… ale láska dokáže nemožné. Hugo Haas a Adina Mandlová v bláznivé komedii o neuvěřitelných příhodách zneuznaného skladatele. ### Režie: Martin Frič. Scénář: Martin Frič, Hugo Haas. Hrají: Hugo Haas, Adina Mandlová, Theodor Pištěk, Světla Svozilová a další.
00:02:45 Podívej se, co ten chlap vyvádí! To je skandál!
00:02:52 Haló, pojďte sem!
00:03:03 Jděte, jděte!
00:03:09 -Jak si to představujete?
-Já jsem...
00:03:12 Nic mi nepovídejte. Choval jste se skandálně.
00:03:15 Svlékněte ty šaty. Takovou reklamu nepotřebuju.
00:03:17 -Má úcta.
-To nevadí.
00:03:31 Tak já si najdu jiný místo.
00:03:34 -Poklona.
-Ven!
00:05:20 -Dovolte, jsem Roald Morrison.
-Co mám dělat?
00:05:25 Byl byste tak laskav, rád bych se vám nějak revanšoval.
00:05:29 -Za tohle? To nestojí za řeč.
-Milerád bych se vám revanšoval.
00:05:36 Copak vám mám povídat, že jsem dnes ještě nesnídal?
00:05:46 -Prosím!
-Vyloučeno.
00:05:51 Já vážně nemůžu.
00:05:53 Leda pod jednou podmínkou. Já bych si je vypůjčil.
00:05:58 Zítra přesně v devět bych vám je vrátil.
00:06:02 Děkuji.
00:09:35 Tolik štěstí najednou...
00:09:38 To bych byl blázen, abych se věšel.
00:10:44 -Slečno, kde je pan šéf?
-Co mu chcete?
00:10:46 -Musím s ním okamžitě mluvit.
-Je zaměstnán.
00:10:49 -Musíte počkat.
-Nemůžu čekat, nemám čas.
00:10:51 Tak se posaďte!
00:10:53 -Musím s ním mluvit.
-Vyloučeno!
00:10:56 To bych se na to...
00:10:58 Posadil bych se.
00:11:09 Slečna je tady zaměstnána?
00:11:13 Máte moc práce, co?
00:11:16 To konečně jinak nejde. A plat je slušnej?
00:11:22 Nedivte se, já mám mnohem horší než vy.
00:11:31 Bydlíte daleko, slečno? Tam jsem jakživ nebyl.
00:11:35 Jo, autobusem...
00:11:38 Vy musíte dokonce dvakrát přesedat. To je hloupý.
00:11:42 Ano!
00:11:45 Zvlášť když prší...
00:11:55 Tati, ten pán chce s tebou mluvit.
00:11:58 Račte si přát?
00:12:03 -Prosím, já jsem přišel.
-To vidím, že jste přišel.
00:12:09 Přišel jsem kvůli svému šlágru.
00:12:13 Vy jste mi ho vrátili. Nevím, proč se vám nelíbí.
00:12:17 Dovolte, prosím, já vám ho zahraju.
00:12:34 ZPÍVÁ:
00:12:36 Den co den, když městem sám se potloukám,
00:12:40 ptám se jen, kdo v lásce srdci mému poradí.
00:12:46 Člověk dál se rozběhne, však život-pes ho doběhne
00:12:51 a z nouze ctnost pak řekne jen: To nevadí.
00:12:58 Pro sebe jen tak si zpívám, by snad nebylo znát,
00:13:06 že bych se bál.
00:13:10 Když se tak na vás jen dívám,
00:13:15 mně se zdá, že taky vím, co bude dál.
00:13:21 Srdce když láskou vzplálo, jenom aby se mu málo stalo.
00:13:33 Pro sebe zpívám a jásám, i když vím,
00:13:41 co bude s námi dál.
00:13:52 Tak prosím. A to jsem to zpíval nejhůř, jak jsem mohl.
00:13:56 Nebylo to tak špatný.
00:13:58 -Jakpak se jmenujete?
-Viktor Honzl.
00:14:01 -Honzl?
-Ano.
00:14:03 To jméno neznám.
00:14:05 Vydávám jenom populární skladatele.
00:14:08 Škoda.
00:14:10 -Jak se ten šlágr jmenuje?
-To nevadí.
00:14:13 -To nemusíte být hned uražen.
-Říkám: To nevadí.
00:14:17 Když vám to nevadí, mně to taky nevadí.
00:14:21 -To nevadí!
-Tak má úcta.
00:14:51 Haló, slečno! Administraci, prosím.
00:14:55 Telefonujte do hudebního zpravodaje.
00:15:00 Přijme se ihned starší, zkušený, hudebně vzdělaný lektor
00:15:07 pro naše nakladatelství.
00:15:14 -Tak tady je!
-Kdo?
00:15:16 -Váš nový lektor.
-Co tu zase chcete?
00:15:21 -Jak vás to mohlo napadnout?
-Já se taky divím.
00:15:26 -Tak prosím...
-To nevadí.
00:15:33 Nic nevadí.
00:16:36 To je pan domácí... Poklona!
00:16:40 To jsou k nám hosti.
00:16:46 -Co bych vám tak honem nabídl?
-Peníze!
00:16:51 Abyste věděl, to shýbání před mýma dveřma vám není nic platný.
00:16:56 -Co si o mně myslíte?
-To nebudeme rozmazávat.
00:17:02 Teď se od vás nehnu, dokud nezaplatíte.
00:17:06 Nebudou mít o vás doma starosti, když nepřijdete?
00:17:09 Tak dost!
00:17:12 Když nemůžete platit, tak si to odpracujete.
00:17:18 To není špatnej nápad.
