Humorná setkání poetů s životní realitou aneb Štěpán a Kendy na vysoké škole (1984). Hrají: P. Kříž, D. Matásek, A. Tarábková, K. Roden, M. Myslíková, J. Dielle, V. Svoboda a další. Scénář L. Pecháček a D. Klein. Kamera J. Vaniš. Režie D. Klein
00:00:05 Proč vyprávět tak banální příběh, který byl už vyprávěn tisíckrát?
00:00:11 Ale byla tu i tisíckrát láska.
00:00:14 A kdo si dovolí posoudit, že ta druhá je horší než ta první?
00:00:19 Netušil jsem, že přijdu o iluze, abych samou láskou neumřel.
00:00:40 Nemohla byste to přečíst vy?
00:00:50 Děkanát lékařské fakulty Univerzity Karlovy vám oznamuje,
00:00:54 že jste byl přijat k řádnému studiu.
00:00:58 Štepáne! Z tebe bude doktor!
00:01:03 Fellini se dívá na sex ve filmu úplně jinak než Antonioni...
00:01:10 Kendy, ahoj!
00:01:16 -Usměj se!
-Co blbneš?
00:01:22 Děkanát fakulty vám oznamuje, že jste byl přijat
00:01:25 na obor... filmové režie?
00:01:30 -To víš, když má někdo talent...
-No, to je výhoda.
00:01:34 A ty ho snad nemáš, když tě přijali?
00:01:36 Na medicínu není potřeba žádnej zvláštní talent.
00:01:39 Nemůžeš bejt blbej, budeš absolventem univerzity.
00:01:44 Na světě je spousta blbejch absolventů univerzity.
00:02:06 Příroda to vymyslela, Pánbůh stvořil a vy se to musíte naučit.
00:02:23 Starostí lékaře je i to, aby pacient, když se oblékne,
00:02:27 měl na sobě vše, co svlékl.
00:02:41 Na maxisukně lze chytit muže s fantazií.
00:02:43 Na minisukně i zánět vaječníků.
00:02:56 Proti této nemoci zná věda dva léky.
00:02:59 Bohužel, ani jeden nepomáhá.
00:03:14 Medicína je zábavná věda o smutných věcech.
00:03:46 A hlavně se uč!
00:03:48 -Máš všecko?
-Jo.
00:03:53 Máš holení?
00:03:57 Počkej!
00:03:58 Mami, nejedu na hory!
00:04:01 A do zimy možná budu nadobro doma.
00:04:03 Neboj se.
00:04:04 Mám takový tušení, že budeš nejlepší.
00:04:08 Jenom se uč!
00:04:10 500,- ti musí vydržet na měsíc.
00:04:14 Ale dneska má úplně jinou hodnotu!
00:04:19 Pětistovka je pořád pětistovka. Víš, co se na ni nadřu?
00:04:24 Ale věci jsou jaksi... dražší.
00:04:34 Dík.
00:04:36 Buď opatrný! Ve velkoměstě je plno nástrah!
00:04:43 Nejedu do New Yorku.
00:04:46 Praha stačí. Vím to. Šila jsem tam za svobodna.
00:04:50 Hodně jez!
00:04:54 Nepij!
00:04:58 Netoulej se po nocích!
00:05:02 Uč se!
00:05:04 -Koho hledáš?
-Myslel jsem...
00:05:07 Na Borůvku zapomeň.
00:05:09 Pozor na děvčata! Chtějí se hned vdávat.
00:05:17 A uč se!
00:05:21 Mně to stačí říct 3x.
00:05:23 A choď na vzduch! Zdraví je přednější!
00:05:28 Nezdárný syn se usmívá v předtuše bujarých radovánek.
00:05:37 Za tohle, jo?
00:05:40 Nejsem na tom líp. Ale můžeme si přivydělat bokem.
00:05:48 -A jak?
-To nech na mně.
00:05:52 To bylo naposled! Příště to ohlásím!
00:05:58 Upozorňuji slečny na pokojích, že návštěvy končí v 21.00!
00:06:07 První ročník? To bude 5. patro.
00:06:12 Přízemí by nebylo?
00:06:15 Nejsme Intercontinental. Nemáte cigaretu?
00:06:20 V přízemí se bydlí až před promocí. Každej rok pěkně o patro níž.
00:06:29 -Nešlo by to nějak...
-Říkejte mi pana Janatka, kolego.
00:06:34 -Ty seš ten novej medik?
-No.
00:06:37 Cítíš, jak mi buší srdce? Co by to mohlo bejt?
00:06:53 -Helou, Numira Cassa Thombo.
-Štěpán Šafránek.
00:07:00 Honza Antoš z Kolína. Tohle je tvoje postel.
00:07:09 -Ahoj, děcka.
-Děcka?
00:07:14 -Z Moravy?
-Z Kyjova.
00:07:20 Exotika. A to nemáte na Moravě univerzitu?
00:07:24 Tož máme, a lepší.
00:07:28 Máte všechno lepší, co?
00:07:33 Já myslel, že na Moravě zavíráte turisty do sklípků a hostíte je.
00:07:38 A když nikoho nechytnete, celej den do vás nic není.
00:07:42 Tož ja. Teď bych si s dovolením vybalil.
00:07:51 -Počkej!
-My ti pomůžeme!
00:08:13 Jak ti říkají?
00:08:15 Mně? Venouš Pastyřík.
00:08:21 Tož Venoušu, trochu ses rehabilitoval.
00:08:27 Československo je krásná průmyslová země.
00:08:35 Zajímavá historie, bohaté tradice.
00:08:46 -Kde ses naučil tak dobře česky?
-V Zahrádkách.
00:08:51 -A můžu ti říkat Mirečku?
-Klidně.
00:08:59 Pánové, vstávat! Bude druhej chod!
00:09:04 Na kufr nesahej!
00:09:06 -Proč?
-Mám v něm národní kroj.
00:09:11 Kolegové, sešli jste se tu v hojném počtu.
00:09:20 Přeju vám, abyste jednou opustili fakultu ve stejně hojném počtu.
00:09:31 Klíčem k úspěchu je svědomitost a píle.
00:09:38 Potřebujete leb ocelovou, ale zadek olověný.
00:09:53 Představuji vám docenta Sejkoru, který vám bude přednášet.
00:10:01 Přeju pevné zdraví v místech, kde se tělo setkává se židlí.
00:10:10 Od této chvíle vás bude anatomie provázet po celý život.
00:10:15 Bez znalosti anatomie neuspějete ani ve studiu, ba ani v praxi.
00:10:26 To si zapamatujte!
