho chlapa z Jihu.
00:02:56 -Je to dobrý?
-Jo. 600 stránek.
00:03:00 Máma to přečetla za tři dny. Čte rychle.
00:03:04 Mrknutím oka si stránku vyfotografuje a má ji přečtenou.
00:03:09 Já už se s tím mořím týden
00:03:11 a to jsem teprve na stránce 33.
00:03:14 -Je divný, že spolu válčí, když jsou z jedné země.
00:03:17 -Hmm.
00:03:25 (hovor dětí)
00:03:28 (mimo obraz)
-Pojďte blíž. Ukážu vám to.
00:03:30 Je to lehký jako facka.
00:03:36 Takže holka má uvnitř něco, jako je tahle flaška.
00:03:42 Jako ta flaška, ehm. Jako by ji měla uvnitř, jasný?
00:03:47 Vede shora dolů. Vypadá nějak takhle. No tak nějak.
00:03:52 Každá holka ji má mezi nohama.
00:03:55 Musíte ho dát dovnitř, až dostříkne na tenhle koláček,
00:03:59 co sedí tady úplně nahoře.
00:04:01 Pak z toho vznikne dítě.
00:04:05 No teda... Pojďte sem. Já vám to předvedu.
00:04:08 -Nééé.
00:04:10 A Ingemare! Pojď sem!
00:04:15 (smích dětí)
00:04:18 Pochopili jste všichni jak to funguje?
00:04:22 -Au!
-Co je?
00:04:24 -Au. To nejde! Nejde to sundat.
00:04:30 Au, to bolí. Au.
00:04:33 -Sakra. Jen klid.
00:04:36 (bouchání)
-Au. Au. Áááu.
00:04:39 (tříštění skla)
00:04:42 -Tak a je to. Dobrý?
00:04:44 (smích) No tak. No tak.
00:04:54 -Dávejte si pozor.
00:04:56 Když děti tohle zkoušejí, můžou se zaseknout doopravdy.
00:05:02 (chechtot)
00:05:23 -Můžu ti pomoct?
00:05:26 -Ne, díky.
00:05:34 Poslyš, proč takový věci děláš?
00:05:38 -A co?
-Jako teď ve sklepě.
00:05:42 -To jsem nebyl já!
-Á prosím, proč to děláš?
00:05:51 -Nevím. Nejspíš jsem ve vývinu.
00:06:03 (kašle)
00:06:08 -Mami.
00:06:14 -Zmiz!
00:06:16 (dávivě kašle)
00:06:26 (vnitřní hlas Ingemara)
00:06:29 Myslím na toho kluka,
00:06:31 co šel odpoledne do kina na Tarzana v laguně.
00:06:35 Pak se chytil drátu vysokýho napětí jako liány a bylo po něm.
00:06:40 Člověk si nesmí myslet, že je Tarzan.
00:06:45 (výstřel)
00:06:48 -Vstávej! Zaspal jsi!
00:06:55 (fňuká)
00:06:57 -Cos to proved?
-Mami!
00:07:03 -Buď zticha!
00:07:05 -Musíte uvařit snídani.
-Už ji děláme.
00:07:18 -O tomhle ani muk. Slibuješ?
00:07:21 Můžeš si za to půjčit pušku. Platí?
00:07:28 -Ááá.
00:07:39 -Ahoj.
-Ahoj.
00:07:55 -Líbí se ti to?
-Mh.
00:08:24 -Co to zase děláš?
00:08:28 Pij pořádně, Ingemare.
00:08:34 -Tak pij! Pij! Ať to nevyleješ.
00:08:42 Tak se napij! Dej pozor. Pij. No tak!
00:08:47 Mami! Už to zas vylil!
00:08:56 -Ach jo.
00:09:14 Co je tohle?
00:09:21 Tak nevíte?
00:09:26 Co?!!
00:09:41 Měl jsem jí vyprávět úplně všechno,
00:09:44 dokud na to měla sílu.
00:09:48 (smích)
00:09:52 Historky ze života. Maminka je miluje. Sbírá je.
00:09:59 Musíte mít co vyprávět.
00:10:05 Mám rád, když se směje, to si pak přestane i číst.
00:10:09 Podívej, co umím.
00:10:12 A klidně to udělám ještě jednou.
00:10:14 Hrozně moc čte, to je ten problém.
00:10:18 Udělá jí dobře, když ji přivedeme na jiný myšlenky.
00:10:28 Usměj se, Sicko.
00:10:31 Myslím, že Sicku miluju tak jako mámu.
00:10:38 Máma byla fotografka, než onemocněla.
00:10:41 Měla vlastní ateliér. Pak jsme se narodili my.
00:10:46 -Mami!
-Ne! Zavři!
00:10:53 Mohlo by to být horší.
00:10:56 To si musíte pořád připomínat.
00:10:59 Vemte si třeba to vlakové neštěstí, co jsem o něm četl.
00:11:03 Rychlík narazil přímo do motoráčku v Glycksbo.
00:11:07 6 mrtvých a 14 zraněných. Jen pro srovnání.
00:11:13 -Ingemare!
00:11:16 -Člověk si musí dávat na motoráčky pozor.
00:11:20 Mohlo se to stát mně.
00:11:22 -Ty to po ní přečteš? Tvoje máma pěkně škrábe.
00:11:26 -To není pravda.
00:11:30 -Víš, co je to grafologie?
-Ne.
00:11:33 -Luštění rukopisu. Pozná se, jaký jsi.
00:11:36 -Vážně?
00:11:38 -Víš, co značí tenhle?
-Ne.
00:11:41 -Je inteligentní a má smysl pro humor.
00:11:44 -Aha. Ale stejně to nepřečtu.
00:11:50 -A co tam dáme ještě?
00:11:53 (od vedle)
-Lžíci cukru.
00:11:55 -Lžíci cukru?
00:12:00 -Sicko! Nazdárek.
00:12:04 -Nech ji bejt! Co děláš? Dej to sem!
00:12:08 (křik, štěkot)
00:12:11 -No tak, co to vyvádíte? Dejte mi tu pušku!
00:12:14 -Vždyť mířil na Sicku!
00:12:16 -No tak, dejte mi tu pušku, povídám. Áááhh, uhněte!
00:12:22 Vypadněte.
00:12:24 Okamžitě odsud vypadněte!
00:12:28 Pozor na koberec. Stůjte!
00:12:31 Já se z vás zblázním, kluci hloupí.
00:12:35 Proč nikdy neposloucháte?
00:12:38 Sakra, kam jdete? Otevřete! Otevřete dveře, vy prevíti!
00:12:42 (buší do dveří)
00:12:43 Otvřete! Otevřete ty zatracený dveře, sakra.
00:12:46 -Mami, uklidni se. Uklidni se, mami.
00:12:49 -Otevřete! Slyšíte? Otevřete!
00:12:51 -Běž si lehnout, mami.
00:12:53 -Otevřete! Okamžitě otevřete!
00:12:55 -Páparapapá.
00:13:04 Páparapapá. (pláč matky)
00:13:22 -Kdybych nezavřela okno, přijeli by k vám ze sociálky.
00:13:25 -Myslíš?
-Jo, určitě.
00:13:28 Znělo to příšerně.
00:13:30 -Pojď! Dáme si závody.
-Tak jo.
00:13:37 -Počkej!
00:13:38 -Vyhrál jsem!
00:13:44 -Vykopali Erika čtrnáctého.
00:13:47 -Fakt? Pojď si už lehnout.
00:13:50 -Umřel na otravu arzenikem. Mají na to důkazy.
