Postrach ulice v dalších pohádkových dobrodružstvích. ### Režie: Jindřich Polák. Scénář: Ota Hofman, Jindřich Polák. Hrají: Žaneta Bukovská-Fuchsová, Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Jiří Pleskot a další.
00:00:01 Česká televize uvádí
00:02:36 -"To je Lucie!
00:02:39 Postrach Ulice, pirátka Mléčné dráhy,
00:02:42 vládkyně všech moří.
00:02:45 To všechno je Lucie ve svých snech.
00:02:48 Doopravdy je to malá holka, která půjde po prázdninách
00:02:51 poprvé do školy a už se moc těší. Ale ještě jsou prázdniny
00:02:55 a ve městě není žádná z jejích kamarádek.
00:02:58 Nikdo, s kým by si mohla hrát.
00:03:01 Jen Osvaldova parta, a té je lépe jít z cesty.
00:03:04 A to Lucku ani nenapadlo.
00:03:08 V touze stát se členem Osvaldovy party,
00:03:11 nebýt sama a mít si s kým hrát, byla ochotna udělat cokoliv.
00:03:16 Osvald se chtěl neodbytného mrněte zbavit
00:03:20 a tak dal Lucii strašlivý úkol. Něco seknout, tedy ukrást.
00:03:28 Ukrást, ale co, když krást se nemá.
00:03:35 Nešťastná Lucka ani nevěděla, jak se to všechno seběhlo.
00:03:40 A nevěděl to ani detektiv, ani prodavačka
00:03:47 a ani ředitel.
00:03:50 Ukradený balíček plastelíny jakoby kouzlem zmizel.
00:03:54 Rozplynul se.
00:03:57 Nebyl ani v pravé ruce,
00:04:00 ani v levé ruce,
00:04:04 ani pod bundou.
00:04:07 Kde vlastně byl, jestli byl?
00:04:10 Lucka, obdarovaná navíc bonboniérou,
00:04:14 nerozuměla vůbec ničemu. Na čáry a kouzla věřila jen,
00:04:18 když se dívala na pohádky v televizi. Ale v obchoďáku?
00:04:23 Jenže plastelína byla doopravdy kouzelná.
00:04:27 Osvald marně pátral, co si to Lucka odnáší v čepici.
00:04:32 Ať pátral, jak pátral, nevypátral nic.
00:04:35 Samozřejmě, tohle tušit nemohl, že si Lucka z obchodního domu
00:04:39 odnesla Formeláky: Malýho a Velkýho.
00:04:43 A že jim slíbila, že je dřív, než začne škola, zase vrátí.
00:04:47 Protože fuj, fuj, fuj, krást se nemá.
00:04:52 Formeláci, na které v létě nikdo neměl čas,
00:04:55 rázem nebyli sami a Lucka také ne.
00:05:00 Náhodou, takový Formelák se do dnešní domácnosti docela hodí.
00:05:11 Díky kouzelným Formelákům se Lucie stala Vládkyně všech moří.
00:05:16 Byla to nádherná, i když poněkud mokrá zábava.
00:05:26 Určité věci se rodičům vysvětlují jen těžko.
00:05:31 Někdy i taková maličkost, jako je voda na schodišti.
00:05:37 A to ještě maminka ani tatínek netušili,
00:05:41 že mají doma další strávníky. A pěkně mlsné.
00:05:49 Formeláci způsobili Osvaldův nezadržitelný pád.
00:05:57 A malá Lucka se stala vládkyní celé Osvaldovy party,
00:06:01 i s oběma Formeláky, Ferdou a Ferdou.
00:06:05 Kdo byl náhle ve městě docela sám, byl Osvald."
00:06:11 -No pojďte se podívat, no pojďte.
00:06:15 -Myslíš ty fialový? No aby to nebylo moc koketní.
00:06:20 Já totiž nevím, jaký má vkus profesor Hartmann.
00:06:25 No ale v těch zase budu vypadat jako jeptiška.
00:06:29 Osvald? Ten nemohl ani dospat. Od rána hraje a hraje.
00:06:34 Nejdřív lehký předkrm: šunka, uzený jazyk, losos...
00:06:39 Já taky nevím, co má rád. Polévku? Tu vynechám.
00:06:45 Ty myslíš nevynechat? KLAVÍRNÍ HUDBA Z KAZETY
00:06:50 Asi přece jenom ty černý.
00:06:52 Cože? Vím. Vychlazené melouny.
00:06:55 Tím je přece profesor Hartmann pověstný.
00:06:59 A co tak dlouhou sukni a blůzu?
00:07:02 Ty nevíš, co to je mít zodpovědnost za děti.
00:07:06 Slyšíš, jak krásně hraje? Poslechni si.
00:07:13 V jeho věku... Blbe, co ti panáci?!
00:07:17 Co ten umatlaný klavír? Hrát si s formelou.
00:07:22 Ano, hraje skutečně krásně. Ještě ti zavolám.
00:07:27 Skoro Rachmaninov.
00:07:30 Tak já nevím, kde mi hlava stojí, a co ty?! Koukej, jak ses zprasil!
00:07:35 A co ty kalhoty? Ty nemáš jiný?
-Jenom ty do školy,
00:07:38 a to jsi říkala...
-Co to máš na hlavě?!-Vlasy.
00:07:41 -Neodmlouvej! Podívej se, kdy tys byl naposledy u holiče?!
00:07:45 Ty totiž vůbec nechápeš, co by to znamenalo... Fujtajbl!
00:07:50 Kdyby se profesor Hartmann rozhodl učit tě.
00:07:53 -Nějakej dědek...
-Říkám "profesor Hartmann."
00:07:58 -Jo, říkalas akorát, abychom nezapomněli koupit melouny.
00:08:02 -A co ty boty? Vypni to už konečně.
00:08:10 Co ty boty?
00:08:14 Že ty je všechny hned tak okopeš!?
00:08:27 -Lucko, pospěš si! Dobrý den.
00:08:30 Osvalde, pojď!
-On radši hraje na klavír.
00:08:34 -Lucko!
00:08:40 -Pak mají ty kalhoty něco vydržet! Jezdit po zábradlí!
00:08:43 -Vždyť nejezdím! Jel jsem?!
-Skoro.
00:08:48 -Lucko!
-Odpoledne vás čekáme. V pět.
00:08:52 Bude dort.
-Děkujeme.
00:08:54 -Tramtadadá!
00:08:58 -Lucie...
-Jdeme, pospěš si!
00:09:01 -Pojď sem! Dobrý.
00:09:10 -Tý taky rozbiju hubu.
-Hubu? "Hubu" se přece neříká.
00:09:14 A připomeň mi šlehačku, oříšky a meloun.
00:09:34 -Říkalas oříšky, šlehačku...
-Nespěchej.
00:09:40 Nejdřív tě musím obléct.
00:10:05 NENÍ SLYŠET
00:10:14 -Dámy pánové, představte si situaci:
00:10:17 Sluníčko svítí, rodina se chystá na výlet. Všechno to známe, že?
00:10:20 Roste před námi hromada věcí, které je třeba vzít s sebou
00:10:23 a s nimi roste i základní otázka? Nezapomněli jsme na nic?
00:10:27 Ruku na srdce, nikdo z nás není dokonalý
00:10:29 a nikdo nemůže myslet na všechno. 20 km za městem
00:10:32 si najednou dědeček vzpomene: "Kde je má vývrtka?!"
00:10:35 Co s konzervou bez otvírače, jak zapálím oheň bez zápalky?
00:10:38 Prosím, tatínek je vzdělanec a četl Tajuplný ostrov,
00:10:41 vypomůže si tedy se sklíčkem od hodinek jako s lupou.
00:10:44 Ale co s konzervou? Ta odolává náporům dědečkova nože.
00:10:47 Je naprosto zbytečné bušit do ní kamenem.
