Byla to jen autonehoda, nebo vražda? Český kriminální film (1979). Hrají: E. Cupák, M. Potocká, L. Geprtová, P. Haničinec, J. Ďurdiak, P. Zedníček, I. Luťanský, K. Heřmánek a další. Scénář V. Šašek a D. Klein. Kamera J. Macháně. Režie Dušan Klein
00:03:41 Druhou jsme našli tamhle. A tam ležela kabelka.
00:03:45 A ona?
00:03:50 -To je aspoň čtyřicet metrů.
-Třicet šest, počítal jsem to.
00:04:05 Podle doktora žila ještě nejméně tři nebo čtyři hodiny.
00:04:10 Asi se chtěla dostat zpátky na silnici, ale ztratila orientaci.
00:04:19 Určitě nemohla řídit sama?
00:04:21 Nemohla. Já měřím 175 cm a sedadlo mám akorát.
00:04:25 Ona měla jen asi 160 cm, takže by nemohla došlápnout na pedály.
00:04:31 A ten řidič, podle vás, jak z toho mohl asi vyváznout?
00:04:38 Hlavní náraz šel vpravo. Při troše štěstí se mu nemuselo stát nic.
00:04:47 Poslouchat. To je přece ten nejlepší způsob, jak něco uslyšet...
00:05:48 (HLAS V TELEFONU) Haló! Kdo volá? No prosím?
00:05:55 -Nebyl tu Michal?
-To nevím. A Lucie zde taky nebyla.
00:06:08 Obnovte čáry!
00:06:54 -Aut!
-To snad není možné!
00:06:58 Já jsem nedával pozor.
00:07:04 Tak to už je trochu moc!
00:07:13 Vy byste teď otevřela?
00:07:16 Jenom nesnese, aby za něj prohrávali rozhodčí.
00:07:20 Má vztek, i když mu náhodou pomůžou.
00:07:23 Chce být spravedlivý a chce to i od těch druhých.
00:07:29 Vás bych chtěl za advokáta. Tak co, máme tu čekat?
00:07:35 Třeba neotevře, dokud mu budou nadávat.
00:07:38 Co se ptáte mě? Vy ho znáte líp!
00:07:43 Tím si nejsem tak jistý.
00:07:47 -Zapomněla sis tam svetr.
-Jarýnku, ty jsi úplný poklad!
00:07:51 -Na shledanou!
-Nebýt tebe, tak chodím brzy nahá!
00:08:02 To auto! Já věděla, že jí ho neměli kupovat. Ale mě nikdo neposlouchá.
00:08:13 Rodiče pracují v cizině, viďte?
00:08:16 Už čtvrtý rok. Myslíte, že přijedou? Nebo zas jen pošlou peníze?
00:08:24 To víte, že přijedou. Měla nějakou známost?
00:08:34 -Ne, nic neříkala.
-A volával jí někdo?
00:08:41 -Michal, ten ji má rád.
-Michal...
00:08:48 Celé jméno si nepamatujete?
00:08:51 Říkal mi to. Je to moc slušný chlapec. Škoda že není starší.
00:09:52 Měla hodně přátel. Byla hezká, veselá.
00:10:01 Asi dva měsíce někoho měla.
00:10:13 Myslím, že byla zamilovaná.
00:10:21 -Nikdy jste ho neviděla?
-Na fotografii.
00:10:29 Tenhle?
00:10:32 Řekněte mi o ní něco.
00:10:35 Někdy mě napadlo, že ta její jistota
00:10:39 a bezstarostnost je jen na povrchu.
00:10:42 Ve skutečnosti byla strašně zranitelná.
00:10:46 A měla taky dost smůlu. Možná proto si vybrala jeho, o tolik staršího.
00:10:54 Nikdy vám o něm nevyprávěla? Byly jste přece přítelkyně.
00:10:59 Myslím, že on pro ni byl něco, nač člověk čeká,
00:11:05 a třeba o tom ani sám neví, dokud ho to nepotká.
00:11:09 Vy asi o těchhle věcech přemýšlíte, že to tak hezky říkáte.
00:11:18 Já bych o ní raději nemluvil.Trenér vám řekne, co budete potřebovat...
00:11:26 -Vy jste ji neměl moc v lásce, co?
-Teď už je to snad jedno, ne?
00:11:31 Neznáte ho náhodou?
00:11:35 Občas ho tady vidím. A prosím vás, Michalovi to řekněte nějak opatrně.
00:11:47 Zavolat jsi ho mohl! Co si přejete?
00:11:51 -Dobrý den.
-Jdete přihlásit dítě? Máme plno.
00:11:54 -Chci mluvit tady s panem Michalem.
-Se mnou?
00:11:59 -Kde jste přišel k tomu úrazu?
-Doma. Proč?
00:12:05 Vy znáte Lucii Rýdlovou, viďte?
00:12:11 -Vy jste příbuzný? Nebo od novin?
-Od bezpečnosti.
00:12:19 Slečna Rýdlová je mrtvá.
00:12:24 Lucie že je mrtvá? Jak to můžete tvrdit?
00:12:42 -Ještě včera jsem s ní mluvil.
-Měla autonehodu. Dnes v noci.
00:12:54 -Znáte ho?
-Koho?
00:12:57 -Kdo je to?
-Co je s ním? Je to můj otec.
00:13:10 Jak jste se o tom dozvěděl?
00:13:18 Volal jsem jí hned po ránu do práce. Tam ale ještě nic nevěděli.
00:13:23 Volal jste jí takhle často?
00:13:25 Ve skutečnosti skoro vůbec ne. Neměla to ráda.
00:13:29 Neměla ráda, když ženské kolem ní poslouchaly každé slovo.
00:13:33 Ale dnes jste jí volal dokonce dvakrát.
00:13:44 Čekal jsem, že zavolá sama. Už včera večer.
00:13:50 -Kdy jste ji viděl naposled?
-Včera odpoledne.
00:13:56 Já jsem překládal a Lucie si četla. Odešla asi v 16 hodin.
00:14:04 -Chtěla ještě zajít na kurty.
-A důvod?
00:14:10 Třeba si chtěla zahrát.
00:14:14 Ale nehrála.
00:14:17 Vždycky řídila sama?
00:14:21 Nejdřív já. Než tomu přišla na chuť.
00:14:29 To je zvláštní. Ona v tu chvíli totiž neřídila.
00:14:49 Tomu druhému se nestalo nic?
00:14:55 Utekl a nechal ji tam umřít.
