Život je procházka blátem, ale i tak má smysl. Jiřina Jirásková a Alena Mihulová v hlavních rolích českého filmu na motivy knihy Adolfa Branalda Vizita (1983). Dále hrají: O. Vetchý, O. Vízner, F. Husák, J. Růžička, O. Lackovič a další. Scénář V. Bor a K. Kachyňa. Kamera J. Čuřík. Režie K. Kachyňa
00:02:15 Dobré jitro!
00:02:24 Předtím dláždil celý život chodníky. Chápete, Míková?
00:02:29 Absolutní apatie, nechce si pomoct, to je u starých lidí běžné.
00:02:42 Místo cévkování zaveďte permanentní katetr.
00:02:47 Otřes mozku, zlomenina stehenní kosti, bérce a teď vřetenní kosti.
00:03:00 Čím může být pacient ohrožen, Sahulová?
00:03:07 Přivezli ho před dvěma hodinami.
00:03:10 Co může hrozit z dvojité zavřené zlomeniny?
00:03:16 -Vykrvácení.
-To také, a dál? Přemýšlejte.
00:03:24 Tlak dobrý, ale pulz rychlý a ztíženě dýchá.
00:03:30 Proč má čtyřku bez tuku? Už jste slyšela o tukové embolii?
00:03:41 Slyšela.
00:03:43 Může tukovou embolii dostat také kůň?
00:03:47 To není hloupá otázka. Ty jsi zootechnik?
00:03:50 -Ani ne.
-Tak proč to chceš vědět?
00:03:53 Koně jsou potvory. Když zmokne hříbě a nechá se, tak se zapotí.
00:03:58 Pak lehne a může dostat hříběcí.
00:04:02 -Co dělá hlava?
-Hlava je v pořádku.
00:04:05 -Kdy mě pustíte?
-Ještě na neurologii. Pospícháš?
00:04:10 -Bude se mi hřebit Gelárie.
-Bez tebe to nejde?
00:04:15 Jde, jenže ona je zvyklá. Je jí už 22 let a je zase v tom.
00:04:22 Do 14 dnů tě pustím, Petře.
00:04:26 A tukovou embolii dostat může. Ale u koně jsem to ještě neviděl.
00:04:33 Vidíte, to je také ošetřovatel.
00:04:51 Vůbec není cvok, když takhle válí.
00:04:55 Holky, ten prima kvílí.
00:05:18 Jde po tobě, je to jasné.
00:05:26 Komediant. Trapas. Takové divadlo.
00:05:49 To máš od maminky?
00:05:55 Prima, na tohle bys mohla konečně někoho ulovit.
00:06:00 Jsi sprostá...
00:06:01 Ne, vážně, jak jsi odešla, tak to zabalil.
00:06:06 -Tak ho klofni, ne?
-Jo a pak budu v tom.
00:06:15 Tak si dá pozor. Musíš mu pohrozit.
00:06:22 -A bolí to hodně?
-Nebuď malá. Líbí se ti? -No.
00:06:29 -Tak tě to bolet skoro nebude.
-A co když mě nebude mít rád?
00:06:34 Tak ty to chceš i s velkou láskou? A kolik má vážit ta láska? Metrák?
00:06:46 Stejně zase cukneš, poserko jedna.
00:06:55 V pondělí asi vypadnu. Přišel bych vám v sobotu ještě zahrát.
00:07:02 Na pavlač se dostanu, ale bylo by potřeba odšoupnout lígr.
00:07:08 -Už jste to někdy zkoušel?
-To odpoledne, jak jste odešla.
00:07:13 -Já už musím jít.
-Nechci dělat zbytečný rámus.
00:07:18 -A co holky? Budou kecat.
-Holky mi nevadí, hlavně ten lígr.
00:07:23 -Tak lígr? A holky vám nevadí.
-Ne. Já stejně přijdu!
00:07:45 -Kam jdeš?
-Na záchod.
00:07:47 A už jsi mu řekla, že jsi ještě panna? Poslední na internátu.
00:07:56 -Kam půjdete?
-Do osmičky.
00:07:59 Prima, tam je kanape. Ale pozor, rozviklané. Tak do toho!
00:08:35 Jsi tam?
00:08:42 Je tam někdo?
00:08:45 Barák plný rusalek a nedají si pokoj, potvory.
00:09:14 Průser, dědek leze dovnitř.
00:09:17 -Tak já rozsvítím, ne?
-Blbost, děláme, že spíme.
00:09:35 Jsi skvělá... Já tě miluji, fakt, šíleně tě miluji.
00:09:42 -Pojď tamhle.
-Ty jsi skvělá, ty jsi zlato...
00:09:55 Počkej.
00:10:10 -Musíš mi slíbit, že budeš opatrný.
-Jasně, ničeho se neboj.
00:10:20 -Ty jsi krásná, šíleně tě miluji.
-To říkáš teď.
00:10:28 Uvidíš, ráno si pro tebe přijdu a už tě nikdy neopustím.
00:10:48 -Někdo je na chodbě.
-To je jedno, on zase odejde.
00:11:00 Otevřete! Já vím, že jste tam! Tak honem! Zavřeli jste se zevnitř!
00:11:09 Něco si vymysli! A zavři za mnou.
00:11:14 Sakramentská práce.
00:11:25 Co je to tady? Kde je ten druhý?
00:11:30 -Kdo?
-Víme svoje. Co tady děláš?
00:11:34 Proč mi tykáte? Holky chrápou, tak jsem si vzala prášek a klíč.
00:11:48 -A tohle je co?
-Bota... Moje.
00:11:53 Tahle loď? A čí jsou tyhle?
00:12:01 Staly se už horší věci. Ví se, kdo tam s ní byl?
00:12:05 -Nic nám neřekla.
-Nejsme na ni zbytečně zlí?
00:12:10 Základem zdravotnictví je prevence. Radši s ní pryč.
00:12:18 -Ale víte, kolik sester vám chybí?
-Tak si ji vemte a dejte nám jinou.
00:12:23 Jak se chovala u vás?
00:12:25 Holky si z ní dělaly legraci, že ještě neměla chlapce. Až teď.
00:12:30 -A stihla to aspoň?
-Holkám říkala, že jo.
00:12:36 Škoda, s čerstvým diplomem. A porodnický kurs už má také.
00:12:41 -Vezmete mi ji do terénu?
-Dáme ji do Meziboří.
00:12:45 To je zapadákov, ale aspoň se tam otrká.
00:12:58 Říkal jsem ti, abys tam nelezla. Utěšovat pacienty... ale v posteli!
00:13:08 -Správně tě vyrazili.
-Nikdo ji nevyrazil, půjde jinam.
00:13:14 Je mladá, může se ještě stát doktorkou, nebo si ji doktor vezme.
00:13:20 Spíš ji zbouchne nějaký podkoní! Nejradši bych tě neviděl.
00:13:26 Taky nemusíte.
00:13:32 Zabouchla sis dveře sama! Spolu jsme domluvili!
