Kolik promile lásky postaví člověka na nohy? Josef Vinklář v jedné ze svých životních rolí ve filmu o boji s démonem alkoholu (1981). Dále hrají: I. Svobodová, F. Krůta, K. Heřmánek, M. Kantorková, J. Hrušínský a další. Scénář I. Charvátová a F. Vláčil. Kamera F. Uldrich. Režie F. Vláčil
00:01:46 DO ÚVODNÍ HUDBY SE MÍSÍ HLUČNÝ ZPĚV:
00:01:49 "Živjó, živjó, živjó, živjó,
00:01:53 mnoga ljeta, mnoga ljeta,
00:01:56 mnoga ljeta živjó
00:01:59 mnoga ljeta, mnoga ljeta,
00:02:06 živjó, živjó, živjó!"
00:02:29 JEDNA Z ŽEN:Mařenko, pojď mi pomoct s tím nádobím...
00:02:33 JEDEN Z HOSTŮ: Martínku! Tak ještě jednou!
00:02:38 Ale ne, ještě jednou 25!
00:02:42 A budeš dědek jako já, tak hup tam!
00:02:47 Pojď sem!
00:02:51 MARTINOVA MAMINKA: Jsem já to nešika...!
00:02:55 Ale počkej, Aničko, takhle ne... To chce sůl.
00:02:59 Když byl Martin takhle maličký, vždycky jsem si ho vzala na klín
00:03:04 a on mě počůral!
00:03:16 -To je hrozný...
-Vydrž, Martine, to k tomu patří.
00:03:27 Pojď, radši si zatančíme.
00:03:42 -Děti moje...!
-Kam jdeš, babi?
00:03:45 Chlapče, pro mě už to ponocování není.
00:03:49 Ale já jsem ti chtěla něco... Vlastně vám oběma...
00:03:54 Když máš tu pětadvacítku.
00:03:58 Však se vám to bude na horách hodit.
00:04:01 -Viďte, Vladěnko...
-Děkujeme...-Babi, dík!
00:04:08 Ty se máš...
00:04:11 -Martine, pojď mi sem pomoct!
-Jo!
00:04:14 -Co jsi říkala?
-Nic...
00:04:17 Jenom že se máš.
00:04:27 A co vy, Vladěnko? Jak to máte se školou?
00:04:31 No... dobrý, letos budu maturovat.
00:04:35 -A jak...-Ale prosím tě, nech to dítě aspoň najíst.
00:04:39 Ráda by věděla, jak to máte s naším Martínkem!
00:04:45 Ale jsme my to drbny...
00:04:48 Ty náš sirotečku malý...
00:05:07 MARTIN:Tak je to přesně obráceně, než jsi říkala.
00:05:11 Promiň, já se v mapách nevyznám.
00:05:14 Víš vůbec, kolik jsme najeli kilometrů?
00:05:18 -Kvůli takový....
-Na benzin ti přidám, neboj.
00:05:22 No tak na tohle jsem vážně nemyslel...
00:05:26 A na co teda?
00:05:29 -Podívej se, Vladěnko...
-Já vím, na co myslíš.
00:05:35 -14 dní jsou zimní prázdniny...
-Zatím se neřeklo,jak budou dlouhý.
00:05:40 To musíš číst denní tisk a poslouchat rozhlas.
00:05:44 Nevím, co od toho očekáváš. Takovej nesmysl.
00:05:48 No... Pro mě to není nesmysl.
00:05:52 Vždyť ty vůbec nevíš, jak můžeš bejt zklamaná.
00:05:55 Takovech let. Nikdy jste se neviděli.Ani jste po tom netoužili.
00:06:00 Navíc to ani nemáš zapotřebí.
00:06:04 Dobře víš, jak tě všichni naši mají rádi.
00:06:08 Ty to nemáš zapotřebí! Kolem tebe je fůra lidí, ale co já?
00:06:14 Ty náš malý sirotečku... Promiň...
00:06:22 Hele, Martine, myslím že jsme tady.
00:06:36 Počkej. Pochop, že tě tady v žádným případě nenechám samotnou.
00:06:43 Martínku, a ty pochop mě a uznej, že bude lepší, když tam půjdu sama.
00:06:50 -Jak by mu bylo před cizím?
-Kdo je tady cizí?
00:06:57 Nezlob se... a poslechni mě.
00:07:02 Jeď zpátky a já ti slibuju, že jakmile to bude špatný
00:07:07 nebo nějak divný, že se hned vrátím taky.
00:07:12 Ale vyřídit si to musím sama.
00:07:17 Nebo mi nevěříš?
00:07:21 Věřím, ale...
00:07:24 nelíbí se mi to.
00:07:28 Tak ahoj. Pá.
00:08:06 -Syp, Čopáku, co tady chceš?
-Si-si-sirky!
00:08:09 Sirky! To tak, abys někde zapálil. Jen běž.
00:08:17 -Cvok. Zná sakumprásk 10 slov.
-Prosím vás...
00:08:23 Mohla byse mi pak nějak nenápadně naznačit, až ty lidi přijdou?
00:08:31 Já mám pro jednoho vzkaz, z Prahy. A nevím, jak vypadá.
00:08:42 A o koho jde? O Dědka, nebo o inženýra?
00:08:47 -Veselý Jan.
-Tak inženýr...
00:08:53 No vidíte, a já bych vás šacovala na Péťu, ten je kadet na holky.
00:08:59 -A naznačíte mi nějak, až přijdou?
-Ale to víte že naznačím.
00:09:04 A vám bych, pane Bárta, ráda naznačila, že už máte pátý pivo.
00:09:09 Víte, že to babička nerada vidí.
00:09:17 -Co bys rád, Lojzíku?
-Žvejkačku.
00:09:20 -Ale nepovídej... Tak na, tady máš.
-Nashledanou!
00:09:30 Nazdar, Lojziku, ty chlape! Ty už chodíš do hospody?
00:09:34 -Jedno pivo!
-Andulo, co tam máš k jídlu?
00:09:42 Pani vedoucí, co nám dáte jíst?
00:09:46 Karbanátky a guláš. A ještě tam bude polívka.
00:10:08 Slečno!
00:10:11 Slečno, máte je tady.