00:13:54 -No jo, tak pojď. Už jsem se svlíkla.
00:14:00 -Představ si, že by tě otrávili.
00:14:03 -Honem, jede vlak. Dělej.
00:14:12 -Á, tak tady jste! Co to, sakra, vyvádíte?
00:14:15 -Uklidni se, tati.
00:14:17 -Počkej, tohle mi vysvětlíš! Tak stůj, krucinál.
00:14:21 Já tě chytnu, ty grázle. Co to má znamenat? Slyšíš, stůj!
00:14:25 Zastav se. Do háje. Tak stůj!
00:14:30 Jen počkej, až se to dozví tvoje máma!
00:14:44 -Tiše, Sicko. Teď budeme bydlet tady.
00:14:47 Maminka potřebuje mít chvíli klid, jinak to nepřežije.
00:14:52 To přece nechceš, viď? Ták.
00:15:00 Je ti zima? Jo, ty se klepeš.
00:15:09 Paráda?
00:15:17 Né!!
00:15:19 (štěká Sicka)
00:15:22 Tiše, Sicko. Sakra. Buď zticha.
00:15:29 -Pomoc!!
00:15:37 (nahlas pláče)
00:15:41 -Mami, co si dáš k večeři? Udělám třeba palačinky.
00:15:49 -Tvá maminka už dál nemůže. Musíš to pochopit.
00:15:54 Potřebuje si odpočinout. Víš? Jinak se nikdy neuzdraví.
00:15:59 Aspoň když bude mít klid celé léto.
00:16:02 -Chápu, ale ne zas do toho děcáku. To odmítám.
00:16:05 -No, uvidíme. O tom rozhodne tvoje matka.
00:16:16 -Za to můžeš ty, tupoune.
00:16:25 Pošlou nás pryč. To se ti povedlo.
00:16:31 -Aspoň, že tentokrát nemusíš do děcáku. Máš štěstí.
00:16:40 Kde je tvůj tatínek?
00:16:44 -To nevím. Nejspíš někde u rovníku.
00:16:48 -Co tam dělá?
-Nakládá banány.
00:16:54 -Asi by měl přijet a postarat se o vás.
00:16:57 -Sotva.
-Proč ne?
00:16:59 Tátové mají taky odpovědnost.
00:17:02 -A kdo se pak postará o banány? Někdo musí nakládat banány.
00:17:08 -To může dělat někdo jinej.
00:17:11 -A kdo asi? Řekni. Kdo se postará o banány?
00:17:21 -Stejně se mi bude po tobě stýskat.
00:17:26 -Je to praktické, víš?
00:17:28 Zapíšeš si všechny svoje věci na seznam.
00:17:31 Pro jistotu, abys nic nezapomněl. Příště si to jen odškrtneš.
00:17:36 To jsem se naučil jako dítě. Troje spodky.
00:17:39 Zapsal sis to? A co ještě?
00:17:43 -Pláštěnku! Visí v předsíni.
00:17:58 -Mami! Nemohla by se mnou jet Sicka?
00:18:04 -Víš, že se strýček nemůže starat ještě o psa.
00:18:08 -A proč ne?
00:18:13 -Zapsal sis pláštěnku?
00:18:15 -Mami, prosím tě.
00:18:17 -Pomoz panu Sandbergovi zabalit kufr.
00:18:21 -Dej mamince na chvíli pokoj. Zapiš si pláštěnku!
00:18:28 -K žádnými strýčkovi nepojedu!
-Nech toho a sklapni!
00:18:31 -Nepojedu nikam!
00:18:33 -Já nechci, nechci, nechci, nechci, nechci, nechci, nechci, nechci,
00:18:36 nechci, nechci.
00:18:38 -Sklapni! Sklapni, sakra!
00:18:44 -A kde je ten psí útulek?
00:18:47 -Nevím přesně. Kousek za městem.
00:18:53 -Je to dobrý útulek?
-Jistě.
00:19:04 -A co když se jí tam nebude líbit?
-Á, a proč by nemělo?
00:19:15 -Už ti přijel vlak, Eriku.
00:19:23 -Ahoj.
-Ahoj. Pozdravuj babičku.
00:19:27 -Jasně. Měj se.
00:19:33 -Pojď, Ingemare!
00:19:38 Ale nejvíc ze všeho mě asi dojímá,
00:19:41 když pomyslím na to, co se stalo s Lajkou.
00:19:45 Je to hrůza poslat psa do vesmíru a nedat mu ani dost žrádla.
00:19:54 Obětovala se pro pokrok lidstva. I když se o to vůbec neprosila.
00:20:11 -Ingemar?
-Jo.
00:20:16 -Vítej ve Smolandu.
-Díky.
00:20:19 -Vítej u nás.
-Dej mi to.
00:20:27 -Aspoň se začalo oteplovat.
-Hm.
00:20:30 -Přivezl jsi nám lepší počasí. Nosíš štěstí.
00:20:37 Myslím s tím počasím. Snad bude líp.
00:20:44 -To stačí.
00:20:59 -Nejsou přesolený?
-Ani ne.
00:21:04 -Mně se zdají trochu moc slaný.
00:21:20 -Ingemare! Víš, jak se dělají ty klobásky?
00:21:27 No, je to hračka. To vezmeš malej stan pro dva.
00:21:31 Pak do něj strčíš losa a jezevce.
00:21:35 A když se ti mezi ně připlete i tchyně, to nevadí,
00:21:39 dodá tomu aspoň trochu šťávy.
00:21:41 Pak se spolu uvnitř poperou, až se zakousnou.
00:21:45 Ale musí se navzájem pěkně rozžvýkat,
00:21:48 aby bylo maso jemně umletý.
00:21:50 Pak to necháš celé léto odstát, aby se maso scvrklo.
00:21:53 Pověsíš je nad komín vyudit a kouř tomu dá správnej šmak.
00:21:57 Je to pěkná dřina. Ale stojí to za to.
00:22:02 -Nedáte si ještě?
-Ne, díky.
00:22:05 Haló, slyšíte?
-Co se děje?
00:22:12 (venku)
-Pomozte mi.
00:22:14 -Nemohl by ses zajít dolů zeptat, co si pan Arvidsson přeje?
00:22:19 Zjisti, co chce, buď tak hodný.
00:22:23 (ťukání)
00:22:27 -Co si přejete, pane Arvidssone?
00:22:30 -Poslyš, to mlátí kladivem Fransson?
00:22:34 Koukni se, jestli zatlouká hřebíky Fransson.
00:22:40 (ťukání)
00:22:48 -Ňákej chlap, co leží na střeše.
00:22:51 -Já to věděl. Sestřel ho ze střechy, Ingemare. Sestřel ho.
00:22:57 Než se z toho zblázním.
00:23:03 -Snad už bude brzy hotový.
00:23:06 -Pchá. Ten to nedodělá, dokud mě nepřipraví o život.
00:23:26 Pojď sem, Ingemare. Něco mi přečteš.
00:23:30 Pojď sem! Tak pojď.
00:23:33 Sedni si ke mně. Ták. A čti tohle!
00:23:39 Tak čti. Čti tady.
00:23:46 -Naše fantastické prádlo značky Ribbon úžasně stahuje pas
00:23:51 a dokonale tvaruje postavu.
00:23:56 Tohle?
-Jo. Jen čti dál.
00:24:01 -Neuvěřitelně poddajná laste- lastexová vlna a speciální
00:24:08 pru-pružný přední díl tělo doslova laská.