00:13:52 Nevíte, kde je tady obvodní lékař?
00:13:55 Snad nemáte nějaké potíže, slečinko? Se srdíčkem?
00:14:02 Slečinko, je to ta vysoká barabizna.
00:14:25 -S pacientem?
-Je ještě mladá.
00:14:28 -Ale dost čilá, že jo?
-Uvidíme, hlavně, aby vydržela.
00:14:54 Seďte. Tak pojďte dál. To je nová sestra.
00:15:00 Tohle je naše babi, náš klenot. Nejlepší na okrese.
00:15:05 Pěkně vítám, sestřičko.
00:15:07 Dneska s námi bude jenom do deseti, pak musí po návštěvách.
00:15:12 Vezmi si tohle a jen se dívej.
00:15:20 -Zase mě bolí břicho, pane doktore.
-Tak se položte, matko.
00:15:35 -Spadl na mě pytel s cementem.
-Proč jsi nepřišel hned, Lojzíku?
00:15:40 -Proč bych chodil? Nic nebylo.
-Zhluboka dýchat...
00:15:45 Chce to rentgen. Musíte do nemocnice.
00:15:52 Máte tu novou fešandu.
00:15:54 Už jste viděla, sestřičko, pořádného kňoura? Ukážu vám ho.
00:15:58 My na něj nejsme zvědaví, ukazujte si ho vaší Lidušce.
00:16:04 Už máte zase přes 150 kg, slezte z té váhy, nebo mi to strhnete!
00:16:09 A dost! Odedneška přísnou dietu!
00:16:13 Pane doktore, slyšíte, jak přeskakuje?
00:16:19 Oblečte se, napíšu vám ještě kapky.
00:16:23 -Sestro, budete píchat injekce.
-Vyvaříno máš. Umíš s tím? -Umím.
00:16:30 Tady jsou denní záznamy. Lékárnu si píšu sám.
00:16:35 Odpoledne máme školu. Prohlídka dětí, očkování. A teď ty injekce.
00:16:43 -Můžeme?
-Můžeme.
00:16:51 25 vesnic v okolí 30 km. Hodně samot, svezete se málo.
00:16:57 Sanitka je stále v permanenci, nemocnice je 36 km.
00:17:01 1x týdně sem jezdí pediatr, 3x týdně zubní. Ostatní máme my.
00:17:14 -Kdo chybí?
-Sedm.
00:17:18 -Proč jste je nesehnal?
-Teď odpoledne?
00:17:21 Dopoledne nemohu, to přece víte. Musíte je splašit.
00:17:27 -Šulan je ve stáji, Krantová hlídá.
-Tak pro ně pošlete.
00:17:33 To je sibérie. Není vám zima?
00:17:49 Ticho děti! Na místa!
00:17:55 Jen klid, toho si nevšímejte.
00:18:02 -Jak se ti u nás líbí?
-Celkem ne.
00:18:06 Proč ne? Založte kartu, sestro, tahle je nová.
00:18:15 Dýchej zhluboka.
00:18:19 Rachitický hrudník, má vši, jinak v pořádku.
00:18:26 Máte vůbec doma vodu? Slyšíš, Rajko? Vodu máte?
00:18:35 Sestro, musíte k nim. Osm lidí v jedné cimře s kozou a slepicemi.
00:18:41 -Proč si to nemažeš mastí?
-Někde je.
00:18:49 Pošlu si pro tebe příští týden. Sestro, pište!
00:18:56 To je školička, co? Jako ze škatulky.
00:19:00 -Ten učitel byl divný.
-Divný? Nalitý.
00:19:04 Když tu začínal, tak chtěl, aby děti chodily do školy.
00:19:09 Párkrát ho zbili, pak ho naučili pít. To už bylo jednodušší.
00:19:14 -Možná mě také zbijí.
-Na vás si netroufnou.
00:19:18 Když někoho potřebují, tak si netroufnou, víte?
00:19:22 -A učitele nepotřebují?
-Ne, ten jim odhání děti od práce.
00:19:39 Zítra ráno v osm!
00:19:44 Váš autobus, mám zastavit?
00:19:49 Správně, na to je času dost.
00:19:53 Ach, ach, ach, zde leží Olda Mach.
00:19:58 Prodej uhlí, život ztuhlý. To je napsané na jednom náhrobku.
00:20:04 Jednou tady o posvícení vybílili hospodu.
00:20:10 Velitel hasičů už měl zpřerážená žebra, když zarecitoval:
00:20:16 Po prožití extáze, objevily se nesnáze.
00:20:21 Stálo ho to dva přední zuby.
00:20:25 Máte si udělat vajíčka, babi šla k Waltrům.
00:20:30 Každá ženská po porodu si teď zvykla, že jí přijde koupat dítě.
00:20:36 Upletla si na sebe bič.
00:20:46 Tady budete spát. Nechcete si ji vyzkoušet?
00:20:55 Já tady zacláním, viďte? Nebuďte smutná.
00:21:00 Tak pěknou sestřičku tady zdejší burani ještě neviděli.
00:21:05 Tak ať se vám něco šikovného zdá.
00:21:41 Svlékni se a jdi do postele. Takhle by ses pořádně nevyspala.
00:21:47 -Ty jsi nejedla?
-Nemám chuť.
00:21:50 Tak už se nemrač, s tím si nepomůžeš. Pusť to z hlavy.
00:21:56 Co si myslíte, že bylo? Už ten váš šofér se na mě divně koukal.
00:22:03 Bodejť by nekoukal po mladé, pohledné holce. Pojď.
00:22:12 -Já tady stejně nezůstanu.
-Počkej, neukvapuj se.
00:22:19 Aspoň se rozhlédni, za to nic nedáš. Dobrou noc.
00:22:29 Tahle země potřebuje lidi.
00:22:33 Myšlenka je to krásná, aby ženská měla dítě jenom když chce.
00:22:44 Už i chudí lidé jsou zvyklí utrácet děti a to je zlé znamení.
00:22:49 Chudí měli vždycky děti nejradši. Jenže chudí už skoro nejsou.
00:22:54 -A chalupy pomalu vymírají.
-Takže to pomalu vymřeme.
00:22:59 To není žádná legrace!
00:23:04 Podle vás si má holka zkazit život jen proto, aby bylo víc dětí?
00:23:10 Ženské jsou chudáci. Ani auto nemáme, vláčíme se pěšky.
00:23:18 Vy mladí byste chtěli všechno najednou, pár let po válce...
00:23:25 V tom našem řemesle jde také o to, že tě lidé potřebují.
00:23:31 Můžeš jim pomoct i bez auťáku. Tak budeme vonět obě, pojď.
00:23:41 Nikam nejdu, to je moje tělo. A o pole jste mě už obrali.
00:23:52 Copak vám nezáleží na dětech?
00:23:54 Záleží mi na tom, abyste zkrachovali.
00:23:59 Tak jděte na to snímkování, nebo se toho krachu nedožijete.
00:24:05 Teď už na rentgen musíte, když u vás přišlo dítě.