00:10:19 -Není vám dobře?
-Ne, je...
00:10:23 PÉŤA U DVEŘÍ DO KUCHYNĚ:
00:10:26 -Tak co, Ančo, cos nám dnes uklohnila?-Dyž já nevim...!
00:10:41 Vám je to jedno, vy se na to vykašlete oba dva.
00:10:45 A dříví taky není, kdo ho má nosit, já?
00:10:49 -Hele, tamhle nás fixíruje nějaká holka.-Ale já ti říkám,
00:10:53 že nemáme čím topit v těch koších!
00:10:58 HOSPODSKÁ: Tak slečno! To jsou oni!
00:11:04 Hele, slyšeli jste to?
00:11:08 Tak čím chceš topit?...
00:11:12 Prosím vás, vy tady pracujete na vrtech?
00:11:17 -Jasně, slečno, na vrtech!
-Tak jste se jich přece dočkala.
00:11:24 Slečna už tu na vás čeká takovou dobu...-No...
00:11:29 ...a?
00:11:31 Je někdo z vás Jan Veselý?
00:11:37 To bych byl já... A co má bejt?
00:11:44 Paní Mácová, to jdou věci, co? Aby vám něco neuteklo.
00:11:50 Ty dovedeš bejt tak... akorát sprostej.
00:11:57 Já už vás dost dlouho hledám.
00:12:02 Můžu si k vám sednout?
00:12:17 Vy jste inženýr?
00:12:22 Ten? Ten je velký hovno. S CSc. na konci.
00:12:27 To se povedlo...: s CSc. na konci.
00:12:31 A co vlastně chcete?
00:12:36 No... slíbila jsem, že vám vyřídím nějaký pozdrav.
00:12:40 Z Prahy. Od nějakýho Neckáře.
00:12:45 -Znáte ho, ne?
-Neznám.
00:12:54 Paní Mácová! Dejte nám 4 velký!
00:13:04 -Vy jste z Prahy?
-No, jsem. My máme teď prázdniny.
00:13:11 Zimní.
00:13:13 Jo, když jsem řekla známým, že pojedu někam sem,
00:13:17 dal mi Pepa tuhle adresu a řek mi, abych vás pozdravovala.
00:13:22 Ale... on mi neříkal inžinýra. Tak to možná nejste vy.
00:13:27 To máte jedno, slečno. Já nejsem žádnej inžinýr, ale...
00:13:35 taky nejsem ten, koho nechal ten váš známej pozdravovat.
00:13:41 No ale paní výčepní mi říkala, že...
00:13:49 Tak co tady s tím? Popojedem, ne?
00:13:59 ŤUKÁNÍ
00:14:04 -Spíte? Výčepní vám tady posílá deky.-Děkuju.
00:14:09 -A jinak už nic nepotřebujete?
-Nene! Vypadněte!
00:14:14 Vypadněte pečovat o ty svý kamarády! Jděte, jděte!
00:14:20 Poslyšte! To ten člověk pořád takhle pije?
00:14:24 -Inženýrskej? Ten dělá všechno důkladně.-On je inženýr?
00:14:30 Ale není, von...
00:14:34 Von sice študoval nějakou školu, pak ji nedoštudoval
00:14:39 a vždycky když se naleje, tak vzpomíná, jak moh bejt iženýr,
00:14:44 -tak mu tak říkáme!
-A jaký je jinak?
00:14:48 Jak jinak?
00:14:51 Jo takhle!
00:14:56 To jste měla říct hned! Já bych vám ho sem poslal!-Sprosťáku!
00:15:01 Mohla byste si to hned na místečku ověřit!
00:15:04 Kašlu na vašeho inženýra! A na tebe taky kašlu! Frajere.
00:15:14 Copak jsem blbá...?
00:15:31 VESELÝ:Zpátky!
00:15:59 -Jé, vy jste tady?
-Co vy tady ještě děláte?
00:16:06 Pozdrav jste vyřídila, tak co ještě?
00:16:11 Lehni.
00:16:14 Zalez!
00:16:18 Já jsem vám vyřídila ale úplně něco jinýho.
00:16:21 Jo? A pročpak?
00:16:25 Žádnej Neckář vás nepozdravuje.
00:16:28 Sakra, kde ti chlapi s tím dřívím jsou?
00:16:32 Pozdravuje vás paní Novotná!
00:16:38 Vladimíra.
00:16:49 Jak to, že vy mě máte pozdravovat od Vladky, teda...
00:16:53 od paní Novotný?
00:16:57 Tak...
00:17:01 Vy ji znáte?
00:17:04 Znám.
00:17:09 Já jsem totiž její dcera.
00:17:18 Vy...?
00:17:25 Vy jste... opravdu její dcera?
00:17:30 Jsem!
00:17:33 Takže vy jste opravdu dcera...
00:17:38 Vladky Novotný.
00:17:42 -Tý, co bydlí na Pankráci?
-No fakticky.
00:17:47 A maminka o tom ví, že jste... za mnou jela?
00:17:51 No vlastně asi jo, žejo. Když mě pozdravuje.
00:17:58 Neví.
00:18:01 Maminka umřela. Bude to už pomalu rok.
00:18:07 A co ještě chcete?
00:18:10 N-nic! Chtěla jsem vás jenom vidět.
00:18:18 Dostávala jsem od vás peníze a když mamka umřela, tak...
00:18:24 mi bylo takový divný si je brát.
00:18:27 Když jsem ani nevěděla, kdo je posílá...
00:18:32 teda já jsem věděla, kdo, ale...
00:18:35 nevděla jsem ani, jak vypadáte... nic,
00:18:39 tak jsem si řekla, že se za váma pojedu podívat, abych vás viděla.
00:18:46 Jenže jsem vás těžko hledala.
00:18:50 -No jo...
-A taky jsem vám chtěla říct,
00:18:53 že hned po matuře budu chodit do práce.
00:18:57 -Takže už nemusíte nic posílat.
-Blázníš?
00:19:02 Teď budeš peníze potřebovat ještě víc.
00:19:08 -Co bylo mamince?
-Měla tu nejhorší nemoc.
00:19:14 Tu úplně nejhorší.
00:19:19 To je taky taková věc...