00:15:01 Jak to, utekl? Copak ona nebyla mrtvá hned?
00:15:08 Nemusela být mrtvá vůbec. Stačilo třeba zvednout telefon.
00:15:16 -Mám tady auto. Nechceš vzít domů?
-Děkuji. Já totiž taky.
00:15:20 Ty máš auto? To už je z tebe takový profík?
00:15:24 Ale ne. Auto je Lucie, nedávno si ho koupila.
00:15:29 Byl jsem jí pro to v servisu. A někdy jí dělám řidiče.
00:15:36 A nemohl to být třeba nějaký stopař?
00:15:40 A to ho nechala jen tak řídit? Kam mohla jet?
00:15:46 Bavilo ji jezdit jen tak, bez cíle.
00:15:49 Dovedla se hned pro cokoli nadchnout.
00:15:53 Zalíbil se jí obrázek nějakého náměstí a jela tam, třeba 100 km.
00:15:59 -A za hodinu byla zase zpátky.
-I v noci?
00:16:21 Ta byla taky její?
00:16:32 Nevím, možná.
00:16:43 Je to pravda, že mohla žít, kdyby se jí ten člověk postaral o pomoc?
00:16:52 Bohužel. Dá se soudit, že příčinou smrti nebyla zranění,
00:16:59 ale traumatický šok. A proti tomu má účinné prostředky každý lékař.
00:17:06 -Třeba si myslel, že je mrtvá.
-A chtěl chránit vlastní kůži?
00:17:13 Možná byl taky pod vlivem nějakého šoku.
00:17:17 Máte pravdu, to mohl. Ale to pořád ještě žila a dalo se něco dělat.
00:17:26 Vy jste se snažil pochopit toho řidiče.
00:17:30 Představa, že jí už nepomůže a sebe zachrání, musela být strašně lákavá.
00:17:36 Vy jste se včera nerozešli právě v nejlepší shodě.
00:17:40 A s Michalem, jak jsem slyšel, to taky nedopadlo nejlíp.
00:17:43 Na tom snad už dnes nezáleží.
00:17:48 Krátce před havárií měla intimní styk.
00:17:52 Dalo by se předpokládat, že to bude s někým blízkým.
00:18:00 Ale mohlo by to být i s někým, koho potkala 5 minut před tím na silnici.
00:18:16 Chcete říct, že jsem to zavinil já? Nebo snad Michal?
00:18:20 Proč myslíte?
00:18:23 Znělo to tak.
00:18:26 V tom případě se omlouvám. Co měl Michal se slečnou Rýdlovou?
00:18:34 -No co, hráli spolu.
-Ale prosím vás...
00:18:40 Jak už jistě víte, jsem dávno rozvedený.
00:18:44 Moje bývalá žena se znovu vdala,
00:18:48 ale dítě nemůže mít jednoho otce doma a druhého na neděli.
00:18:54 Nechtěl jsem Michalovi motat hlavu, a tak jsem raději...
00:18:59 Nakonec se stejně rozvedli, ale pro Michala jsem už zůstal cizí.
00:19:08 Její přátele jste neznal?
00:19:11 Měli jsme takovou dohodu. Co bylo dřív, to nebylo. Bylo jí pětadvacet.
00:20:11 -Davide, kde se tu bereš?
-Přijel jsem si pro tebe.
00:20:20 -Vy jste prý spisovatel?
-Prosím? Ne, jenom překladatel.
00:20:28 Podívej, co jsem si na tebe přivezl. Z toho mi už neutečeš.
00:20:35 Jen jestli to s tou skromností nepřeháníte! Máme od vás něco doma.
00:20:41 Ale to je odborná knížka. A napsali jsme ji dva.
00:20:44 To jako každý půl, jo?
00:20:55 -Chtěla bych vám dát něco přečíst.
-Vy jste něco napsala?
00:21:02 Jo. Nemám vám to přinést domů?
00:21:07 -Ale já si pro tebe vážně přijel.
-Pán zapíská a pejsek přiběhne?
00:21:14 -Já pískám jenom na kočky.
-Tak to nepískáš na tu pravou.
00:21:19 -Kdo to je?
-David, dál nevím, jak se jmenuje.
00:21:24 Pracuje někde v Iránu nebo v Íráku.
00:21:34 Bojím se, že vám nebudu umět pomoct.
00:21:39 To bychom si museli napřed vyzkoušet.
00:21:43 Třeba spolu dáme něco dohromady.
00:21:57 Promiň, nevěděla jsem, že zde bude.
00:22:05 -Ona, nebo on?
-On, můj bývalý.
00:22:16 -Už nic nepotřebujete?
-Ne. A když ano, tak si vás najdu.
00:22:24 O tom nepochybuji. Já vím, že to jinak nejde,
00:22:31 ale až dodnes bylo moje soukromí místem, kam nikdo nesmí.
00:22:38 Nemůžu si zvyknout, že je tu najednou provoz jako na dálnici.
00:22:44 Jeden člověk zavinil smrt druhého člověka a já ho mám najít. Najdu ho.
00:23:11 Maminka ti posílá něco k jídlu. Už bych to tady ani nepoznal.
00:23:20 Vy jste spolu mluvili?
00:23:23 V dřevníku bývaly železné klíny. Bez nich si zničíš ruce.
00:23:29 Maminka se dozvěděla o tom tvém nedohraném zápase až z novin.
00:23:34 A ty mi máš jako domluvit.
00:23:38 Michale, přečti si Stendhala: "Jen hlupák se nechá unést."
00:23:43 Jednou by ti to možná mohlo vadit víc, než si myslíš. Copak je?
00:23:49 Já tady totiž nejsem sám.
00:23:53 Jo ták! Maminka si myslí, že se tady učíš.
00:24:03 -Přijela před chvílí.
-No tak to abych už šel.
00:24:09 Proč? Jen aby ses třeba nelekl.
00:24:17 To je Lucie.
00:24:20 My už jsme se jednou viděli. Při tvém posledním zápase.
00:24:30 -Prý je to dobré proti skleróze.
-To abych začal pomalu trénovat.
00:24:38 Aby nebylo pozdě.
00:24:40 Ale pozor, starším lidem se při tom občas zbortí páteř.
00:24:47 Předem varován, lépe vyzbrojen.
00:24:58 Vážně vám nebudu překážet?
00:25:03 Počkejte, pojedu taky!
00:25:17 Sedni si dopředu.
00:25:23 Sedadlo smrti. Víš, že v některých zemích ho ani nepojišťují?
