Vážný i veselý příběh posledního světoběžníka. Tragikomedie na motivy knihy Adolfa Branalda Vizita s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli, od jehož úmrtí uplyne 30 let (1981). Dále hrají: V. Jeníková, L. Švormová, B. Holišová, J. Somr a další. Scénář V. Bor a K. Kachyňa. Kamera J. Čuřík. Režie K. Kachyňa
00:00:10 Česká televize uvádí
00:02:06 Máme zde další případy břišního tyfu.
00:02:12 Už dvanáct do týdne. Jeden chlapec zemřel.
00:02:18 Nechci vás strašit, ten případ byl komplikovaný.
00:02:25 -Ale snažte se.
-Vždyť my se snažíme.
00:02:30 -Co východní Čechy?
-61 nemocných. -Musí to blikat?
00:02:35 -Nemůže to jen svítit?
-Stimuluje to. -Spíš rozčiluje.
00:02:41 -Máme výpovědi postižených?
-Ještě ne. -Nákaza je všude.
00:02:49 -Blbnou ti Pardubice, Edisone.
-Tak je vyměníme. -Fušeři!
00:02:57 Postižených je 560, ale nemoc už držíme v hrsti.
00:03:06 Jazyk bývá suchý, hnědě povleklý, po týdnu se stav zhorší.
00:03:13 Víme o tom všechno. Nejde o mor, není středověk.
00:03:19 Pacient mluví z cesty, utíká z postele, ale to nic.
00:03:26 Inkubační doba je 14 dní. A teď k úmrtí toho hocha. Prosím.
00:03:34 Měl 12 let, byl oslabený, protože prodělal zápal plic.
00:03:41 -Dělali jsme, co jsme mohli.
-Původcem je odolný mikrob.
00:03:47 V studniční vodě se udrží týdny, nezničí ho ani mráz.
00:03:54 Jenže my jsme ho zjistili. Známe zdroj nákazy.
00:04:03 Všichni napadení jsou motoristé,
00:04:09 kteří navštívili albrechtický okruh.
00:04:15 Vyšetřovací komise je na místě. Epidemie už není záhadou.
00:04:23 Zákaz pít dávno zmizel. Stejně se nikdo nenakazil.
00:04:32 Neonemocněli ani ti, co při závodech pili jako první.
00:04:37 -Nakazili se až ti další.
-Na lapiduchy nesmíš moc dát.
00:04:45 Chtějí tě dostat do pazourů.
00:04:51 -Kdo by vám vyndal slepé střevo?
-Umějí jen něco ufiknout.
00:04:57 Bylo tu 8 000 lidí. Vodu jim nosily i sestry Červeného kříže.
00:05:04 -Třeba do studně prosakuje potok.
-Zdravý člověk nic nechytí.
00:05:10 Nemoc je stav duše, jak říkal náš doktor na vojně.
00:05:20 Tam vyzkoumají leda hovno.
00:05:26 Když jsem měl za války průjem, vypil jsem flašku žitné.
00:05:32 Jenže teď dělají se vším vědu.
00:05:39 -Pane Prepsl, jedou pro nás!
-Ve špitálu jsou hezké sestřičky.
00:05:48 V Terstu jsem chtěl jet načerno lodí do Ameriky, ale chytli mě.
00:05:57 Na strážnici byla štramanda, uměla to očima a tím druhým taky.
00:06:05 Když jsem u ní přespal, řekla: "Není to lepší než celá Amerika?"
00:06:13 Pak vstala a udělala mi španělské ptáčky s rýží.
00:06:20 Pan Prepsl k panu primáři! Nesmíte přece z pokojů!
00:06:27 -Ptáčky bych si dal!
-A já tu štramandu.
00:06:32 Jak jste stihl projet tolik zemí?
00:06:38 Poprvé jsem vyrazil v šestnácti. Bylo krásné ráno.
00:06:48 Narazil jsem na cikány, táhli jako ptáci na jih. Krása!
00:06:55 Večer pekli drůbež v popelu, nikdy jsem nic lepšího nejedl.
00:07:04 Byl jste asi poslední vandrovník. Jenže co teď? Máte příbuzné?
00:07:11 Nemám. Proč?
00:07:16 -Budete tu muset zůstat.
-Nakazil byste okolí.
00:07:24 Rodinu, u které jste žil, jsme pustili, ale vás nemůžeme.
00:07:30 -Ty bacily přenášíte vy.
-Takže jednu doživotní postel!
00:07:38 -Jak doživotní?
-To se jen tak říká.
00:07:45 Hygiena mě nezajímá. Jdu domů.
00:07:47 -Počkat! -Krmím v družstvu slepice.
-Pan Salc vás na byt vzít nesmí.
00:07:55 Vaše nákaza je nebezpečná. Tady v izolaci nikomu neublížíte.
00:08:04 To bych nemohl ani na pivo?
00:08:12 Izolace je přece pro nebezpečné blázny.
00:08:18 -Pánové, jako bych tu nebyl.
-Pane Prepsl!
00:08:24 -Chyťte ho!
-Neblbněte, kamarádi!
00:08:29 Co jančíte? Pusťte ho.
00:08:35 -V životě jsem nebyl nemocný.
-Budeme vás léčit.
00:08:43 Nemusí to být doživotně. Sestra vás odvede na pokoj.
00:08:50 A žádné hlouposti! Nakazil jste přes 500 lidí.
00:09:03 -Nepůjdeme se převléknout?
-Nemám zájem.
00:09:08 Nemáte cigaretku?
00:09:13 -Neříkají vám Maruš?
-Ne, Manka. Kdo je ta Maruš?
00:09:24 To je stará historie. A dlouhé vyprávění.
00:09:31 -Nejdete na ambulanci?
-Byl jsem tam a to mi stačí.
00:09:41 -To mám umřít hlady?
-Najíte se po příjmu.
00:09:48 -Vám se zde líbí?
-Nemakáte, jídlo vám přinesou...
00:09:55 -Jen s cigaretkama je potíž.
-Je to tady jako v lapáku!
00:10:02 Jdu se nabaštit, mám hlad. Nemáte pro mě ještě jednu?
00:10:15 -Dík. A nashle.
-Copak máme dnes dobrého?
00:10:21 Už nic. Fleky.
00:10:34 Můžu se podívat na tu cimru?
00:10:41 U Holásků v Tržicích byly lepší. Chce to víc uzeného.
00:11:15 Fuj! Tohle snad spalte, pobudu si tady.
00:11:27 Tohle jsem už někde viděl. Senzace! To je z Hamburku.
00:11:40 Dáte si, mistře? Poslední lok na rozloučenou.
00:11:45 Na přivítanou! V domě smutku i nadějí.
00:11:53 -Nechal jsem se tu zavřít.
-A měl jste na vybranou?
00:12:01 Tak vidíte.
00:12:05 -Pomůže prý operace žlučníku.
-Ještě to tak.
00:12:13 Tohle je jako na bál. Jeden jsem zažil v Mangálii.
00:12:20 Před domem zastavil vůz a lokaj žádal někoho, kdo umí čtverylku.
00:12:29 -"Na tu jsem kadet," povídám.
-A byl jste? -Vůbec ne.
00:12:35 Měl jsem se líp obléknout, ale lokaj řekl, že to nevadí.
00:12:42 Představili mě rumunské královně. Pozvala mě dál,
00:12:49 ukázala mi vzácné obrazy
00:12:55 a pak mi řekla, kam schovávají stříbrné lžičky.
00:13:02 Vy umíte vyprávět! Jako Höger pohádky.
00:13:08 -Jaké pohádky?
-Myslím tak živě. Co bylo dál?
00:13:18 Královna se mnou byla spokojená. Ten její byl chroust.
00:13:27 -Ona měla postavu jako bohyně.
-Jakou? -Krásný... hrudník.
00:13:37 -Jste sprosťáci, pánové.
-Vizita! Pane Prepsl, na pokoj!
00:13:47 -Vám se to nelíbilo?
-Jste sekáč. -Bývávalo.
00:13:53 -Co jste říkal o té Maruš?
-Byla asi ve vašem věku.
00:13:59 -Jsem jí podobná?
-Trochu jsi. Můžu ti tykat?
00:14:06 Máš podobné vlasy. Nebo figuru?
00:14:14 -Počkej, vzpomenu si.
-Rád si sáhnete, co? Už jdou.
00:14:24 Jsem jako prašivej. Tuhle pohromu nechápu.
00:14:32 Stejně tak nechápu, že mi kdysi někdo ve tmě nafackoval.
00:14:39 -Salmoléna.
-Salmonella. Má své výhody.
00:14:47 Ležíte v teple, bez starostí, všechno vám přineseme...
00:14:55 Dva prášky v poledne, dva večer, dva kroky na balkon.
00:15:04 -Růženko, dáte to té holce?
-Té z domova mládeže?
00:15:11 Ráno ji pustili.
00:15:17 Salmonelóza hovnóza.
00:15:49 -Vy se nudíte, pane Prepsl, že?
-Strašně, pane primáři.
00:15:56 Otravuje mě pořád koukat na křivou anténu mezi komíny.
00:16:04 Vrabcům jsem už nasypal... Okap je ucpaný, poteče sem.
00:16:10 Víte co? Upravte trávník. Ale za plot nesmíte.
00:16:18 Na tuhle práci jsem kadet.
00:16:23 -Bude to jako ze škatulky.
-Vy víte, proč mě sem pustili.
00:16:31 Vždycky je podezřelé, když jsou na vás lidi hodní.
00:17:09 Zvedněte sklenky, kluci, napijeme se!
00:17:16 Jednou byl císařský hon. Koukám, jak se žene kůň,
00:17:23 na něm dáma s vlajícím závojem, co chce skočit přes příkop.
00:17:32 "Slítneš," říkám si. Taky jo. Spadla tam i s koněm.
00:17:39 Ještě rundu! Nic jí nebylo. Koně jsem vytáhl a ji tam nechal.
00:17:47 -Na její zdraví!
-Jak ti říkají? -Lojza.
00:17:55 -Co je?
-Byla přítulná.
00:18:01 Rozepínám jí patentky a slibuju, že jí udělám hezkou hodinku.
00:18:08 Ptala se, jak to udělám. Povídám: "Nejdřív jako u nás,
00:18:15 pak jako v Turecku a nakonec jako Eskymáci."
00:18:22 Vyklubala se z ní princezna Štěpánka od prince Rudolfa.
00:18:30 To není všechno! Odvezli mě na večeři do zámku.
00:18:36 a ráno mi přistavili extra vlak do Kronštatu.
00:18:42 -Máš prachy?
-Byl tam i splachovací záchod.
00:18:48 -Když jste zatáhli, hrál.
-Máš, dědku, vůbec peníze?
00:18:55 -Ticho!
-Nemá! -Ticho!
00:19:01 Máte mě za vola? Viděl jsem Hamburk a Terst!
00:19:11 -Pojď nahoru!
-Mohl bych vyprávět!
00:19:17 Salmonelóza hovnóza! Mám na triku přes 500 případů!
00:19:26 Odsuzuju vás na smrt!
00:19:37 Všichni půjdete do špitálu! Ty taky! Odsuzuju vás!
00:19:49 Přijeli ze špitálu!
00:19:56 -Jako dítě! Co vás to popadlo?
-Tyfusáci vám chodí po ulici!
00:20:03 -To jste doktoři?
-Někdo to od něj chytne!
00:20:10 -Půjč mi umyvadlo!
-Holky, lavor.
00:20:21 Prosím, pánové. Nezvrhněte to, ať vás nemusím vzít s sebou.
00:20:30 -Zaplaťte!
-Jo...
00:20:37 Nemůžu, jsou v tom bacily.
00:20:43 Myslíte si, pane Kafko, že mě kus drátu může zadržet?
00:20:51 Mávnu křídly, a už mě neuvidíte.
00:20:57 Pane Prepsl!
00:21:01 Léčení bacilonosičů je obtížné a nákladné.
00:21:08 Zkoušíme odstranit žlučník. Antibiotika je nevyléčí.
00:21:18 Bacilonosičem bývají spíš ženy. Pan Prepsl je výjimečný případ.
00:21:26 -Nedělejte si se mnou starosti.
-Bohužel musím.
00:21:32 Blokujete lůžko. Jak si ceníte svobody?
00:21:40 -Přijde na to.
-Dejte si vyndat žlučník.
00:21:47 Nedám, je můj.
00:21:51 Kamarád po operaci umřel. Mrtvý pacient by se jim hodil.
00:22:01 -Nechystají na tebe atentát!
-Mně druhou díru neudělají!