00:19:22 Co mě musí všecko potkat... Hele, víš co?
00:19:27 Udělej kafe nebo čaj nebo co chceš, je tam plynová bomba a zapalovač.
00:19:33 -Umíš s tím zacházet?
-Já to snad pochopím.
00:19:37 -Jo, můžu vám zatopit?
-Jo...
00:19:46 Tak já mám dceru... To snad není ani možný...
00:19:55 To čumíš, co?
00:20:34 -Čekám tě už pátej den.
-Moc práce.
00:20:43 -Co lžeš?
-Počkej...
00:20:48 -Kdy přijdeš?-Já nevím, já mám moc starostí, víš?
00:20:57 To vidím.
00:21:45 No pane, to teda čumím. Jsem netušil,že nám tady povedete bufet.
00:21:52 -To bych si dala.
-Já jen že si tady klidně kafaříte.
00:21:58 -Bylo mi dovoleno.
-Aha...
00:22:01 A jestli jste si nevšim, tak jsem zatopila.
00:22:09 Tse! To je teda úroveň...
00:22:18 -Tak co, jak jste se vyspinkala, dobrý, jo?-Děkuju.
00:22:27 Víte o tom, že v tomhle pásmu se nemůžete potloukat?
00:22:34 Sem nikdo cizí nesmí!
00:22:38 A jak víte, že já jsem cizí?
00:23:14 HOVOR UVNITŘ: Teda lakomej, to on není.
00:23:18 Každou chvíli něco zacvakne a to je potom tóčo.
00:23:24 Ale jak mu někdo šáhne na jeho věci... úplně hysterickej.
00:23:31 -Víte o tom, že máte můj hrnek?
-To abych to snad vylila, ne?
00:23:36 Ale ne, já jsem si vzal jinej.
00:23:39 Asi řeknete,že mi do toho nic není, že abych vám vlez na záda,
00:23:44 ale myslíte, že to má nějakou perspektivu?
00:23:48 -A co jako?
-Vy a inžinýrskej.
00:23:52 Von teda ze začátku vypadá že jo, že na celej život...
00:23:57 -Hele, nechte toho!-Ale pak ho ty ženský najednou přestanou bavit.
00:24:02 Nechte toho! Vždyť by to moh bejt můj táta.
00:24:12 Co tady děláš, vejre? Venku je fůra práce.
00:24:16 Klid, asi tady slečnu bavím! Aby jí nebylo smutno.
00:24:28 Vypadni.
00:24:41 Parchant...
00:24:49 A jak se vlastně jmenuješ?
00:24:53 Vladimíra. Po mamce. Ale říkají mi Vladka.
00:25:02 A zůstaneš tady...
00:25:05 dýl?
00:25:08 Máme teď zimní prázdniny.
00:25:11 Zatím jen 14 dní, ale možná že se protáhnou.
00:25:16 Tak víš co?
00:25:19 Já se na to dnes už vykašlu a půjdem se někam najíst.
00:25:24 To je nápad, co?
00:25:26 A pak se uvidí.
00:25:31 Co koukáš?
00:25:36 Tak... přemejšlím, jak vám mám říkat.
00:25:43 To máš jedno. Říkej mi, jak chceš.
00:25:53 Paninko! Pani Mácová! Udělejte nám něco parádního.
00:25:58 A udělejte to třeba ze svýho, vždyť víte, že se vyrovnáme.
00:26:03 Honzo, když někdo uvidí, že jsem vám tak brzo nalila,
00:26:07 bude z toho malér.
00:26:11 Taky byste to moh vydržet až do večera,
00:26:15 zvlášť po tom včerejšku.
00:26:20 Tak...
00:26:26 Neříkej mi, žes nikdy nepila.
00:26:29 Malinko... Když mi bylo 18.
00:26:35 To jsme si s Martinem koupili dvě flašky francouzskýho vína.
00:26:39 Kdo je to Martin?
00:26:43 Můj kluk. On dělá vejšku. Ekonomku.
00:26:49 Tak ty už máš kluka...
00:26:52 A... co teď vlastně...
00:26:58 děláš?
00:27:01 Ekonomku. Ale tu normální.
00:27:05 Já na vejšku nemám!
00:27:08 Já jen, jestli máš talent, že...
00:27:12 by to byla škoda.
00:27:15 No... Ať jsem...
00:27:19 jakej jsem, ale peníze bys dostávala.
00:27:26 Vždyť jsem... nikdy nevynechal.
00:27:30 -I když jsem...
-Ale vy jste přece taky studoval.
00:27:34 Proč jste to nedodělal?
00:27:37 Tak to bude španělský ptáček, dobrý?
00:27:41 No... to mě zas Dědek zjede!
00:27:54 Paní Mácová!
00:27:56 Prosím vás, máte francouzské víno?
00:28:01 Cože? Nač?
00:28:08 -Kdo by ho tu pil?
-No jo... To je vlastně pravda.
00:28:13 Tak víte co? Jděte naproti do samoobsluhy a vemte tam
00:28:17 2 láhve francouzskýho vína a jednu pro sebe.
00:28:21 Tak vy si tady budete debužírovat a já za hodinu otvírám
00:28:26 a nemám pro lidi nic k jídlu.
00:28:29 Proč jste tu školu nedodělal?
00:28:34 To je těžký...
00:28:40 Když jsem se dozvěděl, že ses narodila, tak...
00:28:46 máma mi tě nechtěla ani ukázat.
00:28:50 Vůbec nic.
00:28:53 Ani vidět jsem tě nesměl.
00:28:56 Tak jsem školu nechal, šel jsem dělat.
00:29:03 Ale tomu ty nemůžeš rozumět.
00:29:17 Panebože, tak si z toho nic nedělejte...
00:29:22 No tak jste jí řek, aby to dala pryč, no.
00:29:26 Vždyť to říkají i ženský.
00:29:30 Stejně si mě mamka nakonec nechala, tak co.
00:29:36 -Podívejte, máme tady víno.
-A tady máte tu druhou
00:29:40 a konečně mě nechte vařit. A ne abyste se zhvízdali.
00:29:44 Za chvíli tady budou lidi.
00:29:49 Tak šup!
00:30:11 Tak na co?