00:24:15 Všitý podvazkový pás a zesílený klín...
00:24:25 -Jak se daří? Ingemare, dáme si kávu v altánu?
00:24:36 Pojď. Račte vstoupit. Tady bude pohovka.
00:24:40 Zatím si sedni sem.
00:24:49 Poslyš. Míč musíš mít tady. Tady v hlavě.
00:24:56 Pak se za ním tak přestaneš honit. Musíš se sám změnit v míč.
00:25:03 Postavíš se tam, kam víš, že míč zamíří. Chápeš?
00:25:08 Zítra to uvidíš. Míč v hlavě. Nezapomeň.
00:25:14 Afors! Afors!
00:25:15 Výborně! Zkus to taky. Tak dělej. Rychle poběž! Jo.
00:25:21 To je vono. Co děláš?
00:25:24 Afors! Afors!
00:25:27 Afors! Afors!
00:25:33 (píštalka)
00:25:38 Faul!
00:25:44 -Nespěte tam vzadu! Obrana! Nespěte.
00:25:50 -Na co čučíš?
00:25:52 -Na nic.
00:25:54 -Čučíš na moje vlasy?
00:25:58 Jsou zelený, viď?
00:26:01 -Hmm.
-Já vím.
00:26:06 Jedem! Do toho! Do toho!
00:26:11 -Přihraj, Sago!
00:26:12 -Vidíš? Nikdo proti ní nemá šanci. Je v mančaftu nejlepší.
00:26:17 -Je to holka?
00:26:19 -Jo. Není to poznat, viď? Ale ne abys to vykecal.
00:26:24 -Kdo tady brání?
00:26:27 GÓL (křik, pískot)
00:26:36 -Trefil mě přímo do hlavy. Byl jsem hotovej, nic jsem neviděl.
00:26:41 Rovnou do hlavy.
00:26:43 Nepracoval jsem nohama.
00:26:51 Výborně, Ingemare!
00:26:54 Bude z něj dobrá posila týmu, co ty na to, Manne?
00:26:57 -Jo. Měj se, Ingemare!
-Ty taky.
00:27:00 -Ahoj.
-Ahoj.
00:27:02 -Dáme si odvetu?
-Jasně.
00:27:14 -Jak se vede, Franssone?
00:27:17 Dobrý?
00:27:22 To je Fransson, má nejlíp vyspravenou střechu.
00:27:26 Nikdy z ní nesleze.
00:27:29 -Strýček Arvidsson chce, abych ho z tý střechy sestřelil.
00:27:33 -To nedělej. Pak by tam zatejkalo.
00:27:38 -Postřeh! Chytej! A přihraj. Jo.
00:27:42 Výborně! Skvěle. To je paráda.
00:27:45 Nohy tančí sambu. Jo, jo. Přesně tak! Výborně, Ingemare.
00:27:50 Chytej, koukni na Ullu! Má rytmus v patách.
00:27:54 -Á.Proboha. Eh.
00:27:57 -Promiň. No tak, přestaň.
-Ne, ne, ne. Přestaň.
00:28:01 -Přestaň..
00:28:03 -Haf, haf, haf!
00:28:09 -Haf, haf, haf!
00:28:12 -Nechte mě. No tak. Ale ne.
00:28:15 -Haf, haf, haf!
00:28:17 -Nenechám, pojď sem. (štěká, smích)
00:28:19 -Přestaň, povídám. Už ne. (smích)
00:28:23 (smích Gunara a Ully)
00:28:28 (klepání)
00:28:33 -Je jako sen.
00:28:35 Dámské prádlo lehké jako obláček
00:28:39 s krásně vypracovaným ži-vůtkem.
00:28:46 (klepání na dveře)
00:28:51 -Ingemare, jakpak ti je? Dneska jsi nedojedl ani večeři.
00:29:09 (hudba, ruch)
00:29:14 -Ahoj.
00:29:23 Ahoj.
00:29:28 Ukážu ti mašinu. Támhle.
00:29:31 -Co to dělají?
-Foukají sklo.
00:29:48 -Máš to s sebou?
-Jasně. Svoje prachy dostaneš.
00:29:54 -Hele, já dobře vím, kam patří prsa.
00:29:57 Rozhodně ne na moje vázy. To si zapiš za uši.
00:30:00 Vážně si myslíš, že tohle je umění?
00:30:03 Tohle má bejt podle tebe umění? Mizerný svinstvo, nic jinýho.
00:30:09 -Koukni na ni! Ta má prsa na správným místě.
00:30:12 -Tak zatím.
-Ahoj Berit!
00:30:14 -Ahoj.
-Hele.
00:30:16 -Ahoj.
00:30:17 -To je Ingemar, sestřin kluk.
00:30:19 Náš novej útočník na pravým křídle.
-Ahoj.-Přeju dobrý den.
00:30:24 -Všechny je rozmlátím na kusy. Ty jeden zvrhlíku!
00:30:27 Počkej, já ti ukážu!
00:30:30 -To je náš mistr. Není až tak nebezpečnej.
00:30:34 Ten druhej je umělec. Ten nebezpečnej je. Že jo, Berit?
00:30:37 (smích)
00:30:38 -Ingemare? Půjdeš se mnou do stodoly?
00:30:43 -Ahoj, dědo.
-Ahoj.
00:30:51 -Můžem se vykoupat?
-Jo, pročpak ne?
00:30:58 -Tohle je moje raketa.
-Fakt?
00:31:00 -Chceš se pak proletět se mnou?
00:31:04 -Ahoj.
-Ahoj.
00:31:08 -To je Ingemar. Bude hrát v našem týmu.
00:31:17 Co si dát zápas?
-Dobře. Na tři kola.
00:31:24 Dělej! Do toho! Pohni kostrou.
00:31:26 (křik dětí) Do toho, Manne!
00:31:29 (děti) Mane!
00:31:32 -Už nemůžu. Dost, už nemůžu. Fajn, vyhráváš na body.
00:31:36 -Vítězem je Saga.
00:31:39 (křik)
00:31:42 -Nechceš to zkusit? No ty!
-Ne, ne, to jedobrý.
00:31:46 Jasně. Zkus to!
00:31:48 Jo! Jasně. Dělej.
00:31:49 -Já nechci.
-Na, vem si je!
00:31:56 -Pravidla znáš?
00:31:58 Touhle se kryješ. Tou útočíš, kryješ se, útočíš.
00:32:00 Jasný?
00:32:03 Ingemar. Ingemar. Ingemar.
00:32:07 První kolo.
00:32:09 -Ingemar Ingemar.
00:32:13 Ingemar Johansson!
00:32:19 (křik dětí)
00:32:23 Dost, dost, dost.
00:32:26 Nóó.
00:32:29 Ingemar Johansson!
00:32:32 -Bravo, Ingemare! Bravo!
00:32:36 A teď mu dej!
00:32:38 To stačí. dost. Dost. Dost.
00:32:44 -Bravo Ingemare!
00:32:47 -Máš dobrou pravačku. Jen nesmíš tak vyšilovat.
00:32:55 -Ingemare! Pojď sem!
00:33:06 Tady jsem na zadní palubě.
00:33:11 Tahle měla pěkný dudy. Ojojoj.
00:33:19 Rio de Janeiro. To byly nádherný časy.
00:33:22 I když někdy taky těžký.
00:33:25 Nezávidím tvýmu tátovi, je to tvrdej chleba.
00:33:27 -Gunnare!
00:33:29 Já tě uškrtím, jestli tu odrhovačku okamžitě nevypneš!
00:33:33 -Pusť to od začátku!