00:10:50 A rázem je po náladě. Slunce nesvítí, ale protivně pálí.
00:10:53 Situace však není tak beznadějná. Na pomoc přichází náš Party James.
00:10:57 Stane se vaším věrným kamarádem.
00:11:00 Bude se o vás starat, bude myslet za vás.
00:11:04 Robinson Crusoe by se divil, záviděl by
00:11:07 a diví se i můj přítel Theodor. A ty mi ho podržíš, viď?
00:11:14 -Theodore, kuk!
00:11:17 -Jedete na dovolenou, co všechno s sebou potřebujete?
00:11:20 Vývrtka, kladívko, otevírač piva, klíč na konzervy, zapalovač
00:11:25 a samozřejmě rádio.
00:11:28 Přátelé, tak to všechno můžete zapomenout doma,
00:11:31 pokud ovšem máte náš nedostižný Party James.
00:11:35 Univerzální a jedinečný. Co všechno dokáže? Oheň. Vývrtka.
00:11:40 Kladívko.
00:11:42 Úplně nepatrnou úpravou získáme z kladívka otevírač lahví.
00:11:46 Prosím. Další úpravou získáme otevírač konzerv.
00:11:51 Prosím!
00:11:55 -Jů, honem, honem!
-Honem, honem!
00:12:01 -Ale to už se náš Party James proměnil, tentokrát ve spray.
00:12:06 A je tu další nečekaná proměna. V tranzistorové rádio.
00:12:15 Ano, i můj přítel Theodor se diví. Hraje mu denně do ouška.
00:12:20 A hrát a sloužit bude i vám.
00:12:24 A to ne za nějakým pár set korun, jak předpokládáte,
00:12:28 ale v naší omezené reklamní akci, pokud zásoba stačí,
00:12:32 po dobu několika dnů zaplatíte nyní pakatel.
00:12:36 Ano, slyšíte dobře!
00:12:40 Pozor, děti, na hrášek, ten sní Theodor.
00:12:43 Áááá!
00:12:48 -Ble ble...
00:12:55 -Vážení, neodcházejte předčasně, seznamte se s naším Party Jamesem.
00:12:59 Zde jako... Vývrtka.
00:13:02 Zde jako... Kladívko.
00:13:05 Zde jako... Z nerezavějící oceli.
00:13:08 Nedostižný, univerzální Party James.
00:13:12 Robinson Crusoe by... Záviděl.
00:13:23 Dámy a pánové, slunce svítí, rodina se chystá na výlet.
00:13:26 Známe to, roste před námi hromada věcí
00:13:29 a s ní roste i problém. Nezapomněli jsme opravdu na nic?
00:13:37 -Počkejte, počkejte!
00:13:40 Lído, Jirko, počkejte!
00:13:43 -Okamžitě se vrátíš. Nepřej si mě.
00:13:51 Hm...
00:13:56 Co ten kluk nosí po kapsách?
00:13:59 Co ty cigarety?
-Ty jsou žvejkačkový.
00:14:03 Aspoň ta mašle, kdyby šla odvázat. Vždyť v tom vypadám jako idiot.
00:14:06 -Přesně tak, milostivá paní. Malé strpeníčko, to budou kadeře...
00:14:11 Hotový malý Chopin. To mi připomíná chvíle,
00:14:15 kdy jsem osobně v Mnichově stříhal Karajana.
00:14:19 Omylem k nám zabloudil. Jeho oči byly náhle plné tragiky.
00:14:25 Zrcadlily obavy o osud našeho světa,
00:14:29 ba co dím, celé planetární soustavy.
00:14:32 Prosím, tady! Jeho foto s podpisem a věnováním.
00:14:37 Napsal anglicky "Never more - Nikdy více."
00:14:40 Kdosi mi vysvětlil, že to je citát z Edgara Alana Poea,
00:14:43 z jeho nesmrtelné básně "Havran." Havran totiž dí: "Nikdy více."
00:14:48 A zde, prosím, další fotografie. Mnohé s věnováním, ovšem.
00:14:53 Petr Kotvald, Stanislav Hložek, Miroslav Žbirka, Felix Slováček,
00:14:57 Hana Zagorová... Mnozí byli mými zákazníky.
00:15:05 -Tak pojeď, pojeď!
00:15:16 -Helenka Vondráčková a Zlatý slavík, Karel Gott.
00:15:22 Jedno místo na stěně je tu ještě volné, chlapče.
00:15:27 Rozhodně nezapomenout na melouny. Pan profesor Hartmann
00:15:31 má rád vychlazené melouny s cukříčkem.
00:15:35 Pár lžiček madeiry a rum. Převažující je ovšem talent.
00:15:47 -Tak, prosím.
00:15:50 -Ale shnilý nechci.
-Jo. No jo.
00:15:55 -Tamten.
00:15:58 -Co tady čumíte, pořád?!
00:16:02 Ten?
-Tamten!
00:16:06 -Co je to? Tady nemáte co dělat!
00:16:09 Ten?
-No, ten!
00:16:16 -Protiva!
-Trošku ho potrápíme.
00:16:21 -Ten taky nechci.
-Ano, prosím.
00:16:24 Vy jste tu ještě?! Pryč, pryč!
00:16:33 -Hop, hop! Ha, ha!
00:16:36 Hop, hop!
00:16:41 Hop, hop, uú!
00:16:46 Ble ble, ble!
00:16:51 -Jé, pozor!
00:16:58 -A hop!
00:17:32 Hi, hi, hi, hi, hi!
00:17:38 Blééé!
00:17:47 Tady!
00:17:53 -Á!
00:17:56 -Tak, co říkáš, Lucie?
00:18:02 A hop!
-A jdeme!
00:18:11 -Jirko, počkej!
00:18:17 -Lído!
-Co je?!
00:18:23 -Mami, můžu už jít s nima?!
-Teď? Tak to si rozmysli!
00:18:26 -Mami...
-Zmrzku, nebo pár facek?
00:18:29 -Musím ještě koupit květiny a oříšky, no pojď, pojď!
00:18:33 -Hele, Osvald. Lucko, zkus to.
-Za chvilku přijedou naši.
00:18:39 -Lucko, ještě jednou.
-Ať je sranda. Pojď.
00:18:43 -Já musím domů.
00:18:45 -Dobrý den!
-Dobrý den!
00:18:47 -Osvalde, ty máš ránu!
-Ty teda vypadáš!
00:18:52 -Kdo tě kadeřil?
-Na shledanou!-Na shledanou.
00:18:57 -No tak teď ty!
-Já vím.
00:19:01 -Super. Plnou.
-Prosím.
00:19:26 Jé!
00:20:03 Moment!
00:20:11 Á!
00:20:20 -Blahopřeji, skvělý výkon.
-Á hop!
00:20:25 -Lucie!
-Táta!
00:20:28 -No tak, kde se touláš?
-Moje čepice.
00:20:32 -Neboj, nech to na mně.
00:20:38 -No pojď, pojď.
00:20:50 -Osvalde, co chceš?
-Nech nás!
00:20:55 -Pomóc!
-Pomóc!
00:21:07 -No, mýdlo snad Osvaldovi kupovat nebudeme.
00:21:22 Lucie? No kam pořád chodíš?
-Půjč mi je.
00:21:26 -Na co?
-To se teď nosí.
00:21:30 -Anebo, co kdybysme koupili budíka?
-Maminka říkala bonboniéru.
00:21:35 -Velkou, nebo malou?
-Malou. Anebo velkou,
00:21:39 ať mu zase vrtají zuby.
00:21:45 -Prosím tě, co vy jste si s tím Osvaldem udělali?-Nic.
00:21:50 -Prosím.
00:22:06 -Ještě mu kup formelu, abysme mu nedali jen tu bonboniéru.