00:30:16 No, na co?
00:30:19 Tak na to, že si budem vždycky všechno říkat
00:30:23 a na všechno se ptát.
00:30:27 A nebudeme si z toho nic dělat.
00:30:35 Nic si z toho nedělej. To já ze samý radosti, že jseš tady.
00:30:41 Hlavně že máte radost. Proč ale tolik pijete?
00:30:46 Ničeho se neboj! To všecko bude v pořádku!
00:30:56 -Koukám, že jste se zasnoubili!
-Ty blbe, to je moje dcera.
00:31:04 -Fakt, je ti podobná.
-Hajzle...
00:31:16 Co se s ním dělá, když takhle přijde?
00:31:19 Dá se na postel. Počkejte tady.
00:31:34 Počkej! Jdi pryč!
00:31:40 On za to nemůže. Já ho chápu, je toho na něj hrozně moc.
00:31:44 To by nikdo jinej nevydržel.
00:31:50 Já jsem měla jen jednu skleničku, ale fakt, on to pil jak vodu.
00:31:55 Jo, holka, toho dnes už porazí setsakramentsky málo.
00:32:03 Já vám tu zatopím a donesu vám ještě jednu deku.
00:32:07 Zima vám tu nebude. A zítra budete spát s tátou.
00:32:11 My si s Péťou lehneme sem. Pokud nezůstane ve vsi u nějaký holky.
00:32:17 -A vzbudí se ještě?
-Pozor!
00:32:20 Táta? Dnes už ne. Pozor, klouže to tu.
00:32:29 -A co ten kluk?
-Jak říkám, už se asi nevrátí.
00:32:33 Šel dělat fotky. A ve vsi už asi zůstane.
00:32:43 A ten pes tu bude sedět až do rána?
00:32:46 Dokud se pán zas nepostaví na svý, tak se od něj nehne.
00:32:52 PES VENKU KŇUČÍ
00:33:02 Těbůh, Dědku...
00:33:22 -Nazdar, Vladko.
-Ahoj.
00:33:29 Pojď se umejt. Dal jsem ohřát vodu na mytí.
00:33:39 -Nerafne mě?-Kdepak, ten kouše, jen když mu řeknu.
00:33:52 Včera jsem to nějak přehnal.
00:33:55 Ne, já už fakt nemůžu! Vždyť se do ničeho nevejdu.
00:33:59 Ale to teď přestane. Anebo když tak... rozumně.
00:34:06 Tak...
00:34:16 Sakra... Včera jsem ti ji koupil,
00:34:22 budu to muset vyhodit.
00:34:25 -Asi jsem se na tom vyspal.
-To je ještě dobrý.
00:34:31 Jsi hodnej.
00:34:33 Podívej se, já... se někdy napiju, ale abych se opil, to ne.
00:34:40 Semhle jsem dával všecky peníze, víš?
00:34:45 Ani jsem nevěděl na co, ale říkal jsem si, třeba se budou hodit.
00:34:50 A teď se hoděj. Víš co?
00:34:54 Vem si to a zejtra si zajeď do města a něco si tam kup.
00:34:59 To je jedno, co.
00:35:03 Abych věděl, že to má nějakej smysl.
00:35:10 Uděláš mně radost.
00:35:13 Tak jo...
00:35:33 Heleme se. Návštěva.
00:35:50 Peťko!
00:35:52 Péťo! Vem to na chvíli za mě.
00:36:06 Dobrý den.
00:36:09 Kde je Honza?
00:36:14 To nevím. Teď tady byl.
00:36:19 -Co mu chcete?
-To,co mu chci, nebudu povídat vám.
00:36:27 Tohle jsem mu taky dělala.
00:36:34 Přede mnou to dělala jiná.
00:36:38 Po vás mu to taky nějaká jiná vypere.
00:36:43 Ale to bude nějaký omyl. Vy jste panu Veselému prala?
00:36:50 -Nejenom to.
-Jenomže já peru svýmu tátovi!
00:36:57 To se ani moc nemýlíte.
00:37:00 Podívejte se na sebe. Moh by to bejt opravdu váš táta.
00:37:22 To jste si dala, co?
00:37:28 -Ona něco kecala?
-Ani ne. Byla jen taková divná.
00:37:36 Dneska bude Dědkova alobalová specialita!
00:37:42 Oni spolu chodili? S tou paní?
00:37:47 Přece nebudu dělat drby.
00:37:50 To mi snad říct můžete, ne? Mně je to fuk, vždyť je dospělej.
00:37:54 Se ho na to zeptejte sama.
00:38:02 DĚDEK:Nemůžeš si zout ty křápy, když tu slečna uklidila?
00:38:07 -Všude vlezeš jako do chlíva!
-Sem si nevšim!
00:38:13 No jdi...
00:38:35 DĚDEK:Chlapi, už to bude. Nakrájejte zatím chleba.
00:38:44 Hmmm! To voní!
00:38:49 Dík. Vracím.
00:38:54 Nebyla by tady nějaká láhev od mlíka?
00:38:58 Což o to, lahví je tady dost. Ale že by byly zrovna od mlíka...
00:39:04 Tamhle!
00:39:25 -Že je to hned hezčí?
-No jo...
00:39:31 To je něco úplně jinýho.
00:39:35 Na Vánoce rozkvete... Uvidíte.
00:39:38 DĚDEK: Půjde mi někdo pomoct, nebo co!
00:39:41 Já už jdu!
00:39:45 -To je holka, co?
-Ty blázne...
00:39:50 Věříš, že takový holce bych dokázal bejt věrnej?
00:39:54 Fakt. Úplně věrnej.
00:39:59 Tak aby mezi náma bylo jasno.
00:40:06 Já tě znám, Péťo.
00:40:10 Kdyby tě náhodou napadlo s tou holkou něco...
00:40:17 -Tak co?
-Já tě přerazím.
00:40:22 Rozumíš?
00:40:29 VLADĚNA: Už se to nese!
00:40:44 To je taková bašta...
00:40:53 Tady to je jako na vejletě.
00:41:07 Něco by to chtělo, co?
00:41:18 -Hergot, to je ledový...
-Nemáš tam ještě jedno?