00:17:20 -Zítra ve tři hodiny před domem!
-Prosil bych přesně.
00:17:30 Zítra ve tři před domem. Přesně. Pan domácí.
00:17:39 Račte se spolehnout.
00:17:47 Promiňte, prosím, trochu jsem se zpozdil.
00:17:50 Malá havárie.
00:17:51 Jeden pán rozbil vůz, tak jsem se na to díval.
00:17:54 Pak jsem vám ještě přišel říct...
00:17:56 -Ty peníze nemáte.
-Jak to víte?
00:17:59 Já bych vám je do zítřka sehnal.
00:18:01 To nevadí. Milerád bych vám vypomohl ještě do zítřka.
00:18:05 Ne, to já zásadně... Přinesu je taky zítra.
00:18:10 -Na shledanou.
-Děkuji.
00:18:14 To je zlatý srdce. To je člověk!
00:18:25 Haló, pane! Zapomněl jste si noty!
00:18:28 To je jedno. Tak to dejte sem.
00:19:01 Nazdar, tati! Strašně pospíchám.
00:19:04 Přišla jsem ti říct, že přijede Helena.
00:19:06 Napíše ještě, kdy přeruší studium. Strašně se jí stýská.
00:19:10 Já zas letím, nazdar!
00:19:39 Tak se na to dívám a myslím, že ten vůz není špatnej.
00:19:44 To jsem ráda, že se vám líbí.
00:19:46 Buďte klidná, proti tomu vozu se nedá nic říct.
00:19:49 Viděl jste vzadu to nový světelný číslo?
00:19:52 -Vy máte světelný číslo?
-Jděte se podívat.
00:19:55 To se jdu podívat, to mě zajímá.
00:20:07 440...
00:20:10 To číslo znám z dějepisu. Jenom nevím, co se tenkrát stalo.
00:20:19 -Poklona!
-Budete mě vozit na procházky.
00:20:24 -Jste mi dlužen 300 korun.
-To vím.
00:20:27 To máme deset jízd po třiceti korunách.
00:20:31 Tu první si hned píchněte.
00:20:35 To jsem jakživ neslyšel, aby člověk musel platit dluhy...
00:20:42 A jedeme!
00:23:54 -Copak je tohle?
-To jsou růže.
00:24:06 Ale tati, to přece nevadí.
00:24:10 Tobě už to taky nevadí, že jo? Tak dost.
00:24:22 Poklona, už jsem myslel, že nepřijdete.
00:24:25 Peníze jsem vlastně nepřinesl. Mám tady 23 korun zbytek.
00:24:32 Zítra bych vám přinesl...
00:24:33 Vidím, že jste spolehlivý. Máte u mě další úvěr.
00:24:38 Zde.
00:24:40 Stačí, když mi to vrátíte příští týden.
00:24:44 Vy jste tak hodnej, já nevím, jak k tomu přijdu...
00:24:48 -Já si ty peníze dělám sám.
-To je dobrý.
00:24:52 -Já jsem penězokaz.
-Co?
00:24:55 Nevím, jestli jsou dobře udělány. Tak to zkouším s vámi.
00:24:59 Kdybyste jednoho dne nepřišel, tak vím, že vás zavřeli,
00:25:02 a že si musím udělat nové štočky.
00:25:06 -Příště si vyzkoušíme tisícovky.
-Ale...
00:25:41 -Haló, pane! Ztratil jste peníze.
-Tak si je nechte.
00:25:46 -To ne! Jsem poctivý nálezce.
-Tak děkuju.
00:25:49 To zas ne! Jako poctivý nálezce mám právo na nálezné.
00:25:54 -Máte drobné?
-Kde bych vzal tolik peněz?
00:25:57 -Co budeme dělat?
-Musíme si jít rozměnit.
00:25:59 -Ale kam?
-Já vám povím.
00:26:01 Počkejte!
00:26:03 Nebojte se, já to proměním.
00:26:09 Slečinko, dejte tomu pánovi drobný peníze.
00:26:15 Pepíku, dojděte ke slečně šéfové, aby vám proměnila pětistovku.
00:26:22 Pojď, pojď.
00:26:30 Odpusťte, málem bych vás sebral. Pojď sem, kluku!
00:26:34 Slečno, mám šest kusů.
00:26:49 Tak prosím, podívej se! Samá reklamace.
00:26:53 Copak náš závod může existovat bez pořádného lektora?
00:26:57 Já nevím, co budu dělat.
00:27:02 Já taky ne. Nemám v životě ani trochu štěstí.
00:27:09 Člověk si tady musí všechno dělat sám.
00:27:31 Rukulíbám!
00:27:34 Slečna domácí! Copak mně nese?
00:27:37 Dědeček vzkazuje, abyste mu nechodil na oči.
00:27:40 A proč? Copak dělá dědeček?
00:27:42 Leží doma zabitej a moc se zlobí.
00:27:45 Zlobí? Ale jdi.
00:27:48 Dej to dědečkovi a řekni mu, aby se nezlobil.
00:27:52 Za nic nemůžu. Vyklouzl mi a ujel.
00:27:56 -Rukulíbám!
-Sbohem.
00:29:24 Trará! Trará!
00:29:32 -Jak se to jmenuje?
-To nevím.
00:29:39 -Od koho je to?
-To bohužel taky nevím.
00:29:43 -Račte to zazpívat ještě jednou.
-Trará! Trará!
00:29:52 Ještě jednou, prosím.
00:29:58 Znáte to?
00:30:00 Bohužel to neznán, snad tady slečna.
00:30:03 Trará! Traráta!
00:30:12 Slečno Máňo, prosím!
00:30:14 Trará! Traráta! Trará!