00:22:21 -Ty myslíš, že by chtěl formelu? Lucko? Lucko?
00:22:26 -Tyhle ne. Aby tam bylo napsáno "Friedrich a Friedrich."
00:22:31 -Friedrich a Friedrich bohužel momentálně nemáme, snad zítra.
00:22:35 Ale tohle jsou také hezké formely.
-Tak kup tyhle.-Hm.
00:22:45 -Tak, a jsme doma. Jedny formeláky tu už mám.
00:22:48 -Co to je?!
-Co to má znamenat?
00:22:51 -Takhle já přece nevypadám! Ukaž, já ti udělám vlásky.
00:22:55 -To mám bejt já? Podívej!
-No počkej,
00:22:59 abys nebyl hezčí, než já.
-Ručičky a vlásky...
00:23:01 Tak tohle máš za to, žes nás zachránil.
00:23:04 -Hm, maličkost.
-A když nás odneseš k Lucii,
00:23:07 nebudeme tě ani mučit.
-Teď jde o to, kdo koho!
00:23:11 -Co?
-Jauvajs!
00:23:13 -Bojim bojim!
-Pusť!
00:23:16 -To tě bude mrzet, Tantalova muka!
-A žhavení lebky, zvané budík.
00:23:22 SPUSTILA RYCHLÁ SKLADBA
00:23:27 -Už necvič, budeš přetaženej.
00:23:33 -Přetaženej...
-A zničenej.
00:23:38 -Tak aby bylo jasno: teď jste mí. Když po zlým, tak po zlým.
00:23:42 -Jauvajs, jauvajs!
-Tročku vás zmrazím.
00:23:46 -Nemačkej nás!
00:23:48 -A to jste mu v tom nemohli zabránit, Lído?
00:23:52 Má je oba? I s čepicí? A já mu kupovala formelu.
00:23:56 Tak ahoj.
00:23:59 -Lucko. Ty se nebudeš dívat?
00:24:04 Za chvíli jde Vládkyně všech moří.
-Já teď nemám čas, tati.
00:24:17 -Brrr!
-Hepčí!
00:24:22 -Hepčí.
00:24:26 -Tak už žádné zmrzlinové poháry. Horký čaj.
00:24:30 -Ale vždyť já žádný poháry nechtěl. Piána už mám taky plný zuby.
00:24:33 KÝCHÁNÍ FORMELÁKŮ OSVALD "JAKO" KAŠLE
00:24:39 -Je tu zima.
-Ale těch dobrot.
00:24:43 -Chceš třešničku?
-Jo, jo.
00:24:50 -Co je s tou lednicí?
-Co já vím?
00:24:55 -No tak, pusť mě. Stojíš jak solnej sloup.
00:25:01 ZVONÍ TELEFON
00:25:06 -Haló? Ahoj, Věro!
00:25:09 -Ferda! Malej, Velkej, kde jste?
00:25:12 -Profesora Hartmanna? Ne, neznám.
00:25:16 Já ho vlastně dneska uvidím poprvé.
00:25:19 -Nehrajte si se mnou.
00:25:23 -Co jsem to chtěla? ZVONEK
00:25:26 Běž otevřít, prosím tě.
00:25:29 -No já se kácím.
-Co to máš na hlavě?
00:25:32 -Protože přijde nějakej dědek, profesor na klavír.
00:25:35 -Všechno nejlepší.
-A teď mluv, kde jsou?!
00:25:39 -Děvčata, nezlobte se, řeklo se v pět. A ještě není pět.
00:25:41 -My víme. Všechno nejlepší.
-Naši přijdou v pět.
00:25:45 Myslely jsme, jestli nechcete s něčím pomoct!-Ach, mixér!
00:25:49 -Tak kde jsou?-Kdo?
-Kdo asi?!-Ferda a Ferda.
00:25:53 -Ferda a Ferda, čepice. Velkej a Malej.
00:25:59 -Tak teď mluv, kde jsou ti praví?
-Strčil jsem je do lednice.
00:26:01 -Přísahej!-Přísahám, jenomže...
-Kde je ta lednice?
00:26:04 -V kuchyni, kde jinde? Ale...
-My vám pomůžeme, paní Richterová.
00:26:08 -Něco zdobit, nebo tak.
-Já ho snad přerazím.
00:26:11 Vyďobat oříšky a zničit zmrzlinové poháry.
00:26:14 Osvalde! Děkuji, děvčátka, jděte tam a nastrouhejte oříšky.
00:26:17 Dejte mu hrst, ať se jich třeba přecpe.
00:26:19 -Ale mami...
-Ty už na nic... Co ty ruce?
00:26:23 Cos dělal s tou formelou?
-Nic!
00:26:28 No, tohle mi dělají naschvál.
00:26:31 -Už máme nejvyšší čas. Lucko, už se strojíš?!
00:26:34 -No jo.
-Dárky jste koupili?
00:26:36 -Jo. Bonboniéru a formely. Myslel jsem si: tříbí fantazii,
00:26:41 rozvíjí její výtvarný cit...
00:26:51 No Lucie, co děláš s tou formelou?
-Jenom jsem ji rozbalila,
00:26:55 abych ji vyzkoušela.
-Formela. Tříbí fantazii.
00:27:00 -To ale překvapení. Bonboniéry. Poděkuj přece.
00:27:04 -Děkuju. Tati, to je tatínek Jirky.
-Richter, těší mě.
00:27:09 -Čermák. Když nám bylo deset...
-Dvanáct...
00:27:14 -Má je.
-Má, ale falešný.
00:27:18 -Ach, můj dort!
-No co je? Děje se něco, Kristo?
00:27:25 -Ne...
00:27:30 Nic. Já jenom nemůžu za to, že máme syna idiota.
00:27:36 Doufám, že to profesor Hartmann nepozná.
00:27:39 -Prosím tě, ty se z toho dědka zblázníš.
00:27:41 -Dědek... Ale kapacita.
00:27:45 ZVONEK
00:27:48 -Vy chcete co?
-Mám 10 minut času,
00:27:51 holič mě přemluvil.
-Spíš vás měl ostříhat.
00:27:54 Neobtěžujte, prosím vás!
-Au!
00:27:57 -Holič... Profesor Hartmann!
00:28:01 Pane profesore! Vám se něco stalo?
00:28:04 Prosím vás, syn nemohl dospat!
00:28:07 Buďte tak laskav, strašně mi na tom záleží.
00:28:11 -Račte.
-Ale vy jste host.
00:28:14 Profesor Hartmann.
00:28:19 -Dámy, pánové.
00:28:27 -Profesore. Meloun.
00:28:32 -Prosím.
00:28:35 -Je mi známo.
00:28:38 Ještě madeira, rum...
00:28:43 -Dobrou chuť!
00:28:46 Ještě madeiru a rum!
-Ještě madeiru a rum!
00:28:55 -Hraj!
00:28:57 Hraj!
00:29:04 Koňak!
00:29:15 HRAJE BEETHOVENOVU "PRO ELIŠKU"
00:29:30 PŘIDÁVAJÍ HUDEBNÍ NÁSTROJE
00:29:47 Hraj!
00:30:20 FRÁZUJE HLUBOKÝM HLASEM
00:30:27 PŘIDÁVÁ SE TENČÍM HLASEM
00:30:54 Jé!
00:30:58 -Výborně! Začal bych tím trikem s melounem.
00:31:00 TROUBENÍ AUTA Pardon!
00:31:04 NERVÓZNĚ TROUBÍ
00:31:06 Jedna moje přítelkyně je v agentuře. Zmíním se.
00:31:09 Jako komické číslo do varieté je to přímo skvělé!
00:31:13 Doporučím, určitě doporučím. Osvalde, dámy, pánové, poroučím se.
00:31:21 -Komické číslo do varieté. Ten klavír půjde z domu!