00:41:25 PÉŤA BLAŽENĚ VYDECHNE: Jeee... Honzo, neblbni, neblbni.
00:41:31 Jedno pivo mě přece nezabije.
00:41:36 -Viď, Vladko.
-No já bych si taky dala.
00:41:43 Tak dvě.
00:41:53 Tohle je pro vás pro oba, tohle je pro Dědka, tak bacha.
00:41:59 -Napij se.-To je dobrý, já počkám, až co zbyde.
00:42:49 VESELÝ BRNKÁ NA KYTARU
00:42:57 PŘESTAL Tak hrajte.
00:43:21 -No... V tomhle přece nemůžeš spát.
-Já si to vzala jen kvůli zimě.
00:43:27 Na, tohle je čistý. Kalhoty ti sice budou plandat, ale jinak to ujde.
00:43:37 -Budu spát tady?
-Jo.
00:43:42 No...
00:43:46 Tady dole spí Dědek a nahoře Péťa. Já spím tamhle.
00:43:53 -Ta deka je úplně nová.
-Dík.
00:44:01 A nebude jim vadit, že budou spát jinde?
00:44:05 Kdepak, pro ně je to fajn změna.
00:44:08 Péťa tam spí vždycky, když má... návštěvu.
00:44:13 A dědek už tam spal taky. On Dědek někdy strašně chrápe.
00:44:18 Zahrajte mi něco.
00:44:25 A sedněte si sem, jo?
00:44:39 Kdo vám tady pere?
00:44:43 Tak různě.
00:44:47 Vždyť jsou prádelny, ne?
00:44:53 -Co mám hrát?
-Co máte nejradši.
00:45:05 "Až tady pojedeš,
00:45:09 zastav se,
00:45:13 já ti dám kytičku
00:45:17 laskavce,
00:45:22 kytičku
00:45:25 zelenou,
00:45:29 jsi-li tak upřímnej,
00:45:33 přijď za mnou.
00:45:38 Kytičku
00:45:41 zelenou,
00:45:45 jsi-li tak upřímnej,
00:45:49 přijď za mnou."
00:45:54 Tu měla mamka ráda.
00:46:18 Tak dobrou noc, Vladko.
00:46:24 Mně se ale ještě nechce spát.
00:46:29 Nemusíme spát.
00:46:33 -Dnes vás tady hledala nějaká paní.
-No jo, asi Blanka.
00:46:41 Byla dost smutná, když jste tady nebyl.
00:46:46 Nezlobte se... mně do toho nic není,
00:46:50 já jen, abyste věděl, že tady byla.
00:46:55 Já nejsem chlap, co by měl bejt s nějakou ženskou.
00:47:00 Byla by smutnější, kdybych byl s ní,
00:47:04 než když mě hledá.
00:47:07 Ale jak to? Vždyť každej přece někoho potřebuje, ne?
00:47:13 Copak už chcete zůstat sám... napořád?
00:47:19 Nevím.
00:47:24 To je ale stejně divný.
00:47:28 -Jste mladej, zdravej...
-No, mladej asi věčně nebudu,
00:47:36 zdravej taky ne...
00:47:39 A peníze jsou-nejsou. To není tak důležitý.
00:47:46 Mohl byste žít někde ve městě. Mít svůj byt a tak. Všechno.
00:47:52 Co ve městě. Vždycky jsem z něj utek.
00:47:56 Tady jsem volnej.
00:47:59 Udělám svou práci a nikdo mě nehlídá.
00:48:05 Ale člověk potřebuje nějaký štěstí.
00:48:09 Aspoň malý.
00:48:12 Vždyť jo. Jseš tady.
00:48:17 To mi stačí.
00:48:20 Ale já budu muset jednou odjet.
00:48:25 No jo...
00:48:29 Co se dá dělat...
00:48:41 Tak dobrou.
00:50:30 Sakra...
00:50:55 Hned jsem zpátky.
00:50:59 -Jdu si pro cigára.
-Kecá, jde si loknout.
00:51:23 -Já jsem to jenom zkoušela.
-Vždyť se nic neděje.
00:51:29 Já jsem... tady nechtěl našlapat.
00:51:33 Buď tak hodná, tamhle mám ve skříňce cigarety.
00:51:40 Ne, v tý druhý.
00:51:43 Nahoře.
00:51:45 -Ale tady nic není.
-Jé, to je malér.
00:51:50 -A Dědek už taky nemá...
-Tak já vám pro ně skočím.
00:51:55 -Ty bys byla tak hodná?
-No jasně.
00:52:01 A může jít se mnou?
00:52:04 Vstávej! Půjdeš se slečnou na procházku.
00:52:25 VLADĚNA SE VRACÍ: Zapomněl jste říct, jaký.
00:52:29 Clea třeba, nebo co bude, to je jedno.
00:52:46 Tak, to je ono.
00:52:53 Dobrý!
00:52:58 Jednička.
00:53:02 Teď si sedni,
00:53:05 takhle nějak.
00:53:09 Bezva, ten kabát nech takhle, no, no!
00:53:13 Perfekt.
00:53:16 Bezva, bezva.
00:53:20 Ono se to zaseklo... Jo, dobrý, můžem.
00:53:29 Ještě s tátou.
00:53:32 Možná by bylo fajn, kdybys šel bydlet ke mně do Prahy.
00:53:37 Říkal jsem ti přece, že města neberu.
00:53:40 -A jak víš, že bysme se sneli?
-Vím to, a možná by sis
dodělal i tu školu.
00:53:45 -Prosím tě! Jak tě to napadlo?
-Tak! Myslím, že by to mohlo
bejt hrozně fajn.
00:53:51 Ty, Vladimíro, to jste byly celou tu dobu samy?
00:53:57 Když jsem byla malá, tak jo.
00:54:00 Holkám jsem hrozně záviděla, že mají tátu.
00:54:04 Maminka mi říkala, že jsi daleko a že tam vyděláváš korunky.
00:54:10 Občas mi koupila hračku a říkala, že je od tebe.
00:54:14 Pak se k nám ale přistěhoval jeden strejda.
00:54:18 A maminka mi řekla, že jsi umřel.
00:54:21 Já jsem ji pořád otravovala s tatínkem...