00:10:48 Na některé věci budete muset zapomenout.
00:10:56 Nyní přejděme k vlastní próze.
00:11:00 Toto je základní anatomické schéma.
00:11:09 Přestože je anatomie ženského rodu, má svůj půvab, ale i logiku.
00:11:27 Geneticky je pohlavní akt pouhá výměna informací.
00:11:39 Jmenuji se Kohn, psáno s C. Přednáším organiku a biochemii.
00:11:53 Živá hmota se skládá z prvků:
00:11:58 Vodík, uhlík, kyslík a dusík.
00:12:09 Rovnici jsme vykrátili hemoglobinem HB 4.
00:12:14 Jde o velmi jednoduchou rovnici.
00:12:26 Pokud někdo nerozuměl, odkazuji na fyziologii
00:12:32 Samsona Wrighta, vydanou letos v Londýně v 15. vydání.
00:12:38 Tak to se budu muset poohlédnout v Londýně.
00:12:45 ČTE ANGLICKY
00:12:52 -To je hrozná angličtina! Rozumíte? -Yes, I do.
00:13:01 Příště prosím angličtinu bez toho moravského dialektu.
00:13:05 To jsou jen základní pojmy pro orientaci v problému.
00:13:10 Musíte je zvládnout, jinak nepochopíte další látku.
00:13:15 Kdo něčemu nerozuměl?
00:13:20 Já.
00:13:21 -Čemu?
-Ničemu.
00:13:26 To je jednoduché. Hlavu vzhůru, kolego.
00:13:46 SLOŽITÝ LATINSKÝ POPIS POLOHOVÝCH ROVIN TĚLA
00:14:31 Už tomu rozumíte?
00:14:36 To červeně podtržený chce profesor.
00:14:39 To zeleně podtržený chce slyšet Sejkora.
00:14:42 A na tom modře podtrženým bazírujou asistenti.
00:14:54 -Ale tady je podtržený všecko!
-Správně. Chápavej!
00:15:02 Co budeme dělat?
00:15:03 J. A. Komenský: Se učit, se učit, se učit!
00:15:16 Třeba nás jenom strašej! To není možný se naučit!
00:15:26 -Já mám fotografickou paměť.
-Co to je?
00:15:34 Tady si to vyfotím a pak si to tady přečtu.
00:15:37 Vyzkoušíme si tě.
00:15:39 Klíííd!
00:15:42 To je jméno mýho dědečka. Dáme ti 10 sekund.
00:15:48 -Pak to musíš říct rovně.
-Správně, no.
00:16:00 Dobře, ukaž!
00:16:08 Stop! Teď to zopakuj!
00:16:13 BEZCHYBNĚ ZOPAKUJE SLOŽITÉ JMÉNO
00:16:22 Správně!
00:16:25 -A co ty? Naučíš se to?
-Jo, ale potřebuju ženskou.
00:16:38 -Jakou ženskou?
-To je jedno.
00:16:42 Nejdřív se hodně milovat, potom se hodně učit.
00:16:47 -Jak se to u vás dělá?
-Stejně jako u vás.
00:16:51 -Myslím jak je... chytáte?
-Jo, jak je balíme?
00:16:57 Jo.
00:16:59 Zamiluješ se, nadbíháš jí, ona dělá, že tě nechce...
00:17:07 To je program na celej semestr. Rychleji by to nešlo?
00:17:13 Máš na mysli něco speciálního?
00:17:19 -Čau!
-Čau!
00:17:22 Nejradši mám takový, co nenosej prsenky.
00:17:35 Kolektivu katedry duševní hygieny byl uložen úkol.
00:17:42 Navrhnout optimální rozložení pracovních pomůcek na stole.
00:17:50 Vyšli jsme z původního Leffinqwellova návrhu,
00:17:55 ve své době velmi progresivního.
00:18:01 Plochu pracovního stolu jsme rozdělili na 10 sektorů.
00:18:05 A1 až B5.
00:18:08 Dělení má své nedostatky.
00:18:13 Je to nakumulování učebnic v sektorech A1, A5 a B1.
00:18:19 3 hromady - to je skutečně moc.
00:18:21 V sektoru B5 si Leffinqwell odkládal šálek s kávou.
00:18:29 Důkaz pochopitelně chybí.
00:18:32 Některé prvky jsou refundovány, jiné téměř chybí.
00:18:47 Máš dopis ve vrátnici.
00:18:52 Za projevené blahopřání předem děkujeme.
00:19:00 Není zač.
00:19:05 Štěpánku, Emil je jednička, ale tys byl první. Borůvka.
00:19:12 Aspoň v něčem jsem byl první.
00:19:31 Já jsem vlastně smolař.
00:19:34 Láska pryč, anatomie přede mnou.
00:19:41 Každý má nějaký ten grif. Ale co teď budu mít já?
00:21:19 -Jak jsi mě našel?
-Svět je malej.
00:21:26 Aspoň se v něm neztratíme.
00:21:32 -Kendy, Borůvka se vdává.
-A cos čekal?
00:21:41 -Jak ti je?
-Blbě. Ale bylo to už horší.
00:22:05 Jedna z hvězd je hvězdou tvou a z té ti zazní odpověď...
00:22:11 -Ty už zase píšeš básničky?
-Kdepak. To napsal Šrámek.
00:22:19 Umyj si ruce!
00:22:23 Co vás na té fakultě učí?
00:22:27 Tak povídej. Co profesoři? Jsou na vás hodní?
00:22:32 Hodní, maminko.
00:22:34 -Nedávají vám toho moc?
-Ani ne.
00:22:38 -Stačí ti peníze?
-Žiju skromně, ale zdravě.
00:22:47 Třeba dostaneš prospěchový stipendium.
00:22:51 -Mami?
-No?
00:22:53 Co kdybych tu anatomii neudělal?
00:22:56 Doktor Wichr říkal, že ji dělal 7x.
00:23:04 Tenkrát to šlo.
00:23:07 Ale nikde se nechlub. Kdybych ji neudělal vůbec.
00:23:14 Ale to nemůžeš! Jak bych tady vypadala?
00:23:29 Tak už se neuč!
00:23:31 Zhasni a jdi spát.
00:23:34 Nebo z toho zblbneš.
00:23:37 -Aspoň zblbnu z něčeho ušlechtilýho.
-Nech si inteligentní řeči.
00:23:45 No co, když ze mě nebude pracující inteligent,
00:23:51 bude ze mě inteligentní pracující.
00:23:56 Tak co, studente, co chemie?
00:23:59 Pořád žiju z toho, co jste mě naučil vy.