00:31:29 Ten... Ten... ten profesor!
00:31:35 -Na stranu, na stranu.
-Mohl byste pod to...
00:31:38 -Takhle ne.
-Musíme zabrat najednou.
00:31:45 -Jestli můžeš, vem si Ferdu a Ferdu.
00:31:48 Já už jsem si svý užil.
-Já vím.
00:31:51 -To jsem si myslel, že jenom my jsme taková divná rodina.
00:31:54 Ovšem ti Richterovi... Ten klavír bych reklamoval.
00:31:58 -Radši lednici, zase nemrazí.
00:32:01 -Protože jsi ji zase zapomněla zavřít.
00:32:04 Lednice se totiž má zavírat.
-Já ji zavírám,
00:32:07 jenomže se nedovírá.
-Vejce se mají vařit tři minuty.
00:32:09 Tyhle jsou zase napůl natvrdo.
-Vařila jsem je tři minuty.
00:32:13 Anebo ty přesýpací hodiny nepřesýpají tři minuty.
00:32:16 -Promiň, ale každé přesýpací hodiny, určené k vaření vajec,
00:32:21 už z principu...
-Už z principu.
00:32:25 -Ještě nejsou pryč.
-Velká pije kafe.
00:32:29 -A velkej jde do pokoje. K Lucii.
-Hm, vidím, vidím.
00:32:35 -Lednice není dovřená.
00:32:38 -Nic, spinkej. Včera jsme to natáhli,
00:32:40 tak to dneska musíme dospat.-Hm.
-A snídani máš na stole.
00:32:44 V 10 přijde pan Šmíd, tak mu ukážeš lednici, ano?
00:32:48 No prosím, 1,5 minuty a půl písku je pryč.
00:32:51 -No jo, jenomže ze začátku se sype rychlejc, hm?
00:32:54 -Proč by se ze začátku sypal rychlejc?
00:32:56 -Protože je ho tam víc. Hm?
00:33:05 Lucy, spíš? Tak klidně spi, snídaně je na stole.
00:33:10 A v 10 hodin přijde...
-Já vím, přijde pan Šmíd
00:33:13 a ukážu mu lednici.
-Tak pa.
00:33:16 -Pa. Mami, ještě dvakrát.
-Já vím. Ahoj, Lucko!
00:33:23 -Už jdou pryč.
-Jé!
00:33:29 -Musíme něco vymyslet, aby Lucie zůstala doma.
00:33:33 Lednice je plná.
-Jóó!
00:33:41 -Pšt!
00:33:50 -Pomóc! Hoplá.
00:34:09 -No tohle, už jsou zase pryč. Ferdo a Ferdo, kde jste?!
00:34:15 Neslyšíte?
00:34:23 Jé!
00:34:34 Brr. Co to tu zase vyvádíte?
00:34:37 Kvůli vám budu nemocná a budu kejchat!
00:34:40 A budu muset pít horkej čaj!
00:35:00 Já stejně vím, kde jste.
-A nevíš, nevíš!
00:35:04 -Protože jsme schovaní a ukrytí.
00:35:08 -Že tu zase mlsáte? POMLASKÁVÁNÍ
00:35:13 -No jo. Už zase sýr? Kolik jste ho snědli?
00:35:18 Jo, jo.
00:35:20 A dva ananasy.
00:35:24 Jednu pikslu s okurkama.
-No a?
00:35:28 -A polívku z pytlíku.
-Ta byla slaná!
00:35:32 -To se nepočítá!
-Dobře vám tak!
00:35:36 ZVONEK Návštěva.
00:35:44 -Čau, Lucko.
-Ahoj.
00:35:47 -To je nová letní móda?
-Ne, byla mi zima.
00:35:50 -Zima?
-No.
00:35:56 -Pojď, něco ti ukážu.
00:36:01 Co ti to tu sněží?!
-Co asi? Ferda a Ferda.
00:36:05 -Pojď se kouknout z okna.
00:36:09 To byl můj klavír. Sleduješ? Jestli nemám kliku.
00:36:12 Možná, že mi teď táta koupí kytaru, i když máma chce housle.
00:36:16 -Káťo, Helo, ahoj!
-Ahoj!-Ahoj, Lucie!
00:36:22 Můžeme nahoru?
-Samozřejmě! Pojďte!
00:36:28 Jé!
00:36:33 Tohle už trochu přehánějí. ZVONEK
00:36:39 Hraješ hokej?
-Hraju.
00:36:45 -Ahoj, Lucie.
-Čau, holky.
00:36:48 -Jů, ty máš krásnej kožich.
-Tobě to tak sluší.
00:36:51 -Víte co, holky? Budeme si hrát na opice.
00:36:53 -Nebo na karneval.
00:36:57 -Počkej, ještě čepici. Ukaž se.
00:37:00 To jsou máminy nejmilejší šaty, ale tobě taky slušej.
00:37:05 -Jé!
00:37:07 -Osvalde, nechceš si s námi hrát?
-Hokej, a s vámi, jo?
00:37:12 Mně stačilo piáno. To si nepřej těch facek. Ale je pryč.
00:37:16 Tohleto si schytej sama, s těma svejma mrňatama.
00:37:19 -S jakejma mrňatama? To jsou moje kamarádky.
00:37:23 ZVONEK
00:37:25 Jaruško!
-Ahoj!
00:37:27 -Fajn. Že pozdravuju maminku. Uááá!
00:37:30 Jsem vládkyně pralesa, budliky, budliky.
00:37:34 -Co sem vůbec leze?
-To víš, Osvald.
00:37:42 -Jak je tohle možný?
-Neptej se a žeň pro brusle.
00:37:46 -Jaký brusle?
00:37:48 -Lucko!
-Lucie!
00:37:50 -Nepůjdeš se koupat?
-Když sněží?
00:37:54 Jestli máte brusle, přijďte.
00:37:58 -Hokejky taky?!-Klidně!
-Samozřejmě! Taky!
00:38:04 -Ty s nima kamarádíš? S velkejma?
-Jo a ne.
00:38:06 -Jak to, "jo a ne?"
-Tak jo. Proč?
00:38:08 -Protože kamarádíš s námi.
00:38:10 -Z cesty, přichází sněhová královna.
00:38:17 Jsem sněhová královna... Áááá!
00:38:20 -Auvajs!
-Holky, to jsem neřekla já.
00:38:26 Jé, co to je?
-Ferda a Ferda, Formeláci.
00:38:31 Velkej a Malej. Sekla jsem je v obchoďáku.
00:38:35 Ale než půjdu do školy, budu je muset zase vrátit.
00:38:39 Takže jsem je vlastně ani nesekla.
00:38:42 -Ferda...
-A Ferda.
00:38:45 ZVONEK
-Jé, to bude Lída.
00:38:48 Dobrý den, pane Šmíd, už vás čekám.
-Lucko, ahoj!
00:38:52 Ukaž se, ty jsi zase vyrostla.
00:38:57 Kde je ta lednice, co nemrazí?
-Tady, pane Šmíd.
00:39:01 Nepotřebujete něco?
-Ne, ne, ne, jen si hraj.
00:39:07 Hraj si.
00:39:12 VRČENÍ MRAZÁKU
00:40:11 OPRAVÁŘOVO SKUČENÍ
00:40:26 -Družstvo Arnold, opravy všeho druhu.
00:40:28 -Tady je Šmíd - lednice. Já mám takový problém.
00:40:32 Kde je Sedmička - Elektrikáři? Je tady havárie, spěchá.
00:40:36 Růžová 15.
00:40:39 -Sedmičko, Růžová 15, havárie. Růžová 15.
00:40:55 -Lucie, kde ses tak naučila bruslit?
00:40:58 -Já ti ani nevím.
00:41:06 -Jé, podívej!
00:41:09 -To je krása!
00:41:22 -Já bych je nevracela.