00:22:07 -Ty potvory se kroutí a svíjejí.
-Jaké potvory? - Bacily.
00:22:16 Musíš vědět, co na ně platí. Jestli DDT,
00:22:22 lyzol nebo formaldehyd.
00:22:36 -Dobrý. -Ty je vidíš?
-Zkoumám bacily z celého špitálu.
00:22:46 -Víš, co by se jinak stalo?
-Míň by to smrdělo. -Nevíš.
00:22:54 Kdybych tam nedal chlór, je z tohoto města hřbitov.
00:23:01 Bacily by se dostaly z kanálu do řeky a do vodovodu.
00:23:07 -To mají takovou moc?
-Jo.
00:23:13 Takže ty moje nadělaly pěknou paseku.
00:23:17 S tím bych se moc nevytahoval.
00:23:19 Buď rád, že to o tobě nevědí pacienti.Dostal bys do držky.
00:23:23 Můžu za to, že jsem kadet i na bacily?
00:23:25 Tak proč utíkáš z izolace, ty kadete?
00:23:28 Každý v sobě něco nosí, to není žádná sláva,
00:23:31 někdo roznáší mikroby, jinej blbost.
00:23:34 Těch druhých bohužel přibývá.
00:23:37 U nás jsem se měl vždycky dobře.
00:23:41 Za Císaře pána i za komunistů.
00:23:43 No protože jsi nikomu nepřekážel.
00:23:46 A už do mě nerej, tohle ti nic neříká? Zahrajeme si "Bulku".
00:23:49 Bohužel, jenom Černého Petra.
00:24:01 -Jako slabikáře.
-Cože? -Podmetla jste mě.
00:24:06 -Už se neožením.
-Beztak jste si žádnou nenašel.
00:24:13 -Proč?
-Snad právě kvůli ženským.
00:24:24 Tango...
00:24:30 To chce argentinský štych.
00:24:39 Přestaňte bláznit. Donesla jsem vám štrůdl.
00:24:46 -A tohle, když máte rád dálky.
-Váš manžel měl sladký život.
00:24:56 Vy toho napovídáte! Ale vážně: nechtěl byste pořádnou ženskou?
00:25:07 Kde bych ji vzal?
00:25:13 -Vedu vám parťáka.
-Ve dvou se to lépe táhne.
00:25:19 -Dobrý den. Jsem Josef Bartůněk.
-Moment, dáme sem druhou postel.
00:25:27 Půjčte mu župan, ať nenastydne!
00:25:33 -Ahoj dědo!
-To jsou mé děti. -Pěkné.
00:25:42 U Aninky jsem bydlel.
00:25:46 Nejmladší Mánička je učitelka. Snad se teď vdá.
00:25:52 Na Josefa je spolehnutí.
00:25:58 Julinka s Ivánkem bydlí tady ve městě.
00:26:04 -Ten si tu pobude.
-Pokoj je stejně zablokovaný.
00:26:09 Tohle je vaše postel, otecko.
00:26:15 Ty máš rád děti, viď? Já jsem Prepsl.
00:26:22 -Proč nemluvíš?
-Já jsem tu jen na vyšetření.
00:26:30 To mně říkali taky. Můžeš mi říkat Lojzo.
00:26:36 Neboj se. Naše bacily se snesou. Proto nás dali na jeden pokoj.
00:26:43 Když měla Aninka dítě, dal jsem se vyšetřit, aby se nenakazilo.
00:26:52 Tady si poležíš. Ale ty máš kam jít. Tolik dětí...
00:26:57 -Dáme si? -Bulku?
-Jo. -Sláva!
00:27:06 Malá dává.
00:27:10 Cos dělal dřív? Ukaž ruku.
00:27:17 -Motyka nebo krumpáč, viď?
-Oboje.
00:27:28 -Jak je venku?
-Blázinec jako vždycky.
00:27:33 Někdy by se člověk rád vrátil i do blázince.
00:27:42 Proč já? Tebe měl nejradši. Kde pro něj vezmu místnost?
00:27:48 -S dvouměsíčním dítětem to nejde.
-Komplikuje to ta dezinfekce.
00:28:00 Vyšetření vašeho otce skončilo. Vyšel jsem vám vstříc.
00:28:05 Dal jsem mu i telefon. Ale zůstat tu nemůže. Má vás.
00:28:12 -A co ten druhý dědek?
-Je sám.
00:28:19 -Ke komu chceš?
-Všichni jsou fajn. -Zahrajem si.
00:28:26 -To nestojí za to.
-Hraj. Až tě zavolají, půjdeš.
00:28:35 -Mám jen podnájem.
-Myší díru! Kam by tátu dala?
00:28:41 -Dostane družstevní byt.
-Ještě ho nemá. A pak se vdá.
00:28:47 -Snad tady pan syn...
-Ke mně chodí domů moc lidí!
00:28:53 -Vy úřadujete doma?
-V družstvu. Tomu vy nerozumíte.
00:29:00 Proč jsme tak trestaní?
00:29:05 To přece není trest. Prosím, abyste se nějak dohodli.
00:29:14 -Darda. -Taky.
-Filek. -Platí.
00:29:18 -Tak dvě.
-Fujtajbl!
00:29:25 -Spakujte se, tatínku.
-Julinka! Zůstanu ve městě.
00:29:34 To jsme si moc nezahráli.
00:29:43 -Stál za hovno, ale hrát uměl.
-Plavte do vany, pane Prepsl.
00:29:55 -Však vy si zase zvyknete.
-Co mi zbývá!
00:30:02 Katko, sežeňte mi zase nějakého karbaníka.
00:30:08 -Kdybyste měl děti, máte kam jít.
-Děti... Děti...
00:30:16 Můžu si dát inzerát: Bacilonosič hledá dámu v nejlepších letech,
00:30:23 s třípokojovým bytem a chatou. Značka: Hygiena ve dvou.
00:30:32 -Jedna by nebyla?
-Ty se mi snad zdáš!
00:30:40 -Už jsem tady jako vy.
-Bacilonosička jako ty je terno.
00:30:50 -Chtějí mě taky kuchat.
-Přece nechceš zase do děcáku?
00:30:58 Na žlučník ti nesmějí sáhnout, leda trochu výš.
00:31:04 Jedeš, prevíte!
00:31:06 Pane Prebsl, do vany! A dejte si studenou sprchu!
00:31:12 Vinohradská porodnice, ta je pěkně stavěná,
00:31:20 stavěla ji má panenka zlatejma rukama.
00:31:58 To jsou blbý fóry, dědku potrhlej!
00:32:05 -Bú!
-Tak se nezlob. Vezmi si.
00:32:15 -Roztrhnu vás jako hada!
-Neblbni! Jdeš dolů!
00:32:22 Co blbneš, já jsem se spletl.
00:32:35 Stejně si to vypijete.
00:32:40 Koukej, jak se ti smějou.
00:32:47 -Máte rád děti?
-Na dálku.
00:32:52 -Nablízko mám radši dospělejší.
-Vy se nějak cítíte, pane kadet.
00:33:00 -Radši jako kamarádi, jo?
-Na to moc nevěřím.
00:33:05 Starší chlap nemusí být vyhaslý. Máme zkušenosti.
00:33:12 -Známe triky, milostslečno.
-Jaké například?
00:33:21 -Na to jsi moc mladá.
-Maruš nebyla? -Tu vynech.
00:33:31 Dědek! Můj parťák!
00:33:36 On se vrací? Tak se mi zdá, že mu ty děti nejsou k ničemu.
00:33:44 -Vítám tě, dědku.
-Tak jsem tu zas.
00:33:49 -Vyhořeli?
-Ivánek se neměl kde učit.
00:33:56 -Učit se může v družině, ne?
-Jenže Julinka bude mít dítě.
00:34:03 Na ty tvoje dcery to nějak sedlo.
00:34:10 Co si myslíš? Neřekly mi křivého slova.
00:34:19 Hlavně že jsi tady. Viděls tu kočku? To je žihadlo!
00:34:25 Ale na karty je blbá. Tak jdeme na to.
00:34:31 Na pacientovu psychiku návrat moc blahodárně nepůsobí.
00:34:39 Váš otec potřebuje jistotu. Kdy si ho odvezete?
00:34:45 To nejde. Jedna sestra má dítě, druhá ho čeká, třetí nemá byt.
00:34:51 -Já mluvím o vás.
-Radil jsem se se zdravotníkem.
00:34:58 V družstvu to s nákazou nejde. Táta dřel poctivě 50 let.
00:35:06 Platil si nemocenskou? Platil. A zdravotnictví patří pracujícím.
00:35:18 Tak vidíš, přišli ti všichni.
00:35:24 Budou telefonovat z vrátnice.
00:35:29 To nemuselo být, Máničko. Chodíš ven? Nejsi pořád ve škole?
00:35:36 -Cože? Jsi moc hodná.
-Jo?
00:35:41 Nazdar Pepo. Stavíte?
00:35:48 Jak ti to jde? Dobře? To jsem rád. Mohl jsem pomáhat...
00:36:07 Raf! A jedem!
00:36:16 Děkuju za tu šálu. Ale Anince jste dal tři stovky.
00:36:22 -Potřebovala je, má teď dítě.
-Já nepotřebuju? -Víc nemám.
00:36:29 -Až jindy, tatínku.
-Až jindy, Julinko.
00:36:35 To jsi řekl dobře. Nějaký halíř si musíš nechat.
00:36:43 Jsou to hodné děti. Přišly všechny.
00:36:49 Dárečky...
00:36:56 Dáváš jim taky. Jsou hodné, ale pod stromeček si tě nevzaly.
00:37:02 -Dlouho mě zde nenechají.
-To jsme viděli! Hodná Julinka!
00:37:11 Ty tvé děti se na tebe vykašlou. Sám to musíš cítit.
00:37:18 Už dost! Nedovolím, abyste mé děti očerňoval.
00:37:26 Závidíte mi. Nemáte nikoho.
00:37:32 Kdybych jim řekl, vezmou si mě. Třeba hned!
00:37:51 Třeba hned...
00:37:59 Tak se nezlob. Je fakt, že nemám nikoho.
00:38:05 Ale nekazme si Štědrý večer. Tady jsme na tom stejně, dědku.
00:38:13 Zase dobrý?
00:38:21 Koukej! Vánoční kouzlo. Hop!
00:38:27 Nevykecej to Růženě. Dej si. Neboj, to platím já.
00:38:35 Na všechno se vykašli. Tohle ti udělá dobře.
00:38:44 -Ta hřeje! Všechno nejlepší.
-Co je vlastně nejlepší?
00:38:52 Jednou jsem měl i jeptišku.
00:38:56 ZAKLEPÁNÍ
00:39:00 -Dále!
-Šťastný a veselý. Můžu dál?
00:39:05 -Může, dědku? -Jen pojďte.
-Vyčuchá flašku i přes zeď!
00:39:11 -Vy tu pijete?
-Mladým nenaléváme.
00:39:16 -K Vánocům patří koleda.
-Dostaneš kojeneckou dávku.
00:39:25 Zdravíčko.
00:39:30 Zalez sem, ať neřeknou, že z toho tady děláme hampejz.
00:39:39 Ty hulíš jako komín. Máme to s dámskou společností.
00:39:51 Vánoce, oříšky... Stromeček jsem uřízl v lese.
00:39:58 Když děti spaly, dali jsme pod něj oříšky a jablka.
00:40:04 Na svátky přišly děti od sousedů. Neměly stromek, jejich táta pil.
00:40:15 Jo Vánoce... Někdy bývaly k breku.
00:40:23 ZAKLEPÁNÍ
00:40:25 Okamžik!
00:40:30 -Prosím.
-Nesu kus štrůdlu.
00:40:35 -Panu Prepslovi chutnal.
-To jste hodná. -Děkuju.
00:40:40 -Jak to, že nejste doma?
-Kapra už mám připraveného.
00:40:47 Dcera se odstěhovala, budu sama.
00:40:52 -Zrovna jsme si chtěli lehnout.
-Ani neochutnáte?
00:40:59 Jistě. Ochutnej, dědku. Ale co dáme my vám?
00:41:05 -Nic -Viděla jste vůdcův stan?
-Jako za války?
00:41:13 -Myslíte v biografu?
-Tady. Podívejte se.
00:41:42 -Co tomu říkáte?
-Nedáte pokoj ani dnes.
00:41:50 Tak veselý stromeček! Ať má na co myslet, ne?
00:41:56 -Jste světovej, pane Prepsl.
-Ty o ničem nevíš. Tak na co?
00:42:03 -Na ty moje děti. Ať jsou zdravé.
-Tak na tvoje děti.
