Rudolf Hrušínský v hlavní roli úsměvného českého filmu o počátcích naší kinematografie (1978). Dále hrají: J. Menzel, V. Menšík, B. Holišová, V. Fabianová, H. Burešová a další. Scénář O. Vlček a J. Menzel. Kamera J. Šofr. Režie J. Menzel
00:00:15 MUŽSKÉ HLASY
00:00:17 -Opilcovo probuzení.
-Po laně přes Niagarské vodopády.
00:00:28 -To nechci.
-Tak Zlodějem proti své vůli.
00:00:34 -Pomsta ruské siroty.
-Cha, cha. Tak dobře.
00:00:42 -Obchod s bílými otrokyněmi.
-To je italský?
00:00:49 -Ne. Americký.
-Jo. Vražda v expresu.
00:00:55 -Africký hroch. -To mám.
-Tak Požár v hotelu v Londýně.
00:01:02 -Přepadení na Montmartru.
-Ne. Chci Popravu mandarínovu.
00:01:09 -Ale přidáš Honbu na kance.
-To ne! Dám ti Starou pannu!
00:01:25 -Tu si nech. Honbu na kance!
-Bombardování korábu.
00:01:40 Přepadení na Montmartru!
00:01:44 -Ne, ne.
-Tak Ďáblův kotel!
00:01:48 Škoda. S tvým tátou jsme nesmlouvali.
00:01:56 Popravu ti prodám. Za dvacet.
00:02:08 Já bych ti přál, mladej, abys měl vždycky dost prachů na živobytí.
00:04:29 Spíte... Spěte, Marion. Vy spíte!
00:04:38 Ó, dcero nezdárná!
00:04:46 Sňatkem nerovným chceš poskvrnit náš rod. Jsem ztracen. Říká on.
00:04:54 Jdi mi z očí! To říká maminka.
00:05:13 Truchlivo bylo na zámku Hohenlohe.
00:05:45 Ale! Ty jsi nám vyrostla!
00:05:52 Zatraceně!
00:05:55 Co tady, sakra, děláte? Už jste měli být dávno pryč!
00:06:00 To jsme si nedomluvili. Benjamine!
00:06:06 -Benjamine...
-Viléme. Čekám tu na tebe.
00:06:19 -Trvá to 4 měsíce. Nemůžeme odtud.
-Zavři, sakra! Je tu zima! Zavři!
00:06:37 Skoro všechno jsme už prodali.
00:06:46 I Lumiéra...
00:06:50 -Odpusť, netušil jsem...
-Ale pásky jsem schovával pro tebe.
00:07:15 Tragédie v Buloňském lesíku... Zápas dam amerických...
00:07:27 Všechny ti dám, Viléme. Jen se, prosím tě, postarej o tu holku.
00:07:35 To víš, svět je zlý...
00:08:17 Viléme, Viléme.
00:08:22 Hlavně o tu holku se mi postarej... Ten Lumiér je světlo...
00:08:34 HRAJE PIANO
00:10:24 HRAJE HARMONIKA
00:11:19 HRAJE PIANO
00:14:16 -Kde jsi byl tak dlouho?
-Evženie!
00:14:20 Jen, prosím tě, nelži.
00:14:24 Byl to strašný rok... 3x jsem musel měnit program!
00:14:28 Nakonec všichni zmizeli a zůstal jsem sám s Pepičkou.
00:14:36 -Co je to za holku?
-Je sirotek. Benjamín umřel.
00:14:43 Prosil mě, abych se jí ujal. To je totiž jeho dcera.
00:14:52 -Nájemné zaplatíš předem.
-Ty jsi zhubla!
00:15:04 Jak se daří manželovi? Pořád nemocný?
00:15:14 Ty to nevíš? Před osmi měsíci chudáček umřel.
00:15:29 Sluší ti to.
00:15:47 EVŽENIE SI ZPÍVÁ
00:16:15 Tak tohle nosit nebudeš!
00:16:20 Co já bych ti tak...
00:16:24 Tak tohle budeš nosit, abys mi v Praze nedělal ostudu.
00:16:35 A tohle dám děvčatům, aby mohla v Praze na ulici.
00:16:47 Tak. Otoč se.
00:16:52 -A to si je můžeme nechat?
-To víš, že ano.
00:17:01 Ty ti ale sluší! Trochu je upravíme...
00:17:07 Trochu to vyhrň, Pepičko. V tvých letech jsem byla štíhlejší.