-No ale když je sekla.
00:41:30 -Vy dva... ZVONEK
00:41:40 -Tak jsme tady!
-Prej něco s elektrikou.
00:41:43 -Aha, ale už je tu pan Šmíd.
00:41:49 Tudy, prosím.
00:41:52 -Šílenství. Přípoj na mraky a lednice mrazí a mrazí.
00:41:56 -Ale jen klid.
-Už jsme dělali i horší věci.
00:42:08 ZAPRASKÁNÍ
00:42:13 -Nepotřebujete něco?
-Ne.-Ne.
00:42:17 -Běž si hrát.
-Hm.
00:42:55 VYJE A ÚPÍ
00:43:00 -Družstvo Arnold, opravy všeho druhu.
00:43:04 Odborně, levně, ve vteřině. Jé, to jste vy? Teď vás shánějí.
00:43:08 Jaký televizor? Havárie? Pokusím se, ale nic vám neslibuju.
00:43:12 Karin, volej Šestku, Růžová 15.
00:43:31 -Jé, to je vůně.
00:43:33 Hm, ale jak?
-Počkej.
00:43:51 ZVONEK
00:44:03 -Čau!
-Ahoj!
00:44:07 Dobrý den.
-Nazdar.-Ahoj.
00:44:09 -Nepotřebujete něco?
-Ne, coby?
00:44:12 -Co tu zase ti dva vyvádějí?
-Ani se neptej.
00:44:15 Ti tu zase dělají zmatek.
00:44:21 -Hop, hop, hop!
00:44:24 -Hoplá!
-A hop, hop!
00:44:51 -Dělej!
00:44:54 -Co je?
-Pst! Ani muk!
00:45:03 Tak!
00:45:05 Spravuj tiše, rychle!
00:45:10 -No ne, to jsou věci! Pojď se podívat!
00:45:20 -Ne, pozor!
-Já se jenom kouknu.
00:45:24 Jé!
00:45:30 Jé!!!
00:45:43 Jauvajs...
00:45:57 Jauvajs!
00:45:59 -Šroubovák.
-Co?
00:46:02 -Šroubovák.
-Co?!
00:46:15 Telefon, honem!
00:46:19 VYJE A ÚPÍ
00:46:24 -Chlapi, co tam všichni děláte? Pošlete mi Šmída, Husova 24,
00:46:29 a elektrikáře Široká 31.
00:46:34 Jaký sklenáři? Píšu si: Havárie.
00:46:38 -Ahoj!-Ahoj!
-To je dost, že jdete!
00:46:41 -Dobrý den.
-Nazdar.
00:46:44 -Nepotřebujete něco, páni?
-Ne, miláčku, to je... Běž, běž.
00:47:02 VŘAVA NA HOKEJI
00:47:09 -Ruce vzhůru! Ani hnout! A ty pracky nahoru!
00:47:13 Řekl jsem nahoru!
00:47:17 Nebo to do vás napálíme. A nepokoušejte se otočit!
00:47:23 -Skončilo 13. pokračování seriálu Tajemství londýnského podsvětí.
00:47:28 A nyní v cyklu Rodina, škola, dítě promluví profesor Maryška.
00:47:35 -Už v předešlém vysílání jsme se zabývali
00:47:38 negativním vlivem přemíry techniky na vývoj dítěte.
00:47:41 Například televizní seriály,
00:47:44 které i nás, dospělé, ohlupují přemírou...
00:47:47 -Pánové, "Rychle, dobře, levně".
-A co to okno?
00:48:08 HOKEJOVÁ VŘAVA
00:48:35 -Gól!!!
00:48:52 LEDNICE VRČÍ
00:48:56 -Pánové, děkuji vám.
00:48:58 -Není zač. "Dobře, rychle, levně."
00:49:15 -Jé, hořím, hořím!
-Pomóc, pomóc!
00:49:19 Honem, honem.
00:49:25 Ááá, pomóc!
00:49:38 Jauvaj!
00:49:40 -Pojďte sem, honem! Dělejte něco!
00:49:45 Co koukáš, ty stojíš!
00:49:54 -Můžu, jo?
-Jo, můžeš.
00:50:00 -Kýbl!
00:50:06 Další kýbl!
00:50:16 -Všechna čísla dispečinku jsou obsazena.
00:50:19 ZVONEK
00:50:23 Á, už vás čekám.
00:50:25 Instalatéři mají číslo 8?
-8 máme my.
00:50:29 -Instalatéři mají 9, pane Šmíd!
00:50:37 VYJE A ÚPÍ
00:50:45 -Devítka, instalatéři? Tady je Šmíd, lednice.
00:50:49 Jedině vy mi můžete pomoct. Růžová... 15. Havárka.
00:50:59 -Osvalde.
-Pozor, neblázněte.
00:51:02 -Lucie, pozor, nemotej se tady. Nevidíš, že hrajeme?
00:51:05 -No co je?
00:51:10 Kam to pořád chodíte? Vás už bruslení nebaví?
00:51:14 -Baví, a jak. Ale nějak jsme vyhládli.
00:51:17 -Zeslábl, no!
-Musíme se trochu posilnit.
00:51:20 -Dokud to jde.
-Dokud to jde.
00:51:23 -Instalatéry, Ireno.
00:51:28 -Instalatéry ne. Instalatéři už jedou.
00:51:32 Volejte... Úúú! Tapetáře.
00:51:36 -Samozřejmě, spolehněte se. Pošli tapetáře Růžová 15.
00:51:40 -Ano, pane Kos, objednávku tu máte už od včerejška.
00:51:43 -Co je mi platný, že tam máte objednávku?
00:51:47 Já mám dědečka na střeše a zvedá se vítr. Dědo, vydržte!
00:51:51 -Prozvoň to. V Šeříkové ulici čekají dvě hodiny na elektrikáře.
00:51:55 Moment.
00:51:56 Družstvo Arnold. Ale sklenáři k vám dávno jeli.
00:52:00 -Holky, nevíte, kde jsou tapetáři?
-To já milá slečno nevím,
00:52:04 proto vás volám. Nerad čekám. Zkusil jsem nalepit tapety sám,
00:52:09 ale obávám se, že ten lep už tuhne.
00:52:14 -Ano, chápu, budete si stěžovat.
-Ale já za to opravdu nemohu,
00:52:18 že jste zatuhnul.
-Že dědeček trpí závratí?
00:52:21 No promiňte...
-Prosím vás, co tu děláte?
00:52:23 Na reklamacích řve jeden telefon za druhým. Kde jsou všechny vozy?!
00:52:27 -Máte jít hned k vedoucímu provozu.
-No prosím, vždycky já.
00:52:32 -Ano, velice se vám omlouvám.
-Tak, šéfe, jsem tady.
00:52:36 -Novák, šest servisních vozů zmizelo, 15 zákazníků marně čeká.
00:52:40 dva nás budou žalovat, jeden to dá do novin. Kde jsou?!
00:52:43 -No, opravář ledniček Šmíd v Růžové 15.
00:52:45 -Tam jsem ho poslal sám.
-Rovněž elektrikáři,
00:52:49 televizní opraváři, instalatéři, také sklenáři- hlášená havárie,
00:52:54 rovněž také tapetáři. Vše mimo program, Růžová 15.
00:52:59 -Kde?
00:53:10 -Jej!
00:53:22 CHROUPÁNÍ
00:53:41 -Volali Richterovi, že prej přestavujeme nábytek.
00:53:45 -Ale nepřestavujeme. Chtěla jsi opravit lednici, nebo ne?
00:53:49 -Ticho! Slyšíte?! Ticho! Naši!
00:53:53 -Dělejte, uklízejte! Děsnej fofr!
00:54:00 -Neboj se, to se pak srovná. Víš co?