00:30:20 -Co se tady děje?
-Panu šéfovi zazpívejte.
00:30:25 Traráta! Trará!
00:30:30 Neračte mít tuto skladbu?
00:30:34 Eugen Dalber, Nížina. Hlavní motiv, Faidra.
00:30:38 Opus 105, vyšlo nákladem F. X. Falk.
00:30:47 To je ono! Ten pán je výborný hudebník.
00:30:54 -Co si račte přát?
-Mě sem posílá synovec.
00:30:59 Prý hledáte postaršího, hudebně vzdělaného lektora.
00:31:05 Vy račte být strýček pana synovce. Velice mě těší.
00:31:10 Tak prosím se mnou do kanceláře. Račte se obtěžovat.
00:31:15 -Mám jednu Nížinu.
-75 korun.
00:31:20 Dovolte, 75 korun! Tak to ne!
00:31:29 To by mě ta nížina přišla moc vysoko!
00:31:33 Jsem rád, že jsem vás našel.
00:31:36 Evičko, tady ti představuji našeho nového lektora.
00:31:40 Moje dcera.
00:31:47 Zítra ráno v osm hodin. Budu se těšit na shledanou.
00:32:12 50 korun za tu dřinu? Vždyť já úplně ochraplal.
00:32:16 Za to falešný zpívání je to až moc.
00:32:38 Má úcta.
00:32:44 -Jak mám tohle vyřídit, tati?
-Počkej.
00:32:49 Tohle už vyřizoval náš pan lektor.
00:32:54 Haló? Jakpak se vám daří v té nové pozorovací stanici?
00:33:01 -Děkuji, velmi dobře.
-Jsem rád, že jste spokojen.
00:33:07 Mám tady korespondenci, kterou jste vyřizoval.
00:33:11 Pošlu vám to. Ještě něco bych vám rád...
00:33:15 Dnes odpoledne tady nebudu, zítra je neděle...
00:33:19 Přijďte zítra na oběd, budu se těšit.
00:33:31 Pojďte sem.
00:33:33 Tady zařadit. Nová zásilka.
00:33:36 Ta dáma je obsloužena? Tak prosím, starejte se o to.
00:33:40 Tiskárnu! Ale rychle, prosím.
00:33:44 Svazek 12 BX netisknout. Špatně korigováno.
00:33:47 -Co mám na to odpovědět?
-Vyřídím si to sám, slečno.
00:34:24 Děkuju vám.
00:34:27 -Co dělá váš synovec?
-Vy ho račte znát?
00:34:30 Ano, totiž tak trochu.
00:34:32 To mě velmi překvapuje. Ale je to hezký hoch.
00:34:35 Ani bych neřekla. Mně je strašně k smíchu.
00:34:39 Mně rovněž.
00:34:42 ZVONÍ TELEFON
00:34:44 -Promiňte!
-Prosím.
00:34:51 Tak dobře!
00:34:53 Můžeme se sejít rovnou tam. Pozdravuj Lídu.
00:34:56 Na shledanou!
00:35:12 Slečno, prosím vás, strýček už odešel?
00:35:15 Zrovna teď, musel jste ho potkat.
00:35:17 Asi jsem ho propásl.
00:35:21 Asi s ním už nebudu mluvit, ale mám pro něj vzkaz.
00:35:25 -Mohla byste ho vyřídit?
-Prosím.
00:35:29 Byl jsem v prádelně pro jeho límečky a jemu to tam vyměnili.
00:35:38 On má 43 kolem krku a jemu tam dali omylem 37.
00:35:45 Byl jsem tam, ale oni to musí nejdříve vyšetřit.
00:35:50 Tu diferenci nemohou prozatím hradit celou,
00:35:53 takže mu zatím posílají 40.
00:35:59 -Já mu to vyřídím.
-Ale určitě, je to důležité.
00:36:30 Dobrý den.
00:36:53 Pane lektore, prosím vás, navštivte mě na okamžik!
00:37:03 Posaďte se!
00:37:07 Vřelý dík, slečno. Jsem vášnivý nekuřák.
00:37:18 Mluvil jste mezi polednem se synovcem?
00:37:21 Ano! Co říkáte jeho bláznivým nápadům?
00:37:24 -Jak to?
-Celé dny si vymýšlí hlouposti.
00:37:29 Nemáte ani tuchy, co se s ním nazlobím.
00:37:34 Mám velmi rád pořádek, jsem pedantní.
00:37:38 Ten hoch všechno rozhází, věčně za ním chodím,
00:37:40 pořád všechno uklízím.
00:37:43 Potom, když se chci rozčilit, řekne nějakou hloupost,
00:37:47 já se dám do smíchu a je po autoritě.
00:37:50 Tak se na něj nezlobte. Je milej. Mně se líbí.
00:37:54 -Vážně se vám líbí?
-Moc.
00:37:58 Velmi se vám divím.
00:38:00 Nechci vám to vymlouvat, ale divím se.
00:38:02 Moc se mi líbí ten šlágr, co napsal.
00:38:06 -To tralala...
-Tak to není!
00:38:08 Pardon! To není můj vkus, chtěl jsem říci.
00:38:12 Jste trošičku staromódní.
00:38:15 Mám zde ještě práci, nemohu se zdržovat.
00:38:18 Dejte mu to a řekněte, ať se polepší.
00:38:23 Ani si to nezaslouží, uličník.
00:39:48 -Co vy tady děláte?
-Hraju, aby vám nebylo smutno.
00:39:54 -Jak jste se sem dostal?
-Dveřmi.
00:39:57 Tak trošku jsem pohyboval nohama
00:39:59 a najednou jsem se octnul tady. To je nápad, co?