00:17:14 Jako proutek jsem bývala...
00:17:27 MUŽSKÝ HLAS ODŘÍKÁVÁ TEXT
00:17:30 -Proboha, manžel se vrací!
-Koho máš v té skříni?
00:17:43 Promiň, jsem přepracován. Vidiny.
00:17:50 Kam se poděl?
00:17:55 To jsem blázen!
00:18:04 Proboha! Vrací se!
00:18:11 Kde je muž z tohoto kabátu? Otevři!
00:18:17 Nevěrnice!
00:18:22 Kde mám klobouk? Á, támhle!
00:18:38 HOVOŘÍ NĚMECKY
00:18:41 -50!
-50!
00:18:44 -55!
-100!
00:19:12 HLUK
00:19:15 Promiňte.
00:19:26 Dobrý den.
00:19:31 Tak, Holoubek. Ať to skončíme.
00:19:55 -100.
-100, 100, 100!
00:20:05 Dobrý den.
00:20:12 -Páté?
-Jo.
00:20:28 To jsou obrázky z Malé Strany.
00:20:33 -To jsou Nové zámecké schody.
-Typicky české!
00:20:40 A toto jsou malostranské střechy.
00:20:46 Stop!
00:20:48 HOVOŘÍ NĚMECKY
00:21:01 Ukážu vám bonbónek. Z Paříže.
00:21:55 Tak sakra!
00:22:02 Haló, pane Kolenatý, počkejte!
00:22:08 Tím se netrapte. Podívejte se, všechno je z Německa, z Ameriky...
00:22:15 A představte si opravdu český snímek. Vy byste to mohl zkusit.
00:22:21 Tohle člověka otráví. Já bych měl plánů...
00:22:26 Chtělo by to příběh ze života. Něco, co dojme.
00:22:32 To je marné. Těch peněz! 17 m negativu, poštovné do Lyonu,
00:22:44 to je 39 korun. 10 l vývojky 18 korun! A tak dále.
00:22:56 Zkusil jsem to. Tohle jsem točil na Kampě. Hrnčířský trh. Lidi...
00:23:07 Taky jsem točil hrnčíře při práci. Ale to mi ztratili.
00:23:15 Žebráci na Kampě. S tím mě taky vyhodili.
00:23:23 Ale kdo bude vědět za pár let, jak vypadala Kampa?
00:23:28 Máte pravdu. Zajímavé. A čím vlastně natáčíte?
00:23:35 Sem se dá kazeta a vymění se objektiv.
00:23:42 -Tak to je ten Lumiér?
-Ano. 10 let starý typ.
00:23:49 Dnes už existují kazety na 70 m i víc. Něco vám ukážu.
00:24:13 Můj podrobný plán úpravy Lumiéra. Posuv hřídelí a ozubenými převody.
00:24:28 Technicky bez závad. A víte, kolik si řekl mechanik? 300!
00:24:36 -A co říkáte třeba veselohrám?
-To jsou hlouposti.
00:24:46 Oživlé fotografie, to je dokument!
00:24:50 Já jsem točil, když se kladl základní kámen k Palackého pomníku.
00:24:55 A když se otvíral most Franze Josefa.
00:24:59 Tohle jsou pražští sokolové. V Paříži natočili Sáru Bernhardt.
00:25:05 Proč bych nemohl natočit nějakou slavnou českou herečku?
00:25:11 Třeba Emílii Kolářovou-Mladou.
00:25:18 -To je omyl. To vám neukážu.
-Počkejte, nechte to tam.
00:25:32 To jsme zkoušeli hranou scénku. Veselohru. To se tedy nepovedlo!
00:25:53 -To je Jára Šlapeta, že?
-Jo.
00:25:56 Ten chlap do mě pořád mluvil, že to zkusíme a vyděláme peníze!
00:26:04 Zbyla jen ostuda a dluhy. Dodnes to splácím.
00:26:14 -A kde je teď Šlapeta?
-Nevím. Dlouho jsem ho neviděl.
00:26:24 A nestýská se mi po něm. Snad zpívá ve vinárně u Šustrů.
00:26:41 Máte tu trochu nepořádek, že? Potřeboval byste hospodyni.
00:26:46 Prosím vás! Nemám ani na činži! Z čeho bych ji platil?
00:27:19 HRAJÍ MUZIKANTI
00:28:31 ZPĚV EVŽENIE
00:28:56 Au!
00:29:01 -Je to ona?