00:24:01 Ale anatomie mi nejde.
00:24:05 Nad ní člověk musí přemejšlet, aby nezblbnul.
00:24:10 Nad jinejma věcma se ze stejného důvodu přemejšlet nedoporučuje.
00:24:15 Pořídil jste si psa?
00:24:19 Člověk potřebuje doma mít něco roztomilýho.
00:24:23 -Borůvka mi poslala oznámení.
-Mně taky.
00:24:28 Na každém konci je hezké, že něco nového začíná.
00:24:37 Setkání se smrtí vždy závisí na okolnostech.
00:24:44 Na kuchyňském stole by mrtvola vypadala nepřirozeně,
00:24:49 zatímco na pitevním stole je to vlastně normální.
00:24:52 Dnes vás čekají praktická cvičení.
00:25:01 Pamatujte si: Nejcennější je vlastní zkušenost.
00:25:54 Tihle mrtví jsou užiteční i po smrti,
00:25:59 zatímco u některých se to nedá říct ani za živa.
00:26:03 -Co máte preparovat, kolego?
-Nervus fibularis.
00:26:11 Tak pracujte.
00:26:15 A tupou stranou nástroje!
00:26:21 Ne, abyste ho přeříz!
00:26:32 Člověče, vždyť vy jste ho přeříz!
00:26:38 -Jak se jmenujete?
-Šafránek.
00:26:43 Znamenám si vás.
00:26:46 Kam půjdeme večer?
00:26:48 -Ty nejdeš na oběd?
-Tenhle měsíc mi to nevyšlo.
00:26:50 -Nejsi první ani poslední.
-Něco ti předvedeme.
00:26:57 Všimla sis, jak zíral, když jsem se ho ptala na užití erotiky v hudbě?
00:27:02 Jeho estetické vnímání je z doby kamenné.
00:27:05 Teď se prohřešíme proti medicínskému desateru.
00:27:15 -Dovolíte?
-Prosím.
00:27:20 -Chutná?
-Hmmm.
00:27:23 -Co bylo dneska na pitevně?
-Ále, ani jsem si neškráb.
00:27:28 -Jak to?
-Nejsou mrtvoly.
00:27:33 To mě podrž!
00:27:36 Já minule hodinu hledal žlučník.
00:27:39 -A našels?
-Jo, placatej jako tenhle řízek.
00:27:44 -A taky tak zelenej?
-Jo.
00:27:50 Tak prosím, pane Šafránek...
00:27:53 Račte, dvojitá porce.
00:28:36 Stop!
00:28:37 Zastavte to!
00:28:38 Stop!
00:28:39 Všechno zpátky! Ten vagón patří do Kolína.
00:29:04 Unesla dítě i s kočárkem!
00:29:08 Večerní Praha!
00:29:10 Neurvalec ji chtěl znásilnit!
00:29:15 Neznámý poberta uvízl v okénku WC!
00:29:21 Neopatrná důchodkyně uhořela!
00:29:26 Smrt při hledání vltavínů!
00:29:31 Kooperace při výrobě strojů!
00:29:34 Unesla dítě i s kočárkem!
00:29:35 Držíme prst na tepu života!
00:29:46 Vypadl z jedoucího vlaku!
00:29:50 Odpovědnost každého ve prospěch všech!
00:29:56 Bojujeme proti průměrnosti!
00:30:00 Hledejme rezervy v sobě!
00:30:02 -Co jste to říkal?
-Hledejme rezervy v sobě.
00:30:06 To už pro mě není.
00:30:11 I malý kolektiv dokáže velké věci!
00:30:44 -Nazdar! Co si dáš?
-Dvě deci.
00:30:51 -Mám to napsat na Kendyho?
-Ne. Nechám vám tady noviny.
00:30:56 To bys mě ranil, kámo.
00:30:59 Mám tu digitálky, kalkulačky, pánský sako a dokonce kolo.
00:31:08 -A kdy si pro ně přijdeš?
-Nikdy, můžete si je nechat.
00:31:17 -Praha je zlatá loď.
-Pro toho, kdo na to má.
00:31:23 -No, to se musíš otáčet!
-Už jsem se otáčel.
00:31:28 A jak jsi na tom?
00:31:30 Měl jsem 600,-.
00:31:32 300,- anatomickej atlas, 160,- menza,
00:31:35 100,- scripta, kolej 60,-. Tak to spočítej!
00:31:44 -Mně vychází mínus 20,-.
-Jo, a ty potřebuju od tebe.
00:31:52 Nebudeme troškařit. Seznámím tě s kapelníkem.
00:32:00 Bedřichu, vedu ti perfektního textaře.
00:32:08 Text písně je náročnější než báseň.
00:32:12 Takovej básník si sedne a čeká na invenci.
00:32:18 Dá si koňak... To se to píše.
00:32:24 Sem tam rým, asociace...
00:32:31 Kdežto co může textař? Skoro nic.
00:32:38 Básník si klidně odhalí nitro.
00:32:42 Jenže já, když odhalím nitro, tak po mně pes neštěkne.
00:32:44 Mám tu jeden lyrickej cajdáček. Je to zatím nedodělaný...
00:32:58 Dvě bosé nohy plují travou... Pokračuj!
00:33:14 Dvě bosé nohy plují travou, nedbale střídá levá pravou.
00:33:26 To by šlo.
00:33:40 Pokračuj.
00:33:43 Za nimi brázda jak za lodí, jen delfíni se sem nehodí.
00:33:51 Dvě bosé nohy plují travou, jak dvě užovky za potravou.
00:34:01 A oběť, kterou uloví, ten příběh sotva dopoví.
00:34:08 Kamaráde, to pošlu na Lyru! Vyprodukujeme kvalitu!
00:34:15 O tu nám jde především.
00:34:19 Tady je záloha.
00:34:22 Ten text je hezkej. Líbíte se mi.
00:34:26 Já? Proč já?
00:34:30 Máte čistej límeček a nemáte křivou hubu.
00:34:38 Přijďte někdy, až nebude Bedřich doma.
00:34:41 My spolu žijeme spíš v duchovním svazku.
00:34:46 -Já někdy přijdu.
-Kdy?
00:34:50 Na některé věci budete muset rychle zapomenout.
00:34:54 -Tak kdy?
-My máme teď hodně učení.
00:35:01 Všichni jste srabi!
00:35:09 -Spíš nebo relaxuješ?
-Ani nevím. Zavírají se mi oči.
00:35:16 Tak zajdi za Masaříkem. Ten ti něco dá.
00:35:19 -Kdo to je?