00:25:30 A nechceš si taky raději sednout dozadu?
00:25:36 Valenta, Valenta... Michal. Jo, ale musíte vědět, v jaké je skupině.
00:25:44 Jeho ročník dnes přednášky nemá.
00:25:47 Ale jděte se podívat dolů, nějaký první ročník tam je.
00:26:01 Netušil jsem, že tam nebude sám.
00:26:04 Omlouvám se, jestli jsem něco zkazil.
00:26:07 -Byla bych odjela i tak.
-Tedy vy a Michal, to nic neznamená?
00:26:13 Copak to musí vždycky něco znamenat?
00:26:17 Michal jenom vypadá, že je dospělý. Ve skutečnosti je pořád ještě dítě.
00:26:24 -Čemu se smějete?
-Kdyby vás tak slyšel!
00:26:28 -Naposled to bylo, než jste přijel.
-Vy nebydlíte v Praze?
00:26:34 Před chvílí jsme jeli kolem. Třeba vás chci unést!
00:26:39 Znáte tu historku o malém Mozartovi?
00:26:45 Jednou v noci ho probudili a chtěli, aby zahrál nějaké slavné návštěvě.
00:26:52 A on řekl, zahraji vám, ale musíte mi říct, že mě máte rádi...
00:26:59 Trochu smutné, nezdá se vám?
00:27:06 Michal taky chce mít v hledišti spřízněnou duši, jak sám říká.
00:27:14 Takže když nemůže jeho matka, chodívám já.
00:27:18 Já vím. Všimla jsem si vás.
00:27:22 -Teď bych měl říct, že já vás taky.
-To nemusíte.
00:27:29 Michal potřebuje vědět, že ho mají lidi rádi.
00:27:33 Nejen Michal.
00:27:36 Moc toho o vás nevím, vlastně nic. Ale asi jste mu moc lásky neposkytl.
00:27:44 Neměl jsem příležitost. Můžete říct, že jsem si ji měl najít. Je to tak.
00:27:54 Dřív to možná bylo naopak, dokud byl malý a potřeboval vás.
00:27:59 Ale teď bych řekla, že je to větší škoda pro vás než pro něho.
00:28:05 Já myslel, že... Tak vy se na něho nezlobíte?
00:28:13 Každou chvíli. Když nechce pochopit věci, které jsou jasné.
00:28:18 Ale nikdy to dlouho nevydržím. A jemu je tak snadné ublížit.
00:28:28 Měl tady být, ale jak vidíte, není. Vy jste jeho otec?
00:28:33 S tou docházkou by měl něco udělat, aby neměl zbytečné problémy.
00:28:44 Co se děje?
00:28:48 To je kolega Zach. Můj bývalý manžel.
00:28:51 Dobrý den.
00:28:53 -Stalo se něco?
-Kde je Michal?
00:28:56 -No asi ve škole, ne?
-Ve škole není, doma taky ne.
00:29:02 Já se z toho kluka zblázním! Nikdy tak nezlobil jako teď.
00:29:06 Chtěl jsi mít hvězdu, tak nenaříkej, že nemáš studenta. Byl v noci doma?
00:29:13 -Asi ano.
-No tak byl, nebo nebyl?
00:29:16 -Ten tón se mi nelíbí, pane Valento.
-Slávku, prosím tě.
00:29:25 Za chvíli za tebou přijedou z kriminálky.
00:29:28 Z kriminálky? Já nevím, nebyla jsem v noci doma. Stalo se mu něco?
00:29:36 -Snad ne, ale...
-Tak proč mluvíš o kriminálce?
00:29:39 Budou se tě na Michala ptát. Kdy jsi ho viděla naposled?
00:29:44 V pátek ráno. Jeli jsme na víkend a vraceli jsme se rovnou do práce.
00:29:52 Snad mám taky právo na vlastní život!
00:29:57 Která druhá máma by se takhle obětovala?
00:29:59 -Možná právě to byla chyba.
-Někdo to udělat musel.
00:30:10 Ať Michal řekne, že mi včera večer volal. V deset. Že chtěl peníze.
00:30:19 -Ještě okamžik. Co se vlastně stalo?
-Michal něco provedl?
00:30:27 Všichni si to myslí.
00:30:32 -Vy mě pronásledujete!
-Jestli to není naopak.
00:30:37 Mně jde spíše o Michala. Měl přijít, a nepřišel.
00:30:43 Dejte mi vědět, až ho najdete.
00:30:46 -Chtěl bych vás požádat o totéž.
-Spolehněte se!
00:30:52 Ano, počkám. Do dalšího stání máte čas. Co se děje, že sis vzpomněl?
00:31:02 To se vždycky musí něco dít?
00:31:06 Nevrč! Tak z čeho tě má tvoje stará kamarádka zase vytáhnout?
00:31:16 Potřeboval bych poradit.
00:31:19 Já jsem vážně pitomá. V první chvíli jsem myslela, že jsi přišel jen tak.
00:31:28 Co se stalo? Povídej!
00:31:33 Představ si dopravní nehodu.
00:31:37 -Ne, děkuji.
-Ty nekouříš?
00:31:40 -Už dva měsíce.
-A jde ti to? -Zatím to šlo.
00:31:45 Mluvil jsi o dopravní nehodě...
00:31:51 Patrně z řidičovy viny. Nejede sám.
00:31:56 Jemu se nestane nic, ale spolujezdec se zraní.
00:32:00 Vypadá, jako by byl mrtvý.
00:32:03 Řidič zpanikaří a uteče.
00:32:07 A kdo to byl?
00:32:10 To nevím.
00:32:13 Pak se to vyšetřovalo a zjistilo se, že ona v tu chvíli nebyla mrtvá,
00:32:22 že zemřela proto, že se jí nepostaral o pomoc.
00:32:26 -Takže to byla žena? Znal jsi ji?
-Tak trochu.
00:32:40 Tak to je paragraf 224,
00:32:42 nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti.
00:32:48 K tomu paragraf 208, neposkytnutí pomoci. Tak to je na roky.
00:33:03 Krásně voníš.
00:33:08 Dobrou noc. Zůstaň tam, buď hodný.
00:33:14 -Co je ti?
-Řeknu ti to, ale až jindy.
00:33:31 -To zas bude jízda!
-Zastav ještě na chvíli!
00:33:45 -Ještě pořád to nesmím vědět?
-Možná bys to raději neměl chtít.
00:33:51 -To je to tak strašné?