00:24:10 Shoď ty krámy se stolu a prostři čistou gumu.
00:24:13 Nikam nekoukej, je to tvoje dítě! Ty jsi za něj zodpovědná.
00:24:19 Z trucu si nechat shnít chalupu nad hlavou.
00:24:23 Ohrožujete zdraví těch mladých, na to je zákon. S tím bude konec.
00:24:33 Je celá opruzená. Ty nemáš heřmánek? Tak ho přines.
00:24:38 Neplač, počůránku, teta udělá. Podej kastelán!
00:24:43 To ji chcete zabít? V kojeňáku ji piplali a tady je jako v hnoji.
00:24:53 Podej mi pleny.
00:24:55 Jen je nech, to je zadarmo. Ať se starají, to musí.
00:25:01 Snímkování je také zadarmo, není vám líto takové pěkné holky?
00:25:07 A vám je něčeho líto? Třeba toho, že jste nás o všechno okradli?
00:25:13 Máte moc řečí, Viskupe! Být po vašem, tak se to dítě nenarodilo.
00:25:19 Copak byste dal dceru kočímu? Kolik vás dělá? Pět.
00:25:28 Chalupu máte na spadnutí, děti jako žebráky.
00:25:33 Pošlu vám sem hygienika.
00:25:35 Pošli esenbáka, nezapomeň. Tahle vám stejně uteče, je fajnová.
00:25:43 Musíš ji převinovat častěji a zasypávat, pak bude spokojená.
00:25:51 Měj aspoň ty rozum, když jsou tady dva takoví blázni.
00:25:56 Viskupe, jestli nepřijdete, tak si pro vás pošleme.
00:26:00 -Dřív ale někomu rozbiju hubu!
-Tak abyste to udělal hned, ne?
00:26:05 Když si o to, ty fracku, koleduješ!
00:26:07 No, no! Dej mu to předvolání.
00:26:17 To platí, Viskupe.
00:26:38 -Petře! Petře!
-Marie, holka zlatá!
00:26:48 -Kde se tu bereš?
-Proč jsi mi neodepsal?
00:26:55 -Vždyť jsi mi nedala ani adresu.
-Byla na dopise.
00:26:59 Aha, vlastně jo. Totiž přišly do toho nějaké věci.
00:27:03 Víš, já teď jedu na turné s kapelou. Zpíval jsem v Lucerně.
00:27:08 To mi domlouvá tamhle pan Krígr. Oni teď pro mě přijeli.
00:27:12 Říká, že ze mě udělá evropskou hvězdu.
00:27:17 -Zajímá tě to?
-A kdy se vrátíš?
00:27:23 To záleží na tom, jak to půjde.
00:27:27 Hlavně, jak to posype panu Krígrovi. Musím se snažit.
00:27:33 -To jistě, já jen...
-Co?
00:27:36 Jak jsi říkal tenkrát, že si pro mě přijedeš.
00:27:40 Já vím, ale vždyť nakonec stejně mezi námi nic nebylo.
00:27:47 -Petře!
-Už musíme! Jedem!
00:27:52 Už musím, ale pojď, já tě představím Doris, ta zpívá s námi.
00:27:57 Ne, nezdržuj se, já stejně musím.
00:28:17 To jsi se u nás dlouho neohřála. Dělej, jak myslíš, my tě nedržíme.
00:28:27 Proč já mám takovou smůlu? Vyrazili mě pro nic za nic.
00:28:31 -Jo tak. Tím lépe, ne?
-Já vím, že mi to nevěříte!
00:28:39 Mladým se nevěří, vy nám nerozumíte.
00:28:47 Já jen, že ti lidé, cos jim mohla být prospěšná, za nic nemohou.
00:28:51 Lidé! Snad ten pan Viskup, co by mě příště vzal klackem.
00:28:56 Viskupa vynech, je dost jiných.
00:29:00 -Co vlastně chceš?
-Já nevím.
00:29:09 Odprosím doma a najdu si něco jiného, třeba ve fabrice.
00:29:20 S diplomem budeš ošetřovat mašiny.
00:29:26 Malér v lese! Nějaký Fišera, vzal ho strom. Doktor chce tu mladou!
00:29:32 -Ale já tady končím.
-Tady není žádný holubník!
00:29:37 Jde o zdraví člověka a ty jsi tady nastoupila. Koukej běžet!
00:29:43 Od čeho mě platí, že? Zlatem...
00:30:27 Kompresivní obvaz, musel ztratit spoustu krve. A injekci do svalu.
00:30:47 Kyslík! Ale tempo! Upadá nám do šoku.
00:31:02 Neučili vás dýchání z plic do plic?
00:31:06 -Vím, jak se to dělá, mohla bych to zkusit. -Zkuste to.
00:31:30 -Tak je to tady!
-Děkuji, už je to dobré.
00:31:34 A teď Euprogan do svalu. A pomalu.
00:31:57 Dobře.
00:32:03 Sestřičko, je tam trochu kafe. A tady máte dezinfekci.
00:32:10 Víte, že jsem tomu Fišerovi trochu záviděl!
00:32:20 A ještě pozor na pulz.
00:32:30 Á, Sahulová, dlouho jsme se neviděli.
00:32:40 -Co jste mu dali?
-Euprogan, třetinu dvacítky.
00:32:44 Euprogan? To už k vám došlo? Máme ho tu teprve šest neděl.
00:32:51 -Proč mu napíšeme čtyřku bez tuku?
-Aby nedostal tukovou embolii.
00:32:58 Přece vás ve špitále něco naučili. Máte kliku na šéfy, Sahulová.
00:33:08 Ahoj, tak co, napsal ti ten kytarista?
00:33:12 -Petr? No jasně.
-No a?
00:33:14 Všechno klape, ale už mě to začíná otravovat. Už musím jít.
00:33:23 Před špitál přijela sanitka s koňma, nemocná klátí nohma.
00:33:29 -Co? Nohma?
-S koňma, tak nohma.
00:33:32 Smutně se koně otáčejí, když nemocnou odnášejí.
00:33:38 Nemocná už chroptí chr chr, zvenčí slyšet saniťáka pr pr.
00:33:45 Primář napomíná, nebuďte na tu nemocnou hr hr! Dobrý, co?
00:33:50 Vy nechcete, abych dělala chr chr, abyste neusnul také, viďte?
00:33:56 -Nechcete si dát kafe?
-Kafe? Hr hr!
00:34:00 -Co je to za krásné příšerky?
-To tady Venda.
00:34:06 -Pro dámu grog, jedno kafe.
-Díky. Je na to pyšný.
00:34:13 Nechci se vtírat, slečno, ale tady vidíte pravé lidové umění.
00:34:24 Venda Brabenec ukázal pánům z Prahy, co umějí zlaté české ruce.
00:34:32 O těchhle jelenech by vám nejlépe vyprávěl náš Arnošt, viď?
00:34:39 Fulínek, nezdržuj dámu, já jí to vysvětlím sám.