00:42:10 -Už jsi měl dost.
-Můžeš si dát dárky zase k sobě.
00:42:16 -Copak chudák táta večeřel?
-Chudák byl tady. Sekýrovalas ho,
00:42:24 aby na nic nesahal kvůli infekci.
00:42:29 Utekl, když jsi řval, že se kvůli němu rozvedeme.
00:42:42 -Konečně ve svém!
-Příští Vánoce táta nebude sám.
00:42:51 -Ty ho sem chceš vzít?
-Jo. -To ti pěkně děkuju.
00:43:01 -Cítím kouř. Proč nespíte?
-Chceme poslouchat rádio.
00:43:13 Pili jste, ne?
00:43:18 Jen aby.
00:43:24 Trochu jsme se napili. Tak se nezlobte, Růženko.
00:43:30 -Vždyť vám tam hoří!
-To nic, dobrou noc.
00:43:36 Moment. No tohle... Ať už jsi venku. Plav!
00:43:45 -Aspoň mi vykejte.
-Vy pojďte se mnou.
00:43:52 Už byste měl mít rozum. Kde si myslíte, že jste?
00:43:59 -Ve špitále. A na Vánoce.
-Nejde míchat léky s alkoholem!
00:44:08 Pan primář vás může dát jinam. Až mu to řeknu, rozloučíme se.
00:44:14 Třeba hned. Dědek je smutný, potřeboval to.
00:44:21 -To není vaše starost.
-Ta holka je taky opuštěná.
00:44:28 Ani Štědrý večer nezná. A vy jí vynadáte!
00:44:34 Vy jí dáváte cigarety, chlast a rady, ať se nedá operovat.
00:44:40 Tak já jdu.
00:44:50 -Co tu děláš?
-Fakt jste kadet. -Teď jdi spát.
00:45:00 Manko, jsi mladá. Měla by sis dát ten žlučník vyoperovat.
00:45:08 -Chcete se mě zbavit?
-Dají ti dřevěnou narkózu.
00:45:14 -Co to je?
-Praští tě paličkou. Pic, šmik!
00:45:23 Nevím, co mám dělat. Povídala, že bude sama na pokoji.
00:45:33 Nikdy jsem nebyl na mladé holky. Věřil bys tomu?
00:45:38 Moc ne.
00:45:42 A kdyby to prozradila, budu mít ve špitále ostudu.
00:45:49 Mám to vzdát, nebo udělat chňap? Poraď mi!
00:45:56 Tobě?
00:46:33 Neumíte zaklepat, pane Prepsl? Co koukáte?
00:46:51 -Tak co, bylo "chňap"?
-Jo, ale s jiným.
00:47:08 Vracel jsem se z práce pozdě. Děti na mě se ženou čekaly.
00:47:15 V Prátru pluly labutě... Jezdily na nich prsaté hraběnky.
00:47:22 Utíkaly mi naproti. Věděly, že jim něco dám. Třeba rohlík.
00:47:31 Jedna Číňanka v Šanghaji byla celá nahá, měla jen střevíčky.
00:47:43 Jednu? Děkuji.
00:47:48 Budete mít svátek, tak jsem vám přinesla tu starou harmoniku.
00:47:57 Díky. Každá stovka dobrá. Ale ať se to nedoví ten můj.
00:48:03 To víš, že ne. Budeš to potřebovat kvůli dítěti.
00:48:11 To byl omyl. Žádné dítě mít nebudu.
00:48:17 Aha. Snad je to tak lepší.
00:48:23 Tak na toho Josefa, dědku.
00:48:31 Jednou potřebovala Aninka boty, tak jsem šel hrát do hospody.
00:48:40 Hrál jsem bez povolení, a proto mě od četníků vyhodili.
00:48:45 Jsi dnes samá sranda, dědku. Oni přijdou, když máš svátek.
00:48:52 -Všechno nejlepší.
-Děkuju. -A žádný rum!
00:48:59 -Ani kapku.
-Kupte mi čokolády pro děti.
00:49:05 Řekněte, že jsem je neměl u sebe, aby se neštítily.
00:49:12 Aninka už sedí ve vlaku, má režijní lístek.
00:49:19 -Co tady chceš?
-Přeju hezký svátek. -Děkuju.
00:49:25 -Vy máte harmoniku?
-Ty si jí neužiješ.
00:49:30 -Co se děje? -Běž za tím svým.
-Vás to ještě drží, to je hlína.
00:49:43 -To jsem ji vypakoval, co?
-Julinka přijede v autě.
00:49:49 Ten její je výčepní, vydělá si. Jen aby pustili ze školy Máničku.
00:49:57 Josefa budou chtít slavit v JZD. Ale on řekne:
00:50:03 -Musím jít, táta má taky svátek.
-To víš, že jim to řekne.
00:50:15 Nechcete si kousnout? Nezlobte se, vždyť o nic nešlo.
00:50:24 -Dělej si, co chceš.
-Chtěla jsem mu sáhnout na biceps.
00:50:32 Je tu na brigádě jako medik. Už mu to končí. Pane kadet...
00:50:39 -Sáhla sis? -Jo.
-Už jsem se lekl, že ne.
00:50:45 -Musíš se nějak bavit. Na!
-Díky.
00:50:51 -Nemáš strach z operace?
-Ani ne.
00:51:00 -Uteču, abych nemusela do domova.
-A jak? Tady jsi na separaci!
00:51:08 -Jak jste utekl vy? Prý senzačně.
-Kdo to říkal? -Všichni.
00:51:18 -Nezkusíme to spolu?
-To pusť z hlavy.
00:51:27 Máte tu gratulaci. Tahle je hezká!
00:51:33 -Je od Máničky.
-Hlavně že nezapomněli.
00:51:41 Josefa asi taky nepustili.
00:51:55 Přijdou za vámi v neděli.
00:52:00 Co bude s muzikou, otecko?
00:52:06 Dnes můžete hrát do devíti. Nebuďte smutný, to se stává.
00:52:14 Vykašli se na ně! Potřebují tě oni, ne ty je.
00:52:21 Chce to trochu muziky. Spusť, už kvůli mně.
00:52:28 Přilezla ke křížku, už jsme se usmířili. Tak hraj!
00:52:39 -To jsi ty, Ivánku? Jsi hodný.
-Přijel jsem na kole.
00:52:47 Potřebuju... Vrátím ti to. Doma nesmějí nic vědět.
00:52:56 -Nebolí tě nohy?
-Ani ne. Musím končit.
00:53:02 -Potřebuju to dost nutně.
-Počkej Ivánku dole.
00:53:10 -Pošlu ti 50 korun.
-Potřebuju 3 500 na mopeda.
00:53:18 -To nejde, i ostatní potřebují.
-Správně. Ty sám potřebuješ.
00:53:26 -Nic by mi nezůstalo.
-Ahoj. -Co maminka?
00:53:31 -To byl ten Julinčin?
-Měls pravdu s těma dětma.
00:53:41 -Nerozveselíme ho trochu?
-A jak?
00:53:47 Přišla byste vy, dezinfektor, Katka...
00:53:53 -Tak já to svolám.
-Nepozveme taky tu od vedle?
00:54:01 -Na to jste kadet. Víno nebude?
-Proč ne? -Chlapi mizerní...
00:54:09 -Asi ji adoptuju.
-Vy jste ten pravý!
00:54:14 Ty jsi fajnovej, ty jsi hezkej, na mě se nezlob, já neumím lhát.
00:54:22 Ty jsi fajnovej, jedinečnej, jak tě vidím, tak se musím smát.
00:54:29 -Ať se máme jednou dobře!
-Správně, tetičko. -Jen jednu!
00:54:38 -Na zdraví! -Vyprávějte...
-Něco ze života. -O lásce.
00:54:45 -Na to jste byl kadet.
-Byl? -Povídejte o Marušce.
00:54:54 Maruš...
00:54:59 Jednou vlezu na poli do mandele a spím jako dřevo.
00:55:06 V noci se za bouřky vzbudím a přede mnou někdo stojí.
00:55:14 Maruš... Při každém blýsknutí se ke mně přimáčkla.
00:55:23 Blýskalo se pořád. Tak hezkou bouřku jsem nezažil.
00:55:29 Ráno nás sebral četník. Objala mě, nemohl ji odtrhnout.
00:55:36 Povídala, že se radši zabije.
00:55:41 Pak mi dala dvacku a řekla:
00:55:47 "Přijď si pro mě." Četníkovi vyhrkly slzy
00:55:56 a koukal do polí.
00:56:01 -Co bylo dál?
-Už nic. -To bylo smutné.
00:56:08 -Proč jste už za ní nepřišel?
-Jste sprosťák! Styďte se!
00:56:15 Neblbni!
00:56:21 Jsme tři na tři, kluci, jdeme na to!
00:56:34 Smím prosit?
00:56:40 -Sluší vám to. A válíte!
-Kdybyste nekecal.
00:56:46 -Smím prosit?
-Prosím. -Ale...
00:56:51 Já se vám divím, pane Prepsl. Vy snad slečno uděláte i striptýz.
00:56:58 Klidně.
00:57:03 -Jdeš dolů! -Zakažte jí to!
-Nechte ji. -Trocha sexu neškodí.
00:57:10 Samozřejmě.
00:57:29 -Nedělejte to.
-Nerušit...
00:57:40 -Slečno!
-No tak!
00:57:55 -Hned se oblíkni, nestydo!
-Pěkná legrace!
00:58:02 -Končíme. -Správně!
-Rozdej tu čokoládu. -Ani nápad!
00:58:08 -Schovejte ji pro děti.
-Vemte si. I vy, Katko.
00:58:14 -A slečna taky.
-Takovou oslavu jste nezažil, co?
00:58:21 Oslavil jsi svátek jako cikánský baron.
00:58:35 -A máte po parťačce.
-Jak to?
00:58:40 -Za pár dní jde domů.
-Na izolaci už nepřijde?
00:58:48 -Možná na testy.
-Tak děkuju.
00:58:56 -Na zdraví, jen se nestyďte.
-Co byste chtěl?
00:59:02 -Chci vám už dlouho něco říct.
-O co jde?
00:59:07 O jednoho osamělého chlapa.
00:59:17 Má čtyři děti, ale je sám. Teda má úspory a penzi.
00:59:23 -Myslíte pana Bartůňka.
-Dětičky ho chtějí oškubat.
00:59:30 Kdyby měl hodnou ženskou, dostane se odsud.
00:59:37 Ona na tom taky neprodělá, dědek nějaké peníze má.
00:59:43 A moc rámusu nenadělá. Vemte si ho k sobě, Katko.
00:59:51 -Tak co?
-Když on je takovej smutnej.
01:00:00 -Už se dítě narodilo?
-Jaké dítě? -Nedělej blbýho.
01:00:07 Oplať to Julince.
01:00:11 Až přijde, ty tu nebudeš. Budeš žít s paní,
01:00:18 co se vyzná v bacilech a postará se o tebe. Nespi!
01:00:26 Já ženskou nechci.
01:00:31 Jste na bacily expert!
01:00:36 Vidíte v nich příšerky: pavoučí nohy, vypoulené oči,
01:00:43 -rosolovité tělo a sosák, že?
-Fuj!
01:00:49 Mikroby a člověk jsou jen dvě extrémní formy jedné živé hmoty.
01:00:58 -Jsou si podobní?
-Nemůžou bez sebe žít.
01:01:04 Bacil potřebuje lidské tělo a člověk některé bacily.
01:01:11 Moment.
01:01:15 -Vyberte nějaké šaty.
-Proč? -Na náš výlet.
01:01:21 -A nedělejte hloupého.
-Ty se teda cítíš! -Honem!
01:01:29 Ano, píšu si...
01:01:36 Nemáte na obrázku můj bývalý bacil?
01:01:42 -Ne, ale nakreslím vám ho. -Fakt?
-Prosím, dámo. -Jste světovej.
01:01:51 -Tam nesmíte.
-Jenom zavolám tátovi.
01:02:03 -To jsi ty, Pepo?
-Bacha dědku, chce tě obrat.
01:02:10 Ne, nezapomněl jsem na vás. Ale stavět barák dá práci.
01:02:18 Jeden pokoj bude pro vás. I žena to říká.
01:02:25 Jasně že nemáme peníze. Ano, čtyři tisíce by stačily.
01:02:33 -Okradou tě.
-To víš že ano. Řeknu sestře.
01:02:40 -Střecha nad hlavou musí být.
-Stejně se na tebe vykašlou.
01:02:48 Silnice šedivá, co vede do polí, jsme na ní my dva a topoly.