-Strašné ne. Jenom hloupé. A trapné.
00:34:03 Tak kdo to je?
00:34:08 Michal.
00:34:12 Co? Michal?
00:34:20 Jako by tohle nebylo první, na co jsem se ptal.
00:34:24 Jenže tyhle věci se neříkají snadno. Chtěla jsem ti to říct hned.
00:34:30 Ale nemohla jsem vědět... A pak už to bylo stále těžší.
00:34:35 Prosím tě, mlč, mlč!
00:34:43 Jsou to asi tři měsíce. V Ostravě jsme vyhráli, měli jsme náladu...
00:34:50 Pak za mnou přišel do pokoje. Byla to prostě taková chvíle.
00:34:58 Jenže Michal to vzal všechno strašně vážně.
00:35:02 Žárlí, dělá si nároky.
00:35:04 Chová se jako dítě a nechce si to nechat vysvětlit.
00:35:09 -Takové komplikace nemám zapotřebí!
-To všechno byla jen komplikace?
00:35:13 Kdybys to řekla hned, tak jsme si tohle všechno mohli ušetřit!
00:35:17 Třeba jsem nechtěla!
00:35:20 Tak jsi ze mě raději udělala gaunera a blázna,
00:35:24 co synovi lítá za holkou!
00:36:08 Vyhráli jsme, měli jsme náladu jako opilí.
00:36:16 Věděla jsem, že je do mě zamilovaný. Byla to prostě taková chvíle.
00:36:23 Michal to vzal strašně vážně.
00:36:38 (ZVONÍ ZVONEK)
00:36:57 -Nemohla by ses obléknout?
-Copak? Dřív jsi tak nepospíchal.
00:37:06 -Nevím, proč jsi tak ráda nevkusná.
-Třeba abych si nepřipadala hloupě.
00:37:12 Tak proč jsi sem vůbec chodila?
00:37:16 Proč? Protože jsem pitomá. Protože tě mám ráda...
00:37:28 -Ty jsi někde byl?
-U Milana na chalupě.
00:37:31 Sám? Aha, něco ti nevyšlo. A když jsi mě už tady měl,
00:37:37 tak sis řekl, že na ženskou je nejlepší jiná ženská.
00:37:47 Přece se už nějaký rok známe.
00:38:58 Pořád nic? Ale on se najde. Trenéra jste tam někde neviděl?
00:39:07 Jo, je tam. Víte, kde má správce tu boudu? Něco tam rovná ve skříni.
00:39:20 Valenta.
00:39:25 Moc se omlouvám, trochu jsem se zdržel. Ještě asi 30 stránek.
00:39:33 Nejdříve začátkem příštího týdne. Stačilo by to?
00:39:38 Výborně! V pondělí. Budu se těšit.
00:40:19 Bylo kdesi řečeno, že máme mnoho rozumu a málo srdce.
00:40:27 Možná bychom měli říci, že máme málo rozumu pro věci srdce.
00:40:33 Tím vděčněji mezi sebou vítáme umělce, který ve své tvorbě
00:40:39 věnuje strastem i radostem lásky tolik srdce a tolik rozumu.
00:40:44 Spojit tyto dva protichůdné světy bývá nejednou obtížné.
00:40:54 Neboť, jak připomněl Pascal, srdce má důvody, které rozum nemá.
00:41:02 -Bál jsem se, že nepřijdeš.
-Já zase, že ty nepřijdeš.
00:41:17 Loňský kalendář, jedna všední tvář, blouznivec, či lhář, kdo ví?
00:41:27 Balík zázraků spadl z oblaků,
00:41:31 jenže mu ublížil snad ten volný pád.
00:41:35 Co je na střepy, už se neslepí, ptáčku půlnoční, jen křič.
00:41:43 Týdny proletí, z lásky století
00:41:49 zbyl mi tu na zdi jen klíč. A ty jsi pryč!
00:41:53 To mám tak ráda, to tedy mám tak ráda,
00:42:01 ty kapky deště na římse a chvíli, v které dozvím se...
00:42:14 Řekla jsi mu to?
00:42:17 Všechno. Že to je nedorozumění, že jsem starší a nemá to budoucnost.
00:42:25 -A co on?
-Jako vždycky.
00:42:28 A hlavně bych musela mluvit o tobě. A toho se bojím.
00:42:33 Já totiž nechci, aby si o nás myslel něco špatného.
00:42:37 Mlha za tebou, mlha před tebou, ještě i z mých snů se ztrať.
00:42:46 To jsi celý ty, jako vyšitý, že rušíš mé kruhy dál. Kdo tě zval?
00:42:55 Čtu a nevím co, jím a nevím co, všechno stejnou chuť teď má.
00:43:03 Lampy rozžaté k čaji o páté, a přece všude je tma...
00:43:09 Vím, je to těžké. Ale co kdyby nás někdo spolu viděl nebo mu to řekl?
00:43:19 Já vím. Zase s ním promluvím.
00:43:21 -Musíš!
-Ultimátum?
00:43:28 Možná.
00:44:01 -Co sis to koupil?
-Pokud se nebudeš smát, tak tohle.
00:44:09 Snad se ti nezačaly líbit písničky?
00:44:13 Na stará kolena, chtěl jsi říct? Člověk se neustále vyvíjí.
00:44:25 -A nerozbij jí to!
-Já, nebo někdo jiný.
00:44:33 Doktor Zach? Je doma paní Valentová? Děkuji.
00:44:44 Ahoj. Nevím zatím nic. Napadlo mě, máš doma klíče od chaty?
00:45:25 Tady nic nevyšmíruješ, dědečku!
00:45:29 Třeba je to požárník. Hasič amatér na své pravidelné obchůzce.
00:45:36 Krást jsi, doufám, nepřišel?
00:45:39 Co tady děláte?
00:45:43 Kluci, neblázněte! Slyšíte? Pusťte ho, jste jak malí!
00:45:53 Co tady blbnete, hergot? A kde je to pivo?
00:45:58 Zajímalo by mě, co tady chce!
00:46:07 -Kde je Michal?
-Vy ho znáte?
00:46:12 -Ptám se, kde je Michal!
-Nevíme, půjčil nám klíče.
00:46:18 Promiňte, my jsme mysleli, že...
00:46:25 Nestalo se vám nic?
00:46:38 -To nebylo fér, dva na jednoho.
-Fandila mi tam jedna blondýnka.
00:46:48 Večer jsem to viděla v televizi.