-Ne.
00:29:02 SMÍCH
00:29:06 -Josefe, co mi to děláš?
-Chceme oživlé fotografie!
00:29:11 -Vyčaruj je! Jsi kouzelník!
-Podívej se pořádně. Počkejte.
00:29:19 My chceme biograf!
00:29:23 Vaše přání je mi rozkazem. Marion.
00:29:28 -Děkuji, Frantíku.
-Josef!
00:29:34 Nyní, vážení, uvidíte několik senzačních snímků!
00:29:40 První bude americký snímek Zápas dam amerických.
00:29:53 HRAJE PIANO
00:30:10 SMÍCH
00:30:49 A nyní dámy a pánové, snímek o čisté lásce. Srdce v Tyrolích.
00:31:02 PIANO
00:31:35 Zmiz! Nech toho!
00:31:59 Au!
00:32:06 Dej sem písek! Rychle!
00:32:12 Hoří! Hoří!
00:32:19 Rozejděte se v klidu. Představení končí, vstupné nevracíme.
00:32:25 Brzy přijďte znovu.
00:32:37 To je nadělení...
00:32:39 Na to je nejlepší husí sádlo. Děvčata, pomozte mi.
00:32:44 Sakra. To mi tak scházelo! Au! Liješ mi to do oka!
00:32:49 -Druhou ruku.
-Zbláznila ses? Au! To je mučírna.
00:32:58 Jo, to jsou komedianti! Udělali by z domu bordel!
00:33:07 Drž. Buď rád, že neshořel dům. Jinak by ses téhle nedoplatil.
00:33:14 Doroto!
00:33:21 Ty mrcho!
00:33:35 Nesahej na mě!
00:33:37 Klid, tatínku. Ony se uškrtí a my utečeme do světa.
00:33:44 Ta furie musí pryč z domu!
00:33:53 -A máte mě tu zase.
-No, to vidím.
00:33:56 Malé překvapení. Potřebujete přece hospodyni! Tady je. Aloisie.
00:34:05 Jenom za byt a jídlo. Večer bude chodit promítat. Tak, do práce.
00:34:11 -Komůrku přece máte.
-Jistě, ale...
00:34:15 -Tady je na činži. Kouříte?
-Ne. -To děláte dobře.
00:34:27 Máme dnes hezky, že?
00:34:37 Malá nehoda. Pád z koně.
00:34:47 -To je hezké.
-Dokumentuji architekturu.
00:34:52 Mám pro vás návrh. Já seženu Emílii Kolářovou
00:35:00 a vy mi za to natočíte veselohru. Co vy na to?
00:35:07 -A to jako...
-Nebojte se. Finanční riziko není.
00:35:14 Tak domluveni. Buď hodná. A ten Šlapeta... já si ho najdu.
00:35:25 POKŘIK V SÁLE
00:35:27 PÍSEŇ
00:35:30 V Praze, na jaře, chovám se bujaře. Každé děvčátko štípnu do tváře.
00:35:39 Pražská děvčata jsou pěkně buclatá, pro lásku stvořená poupata.
00:35:49 Vyjdu si do ulic přemožen láskou, ach láskou...
00:36:07 Mám z každé lásky vrásky.
00:36:17 Ta moje Lojzička,tváře jak růžička, hubinka medová a modrá očička.
00:36:27 Na mě se usměje, hned mi pěkně je, když se přitočím, vodou mě poleje.
00:36:34 Lojzička hezká tak, děvče jak drak, najde si jiného, vytře mi zrak.
00:36:42 POTLESK
00:36:54 HUDBA
00:37:11 Kolenatý? Ten mě přemlouval, jak přijdeme k penězům...
00:37:22 Kdepak! Holky, dejte pokoj!
00:37:30 3 roky jsem to splácel! Kdepak! Ne.
00:37:39 Tohle je český podnik. Výroba a obchod dohromady.
00:37:46 Ale to chce vymyslet srandu, až by lidi plakali.
00:37:54 -Myslíš?
-Potřebuji člověka s nápady!
00:37:59 Scénky, skeče, rozumíš? A někoho, kdo to umí zahrát!
00:38:08 Moment.
00:38:24 Snídaně.
00:38:27 -No, to je vůně! To je vůně!
-Vždyť to rozliju...
00:38:38 -Tak s kouzlením je amen. Konec.
-Čím se budeš živit?
00:38:48 Měl jsem dnes krásný sen. Jen ty a já...