00:40:03 Ale musel jsem dávat pozor, aby mě strýček neviděl.
00:40:05 -Proč?
-Mám přísně zakázáno sem chodit.
00:40:10 -Myslím, že strýček žárlí.
-To je nesmysl.
00:40:14 -Ale bojíte se ho, co?
-Čeho bych se bál?
00:40:18 Nemám rád, když bručí a dělá mi kázání.
00:40:22 -Náhodou je moc milej člověk.
-To říkáte vy.
00:40:27 -Ani vzpomenout si...
-Co je?
00:40:31 -Fuj!
-Co je vám?
00:40:35 Měl jsem dojem, že v té tmě stojí strýček.
00:40:41 Podívejte se, jak mi tluče srdce.
00:40:45 -Ale vůbec se ho nebojíte, že ne?
-Nebojím...
00:40:50 Zamluvit se to nedá, tak to...
00:40:55 ZPÍVÁ:
00:40:57 Pro sebe jen tak si zpívám, by snad nebylo znát,
00:41:04 že bych se bál.
00:41:08 Když se tak na vás jen dívám, mně se zdá, že taky vím,
00:41:17 co bude dál.
00:41:22 Srdce, když láskou už vzplálo, jenom aby se mu málo stalo.
00:41:36 Pro sebe zpívám... Já tady hulákám!
00:41:44 I když vím, co bude s námi dál.
00:42:14 ZAKLEPE
00:42:28 Jak chci být démonickej, tak to takhle dopadlo.
00:42:31 Tak vidíte.
00:42:32 -Jé!
-Copak?
00:42:35 -Podívejte se!
-Kde? Já nic nevidím.
00:42:39 -Podívejte se zblízka.
-Co to bylo?
00:42:45 Taková hubička, po které obyčejně následuje pohlavek.
00:42:54 Jsem rád, že jsem to uhodl.
00:43:57 Haló! Haló!
00:44:50 To jsou dnes lidi...
00:44:54 Vy jste přece přišla?
00:44:58 Přišla jsem vám jenom říct, že je to hrozná drzost.
00:45:00 To jste nemusela chodit, to já vím.
00:45:04 Počkejte, co jsem vám to chtěla...
00:45:07 -Neposlal jste mi růže?
-Růže? Já vám? No dovolte!
00:45:12 Počkejte, nechte mě domluvit. Růže vám...
00:45:17 To přece vůbec nic není.
00:45:20 Vám bych chtěl poslat třeba... Nebo něco na ten způsob.
00:45:28 -Nejste vy tak trošičku...
-Ticho! Přede mnou ani slovo.
00:45:34 Já vůbec nic nevím, to má být překvapení.
00:45:37 SMĚJE SE
00:45:45 Poslechněte, vy budete muset jít k doktorovi.
00:45:49 -Proč?
-Víte, že máte chlupatý obočí?
00:45:56 -Vy musíte jít taky k doktorovi.
-Co já mám?
00:45:59 Máte na svoje stáří dost velkej nos.
00:46:03 -Víte, že mně při líbání vadí?
-Ne...
00:46:06 Podívejte se!
00:46:10 -Nezavírejte oči!
-Proč?
00:46:14 To mám pak dojem,
00:46:16 že si představujete někoho jinýho.
00:46:20 To je překvapení, holka zlatá. Proč jsi netelegrafovala?
00:46:26 Rozhodla jsem se náhle.
00:46:28 -A co ty teď děláš, tatínku?
-Žiju si teď báječně.
00:46:33 Mám novýho lektora, jen odpočívám.
00:46:37 Ale Eva bude mít radost, že jsi přijela.
00:46:40 Běž se převléknout a pak si všechno povíme.
00:47:03 Helenko!
00:47:10 -Co jsi tak náhle přijela?
-Ani se neptej.
00:47:14 Proč? Co se ti stalo?
00:47:17 PLÁČE
00:47:20 Snad jsi se nezamilovala?
00:47:22 -Vážně? A do koho?
-Do mého učitele hudby.
00:47:27 -A nešťastně?
-Vždyť vidíš, že pláču.
00:47:31 Za prvé je ženatý a za druhé mu jdu na nervy.
00:47:35 Nic si z toho nedělej, on za to nestojí.
00:47:38 -Co ty víš?
-To nevíš, to neříkej.
00:47:42 Abys věděla, zítra v 11 hodin mám rande.
00:48:03 Divím se, že tu pan lektor ještě není. Bývá takový přesný.
00:48:09 Ale Eva už by tady taky mohla být.
00:48:14 Už je jedna hodina. Nespěcháte náhodou někam?
00:48:19 Vždyť my máme dneska vašeho strýčka k obědu.
00:48:22 To si pochutnáte.
00:48:24 Myslím, že už by byl čas. Pojďte!
00:48:35 Co je s tím?
00:48:37 Moment, já se na to podívám.
00:48:43 -To bude asi pod vozem.
-Já nevím.
00:48:47 Ale určitě, podívejte se pod vůz.
00:49:12 Podejte mi ten francouzský klíč, je tam vzadu pod sedadlem.
00:49:20 Už jsem myslel, že ani nepřijdete.
00:49:23 Poněkud jsem se zpozdil, an jsem čekal s klíči na synovce.
00:49:28 Náš nový pan lektor, moje starší dcera Helena.
00:49:36 To je zajímavé, jak vy rozličným způsobem působíte na mé dcery.
00:49:42 To bude asi počasím.
00:49:44 Nebudeme čekat na Evu a budeme jíst.
00:49:57 Prosím vás, nevíte, co s tím mám dělat?
00:49:59 Mně to nechce jet.