00:54:24 Tatínek, tatínek! Co mi taky měla jinýho říct?
00:54:31 Ten strejda, jmenoval se Prokop, byl docela fajn.
00:54:38 Když ale mamka onemocněla, nějak znervózněl,
00:54:42 asi si říkal, ke komu to vlez,
00:54:45 a když se pak mamka vrátila z nemocnice, tak se milej strejda vypařil.
00:54:51 Mamku to tenkrát hrozně sebralo. Dost se naplakala.
00:54:57 Tak mi potom řekla, že jseš... že jsi neumřel.
00:55:02 Prostě jsem zas obživ, co?
00:55:08 Tak, a teď dávej pozor.
00:55:18 -Smí se to vůbec?
-Co myslíš? Smí se to?
00:55:22 Mazanej prevít!...
00:55:25 Jak se jmenuje?
00:55:28 -Nijak.
-To přece není možný.
00:55:33 Je.
00:55:36 On je nalezenec. Byl uvázanej ke stromu.
00:55:41 Tak jsem ho odvázal.
00:55:44 A od tý doby se ode mě nehne.
00:55:47 Tahám ho všude s sebou.
00:55:49 -Chudák malej...
-Už jsme si na sebe zvykli.
00:55:53 A ty, až bys zjistil, že se snesem, pak bys jel se mnou?
00:55:59 Mohli bysme ho vzít s sebou. Martin by ti ho vycvičil,
00:56:03 -on to s vlčákama umí.
-Tak vidíš, máš Martina.
00:56:07 Vdáš se, a co já.
00:56:13 -Co říkáš? Kousek, co?
-No prima!
00:56:18 Na, podrž to.
00:56:21 Opravdu se to smí?
00:56:24 Nesmí. Pojď.
00:56:40 Pojď.
00:56:56 Vy to máte, pane Veselý, jako ouřední hodiny.
00:57:00 -Jedna, jo?
-No jo...
00:57:03 Mám smůlu.
00:57:07 -A pěknej. Kilovej.
-Já vám velice dobře rozumím.
00:57:12 Ale musíte mi to prominout, přijela mi dcera.
00:57:16 -Jediná.
-Jo, dcera...
00:57:20 Opravdu, nečekaně. Neměl bych jí co dát k večeři.
00:57:25 Tak mě napadá, Veselý. Nepřišly by vás ty večeře v hospodě lacinějc?
00:57:32 -A umíš vůbec udělat kapra?
-Jasně. Kdo by mi jinak doma vařil?
00:57:37 Tak víš co? Běž napřed, připrav kapříka, já si ještě něco zařídím.
00:57:42 -Nemohla bych jít s tebou?
-Ne ne, jen běž! Já vás doženu!
00:57:53 Domů!
00:57:58 Tak pojď...
00:58:15 -To je paráda...
-Ale no tak to jen...
00:58:21 Kde jste nechala tatíka?
00:58:25 Říkal, že si ještě potřebuje něco zařídit.
00:58:29 Jo, budeme mít rybu. Táta ji ulovil za stovku.
00:58:38 Počkejte! Vždyť já nevím, jak ji máte rádi!
00:58:49 Honzo, vstávej, slyšíš? Dělej, zvedej se.
00:58:52 -Podívej...
-V práci to za tebe zmáknem,
00:58:56 -ale tady jde o něco jinýho.
-Víš, jakou já mám hodnou holku?
00:59:01 Chce, abych s ní bydlel v Praze. Zlatá holka!
00:59:05 -Parádně jsi to oslavil, tak dělej!
-Moment, počkej, nekřič na mě.
00:59:10 Pani Mácová, dejte mně a mejm kamarádům...
00:59:15 4 velký, jo?
00:59:18 -Tak jdeme!
-Moment!
00:59:21 -Nech to tady a pojď už!
-Polož to pivo!
00:59:25 -Jdem.
-Jdeme, jdeme!
00:59:28 Tak si se mnou dělejte, co chcete. Když jste tak blbí...
00:59:33 DECHOVKA Z TRANZISTORU
01:00:01 Vladěnko!
01:00:04 Už jsme doma! Holčičko moje!
01:00:15 Trochu... trochu jsem se napil, no.
01:00:19 To se nemusíš chovat takhle. Ty se zlobíš?
01:00:23 Piju snad za svý, ne? Dalas mi na to peníze?
01:00:27 Nedalas mi na to peníze, tak co se zlobíš?
01:00:30 No řekni, udělal jsem jí něco? Řekni mně, udělal jsem ti něco?
01:00:35 Ty di taky pryč!
01:00:50 Proč tak pil? Řek, že hned přijde.
01:00:54 Copak se člověk může za takovou chvíli takhle opít?
01:00:58 -On jo.
-Já to nechápu.
01:01:01 Takhle si kazit život. Já vím, je nešťastnej.
01:01:08 To jsou ty vyprávěnky, kterejma vás krmí, co?
01:01:13 Kdyby každej nešťastnej člověk měl chlastat jako on,
01:01:18 -tak se to notorákama jen hemží.
-Ale on přece není žádnej notorák.
01:01:23 Tak to vy dokážete asi dost těžko rozeznat.
01:01:27 Ale přece se dá něco dělat, ne?
01:01:30 Vy můžete udělat jedinou rozumnou věc.
01:01:34 Seberte se a jeďte domů. Pro něj nemůžete udělat už vůbec nic.
01:01:39 -On to prostě nechce.
-Nikam nepojedu!
01:01:43 A nevěřím, že by kvůli mně toho nenechal.
01:01:56 Já tam s ním nebudu!
01:02:28 Co nejdeš do kina?
01:02:31 Nemám na to ani pomyšlení.
01:02:35 Tak už se nezlob. Tak strašný to zas nebylo.
01:02:42 Táto, vždyť jsi hrozně hodnej. Ale přece toho můžeš nechat, ne?
01:02:49 Víš, jak mi je, když vidím, jak vypadáš,
01:02:53 -když tě tam ti dva tak vlečou...
-To nemuseli!
01:02:58 Vždyť by ses sem ani nevyškrábal.
01:03:02 Podívej se, Vladko, tomu ty nerozumíš, já...
01:03:06 já se někdy musím napít, do toho mně nikdo mluvit nebude.