01:02:58 Silnice mám rád. Člověk je zvědavý, kam dojde.
01:03:04 -Prý je to pořád stejné.
-Na nádraží tě můžou sebrat.
01:03:12 Pořádný vandrák má toulání v krvi.
01:03:19 -Teď jezdí moc aut.
-Náhodou správný stop je prima.
01:03:42 To je dobrota! Dejte pokoj s dezinfekcí!
01:03:49 -Už nechci nikoho nakazit.
-Na co koukáte?
01:03:55 Bývala zde lávka. Ženské tady máchaly prádlo.
01:04:01 -I Maruš?
-Taky. -Poznala by vás?
01:04:07 -Je v Pánu.
-Jak to víte? -Vrátil jsem se.
01:04:15 -Stalo se to po našem rozchodu.
-Co?
01:04:21 Uplavalo jí prádlo a ona skočila za ním.
01:04:28 -Neuměla plavat, chudák.
-Co když to udělala schválně?
01:04:38 -Vy jste ji zabil!
-Bylo to neštěstí, vážně.
01:04:44 -A neječ, už to ani není pravda.
-Nikdy nebyla!
01:04:50 -Netopila se z lásky!
-Co blbneš?
01:04:56 Vrátil ses, a ona měla jiného! Proč by se topila kvůli tobě!
01:05:03 Vy mužští jste hnusní!
01:05:09 Že jste si to vymyslel, pane Prepsl?
01:05:19 Tak už neblázni. Jo, vymyslel jsem si to.
01:05:31 -Holas!
-Kde se tu bereš?
01:05:38 -Náhodou. Pořád jezdíš?
-Jen z milosti.
01:05:45 -Zůstaneš na noc?
-Nejsem tady sám.
01:05:53 -Tebe to ještě nepustilo?
-Proč by mělo? Můžeme přespat?
01:06:00 -Nevím, co stará.
-Přespíme na seně. -Donesu deky.
01:06:08 -Pěkně vítám. Já jsem Holas.
-Ten je pěkný!
01:06:19 -Snad se tu nějak srovnáte.
-Nezměnil ses. Co Hromadník?
01:06:26 Čepuje pivo, zajdeme za ním. Tak dobrou noc.
01:06:35 -Jak na vás mrkal, co?
-To se ti jen zdálo.
01:06:41 -Byl jste kanec, viďte?
-Máš moc řečí.
01:06:48 -Vážně nechcete?
-Co? -Udělat si blaho.
01:06:55 -Blaho? To jsem ještě neslyšel.
-To říká náš vrátný. Je blbej.
01:07:09 -Už zavři klapačku.
-Nejste jako náš vrátný. -Spi!
01:07:17 -Co je?
-Jsme na seně jako vy a Maruš.
01:07:22 -Říkalas, že jsem si to vymyslel.
-Vadí mi, když se holce ubližuje.
01:07:31 -Jak jste to tehdy říkal?
-Co? -Když jste ji balil.
01:07:38 Nic. Podívali jsme se do okýnek a bylo to jasné.
01:07:44 -Jakých okýnek?
-Do očí. Tam vidíš všechno.
01:07:55 -Zpívá se o tom i v písničkách.
-V které?
01:08:04 Co to máš má milá, co to máš za oči,
01:08:11 když se do nich dívám, hlava se mi točí.
01:08:19 Vlasy měla nádherné, jemné jak v tůni pod splavem.
01:08:28 Praskaly, jako když hladíš kočku.
01:08:34 -Co je ti?
-Nic. -Co bulíš?
01:08:39 -Mně nikdo nic takového neřekl.
-Ještě to uslyšíš tisíckrát.
01:08:50 Říkal jste, že mám oči jako Maruš.
01:08:56 -Trošku.
-Nechcete to se mnou zkusit?
01:09:05 -Dneska není tenkrát.
-Proč nejste trochu mladší?
01:09:14 Proč nejsi trochu starší...
01:09:31 Manko!
01:09:36 Tu dvacku od Maruš si od vás půjčuju.
01:09:51 Tak jsme dojezdili, kamaráde.
01:10:02 Vykartáčuju tě.
01:10:14 -Kde je?
-Utekla. Nemá mámu.
01:10:20 Člověku bez domova něco chybí. Půjčíš mi prachy? Šlohla mi je.
01:10:29 -To tě ten výlet přišel draho.
-Člověk se pořád učí.
01:10:39 Porušil jste povinnosti pacienta. O tu slečnu nejde...
01:10:47 Už je asi v děcáku. Ale vy jste ohrozil jiné.
01:10:54 A už podruhé. Zklamal jste mou důvěru.
01:11:00 Dával jsem pozor. Vidíte? Záchodová hygiena, jak má být.
01:11:09 Budete mít zostřený režim, žádné procházky.
01:11:20 -Ten dědek je snovej.
-Asi v životě zkusil jako pes.
01:11:29 A teď na stáří ho zavřem do špitálu.
01:11:36 A pak ho mám trestat!
01:11:40 Nezničils je, ale ty šaty za madam zaplatíš z penze.
01:11:47 Pošlou ti je z děcáku.
01:11:52 Zakázali mi za tebou chodit. Co ty na to?
01:12:00 Komu není rady, tomu není pomoci.
01:12:08 Jaký máš na ty ženské recept?
01:12:15 Víš, že nevím?
01:12:19 Dobrý den, paní Katko! Vy se mnou nemluvíte?
01:12:26 O čem? O tom vašem výletu?
01:12:32 To kukátko nehledejte. Vzala jsem si ho domů.
01:12:41 Ahoj, dědku! Stýskalo se ti po mně?
01:12:48 Ty se na mě taky zlobíš?
01:12:54 -Co je?
-Nic.
01:12:58 Některé mikroby se staly rezistentní.
01:13:04 Ohrožují pacienty i personál.
01:13:09 Dřív byla infekce v nemocnici neřešitelným problémem.
01:13:16 Dnes sice máme antibiotika, ale také rezistentní stafylokoky.
01:13:23 -Ze všeho dělají problémy.
-Blbečku, umřely na ně tři děti.
01:13:32 -Je něco nového na izolaci?
-Kadet, teda Prepsl, nezlobí.
01:13:41 -Ale otecko najednou porušuje řád.
-Najednou?
01:13:48 Těšil se, že bude bydlet u syna, ale syn ho vyšplouchl.
01:13:54 Nejlepší kamna jsou Petry. Nezaberou ve světnici místo.
01:14:02 Jaká kamna? Jaká světnice? Co si to namlouváš?
01:14:10 Josefova žena řekla, že tě tam nechce ani za nic!
01:14:21 Nesmíš si to tak brát.
01:14:27 -Koukají na nás jako v ZOO.
-Tohle je smutný případ.
01:14:34 Je apatický. Má silný vztah k rodině, a ta mu teď chybí.
01:14:44 Když vezmou kudličku, bacily z tebe vyletí jako pšouk.
01:14:54 Pak tě děti musí do bytu vzít. Co ty na to?
01:15:04 Řekni si o operaci primáři. Já vím, bojíš se. Já taky.
01:15:12 -Nebál jsem se jít ani pod zem.
-Co blbneš?
01:15:19 -Teda kopat uhlí načerno.
-Aha. -Jednou nás to zavalilo.
01:15:25 Mě a Mrázka, byl tehdy hlad.
01:15:31 Mrázek řekl, že kopat nebude, i kdyby měl chcípnout. A umřel.
01:15:38 Myslíš na samé hovadiny. A co ty? Šel jsi zase pod zem?
01:15:44 -Jinak to nešlo.
-Fakt se nebojíš.
01:15:49 Pozor, vizita!
01:15:56 -Všechno v pořádku?
-Prosil bych...
01:16:02 -Copak?
-Tu operaci.
01:16:08 -To má od vás, pane Prepsl?
-Ano.
01:16:14 -Tak příští měsíc.
-Já bych prosil hned.
01:16:20 -Vyplázněte jazyk. -Nechte toho.
-Nejdřív vás musíme vyšetřit.
01:16:27 Chce to přípravu. Stejně jste borec, otecko.
01:16:35 Otec je bez vás smutný. Proto se jeho stav zhoršil.
01:16:42 Jediným řešením je podle mě operace.
01:16:48 Předtím ho vyšetříme, pokud budete s operací souhlasit.
01:16:58 -Tomu nerozumím.
-Operace otci pomůže. On ji chce.
01:17:05 -Jak to?
-Asi chce odtud. -Šel by domů?
01:17:10 -Bude-li zdráv.
-Tak to ne! Co když to nevyjde?
01:17:17 -Nechci si vyčítat jeho smrt.
-Neporadíte se s ostatními? -Ne.
01:17:25 -Za celou rodinu říkám ne.
-Váš otec může na operaci trvat.
01:17:32 -Doufám, že s ním můžu mluvit.
-Chcete zavolat odtud? -Ne.
01:17:40 Chcete být pokusný králík? Nic vám tu nechybí, tak co?
01:17:48 Máme jen ty dva pokoje... To se ví, že zatím.
01:17:54 Operaci vám zakazuju. Jménem rodiny! Mohl byste umřít.
01:18:02 -Jste tam?
-Ano.
01:18:07 Už vám není dvacet! Řekněte něco! Slyšíte?
01:18:16 Slyšíte?
01:18:26 Děkuju.
01:18:30 Ahoj.
01:18:41 ZVONEK
01:18:44 Máš tu telefon. Děti přišly.
01:18:50 Jo, hned. Přidržím ti to u ucha.
01:19:01 On teď nemůže. Vy jste syn, viďte?
01:19:08 Přijďte všichni k plotu. Ale hned!
01:19:18 Prevíti, vyžírkové, kurvy!
01:19:24 Teď jste tu všichni, když ho máte z krku!
01:19:30 To vy patříte na izolaci! Vaše bacily jsou horší! Poserové!
01:19:39 Dále!
01:19:43 -Jdu kvůli dědkovi.
-Stalo se něco? -Ne, nic.
01:19:50 Ten dobrák si usmyslel umřít, a já mu to chci překazit.
01:19:56 To z něj ždímaly prachy všechny ty hodné dětičky?
01:20:04 Všechny. Až na tu učitelku.
01:20:10 Tak vida, Mánička.
01:20:15 -Dobrý den. Jsme z nemocnice.
-Něco s tatínkem? Pojďte dál.
01:20:22 -Jo.
-Zhoršilo se to? -Totiž...
01:20:28 -Skoro umírá!
-Ne! Tady pan doktor...
01:20:36 -Ležím s vaším tátou na pokoji.
-Vy jste... -Ten co vám vynadal,
01:20:43 -když jste mu zakázali operaci.
-Zakázali?
01:20:50 Jo, váš bratr. Tatínek věřil, že si ho někdo vezme domů.
01:20:57 Chtěl se zbavit bacilů, abyste se nebáli nákazy.
01:21:06 -Já o té operaci nic nevím.
-Stačí souhlas jednoho z vás.
01:21:13 -Proč jste přišel právě k nám?
-Váš tatínek dělal dojnou krávu.
01:21:24 Jen vaše paní nic nechtěla. Tak si myslím, paní učitelko,
01:21:31 že ho snad máte opravdu ráda.
01:21:48 -Jak si to zasloužím?
-To máte za pana Bartůňka.
01:21:54 Pomohl jste mu, takže nejste tak špatný.
01:22:00 S těmi dětmi měl pravdu. Aspoň jedno se mu vyvedlo.
01:22:07 -Na tom výletě mě něco napadlo.
-Asi samé pěkné věci.
01:22:13 Chtěl jsem vám něco říct, jenže jste pořád nabroušená!
01:22:20 Katko, my dva k sobě pasujeme, ne?
01:22:27 -Namlouval jste mi pana Bartůňka!
-Jsem vůl. Člověk nemá být sám.
01:22:34 -Katko, dáme se dohromady?
-Že vás huba nebolí.
01:22:41 Co si tak ještě trošičku povyskočit?
01:22:49 Pořád jste ještě štramanda!
01:22:56 Pozor!
01:23:25 -Pane primáři, pan Prepsl už zase zdrhnul! -Ne?
01:23:30 PÍSKÁ SI
01:23:47 Skryté titulky Pavlína Kubíková
01:23:53 Tvůrčí skupina Václava Lukse
01:24:00 © Česká televize 1998
00:00:10 Česká televize uvádí
00:02:06 Máme zde další případy břišního tyfu.
00:02:12 Už dvanáct do týdne. Jeden chlapec zemřel.
00:02:18 Nechci vás strašit, ten případ byl komplikovaný.
00:02:25 -Ale snažte se.
-Vždyť my se snažíme.