00:54:03 Jestli chceš Ferdu a Ferdu vrátit do obchoďáku,
00:54:06 třeba bych mohla jít za tebou a koupit si je.
00:54:09 -Proč zrovna ty?! To je rovnou můžu vrátit a koupit si je já!
00:54:13 -Jenomže tys je sekla.
-Ferdo a Ferdo, kde jste?!
00:54:19 Přece mě v tom nenecháte?!
00:54:26 -Dobrý den!
-Dobrý den. -Ahoj.
00:54:29 -Dobrý den.
-Ahoj.
00:54:30 -Jé, už jste se vrátili?! Dobrý den.
00:54:33 To je fajn, Lucka už se na vás moc těší.
00:54:36 -Má mojí čepici.
-Ano, prosím.
00:54:39 -A co ty brusle, na co jste si hráli?
00:54:41 -Na bruslení, paní Krausová. Na shledanou.
00:54:56 -Dobrý den, paní Krausová.
-Dobrý den.
00:54:59 -Všechno v pořádku, lednice funguje.
00:55:02 -Ty kohouty už potřebovaly vyměnit.
-Jaký kohouty?
00:55:06 -Tapety jako nové.
00:55:10 -Okna jsou úplně v pořádku.
00:55:13 -Světlo svítí.
00:55:15 -Televize funguje, oba programy. Teď si vychutnáte i Prahu!
00:55:24 -Šéfe, jako vždycky naše heslo: "Dobře, rychle, levně."
00:55:39 -Ech! Jo, jo.
00:55:45 -Lucie, prosím tě, co se to tady dělo?
00:55:49 -Lucinko, a co ten fíkus?
00:55:54 -A co ty brusle?
00:55:58 Co brečíš?
-Protože...
00:56:01 -No copak?
-Protože holky říkaly...
00:56:03 -Co?-Protože by mi chtěly vzít Ferdu a Ferdu.
00:56:07 -Koho? Vždyť je to celý z nějaký formely.
00:56:11 -Že jo?
00:56:13 -Ech! Je, je.
00:56:31 -A ještě ten balón, co si s ním hráli.
00:56:34 -Měl dvě barvy: červenou a žlutou. Že jo?
00:56:38 -No ty máš paměť.
00:56:41 -Helo, ještě jim přimaluj brusle!
00:56:46 -Neboj!
00:56:48 -Jé, ty jsi krásnej. A ten nosánek!
00:56:54 -Jo? Ukaž!
00:56:58 -Uááá!
00:57:00 PIŠTĚNÍ DĚTÍ
00:57:02 -Nebojte se!
00:57:05 Osvalde, Lído, nechte je, jsou pod mojí ochranou!
00:57:09 -Uááá!
-Jsem Lucie Černej děs!
00:57:13 Vládkyně všech moří a zvířat!
00:57:17 -Já ti říkal, že to schytáš. Bruslit v srpnu.
00:57:21 Nemůžeš jít ven ani na chvilku? Já bych ti půjčil kolo!
00:57:24 -Nemůžu! Protože jsem zavřená a za chvíli přijede děda,
00:57:29 odemkne mi a bude mě hlídat!
-A mně půjčí opici,
00:57:33 protože je král zvířat!
-Předseda.
00:57:36 -Co, místopředseda.
-To je takovej spolek,
00:57:40 kterej má rád psy, a kočky a papoušky a lvy.
00:57:44 -Teda lva má děda jen jednoho. Dost malýho, ale papoušků snad 80.
00:57:49 -Jé...
-Jo?
00:57:51 -No, asi tři opice. Jen nevím, jestli je s sebou vezme!
00:57:56 Protože jednou mu utekly a my jsme je pak museli chytat.
00:58:01 Už neotravujte. Nejdřív všude nasněžíte a já to pak schytám.
00:58:07 Až to řeknu dědovejm psům, tak uvidíte.
00:58:10 Jsou tákhle velikánský. TROUBENÍ AUTA
00:58:16 Dědo!
00:58:19 -Hurá!
-Dobrý den!
00:58:23 -To je on!
00:58:26 -Ahoj, Lucko!
-Ahoj!
00:58:28 -Ani blbýho papouška. Jenom dva uslintaný psy.
00:58:33 Pche, král zvířat.
-Náhodou, Lucie říkala "Předseda".
00:58:37 -Pozor, děti.
-Třeba jsou v kufru.
00:58:43 -Bojím, bojím!
00:58:44 -Já vám ten kufr podržím.
-Ne, děkuju, děkuju, hodnej.
00:58:53 Na.
00:58:57 Pozor.
00:58:59 Asta, Nero, šup!
00:59:02 -Hele, co ti dal? Želvu?
00:59:05 -Jablko. Lucie, nezalejzej, já tě vidím!
00:59:10 -Tak mě vidíš, no a co?!
-Tři opice...
00:59:14 Ani blbou kočku!
-Asi mu zase utekly.
00:59:18 Ale psy přivezl. Vždyť jsem tak moc nekecala!
00:59:25 -Lucko!
-Dědo!
00:59:27 -Pojď sem, holka moje! To jsem rád, že tě zase vidím!
00:59:30 -Bojím, bojím!
00:59:33 -Ty ani nevíš, jak se mi po tobě stejskalo.
00:59:36 No a dámo, žádný rozbitý koleno? Já žasnu.
00:59:39 -A to už umím jezdit po zábradlí. Hele, dědo, dívej se, jo?!
00:59:44 -No tedy, já zírám.
00:59:48 Tak tady jste bruslili, hm. Kolem stromečku z formely.
00:59:53 A jinak je maminka normální.
-Jo!
00:59:56 Asi ji zlobí trošku Ferda a Ferda.
-Aha.
01:00:06 -Asto, Nero, co tam vyvádíte?!
01:00:10 -Dědo, budeme se prát? Nebo chceš něco nakreslit?
01:00:15 Taky už umím B a T. Teď už si nemůžu pořád hrát,
01:00:19 když jdu zítra do školy.
-Raději mi namaluj,
01:00:23 jak v bytě sněží. Když jsem se stavil u mámy,
01:00:26 tak říkala, že v bytě sněžilo.
-To nemusím malovat.
01:00:30 Támhle je lednice a když budu chtít,
01:00:33 tak u ní bude sněžit.
-Aha.
01:00:36 -Dědo, co jsi mi přivezl?
-Jablíčka, co máš ráda.
01:00:39 Nevypadají, ale jsou sladký.
01:00:42 -Kšc!
01:00:45 Já si ty jablíčka vezmu až později. A co doma?
01:00:49 Kočky jsi tam nechal jen tak?
-Dal jsem jim mlíko.
01:00:53 Představ si, mouratá má šest koťat.
-Šest?-Jo.
01:00:57 A kdybys je viděla, jedno hezčí, než druhý.
01:01:00 A víš, že Asta s Nerem na ně žárlí?
01:01:05 Ty už jsi spapala dvě jablíčka?
-Já? Ne.
01:01:10 Chm!
01:01:13 -A radši se budeme prát.
-To je nápad! Ale nedej se!
01:01:17 -To víš, že ne.-Braň se!
-Buď bez starostí.
01:01:19 Au!
01:01:21 Zatra... Počkej!
01:01:25 -Lucie, neboj se!
-Vydrž, vydrž. Jdeme ti na pomoc!
01:01:30 -Já si pomůžu sama!
-Au, to bolí!
01:01:34 -Au...-Co jsi říkala?
-Ale nic!
01:01:37 -A jinak si maminka nestěžuje? Ani tatínek?-Ne.
01:01:41 -Bolesti hlavy, přeprac... ZAŠTĚKÁNÍ
01:01:44 -Bojim, bojim.
01:01:47 -A teď se braň! Hahá, teď jsem tě dostal.
01:01:53 Asto, Nero!
01:01:56 Rozkoušou ti balónky.-Balónky? Vždyť je to Ferda a Ferda.