-Jeden vševěd ze čtvrťáku.
00:35:25 Mohl bys mi vysvětlit tu záhadu s hemoglobinem?
00:35:29 -Pamatuješ si ještě jméno Mirečkova dědečka? -Jasně.
00:35:33 CITUJE SPRÁVNĚ
00:35:35 Tak si to vyfoť a je to.
00:35:38 -Ale já tomu nerozumím.
-Vykrátíš tohle krevním barvivem.
00:35:48 -Copak se barvivem dá krátit?
-Jako symbolem jo.
00:35:54 -Tak já ti věřím.
-Musíš to pochopit!
00:35:58 Věřit je někdy pohodlnější.
00:36:05 Jdu se odreagovat.
00:36:10 -Kam že jde?
-Vyměňovat si genetické informace.
00:37:04 Hergot, to je fofr.
00:37:07 -Řeknete si taky při tom něco?
-Ale jo.
00:37:11 -Mluvíš ty nebo ona?
-Vona. Furt kecá.
00:37:19 Co říkala?
00:37:22 Ptala se mě, co bylo dřív: vejce nebo slepice?
00:37:30 -Cos jí řekl?
-Že nás to neučili.
00:37:35 Jak se tak na něj koukám, nejdřív byl asi kohout.
00:37:41 Děkuju, na shledanou.
00:37:45 -Promiňte, hledám pana Masaříka.
-Jste objednán?
00:37:53 Potřebuju něco, abych neusnul.
00:38:10 Maličkost.
00:38:15 Ale jenom 1 denně.
00:38:18 -A je to bezpečný?
-Jsem pomocná síla na farmakologii.
00:38:27 -Tak dík. Ahoj.
-Počkej!
00:38:31 Ale já nejsem socialistické zdravotnictví. Dostanu 50,-.
00:38:40 Masařík byl třída. Vydržel jsem celou noc.
00:38:45 Ale to ráno...
00:38:48 CHRÁPÁNÍ
00:39:01 Šafránek, prosím...
00:39:04 -Na Bedřicha jsi udělal dojem.
-Na koho?
00:39:08 -Na kapelníka.
-Spíš na jeho ženu.
00:39:12 -To ber jako daň ze mzdy. Jdeme.
-Počkej, nevím, co mám dělat.
00:39:19 Od čeho máš svýho rejžu?
00:39:23 Budeš se těch holek ptát: Slečno, neztratila jste pomeranč?
00:39:28 A já budu filmovat reakce. Už chápeš?
00:41:15 Příště to bude lepší. Nesmíš se dívat do kamery.
00:41:20 Málem jsem dostal přes hubu.
00:41:27 Udělám z tebe hvězdu.
00:41:32 Jen legrácky nemohou stačit.
00:41:35 Prosím tě, jaký legrácky? Mě zajímá přímá realita.
00:41:44 Ne předstírání prožitku, ale prožitek sám.
00:41:49 Skutečnost zachycená neúprosnou kamerou.
00:41:54 Ovšem s použitím nejmodernější techniky.
00:41:59 -Ty žiješ v jiným světě.
-Obě naše profese jsou posláním.
00:42:06 Mně teď připadá spíš k posr...
00:42:09 Něco se mi na tom filmu líbilo, ale nevím přesně co.
00:42:12 Správně. Vhodná chvíle k diskusi.
00:42:15 Není vhodná chvíle. Musím studovat.
00:42:22 Jestli víš, co to je.
00:42:25 Naše katedra duševní hygieny objevila i jinou teorii,
00:42:34 která posunula náš výzkum o notný kus dopředu.
00:42:39 Bronštajn zredukoval počet učebnic ze tří na dvě hromádky.
00:42:56 A proč?
00:43:03 Protože uvolnil sektor B1.
00:43:11 Poznámkový blok přesunul ze sektoru A2 do sektoru B5.
00:43:22 4 sektory tak zůstaly prázdné.
00:43:27 Další Bronštajnovy pokusy bohužel přerušila válka.
00:43:30 Tady se sbírá vena sefalice...
00:43:36 Ano. Správně.
00:43:38 A tady máme venu saphenu, která vede výš a výš...
00:43:47 Počkej, to jsme ještě neprobírali.
00:44:58 Přinesl jsem Bedřichovi...
00:45:05 Ne, ne, přinesl jsem texty...
00:45:12 Tady v kapse...
00:46:12 Po téhle výměně informací už jiné do sebe nedostanu.
00:46:18 Vendulka utěšitelka. Co ta tady chtěla?
00:46:23 Je výborný médium.
00:46:25 Psychiatři tvrdí, že médium neudělá to, co se mu příčí.
00:46:32 Třeba že nikoho nezabije, rozumíš?
00:46:34 -A co ona?
-No právě, ona plní úplně všecko.
00:46:38 -Ty chceš, aby někoho zabila?
-Blbost.
00:46:43 Na psychiatrii se například média nikomu nesvlíknou.
00:46:51 A ona se svlíká jakoby nic. Zejtra jim to předvedu.
00:47:00 Hele, Masaříku, ale není to tím, že se klidně svlíká i bez hypnózy?
00:47:11 Doprčic! To mě nenapadlo.
00:47:19 Tak to zkus se mnou.
00:47:21 -S tebou?
-No... Se mnou to nejde?
00:47:25 Kromě slabomyslných jedinců lze hypnotizovat každého.
00:47:33 Potřebuju propláchnout, abych se mohl koncentrovat.
00:47:38 Stačí! Nic mi neříkej!
00:47:44 Budu tě pozitivně motivovat, navodím ti pocit svěžesti.
00:47:52 Tady se polož.
00:47:55 Světlo fixuj očima.
00:48:04 Cítíš se velmi unavený.
00:48:07 Víčka se ti klíží,
00:48:10 jsou jako z olova,
00:48:12 přichází tma a ticho.
00:48:21 Zvolna usínáš, nebráníš se.
00:48:28 Spíš.
00:48:40 -Můžu si zavolat?
-S tebou se nedá pracovat.
00:48:44 Asi jsem slabomyslnej jedinec.
00:48:46 Kendy?
00:48:47 Promítneš mi ještě jednou ten film?
00:48:51 Kterej? Copak jsi jich natočil tolik?
00:48:57 Co proč? Prostě mě to zajímá.
00:49:08 Zpomal to.
00:49:10 -Já to tušil! Čepec!
-Jakej čepec?
00:49:17 Ten co nosí sestry v nemocnici. Vrať to zpátky.
00:49:26 Autobus č. 117.
00:49:28 Pořád ti nerozumím.