00:33:36 -Nepůjdete si už lehnout?
00:33:39 Ingemare, zítra máš zápas, nezapomeň.
00:33:43 -Ullo, my tady stavíme! Sta-ví-me!
00:33:47 -Ale Gunare, jak můžeš stavět altán na pozemku, co nám nepatří?
00:33:51 Jak můžeš bejt tak praštěnej?
00:33:55 -Milá Ullo, to je hudební pavilón. Proto se tak jmenuje.
00:34:02 Hudba, Ullo. Rozumíš?
00:34:09 Tak kde jsme přestali?
00:34:15 Afors! Afors!
00:34:23 -Do lajny! Ingemare! Blíž k nim!
00:34:30 (písknutí)
00:34:33 (zklamaný křik)
00:34:36 -Jedem!
00:34:48 Gól. (jásot, křik)
00:34:51 Jo, jo. Jo.
00:34:53 Výborně kluci.
00:35:00 -Bravo.
00:35:09 -Jako byste tančili sambu!
00:35:11 Jo, přesně tak, jak jsem vám to říkal.
00:35:14 Nehrajte si s míčem, když mluvím.
00:35:16 Dobře.
00:35:18 V úterý nás čeká zápas proti Eriksmale. Nezapomeňte.
00:35:21 Tommy! Musíte pořádně trénovat.
00:35:23 -Půjdeš k nám na zápas?
00:35:29 Tady bydlím. Pojď!
00:35:40 (zápas z rádia)
00:35:49 -Koukni, rostou mi prsa. To je ale hrůza.
00:35:58 Už se mi dost vyboulily. Vidíš?
00:36:07 Brzo mě vyloučí z našeho týmu. Cítím to.
00:36:13 -Tak zlý to zase není.
00:36:15 -Jen se koukni! Už jsou vidět! Copak ty je nevidíš?
00:36:25 -A nešlo by... Myslím, nedaly by se nějak schovat?
00:36:31 -A jak?
00:36:34 -Jak rychle rostou prsa?
-To netuším.
00:36:40 -A je to.
-Jsou vidět?
00:36:44 -Vůbec. Teď úplně zmizely.
00:36:52 Když seženeš pružný obinadlo, můžu ti je stáhnout pevněji.
00:36:57 -Pomůžeš mi s tím? Slibuješ?
-Jasně.
00:37:03 -Pojď, jdem trénovat. Kryj se.
00:37:11 Dobře. Výborně.
00:37:18 -Au.
-Promiň.
00:37:20 ... uhýbá před německým obráncem, prokličkuje vpravo
00:37:23 a přihrává, kráčí s číslem 17 Hauussonovi, ten střílí.
00:37:26 A je to gól!
00:37:27 -Gól!
-Gól.
00:37:39 -A je to. Je chráněná proti záření z vesmíru.
00:37:44 -Hele, vážně musí jet s náma?
00:37:46 -Jasně! Tak zjistíme, jestli stačí kyslík.
00:37:49 -Dělejte! Aby nás Rusové nepředběhli!
00:37:52 (smích dětí)
00:37:54 -Připoutej se. Kvůli stavu beztíže.
00:37:57 -Jste tam nahoře připraveni?
00:37:59 -Počkej chvilku.
-Já chci letět taky!
00:38:03 -Co říkáš? Neslyším tě. Mluv do telefonu.
00:38:07 -Chci letět taky!
00:38:09 -Jen klid. Poletíš příště.
00:38:11 -Sbohem!
00:38:12 (děti) Sbohem.
00:38:13 -Dobrá.
00:38:15 -Připravit ke startu!
00:38:17 -Start povolen?
-Povolen!
00:38:19 Sbohem!
00:38:21 -Sbohem. Sbohem, Země! Opouštíme magnetické pole!
00:38:29 Co se stalo?
-Nevím. Něco se porouchalo.
00:38:37 -Jsme ztraceni ve vesmíru.
00:38:40 (smích)
00:38:48 -Vítejte zpátky na Zemi, kluci.
00:38:58 (hluk sklárny)
00:39:07 -Tak, pro dnešek máš volno! Napracoval ses dost.
00:39:24 -Ahoj.
-Ahoj.
00:39:28 -Ahoj.
-Ahoj.
00:39:32 -Jak se vede?
-Dobře.
00:39:35 -Do koho jsi dnes zamilovaný?
-No, do tebe, přeci.
00:39:40 -Do mě?
-Hm.
00:39:43 -Hm. Ale já už jsem stará. Nebo ne?
00:39:47 -Ale ne. Tak akorát.
00:39:57 -To jsi moc hodný, že to říkáš.
00:40:02 -Zajdem na oběd?
-Jo.
00:40:05 Skočím si na oběd. Zatím.
00:40:13 -Ingemare!
00:40:21 O čem se to spolu bavíte?
-O lásce. Proč?
00:40:29 -Karl-Evert jezdí po laně! Karl-Evert jezdí po laně! Honem!
00:40:37 -Spletl si provaz se silnicí.
00:40:39 (chechtot)
00:40:41 -Jen aby nespad.
00:40:42 (smích)
00:40:44 -Dámy a pánové! Hra se smrtí!
00:40:47 To jste ještě neviděli.
00:40:49 -Dokážeš vyjmenovat americké prezidenty?
00:40:53 Washington, Adams, Monroe, Jackson, Lincoln, Johnson,
00:40:57 Roosevelt, Taft, Wilson, Harding, Coleridge, Truman, Eisenhower.
00:41:01 (smích)
00:41:02 -Je neuvěřitelnej. Zná všechno. Zeptej se ho.
00:41:05 -Ne.
00:41:06 -Drž se řídítek, Karle-Everte!
00:41:13 -Jsi v pořádku?
00:41:16 -Kdo má svátek, v prosinci?
00:41:20 Oscar, Beata, Lydia, Barbro, Sven, Nicolaus, Agaton, Virginia,
00:41:24 (smích)
00:41:26 Anna, Malin, to stačí!
00:41:32 -Hlavně držte lano napjatý za každou cenu, kluci.
00:41:35 -Když si všichni mysleli, že je mrtvej,
00:41:38 tak se zvednul a všechno to ze sebe vysypal.
00:41:41 Haló?
00:41:44 Haló? Odpočíváš? Bezva.
00:41:49 Podle mě bys měla co nejvíc odpočívat.
00:41:54 Ty, no nevíš, jak se má Sicka? Líbí se jí v tom útulku?
00:42:01 Haló? Mami!
00:42:04 Mami, došly mi drobný! Mami?
00:42:25 Měl jsem jí všechno vyprávět, dokud měla sílu,
00:42:29 měl jsem jí všechno vyprávět.
00:42:34 (smích)
00:42:37 -Máma má ten správnej smysl pro humor.
00:42:42 O Mannem se zelenými vlasy, o jeho dědečkovi, co staví raketu,
00:42:47 o Franssonovi na střeše, jo, o všech zdejších bláznech.
00:42:51 -Vím, že by se tomu smála.
00:43:01 -Má jich být sedm.
00:43:03 -Tak sedm. Taková škoda. Teď abych všechno vyfouknul sám.
00:43:16 -Zajdeš se mnou někam po práci?
-Hmm.
00:43:19 -Tak prima. Je to moc důležitý.
00:43:25 -Ale co mám dělat?
00:43:28 -Dohlídnout na to, že půjde jenom o umění. Nic víc.
00:43:33 (zvoní)
00:43:37 -Bude to socha pramatky. Uprostřed náměstí.