00:34:42 Pardon! Jelene, jelene, jelene, oči máš zelené, zelené, zelené.
00:34:55 -Smím prosit?
-Ne, my netančíme.
00:34:58 -Proč ne, on vás přece pustí, viď?
-Dej si odchod, mladíku.
00:35:04 Vy přece nejste žádná vesnická nána, vy jste sestřička z města.
00:35:12 -Pojďte si zatancovat.
-Ne, ne...
00:35:15 -Hele, odjeď po dobrém!
-Ne.
00:35:24 Pánové, tohle tedy ne!
00:35:28 Teda vy máte páru! Co si myslíte o sestřičkách? Tedy o mně?
00:35:35 -Spletli se, vy jste jiná.
-Jaká jiná?
00:35:39 Mám na to anténu, dneska v tom lese jste mě úplně uzemnila.
00:35:46 Když tu zůstanete, koupím vám obraz s jelenama.
00:35:53 To radši slečně věnuj svůj portrét.
00:35:56 Nestyď se a řekni dámě, proč tam máš troje parohy.
00:36:00 Jsem třikrát rozvedený, no.
00:36:03 To je vítěz místního přeboru, slečno, ale jinak lidový člověk!
00:36:08 Proto mu udělal portrét náš lidový umělec Venda Brabenec.
00:36:13 -Vendo, ty jeleny, za kolik?
-Nejsou na prodej.
00:36:17 -Vendo?
-V žádném případě.
00:36:20 -Dám dvě kila, Vendo. Tak tři.
-Neprodám.
00:36:35 Co je ti?
00:36:39 Já jsem myslela, že se ti něco stalo. Co to sem vlečeš?
00:36:44 Fešáci, co? Vypadají, jako když se smějí, ale oni troubí dueta.
00:36:51 Snad aby sis uvařila kafe.
00:36:55 -Co případ?
-Už byl skoro v pánu.
00:36:58 Ale jak jsem mu dala pusu, tak přišel k sobě. Chcete se napít?
00:37:05 -On mi to řekne zítra doktor.
-Viděl to také Arnošt.
00:37:11 Jo tak ten tě rozparádil? Že se nestydí, nemůže vidět ženskou.
00:37:21 Co na tom? Je aspoň zkušený, ví, jak na to.
00:37:26 Ještě jsem si nic neužila, tak se potřebuji sexuálně vyžít.
00:37:35 Tak to je jiná. A budíka jsem ti nařídila na autobus.
00:37:39 Ba ne, já zůstávám. Ještě počkám. Jélenéé, oči máš zélenéé...
00:37:59 To je správce. S lidmi zachází jako s krávama.
00:38:07 Ukaž, pěkně se kulatíš. Děláš, co jsem ti řekla?
00:38:12 -Ano.
-Zastavím se u vás.
00:38:16 Když mu porodí ve stáji, žene ji za 14 dní do práce. Slibuje prémie.
00:38:23 Pěkně vítám, soudružky, už na vás čekám.
00:38:29 Nevím, po čem jdete, soudružky, ale jalovice jsou tamhle.
00:38:34 Vy víte dobře, po čem jdeme. Bartuščíková, Kertéšová.
00:38:40 Jak to s tebou vypadá? Tys mě neposlechla, viď?
00:38:44 Počkej, neuteč mi, ať se na tebe podívám!
00:38:58 To víte, kravín není restaurace.
00:39:03 Kvůli pokroku jsem ženským zavedl i sprchy. Mají se jako královny.
00:39:10 Promiňte, volají mě.
00:39:56 Necháš ji, prasáku! Vaňková, že se nestydíš!
00:40:00 Dělat tady orgie jako ve starém Římě! Já ti dám á tergo!
00:40:06 Á tergo? Co je to?
00:40:09 To je po latinsku ten způsob, jak to dělali.
00:40:16 Kertéšovou pošlete ve čtvrtek na prohlídku. -Ale...
00:40:20 Můžete. A Bartuščíkovou jste zapřel, je ve 4. měsíci.
00:40:25 -Nemohu hlídat každé břicho.
-Ale tohle jste věděl.
00:40:30 -Byl za vámi i ten její Koranda.
-Kuranda.
00:40:34 Vidíte, že jste o tom věděl. Příště to budu hlásit, sbohem.
00:40:38 Tyhle holky rodí jedna radost, ale nesmíš dát na to, co říkají.
00:40:45 Nemohou se rozhodnout, co s dítětem a najednou je pozdě.
00:40:51 Musíš na ně opatrně, hlavně nenaléhat. Musíš jim pomoct.
00:41:00 -Ty mě neposloucháš?
-Poslouchám.
00:41:06 Hned od začátku jí říkej maminko, v každé je od narození kus mámy.
00:41:13 -Jinak ji ztratíš a uteče ti. Co?
-Ano, já vím.
00:41:24 Kdyby nás viděla babi. Proč je taková, nevíte?
00:41:29 Měla snad jednoho doktora, ale ten ji nechal.
00:41:36 Nejdřív jsem nepochopila ty troje parohy.
00:41:40 Že je jako nasazuji já? Vidíte, klamu tělem.
00:41:45 Horší je, když se ten druhý vykašle na vás.
00:41:52 -To znám.
-Také?
00:41:55 Ale vy si určitě najdete někoho, s kým si budete rozumět.
00:42:01 Ba ne, troje parohy mi stačí. Ledaže byste vy... Ale radši ne.
00:42:10 -Proč?
-Vy byste...?
00:42:15 -Nic jsem neřekla. Asi bych vás zklamala. -Vy nikdy!
00:42:31 Vypadáš krásně. Ještě včera bych nevěřil, že je to možné.
00:42:43 -Nevadí ti, že jsme tady?
-Ne, když jsi tady se mnou. Pojď.
00:43:03 Krucifix! Zase to ruplo. Předevčírem jsem si s tím hrál.
00:43:19 To nevadí, Arnošte, vykašli se na to. Pojď ke mně.
00:43:25 Jsi krásná, úžasná. A všude.
00:43:38 -Arnošte?
-Co je? Není tu dusno?
00:43:44 -Málo vzduchu. Já si trochu dýchnu.
-Nebuď tam dlouho, ať nenastydneš.
00:44:20 -Co je, Arnošte, mám něco dělat?
-Neumíš mě pořádně rozparádit.
00:44:31 -Můžeš si sundat ten rolák?
-Můžu, ale to asi zmrznu.
00:44:35 Tak si ho nech. Musíš mě chválit, trochu povzbudit.
00:44:44 Arnošte, ty jsi dneska takový hodný kluk.
00:44:48 -Nejsem hodný, já jsem zlý.
-Jsi zlý a fajn mužský...
00:44:57 Ale já nejsem fajn, já jsem zvíře, strašlivé zvíře, když se odvážu.
00:45:05 -No tak jsi tedy zlý zvíře.
-Zlý zvíře, viď?
00:45:13 -Počkej, co s tebou udělám!