00:46:52 -Co jsi viděla?
-Tu havárii. Kdo řídil auto? Ty?
00:47:03 -Bojím se, že Michal.
-Michal?
00:47:13 Nemůžu pochopit, že by dokázal utéct!
00:47:22 Už ho vyslýchali?
00:47:27 Napadla mě taková šílená věc.
00:47:32 Víš, jak jsem ti vyprávěl o tom malíři, co se zabil v autě.
00:47:40 Všichni říkali, že to byla sebevražda.
00:47:44 Nedávno jsem slyšel o jednom případu,
00:47:48 taky prý to udělal schválně.
00:47:51 Stalo se to na široké rovné silnici.
00:47:57 Najednou sjeli dolů, přímo do stromu.
00:48:03 K tomu by musel mít sakra důvod!
00:48:11 Možná ho měl.
00:48:15 Ale Michalovi se přece nestalo nic? Ty jsi s ním nemluvil?
00:48:19 Hledám ho už od rána. Ale jak ho mám najít, když o něm vím jen to,
00:48:24 že hraje tenis! Něco tam muselo být. Kdybych aspoň věděl pravdu!
00:48:30 Pravdu! Když jsem chtěla vědět, jestli mě máš rád,
00:48:35 myslíš, že jsem chtěla vědět pravdu? Najdi ho a něco pro něho udělej.
00:48:41 A potom si hledej tu svou pravdu!
00:48:47 Jenom jestli se mnou bude chtít mluvit. Nikdy mě neměl moc rád.
00:48:58 A co jsi proti tomu udělal?
00:49:02 Ty to máš všechno moc jednoduché. Otázka, odpověď, hotovo.
00:49:10 Jenže ono je něco mezi tím, víš?
00:49:16 Co nesnáším, to jsou scény, hádky a křik. Stejně to k ničemu nevede.
00:49:21 Někdy mám na sebe vztek, že bych si dala pár facek. Co já na tobě vidím?
00:49:27 Mizerný životní teoretik, který není schopen
00:49:31 pomoci vlastnímu dítěti!
00:49:37 No když mě vidíš takhle...
00:49:42 Prosím tě, snad bys mě nebral vážně!
00:49:49 Jsem unavená. Promiň, raději půjdu.
00:50:07 Lucie!
00:50:13 -Kdybych aspoň věděla...
-Co kdybys věděla?
00:50:16 -Že ti na mně záleží.
-Jestli jsi to dosud nepoznala...
00:50:23 To víš, že ne! Protože na tobě člověk nepozná vůbec nic!
00:50:33 Tak co chceš? Abych před tebou padl na kolena a bil se v prsa?
00:50:37 Prosím tě, nech toho. Myslela jsem, že nikoho nemáš, že jsi měl smůlu...
00:50:46 Ale ty ve skutečnosti chceš být sám.
00:50:52 Najednou ti to vadí?
00:50:56 Dokonce mi to imponovalo!
00:50:59 Po všech těch bláznech, co mluvili o lásce od rána do večera.
00:51:04 A hlavně od večera do rána!
00:51:07 (ZVONÍ ZVONEK)
00:51:17 -Čekal jsem, že budete vypadat hůř.
-Mrzí mě, jestli jsem vás zklamal.
00:51:25 To vám závidím, že můžete ráno spát.
00:51:29 Ale jo, je to prima.
00:51:31 -Potřebovali bychom vás.
-K čemu?
00:51:35 No, jestli je to nutné. Stačilo by před polednem?
00:51:43 Budeme čekat v půl dvanácté. Zde je adresa.
00:51:47 -To všechno jste přečetl?
-Co vás napadá!
00:51:52 Ale drží to docela dobře teplo.
00:51:59 -Co tvoje práce?
-Mám toho, tati, že nevím, co dřív.
00:52:04 -To je dobře.
-Michal tu nebyl?
00:52:07 -Jakpak by ne!
-Někdy nedávno?
00:52:11 Mámo, kdy tady byl naposled Michal? Jak byl takový smutný.
00:52:16 Včera. Napřed zde chtěl spát, ale pak zase spěchal. Měl něco s rukou.
00:52:29 -Neříkal, co se mu stalo?
-Nic. Jen seděl a mlčel.
00:52:38 Nebo možná něco říkal a já zrovna usnul. Beru teď ty prášky...
00:52:46 Ale spím dobře. Zdá se mi o době, kdy jsem byl ještě zdráv.
00:52:55 Včera se mu zdálo, že byl v kovárně.
00:53:00 A proč Michala hledáš tady? Stalo se něco?
00:53:05 Nic, maminko. Jenom jsem se ptal.
00:53:12 Zapal mi. Tyhle ne, na jiné si už zvykat nebudu. A odvez si to víno!
00:56:04 -Už jsi ho mohl několikrát předjet.
-Jak dlouho máš řidičák?
00:56:10 Jak to souvisí s tím, že se ho bojíš předjet?
00:56:25 Tak se hned neurážej! Už jsi jako máma.
00:56:55 -Prosím tě, zpomal, Michale!
-Čeho se bojíš?
00:57:00 -Víš, jak rychlá je smrt?
-Neblbni a zpomal!
00:57:06 Ukázal jsi nám, že to umíš, tak nám nenič nervy!
00:57:15 Počkejte, až budete řídit sama. Pak vám to ani nepřijde.
00:57:19 Proč já si to auto vlastně kupuji? Dobrovolně si za volant nesednu!
00:57:32 Trošku jsem se zajímal o pana Valentu.
00:57:37 Jestli hledáme někoho sobeckého a nezodpovědného,
00:57:43 tak on je v tomto oboru mistr světa.
00:57:46 Proč myslíš?
00:57:49 Chlap, který odejde od rodiny a léta se nestará o svého syna,
00:57:54 nemůže být nic jiného než gauner, od něhož můžeme čekat úplně všechno.
00:58:00 -To je na mě moc kategorické.
-Já vím, co to je!
00:58:03 Kluk, který nepochopí, kdy má u ženské šanci, a vydírá,
00:58:08 to je taky sobec a v jistém smyslu nezodpovědný.
00:58:16 Slečna, která se jen tak vyspí s klukem, a on to pak vezme vážně,
00:58:21 to je taky úplná přebornice v nezodpovědnosti.
00:58:25 A takhle bychom mohli hodnotit každého. Mě, tebe, kohokoli.
00:58:30 -Ale jinak máš, samozřejmě, pravdu.
-Doufám, že vás o ní přesvědčím.