01:03:11 Víš vůbec, jak jsem žil? A víš vůbec, proč piju?
01:03:16 Vždyť já jsem na tom byl jako ty. Ale vždycky, když jsme se napil,
01:03:21 tak všecko, co mě v životě potkalo, tak jsem na to zapomněl.
01:03:29 Jenže na to jseš ještě moc mladá, abys tomu rozuměla.
01:03:34 Ještě jsi v životě strašně málo zažila.
01:03:39 To si myslíš ty.
01:03:42 Já nemám rád, když mi někdo organizuje život!
01:03:47 Ale táto, vždyť já ti přece nechci nic organizovat!
01:03:53 Mně je jen líto, že se bez toho už neobejdeš.
01:03:58 Já vím, že mi do toho nic není.
01:04:01 Ale vykašlat se na to nemůžu, protože jsi můj táta!
01:04:06 A... jinak jsi fajn.
01:04:10 Můžeš to svádět na maminku nebo na celej svůj život.
01:04:16 Vždyť já bych taky mohla začít pít! A nedělám to!
01:04:22 Ty jseš ještě úplně hloupá holka.
01:04:29 Já jsem měl úplně jinej život než ty.
01:04:33 Tys měla napřed maminku a jediný, co ti chybělo, byl táta.
01:04:39 -Měla jsi kolem sebe lidi.
-Ty bys měl taky kolem sebe lidi,
kdybys nepil.
01:04:46 A jestli jsem hloupá,když ti říkám, abys toho nechal,
01:04:51 tak to tedy vážně nevím.
01:04:56 Taky se na to můžu vykašlat.
01:05:02 -Můžeš to zkusit?
-Já už jsem to zkoušel.
01:05:06 Vždycky to bylo k ničemu. Mockrát jsem to zkoušel.
01:05:12 Vždycky to vydržím tak nejvejš 14 dní a... pak to zase začne.
01:05:19 Kdo to nezažil, tak to nemůže pochopit.
01:05:25 Zkus to ještě jednou, táto.
01:05:29 Kvůli mně.
01:05:35 Tak dobře.
01:05:39 Já se pokusím.
01:05:43 Já jsem věděla, že jsi bezvadnej.
01:05:50 Doma jsem si musela umět všechno spravit sama. Mamka hrozně šetřila.
01:05:55 Ten mi pletla nebožka. Před 12 lety.
01:05:59 -Máte ještě někoho?
-Dceru. A vnučku.
01:06:04 Dcera je rozvedená. Až si tu něco přivydělám, půjdu k nim.
01:06:11 Abych nešel s prázdnou, žejo.
01:06:14 To je strašně důležitý, když má člověk ke stáří kam jít.
01:06:18 Z toho budou vodvázaný, viď? Až se jim tam nasadíš...
01:06:23 Buď klidnej. Dcera mě tam tahá už teď.
01:06:27 -Bodejť by ne!
-Píše mi to v každým dopise.
01:06:31 -Protože cejtěj prachy!
-Seš vůl.
01:06:39 -Vy znáte tátu dlouho, viďte.
-No, dlouho...
01:06:44 Myslíte, že toho nechá?
01:06:54 -Slíbil mi to.
-To se uvidí.
01:06:58 Vždyť jsi to viděl, ne?
01:07:01 Nebo jsi slepej?
01:07:05 Chvílema nevím, jestli ho mám víc ráda,nebo jestli mi ho je víc líto.
01:07:11 Co myslíte, že by dělal, kdybych odjela?
01:07:15 -Asi by byl smutnej.
-Pche, smutnej...
01:07:19 To byste mu naservírovala pěknej důvod k napití.
01:07:26 Kdybych aspoň věděla, jestli mě má rád.
01:07:30 Někdy se ho skoro začínám bát.
01:07:34 Ale na druhý straně jsem zase ráda, že ho mám.
01:07:39 Děkuju.
01:07:43 Já myslím, že vás má rád. Ale že mu to ještě všechno nedošlo.
01:07:47 Možná je ještě celej překvapenej.
01:07:50 Když jste se tu tak najednou objevila.
01:07:58 A co mám dělat?
01:08:00 Jo, to je těžký... Nanejvýš ještě počkat.
01:08:05 A jak něco, tak ject pryč.
01:08:08 Líto, nelíto, pryč a nechat to na něm.
01:08:13 PES ÚPORNĚ ŠTĚKÁ Dědku! No, hodnej pejsek.
01:08:18 Hodnej, to víš... Ticho.
01:08:27 -Kam jdeš?
-Dělat fotky.
01:08:32 Dobrou noc.
01:08:34 -Ten je do toho úplně zblblej, co?
-Ten?
01:08:38 Ten je zblblej do jednoho odrostlýho zajíce.
01:09:08 DVEŘE SE OTEVŘELY
01:09:13 Jdi do hajzlu! Parchante.
01:09:26 PÉŤA A DĚDEK:-Co je?
-Jako bych to tušil.
01:09:30 Dyť jsem to říkal. Říkal jsem to, nebo ne?
01:09:34 Hele, ty jsi slepičí prdel. Ne abys to vykládal Vladce.
01:09:39 ...jsem blbej, ne?
01:09:48 Tak co, inženýrskej, byl tam?
01:09:53 Starej se o sebe, vejre.
01:10:10 -Co to bude, až to bude?
-Štrůdl. Máte ho rád?
01:10:15 No...
01:10:23 Mně je to trapný, ale já bych nerad, abyste byla zklamaná.
01:10:32 Tatíkovi to nějak nejde.
01:10:37 Dědek ho natrapíroval v boudě, jak zas nasává.
01:10:44 A proč mi to říkáte vy, když ho viděl Dědek.
01:10:50 Dědo, vy jste viděl tátu pít?
01:10:56 Péťa mi to řek.
01:10:58 To je ale idiot.
01:11:01 -A kde je teď?
-No... kde asi.
01:11:11 Dobrý večer!
01:11:16 Na-zdar.., Vladěnko.
01:11:21 -Sedni si.
-Ne, děkuju.
01:11:27 -Tak už půjdem, ne?
-Jo, jo...
01:11:31 Jenom se posaď, něco si dej.