-To není pravda, vůbec nejsi zlý.
00:45:21 To je konec, všechno jsi zkazila.
00:45:25 -Ale já to takhle neumím.
-Protože jsi nána.
00:45:31 -Tak já chci domů.
-Tak si běž! Běž domů! Vypadni!
00:45:57 -Neublížil vám někdo, slečinko?
-Ne, co koukáte? Zmizte!
00:46:09 -Kde jsi byla? Na rande?
-Jo, na rande. A co je vám do toho?
00:46:15 -Máte vztek, že vás jeden nechal?
-Co to meleš, to ti řekl Arnošt.
00:46:24 -Náhodou, Arnošt je skvělý.
-Chtěla sis užít, tak sis užila.
00:46:32 Užila. Šest kiláků ve sněhu a mrazu.
00:46:40 -Je to zlé zvíře. babi.
-On ti něco provedl?
00:46:46 Moc jsem si užila. To si myslely holky i primář, když mě vyhazoval.
00:46:57 Babi, nezlobte se na mě, já jsem taková kráva.
00:47:02 Já se nezlobím.
00:47:08 -Jak jste sem vlastně přišla?
-Jako porodní asistentka.
00:47:13 Jenže tady v Meziboří už jedna byla.
00:47:16 Všichni chodili k ní, odrodila půlku kraje.
00:47:20 Tak jsem jen čekala celé týdny, až někdo zaklepe na okno.
00:47:29 Někdy se mi zdálo, že už to slyším. Až jednou někdo zaklepal.
00:47:41 Bála jsem se otevřít okno. Stál tam mužský.
00:47:47 Ta jeho se s bábou pohádala, tak přišli pro mě.
00:47:52 Dopadlo to dobře. Když měl platit, ani nepoděkoval.
00:48:01 -A jak to bylo s tím doktorem?
-Nedělalo to dobrotu ve špitále.
00:48:11 Potom se přiženil do větší nemocnice za primářovu dceru.
00:48:16 U nás byl jeden pacient, který mi toho spoustu nasliboval.
00:48:24 A když mu otrnulo, měl na mě hubu, že se mu ztratily bačkory.
00:48:29 Babi, mohla bych dostat svůj rajon?
00:48:32 -Jak to myslíš?
-No, nějaké svoje pacienty.
00:48:42 Ty jsi dobrá. Uvidíme, až co řekne doktor.
00:48:48 -Au!
-Jako slečinka, že se nestydíte.
00:48:53 -Kde vezmu novou nohu?
-Ale nebojte se.
00:49:00 -Doktora! Žena rodí! Honem!
-Jel se sanitkou do nemocnice.
00:49:08 -Marie, jedem!
-Čím?
00:49:10 -Musíte něco sehnat!
-Jo.
00:49:13 Běžte ven a chyťte první auto!
00:49:19 -A co já?
-Vy si neumíte zavázat nohu?
00:49:23 Ale musíte do čekárny, tady se zamyká. Rychle!
00:49:27 To je tedy péče.
00:49:48 To bude dobré, nepospíchej!
00:50:01 Hned jsem tady, nic se neboj.
00:50:04 Hej! Haló! Haló! Stůj! Počkej!
00:50:17 -Co teď?
-Do nemocnice je pozdě.
00:50:22 Asi to odrodím, než přijde doktor. Ale přijít musí. Zavolej mu.
00:50:28 -Já? Hajný má lyže.
-Drž hubu! Hajný ti lyže půjčí.
00:50:33 Potom se hned vrať, asi tě budu potřebovat.
00:50:50 -V pořádku, přijede.
-Umyj se, fofrem, pomůžeš mi.
00:50:57 -Musíte se napít.
-Už jste nás dneska zahřál dost.
00:51:03 -Pane doktore, ještě jednu.
-To všechno zařídila babi.
00:51:09 -Jo, určitě.
-A také Marie.
00:51:11 Počkejte!
00:51:20 Nejdřív fofr, potom veselo. To je můj svět.
00:51:24 U těžkého porodu má mužský vždycky být, aby pak nepomlouval.
00:51:36 Měla jsem na tebe hubu, teď už víš proč.
00:51:45 To ten hajný. Dneska si to zasloužíme.
00:51:51 Pane doktore, už je čas, aby Marie dostala kus svého rajonu.
00:51:57 Když si na to troufne, proč ne? Mladý Krákora může být první.
00:52:16 To je zajímavé, po slivovici padám vždycky dozadu.
00:52:25 Babi, je to moc blbé, že jsem ještě neměla žádného kluka?
00:52:31 -Vážně ne?
-Ne, ani s Arnoštem. Nejsem vadná?
00:52:42 Až budeš mít někoho ráda, bude to hezčí.
00:52:47 -Že jo, máte také tu zkušenost?
-To je přece jasné.
00:52:52 -Ve špitále byl jeden s kytarou.
-S kytarou?
00:52:57 Ale potom z toho nic nebylo. Jen ten můj vyhazov.
00:53:03 -Že ti nepíše?
-Ať si trhne nohou.
00:53:07 Vy jste chtěla být vždycky ošetřovatelkou?
00:53:15 Když umřela maminka, vzala si mě k sobě teta.
00:53:20 Ve dvanácti že musím do kláštera. Co já se naplakala...
00:53:27 Strýc mě potom dal do nemocnice za uklízečku.
00:53:33 Teprve pak jsem se dostala do kurzu pro porodní asistentky.
00:53:39 A honem do hajan!
00:53:47 Sprosťák.
00:54:09 -Kam to bude?
-Do hájovny. K děcku Krákorové.
00:54:13 Vysadím tě na rozcestí, jo? Ještě se na mě zlobíš?
00:54:24 Víš, měl jsem tenkrát nerváky s bývalou ženou. Byl to trapas.
00:54:31 -Nežalovala jsi na mě? Třeba babi?
-Takové věci se nikomu neříkají.
00:54:40 Stejně to bylo také mojí vinou.
00:54:42 Ba ne. Kdybys ještě někdy měla zájem, tak já se polepším.
00:54:50 -Tak někdy příště.
-Tak jo.
00:54:54 Přemysl Oráč. Pár volů k pluhu měl, zorat českou hlínu chtěl.
00:55:00 -Kulturní vložka?
-Ano.
00:55:04 Voli stojí podle pluhu svisle a dívají se k zemi - kysle.
00:55:15 -Kysle?
-Kysle!
00:55:19 Žena šla dítě ukázat sestře, ale jen pojďte dál, sestřičko.
00:55:26 -Měla by se ještě šetřit.
-To ona se šetří až moc.
00:55:34 Pořád jenom to dítě a dítě a jinak nic.
00:55:44 Tak na co? Sestřičko, jako doma, aspoň si uděláte chvilku pohodlí.
00:55:52 -Ne, to já zase půjdu.
-Přece mi nedáte košem?
00:55:56 Taková mladá a hezká. Líbám, ženy vás tak rád...
00:56:04 -Dobře, vypiju to a půjdu.
-Na zdraví.