00:58:37 -To všechno bylo její? Co ta knížka? -Snad taky, ne?
00:58:46 Je napsaná anglicky, a ona anglicky neuměla. Michal jezdí za hranice?
00:58:54 Občas. Na nějaké turnaje.
00:58:58 Je nová, vydaná letos. Takže ji musel někdo nedávno přivézt.
00:59:02 -Dovolíte?
-Prosím.
00:59:10 No ovšem, je moje. Přivezli mi ji známí.
00:59:15 Takže záhada se nekonala.
00:59:19 Chtěl jsem jenom vědět, jestli jsi ji u Michala někdy neviděla.
00:59:25 Takhle je to vždycky. Já se strachy div nezblázním a tebe zajímá knížka!
00:59:29 -Co jestli si něco udělá?
-Ale Jarmilo...
00:59:33 Ty ho neznáš! Kdyby ses něco dozvěděl, hned mi zavolej!
00:59:39 Samozřejmě uděláme cokoli.
00:59:44 A hlavně mu nezapomeň říct to s tím telefonem. Že mi volal!
00:59:59 -Ale já si pro tebe vážně přijel!
-Pán zapíská a pejsek přiběhne?
01:00:11 -Já myslel, že ti šlo o školu.
-Ale ne za každou cenu.
01:00:16 Ne, děkuji, nebudu dlouho zdržovat. Není to náhodou vaše?
01:00:22 Kde jste ji našel? Já už všechno obrátil vzhůru nohama.
01:00:27 Dostal jsem ji na bezpečnosti. Našli ji v jejím autě.
01:00:31 V autě?
01:00:37 Ne, tam jsem v životě neseděl.
01:00:46 Ačkoli jednou ano. Přišel jsem se podívat na tenis a Lucie mě odvezla.
01:01:02 -Chtěl jste ještě něco?
-Ne, jenom tohle.
01:01:09 Vědět, že je vaše.
01:01:12 Co to bylo s tou školou?
01:01:16 Chtěla jsem dělat vysokou školu při zaměstnání.
01:01:19 A na to je třeba souhlas podniku.
01:01:22 A souhlas nedali?
01:01:24 Šéf slíbil - za jeden víkend na Máchově jezeře.
01:01:29 Nečekala jsem, že ho David poběží vyzvat na souboj...
01:01:34 Bral to prostě jako obchod. Něco chceš, tak zaplať!
01:01:40 Co si při tom myslíš, není zajímavé. Co prý mi ten dědula může udělat.
01:01:49 Uslyší lupnout knoflíček od podprsenky, a praští to s ním.
01:01:55 Přesně takhle se tenkrát smál David.
01:02:01 Promiň.
01:02:02 Není co. Každý má hranici, za kterou už to nejde.
01:02:07 Ale každý ji má jinde.
01:02:11 Pořád mi to nejde z hlavy...
01:02:15 To nejsi sama.
01:02:17 Představovala jsem si, že se to stalo mně.
01:02:21 Havaruji a ten člověk se zabije. Dostanu strach a uteču.
01:02:25 Na první pohled by to mělo logiku.
01:02:27 To je přesně ta logika, na kterou zemřela.
01:02:30 Počkej, logické by to bylo jen v jednom případě.
01:02:37 Když budu mít naději, že mě s tím mrtvým nikdo nedá dohromady.
01:02:42 Kdyby to byl člověk, s kterým chodím, tak by nemělo smysl utíkat.
01:02:48 Stejně by mě našli. Chápeš, co to znamená?
01:02:56 -Takže by to mohl být někdo cizí?
-Aspoň ne Michal. Je to naděje.
01:03:12 Naděje možná. Ale já chci mít jistotu.
01:03:21 To bylo třetí zvonění. Připravte světla a zvuk. Tma! Hudba! Jedeme!
01:03:48 Ty to ještě nevíš, ale já se možná znovu vdám.
01:03:52 Dobře uděláš. Kdo to bude?
01:03:56 Benkovský, budoucí prokurátor, ale hlavně básník. A snílek.
01:04:05 Možná jsi někde viděl jeho verše.
01:04:08 Já a verše? A jaký je? Rozumíte si?
01:04:14 Myslím, že mě může odškodnit za minulost. Má mě rád.
01:04:22 Vymyslela jsem pro sebe takovou životní filozofii.
01:04:28 Možná se ti bude zdát trochu bezcitná.
01:04:32 Proč? Pokud vím, city teď nejsou v módě. Ale kdekdo filozofuje.
01:04:40 Tak poslouchej! Muži a ženy jsou dva světy žijící v nepřátelství.
01:04:48 Mohou mít společnou jedinou věc, lásku.
01:04:52 Ale i v ní jakoby bylo schované nepřátelství.
01:04:57 Takže láska je vítězstvím toho, kdo miluje méně.
01:05:03 Zatím jsem jenom prohrávala. Ale teď už nebudu!
01:05:08 To je dost krutá filozofie, ne?
01:05:12 -Ty věříš, že je to pravda?
-Co jestli je pravda?
01:05:17 Že nakonec vyhrává ten, kdo miluje míň.
01:05:20 Už asi jo. A nejen v lásce.
01:05:25 Jako bonmot bych to brala. Ale jako životní filozofii nikdy.
01:05:30 Už jako malá jsem měla větší radost z dárku,
01:05:34 který jsem dala, než který jsem dostala.
01:05:37 Jenomže jednoho dne zjistíš, že jsi všechno rozdala. Co potom?
01:05:48 Tak to je Boženka a to je Milan. A tohle je Lucie.
01:05:55 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:05:57 Teď nevím, co mám obdivovat dřív. Novou slečnu, nebo auto?
01:06:04 -Raději auto, ne?
-Ty se zase předvádíš!
01:06:08 Tak raději to auto.
01:06:11 Co když ho zítra nabouráš, zatímco slečnu...
01:06:16 Nějak mi to dnes nejde. Ale ten Wartburg byl ještě dobrý.
01:06:24 Zato ten náš Spartak přijde do technického muzea!
01:06:30 -Prý vymýšlíte aforismy?
-Já?
01:06:34 Řekněte mi nějaký!
01:06:39 Kdo se chce mít jako prase v žitě, musí být svině.
01:06:57 Pěkná holka. A strašně milá. Škoda že není o pár let starší.
01:07:03 Nebo já mladší, co?
01:07:06 To by tu s tebou nebyla. Ale odvahu máš. Na tohle stačit...