00:43:42 No, pramatky právě dávající život. Chápete?
00:43:47 Takže prvorodička teď pozvedá své dítě k nebi.
00:43:59 Jo, takhle.
00:44:01 Jako by ho zvedala přímo ze svého lůna vzhůru ke slunci.
00:44:08 Jde mi především o to, zachytit to spojení.
00:44:13 Je to jakýsi jakýsi prapůvod lásky. Chápete?
00:44:21 -Takže bych měla být úplně nahá? Je to tak?
00:44:25 -Jo. Samo sebou.
00:44:32 -Podle mě to bude pěkný.
00:44:39 -Můžeš teď pravou nohu lehce zvednout?
00:44:43 A trochu víc roztáhnout nohy? Ták.
00:44:47 -Jsi tam Ingemare? Jo!
00:44:54 -Zvedni trochu pravou nohu. Ano. Víc k sobě. Přesně tak.
00:45:00 -Hele, pojď se podívat, nakreslil jsem si to.
00:45:04 Přijde mi to hrozně zajímavý.
00:45:08 -Výborně. Takže chápeš, o co tu jde.
00:45:12 -Jo, ale chci to srovnat.
00:45:14 -Už to bude brzy hotový.
00:45:20 -Ale tohle se jí vůbec nepodobá, to není Berit.
00:45:24 -Nedělám přece portrét. Bude to socha, chápeš?
00:45:30 Důležité jsou především linie. Hra tvarů. Ták.
00:45:36 Trochu níž. Jasný?
00:45:44 -Díky za pomoc.
-Za co? Nic jsem neviděl.
00:45:48 -Ale jde jenom o umění. Jsi můj svědek.
00:45:52 -A jak to mám poznat?
00:45:59 -Jakže tam ležela?
-No, nějak takhle.
00:46:09 -Nahá?
-Hmm.
00:46:13 -Úplně nahá? Vážně neměla nic na sobě?
00:46:24 No tohle.
00:46:27 Jaký měla melouny?
-Já nevím.
00:46:31 Neprohlížel jsem si ji.
00:46:33 -Jasně.
00:46:41 Něco jsi viděl?
-Jo, něco jo.
00:46:57 -No dobře.
00:47:08 Příště musím jít s váma. Tomu umělci se nedá věřit.
00:47:12 -Nemusíš se bát. Vůbec si jí nevšímá.
00:47:16 (veselý zpěv)
00:47:18 Jde mu jen o linie.
-Jasně. Náfuka jeden!
00:47:23 -Áááh! Vypni to!
00:47:32 -A najednou zvedl ruce a přitáhl si ji k sobě.
00:47:36 Již při prvním polibku pocítil takový klid.
00:47:39 Jeho srdce dlouho putovalo poslepu, ale teď dorazilo do cíle.
00:47:43 Konečně byl doma. To je krása, viď?
00:47:47 -Ujde to.
00:47:52 -Proboha, Ingemare, přijdeme pozdě! Pojď!
00:47:58 -Ale co tam budu dělat? Jenom vám překážím.
00:48:02 -Ale vůbec ne.
00:48:06 -Dobře, a teď mi to dej.
00:48:17 Ty ruce trochu níž. Ták.
00:48:21 Nádhera. To je ono. Nehýbej se.
00:48:29 Jako když, jako když přitahuješ dítě k sobě.
00:48:36 Dobře. Ne, ne, počkej.
00:48:39 Chci zachytit ten pohyb, kterým dítě přitahuješ k sobě.
00:48:44 Ano, rozumíš? To je ono.
00:48:55 Ne. Dítě musí neustále směřovat k tobě.
00:49:00 Takhle.
00:49:08 Vydrž tak. Takhle je to ono. Výborně.
00:49:17 (třískot skla)
00:49:20 -Och.
00:49:21 Ingemare! Nestalo se ti nic? Jsi v pořádku?
00:49:25 Ingemare, vždyť ses celý pořezal.
-Promiň.
00:49:34 -Ingemare, netušila jsem, že jsi tak zvědavý.
00:49:42 -A viděl jsi něco?
-Hm. Všechno.
00:49:46 -No tohle.
00:49:48 Když to s tebou takhle půjde dál, nepustí tě k biřmování. Rozumíš?
00:49:54 -Ale stejně to stálo za to.
00:49:58 Hurá!!
00:50:01 Paráda! Bravo, bravo! Jóó.
00:50:10 -Nech mě!
-Všichni si vyměňují trička!
00:50:13 -Já nechci!
00:50:21 HUDBA
00:50:39 -Počkej. Dáme si pauzu.
-Dobře.
00:50:52 -Pomůžeš mi?
-Jo.
00:51:13 -Bezva, díky. Nikdo si toho nevšiml?
00:51:16 -Ne, myslím, že ne.
00:51:24 -Škoda, že musíš odjet. Přijdeme o dobrýho hráče.
00:51:35 Pojď, poslední zápas!
-Fajn.
00:51:38 -Tak pojď! Kryj se! No tak! Výš!
00:51:49 -Co blázníš? Tak boxuj!
00:52:00 -Pojďte sem!
-Ingo se mucká s Floydem!
00:52:03 (smích)
00:52:09 A nakonec tu máme nový přiléhavý sexy model
00:52:16 s hlubokým výstřihem na zádech a se všitou jemnou krajkou.
00:52:26 -Tak ahoj.
00:52:28 -Dobře dojeď. A hodně štěstí.
00:52:33 -Ahoj.
00:52:45 -Mami!
00:53:16 -Ahoj.
-Čau.
00:53:21 -Je tu Sicka?
00:53:26 -Ingemare!
00:53:37 -... no, jenomže najednou
00:53:39 mi uklouzly nohy a propadl jsem se střešním oknem rovnou dovnitř.
00:53:44 Letěl jsem jako andělíček, říkali. Mohl jsem se zabít.
00:53:48 Ale nezabil, jak vidíš.
00:53:50 Jen jsem se trochu pořezal na zádech a potom přišla Berit a...
00:53:56 (kašle)
00:54:12 No a potom jsme spolu s Berit... Posloucháš mě?
00:54:20 -Jo. Jen si trochu odpočinu.
00:54:25 -Takže když jsem tam sletěl ze střechy dolů, tak, tak jsem...
00:54:31 ... když jsem sletěl dolů... když jsem teda sletěl...
00:54:37 -Hele, nemohli bychom si radši něco číst?
00:54:43 -Máš něco na čtení?
00:54:54 -Jak jí je?
00:54:56 -Dobře. Jo, je jí moc dobře. Jenom trochu moc čte.
00:55:00 V tom to vězí. Podle mě je z toho čtení unavená.
00:55:05 -Jo, a navíc sama na dva kluky. Jasně že je unavená.
00:55:14 Tvojí mamince prospělo,
00:55:16 že si od vás mohla na chvíli odpočinout.
00:55:19 To snad chápeš?
00:55:32 Vlastně mám štěstí.
00:55:36 Když to srovnám s jinými. Musíte mít vždycky s čím srovnávat.
00:55:41 Abyste získali trochu odstup. Jako Lajka.
00:55:45 Ta musela život vidět ze správné perspektivy.
00:55:50 Jde o to, udržet si odstup.
00:56:05 Myslím na toho kluka, co jsem o něm četl.
00:56:09 Chtěl překonat světový rekord v přeskoku autobusů na motorce.
00:56:15 Postavil si je pěkně do řady.
00:56:18 Kdyby se zastavil u třicátého autobusu, nejspíš by přežil.