00:56:15 Kam spěcháte? Tohle mi přece neuděláte.
00:56:24 Na tuhle chvilku čekám od prvního momentu s vámi.
00:56:29 Jsme tu sami dva. V životě je tak málo radosti.
00:56:34 Trochu vás pomazlím, vždyť vám to nic neudělá.
00:56:43 -Na tohle tu nejsem!
-Jak to? Jsi přece zdravotnice.
00:56:51 Ta pomáhá lidem, tak buď trochu lidská!
00:57:02 Vždyť se spolu můžeme domluvit.
00:57:05 -Pane Krákora, nechte mě!
-Nenechám!
00:57:13 Sakra, jestli se dohřeju, tak tě přihřeju!
00:57:23 Jsi mladá, budeš koukat, co hajní dovedou a jak!
00:57:31 Pane Krákora, nedělejte to, nebo to na vás řeknu!
00:57:37 Nic neřekneš, jen počkej, až se mnou budeš v ráji!
00:57:42 Zpívat budeš!
00:58:06 -Ne, prosím vás, ne.
-Ale ano, ano... Jau!
00:58:24 Pane Krákora!
00:58:32 Vidíte, neříkal pan doktor, abyste shodil kila?
00:58:37 Dejte mi aspoň panáka.
00:58:39 Ani nápad! A žádné vyskakování, už to není pro vás, sám to vidíte.
00:58:48 -A dietu, nebo to na vás řeknu!
-A co lékařské tajemství? Au...
00:58:57 Otec vám platí, dítě je zdravé, byt máte slušný, žijete s matkou.
00:59:07 -Kojenecký ústav dostat nemůžete.
-Ale já dítě nechci, hoňte si jeho.
00:59:13 Matka jste vy!
00:59:14 Máte doma kočku? Tak si z ní vemte příklad.
00:59:19 Má Volhu a barák. Zařiďte, ať si mě vezme.
00:59:23 Na to jsem malý pán. A nekuřte nám tady.
00:59:27 Vůbec nekuřte, musíte kojit! To je všechno.
00:59:40 Asi jí nedali včas dítě do náruče.
00:59:43 Jak to?
00:59:44 Když se matka nechová jako matka, dejte jí dítě do rukou.
00:59:51 Většinou se uchytí. Je tam ještě někdo?
01:00:02 Ne. Pane doktore?
01:00:06 Autobus je pryč, ale tohle jí nedaruji. Potvora jedna!
01:00:13 Musíte si vzít dítě do zítřka domů a s babi ho nějak opatřit.
01:00:24 Ukaž se, no vidíš, takhle ti to sluší. Neboj se, máma se vrátí.
01:00:45 -Dobrý den.
-Co chcete?
01:00:48 -Přišel jsem se na tebe podívat. Nemáš radost? -Ne.
01:00:54 -Koho to je?
-Moje.
01:01:01 -Kdo vám řekl, že jsem tady?
-V nemocnici.
01:01:05 Já jsem na vás pořád myslel a nakonec jsem se rozhodl...
01:01:12 -Tohle je fakt vaše?
-No, s tím byste se musel smířit.
01:01:21 -Ale bohužel jen do zítřka.
-V neděli si pro tebe přijedu!
01:01:52 -Co říkala ta tvoje babi?
-Abys mi nekomplikoval život.
01:01:58 A co když to s tebou myslím vážně?
01:02:01 -A co turné s kytarou?
-Jednou mi to už stačilo.
01:02:05 Tak povídej.
01:02:08 Ve Slovanským domě hledali nové talenty.
01:02:12 Zazpíval jsem tam národní píseň, akorát trochu odvázaně.
01:02:25 (Zpívá): Neťukej, neťukej, naši ještě neležejí...
01:02:32 Málem zbořili celý sál.
01:02:35 Pak jsem dostal kazetu a bylo v ní mýdlo.
01:02:39 -A dál?
-Pak za mnou přišel ten Krígr.
01:02:48 Co vejráš?
01:02:52 Říkal, že mám v sobě deset deka Cortéze.
01:02:56 Ale nakonec z toho stejně nic nebylo.
01:03:20 -Pojď sem, pojď. Na.
-Jdi!
01:03:29 Jak se ti tady líbí? Nelíbí, co?
01:03:35 Dneska víc než posledně. Koně jsou prima.
01:03:39 Máš tu svůj svět, ale já už mám také svůj.
01:04:04 A jak to bylo dál?
01:04:06 Krígr říkal, že ze mě bude suverén.
01:04:12 Jenže všichni začali potom nějak vychládat.
01:04:16 Ten Krígr se přede mnou schoval, jako nějaký uličník.
01:04:20 Tak jsem s tím praštil.
01:04:23 Pak jsem chodil s kytarou po hospodách. Do čepice.
01:04:31 Jenže pak mě sebral esenbák, tak jsem se u nich vyspal.
01:04:36 Ráno přišel pan Šimek od nás, tak jsem tady. Co tomu říkáš?
01:04:43 Kdo ví, kolik jsi jich tam měl a co tě ten pan Krígr naučil.
01:04:47 Jsem tady s tebou, už nadobro. Vždyť já už chci mít domov.
01:04:53 -Tak najednou a rychle?
-Počkám na tebe, ale ne dlouho.
01:05:04 -Sauna hadr.
-Jo, za doby krále Koně...
01:05:08 -Já ti takovou jednu!
-Brekekeke! -Kvákvákvá.
01:05:26 Jako malá. Tohle si utřeš!
01:05:32 Víte babi, on je prima, ale tak trochu primitiv.
01:05:37 Jak to primitiv?
01:05:41 Říká, že všude je chleba o dvou kůrkách, hlavně, že se máme rádi.
01:05:47 Má víc rozumu než ty. Ten je aspoň k tobě, ne jako Arnošt.
01:05:54 Nebo jako Krákora: (Zpívá): Líbááám, ženy, vás tak rád...
01:06:03 Jo, ten tak ukazovat kňoury.
01:06:09 -Víte, babi, já si ho asi vezmu.
-Musíš?
01:06:14 To ne, ale jednou to muselo přijít.
01:06:19 -Už jsi to napsala domů?
-Na to je čas.
01:06:23 Ale máminy buchty ti chutnají, posledně jsi je snědla všechny.
01:06:29 On říká, abych šla s ním, že musí zůstat u koní.
01:06:38 Ale já se přece nemohu zaživa zahrabat u koní, ne?
01:06:43 No jo, jen mužský kývne, ženská se div nepřerazí.
01:06:47 Už se za ním hrne, hluchá, slepá. Zrovna jsem o tom četla.
01:06:54 Podej mi to, je o milencích. Ještě brýle.
01:07:01 -Jak spolu chodí a mají se rádi.
-No a co?
01:07:06 A teď je tady takovýhle odstavec: Oba vědí, že kdo z nich ...
01:07:12 ... opanuje pole, má kořist povolného otroka, ...
01:07:16 ... té morálce se učí v lásky škole.