00:02:30 -Co východní Čechy?
-61 nemocných. -Musí to blikat?
00:02:35 -Nemůže to jen svítit?
-Stimuluje to. -Spíš rozčiluje.
00:02:41 -Máme výpovědi postižených?
-Ještě ne. -Nákaza je všude.
00:02:49 -Blbnou ti Pardubice, Edisone.
-Tak je vyměníme. -Fušeři!
00:02:57 Postižených je 560, ale nemoc už držíme v hrsti.
00:03:06 Jazyk bývá suchý, hnědě povleklý, po týdnu se stav zhorší.
00:03:13 Víme o tom všechno. Nejde o mor, není středověk.
00:03:19 Pacient mluví z cesty, utíká z postele, ale to nic.
00:03:26 Inkubační doba je 14 dní. A teď k úmrtí toho hocha. Prosím.
00:03:34 Měl 12 let, byl oslabený, protože prodělal zápal plic.
00:03:41 -Dělali jsme, co jsme mohli.
-Původcem je odolný mikrob.
00:03:47 V studniční vodě se udrží týdny, nezničí ho ani mráz.
00:03:54 Jenže my jsme ho zjistili. Známe zdroj nákazy.
00:04:03 Všichni napadení jsou motoristé,
00:04:09 kteří navštívili albrechtický okruh.
00:04:15 Vyšetřovací komise je na místě. Epidemie už není záhadou.
00:04:23 Zákaz pít dávno zmizel. Stejně se nikdo nenakazil.
00:04:32 Neonemocněli ani ti, co při závodech pili jako první.
00:04:37 -Nakazili se až ti další.
-Na lapiduchy nesmíš moc dát.
00:04:45 Chtějí tě dostat do pazourů.
00:04:51 -Kdo by vám vyndal slepé střevo?
-Umějí jen něco ufiknout.
00:04:57 Bylo tu 8 000 lidí. Vodu jim nosily i sestry Červeného kříže.
00:05:04 -Třeba do studně prosakuje potok.
-Zdravý člověk nic nechytí.
00:05:10 Nemoc je stav duše, jak říkal náš doktor na vojně.
00:05:20 Tam vyzkoumají leda hovno.
00:05:26 Když jsem měl za války průjem, vypil jsem flašku žitné.
00:05:32 Jenže teď dělají se vším vědu.
00:05:39 -Pane Prepsl, jedou pro nás!
-Ve špitálu jsou hezké sestřičky.
00:05:48 V Terstu jsem chtěl jet načerno lodí do Ameriky, ale chytli mě.
00:05:57 Na strážnici byla štramanda, uměla to očima a tím druhým taky.
00:06:05 Když jsem u ní přespal, řekla: "Není to lepší než celá Amerika?"
00:06:13 Pak vstala a udělala mi španělské ptáčky s rýží.
00:06:20 Pan Prepsl k panu primáři! Nesmíte přece z pokojů!
00:06:27 -Ptáčky bych si dal!
-A já tu štramandu.
00:06:32 Jak jste stihl projet tolik zemí?
00:06:38 Poprvé jsem vyrazil v šestnácti. Bylo krásné ráno.
00:06:48 Narazil jsem na cikány, táhli jako ptáci na jih. Krása!
00:06:55 Večer pekli drůbež v popelu, nikdy jsem nic lepšího nejedl.
00:07:04 Byl jste asi poslední vandrovník. Jenže co teď? Máte příbuzné?
00:07:11 Nemám. Proč?
00:07:16 -Budete tu muset zůstat.
-Nakazil byste okolí.
00:07:24 Rodinu, u které jste žil, jsme pustili, ale vás nemůžeme.
00:07:30 -Ty bacily přenášíte vy.
-Takže jednu doživotní postel!
00:07:38 -Jak doživotní?
-To se jen tak říká.
00:07:45 Hygiena mě nezajímá. Jdu domů.
00:07:47 -Počkat! -Krmím v družstvu slepice.
-Pan Salc vás na byt vzít nesmí.
00:07:55 Vaše nákaza je nebezpečná. Tady v izolaci nikomu neublížíte.
00:08:04 To bych nemohl ani na pivo?
00:08:12 Izolace je přece pro nebezpečné blázny.
00:08:18 -Pánové, jako bych tu nebyl.
-Pane Prepsl!
00:08:24 -Chyťte ho!
-Neblbněte, kamarádi!
00:08:29 Co jančíte? Pusťte ho.
00:08:35 -V životě jsem nebyl nemocný.
-Budeme vás léčit.
00:08:43 Nemusí to být doživotně. Sestra vás odvede na pokoj.
00:08:50 A žádné hlouposti! Nakazil jste přes 500 lidí.
00:09:03 -Nepůjdeme se převléknout?
-Nemám zájem.
00:09:08 Nemáte cigaretku?
00:09:13 -Neříkají vám Maruš?
-Ne, Manka. Kdo je ta Maruš?
00:09:24 To je stará historie. A dlouhé vyprávění.
00:09:31 -Nejdete na ambulanci?
-Byl jsem tam a to mi stačí.
00:09:41 -To mám umřít hlady?
-Najíte se po příjmu.
00:09:48 -Vám se zde líbí?
-Nemakáte, jídlo vám přinesou...
00:09:55 -Jen s cigaretkama je potíž.
-Je to tady jako v lapáku!
00:10:02 Jdu se nabaštit, mám hlad. Nemáte pro mě ještě jednu?
00:10:15 -Dík. A nashle.
-Copak máme dnes dobrého?
00:10:21 Už nic. Fleky.
00:10:34 Můžu se podívat na tu cimru?
00:10:41 U Holásků v Tržicích byly lepší. Chce to víc uzeného.
00:11:15 Fuj! Tohle snad spalte, pobudu si tady.
00:11:27 Tohle jsem už někde viděl. Senzace! To je z Hamburku.
00:11:40 Dáte si, mistře? Poslední lok na rozloučenou.
00:11:45 Na přivítanou! V domě smutku i nadějí.
00:11:53 -Nechal jsem se tu zavřít.
-A měl jste na vybranou?
00:12:01 Tak vidíte.
00:12:05 -Pomůže prý operace žlučníku.
-Ještě to tak.
00:12:13 Tohle je jako na bál. Jeden jsem zažil v Mangálii.
00:12:20 Před domem zastavil vůz a lokaj žádal někoho, kdo umí čtverylku.
00:12:29 -"Na tu jsem kadet," povídám.
-A byl jste? -Vůbec ne.
00:12:35 Měl jsem se líp obléknout, ale lokaj řekl, že to nevadí.
00:12:42 Představili mě rumunské královně. Pozvala mě dál,
00:12:49 ukázala mi vzácné obrazy
00:12:55 a pak mi řekla, kam schovávají stříbrné lžičky.
00:13:02 Vy umíte vyprávět! Jako Höger pohádky.
00:13:08 -Jaké pohádky?
-Myslím tak živě. Co bylo dál?
00:13:18 Královna se mnou byla spokojená. Ten její byl chroust.
00:13:27 -Ona měla postavu jako bohyně.
-Jakou? -Krásný... hrudník.
00:13:37 -Jste sprosťáci, pánové.
-Vizita! Pane Prepsl, na pokoj!
00:13:47 -Vám se to nelíbilo?
-Jste sekáč. -Bývávalo.
00:13:53 -Co jste říkal o té Maruš?
-Byla asi ve vašem věku.
00:13:59 -Jsem jí podobná?
-Trochu jsi. Můžu ti tykat?
00:14:06 Máš podobné vlasy. Nebo figuru?
00:14:14 -Počkej, vzpomenu si.
-Rád si sáhnete, co? Už jdou.
00:14:24 Jsem jako prašivej. Tuhle pohromu nechápu.
00:14:32 Stejně tak nechápu, že mi kdysi někdo ve tmě nafackoval.
00:14:39 -Salmoléna.
-Salmonella. Má své výhody.
00:14:47 Ležíte v teple, bez starostí, všechno vám přineseme...
00:14:55 Dva prášky v poledne, dva večer, dva kroky na balkon.
00:15:04 -Růženko, dáte to té holce?
-Té z domova mládeže?
00:15:11 Ráno ji pustili.
00:15:17 Salmonelóza hovnóza.
00:15:49 -Vy se nudíte, pane Prepsl, že?
-Strašně, pane primáři.
00:15:56 Otravuje mě pořád koukat na křivou anténu mezi komíny.
00:16:04 Vrabcům jsem už nasypal... Okap je ucpaný, poteče sem.
00:16:10 Víte co? Upravte trávník. Ale za plot nesmíte.
00:16:18 Na tuhle práci jsem kadet.
00:16:23 -Bude to jako ze škatulky.
-Vy víte, proč mě sem pustili.
00:16:31 Vždycky je podezřelé, když jsou na vás lidi hodní.
00:17:09 Zvedněte sklenky, kluci, napijeme se!
00:17:16 Jednou byl císařský hon. Koukám, jak se žene kůň,
00:17:23 na něm dáma s vlajícím závojem, co chce skočit přes příkop.
00:17:32 "Slítneš," říkám si. Taky jo. Spadla tam i s koněm.
00:17:39 Ještě rundu! Nic jí nebylo. Koně jsem vytáhl a ji tam nechal.
00:17:47 -Na její zdraví!
-Jak ti říkají? -Lojza.
00:17:55 -Co je?
-Byla přítulná.
00:18:01 Rozepínám jí patentky a slibuju, že jí udělám hezkou hodinku.
00:18:08 Ptala se, jak to udělám. Povídám: "Nejdřív jako u nás,
00:18:15 pak jako v Turecku a nakonec jako Eskymáci."
00:18:22 Vyklubala se z ní princezna Štěpánka od prince Rudolfa.
00:18:30 To není všechno! Odvezli mě na večeři do zámku.
00:18:36 a ráno mi přistavili extra vlak do Kronštatu.
00:18:42 -Máš prachy?
-Byl tam i splachovací záchod.
00:18:48 -Když jste zatáhli, hrál.
-Máš, dědku, vůbec peníze?
00:18:55 -Ticho!
-Nemá! -Ticho!
00:19:01 Máte mě za vola? Viděl jsem Hamburk a Terst!
00:19:11 -Pojď nahoru!
-Mohl bych vyprávět!
00:19:17 Salmonelóza hovnóza! Mám na triku přes 500 případů!
00:19:26 Odsuzuju vás na smrt!
00:19:37 Všichni půjdete do špitálu! Ty taky! Odsuzuju vás!
00:19:49 Přijeli ze špitálu!
00:19:56 -Jako dítě! Co vás to popadlo?
-Tyfusáci vám chodí po ulici!
00:20:03 -To jste doktoři?
-Někdo to od něj chytne!
00:20:10 -Půjč mi umyvadlo!
-Holky, lavor.
00:20:21 Prosím, pánové. Nezvrhněte to, ať vás nemusím vzít s sebou.
00:20:30 -Zaplaťte!
-Jo...
00:20:37 Nemůžu, jsou v tom bacily.
00:20:43 Myslíte si, pane Kafko, že mě kus drátu může zadržet?
00:20:51 Mávnu křídly, a už mě neuvidíte.
00:20:57 Pane Prepsl!
00:21:01 Léčení bacilonosičů je obtížné a nákladné.
00:21:08 Zkoušíme odstranit žlučník. Antibiotika je nevyléčí.
00:21:18 Bacilonosičem bývají spíš ženy. Pan Prepsl je výjimečný případ.
00:21:26 -Nedělejte si se mnou starosti.
-Bohužel musím.
00:21:32 Blokujete lůžko. Jak si ceníte svobody?
00:21:40 -Přijde na to.
-Dejte si vyndat žlučník.
00:21:47 Nedám, je můj.
00:21:51 Kamarád po operaci umřel. Mrtvý pacient by se jim hodil.
00:22:01 -Nechystají na tebe atentát!
-Mně druhou díru neudělají!
00:22:07 -Ty potvory se kroutí a svíjejí.
-Jaké potvory? - Bacily.
00:22:16 Musíš vědět, co na ně platí. Jestli DDT,
00:22:22 lyzol nebo formaldehyd.
00:22:36 -Dobrý. -Ty je vidíš?
-Zkoumám bacily z celého špitálu.
00:22:46 -Víš, co by se jinak stalo?
-Míň by to smrdělo. -Nevíš.
00:22:54 Kdybych tam nedal chlór, je z tohoto města hřbitov.
00:23:01 Bacily by se dostaly z kanálu do řeky a do vodovodu.
00:23:07 -To mají takovou moc?
-Jo.
00:23:13 Takže ty moje nadělaly pěknou paseku.