00:56:47 -Běžte pryč, povídám! Zmizte, Zmizte sakra! Zmizte!
00:56:53 Co tu okouníte? Tak zmizte! Jděte pryč!
00:57:06 Jen si představte,
00:57:08 že přišel o světový rekord kvůli jednomu autobusu!
00:57:13 Jen o něj lehce zavadil kolem.
00:57:18 -Uhni mi. Zmizte, zmizte!
00:57:25 Sakra. Slyšíte? Zmizte.
00:57:29 Zvědavci zvědavý! Zmizte!
00:57:47 -Ahoj.
00:58:15 -Ale patří taky do rodiny.
-O psa se starat nemůžeme.
00:58:19 -Ale kde je? Chci aspoň vědět, kde je.
00:58:23 -Běž dovnitř, Ingemare.
00:58:34 -Chutná?
-Jo.
00:58:46 (od vedle)
00:58:48 -Panebože, přijde mi, že je úplně na hlavu.
00:58:51 Někdy musíš dokázat říct ne. Proč jim musíš pořád pomáhat?
00:58:54 Můžeš mi to vysvětlit?
00:58:56 -Kdo by se o něj jinak postaral?
00:58:59 -Mají přece otce, nebo ne?
00:59:01 -Jo, ale ten je na druhým konci světa.
00:59:03 -Tak ať se kouká vrátit domů, aby se o kluky postaral!
00:59:06 -Ale tak rychle se nevrátí. To je máme vyhodit na ulici?
00:59:08 -Pro mě za mě. Mně je to fuk!
-To neudělám.
00:59:24 -Chci koupit hroznový víno. Zapomněl jsem koupit víno.
00:59:28 -Nevadí. Na to už nemáme čas.
00:59:35 -Ale můžem se mrknout do toho obchodu v přízemí.
00:59:37 -Přestaň! Tady hroznový víno nemají.
00:59:46 -Zatím se posaďte. Sundejte si bundy.
01:00:04 -Sundej si tu bundu!
01:00:07 Sundej ji. Do háje.
01:00:13 Co je to s tebou? Proč si tu bundu nesundáš?
01:00:20 (vzlyká)
01:00:22 Seber se přece!
01:00:29 Fňukale jeden. Musíš pořád bulet? Seber se!
01:00:36 -Tak, Ingemar první.
01:01:11 -To je ale krásná bunda.
01:01:20 To je koženka?
01:01:30 Je teplá?
01:01:42 Dobře, že má reflexní pásek. Moc dobře.
01:01:53 Takováhle bunda je určitě praktická.
01:02:11 -Necháme mamimnku odpočinout.
01:02:16 -Mami! Co bys chtěla k Vánocům?
01:02:24 -Nó. já ani nevím.
01:02:29 -Přej si, co chceš. Peníze mám.
01:02:37 -Co jen to chci?
01:02:43 Určitě něco vymyslíš sám. Víš přece, co chci.
01:02:54 Ty to víš.
01:03:01 -Jo, já vím. Vím to přesně.
01:03:05 -Eriku!
01:03:14 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:03:18 -Můžem to koupit spolu. Zaplatíš půlku. Co ty na to?
01:03:24 No?
01:03:29 Viděls už ten novej opékač topinek?
01:03:33 Topinka z něj sama vyskočí, když je hotová.
01:03:37 Určitě by takovej chtěla. Co si o tom myslíš?
01:03:43 No?
-Nic.
01:03:46 Hele. Na opékač laskavě zapomeň.
01:03:54 -Tak ho koupím sám. Koupím jí ho sám, ty lakomče lakomá.
01:03:59 -Máma umře! Copak to nechápeš?
01:04:05 -Lžeš! Lžeš!
-Auu!
01:04:11 -Nechte toho!
01:04:27 -Oj!
01:04:33 -Tenhle vypadá dobře. Takový jsi chtěl, ne?
01:04:37 -Ne, ten ne.
-Proč ne?
01:04:41 -Ten se mi nelíbí.
-Ale proč?
01:04:45 -Tak. Jen by ji znervózňoval.
01:04:52 -Ale tenhle musíš pořád hlídat. Nezapomeň, že je nemocná.
01:04:58 -Ne, počkej. Koukni se.
01:05:02 Když tohle sklopíš, tak se ta topinka tady sama obrátí.
01:05:10 -Ahoj. Ingemare, rád bych si s tebou promluvil. O samotě.
01:05:33 Myslím na toho kluka, co jsem o něm četl.
01:05:37 Jak to chtěl vzít zkratkou přes atletický stadion.
01:05:41 Trefili ho oštěpem do prsou. Přímo do prsou.
01:05:46 Musel bejt pěkně vykulenej.
01:06:14 -Mám to promyšlený.
01:06:17 Až budeme hrát proti Algutbodě, chtěl jsem tě první zápasy
01:06:20 nechat hrát na pravým křídle, ale pak bych tě přesunul
01:06:24 do středního pole a Sagu stáhl dozadu.
01:06:27 Podzim byl příšernej.
01:06:29 Nikdy v životě jsem nepustil tolik míčů jako letos na podzim.
01:06:33 Nevychytal jsem nic.
01:06:36 Povídalo se, že mě nahradí Leif.
01:06:38 Ten co jezdí s autobusem, znáš ho, měl jít do brány místo mě.
01:06:43 Ten nechytí jedinej míč.
01:06:45 Podle mě brankář s nohama do "O", nemá v bráně co dělat.
01:06:54 Ten náš umělec je teď hrozně slavnej. Vážně.
01:06:59 Málem jsem omdlel, když jsme to slyšel.
01:07:02 Byl v Americe a vystavoval tam nahý ženský.
01:07:06 Ták, vystupuj, konečně jsme doma.
01:07:10 -Ó. Ojoj. (smích)
01:07:22 -To jsou Řekové. Pronajali si celý přízemí.
01:07:30 Zaberou i pár pokojů u nás nahoře.
01:07:34 Barák patří sklárně, nic nezmůžeme.
01:07:42 Tady si zase v létě máknem, co?
01:07:54 -Na co pan Arvidsson umřel?
01:07:59 -Byl už hodně starý. Ke konci nemohl jíst.
01:08:13 Ještě jednou?
01:08:36 -Kloklok.
01:08:40 Éééé.
01:08:51 Ingemare?
-Hm.
01:08:53 Hele, ty melouny.
01:08:59 -Kde je paní Arvidssonová?
01:09:02 -Přestěhovala se. Teď bydlí vedle školy.
01:09:07 Poslyš. Když tady bydlí Řekové, je tu trošku těsno.
01:09:20 Ingemare, napadlo mě, jestli bys nebydlel u ní?
01:09:25 U paní Arvidssonový. Víš, je teď sama.
01:09:32 Aspoň bude mít společnost. Jenom bys u ní spal, víš?
01:09:39 -Jinak budeš jíst u nás a večery budeš taky trávit u nás.
01:09:43 -Jo, jo, jasně. Budeme spolu celý den. Neboj se.
01:09:54 -Ingemare!
01:09:59 Ingemare!
01:10:02 -Co je? Čemu se směješ?
01:10:08 -Už jsem ti říkal, že je to nesmysl.
01:10:11 Ingemare!
01:10:12 (klepání)
-Á.
01:10:14 -Neviděli jste Ingemara?
-Ne.
01:10:18 Ingemare!
01:10:25 -Čau.
01:10:33 -Už je ti teplo?
-Jo.
01:10:39 -Mimochodem, měl bys vidět tu sochu.
01:10:42 Zatím to je jenom model, ale budu stát v Kalmaru na náměstí.