01:07:19 A zase pohlédnou si do oka.
01:07:23 Kdo z koho. Přesně tak je to v životě.
01:07:33 Ukaž, jak se jmenuje? Machar? Hm, je to machr.
01:07:40 Babi, můžete ho klidně nechat se mnou.
01:07:47 Přes noc? Copak jsem nějaká kuplířka?
01:07:52 -Jenom pomazlit...
-Tak dobře, vem si ho sem.
01:07:58 -Ale necháš otevřeno.
-To radši nic.
01:08:06 Tak pojď, neboj se. Máme tady novou maminku.
01:08:13 -Proč jste nám ji nehlásil?
-Je tu nová.
01:08:18 -Bydlí u tety.
-U které? Můžu s ní mluvit?
01:08:23 Jo, nějaká Voldřichová, ale o holku se stará.
01:08:27 Sehnala jí ženicha. Jmenuje se Frýbort, dělal kočího.
01:08:32 Teď jezdí s mlékem a vzal by si ji i s dítětem.
01:08:38 -Sama je skoro dítě.
-Bude muset do porodnice.
01:08:48 Dítě se nějak ohlídá. Holky si je vozí s sebou na pole.
01:08:55 Dal bych ji k drůbeži, ona si tam při mateřské svoje udělá.
01:09:00 Já vím, vy máte na mysli obecné blaho. Venkov jedna rodina.
01:09:05 Co byste pro svoje hamounění neudělal. Od toho mateřská není!
01:09:11 -Nevíte, kdo je otec?
-Nevlastní strýc. -Cože?
01:09:15 No jo, sloužila u něj v šestnácti, přiznal to do protokolu.
01:09:22 Doma ji nechtěli nechat, tak ji poslali sem.
01:09:28 Rozhodli jsme se, ať se to tedy narodí, ale dítě si pak vezmete.
01:09:37 On si ji vezme, Zuzka dostane věno.
01:09:41 S dítětem na krku je zkažený život do smrti.
01:09:46 -Jaké věno?
-Od toho, co jí to dítě udělal.
01:09:50 Chce dát 8 tisíc, když si ji pan Frýbort vezme.
01:10:02 Co od nás vlastně chcete?
01:10:06 Potvrzení, že si dítě hned po porodu odeberete do ústavu.
01:10:11 Jinak si ji pan Frýbort nevezme a nebude těch 8 tisíc.
01:10:19 Přece ho nedáš, když je tvoje?
01:10:26 -Já si ji přece chci vzít...
-Vy radši mlčte, pane Frýborte.
01:10:36 Řekni, chceš tady pana Frýborta?
01:10:44 Nebreč, to ti teď škodí.
01:10:49 Co když se jí za čas po dítěti zasteskne. Dnes z toho nemá rozum.
01:10:56 Nezkažte jí štěstí!
01:10:58 Že se s nimi vůbec bavíš. Dítě si necháš a hotovo.
01:11:03 Jestli ji má rád, vezme si ji i bez potvrzení.
01:11:07 A když nevezme, přijde jiný, já jí ženicha najdu sama.
01:11:12 Tady Frýbort občas chlastá, s tím by štěstí neudělala.
01:11:18 Napiš tomu dotyčnému, aby se nebál a peníze ať zatím neposílá.
01:11:24 Tak to tedy ne!
01:11:26 To by tak bylo, aby si tak pěknou holku bral kvůli penězům.
01:11:31 Jestli se ti, Zuzko, pan Frýbort líbí, tak prosím.
01:11:34 Ale dítě se musí narodit v klidu!
01:11:37 Protože ten, co já myslím, ten zase dítě chce.
01:11:42 -Já tady nemusím být!
-To nemusíte, pane Frýbort.
01:12:00 -Vy pro ni někoho máte?
-Mužský se najde vždycky.
01:12:05 Teď šlo o to, dostat ji z té smyčky, co vymysleli.
01:12:10 A získat čas, aby v klidu porodila.
01:12:13 -Teda babi, vy jste číslo!
-Jé, co to děláš?
01:12:19 Večeři máte připravenou, tak to nepřipal, ať mu chutná.
01:12:25 Slíbil, že u nich najde místo pro tu Zuzku. Dobré, ne?
01:12:30 No prima. A nečekejte na mě, já se zdržím.
01:12:39 A dejte si pozor, blázni.
01:12:58 -Zhasni.
-Chtěl jsem ti něco říct.
01:13:04 -O holkách?
-Jenom o jedné.
01:13:08 -Našli jsme ji v Lounech.
-Bylo vás víc?
01:13:12 Ne, jako kapela. Ona vyhrála ženskou soutěž. Říkáme jí Doris.
01:13:18 Rozsviť. Ta zrzavá štětka?
01:13:29 Ale ona nebyla zlá, ona třeba kolikrát i uvařila.
01:13:43 Mně zpívání s kapelou stačilo, ale ona chtěla zpívat v Rokoku.
01:13:50 Tak jsme se rozešli. Já před tebou nechci mít žádné tajnosti.
01:13:59 Chtěl bych, aby bylo všechno mezi námi na rovinu.
01:14:04 Tak teď já. Ten první se jmenoval Martin.
01:14:09 Byl to doktor. To víš, ve špitále. Začalo to kafem.
01:14:15 Pak ho pohladíš, chytně tě za ruku a hned abych tam zůstala.
01:14:21 Stejně jsme měli noční. Potom jsem chodila k němu domů.
01:14:27 -Mám říkat dál?
-Jasně. -Tak se obrať a zhasni.
01:14:35 Vždycky, když mě líbal, pustil magneťák.
01:14:41 Měl takové zvláštní zvyky, třeba...
01:14:45 Podrobnosti si klidně můžeš odpustit.
01:14:48 Dobře, potom už to bylo pořád stejné.
01:14:52 Ten, co přišel po něm, měl aspoň auto.
01:15:01 Doopravdy jsem měla ráda asi jenom Karla.
01:15:05 -Než přišlo to dítě.
-Cože? Dítě?
01:15:12 Neboj se, já to dala pryč. Jsem přece ze špitálu.
01:15:19 Chtěl jsi mluvit na rovinu. Ty tomu věříš?
01:15:26 Ty blázne, ve skutečnosti se o mě pokoušeli jenom dva.
01:15:42 -Co to děláš?
-Jestli to nerupne jako tenkrát.
01:16:02 Proč jsi to všechno říkala? Já vím, to bylo za tu Doris.
01:16:10 -Bolelo to moc?
-Tenkrát? -Ne, teď.
01:16:32 -Tak co?
-Jsem jiná?
01:16:37 -Jsi.
-Jaká?
01:16:39 -Už jsi ženská.
-Představovala jsem si to hezčí.
01:16:50 Já jsem nikdy nikoho neměla.
01:16:54 -Jak to? Měla jste přece známost.
-Vůbec nevěděl, že ho mám ráda.
01:17:03 Ale vždyť jste mi radila. Jako zkušená ve všem.