01:07:15 -Zatím není na co. Bohudík.
-Ty si zase fandíš!
01:07:23 -Nechceš se na to podívat?
-Ty už překládáš i z francouzštiny?
01:07:32 Ale ne, to jsem myslel pro tebe. Třeba máš chuť zase na něco jiného.
01:07:42 Nám to staré auto úplně stačí.
01:07:48 Víš, že dobrý překlad, to je rok života. A to já si dovolit nemůžu.
01:08:01 -Nedávno jsi jeden překlad dodělal.
-Ale to bylo jen tak, pro radost.
01:08:06 -Česky se tomu říká zadarmo.
-Říkám pro radost.
01:08:10 Někdo si pro zábavu pěstuje růže, no a já si překládám.
01:08:18 -Co to bylo?
-Jeden markýz. Leonora a Klementina.
01:08:25 Markýz de Sade.
01:08:28 Je tam jedna hezká myšlenka:
01:08:32 Člověk by musel být hlupákem, aby dbal své pověsti,
01:08:38 když nás jí zbavují okolnosti.
01:08:43 Co mě vždy těšilo na prvním špatném kroku bylo,
01:08:46 že nutí ke kroku druhému a tím zabezpečuje klid.
01:08:55 -Proč mi to říkáš?
-Třeba to říkám sobě.
01:09:06 Ten Milan, to měl být ten tvůj nejlepší kamarád?
01:09:10 Nejlepší už dávno ne. Snad jediný.
01:09:13 To víš, v mém věku se už člověk tak snadno neskamarádí.
01:09:17 Tím spíš se drží toho, co už jednou má.
01:09:20 -Nelíbí se ti?
-Ne. Myslím, že tě nenávidí.
01:09:29 Mockrát jsem si už přísahal, že sem nepojedu.
01:09:35 Měli jsme se kdysi dost rádi.
01:09:39 Možná mi nemůže odpustit, že se ze mě stal literární nádeník.
01:09:45 Pořád lepší,než dělat vznešenou vědu pro pět lidí od nich z ústavu.
01:09:50 Je přísný, ale pochop to. Bez toho se věda dělat nedá.
01:09:57 Je spíš sobec. Vystěhuje rodinu na chalupu, aby ušetřil za činži.
01:10:02 Boženka po nocích místo spaní šije. A ty se ho ještě zastáváš!
01:10:07 Dřív nám stačilo pár slov a oba jsme věděli víc,
01:10:13 než když mluvíš hodiny.
01:10:19 Celé dny sedím doma zavřený, pochop, že taky někdy někoho potřebuji.
01:10:27 Mně se spíš zdá, že si tu samotu pěstuješ.
01:10:31 A přitom by tě možná leckdo potřeboval. Michal zrovna.
01:10:37 -A já třeba taky.
-Ty?
01:10:43 Nevím, proč se tak divíš.
01:10:46 Potřebuji někoho moudrého, když dělám jednu šílenost za druhou,
01:10:54 a rozumného, aby mě bránil, a pěkného... a bohatého...
01:11:01 Poběž, poběž!
01:11:27 Ty vypadáš!
01:11:30 Ani mi to raději neukazuj!
01:11:35 A nekouřím!
01:11:38 -Řekneš mi to konečně?
-Nechtěj to vědět.
01:11:43 Je to ten z tenisu?
01:11:48 Myslíš Jarýnka? To je sice poklad, ale na jiné věci.
01:11:54 On je taková moje jistota. Až na mě všichni zapomenete, on tu bude.
01:12:03 Ležet ti u nohou...
01:12:09 A stát frontu na limonádu, hledat, co jsem kde zapomněla.
01:12:13 Něco jako rezervista. Tak to mu tedy nezávidím.
01:12:17 Jen se moc nesměj. Taky jsem kdysi za jednou běhával. Jako pejsek.
01:12:23 A pak jsem zjišťoval, že mám stále větší chuť kousnout ji do lýtka.
01:12:27 -A udělal jsi to?
-Ne.
01:12:30 -No tak vidíš.
-Ne do lýtka...
01:12:47 -Co tomu říká Michal?
-Já nevím.
01:12:52 Jak to, že nevíš?
01:12:58 Všude ho hledám. A přitom...
01:13:02 Ale prosím tě, nezapomeň, že jsem vás viděla spolu!
01:13:09 Byla zamilovaná. Michala jí bylo nanejvýš líto. Ráda měla tebe!
01:13:23 Pomalu jsem se smiřoval s tím,
01:13:26 že na mě zbydou takové ty emancipované intelektuálky,
01:13:30 co se rozhodly, že zůstanou svobodné, ale pak si to rozmyslely,
01:13:35 nebo klamané manželky, co se občas potřebují pomstít manželům.
01:13:42 A když se objevila Lucie, bylo to prostě zjevení.
01:13:49 Ale že bych právě o tom chtěl vykládat Michalovi?
01:13:53 A že by zrovna tohle chtěl poslouchat?
01:13:56 Třeba ti bude nadávat, třeba uteče nebo ti bude chtít dát facku.
01:14:02 Ale bude vědět, že jsi za ním šel, že ti to nebylo jedno.
01:14:06 -Musíš ho najít!
-Tak mi poraď, co mu mám říct?
01:14:14 Přece mu neřeknu, Michale, buď čestný, přiznej se a nech se zavřít.
01:14:21 A taky mu nemůžu říct, že udělal dobře, když utekl a nechal ji umřít,
01:14:24 protože člověk musí myslet především na sebe.
01:14:28 Ty myslíš, že to udělal?
01:14:34 Opravdu nevím. Kdybych tak aspoň chvilku na to nemusel myslet.
01:14:44 No nic, budu už muset jít. Měl bych se ještě stavit v klubu.
01:14:49 -No jo, kšefty se musí hýbat.
-Proč mi to říkáš?
01:14:55 -Já?
-To víš, že ty!
01:14:58 Protože už toho mám dost! Všech těch jeho keců.
01:15:02 Najednou máš výčitky! Chodit s holkou vlastního kluka!
01:15:09 -To je jako spát s vlastní dcerou!
-A copak to věděl?
01:15:14 Já jenom, aby ho nepřekvapilo, až s ním Michal vyrazí dveře!
01:15:51 Snad nežárlíš? To je přece David, toho znáš. Knoflíček od podprsenky.
01:15:59 -Třeba to tak nemyslel.
-Jsou věci, přes něž se nepřenesu.
01:16:06 Já bych tě tak snadno nepustil.