00:23:17 S tím bych se moc nevytahoval.
00:23:19 Buď rád, že to o tobě nevědí pacienti.Dostal bys do držky.
00:23:23 Můžu za to, že jsem kadet i na bacily?
00:23:25 Tak proč utíkáš z izolace, ty kadete?
00:23:28 Každý v sobě něco nosí, to není žádná sláva,
00:23:31 někdo roznáší mikroby, jinej blbost.
00:23:34 Těch druhých bohužel přibývá.
00:23:37 U nás jsem se měl vždycky dobře.
00:23:41 Za Císaře pána i za komunistů.
00:23:43 No protože jsi nikomu nepřekážel.
00:23:46 A už do mě nerej, tohle ti nic neříká? Zahrajeme si "Bulku".
00:23:49 Bohužel, jenom Černého Petra.
00:24:01 -Jako slabikáře.
-Cože? -Podmetla jste mě.
00:24:06 -Už se neožením.
-Beztak jste si žádnou nenašel.
00:24:13 -Proč?
-Snad právě kvůli ženským.
00:24:24 Tango...
00:24:30 To chce argentinský štych.
00:24:39 Přestaňte bláznit. Donesla jsem vám štrůdl.
00:24:46 -A tohle, když máte rád dálky.
-Váš manžel měl sladký život.
00:24:56 Vy toho napovídáte! Ale vážně: nechtěl byste pořádnou ženskou?
00:25:07 Kde bych ji vzal?
00:25:13 -Vedu vám parťáka.
-Ve dvou se to lépe táhne.
00:25:19 -Dobrý den. Jsem Josef Bartůněk.
-Moment, dáme sem druhou postel.
00:25:27 Půjčte mu župan, ať nenastydne!
00:25:33 -Ahoj dědo!
-To jsou mé děti. -Pěkné.
00:25:42 U Aninky jsem bydlel.
00:25:46 Nejmladší Mánička je učitelka. Snad se teď vdá.
00:25:52 Na Josefa je spolehnutí.
00:25:58 Julinka s Ivánkem bydlí tady ve městě.
00:26:04 -Ten si tu pobude.
-Pokoj je stejně zablokovaný.
00:26:09 Tohle je vaše postel, otecko.
00:26:15 Ty máš rád děti, viď? Já jsem Prepsl.
00:26:22 -Proč nemluvíš?
-Já jsem tu jen na vyšetření.
00:26:30 To mně říkali taky. Můžeš mi říkat Lojzo.
00:26:36 Neboj se. Naše bacily se snesou. Proto nás dali na jeden pokoj.
00:26:43 Když měla Aninka dítě, dal jsem se vyšetřit, aby se nenakazilo.
00:26:52 Tady si poležíš. Ale ty máš kam jít. Tolik dětí...
00:26:57 -Dáme si? -Bulku?
-Jo. -Sláva!
00:27:06 Malá dává.
00:27:10 Cos dělal dřív? Ukaž ruku.
00:27:17 -Motyka nebo krumpáč, viď?
-Oboje.
00:27:28 -Jak je venku?
-Blázinec jako vždycky.
00:27:33 Někdy by se člověk rád vrátil i do blázince.
00:27:42 Proč já? Tebe měl nejradši. Kde pro něj vezmu místnost?
00:27:48 -S dvouměsíčním dítětem to nejde.
-Komplikuje to ta dezinfekce.
00:28:00 Vyšetření vašeho otce skončilo. Vyšel jsem vám vstříc.
00:28:05 Dal jsem mu i telefon. Ale zůstat tu nemůže. Má vás.
00:28:12 -A co ten druhý dědek?
-Je sám.
00:28:19 -Ke komu chceš?
-Všichni jsou fajn. -Zahrajem si.
00:28:26 -To nestojí za to.
-Hraj. Až tě zavolají, půjdeš.
00:28:35 -Mám jen podnájem.
-Myší díru! Kam by tátu dala?
00:28:41 -Dostane družstevní byt.
-Ještě ho nemá. A pak se vdá.
00:28:47 -Snad tady pan syn...
-Ke mně chodí domů moc lidí!
00:28:53 -Vy úřadujete doma?
-V družstvu. Tomu vy nerozumíte.
00:29:00 Proč jsme tak trestaní?
00:29:05 To přece není trest. Prosím, abyste se nějak dohodli.
00:29:14 -Darda. -Taky.
-Filek. -Platí.
00:29:18 -Tak dvě.
-Fujtajbl!
00:29:25 -Spakujte se, tatínku.
-Julinka! Zůstanu ve městě.
00:29:34 To jsme si moc nezahráli.
00:29:43 -Stál za hovno, ale hrát uměl.
-Plavte do vany, pane Prepsl.
00:29:55 -Však vy si zase zvyknete.
-Co mi zbývá!
00:30:02 Katko, sežeňte mi zase nějakého karbaníka.
00:30:08 -Kdybyste měl děti, máte kam jít.
-Děti... Děti...
00:30:16 Můžu si dát inzerát: Bacilonosič hledá dámu v nejlepších letech,
00:30:23 s třípokojovým bytem a chatou. Značka: Hygiena ve dvou.
00:30:32 -Jedna by nebyla?
-Ty se mi snad zdáš!
00:30:40 -Už jsem tady jako vy.
-Bacilonosička jako ty je terno.
00:30:50 -Chtějí mě taky kuchat.
-Přece nechceš zase do děcáku?
00:30:58 Na žlučník ti nesmějí sáhnout, leda trochu výš.
00:31:04 Jedeš, prevíte!
00:31:06 Pane Prebsl, do vany! A dejte si studenou sprchu!
00:31:12 Vinohradská porodnice, ta je pěkně stavěná,
00:31:20 stavěla ji má panenka zlatejma rukama.
00:31:58 To jsou blbý fóry, dědku potrhlej!
00:32:05 -Bú!
-Tak se nezlob. Vezmi si.
00:32:15 -Roztrhnu vás jako hada!
-Neblbni! Jdeš dolů!
00:32:22 Co blbneš, já jsem se spletl.
00:32:35 Stejně si to vypijete.
00:32:40 Koukej, jak se ti smějou.
00:32:47 -Máte rád děti?
-Na dálku.
00:32:52 -Nablízko mám radši dospělejší.
-Vy se nějak cítíte, pane kadet.
00:33:00 -Radši jako kamarádi, jo?
-Na to moc nevěřím.
00:33:05 Starší chlap nemusí být vyhaslý. Máme zkušenosti.
00:33:12 -Známe triky, milostslečno.
-Jaké například?
00:33:21 -Na to jsi moc mladá.
-Maruš nebyla? -Tu vynech.
00:33:31 Dědek! Můj parťák!
00:33:36 On se vrací? Tak se mi zdá, že mu ty děti nejsou k ničemu.
00:33:44 -Vítám tě, dědku.
-Tak jsem tu zas.
00:33:49 -Vyhořeli?
-Ivánek se neměl kde učit.
00:33:56 -Učit se může v družině, ne?
-Jenže Julinka bude mít dítě.
00:34:03 Na ty tvoje dcery to nějak sedlo.
00:34:10 Co si myslíš? Neřekly mi křivého slova.
00:34:19 Hlavně že jsi tady. Viděls tu kočku? To je žihadlo!
00:34:25 Ale na karty je blbá. Tak jdeme na to.
00:34:31 Na pacientovu psychiku návrat moc blahodárně nepůsobí.
00:34:39 Váš otec potřebuje jistotu. Kdy si ho odvezete?
00:34:45 To nejde. Jedna sestra má dítě, druhá ho čeká, třetí nemá byt.
00:34:51 -Já mluvím o vás.
-Radil jsem se se zdravotníkem.
00:34:58 V družstvu to s nákazou nejde. Táta dřel poctivě 50 let.
00:35:06 Platil si nemocenskou? Platil. A zdravotnictví patří pracujícím.
00:35:18 Tak vidíš, přišli ti všichni.
00:35:24 Budou telefonovat z vrátnice.
00:35:29 To nemuselo být, Máničko. Chodíš ven? Nejsi pořád ve škole?
00:35:36 -Cože? Jsi moc hodná.
-Jo?
00:35:41 Nazdar Pepo. Stavíte?
00:35:48 Jak ti to jde? Dobře? To jsem rád. Mohl jsem pomáhat...
00:36:07 Raf! A jedem!
00:36:16 Děkuju za tu šálu. Ale Anince jste dal tři stovky.
00:36:22 -Potřebovala je, má teď dítě.
-Já nepotřebuju? -Víc nemám.
00:36:29 -Až jindy, tatínku.
-Až jindy, Julinko.
00:36:35 To jsi řekl dobře. Nějaký halíř si musíš nechat.
00:36:43 Jsou to hodné děti. Přišly všechny.
00:36:49 Dárečky...
00:36:56 Dáváš jim taky. Jsou hodné, ale pod stromeček si tě nevzaly.
00:37:02 -Dlouho mě zde nenechají.
-To jsme viděli! Hodná Julinka!
00:37:11 Ty tvé děti se na tebe vykašlou. Sám to musíš cítit.
00:37:18 Už dost! Nedovolím, abyste mé děti očerňoval.
00:37:26 Závidíte mi. Nemáte nikoho.
00:37:32 Kdybych jim řekl, vezmou si mě. Třeba hned!
00:37:51 Třeba hned...
00:37:59 Tak se nezlob. Je fakt, že nemám nikoho.
00:38:05 Ale nekazme si Štědrý večer. Tady jsme na tom stejně, dědku.
00:38:13 Zase dobrý?
00:38:21 Koukej! Vánoční kouzlo. Hop!
00:38:27 Nevykecej to Růženě. Dej si. Neboj, to platím já.
00:38:35 Na všechno se vykašli. Tohle ti udělá dobře.
00:38:44 -Ta hřeje! Všechno nejlepší.
-Co je vlastně nejlepší?
00:38:52 Jednou jsem měl i jeptišku.
00:38:56 ZAKLEPÁNÍ
00:39:00 -Dále!
-Šťastný a veselý. Můžu dál?
00:39:05 -Může, dědku? -Jen pojďte.
-Vyčuchá flašku i přes zeď!
00:39:11 -Vy tu pijete?
-Mladým nenaléváme.
00:39:16 -K Vánocům patří koleda.
-Dostaneš kojeneckou dávku.
00:39:25 Zdravíčko.
00:39:30 Zalez sem, ať neřeknou, že z toho tady děláme hampejz.
00:39:39 Ty hulíš jako komín. Máme to s dámskou společností.
00:39:51 Vánoce, oříšky... Stromeček jsem uřízl v lese.
00:39:58 Když děti spaly, dali jsme pod něj oříšky a jablka.
00:40:04 Na svátky přišly děti od sousedů. Neměly stromek, jejich táta pil.
00:40:15 Jo Vánoce... Někdy bývaly k breku.
00:40:23 ZAKLEPÁNÍ
00:40:25 Okamžik!
00:40:30 -Prosím.
-Nesu kus štrůdlu.
00:40:35 -Panu Prepslovi chutnal.
-To jste hodná. -Děkuju.
00:40:40 -Jak to, že nejste doma?
-Kapra už mám připraveného.
00:40:47 Dcera se odstěhovala, budu sama.
00:40:52 -Zrovna jsme si chtěli lehnout.
-Ani neochutnáte?
00:40:59 Jistě. Ochutnej, dědku. Ale co dáme my vám?
00:41:05 -Nic -Viděla jste vůdcův stan?
-Jako za války?
00:41:13 -Myslíte v biografu?
-Tady. Podívejte se.
00:41:42 -Co tomu říkáte?
-Nedáte pokoj ani dnes.
00:41:50 Tak veselý stromeček! Ať má na co myslet, ne?
00:41:56 -Jste světovej, pane Prepsl.
-Ty o ničem nevíš. Tak na co?
00:42:03 -Na ty moje děti. Ať jsou zdravé.
-Tak na tvoje děti.
00:42:10 -Už jsi měl dost.
-Můžeš si dát dárky zase k sobě.
00:42:16 -Copak chudák táta večeřel?
-Chudák byl tady. Sekýrovalas ho,
00:42:24 aby na nic nesahal kvůli infekci.
00:42:29 Utekl, když jsi řval, že se kvůli němu rozvedeme.
00:42:42 -Konečně ve svém!
-Příští Vánoce táta nebude sám.
00:42:51 -Ty ho sem chceš vzít?
-Jo. -To ti pěkně děkuju.
00:43:01 -Cítím kouř. Proč nespíte?
-Chceme poslouchat rádio.
00:43:13 Pili jste, ne?
00:43:18 Jen aby.