00:49:30 -Stop! Vidíš ji?
-No jo, Kdo to je?
00:49:38 Moje sladká realita.
00:50:01 Tak to jste vy...
00:50:02 A vy jste ten kamelot a pěstitel pomerančů.
00:50:07 Tenhle jsem vypěstoval pro vás.
00:50:12 Do dneška jsem si myslel, že se mi jenom zdáte.
00:50:16 -A jak jste mě objevil?
-Jó, to vám musím povídat.
00:50:19 Halt!
00:50:20 Kam to bude, mladíku?
00:50:22 My jsme přišli spolu...
00:50:26 -Já jsem tu kvůli té brigádě.
-Tak to na osobní oddělení.
00:50:34 -Co je to za práci?
-Budete dělat zřízence.
00:50:40 Dá se při tom studovat?
00:50:43 To víte, jak kdy. Nemoc a smrt si nevybírají.
00:50:50 Ale pane Homolka...
00:50:55 To jste zase vy?
00:50:57 -To je ale náhoda.
-Náhody dají někdy hodně práce, co?
00:51:03 Štěpán Šafránek.
00:51:06 Odvezte pacienta na sál.
00:51:09 -Kam?
-Á, pojďte se mnou.
00:51:35 Proč nenosíte ten odznak?
00:51:37 Já jsem ještě žákyňka.
00:51:39 -Co že jste?
-Žákyňka.
00:51:43 -Oni vám tak říkají?
-Ano, sestra žákyně.
00:51:48 Žákyňka - to je jako jeskyňka.
00:51:59 -Děkuju, Jeskyňko.
-Není zač, Smolíčku.
00:52:08 Dělejte, kolego!
00:52:14 Takhle né!
00:52:16 Támhle bude mít hlavu!
00:52:19 -Co děláte, člověče?
-Promiňte.
00:52:51 Co nám to sem dali? Kdo ještě není umytý?
00:52:56 Anežko!
00:53:15 Ukažte mu to!
00:53:17 -Který ročník?
-První... teprve.
00:53:22 Co to máte na sobě?
00:53:26 -Nevyfasoval jste prádlo?
-Ano, ale já myslel...
00:53:33 Nejvíc myslí vždycky ten, kdo toho nejmíň ví.
00:53:49 Pane profesore,
00:53:51 jak člověk pozná, že není pitomej?
00:53:56 Chytrej to nepozná nikdy. A blbci je to jedno.
00:54:02 Zkusil jsem už, co se dalo.
00:54:06 -A co sex?
-To bylo ještě horší.
00:54:13 Třeba jsi měl špatnou partnerku.
00:54:17 Asi se na to vykašlu a pojedu domů.
00:54:21 Počkej, jsou ještě jiný možnosti: Kontakty, známosti - protekce.
00:54:33 Neprotestuj! Můžeš to přece zkusit, ne?
00:54:39 Znám šikovnýho chlápka. Nic cizího mu není cizí.
00:54:46 -Co dělá?
-Nic a všechno.
00:54:50 Takovej dojič socialismu.
00:54:54 Cože?
00:54:56 Vydojil už vilu, 2 auta a mlejn na Sázavě.
00:55:01 Protože má styky. Všude. I na medicíně.
00:55:09 A to ho mám uplatit poslední padesátkou?
00:55:18 Zatím zapůsobíš svým zjevem a inteligencí.
00:55:27 No, inteligence bude stačit. Ten chlápek má totiž dceru.
00:55:34 -Kolik jí je?
-18.
00:55:37 -Jenže je tzv. knižní panna.
-Co to je?
00:55:42 No, musíš ji při tom zkrátka zakrýt obličej knihou.
00:56:12 -Já jsem Sáša!
-Já Štěpán.
00:56:15 Jé, to je perfektní. Takový mazlivý, viď?
00:56:22 -Hele, máš rád sladký?
-Ne. -Já děsně.
00:56:27 -Co budeš dělat po gymnáziu?
-Nevím, třeba taky medicínu.
00:56:33 Nebo budu herečka. Táta mi něco zařídí.
00:57:00 -To jsme si zatrsali, viď?
-Hm.
00:57:06 -To byl rokec, viď?
-No.
00:57:14 -Ty to teda žhavili.
-Skočím pro limonádu.
00:57:23 -Já můžu i víno!
-Jo?
00:57:26 Za tejden mi bude 18. Přijdeš?
00:57:30 Tak přijdeš?
00:57:32 -Co to je?
-Co by? Dort.
00:57:35 -Á, bude hostina.
-Kdepak, to je pro jinou pusinku.
00:57:43 Klíííd!
00:57:51 Ty okurky patří do sektoru B5.
00:58:33 -Příjemnou zábavu, pánové.
-Tobě taky.
00:59:45 Štěpáne!
00:59:47 Tak ty jsi přišel?
00:59:49 Mami, tati, to je Štěpán. Budoucí doktor, viď?
00:59:55 Všechno nejlepší.
00:59:57 -Děkuju. To je pro mě?
-No, něco k zakousnutí.
01:00:16 Tenhle scénář napsal sám život.
01:00:22 To by se ani nedalo zrežírovat.
01:00:31 To je dokonalý!
01:00:37 Nejsem já smolař?
01:00:42 A ještě mě mohli vyhodit ze školy.
01:00:46 Jako fór to bylo výborný. Nechtěl bys radši psát scénáře?
01:00:55 Esovité prohnutí páteře se skládá ze 2 lordos a 2 kyfos.
01:01:10 Štěpánku...
01:01:13 Ty si skočíš za svou utěšitelkou, ale já musím dávat pozor!
01:01:16 Vezmu tě s sebou. Můžeš jít dřív.
01:01:19 Jo, já půjdu první a ty pak budeš jednička!
01:01:25 Nás učili, že si máme páteř zachovat rovnou.
01:01:31 Některá zakřivení jsou normální.
01:01:37 Vás to nezajímá, kolego?
01:01:39 -Jak se jmenujete?
-Šafránek.
01:01:43 Nenutím vás, abyste mě poslouchal. Anatomie nemá půvab pro každého.
01:01:48 Naučit se ji není jako dostat ženskou do postele.
01:01:53 Není to lehčí, ani težší. Je to prostě něco jiného.
01:02:09 A rušíte kolegu z rozvojové země. Jak vy se jmenujete?
01:02:14 Numira Cassa Thombo from Bujumbura.
01:02:18 Opakujte, co jsem říkal.
01:02:23 Že některá zakřivení jsou holt normální.
01:02:27 Velmi správně.
01:02:31 A vás si opět znamenám.