01:10:47 -Tam teda bude stát pěknej kus!
01:10:49 (mužský smích)
01:10:52 Ingemare!
01:10:59 -Uklidni se. Uklidni se, Ingemare.
01:11:07 -Chtěl bych tu mít Sicku!
-Sicku?
01:11:23 -To bude dobrý, Ingemare. Bude hrozně ráda.
01:11:27 -Zavoláš zítra panu Sandbergovi?
-Jasně.
01:11:33 -Možná by Sicka mohla bydlet v altánu.
01:11:36 -Mhm.
01:11:41 Hezky se vyspi, Ingemare.
01:11:43 -Tak dobrou.
-Dobrou.
01:11:48 -Ve snu by mě nenapadlo, že manželova postel
01:11:51 ještě přijde k užitku.
01:11:54 To je moc dobře. Ale bylo těžký ji sem přestěhovat.
01:12:00 Poslali mi čtyři chlapy ze sklárny, aby mi s ní pomohli.
01:12:05 Jinak to nešlo.
01:12:08 No, když jsem se musela stěhovat tak strašně nakvap.
01:12:17 A je tu všechno pátý přes devátý.
01:12:21 Jsem ráda, že mám společnost, Ingemare.
01:12:25 Poslyš, teď musíme držet hodně při sobě.
01:12:29 Když už se to takhle semlelo.
01:12:35 Víš, život je někdy těžký.
01:12:43 A není lehký zůstat sám.
01:12:54 Je to divný, ale nedokážu pustit Lajku z hlavy.
01:12:59 Člověk by neměl tolik přemýšlet.
01:13:03 Čas všechny rány zhojí, jak říká paní Arvidssonová.
01:13:08 Někdy mluví hrozně moudře. Jako že člověk musí zapomenout.
01:13:14 -Ingemare! Ahoj!
-Ahoj.
01:13:17 -Ahoj.
01:13:25 Budem ve stejné třídě!
-Vážně?
01:13:32 -Haló! Kde jste kdo? Málem bych zapomněl.
01:13:38 Kam jsem to jenom dal? Ahoj, Sago.
01:13:42 Koupili jsme si novou televizi. Nepůjdete se na ni podívat?
01:13:47 Dávaj soutěž: Vítěz bere všechno. Pojďte.
01:13:51 -Pojď.
01:13:53 -Nestůjte tady a pojďte dál. Tak honem.
01:13:57 Jdem, teď něco uvidíte.
01:13:59 Jdem, jdem, jdem. Teď něco uvidíte.
01:14:01 Můžete vyhrát deset táců.
01:14:05 Tolik peněz jste v životě neviděli.
01:14:09 -Běžte dál. Pojďte. Berte si.
01:14:14 -Děkuju.
01:14:16 -No, ještě to trochu zlobí.
01:14:23 Jo, to je on! To je on!
01:14:25 Ullo, jak se jen jmenuje? Tenhle moderátor?
01:14:30 Soutěžící sedí v takových kabinkách a odpovídají na otázky.
01:14:33 -Budu tu mít psa.
-Mhm? Kdy?
01:14:38 -To nevím, ale co nejdřív. Zatím je v útulku.
01:14:45 -Pořád?
-Hmm.
01:14:49 -To jsem blázen. Proč to nejde?
01:14:51 -Strejdo! Už ses ptal na Sicku?
-Eh?
01:14:56 -Tak volal jsi jim už?
-Ne, ještě ne.
01:15:02 -Musíš jim zavolat.
-To víš, že jo.
01:15:05 Jen jsem na to ještě neměl čas.
-Tak kdy tam zavoláš?
01:15:10 -Hele! Hele! To je ono.
01:15:16 Že by kontakt?
01:15:27 -Mám pro tebe dárek.
-Jo? A co?
01:15:31 -Uvidíš.
01:15:36 -Jsou tvoje. Dostala jsem nový.
01:15:39 -Díky.
01:15:44 -Vyzkoušíš je?
01:15:49 Jo. Tak
01:15:53 -Já už nemůžu. Odpočineme si.
-Fajn.
01:16:09 -Jaký jsou?
-Dobrý.
01:16:12 -Opravdu?
01:16:23 Vyrostla jsem.
01:16:30 Už je obinadlem nastáhnu.
01:16:36 A s fotbalem je konec.
01:16:41 -Prosím tě. Tak zlý to zas není.
01:16:45 -Tak se mrkni sám.
01:16:54 Hele!
01:16:56 Vidíš?
01:17:04 Taky jsi vyrostl nebo ne?
01:17:08 Nebo ne? Co?
01:17:17 Chceš si na ně sáhnout?
-Ne, díky.
01:17:22 Tak pojď, na tři kola.
-Ty, srabe! Vyrostl jsi?
01:17:28 Co? Ukaž! To chci vidět!
-Ani za nic!
01:17:33 -Ukaž! Ukaž mi ho!
01:17:37 -Zbláznila ses?
01:17:39 -Já ti je ukázala!
01:17:44 Potřebuješ kostku cukru a pinzetu, abys ho vytáhnul?
01:17:49 Nebo se snad stydíš? Hahaha, stydíš se.
01:17:57 -Nech si je!
01:18:02 -Chytej!
-Ne!
01:18:05 -Slez dolů, nestojí to za to.
-Nechte toho. Slyšíte?
01:18:45 -Přijdeš ke mně v sobotu na večírek? Karin.
01:19:00 -To je jasný, že přijdu.
-To je fajn, těším se.
01:19:13 -Ingemare! V téhle třídě po sobě papírky neházíme!
01:19:29 (hudba, zpěv)
01:20:04 -Ingemare!
01:20:08 Ahoj. Ukážu ti pokojíček.
01:20:29 Jsou tak hebké. Myslela jsem, že jsou jak dráty.
01:20:56 -To je tvůj idol. Co?
-Co blázníš?
01:21:02 Blázníš?
01:21:05 -Tak pojď.
-Hele nech ho, nech ho bejt!
01:21:10 -Tak, pojď, Ingemare.
-Co blázníš, sakra? Nech ho.
01:21:15 -Pusť mě! Buď zticha!
01:21:18 Haf! Haf! Haf! Haf!
01:21:24 -Pojď Ingemare. Sakra, buď zticha. Dost.
01:21:27 Haf! Haf! Haf!
-Buď ticho.
01:21:31 Nech toho.
01:21:33 (křik dětí, smích)
01:21:44 Haf!
-Drž klapačku!
01:21:48 Ingemar Johansson proti Floydu Pattersonovi.
01:21:51 GONG
01:21:53 (děti)Do toho, Ingemare!
01:21:55 KŘIK
01:21:56 -Haf! Sklapni! A boxuj, krucinál!
01:22:01 -Haf!
01:22:04 -Haf! Haf!
01:22:08 -Dělej, nebuď srab.
01:22:09 -Asi umí líp kousat než boxovat.
01:22:11 KŘIK
01:22:13 -Snad nemáš strach? Do toho.
01:22:15 No tak, dej se už do toho.
01:22:17 -Haf! Haf!
01:22:22 Konec prvního kola.
01:22:27 -Haf.
01:22:28 (děti) Ingemar! Ingemar!
01:22:30 -Proč do toho nejdeš pořádně? Dej se do toho!
01:22:33 -Haf.
01:22:34 -Na co si to hraješ?
-Haf.
01:22:36 -Na svýho psa?
-Haf. Haf, haf.
01:22:39 -Ten je mrtvej. Chápeš to?
01:22:43 -Druhý kolo.