00:43:24 Trochu jsme se napili. Tak se nezlobte, Růženko.
00:43:30 -Vždyť vám tam hoří!
-To nic, dobrou noc.
00:43:36 Moment. No tohle... Ať už jsi venku. Plav!
00:43:45 -Aspoň mi vykejte.
-Vy pojďte se mnou.
00:43:52 Už byste měl mít rozum. Kde si myslíte, že jste?
00:43:59 -Ve špitále. A na Vánoce.
-Nejde míchat léky s alkoholem!
00:44:08 Pan primář vás může dát jinam. Až mu to řeknu, rozloučíme se.
00:44:14 Třeba hned. Dědek je smutný, potřeboval to.
00:44:21 -To není vaše starost.
-Ta holka je taky opuštěná.
00:44:28 Ani Štědrý večer nezná. A vy jí vynadáte!
00:44:34 Vy jí dáváte cigarety, chlast a rady, ať se nedá operovat.
00:44:40 Tak já jdu.
00:44:50 -Co tu děláš?
-Fakt jste kadet. -Teď jdi spát.
00:45:00 Manko, jsi mladá. Měla by sis dát ten žlučník vyoperovat.
00:45:08 -Chcete se mě zbavit?
-Dají ti dřevěnou narkózu.
00:45:14 -Co to je?
-Praští tě paličkou. Pic, šmik!
00:45:23 Nevím, co mám dělat. Povídala, že bude sama na pokoji.
00:45:33 Nikdy jsem nebyl na mladé holky. Věřil bys tomu?
00:45:38 Moc ne.
00:45:42 A kdyby to prozradila, budu mít ve špitále ostudu.
00:45:49 Mám to vzdát, nebo udělat chňap? Poraď mi!
00:45:56 Tobě?
00:46:33 Neumíte zaklepat, pane Prepsl? Co koukáte?
00:46:51 -Tak co, bylo "chňap"?
-Jo, ale s jiným.
00:47:08 Vracel jsem se z práce pozdě. Děti na mě se ženou čekaly.
00:47:15 V Prátru pluly labutě... Jezdily na nich prsaté hraběnky.
00:47:22 Utíkaly mi naproti. Věděly, že jim něco dám. Třeba rohlík.
00:47:31 Jedna Číňanka v Šanghaji byla celá nahá, měla jen střevíčky.
00:47:43 Jednu? Děkuji.
00:47:48 Budete mít svátek, tak jsem vám přinesla tu starou harmoniku.
00:47:57 Díky. Každá stovka dobrá. Ale ať se to nedoví ten můj.
00:48:03 To víš, že ne. Budeš to potřebovat kvůli dítěti.
00:48:11 To byl omyl. Žádné dítě mít nebudu.
00:48:17 Aha. Snad je to tak lepší.
00:48:23 Tak na toho Josefa, dědku.
00:48:31 Jednou potřebovala Aninka boty, tak jsem šel hrát do hospody.
00:48:40 Hrál jsem bez povolení, a proto mě od četníků vyhodili.
00:48:45 Jsi dnes samá sranda, dědku. Oni přijdou, když máš svátek.
00:48:52 -Všechno nejlepší.
-Děkuju. -A žádný rum!
00:48:59 -Ani kapku.
-Kupte mi čokolády pro děti.
00:49:05 Řekněte, že jsem je neměl u sebe, aby se neštítily.
00:49:12 Aninka už sedí ve vlaku, má režijní lístek.
00:49:19 -Co tady chceš?
-Přeju hezký svátek. -Děkuju.
00:49:25 -Vy máte harmoniku?
-Ty si jí neužiješ.
00:49:30 -Co se děje? -Běž za tím svým.
-Vás to ještě drží, to je hlína.
00:49:43 -To jsem ji vypakoval, co?
-Julinka přijede v autě.
00:49:49 Ten její je výčepní, vydělá si. Jen aby pustili ze školy Máničku.
00:49:57 Josefa budou chtít slavit v JZD. Ale on řekne:
00:50:03 -Musím jít, táta má taky svátek.
-To víš, že jim to řekne.
00:50:15 Nechcete si kousnout? Nezlobte se, vždyť o nic nešlo.
00:50:24 -Dělej si, co chceš.
-Chtěla jsem mu sáhnout na biceps.
00:50:32 Je tu na brigádě jako medik. Už mu to končí. Pane kadet...
00:50:39 -Sáhla sis? -Jo.
-Už jsem se lekl, že ne.
00:50:45 -Musíš se nějak bavit. Na!
-Díky.
00:50:51 -Nemáš strach z operace?
-Ani ne.
00:51:00 -Uteču, abych nemusela do domova.
-A jak? Tady jsi na separaci!
00:51:08 -Jak jste utekl vy? Prý senzačně.
-Kdo to říkal? -Všichni.
00:51:18 -Nezkusíme to spolu?
-To pusť z hlavy.
00:51:27 Máte tu gratulaci. Tahle je hezká!
00:51:33 -Je od Máničky.
-Hlavně že nezapomněli.
00:51:41 Josefa asi taky nepustili.
00:51:55 Přijdou za vámi v neděli.
00:52:00 Co bude s muzikou, otecko?
00:52:06 Dnes můžete hrát do devíti. Nebuďte smutný, to se stává.
00:52:14 Vykašli se na ně! Potřebují tě oni, ne ty je.
00:52:21 Chce to trochu muziky. Spusť, už kvůli mně.
00:52:28 Přilezla ke křížku, už jsme se usmířili. Tak hraj!
00:52:39 -To jsi ty, Ivánku? Jsi hodný.
-Přijel jsem na kole.
00:52:47 Potřebuju... Vrátím ti to. Doma nesmějí nic vědět.
00:52:56 -Nebolí tě nohy?
-Ani ne. Musím končit.
00:53:02 -Potřebuju to dost nutně.
-Počkej Ivánku dole.
00:53:10 -Pošlu ti 50 korun.
-Potřebuju 3 500 na mopeda.
00:53:18 -To nejde, i ostatní potřebují.
-Správně. Ty sám potřebuješ.
00:53:26 -Nic by mi nezůstalo.
-Ahoj. -Co maminka?
00:53:31 -To byl ten Julinčin?
-Měls pravdu s těma dětma.
00:53:41 -Nerozveselíme ho trochu?
-A jak?
00:53:47 Přišla byste vy, dezinfektor, Katka...
00:53:53 -Tak já to svolám.
-Nepozveme taky tu od vedle?
00:54:01 -Na to jste kadet. Víno nebude?
-Proč ne? -Chlapi mizerní...
00:54:09 -Asi ji adoptuju.
-Vy jste ten pravý!
00:54:14 Ty jsi fajnovej, ty jsi hezkej, na mě se nezlob, já neumím lhát.
00:54:22 Ty jsi fajnovej, jedinečnej, jak tě vidím, tak se musím smát.
00:54:29 -Ať se máme jednou dobře!
-Správně, tetičko. -Jen jednu!
00:54:38 -Na zdraví! -Vyprávějte...
-Něco ze života. -O lásce.
00:54:45 -Na to jste byl kadet.
-Byl? -Povídejte o Marušce.
00:54:54 Maruš...
00:54:59 Jednou vlezu na poli do mandele a spím jako dřevo.
00:55:06 V noci se za bouřky vzbudím a přede mnou někdo stojí.
00:55:14 Maruš... Při každém blýsknutí se ke mně přimáčkla.
00:55:23 Blýskalo se pořád. Tak hezkou bouřku jsem nezažil.
00:55:29 Ráno nás sebral četník. Objala mě, nemohl ji odtrhnout.
00:55:36 Povídala, že se radši zabije.
00:55:41 Pak mi dala dvacku a řekla:
00:55:47 "Přijď si pro mě." Četníkovi vyhrkly slzy
00:55:56 a koukal do polí.
00:56:01 -Co bylo dál?
-Už nic. -To bylo smutné.
00:56:08 -Proč jste už za ní nepřišel?
-Jste sprosťák! Styďte se!
00:56:15 Neblbni!
00:56:21 Jsme tři na tři, kluci, jdeme na to!
00:56:34 Smím prosit?
00:56:40 -Sluší vám to. A válíte!
-Kdybyste nekecal.
00:56:46 -Smím prosit?
-Prosím. -Ale...
00:56:51 Já se vám divím, pane Prepsl. Vy snad slečno uděláte i striptýz.
00:56:58 Klidně.
00:57:03 -Jdeš dolů! -Zakažte jí to!
-Nechte ji. -Trocha sexu neškodí.
00:57:10 Samozřejmě.
00:57:29 -Nedělejte to.
-Nerušit...
00:57:40 -Slečno!
-No tak!
00:57:55 -Hned se oblíkni, nestydo!
-Pěkná legrace!
00:58:02 -Končíme. -Správně!
-Rozdej tu čokoládu. -Ani nápad!
00:58:08 -Schovejte ji pro děti.
-Vemte si. I vy, Katko.
00:58:14 -A slečna taky.
-Takovou oslavu jste nezažil, co?
00:58:21 Oslavil jsi svátek jako cikánský baron.
00:58:35 -A máte po parťačce.
-Jak to?
00:58:40 -Za pár dní jde domů.
-Na izolaci už nepřijde?
00:58:48 -Možná na testy.
-Tak děkuju.
00:58:56 -Na zdraví, jen se nestyďte.
-Co byste chtěl?
00:59:02 -Chci vám už dlouho něco říct.
-O co jde?
00:59:07 O jednoho osamělého chlapa.
00:59:17 Má čtyři děti, ale je sám. Teda má úspory a penzi.
00:59:23 -Myslíte pana Bartůňka.
-Dětičky ho chtějí oškubat.
00:59:30 Kdyby měl hodnou ženskou, dostane se odsud.
00:59:37 Ona na tom taky neprodělá, dědek nějaké peníze má.
00:59:43 A moc rámusu nenadělá. Vemte si ho k sobě, Katko.
00:59:51 -Tak co?
-Když on je takovej smutnej.
01:00:00 -Už se dítě narodilo?
-Jaké dítě? -Nedělej blbýho.
01:00:07 Oplať to Julince.
01:00:11 Až přijde, ty tu nebudeš. Budeš žít s paní,
01:00:18 co se vyzná v bacilech a postará se o tebe. Nespi!
01:00:26 Já ženskou nechci.
01:00:31 Jste na bacily expert!
01:00:36 Vidíte v nich příšerky: pavoučí nohy, vypoulené oči,
01:00:43 -rosolovité tělo a sosák, že?
-Fuj!
01:00:49 Mikroby a člověk jsou jen dvě extrémní formy jedné živé hmoty.
01:00:58 -Jsou si podobní?
-Nemůžou bez sebe žít.
01:01:04 Bacil potřebuje lidské tělo a člověk některé bacily.
01:01:11 Moment.
01:01:15 -Vyberte nějaké šaty.
-Proč? -Na náš výlet.
01:01:21 -A nedělejte hloupého.
-Ty se teda cítíš! -Honem!
01:01:29 Ano, píšu si...
01:01:36 Nemáte na obrázku můj bývalý bacil?
01:01:42 -Ne, ale nakreslím vám ho. -Fakt?
-Prosím, dámo. -Jste světovej.
01:01:51 -Tam nesmíte.
-Jenom zavolám tátovi.
01:02:03 -To jsi ty, Pepo?
-Bacha dědku, chce tě obrat.
01:02:10 Ne, nezapomněl jsem na vás. Ale stavět barák dá práci.
01:02:18 Jeden pokoj bude pro vás. I žena to říká.
01:02:25 Jasně že nemáme peníze. Ano, čtyři tisíce by stačily.
01:02:33 -Okradou tě.
-To víš že ano. Řeknu sestře.
01:02:40 -Střecha nad hlavou musí být.
-Stejně se na tebe vykašlou.
01:02:48 Silnice šedivá, co vede do polí, jsme na ní my dva a topoly.
01:02:58 Silnice mám rád. Člověk je zvědavý, kam dojde.
01:03:04 -Prý je to pořád stejné.
-Na nádraží tě můžou sebrat.
01:03:12 Pořádný vandrák má toulání v krvi.
01:03:19 -Teď jezdí moc aut.
-Náhodou správný stop je prima.
01:03:42 To je dobrota! Dejte pokoj s dezinfekcí!
01:03:49 -Už nechci nikoho nakazit.
-Na co koukáte?
01:03:55 Bývala zde lávka. Ženské tady máchaly prádlo.
01:04:01 -I Maruš?
-Taky. -Poznala by vás?
01:04:07 -Je v Pánu.
-Jak to víte? -Vrátil jsem se.
01:04:15 -Stalo se to po našem rozchodu.