01:02:01 -Vzdávám se.
-Ještě nejsi přemoženej!
01:02:07 -Jé, ale...
-To nic, dědo, to se slepí.
01:02:10 Já ti je ukážu. Jeden je malej, a druhej velkej.
01:02:14 Stejně je musím chytit, protože jsem slíbila,
01:02:17 že než půjdu do školy, že je vrátím.
01:02:21 -No vždyť jo.
-No jo.
01:02:27 -Ahoj, Lucie.
-My víme, že musíme zpátky.
01:02:30 -Ahoj.
-Ale hráli jsme si pěkně, viď?
01:02:33 -Ahoj, už je po prázdninách.
-Nespěchejte!
01:02:37 -Papa!
01:02:42 -Třeba by stačilo až zejtra.
-Prosím tě, s kým mluvíš?
01:02:46 S tímhle?
01:02:49 Co bulíš?
-Já nebulím.
01:02:53 Ty jablka jsou letos vážně moc pěkný.
01:02:57 -Ale chtělas mi něco říct, ne?
01:03:01 -Já? Ne.
01:03:05 Ty, dědo?
01:03:08 -Copak?
01:03:13 -Nešel bys se mnou do obchoďáku?
01:03:17 -Musíme koupit novou vázu.
-Tak jo, vázu.
01:03:25 Nelez za náma!
-Co bych lezla? Vždyť nelezu!
01:03:35 -Už nemá ani psy. Pche, král zvířat!
01:03:40 -Vždyť jsem vám říkala, že děda... Jé, ahoj, parto!
01:03:44 -Ahoj!
-Ahoj!
01:03:51 -Jaký král zvířat? To je nějaká hra?
01:03:54 -My si hrajeme různý hry. Polívka se vaří, nebo vybijku,
01:03:59 nebo na policajty a zloděje.
01:04:03 Ty dědo, sek jsi někdy něco?
-Jak, "sekl"?
01:04:06 -No teda sebral, ukradnul.
-Já?
01:04:10 Ne.
01:04:12 Co tě to napadlo?
-Jen tak.
01:04:20 Dědo, víš...
-Copak?
01:04:24 -Jedna holka od nás z party chce, abych to vrátila.
01:04:29 -A ty máš něco vrátit?
-Jenom takovej balíček.
01:04:32 Ona ho vlastně nechtěla seknout, ale když chtěla bejt v tý partě,
01:04:36 nic moc.
-Aha.
01:04:38 A ty seš taky v tý partě?
-Hm.
01:04:41 -A ty myslíš, že bysme tý holce měli pomoct?
01:04:43 -Měli. Ona je docela fajn a taky říkala, že už nikdy nic nesekne.
01:04:48 -No tak to jo. Tak pojď.
01:04:57 -Já tu radši počkám. Dědo, nezapomeň.
01:05:00 Až tu formelu vrátíš, zase ji kup.
01:05:03 Ale tuhle, Friedrich a Friedrich, ne, abys to splet.
01:05:08 -A neměl bych tý holce koupit radši něco jinýho?
01:05:11 -Dědo!
01:05:31 -Prosím.
-Děkuju, děkuju.
01:05:58 -Mohu vám nějak poradit?
-Prosím?!
01:06:00 -Nebo pomoct?
-Ne, ne.
01:06:05 Támhle snad ten globus. Pro vnučku.
01:06:09 -Prosím.
01:06:17 -(šeptají) Támhle!
-Ale...
01:06:21 Počkej!
01:06:25 -Mám vám to zabalit?
-Ne, není třeba.-Malý moment!
01:06:33 -Dědo, máš?!
-Ještě počkej.
01:06:39 -To je ta holka, co jsme ji už jednou chytili
01:06:41 a neměla u sebe nic.
-Ale dneska je s nějakým dědkem.
01:06:43 -Možná, že i tenkrát byli dva.
01:06:46 -Zbytečně mě pleteš. Znervózňuješ mě, nemůžu v klidu pracovat.
01:06:50 -Vždyť jo, já jsem jenom myslela...
-Já vím.
01:06:53 -Abys něco nespletl.
-Tady to máš. Tumáš.
01:06:57 -Tak já čekám.
01:06:59 -Něco není v pořádku?
-Ne, naopak.
01:07:24 -Račte jít se mnou, prosím. Ve vašem vlastním zájmu,
01:07:28 pokud možno nenápadně.
-Kam bych chodil?
01:07:31 -Ale dědo, co si budeme líčit, však vy už to znáte.
01:07:35 -Neznám a nejsem u vás žádný děda.
01:07:40 -Jen si ji nechte, když se vám tak líbí.
01:07:43 -Co sebral?
-Formelu a glóbus.
01:07:46 -Glóbus jsem koupil, prosím.
01:07:49 Ale blok jsem někde ztratil, zatraceně!
01:07:54 Prosím, moje navštívenka. Doktor Kraus, z lázně Hůrka.
01:07:59 -To by mohl říct každej, dědo. Takovou navštívenku
01:08:02 vám natiskneme i u nás. Na počkání.
-Já bych vám rád vysvětlil...
01:08:06 -Pane doktore! Moc jsme na vás vzpomínali!
01:08:09 -Na vaši péči.
-Ale už jsem v důchodu.
01:08:11 -A copak vy tady dnes děláte u nás?
-Víte,
01:08:14 moje vnučka jde poprvé do školy.
-To jsou ale krásné starosti.
01:08:18 -Krásné starosti.
-Doktor a krade formelu.
01:08:21 -Já ji vracel. To všechno vy!
01:08:24 Kdybyste mi ji nechal vrátit, tak jsem ji hned zase koupil.
01:08:27 -Co se stalo?
-No prosím, slečna potvrdí.
01:08:30 Ten glóbus jsem koupil tady.
-Ano. Koupil a zaplatil.
01:08:34 Určitě se jedná o omyl, pane řediteli.
01:08:37 -Prosím. Teď zaplatím formelu.
01:08:42 Maloobchodní cena. Prosím.
01:08:45 Vám dík.
01:08:47 -A co ten glóbus?!
-Ten si nechte!
01:08:53 -To je dost, že jdeš! Máš? Dědo!
01:09:02 -Pojď. Takhle ponížit člověka.
01:09:08 Já nebudu, nějak mě rozbolela hlava.
01:09:12 -Tak aspoň salát, dědečku.
-Ále...
01:09:15 -Co ty, prosím tě? Já mám dva šéfy a oběma jsem musel vysvětlovat,
01:09:18 proč byli všichni opraváři zrovna u nás.
01:09:21 Jen proto, že nám nechladila lednička
01:09:24 se nám jeden zákazník zatapetoval.
01:09:27 Druhého sundavali hasiči ze střechy.
01:09:30 K tomu dva vytopený byty.
01:09:33 Pochopitelně to teď pojišťovna odmítá hradit.
01:09:36 VRZÁNÍ NA HOUSLE ZDOLA Ten klavír byl vážně snesitelnější.
01:09:41 Proč tomu Osvaldovi kupovali zrovna housle?
01:09:45 -Svět se zbláznil. U nás taky.
01:09:49 Za celej den tři plomby a jinak nic.
01:09:51 A pak se do ordinace nahrne 30 dětí,
01:09:55 které se chtějí podívat na tuleně. U nás. No to je musí někdo navádět.
01:09:59 Lucie! Nezapomeň taky krk a uši!
01:10:04 Nebo tě zejtra z tý školy pošlou zpátky!
01:10:07 -Neboj!
01:10:09 -Já, který za celý život nezcizil ani co by se za nehet vešlo.
01:10:14 -Taky jste se mohli v něco proměnit. V obchoďáku.
01:10:18 Když dědu chytili.
-Nemohli!
01:10:20 -Protože nás furt držel.