00:50:04 Bez benzínu jim to, slečinko, nepojede.
00:50:10 Kde je ta Eva? Není možné, aby byla ještě teď v angličtině.
00:50:17 Angličtina je dost pomalá.
00:50:21 Zajisté, to je pravda. Angličtina je pomalá.
00:50:28 To jsi byla do dvou hodin v angličtině?
00:50:32 -Já nebyla v angličtině.
-Kde jsi byla?
00:50:37 Šla jsem po ulici a začalo pršet.
00:50:44 Srazila se mi sukně a já musela dělat malý kroky.
00:50:48 To je docela možné. Mně se stalo totéž,
00:50:51 ale v mém případě to byly kalhoty, jež se srazily.
00:50:54 Jdi si sednout.
00:50:56 Pane lektore, prosil bych vás na okamžik.
00:51:01 Hned přijdu.
00:51:10 -Co jsi do něj tak zakoukaná?
-Ten mu je podoben!
00:51:14 -Komu?
-Tomu mému učiteli hudby.
00:51:18 To je podoba!
00:51:21 Jsem s vámi úplně spokojen.
00:51:24 Abych vám to dokázal, rozhodl jsem se,
00:51:29 že vašemu synovci tu skladbu vydám.
00:51:34 Děkuji několikanásobně.
00:51:39 Tak se tam hezky bavte a já hned přijdu.
00:51:49 To je velmi zdravé, slečno. Správně.
00:51:53 Ten váš synovec se zas jednou vyznamenal.
00:51:55 Můj synovec, co? Opětně vám něco provedl?
00:51:59 To je uličník! To velmi dobře znám.
00:52:02 Ale to ho musíte vytrestat. Něco vám poradím.
00:52:06 Nedělejte vůbec, že by vás to mrzelo.
00:52:09 Buďte k němu velmi milá, velmi přívětivá
00:52:12 a neptejte se na nic.
00:52:13 Uvidíte, jak to toho uličníka bude mrzet.
00:52:16 Vy jste mu ji nedal?
00:52:18 Přece nemohu tlouci dospělého člověka.
00:52:21 -Myslím tu růži.
-Ach, tu růži.
00:52:24 Tu jsem mu ovšem dal.
00:52:27 A co je tohle?
00:52:30 Tuhle růži jsem mu...
00:52:37 Už vím!
00:52:40 Tu růži jsem mu původně dal a on mi ji vrátil.
00:52:47 On si ji dal ke mně schovat.
00:53:02 -Co je vám?
-Vůbec nic.
00:53:07 Trochu jsem se tady zaposlouchal, jak krásně hrajete.
00:53:13 -Máte rád vážnou hudbu?
-Téměř specielně vážnou.
00:53:19 -Chodíte rád na koncerty?
-Přímo šíleně.
00:53:22 To budeme chodit spolu.
00:53:26 -Dobře mně tak.
-Prosím?
00:53:28 Nic, povídám, že se moc těším.
00:54:58 Pane lektore, prosím vás, přijďte si pro gáži.
00:55:06 Tak jsem pro nás dva obstarala lístky na celý koncertní pořad.
00:55:10 Co tomu říkáte? Já se tak těším.
00:55:14 Bohužel, slečno, já se toho nebudu moci zúčastniti.
00:55:21 Děláme zrovna zítra inventuru. Promiňte, poklona.
00:55:31 Máte nějaké akonto?
00:55:34 Jenom těch 300 korun pro svého lehkomyslného synovce.
00:55:43 Prosím.
00:55:45 Slečno, nemohla byste mi dát tyto nové peníze?
00:55:49 Vždyť to je přece jedno.
00:55:51 Já je alespoň tak rychle neutratím.
00:55:54 Je to snad dětinství, ale když vám to nic neudělá...
00:56:02 Děkuji vám.
00:56:07 On říkal, že se mnou nemůže jít, protože se zítra dělá inventura.
00:56:12 -Jaká inventura?
-On to říkal.
00:56:15 Když to říkal, tak se dělá inventura.
00:56:18 Ale zítra zrovna dávají Bacha.
00:56:23 Nemá to smysl dávat bacha, když se ještě nevrátil.
00:56:27 Ten vyjevenec už nepřišel, myslím, že ho čapli.
00:56:30 Mrkni na Jima, aby šel ven. Koukni si udělat nový štočky.
00:56:43 Platím!
00:56:48 -Co jsem měl?
-Dva párky a...
00:56:52 Kdepak je ten váš synovec? Slíbil, že přijde vypomoct.
00:56:57 -Ovšem, můj synovec přijde hned.
-No dobrá, v pořádku.
00:57:05 Čtyři párky, synovec bude jíst se mnou.
00:57:08 S příslušenstvím bych prosil.
00:57:12 Pro pána Boha, že jsem radši nešel na toho Bacha.
00:58:15 -Tak co, stýskalo se vám po mně?
-Hrozně.
00:58:18 Vypadáte utrápeně, měla byste se šetřit.
00:58:29 To je dobře, že váš synovec nám přišel vypomoct.
00:58:33 Ten kluk se činí.
00:58:36 Ještě kupodivu dělá dobrotu,
00:58:38 jen kdyby se tam zbytečně nebavil se slečnou.
00:58:41 Zdržuje ji a nikam to nevede.
00:58:44 Já si to s ním vyřídím.
00:59:02 Prosím tě, dej to tam dolů.
00:59:06 Dozadu! Nepleť mi to!
00:59:10 Říkám, úplně dozadu.
00:59:12 Hezky to tam srovnej a poslechni mě.
00:59:15 Podívej se...
00:59:16 Tak si to udělej sám! Vidíš, že tam není místo.