01:17:07 To bylo od jiných ženských, ty se svěřují se vším.
01:17:15 Třeba i s tím, že to napoprvé nikdy není to pravé.
01:17:21 Člověk se učí pořád, ale tohle prý stojí za to.
01:17:25 Tak to se musí napravit, já vám někoho najdu a budu vám radit.
01:17:31 -Teď už je pozdě.
-Není, uvidíte.
01:17:35 Vážně? A ty bys chtěla radit? Á tergo, viď?
01:17:46 Už si jdete pro tu svoji ovečku? Jen nám ji zase brzy vraťte!
01:17:51 Ovečka už měla být dávno v nemocnici. Proč jste nevolali?
01:17:55 Nech tě Bůh provází.
01:18:01 Už dost! Rozchod!
01:18:04 Jenom půl hodiny, slyšíš mě? Počkej, já si ho poslechnu.
01:18:09 Lež klidně! Dýchej krátce. Netlač tolik.
01:18:20 Stihneme to, uvidíš. Už mám pro tebe místo u koní.
01:18:26 Jsou tam hodní lidé, byt, hned potom tam pojedeš s děckem.
01:18:32 Budeš to mít tisíckrát lepší než s ním.
01:18:39 -Co je, Zuzko?
-Au.
01:18:43 Copak, mamino? Ještě to není. Pěkně dýchej! Krátce, povrchně.
01:18:56 Zdi potřebují vybílit, okna zvětšit, ale až tam dají nábytek.
01:19:02 Slyšíš mě, Zuzko? Chceš přece pryč!
01:19:06 -Já už to nevydržím!
-Kolik ještě?
01:19:09 -Půl hodiny, minimálně.
-Tak zastav.
01:19:23 -Pokrčit nohy, matko!
-Hergot!
01:19:26 Nohy nahoru, víc, ještě! Bradu na prsa...
01:19:33 Klid maminko, už ho skoro vidím.
01:19:38 Děvenko, přitlač, prosím tě, ještě!
01:19:50 -Co se děje?
-Máme tady náhlý porod.
01:19:54 -Musíš tu počkat. Aspoň chvilku.
-Porod? Co to na mě hraješ?
01:20:04 -Pár minut tě nezabije, zakuř si.
-Jedu, mám rito.
01:20:14 Počkej, jedeš jen pro mrtvého, tak ho naložíš později.
01:20:20 -Už je naložený.
-Ten už nic nezmešká.
01:20:24 On ne, ale já zmeškám. Víš, kolik jich dneska mám?
01:20:28 A každý na jiném místě. Lidi si vzpomenou vždycky najednou.
01:20:33 Ještě chvilku, Zuzko, přitlač, už vidím ramínka.
01:20:39 -Co je?
-Tady jde o dva živé.
01:20:43 Tak se nevytahuj, narodit se může, umřít musí.
01:20:48 Narodit se musí, ty chytrej!
01:20:57 Člověče, ona to dokázala. Počkej ještě.
01:21:07 Já ho slyšel až ven. Stojí tu auto, nepotřebuješ nic?
01:21:12 -Nic.
-Můžeme jet?
01:21:16 -Ne, ještě lůžko. Za chvilku.
-Tak můžeš frčet. A díky!
01:21:25 A to se jen tak může? V auťáku, jo?
01:21:28 To my děláme běžně. Ovšem musí se to umět.
01:21:51 -To vypadá na porod cestou.
-Cestou. A kluk!
01:21:55 -Sahulová, vy sama?
-Ano, poprvé. A v terénu.
01:22:02 Tak vidíte. Pojďte se umýt a dáte si kafe.
01:22:09 TROUBÍ.
01:22:11 -Co je?
-Tady jsme to odrodili.
01:22:17 Já nevím, ale ta Zuzka je snad blázen. Chce, aby šel s ní.
01:22:23 -Kdo?
-Ten kočí, Frýbort.
01:22:26 -Ženské nevědí, co chtějí.
-Dal bys mi cigaretu, Arnošte?
01:22:35 Tobě vždycky. Zapal mi taky jednu.
01:22:41 Venda už pro mě vyrábí čtvrté parohy.
01:22:45 -Má je dodělat?
-Asi už jo.
01:22:48 Tak aspoň trochu poezie. Leo Šindelka: Marta na honě.
01:22:53 na honě mě Marta pěla kolik lásek prý už měla
01:22:58 a tím víc mě dávala do těla
01:23:00 kůň otráven zpěvem nerad jel už nechtěl poslouchati dél
01:23:06 neb nenáviděl ženských těl on smutné zkušenosti měl
01:23:11 -Vidíš, tak jako já.
-Ještě, že máš ty verše.
01:23:21 -Přijde zítra Petr?
-Asi ano.
01:23:25 -Půjdeš s ním?
-Ještě nevím, uvidím.
01:23:33 Chtěla jsi mi radit a teď sama nevíš.
01:23:37 Můžeš skočit k Hamouzovům, jestli nemá kuře. Já to platím.
01:23:45 Babi, vy jste stejně senzační. Já koupím víno a slané tyčinky.
01:23:51 Tak kup dvě flašky, ať máte něco na zítra.
01:23:55 Teď se přiznej, koho jsi mi už našla? Já na to trénuji.
01:24:01 Babi, vám to jde! Zkusím to s vámi, jo?
01:24:45 -Počkej! Někdo klepe.
-To je pro vás.
01:24:51 -Možná, že pro tebe.
-Myslíte?
Mladičká zdravotní sestra Marie Sahulová (A. Mihulová), „poslední panna na intru“, se rozhodne, že se stůj co stůj stane opravdovou ženou. Jenže má smůlu, vrátný ji přistihne s pacientem a ona musí za trest do zapadlé pohraniční vesničky. Její kolegyní se stane moudrá a zkušená žena, zvaná Babi (J. Jirásková), a ta dívku svérázným způsobem zasvěcuje do života a vede ji po stezkách jeho strastí i krás. Mariin příběh se vine množstvím pestrých epizod, je zalidněn rázovitými postavičkami, jejichž život je otevřený „sestřičkám“ vždy důvěrněji než jiným lidem…
Příběhy z lékařského prostředí mají čtenáři i diváci velmi rádi – stačí připomenout seriál Nemocnice na kraji města či film Pozor, vizita!, který na motivy knihy Adolfa Branalda Vizita natočil režisér Karel Kachyňa v roce 1981. Úspěch tohoto přepisu byl takový, že podle téže předlohy vznikl v roce 1983 jeho další úsměvný film Sestřičky.
* 1. 5. 1924
† 12. 3. 2004
Jsou filmy, které rozpláčou, nebo rozesmějí. Karel Kachyňa chtěl točit filmy, které jsou někde mezi tím. Netoužil po tom, aby divák cítil z jeho filmů smutek. Sám měl rád humor, i když na place při natáčení byl velmi přísný. Nesnášel ve štábu větu: „Nejde to.“ Říkal, že kvůli tomu vždycky musel ze sebe „udělat zlýho dědka“.