01:11:35 Slečno, co si dáte? Pojďte, já vás zvu.
01:11:39 Moment! Moment, pánové. To není nic pro vás.
01:11:46 To je moje dcera... viď.
01:11:49 Pojď, táto, prosím tě.
01:11:52 Počkej, počkej... Posuň se.
01:11:59 Pojď sem, a něco si dej.
01:12:03 Já tě zvu.
01:12:05 DĚDEK:-Ty jseš takovej hajzl.
-Proč?
01:12:09 To jsem v životě neviděl, takovýho dacana.
01:12:13 Víš, co ho to stojí? A ještě si prubuješ takový kecy.
01:12:17 Dyť je to pravda. Má se zhulit v boudě, nebo v hospodě?
01:12:20 Ale ty ho k tomu přemlouváš.
01:12:23 Ty holt kolem sebe nemůžeš vidět lidi,který dělaj něco kvůli jinejm,
01:12:28 -a ne jenom kvůli sobě.
-Tak tos řek pěknou blbost.
01:12:32 Kvůli někomu přestat chlastat. Nebo šetřit. Vždyť to všichni dělaj kvůli sobě!
01:12:37 -No právě.-Já taky.-Taky to těm druhejm jaksepatří závidíš.
01:12:42 -A co jako?-Že my to děláme kvůli někomu jinýmu, a to tě žere.
01:12:46 Teda Dědku, ty jsi filozof, to jsem nevěděl!
01:12:51 Sliboval jsi mi, že toho necháš. Vždyť to není ani tejden.
01:12:58 No tak, Vladko... Posledního panáka, a jdeme.
01:13:04 Víš co? Já počkám venku. Ale jenom chvíli.
01:13:12 -To ses teda pěkně bodnul.
-Proto jsi to vykecal tý holce.
01:13:18 Já to zařídím.
01:13:25 Mějte rozum. Chcete se nastydnout?
01:13:33 Jděte se nahoru ohřát. A já ho přivedu.
01:13:38 -Děkuju...-A neplačte. Tady je každý slzy škoda.
01:13:44 Já mám na sebe vztek, že jsem tak blbá...
01:13:48 Vy jste tak hodnej! A jakej je on!
01:13:51 Já nevím, proč tu ještě vůbec jsem!
01:13:57 Zejtra odsud vypadnu, ať si shnije třeba ve škarpě.
01:14:10 OTEC:Otevři! Slyšíš? Otevři!! BUŠENÍ
01:14:16 Vladko, otevři!
01:14:22 Proboha tě prosím, otevři! Vladěnko!
01:14:35 -Řekněte jí...
-Pojď si lehnout.
01:14:38 -Řekněte jí, že ji mám rád.
-Ale teď si lehni, jo?
01:14:42 -Jdi spát. Řekneš jí to ráno.
-Ne, teď hned.
01:14:47 TIŠE:Já tě mám rád, Vladko. Já tě mám rád.
01:14:53 Slyšíš?
01:14:55 Tak votevři. Votevři, nebo tu zatracenou boudu rozmlátím!
01:15:07 Teda vy jste kamarádi...
01:15:10 Vy jste kamarádi. Srabi jste. Srabi!
01:15:17 Pojď se podívat, že mně vůbec nic není.
01:15:28 Honzo...
01:15:32 Tak pojď.
01:15:40 -Kdo jí to řek?-Co?-Kdo jí řek, že jsem šel do hospody?
01:15:44 Neblbni, dej ty ruce pryč, na tohle jsem háklivej!
01:15:49 -Pojď spát.
-Já nebudu spát.
01:15:52 Já tady budu sedět, třeba celou noc.
01:15:57 Já tady budu sedět a prosit.
01:16:00 Já ji budu prosit...
01:16:06 Vladěnko, Vladěnko, tvůj táta tě prosí, slyšíš?
01:16:14 Vladěnko!
01:16:18 No tak dobře. Tak jak chceš. Tak mě teda ponižuj,
01:16:25 dupej po mně, no.
01:16:28 Šlapej po mně, já tady budu třeba klečet.
01:16:46 Už tě nechci ani vidět, táto.
01:16:49 Dej mi pokoj!
01:16:52 -Dej mi pokoj!
-Vladěnko...
01:16:55 -Nech mě!-Vladěnko...
-Ty nemáš nikoho rád.-Kam běžíš?
01:16:59 -Myslíš jenom na sebe!
-Kam běžíš...-Sobče!
01:17:45 STARTUJE MOTOR
01:17:52 Vypadni!
01:17:55 Říkám ti, mazej z toho auta, slyšíš?
01:17:57 -Nech mě bejt!
-Vypadni!
01:18:05 Já tě zabiju!
01:18:09 Neblázni! Nech ho!
01:18:15 Říkám ti, pusť mě!
01:18:20 Měj rozum!
01:18:26 Nevím, jak vy, ale já tady končím.
01:18:55 Jdi pryč... jdi.
01:19:29 Přece ho tady takhle nemůžeme nechat.
01:19:34 Prase vožralý...
01:19:36 Jdeme balit.
01:19:42 Jděte do hajzlu.
01:19:46 Oba.
01:22:33 Ještě aby tys mně utek, kamaráde.
01:23:27 Titulky: Petr Dvořáček Vyrobila Česká televize 2010
Osmnáctiletá středoškolačka Vladka (I. Svobodová) se během zimních prázdnin rozhodne vyhledat svého otce, kterého nikdy v životě neviděla. Jeho existenci prozrazovaly jen pravidelné složenky s alimenty. Po krátkém pátrání najde Vladka tátu (J. Vinklář) kdesi na venkově, v tříčlenné partě dělníků, kteří provádějí geologické vrty. Záhy však dívka zjistí, že otec se denně opíjí, aby zapomněl na svůj zpackaný život. Sám kdysi studoval na inženýra, ale školu nedokončil. Setkání s Vladkou v něm na okamžik vyvolá hřejivé pocity sounáležitosti a lásky, jakou dosud nepoznal. Avšak démon alkoholu je mocný…
Černobílý snímek z roku 1981 natočil podle námětu Ireny Charvátové režisér František Vláčil, který by v těchto dnech oslavoval 95. narozeniny.