-A mačkal!
01:10:24 -Stejně mě to mrzí. A teď půjdeme spát, zejtra musím do školy.
01:10:29 -Prosím, prosím...
-My taky!
01:10:32 -Jo, to tak. Abych hned první den dostala pětku.
01:10:36 Hezky tu na mě počkáte, slyšíte?!
-Takhle si vykládá pořád.
01:10:41 Jeden polštář, dědečku?
-Ano, jeden.
01:10:44 Jako lékař tě ujišťuji, že u dětí jejího věku
01:10:47 je to naprosto normální. Já ji prohlédl, krásně roste,
01:10:50 má jenom trošku živější fantazii.
-No to tedy má. Až moc.
01:10:54 -Protože je často sama. Tím bych vysvětlil i to,
01:10:59 že jste ji našli v pokoji s bruslemi na nohou.
01:11:02 Například dneska. Zamkli jste ji
01:11:05 a ona si našla náhražku ve hře s dvěma míčky.
01:11:08 Dokonce jim dala i jméno.
-Ferdo a Ferdo!-No prosím!
01:11:17 -Počkejte!
-Hop!
01:11:21 -A hop!
01:11:28 Nečuchej ke mně.
-Asto, Nero, necháš to?!
01:11:32 Tak slyšíte?! Fuj! A hybaj spát!
01:11:43 Už se nebojte.
01:12:00 Dobrou noc.
-Dobrou.-Dobrou.
01:12:10 -Stejně mě mrzí, že je děda tak smutnej.
01:12:14 Nebejt jeho, tak už vás nemám.
01:12:20 Chudák děda.
01:12:23 -Měli bysme ho rozveselit.
-Aby zapomněl na tu ostudu.-Hm.
01:12:34 -Trochu jí tu první cestu do školy oslaď, ať se jí nestýská.
01:12:38 A přidej jablíčka. Tady Rudolf si bral do školy dvě panenky.
01:12:44 Gábinku...
01:12:47 a Málinku.
-Něco na spaní, tatínku?
01:12:50 Já to kombinuju.
-Koupelna už je volná, dědečku.
01:13:05 -Tak co s ním uděláme?
-To nevadí, že spí.
01:13:11 -Co?!
01:13:15 Ne...
01:13:17 -Co takhle žhavení lebky, zvané budík?
01:13:20 -Prosím tě, říkala, abysme ho rozveselili.
01:13:26 Podívej, má strašně neklidný spaní.
01:13:29 -Hm, asi má nějaké starosti.
01:13:35 -Musíme ho rozveselit.
-Tak pojď.
01:14:05 Prosím tě, co s kytkou, když je král zvířat?
01:14:12 -Haf!
01:14:23 -Nahoru, no!
01:14:28 Hop!
01:14:36 -Haló!
-Dědo!
01:14:45 Dědo!
01:14:57 Jauvej, jauvej!
01:15:02 No tak, dělej!
01:15:11 -Šup!
01:15:19 -Ne, ne...
01:15:35 -Lucie!
-Vstávat!
01:15:38 -Copak neslyšíš?! Honem!
01:15:41 -Co je?
-No, škola!
01:15:45 -Proč jste mě nevzbudili dřív?!
01:15:52 Mami, tati, zaspali jsme!
01:15:56 Dědo!
01:15:59 Dědečku, vstávej! Dědo!
01:16:08 Tati, mami, neslyšíte?! Vstávat, přijdu pozdě!
01:16:28 -Pojď!
01:16:35 -Tedy, ten má spaní.
-Pocem, pocem...
01:16:44 Budliky!
01:16:51 -Ále, ty nevzbudíte!
01:16:54 -Táto, mámo, no tak!
01:16:57 -Vstávat! No!
01:17:01 TROUBÍ
01:17:05 -Dědečku! Dědo!
01:17:10 ZAHVÍZDÁNÍ
01:17:14 Lído, počkejte na mě! Osvalde!
-No jo, ale fofr! Čau, ahoj!
01:17:20 -Až přijdu ze školy, budeme si hrát na školu.
01:17:24 Ale do školy se mnou nemůžete, tam smějí jenom děti.
01:17:27 Kde mám aktovku?
01:17:32 -Prosím!
-Díky. Já vás nemít...
01:17:37 Mami, tati! Ech!
01:17:43 Dědo!
01:17:55 Ferdo a Ferdo, kde jste?! To se ani nerozloučíte?!
01:18:02 CHROUPÁNÍ
01:18:09 No to jsem si mohla myslet.
01:18:12 -Lucie, vem nás s sebou do školy.
-Ne, ne, ne.
01:18:16 -My budeme hodní.
-Ne, tady zůstat a čekat.
01:18:21 To není nic pro vás.
-Vem nás.-Už jsem řekla.
01:18:44 -Hele, já ho kousnu.
01:18:48 -Jé, bojím, bojím, bojím.
01:18:52 -Raf! ZAVYTÍ
01:18:58 -Klidně spi, to byl asi dědeček.
01:19:13 Vstávej, jdeme do školy! Dělej!
01:19:20 Dědečku, dědečku, zaspali jsme! Vstáváme!
01:19:28 -Zatraceně, to ta sedativa.
01:19:31 -Lucka už je pryč. A jé, není kam spěchat.
01:19:35 Nějakej idiot mně zaparkoval se stejšnem před garáží.
01:19:40 -Kdo asi? Já.
01:19:46 -Ani nesnídala.
-Nevadí, třeba ji ještě stihneme.
01:20:00 -Jen si vemte!
01:20:03 -No konečně!
-Lucie!
01:20:07 -Jé, můžu?!
-Holky, já jsem zaspala. Pojďte!
01:20:22 -Lucie!
-Lucie!
01:20:25 -Jé, děda!
01:20:27 -Uááá!
01:20:29 -Ahoj!-Ahoj!
-Já jsem málem zaspala.
01:20:32 Nebejt Ferdy a Ferdy.
-Prosím tě, už pojď!
01:20:36 -No jo, už jdu! Tak ahoj, já už musím jít!
01:20:39 -Tak pa.
01:20:41 -Tak i Lucka.
-To je zvláštní,
01:20:44 úplně přesně si pamatuju, jak jsem tě vedl.
01:20:46 -No jo, to je tvůj největší životní zážitek. Tak abysme jeli, ne?
01:20:50 -No tak jo.
01:21:02 -Znáte tenhle dopravní příkaz?
01:21:06 Vaše papíry, prosím.
01:21:15 Vystupte si.
01:21:20 Všichni.
01:21:29 -Všechno se dá vysvětlit. Já vám to hned...
01:21:33 Papíry, no jistě, samozřejmě. Papíry, ty já někde mám.
01:21:38 To jsou... Jablíčka pro Lucii. Ale papíry...
01:21:44 Zatraceně, moment. Já jsem je někde měl.
01:22:11 -Ahoj!
01:22:18 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2014
Začátek školního roku se blíží, malá Lucie se do první třídy těší, ale zatím ještě prožívá neuvěřitelná dobrodružství se dvěma formeláky Ferdou a Ferdou. Díky nim si Lucie získala uznání u ostatních dětí ze sousedství, zatímco dřívější vůdce party Osvald dostal několik pořádných lekcí. A ty teď budou pokračovat, neboť Osvald musí kvůli své ambiciózní mamince předvést klavírní talent před uznávaným profesorem Hartmannem. Formeláci však změní jeho vážnou hudební etudu v kabaretní číslo. Další den pak oba povedení skřítci s pomocí rozbité lednice promění obývák Luciiných rodičů v kluziště a dokonale zamotají hlavu hned několika opravářům. Protože Lucie krabičku kouzelné formely ukradla v obchodním domě, chce ji poslední den prázdnin vrátit a s pomocí svého dědečka zase koupit. To však nebude vůbec snadný úkol…