01:02:36 -Neboj, pravda nakonec zvítězí.
-U toho už taky nemusím bejt.
01:02:50 Slečno! Něco jste ztratila! Pozornost od pacienta.
01:02:56 -Od kterýho?
-Ode mě. Jsem z vás celej nemocnej.
01:03:03 Dal bych si kafe. Horké jako peklo, sladké jako polibek.
01:03:07 Jistě, pane doktore.
01:03:11 Promiňte.
01:03:19 Sestro, u nás se úplatky neberou. Obdivujete naši praktikantku?
01:03:30 Pěkná holka.
01:03:34 Jen přišla, už máme z oddělení rizikové pracoviště.
01:03:41 Ať se nám nezamilujete, má totiž uhrančivé nohy.
01:03:51 Jistě má i jiné přednosti.
01:03:53 -Ano. A jaké?
-Třeba kladný vztah k práci.
01:04:02 Přiznejte, lidé se milují kvůli úplně jiným hodnotám.
01:04:07 Ty skutečné hodnoty se pak pracně dolují až po činu.
01:04:17 -Vážně?
-Hm.
01:04:22 A vy už jste doloval?
01:04:27 Ten Fast je vůl. Je to vůl.
01:04:33 No jo, ale anatomii udělal.
01:04:39 Uvař něco dobrýho, mami. Třeba vepřo-knedlo-zelo.
01:04:48 Co?
01:04:54 Koho přivezu?
01:04:56 No přece Mirka.
01:04:59 Bydlíme spolu a on tu nikoho nemá.
01:05:13 Už jdu!
01:05:17 -Počkej, mami, to jsem já!
-Dobrý den.
01:05:22 -Čímpak je váš otec?
-Učitel.
01:05:27 -A maminka?
-Maminka nedělá nic.
01:05:32 U nás se říká v domácnosti.
01:05:35 Máte dost peněz?
01:05:37 -Habakuk.
-Habaděj.
01:05:39 A přijďte brzo! Musíte se učit anatomii.
01:05:44 Nejdřív děláme ruštinu, fyziku, hystologii, pak teprve anču.
01:05:50 -Cože?
-Anča, jako anatomie.
01:05:55 Mně se zdá, že vás přetěžujou.
01:05:58 Nepřehánějte to! Peníze kazej člověka!
01:06:03 Pět žejdlíků na mladý pány doktory.
01:06:08 Jó, kamaráde, já hrál taky na trombón.
01:06:14 Jenomže pak jsem dostal kýlu a už jsem na to neměl sílu.
01:06:30 A pak mě už brali jenom na pohřby.
01:06:38 Při tomhle se spouští rakev.
01:06:43 Já troubil s takovým citem, že se mi kýla uskřinula.
01:06:49 Ale vy jste medici, co vám budu vyprávět.
01:06:52 Tak na zdraví!
01:07:10 Primář mi vždycky říkal,
01:07:13 že když do toho fouknu, rozjedou se mi štychy.
01:07:41 A od tý doby hraju na heligónku.
01:07:45 Písničku za pivo nebo naopak.
01:07:48 Když hořel Tyršův dům, hrál jsem na ni tady.
01:07:57 Tu čistou kvartu slyšeli požárníci z celýho okolí.
01:08:04 Protože seděli všichni tady!
01:08:28 Až přijedete k nám, taky vám ukážu náš folklór.
01:08:35 Umělec musí vědět, kdy umřít, aby se stal nesmrtelným.
01:08:44 OPILE ZPÍVAJÍ
01:09:29 Československo je šťastná země! Tady peníze kazej člověka!
01:09:40 Štěpáne, odvez pacienta na sál.
01:09:44 -Co je to za případ?
-Akutní slepák.
01:09:48 A kde máš pacienta?
01:09:55 Tohle je nejriskantnější. Vyholit pacienta před operací.
01:10:01 Břitvou ne! Vždyť jsem si ještě nic neužil!
01:10:06 -Já myslel, že teprve pitváš?!
-A co myslíš, kam tě vezu?
01:10:37 Ale pane Homolka, co by tomu řekla babička.
01:10:41 Babička je daleko. A já mám rád svý jistý! Ha, ha!
01:11:22 Na sále jsou hotoví.
01:11:25 Probuď se!
01:11:30 Probuď se, ty vole!
01:11:35 Slečno, kam jsem si odložil brejle?
01:11:45 -Co tam pořád děláš?
-Učím se anatomii.
01:11:50 -Bojíš se, že neuděláš?
-Vypadám snad na to?
01:11:54 Takovejch už bylo... A dneska sedí v kanceláři.
01:11:58 -Počkej! Kde bydlíš?
-Na internátě. A ty?
01:12:02 -Na koleji. Co budeme dělat?
-Budeme po sobě toužit.
01:12:12 Najednou jsem věděl, že tu anatomii udělám.
01:12:16 Navzdory všemu a všem!
01:12:31 Já vám ukážu!
01:12:36 Ejejejej!
01:12:41 U muziky sú ja chlap, doma koně žerú žlab.
01:12:48 A ja povim tatovi, dajte koně rasovi.
01:12:53 -Co to je?
-Jdu na moravský ples.
01:12:59 -Taky bych chtěl takový obleček.
-Třeba ti ho půjčí k Vendulce.
01:13:05 -Jó, černoch v kyjovském kroji...
-Už se jí nezbavíš.
01:13:12 -Mám novou studijní metodu.
-Jakou?
01:13:16 -Kyslík.
-Jak to myslíš?
01:13:20 Která buňka je nejcitlivější na nedostatek kyslíku?
01:13:26 No... srdeční?
01:13:27 Prdlajs. Už jste se to učili.
01:13:30 Už vím. Mozková!
01:13:34 -Čili je ji třeba co?
-Je ji třeba co?
01:13:39 Okysličovat, ne?
01:13:41 Hlava, co? Jsem teď pomocná síla na interně.
01:13:46 -A to mám běhat, nebo co?
-To je primitivní, uvažuj.
01:13:52 To bys ten kyslík zase spotřeboval. Inhalovat kyslík rovnou z bomby!
01:14:01 Zkusil jsem to. Člověče, mně to zapalovalo!
01:14:06 Vědět to dřív, mám za rok červenej diplom.
01:14:09 Masaříku, ty seš teda hlava.
01:14:12 -Dostanu stovku.
-Zvednul jsi ceny?
01:14:15 -To víš, inovace.
-Tak já ji nejdřív vyzkouším.
01:14:25 UČÍ SE
01:14:41 Jeskyňka! Smolíčku pacholíčku!