00:59:20 Ale pánové, nehádejte se.
00:59:24 Strýček musí mít vždy svou hlavu. Ty máš vždy svou hlavu.
00:59:28 Kdybys mě poslechl, vypadalo by to jinak.
00:59:31 Vidíš, přece došlo na moje slova. Dal jsi to, kam já jsem chtěl.
00:59:37 Ovšem, to je podle tvé hlavy. Vždy musíš mít pravdu.
00:59:44 Podívej se, co děláš!
00:59:46 Nemůžeš dát to pero z ruky, když se mnou mluvíš?
00:59:50 Prosím, jak vypadám...
01:00:01 Proč já se tady vlastně dřu za dva.
01:00:13 -Tak co, už jste se dohodli?
-Se strýčkem?
01:00:18 To jsou takové hlouposti.
01:00:20 Strýček si vždy myslí, že vše musí být podle něho.
01:00:25 Abych nezapomněla, jak to bylo s tou růží?
01:00:30 -Pane lektore!
-Moment.
01:00:32 -Počkejte, vás přece nevolá!
-Nevolá, máte pravdu.
01:00:38 -Proč jste mu tu růži vrátil?
-Já že jsem mu ji vrátil?
01:00:44 Poslechněte, jak tohle můžete... Vůbec mi ji nechtěl dát!
01:00:50 To mně musí opakovat. Před vámi do očí.
01:00:52 -Kdepak je pan lektor?
-Jo, strýček...
01:01:01 Bylo mu nějak divně.
01:01:04 Kdybyste dovolil, on si šel asi lehnout.
01:01:08 Já se tomu vůbec nedivím, on dělá za dva.
01:01:52 Poklona, pane šéfe.
01:01:55 Můj strýček vzkazuje, že mu není dobře,
01:01:58 tak zůstal doma.
01:02:01 Myslím, že na něho leze chřipka.
01:02:03 Kdybyste dovolil, já bych ho tady zastupoval.
01:02:06 -Prosím, můžeme hned začít.
-Výborně, jsem připraven.
01:02:10 Tak si poznamenejte, prosím. Firmě Pilníček a spol., Brno.
01:02:16 Obsah posledního dopisu jsme vzali na vědomí,
01:02:22 ale tu zásilku jim nemůžeme vzít zpět.
01:02:28 -Proč si to neznamenáte?
-Já si to pamatuju.
01:02:32 -To máte takovou paměť?
-Já mám ohromnou paměť.
01:02:36 Dlouho jsem ji cvičil. Vycvičil jsem ji tím, že jsem...
01:02:41 Já jsem to zapomněl.
01:02:53 To je fajn, že je strýček nemocen.
01:02:55 Jak můžete takhle mluvit?
01:02:57 Alespoň mě nehlídá. Můžu se s vámi bavit.
01:03:02 -Ale Heleně to bude strašně líto.
-Proč?
01:03:07 Představte si, Helena se do něj zamilovala.
01:03:11 Slečna Helena? Do strýčka? Ten bude mít radost...
01:03:37 -Tak budete hotovi s inventurou?
-Ano.
01:03:39 To je dobře, to se mnou půjde pan strýc zítra na koncert.
01:03:43 -Kdepak, vyloučeno!
-Proč?
01:03:45 -Strýček je nemocen.
-Co je mu?
01:03:48 Hrozný věci má. Píchání v uších, v kříži, horečku...
01:03:52 Ten si poleží!
01:03:57 Tak já ho teda jdu navštívit.
01:04:02 -My ale nemáme uklizeno.
-To nevadí.
01:04:09 U nás spravují schodiště
01:04:14 a schody v druhém poschodí vůbec chybějí.
01:04:18 Já už se tam nějak dostanu.
01:04:21 Možná, že strýček vůbec není doma.
01:04:26 -A kde by byl?
-Třeba si šel pro doktora.
01:04:31 Vy myslíte, že by nebyl rád, kdybych ho přišla navštívit?
01:04:34 -Ale byl, jistě...
-Tak já teda jdu.
01:04:39 Slečno, proboha...
01:04:41 Slečno!
01:04:43 Vždyť to praskne!
01:05:27 STRÝČEK STÉNÁ
01:05:38 Tak jak je vám?
01:05:41 Vážená, račte odložit všechny otázky na jindy.
01:05:46 -Byl už tady doktor?
-Tři.
01:05:49 -A co říkají?
-Beznadějné.
01:05:56 Prý sotva dýši.
01:06:05 Teď vás začnu léčit já!
01:06:37 Teď ještě tuhle medicínu...
01:06:43 -Potom se budeme hezky potit.
-Už se potím docela pěkně.
01:07:01 -Do rána budete jako rybička.
-Já vím, na suchu, slečno.
01:07:13 Slečno...
01:07:20 Proboha, ležte!
01:07:23 Slečno, já bych vám velmi rád svěřil něco tajnosnubného.
01:07:30 Já všecko vím. Totiž tuším.
01:07:36 Chápu, že jsou tu jisté sociální rozdíly,
01:07:40 ale přesto láska musí tytéž překlenout.
01:07:44 Ano!
01:07:46 Snad váš pan otec nebude proti tomu...
01:07:49 -Nebude, to já už zařídím.
-To já bych úplně chápal.
01:07:54 Hleďte, aby pan tatíček ničeho proti tomu nenamítal.
01:08:02 To už je moje starost.
01:08:05 -To já už zařídím.
-Mockrát děkuju, slečno.
01:08:07 Já se tak potím, ale můj synovec bude mít velikou radost.
01:08:10 -Kdo?
-Můj synovec.
01:08:14 S tím klukem už vůbec není k vydržení.