01:16:15 Začala jsem chodit s klukem, kterého David nesnášel.
01:16:22 Ne, že bych chtěla, ale snad abych se nemohla vrátit.
01:16:30 -Metoda spálených mostů?
-Třeba.
01:16:34 Lucie, co to děláš?
01:16:37 -Tady se mi líbíš!
-Ty to chceš i s tou rukou?
01:16:43 To si nechám jako takový symbol. Abych si nebyl moc jistý.
01:16:50 Protože vždycky je tu nějaká ruka, která tě drží, ať chceš nebo ne.
01:17:02 Prosím!
01:17:08 Můžu s ním mluvit? Přijdu hned. Děkuji vám.
01:17:19 Možná si vzpomenete, co jsem vám říkal o tom rozvodu.
01:17:23 A taky o tom, jak to dopadlo s Michalovou výchovou.
01:17:26 Stále mě bude mrzet, že jsem ji nemohl víc ovlivnit.
01:17:29 Proč mi to říkáte?
01:17:32 -Jak to, proč?
-Michal to nebyl.
01:17:45 Michale!
01:17:58 -Co máš s tou rukou?
-Nic.
01:18:05 Michale, takhle se mnou nemůžeš mluvit. Všude jsem tě hledal.
01:18:13 Nejraději bych s tebou nemluvil vůbec! Už nikdy, rozumíš?
01:18:25 Celý život ses choval jako mizera.
01:18:30 Když jsi od nás odešel a nehlásil ses ke mně,
01:18:36 když jsi mi ukradl Lucii.
01:18:39 -I teď, když jsi ji zabil!
-Co? Ty ses zbláznil!
01:18:50 Divím se, že ne. Ale tu báchorku, že jsme si telefonovali,
01:18:58 tu jsi vymyslel ohromně. To se pozná spisovatel!
01:19:07 Obětavý otec dělá alibi synovi.
01:19:16 Nikoho nenapadlo, že jsi dělal alibi vlastně sobě.
01:19:24 Snad si nemyslíš, že jsem to udělal já?
01:19:27 Neboj se, o tobě jsem jim nic neřekl.
01:19:39 Copak, nervy? To přejde. Už můžu jít, tatínku?
01:19:57 Jak už mu to mám říct? Od tebe by to musel vzít úplně jinak!
01:20:02 To pusť z hlavy. Musí pochopit, že mu to říkáš, protože chceš,
01:20:08 a ne proto, že to chci já.
01:20:09 -Už jsem mu to řekla stokrát!
-Asi špatně, Lucie!
01:20:14 Není přece idiot, aby to už dávno nepochopil.
01:20:19 Mám spíš dojem, že ti dělá dobře, že si ho pěstuješ!
01:20:25 Možná mu to říkám špatně, ale už jednou jsem mu ublížila a nechci...
01:20:32 -Na to jsi měla myslet v Ostravě!
-Ostrava! Konečně je to tady!
01:20:40 A divíš se? Tohle všechno nemuselo být, kdybys...
01:20:43 Tohle nemá cenu. Nakonec si budeme říkat nepříjemné věci.
01:20:48 Snad se dokážeme rozejít i bez nich.
01:21:39 Michal ji tady zapomněl. Pořád ji musí někde zapomínat.
01:21:46 Asi před čtrnácti dny ji nechal na chatě jistého pana Buksy.
01:21:50 -Neznám.
-Ale znáte.
01:21:53 A najednou se ta čepice objeví v autě slečny Lucie,
01:21:58 které havarovalo nedaleko chaty toho pana Buksy.
01:22:02 Vzpomínáte si, jak jsem se vás ptal, v jaké náladě jste se rozešli?
01:22:08 Potřeboval jsem to vědět, i když se to týkalo vašeho soukromí.
01:22:13 -A jak to souvisí s tím Buksou?
-Ohromně.
01:22:17 Mimochodem, to jste provedl dobře, jak jste mě upozornil na ty fotky.
01:22:27 Moc mi to pomohlo. Dělal je oknem její šatny.
01:22:32 Správce? Tak to by mě v životě nenapadlo.
01:22:39 Možná byste třeba chtěl vědět...
01:22:43 Viděl jsem, jak se pohádala s Michalem a jak Valenta utekl.
01:22:49 Najednou byla přebytečná. Nikdo ji nechtěl.
01:22:54 Napadlo mě, že by v tomhle stavu neměla řídit.
01:22:58 Tak jsem se nabídl, že ji odvezu. Původně jsem myslel, že domů.
01:23:03 Ale pak mě napadlo vyvézt ji někam ven. Jeli jsme ke mně na chatu.
01:24:04 Když jsme se vraceli, Lucie upadla do toho svého divného klidu.
01:24:11 Bylo mi trapné, jak pořád mlčí.
01:24:14 Chtěl jsem udělat něco, aby se aspoň zasmála.
01:24:20 Dal jsem jí ruku kolem ramen a trochu ji k sobě přitáhl.
01:24:28 Vrhla se na mě, jako by najednou zešílela. Jel jsem rychle.
01:24:32 Začal jsem brzdit, ale to už bylo pozdě.
01:24:36 Volant nakonec určitě strhla sama.
01:25:01 To stačí.
01:25:19 Kde ho našli?
01:25:27 V jejím pokoji. Poslouchal její desky, spal pod její dekou.
01:25:34 Občas chodíval babičce něco nakoupit.
01:25:40 Ty za ním chceš jít?
Čtyřiadvacetiletá tenistka Lucie Rýdlová (M. Potocká) je nalezena mrtvá nedaleko svého havarovaného auta. Podle zjištění vyšetřovatelů však auto v osudové chvíli neřídila. Z výsledku pitvy nakonec vyplyne, že dívka zemřela asi čtyři hodiny po nehodě. Policie v čele s kapitánem Gregorem (P. Haničinec) pátrá po viníkovi nehody, který navíc Lucii neposkytl pomoc. Na vlastní pěst však pátrá též rozvedený překladatel Valenta (E. Cupák). Ten má sice intimní poměr s právničkou Martou (L. Geprtová), avšak v poslední době se velmi sblížil právě s Lucií. Teď se domnívá, že nehodu zavinil jeho dospívající syn Michal (J. Ďurdiak), který byl do Lucie zamilovaný…
Film režiséra Dušana Kleina má kriminální zápletku, avšak ta je posunuta do pozadí a osou děje se stává milostný příběh, vypovídající o složitosti mezilidských vztahů.