01:14:44 -Kdo je?
-Otevři nám svou světničku.
01:14:47 -To jste vy, Jeskyňky?
-Jenom 2 prstíčky...
01:14:51 Jo, to znám. Tak pojďte dál.
01:14:57 My jsme jenom jedna.
01:15:03 -Učíš se?
-A co mám dělat?
01:15:08 -Není ti dobře?
-To byl jen takovej experiment.
01:15:13 -Stalo se něco?
-Máš exitus.
01:15:16 -Kdo umřel?
-Pan Homolka, Ten, co mě plácal.
01:15:22 -Ale já...
-Neboj, pojedu s tebou.
01:15:32 Díky. Buď zdráv.
01:15:41 Pan Homolka má už svý jistý.
01:15:46 To já si dopřeju ještě trochu nejistoty.
01:16:00 Štěpáne, neblázni!
01:16:01 Drž se, Jeskyňko!
01:16:06 -Prý píšeš básně.
-Kendy kecá. Já je vyprávím.
01:16:13 Třeba když se někdo vdává, takový ty kecy.
01:16:26 Ale on mluvil o krásných básničkách.
01:16:28 To nejde. Ty bys mi pak neodolala.
01:16:36 Ale já odolávám i doktoru Fastovi.
01:16:44 -Jsi modrá.
-Modrá?
01:16:48 Jsi modrá jako hladina, jsi řeka, která usíná.
01:16:58 Štěpánku...
01:17:00 Jsi jako nebe za úsvitu a věříš na lži ze soucitu.
01:17:07 A na co ještě věřím?
01:17:09 Na nemoci a uzdravení, na hříchy a odpuštění...
01:17:17 Co by sis přál?
01:17:21 Ať se v každé roční době prostíráš ve mně a já v tobě,
01:17:27 krajino nejkrásnějších míst. Knížko má, v níž se učím číst.
01:17:34 Ať klín tvůj láskou nepohrdne, když nosíš roucho milosrdné.
01:17:47 Ten kyslík dělá ale zázraky!
01:17:53 Do prdele! Tady je tma!
01:17:57 -Co je to?
-No?
01:18:00 To je játro.
01:18:01 Proboha! Šafránek, vysvětlete mu, co je to pomnožné číslo.
01:18:11 -Ano.
-No...
01:18:13 No prostě...
01:18:16 Užíváme pro některé druhy jednotného čísla,
01:18:19 protože v češtině pro takové jednotné číslo nemáme význam.
01:18:23 Výborně! Jak vám to jde, když chcete.
01:18:26 -Tak jak to bude?
-Á... Játra.
01:18:32 Výborně! Jenže tohle je ta ledvina.
01:18:40 Během let náš kolektiv došel ke konečnému řešení.
01:18:46 K tzv. Zajícově variantě.
01:18:52 Chtěl jsem jen upozornit, že se jmenuji Miroslav Zajíc,
01:18:55 nikoli Milostav, v tom se chybuje.
01:18:59 I laikovi je nápadné, že plocha stolu je využita beze zbytku.
01:19:04 Ponechali jsme výjimečné a zdařilé rozmístění učebnic.
01:19:34 -Budu se líbit Vendule?
-Úžasem nepromluví.
01:19:39 To by bylo fajn.
01:19:48 Poraď mi nějakou básničku.
01:19:51 Básnička je dlouhá, tobě stačí heslo.
01:19:56 To je ono!
01:20:00 Něžné a přitom pádné.
01:20:04 Musí vyjadřovat osudovost, to na ženský působí.
01:20:11 A s Vendulkou na věky, zalezeme do deky.
01:20:17 -Pazgřivče! Zneuctils kroj!
-Co blbneš, nic se nestalo.
01:20:24 Chtěli jsme mu udělat radost, má svátek.
01:20:32 -Copak je dneska Miroslava?
-U nás ne. Ale u nich.
01:20:36 Hezky se mu omluv.
01:20:43 Dobrá. Mirečku, promiň. Ale kroj okamžitě sundej!
01:20:53 Pořád se o kroj staráš, ale vůbec nic o něm nevíš.
01:20:57 Já že nic nevím?
01:21:00 Širůček, košulka, kordulka, ozdobný pás...
01:21:08 -Ale nevíš, proč kroj existuje.
-Jak to, že ne?
01:21:13 Je projevem svébytné národní materiální a duchovní kultury.
01:21:19 To znáš z novin, ale neznáš nejnovější etnografickou studii.
01:21:27 Tvůj vztah je pouze citový. Ale kde zůstal rozum, ptám se?
01:21:32 Lidový kroj má totiž velmi blízko k sexualitě.
01:21:37 -K sexualitě?
-No jistě!
01:21:40 Copak se kroje neliší od vesnice k vesnici?
01:21:47 Jo, je kroj kyjovský, vracovský...
01:21:52 A proč myslíš, že se liší?
01:21:56 Podle úrodnosti kraje a bohatosti gruntů.
01:22:02 Ty všechno přepočteš na peníze.
01:22:07 -No a ? Ekonomika je prvotní.
-Ale kdepak.
01:22:13 Když si vybral mládenec dívku v jiném kroji,
01:22:18 měl záruku, že není příbuzná. Že nebudou mít debilní děti.
01:22:23 Každej měl ve vsi 20 příbuznejch. Kdo se v tom potom měl vyznat?
01:22:32 Ale když viděl jiný kroj, hned věděl, že si dívku může namluvit.
01:22:39 Šlo o neuvědomělý výběr.
01:22:43 Kultura zde sehrála pozitivní roli garanta zdravého potomstva.
01:22:50 Tak si kroj nech, abys neměl debilní děti.
01:22:56 Můžeš ho sundat. Na tobě je vidět i bez kroje, že jsi odjinud.
01:23:04 Upozorňuji slečny na pokojích mediků, že návštěvy jsou do 21.00.
01:23:34 Končíme!
01:23:35 Co jsme nestihli doteď, to už nedohoníme.
01:23:39 -Musíme se odreagovat.
-Já jsem pro.
01:23:44 -Ale já myslím něco jinýho!
-Klíííd!
01:23:50 Ty s náma nepůjdeš?
01:24:06 -Co je s tebou?
-Zejtra dělám anatomii.
01:24:10 To je toho. Já zejtra taky dělám zkoušku.
01:24:14 Ty jsi na škole kvůli talentu.
01:24:17 Ale já už rok marně předstírám inteligenci.
01:24:22 Ten dopis schovej u sebe.
01:24:24 Zejtra ho dej klukům.
01:24:30 Tak ahoj.