01:22:48 Do toho, Ingemare! Nandej jí to!
01:23:01 -Ingemare, Ingemare!
-Pravý hák.
01:23:14 -Ingemare! Ingemare!
01:23:21 -Kašlu na vás, vy hlupáci.
01:24:03 Musíte mít vždycky s čím srovnávat.
01:24:07 Vemte si třeba takovou Lajku.
01:24:10 Museli vědět od začátku, že ji nikdy nedostanou na Zem.
01:24:14 Věděli, že umře. Prostě ji zabili.
01:24:34 (lomcuje klikou)
-Je tam někdo? Je tam někdo?
01:24:49 -Haf. Haf. Haf.
01:24:53 -To jsi ty, Ingemare?
-Haf. Haf. Haf.
01:24:58 -Ingemare, nebuď jak malej. Otevři ty dveře.
01:25:03 -Haf, haf, haf!
01:25:13 -Tak otevři dveře!
01:25:17 Otevři, Ingemare!
01:25:24 Ullo!
01:25:40 SMÍCH MATKY
01:26:09 -Chceš tam spát? Fajn.
01:26:16 Nechám ti za dveřma hrnek horký čokolády a taky deku
01:26:20 a chleby na ráno k snídani. Dobrou noc!
01:27:09 HUDBA
01:28:02 (vzlyky)
01:28:19 (pláče)
01:28:30 -Tys to věděl, viď? Nedokázal jsem ti to říct.
01:28:41 -Měl jsem jí to vyprávět.
01:28:46 Měl jsem jí všechno vyprávět. (pláče)
01:28:51 -Co?
01:28:55 -Já jsem ji nezabil.
01:29:02 Řekni, že jsem ji nezabil. (pláč)
01:29:09 -Ne, to víš, že ne. Nemůžeš za to.
01:29:18 -Proč mě nechceš? Mami, proč mě nechceš?
01:29:28 (pláč)
01:29:34 -Fransson slezl ze střechy! Ingemare!
01:29:38 Fransson slezl ze střechy!
01:29:40 -Bude se koupat.
01:29:42 Pojď se podívat, Ingemare, bude se koupat!
01:29:44 -Fransson slezl dolů! Bude se koupat!
01:29:49 -Jo.
01:29:57 -Haló! Fransson slezl dolů. Bude se koupat.
01:30:00 -Ingemare, půjdem se podívat, jak se koupe? Jo?
01:30:04 (vzlyk)
01:30:09 -Zmizte povídám! Nevylezu z vody, dokud nezmizíte!
01:30:14 (smích dětí)
01:30:16 -Neblázni, Franssone. Je hrozná zima. Polez!
01:30:24 -Mám ti přinést udici?
01:30:27 (křik)
01:30:29 (kluci) Jó.
01:30:33 -Potopil se.
-Kam zmizel?
01:30:36 Franssone!
01:30:44 -Vytáhněte ho někdo.
01:30:47 -Koukněte! Tam. Támhle je!
01:30:58 -Zmizte, povídám. Nemůžete mi dát pokoj?
01:31:06 Slyšíte?
01:31:07 -Franssone, vylez. Tak vylez přece.
01:31:11 -Nechte mě bejt! Dejte mi všichni pokoj.
01:31:16 Snažil jsem se jich zbavit, ale vytáhli mě ven.
01:31:19 (smích)
01:31:21 -Musíš se zahřát. No tak, měj rozum.
01:31:24 -Nechci mít rozum. Chci mít pokoj. Nechte toho. Ne, ne.
01:31:28 -Počkej. No tak, tu máš, napij se.
01:31:30 No, tady máš panáka, napij se. to ti udělá dobře..
01:31:35 -Nechte mě bejt.
01:31:42 (hluk sklárny)
01:32:07 HUDBA
01:32:41 Šťastnou cestu. Sbohem. Brzo se vraťte.
01:32:44 -Sbohem, Země!
01:32:48 -Kde budeš zápas poslouchat?
-To nevím.
01:32:54 -Jste připraveni?
-Připraveni!
01:32:57 -Můžem u nás.
-Fajn.
01:33:00 -Nasedat, jedem! Sbohem! (všichni) Ahóój.
01:33:07 SMÍCH
01:33:11 Koukněte, to je Berit!
01:33:13 SMÍCH
01:33:16 (houkání auta)
01:33:22 (houkání auta)
01:33:25 -Neměla stát v Kalmaru?
01:33:27 -Zamítli to. Je to prej na ně moc nahý.
01:33:33 -Ahoj!
01:33:36 -Hlavně se vraťte.
-Ahoj.
01:33:38 -Můžem, dědo. Jedem!
-Fajn.
01:33:47 (Bůůů)
01:33:48 -Pozor.
01:33:50 -No páni!
01:34:04 (smějí se, pokřikují)
01:34:15 (hudba a zpěv z rádia)
01:34:25 -Honem, za chvíli to začíná!
-Už jdu!
01:34:28 -Tak pohni kostrou!
01:34:42 (z rádia)
01:34:43 A je tu nový útok. Ingemar odráží Floydovu levačku
01:34:45 a pravačkou kontruje.
01:34:48 Floyd se náhle zamotal v síti a padá k zemi.
01:34:51 -Porazil ho? Tak co?
-Ticho. Pšt. Nerušte!
01:34:55 (z rádia) Dojde snad na odpočítáváni?
01:34:58 Diváci rozčileně vyskakují ze sedadel.
01:35:01 A, ano, Floyd po Igmarově ráně zůstává těžce otřesen ležet.
01:35:04 Je to neuvěřitelné, vážení posluchači,
01:35:07 ale zdá se, že to bude knokaut.
01:35:09 Ale, pozor, teď se ještě Floyd pokouší zvednout na nohy,
01:35:12 že by přece jen měl sílu pokračovat?
01:35:16 Ale ne, už je pozdě. Rozhodčí ukončuje zápas.
01:35:21 Ingemar Johansson se stává mistrem světa v těžké váze.
01:35:24 JÁSOT
01:35:27 -Vyhráli jsme!
01:35:29 (všichni)
-Vyhráli jsme!
01:35:32 -Ať žije Švédsko!
01:35:34 (z rádia) Ingemar nás nezklamal.
01:35:37 Máme z jeho vítězství ohromnou radost a spolu s námi
01:35:40 i vy všichni doma u rozhlasových přijímačů.
01:35:43 A nejen vy, troufám si říct, že toto vítězství
01:35:46 bude dnes slavit celé Švédsko.
01:35:48 A ze všech koutů naší země,
01:35:50 z velkých měst i těch nejzapadlejších vesniček...
01:35:53 Ingemare!
01:35:55 Ingemare!
01:35:57 Ingemare!
01:36:35 Překlad: Jana Holá
01:36:38 Dramaturgie: Lenka Lukešová
01:36:42 Vedoucí produkce: Zuzana Trymlová
01:36:47 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
01:36:51 Režie: Jana Semschová
01:36:55 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2014
Ingemar žije se starším bratrem a těžce nemocnou matkou. Přijímá kopance osudu bezmocně jako pes Lajka, který zemřel při cestě do vesmíru. Když se matčin stav zhorší natolik, že se nemůže o syny starat, Ingemar odjíždí na venkov. Poznává jiný život, opravdové kamarády, příbuzné, kterým na něm záleží. Navíc přichází doba chlapcova erotického procitání a o veselé zážitky není nouze. Díky tomu se mění Ingemarův pohled na svět a dřívější hluboká melancholie se nevrací, ani když jeho matka zemře.