-Co?
01:04:21 Uplavalo jí prádlo a ona skočila za ním.
01:04:28 -Neuměla plavat, chudák.
-Co když to udělala schválně?
01:04:38 -Vy jste ji zabil!
-Bylo to neštěstí, vážně.
01:04:44 -A neječ, už to ani není pravda.
-Nikdy nebyla!
01:04:50 -Netopila se z lásky!
-Co blbneš?
01:04:56 Vrátil ses, a ona měla jiného! Proč by se topila kvůli tobě!
01:05:03 Vy mužští jste hnusní!
01:05:09 Že jste si to vymyslel, pane Prepsl?
01:05:19 Tak už neblázni. Jo, vymyslel jsem si to.
01:05:31 -Holas!
-Kde se tu bereš?
01:05:38 -Náhodou. Pořád jezdíš?
-Jen z milosti.
01:05:45 -Zůstaneš na noc?
-Nejsem tady sám.
01:05:53 -Tebe to ještě nepustilo?
-Proč by mělo? Můžeme přespat?
01:06:00 -Nevím, co stará.
-Přespíme na seně. -Donesu deky.
01:06:08 -Pěkně vítám. Já jsem Holas.
-Ten je pěkný!
01:06:19 -Snad se tu nějak srovnáte.
-Nezměnil ses. Co Hromadník?
01:06:26 Čepuje pivo, zajdeme za ním. Tak dobrou noc.
01:06:35 -Jak na vás mrkal, co?
-To se ti jen zdálo.
01:06:41 -Byl jste kanec, viďte?
-Máš moc řečí.
01:06:48 -Vážně nechcete?
-Co? -Udělat si blaho.
01:06:55 -Blaho? To jsem ještě neslyšel.
-To říká náš vrátný. Je blbej.
01:07:09 -Už zavři klapačku.
-Nejste jako náš vrátný. -Spi!
01:07:17 -Co je?
-Jsme na seně jako vy a Maruš.
01:07:22 -Říkalas, že jsem si to vymyslel.
-Vadí mi, když se holce ubližuje.
01:07:31 -Jak jste to tehdy říkal?
-Co? -Když jste ji balil.
01:07:38 Nic. Podívali jsme se do okýnek a bylo to jasné.
01:07:44 -Jakých okýnek?
-Do očí. Tam vidíš všechno.
01:07:55 -Zpívá se o tom i v písničkách.
-V které?
01:08:04 Co to máš má milá, co to máš za oči,
01:08:11 když se do nich dívám, hlava se mi točí.
01:08:19 Vlasy měla nádherné, jemné jak v tůni pod splavem.
01:08:28 Praskaly, jako když hladíš kočku.
01:08:34 -Co je ti?
-Nic. -Co bulíš?
01:08:39 -Mně nikdo nic takového neřekl.
-Ještě to uslyšíš tisíckrát.
01:08:50 Říkal jste, že mám oči jako Maruš.
01:08:56 -Trošku.
-Nechcete to se mnou zkusit?
01:09:05 -Dneska není tenkrát.
-Proč nejste trochu mladší?
01:09:14 Proč nejsi trochu starší...
01:09:31 Manko!
01:09:36 Tu dvacku od Maruš si od vás půjčuju.
01:09:51 Tak jsme dojezdili, kamaráde.
01:10:02 Vykartáčuju tě.
01:10:14 -Kde je?
-Utekla. Nemá mámu.
01:10:20 Člověku bez domova něco chybí. Půjčíš mi prachy? Šlohla mi je.
01:10:29 -To tě ten výlet přišel draho.
-Člověk se pořád učí.
01:10:39 Porušil jste povinnosti pacienta. O tu slečnu nejde...
01:10:47 Už je asi v děcáku. Ale vy jste ohrozil jiné.
01:10:54 A už podruhé. Zklamal jste mou důvěru.
01:11:00 Dával jsem pozor. Vidíte? Záchodová hygiena, jak má být.
01:11:09 Budete mít zostřený režim, žádné procházky.
01:11:20 -Ten dědek je snovej.
-Asi v životě zkusil jako pes.
01:11:29 A teď na stáří ho zavřem do špitálu.
01:11:36 A pak ho mám trestat!
01:11:40 Nezničils je, ale ty šaty za madam zaplatíš z penze.
01:11:47 Pošlou ti je z děcáku.
01:11:52 Zakázali mi za tebou chodit. Co ty na to?
01:12:00 Komu není rady, tomu není pomoci.
01:12:08 Jaký máš na ty ženské recept?
01:12:15 Víš, že nevím?
01:12:19 Dobrý den, paní Katko! Vy se mnou nemluvíte?
01:12:26 O čem? O tom vašem výletu?
01:12:32 To kukátko nehledejte. Vzala jsem si ho domů.
01:12:41 Ahoj, dědku! Stýskalo se ti po mně?
01:12:48 Ty se na mě taky zlobíš?
01:12:54 -Co je?
-Nic.
01:12:58 Některé mikroby se staly rezistentní.
01:13:04 Ohrožují pacienty i personál.
01:13:09 Dřív byla infekce v nemocnici neřešitelným problémem.
01:13:16 Dnes sice máme antibiotika, ale také rezistentní stafylokoky.
01:13:23 -Ze všeho dělají problémy.
-Blbečku, umřely na ně tři děti.
01:13:32 -Je něco nového na izolaci?
-Kadet, teda Prepsl, nezlobí.
01:13:41 -Ale otecko najednou porušuje řád.
-Najednou?
01:13:48 Těšil se, že bude bydlet u syna, ale syn ho vyšplouchl.
01:13:54 Nejlepší kamna jsou Petry. Nezaberou ve světnici místo.
01:14:02 Jaká kamna? Jaká světnice? Co si to namlouváš?
01:14:10 Josefova žena řekla, že tě tam nechce ani za nic!
01:14:21 Nesmíš si to tak brát.
01:14:27 -Koukají na nás jako v ZOO.
-Tohle je smutný případ.
01:14:34 Je apatický. Má silný vztah k rodině, a ta mu teď chybí.
01:14:44 Když vezmou kudličku, bacily z tebe vyletí jako pšouk.
01:14:54 Pak tě děti musí do bytu vzít. Co ty na to?
01:15:04 Řekni si o operaci primáři. Já vím, bojíš se. Já taky.
01:15:12 -Nebál jsem se jít ani pod zem.
-Co blbneš?
01:15:19 -Teda kopat uhlí načerno.
-Aha. -Jednou nás to zavalilo.
01:15:25 Mě a Mrázka, byl tehdy hlad.
01:15:31 Mrázek řekl, že kopat nebude, i kdyby měl chcípnout. A umřel.
01:15:38 Myslíš na samé hovadiny. A co ty? Šel jsi zase pod zem?
01:15:44 -Jinak to nešlo.
-Fakt se nebojíš.
01:15:49 Pozor, vizita!
01:15:56 -Všechno v pořádku?
-Prosil bych...
01:16:02 -Copak?
-Tu operaci.
01:16:08 -To má od vás, pane Prepsl?
-Ano.
01:16:14 -Tak příští měsíc.
-Já bych prosil hned.
01:16:20 -Vyplázněte jazyk. -Nechte toho.
-Nejdřív vás musíme vyšetřit.
01:16:27 Chce to přípravu. Stejně jste borec, otecko.
01:16:35 Otec je bez vás smutný. Proto se jeho stav zhoršil.
01:16:42 Jediným řešením je podle mě operace.
01:16:48 Předtím ho vyšetříme, pokud budete s operací souhlasit.
01:16:58 -Tomu nerozumím.
-Operace otci pomůže. On ji chce.
01:17:05 -Jak to?
-Asi chce odtud. -Šel by domů?
01:17:10 -Bude-li zdráv.
-Tak to ne! Co když to nevyjde?
01:17:17 -Nechci si vyčítat jeho smrt.
-Neporadíte se s ostatními? -Ne.
01:17:25 -Za celou rodinu říkám ne.
-Váš otec může na operaci trvat.
01:17:32 -Doufám, že s ním můžu mluvit.
-Chcete zavolat odtud? -Ne.
01:17:40 Chcete být pokusný králík? Nic vám tu nechybí, tak co?
01:17:48 Máme jen ty dva pokoje... To se ví, že zatím.
01:17:54 Operaci vám zakazuju. Jménem rodiny! Mohl byste umřít.
01:18:02 -Jste tam?
-Ano.
01:18:07 Už vám není dvacet! Řekněte něco! Slyšíte?
01:18:16 Slyšíte?
01:18:26 Děkuju.
01:18:30 Ahoj.
01:18:41 ZVONEK
01:18:44 Máš tu telefon. Děti přišly.
01:18:50 Jo, hned. Přidržím ti to u ucha.
01:19:01 On teď nemůže. Vy jste syn, viďte?
01:19:08 Přijďte všichni k plotu. Ale hned!
01:19:18 Prevíti, vyžírkové, kurvy!
01:19:24 Teď jste tu všichni, když ho máte z krku!
01:19:30 To vy patříte na izolaci! Vaše bacily jsou horší! Poserové!
01:19:39 Dále!
01:19:43 -Jdu kvůli dědkovi.
-Stalo se něco? -Ne, nic.
01:19:50 Ten dobrák si usmyslel umřít, a já mu to chci překazit.
01:19:56 To z něj ždímaly prachy všechny ty hodné dětičky?
01:20:04 Všechny. Až na tu učitelku.
01:20:10 Tak vida, Mánička.
01:20:15 -Dobrý den. Jsme z nemocnice.
-Něco s tatínkem? Pojďte dál.
01:20:22 -Jo.
-Zhoršilo se to? -Totiž...
01:20:28 -Skoro umírá!
-Ne! Tady pan doktor...
01:20:36 -Ležím s vaším tátou na pokoji.
-Vy jste... -Ten co vám vynadal,
01:20:43 -když jste mu zakázali operaci.
-Zakázali?
01:20:50 Jo, váš bratr. Tatínek věřil, že si ho někdo vezme domů.
01:20:57 Chtěl se zbavit bacilů, abyste se nebáli nákazy.
01:21:06 -Já o té operaci nic nevím.
-Stačí souhlas jednoho z vás.
01:21:13 -Proč jste přišel právě k nám?
-Váš tatínek dělal dojnou krávu.
01:21:24 Jen vaše paní nic nechtěla. Tak si myslím, paní učitelko,
01:21:31 že ho snad máte opravdu ráda.
01:21:48 -Jak si to zasloužím?
-To máte za pana Bartůňka.
01:21:54 Pomohl jste mu, takže nejste tak špatný.
01:22:00 S těmi dětmi měl pravdu. Aspoň jedno se mu vyvedlo.
01:22:07 -Na tom výletě mě něco napadlo.
-Asi samé pěkné věci.
01:22:13 Chtěl jsem vám něco říct, jenže jste pořád nabroušená!
01:22:20 Katko, my dva k sobě pasujeme, ne?
01:22:27 -Namlouval jste mi pana Bartůňka!
-Jsem vůl. Člověk nemá být sám.
01:22:34 -Katko, dáme se dohromady?
-Že vás huba nebolí.
01:22:41 Co si tak ještě trošičku povyskočit?
01:22:49 Pořád jste ještě štramanda!
01:22:56 Pozor!
01:23:25 -Pane primáři, pan Prepsl už zase zdrhnul! -Ne?
01:23:30 PÍSKÁ SI
01:23:47 Skryté titulky Pavlína Kubíková
01:23:53 Tvůrčí skupina Václava Lukse
01:24:00 © Česká televize 1998
Příběh samorostlého muže, který má prožít zbytek života v nemocniční izolaci. Děj se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič izolován starý Prepsl, světoběžník a tulák bez rodiny, člověk s osobitým pojetím svobody. Zpočátku odmítá přizpůsobit se tvrdým podmínkám izolace a několikrát se pokusí o útěk, ale časem naváže přátelství s dezinfektorem Kafkou, uklízečkou Katkou, mladičkou pacientkou Mankou a se svým spolubydlícím, stejně postiženým dědou Bartůňkem. Vztah k těmto lidem způsobí jeho proměnu.
* 1. 5. 1924
† 12. 3. 2004
Jsou filmy, které rozpláčou, nebo rozesmějí. Karel Kachyňa chtěl točit filmy, které jsou někde mezi tím. Netoužil po tom, aby divák cítil z jeho filmů smutek. Sám měl rád humor, i když na place při natáčení byl velmi přísný. Nesnášel ve štábu větu: „Nejde to.“ Říkal, že kvůli tomu vždycky musel ze sebe „udělat zlýho dědka“.