01:24:31 -Neblázni, život je krásnej!
-Jak pro koho.
01:24:57 Esli umřu, chlapci, dajte mě do truhly v kroju.
01:25:06 Za dvě.
01:25:14 Za lidovku.
01:25:17 Ale o prsa.
01:25:32 -Cos dostal?
-Pohlavní ústrojí.
01:25:35 -Tos válel, ne?
-Já nevím.
01:25:38 Místo mužské a ženské jsem říkal pánské a dámské.
01:25:50 Já si to zmýlil se záchodkama.
01:26:06 Měli jste mě nechat doma.
01:26:09 -Vyrazil tě?
-Já nevím.
01:26:12 Ukaž!
01:26:14 Vždyť máš dvojku, vole!
01:26:28 Tak pojďte dál, kolego.
01:26:31 -Jak se jmenujete?
-Šafránek.
01:26:39 Z praktik máte dvojku. Copak, copak?
01:26:49 Jednou jsem přeříz fibularis.
01:26:57 Tak uvidíme, jak jste na tom s teorií.
01:27:05 Cévní zásobení mozku. Tak spusťte.
01:27:13 PERFEKTNĚ ODŘÍKÁVÁ NAUČENOU LÁTKU
01:27:33 Děkuji. Otázky jste zodpověděl. Máte výtečnou.
01:27:44 -Ale při praktikách přeříz...
-To se mu stane v životě mockrát.
01:27:58 Úsilí završeno, mám anču. Přijedu zítra. Stop.
01:28:07 To má Štěpán nějakou nemoc nebo se musí ženit?
01:28:14 Vendulo, promiň.
01:28:17 Potřebuju pomoc.
01:28:20 -Vyrazili tě z anatomie?
-Ne.
01:28:23 Nechceš se odreagovat? Nebudeš první, ani poslední.
01:28:30 Ne, neblbni.
01:28:33 Ty seš puritán.
01:28:35 Zapomněl jsi, že tohle je první ňadro, cos v Praze držel?
01:28:39 Nezapomněl.
01:28:42 Nechceš zahnat smutek?
01:28:45 -Jsem Mirečkův kamarád.
-Kamarád taky rád, Štěpánku.
01:28:52 Myslíš taky na něco jinýho?
01:28:56 Jak jsi mohla při tom provozu udělat zkoušku? Ty jsi geniální.
01:28:59 To jsem. Ale loni mě 3x vyrazili. A letos s odřenejma prsama.
01:29:09 Ale tebe miluju, Štěpánku. Ty jsi moje tajná láska.
01:29:22 Až budu na ministerstvu, vzpomeň, že tam máš známou.
01:29:27 Když mě tak miluješ, tak pro mě něco uděláš, viď?
01:29:32 Včera jsem vás viděla v klubu. Děsně jste mi imponoval.
01:29:38 Tančila jsem s váma na moravským bále...
01:29:46 Stále na vás myslím.
01:29:51 Ráda bych vás opět viděla. Přijďte dnes večer do klubu.
01:30:03 Spolehněte se. Určitě přijdu.
01:30:11 Kamarádi, promiňte mi ten podraz. Čekám dneska vzácnou návštěvu.
01:30:16 U vrchního je zaplacená lahev. Doufám, že nebudete spěchat.
01:30:31 Pánové! Tohle je pro vás!
01:30:37 Kolego!
01:30:40 Komplikuje život člověku na 5?
01:30:47 No, láska.
01:30:50 Ale začíná to na M a končí na K.
01:30:55 Tak to bude mozek.
01:31:00 -Pojď dál.
-Ale jen na chvilku.
01:31:05 Víš, co mi dalo práce dostat kluky ven?
01:31:28 -Máte to tu hezký.
-Dalo to taky dost práce.
01:31:41 -Chci ti poděkovat.
-Za co?
01:31:44 Za to, že jsi. Bez tebe bych tu zkoušku neudělal.
01:31:53 Ještě jednou dík.
01:32:04 A nevadí, že nejsem tak chytrá jako ty?
01:32:09 Kdyby se milovalo pro inteligenci, tak by lidstvo dávno vyhynulo.
01:32:21 Upozorňuji slečny na pokojích mediků, že návštěvy jsou do 21.00.
01:32:30 -Jsi zase modrá.
-Jako hladina.
01:32:33 Jsi řeka, která usíná a věříš na lži ze soucitu.
01:32:46 A na co ještě věřím?
01:32:49 Na nemoci a uzdravení, na hříchy a odpuštění.
01:32:56 Krajino nejkrásnějších míst, knížko má, v níž se učím číst.
01:33:45 To je náhoda.
01:33:46 Jeskyňko!
01:33:47 Kde budeš po prázdninách?
01:33:53 Slyšíš?
01:33:55 Jeskyňko!
01:34:11 Není ti dobře?
01:34:14 Mám lahvinku...
01:34:16 To přejde. Asi dostanu další svatební oznámení.
01:34:30 -Uděláš pro mě něco?
-No?
01:34:34 Až uvidíš,že bych zase nějaké chtěl šeptat verše, dej mi přes hubu, jo?
01:34:41 Spolehni se.
01:34:48 Na každém konci je hezké, že něco nového začíná.
01:34:54 Už nebudu šeptat dívkám do uší rýmy.
01:34:58 Teď už budu jen poslouchat.
01:35:01 Tak básníci přicházejí o iluze, aby neumřeli samou láskou.
Ve druhé části „básnické“ série režiséra Dušana Kleina a scenáristy Ladislava Pecháčka se opět sejdeme se Štěpánem Šafránkem, tentokrát již jako studentem medicíny, a jeho přítelem Kendym, studujícím na FAMU. Seznámíme se s novými Štěpánovými spolužáky – Honzou Antošem z Kolína, Moravákem Venošem a černochem Numirou Cassou Thombem alias Mirečkem. Štěpán usilovně, leč ne vždy úspěšně, bojuje jak s náročným studiem, tak s odmítavou kráskou Jeskyňkou. Zatímco studijní výsledky se po úmorné dřině dostaví, s láskou je to horší. Štěpán ztrácí iluze, ale už ví, že „na každém konci je pěkné to, že něco jiného začíná…“
Mimořádný divácký úspěch komedie Jak svět přichází o básníky přiměl tvůrce, aby se po dvou letech k osudům svých hrdinů vrátili. Ani tentokrát nechybí pecháčkovská nadsázka, vtipné dialogy, studentská recese a dvojsmyslné narážky. Nedílnou součástí filmu jsou animované vsuvky, jejichž autorem je Adolf Born.