01:08:16 On má tu slečnu Evu tak rád! To je škandál.
01:08:21 Tak vám moc děkuji, slečno.
01:08:27 Víte, to bylo moje jediné přání.
01:08:31 Když je to vaše jediné přání, tak vám to slibuju.
01:08:37 Moc děkuju, slečno.
01:08:39 Tak proč jste mně vlastně posílal ty růže?
01:08:43 Počkejte, to je omyl. To já jsem...
01:08:48 KÝCHNE
01:08:51 Poslal jste mně přece ty růže? Moment...
01:08:58 Tohle vám jistě pomůže!
01:09:22 To jsou vtipy, tohle!
01:09:26 -Copak je to?
-Kytičky, nevidíš?
01:09:31 Helenka byla taková opuštěná, tak jsem chtěl, aby měla dojem,
01:09:36 že ji má někdo rád.
01:09:38 A mě ti bylo taky líto?
01:09:41 Než jsi poznala toho kluka pitomýho, tak taky.
01:09:48 HELENKA PLÁČE
01:09:54 Pročpak pláčeš, holčičko?
01:09:58 Pojď, máš tam vedle kytičky.
01:10:01 Já vím, ale od tebe.
01:10:08 To je z toho, když posloucháš za dveřma.
01:10:12 Tatínku, já jsem tak nešťastná, tak nebuď proti tomu...
01:10:21 Už jsem to dávno tušil. Všechno vím.
01:10:25 Je to docela slušnej člověk.
01:10:29 Pan lektor říkal, že je to jeho jediné přání.
01:10:33 Už jsem to dávno věděl. To nevadí.
01:10:38 Tak aspoň bude Eva šťastná.
01:10:41 -Kdo?
-Eva.
01:10:47 Jo tak Eva? To teda ne!
01:10:51 No tak jo!
01:11:02 -Tak jsem to prosadila.
-Není možná.
01:11:05 -Na mou duši!
-A co vlastně?
01:11:07 Tatínek svolil, aby sis vzala Viktora.
01:11:11 Vážně? Já se zblázním!
01:11:19 Nebreč, ty hloupá! Taky ti to zařídím.
01:11:23 -Ale co?
-Copak nemáš ráda toho lektora?
01:11:27 Vlastně nevím. Mám v něm ráda toho svého učitele.
01:11:30 Alfréd. Na toho nikdy nezapomenu.
01:11:34 Tak si vezmi lektora a budeš si myslet, že sis vzala Alfréda.
01:11:39 Teda čistě kvůli vám, holka je do něj blázen.
01:11:43 -Ta mládež...
-Konečně, co mám dělat?
01:11:46 Kdyby měl nějakou existenci, ale skladatel z něj nebude.
01:11:50 Ten jeho šlágr mi tady zůstal ležet.
01:11:53 -Konečně, vy to spravíte.
-Spolehněte se na mě, pane šéf!
01:11:58 Co se týče vás, vím taky všechno.
01:12:02 Copak prosím?
01:12:04 Jste stydlivý člověk a nechci vás uvádět do rozpaků.
01:12:08 Pardon, to snad bude nějaký...
01:12:10 Zkrátka uděláme to jedním vrzem.
01:12:37 Ach Bože, co jsem si to jen nadrobil!
01:12:41 Kdepak, nikam nepůjdu! Ať si to vyříděj sami.
01:12:46 To bude ostuda! Ještě že při tom nebudu.
01:12:52 Klepal jsem tam před půl hodinou a nikdo není doma.
01:12:56 To je situace! Co budeme dělat?
01:13:06 Kde jsou?
01:13:08 Nikdo není doma, holky, to bude ostuda!
01:13:11 Co budem dělat?
01:13:16 To má někdo štěstí. Obě holky dostal najednou pod čepec,
01:13:23 a naše ne a ne se vdát...
01:13:26 To je starožitnost. Velmi zajímavá práce.
01:13:31 Ale tahle je starší.
01:13:34 Ten starší je lektor, znám ho z obchodu.
01:13:38 Na toho mladšího jsem zvědavá.
01:13:41 S tím se napálíte, vemte si radši tohle.
01:14:06 Vážené panstvo! Bohužel...
01:14:13 Už jsou tady!
01:14:15 Pan Viktor Honzl, hudební skladatel.
01:14:20 Promiňte, vážené panstvo, trochu jsem se opozdil.
01:14:23 To pozorujeme.
01:14:26 Vážení, račte zaujmout místa a posadit se.
01:14:32 Kde je pan lektor?
01:14:34 -On tady není?
-Copak nepřišel s vámi?
01:14:37 Vůbec jsem s ním nemluvil.
01:14:42 Prosím vás, běžte si sednout.
01:14:49 No tak, Helenko!
01:14:53 Jéžišmarjá!
01:15:16 Tady to máte! Copak budeme dělat?
01:15:20 Já přece za strýčka nemůžu.
01:15:23 Jestli tu nebude za deset minut, všechno odřeknu a je po všem!
01:15:27 -Vůbec po všem?
-Tak. Vůbec po všem!
01:15:30 -To už by se nic nekonalo?
-To by se nic nekonalo!
01:15:33 Jéje, to se mně nehodí.
01:15:36 Třeba bych se ho pokusil najít.
01:15:39 Tak se račte podívat!
01:15:52 Račte prominout, panstvo, malé nedorozumění.
01:15:58 Vy ještě nejíte? Rychle sem noste!
01:16:05 Konečně, to je dobře, že jdete.
01:16:09 Tak teď jsme všichni!
01:16:11 Vážené panstvo, dovolím si představit:
01:16:13 Tomáš Honzl, můj nový lektor.
01:16:17 Velevážené panstvo, vážená slečno Helenko.
01:16:22 Stala se mně totiž taková, do jisté míry...
01:16:27 Asi se budu poroučet.
01:16:33 Pánové, neračte se namáhat, račte se posadit.
01:16:37 Jenom klid! Nebude to nic vážného.
01:16:44 Pojďte a lehněte si trochu.
01:16:54 Odpočinete si a bude vám zase lépe.
01:16:59 Není vám už trochu líp?
01:17:02 Budu-li jen trochu moci, tak to přežiji.
01:17:04 Tak hezky ležte, ano?
01:17:08 Panstvo, není to nic vážného, za okamžik bude vše v pořádku.
01:17:17 -Nemůžu ho nikde najít.
-Už je tady!
01:17:22 Je nějakej nemocnej.
01:17:24 Bože, já se ho nahledal! Kde je?
01:17:26 Něco mu schází. Je nějakej rozčilenej.
01:17:29 -Leží tam.
-Tak to tam musím jít.
01:17:31 -Radši k němu nechoďte.
-To je vyloučeno.
01:17:35 Dobře, hned přijdu za vámi.
01:17:48 Strejčku, copak? Copak je ti?
01:17:57 Chudinko, ty tak špatně vypadáš...
01:18:02 Nerozčiluj mě a jdi odtud!
01:18:04 Ale podívej se, strýčku...
01:18:07 Mám o tebe starosti a ty mě vyháníš
01:18:10 Jsi trochu nervózní, chudinko...
01:18:13 Nedělej mě nervózní!
01:18:16 Prosím vás, strýček je trochu nervózní,
01:18:21 kdybyste mohli na okamžik...
01:18:26 Bude to zase lepší. Slyšíš?
01:18:36 Vidíš, strýčku, máme to hezký. Je čas abychom zmizeli.
01:18:40 Alfréde, proboha, jsi to opravdu ty?
01:18:43 Odkud telefonuješ?
01:18:45 Tady z nádraží? Co tu děláš?
01:18:47 Rozveden? Tak honem přijeď!
01:18:51 Ne, Alfréde, to já hned odřeknu!
01:18:54 Nevezmu si ho. Miluju jenom tebe!
01:19:11 Prosím vás, musím strýčkovi něco nutně říct.
01:19:14 Strýčkovi? Ano, já...
01:19:18 Strýčku, je tady slečna Helenka.
01:19:23 To je mi hrozně nepříjemné!
01:19:26 Prosím vás, slečno, malý okamžíček.
01:19:28 Prosím tě, strýčku, vzmuž se!
01:19:30 Vezmu tě kolem krku a můžeš se...
01:19:36 Jen aby mě nikdo neuzřel, to by mi bylo velmi nepříjemné.
01:19:47 Probůh, slečno, já se tak hrozně stydím v tomhle stavu.
01:19:50 Mně to zrovna dvakrát...
01:19:52 Tak přestaň, nelez mi do obličeje!
01:19:54 Zrovna mně to dvakrát nesluší.
01:19:57 Prosím vás, nezlobte se na mě, ale já si vás nemůžu vzít.
01:20:03 Co jste to...
01:20:05 Prosím vás, račte to opakovat ještě jednou.
01:20:09 Netrapte se, ale já si vás opravdu nemůžu vzít.
01:20:24 Ježíš! Pardon!
01:20:28 Teď je to tedy dokonale zblbnuté.
01:20:45 To je ale darebáctví!
01:20:49 Udělal jsem to vlastně všechno kvůli slečně Evě.
01:20:53 Potom jsem se do toho nějak zaplet, ani nevím jak.
01:20:57 -Náhodou to nevadí.
-Vám to nevadí?
01:21:00 Tentokrát mně to nevadí.
01:21:03 Když vám to nevadí, tak mně to taky nevadí.
01:21:09 Buďte ale ubezpečen, že si to spolu ještě vyřídíme.
01:21:14 Profesor Alfréd Rokos.
01:21:25 Těší mě velice, pane profesore, vím všechno.
01:21:31 Okamžitě doběhnu pro Helenku.
01:21:42 To je úžasné. My jsme si podobni...
01:21:45 Mohli by si nás splíst.
01:21:51 Alfréde!
01:21:59 Já vám dám...
01:22:05 Pardon, to patřilo obráceně!
01:22:10 Račte prominout, pane profesore.
01:22:13 Promiňte mi laskavě!
01:22:26 Tak pojďte, děti! Hosté už mají hlad.
01:22:30 Pojďte!
01:22:38 Panstvo, teď už budeme opravdu jíst.
01:23:05 Skryté titulky Dagmar Čápová
Mladý hudební skladatel Viktor Honzl neuspěje se svými skladbami u majitele velkého hudebního nakladatelství Durdyse, ani u jeho krásné dcery Evy. Protože chce zůstat v její blízkosti, a navíc je bez peněz, převlékne se za staršího pána a představí se Durdysovi jako Viktorův strýc. Díky tomu získá místo lektora. Dvojí život mu ale připraví pěkně horké chvíle…
Hlavní roli zneuznaného skladatele a jeho fiktivního strýce si napsal sám pro sebe Hugo Haas. V roce 1933, kdy režisér Martin Frič tuto dodnes zábavnou veselohru natočil, již patřil Hugo Haas k nejoblíbenějším komikům českého filmu. Pohotovými převleky a vtipnými dialogy se sebou samým dosáhl velkého úspěchu jak u publika, tak u dobové kritiky. V půvabné komedii hrála jednu ze svých prvních velkých filmových rolí Adina Mandlová. Dalšími protagonisty byli Theodor Pištěk, Světla Svozilová a Jára Kohout.