00:38:55 A zakládáme spolu malý rodinný podnik...
00:39:06 -Takový útulný biograf...
-Za moje peníze! V mém sále.
00:39:11 A nemáš povolení. Jedině... Tvoje dcera by už potřebovala maminku...
00:39:18 Na co? Víš přece, že...
00:39:22 -Nejvyšší čas oženit se.
-Tak o tom jsem neuvažoval.
00:40:03 Prosím.
00:40:10 -Stálý biograf? Blázníte?
-Vypadám tak?
00:40:21 -Biograf na jednom místě?
-Ano.
00:40:25 Za rok zkrachujete. No, to je vaše věc. Zeptejte se za...
00:40:38 ...za týden.
00:41:05 Co tam děláte? Jděte pryč!
00:41:28 -Toč se a vrč můj kolovrátku...
-To stačí.
00:41:44 -Toč se a vrč můj kolovrátku.
-Toč se a vrč můj kolovrátku.
00:41:52 -Veseleji! Toč se a vrč...
-Toč se a vrč můj kolovrátku.
00:42:01 -Neb adventu již nakrátku.
-Neb adventu již nakrátku.
00:42:06 A přede dveřmi Štědrý den.
00:42:11 -Kde byla včera odpoledne?
-V biografu.
00:42:23 V biografu? Včera mohla vidět Mařenku Hübnerovou
00:42:28 v Národním divadle!!
00:42:31 To chce být herečkou? Biograf!
00:42:35 Promiňte, madam. Pan Slavík.
00:42:41 Počkala na mě vedle.
00:42:55 Že prosím.
00:42:59 -Dovolte mi představit se, madam.
-Není třeba, pane továrníku.
00:43:09 Děkuji upřímně za vaši pozornost.
00:43:15 -To je maličkost, madam.
-Posaďte se, prosím.
00:43:24 Nemohu tomu uvěřit. 35 let jsem vám jen tleskal.
00:43:37 Viděl jsem všechny vaše premiéry. Jste nepřekonatelná.
00:43:47 Podle vaší fotografie jsem si nechal namalovat váš portrét.
00:44:00 Ale to je málo. Chtěl bych vás živou. Tedy, promiňte,
00:44:08 myslím zaznamenanou. Vaše oči, vaši tvář, vaše gesta... promiňte.
00:44:16 Promiňte, nechal jsem se unést.
00:44:20 Příteli. Vaše vřelost, pane továrníku, mě hluboce dojímá.
00:44:29 Většina mých ctitelů už zapomněla. Sejde s očí... Čas nezastavíš.
00:44:45 Čas ne. Ale vteřinu, několik minut je možno uchovat po celou věčnost.
00:44:55 Jste kouzelník?
00:45:00 Dovolte mi, abych zadal na vlastní náklady vaše kinematografování.
00:45:09 -Biograf?
-Jen soukromě...
00:45:19 Budu o tom přemýšlet.
00:45:23 Z GRAMOFONU
00:45:24 Amálka je ráda, Amálka je má, že je ještě mladá, že ji má.
00:45:36 No, co tomu říkáš? Poznals mě? To je 1. fonografický záznam!
00:45:46 Představ si, Vili, dát to dohromady s obrazem. To by byl úspěch!
00:45:55 -To je pohádka...
-Proč?
00:45:58 -Zatím je to mezi námi...
-Mám báječný nápad. Představ si.
00:46:10 Manžel se vrací z hospody domů, Za dveřmi číhá manželka.
00:46:20 S válečkem na nudle.
00:46:24 PIANO
00:46:44 No, není to báječná legrace?
00:46:51 RÁMUS
00:47:19 Dobrý večer.
00:47:24 Trochu jsem se opozdil.
00:47:29 Ticho! Tak pojď.
00:47:33 -To ti bylo zajímavé...
-Řekneš mi to potom. Pojď.
00:47:38 Ať tě neslyší sousedi!
00:47:44 -Ty mi to nevěříš.
-Ale věřím.
00:47:51 Teď půjdeme spinkat a ráno si to povíme.
00:48:02 Vstávej, flamendře! Kdes byl!
00:48:07 Podívej se, jak vypadáš! Vypadni!
00:48:12 Já jsem to věděla! Celý ten biograf je divná věc!
00:48:21 -Nekřič, prosím tě.
-To bylo naposled, pamatuj si to!
00:48:30 -Pojedeme, tati?
-Kam bychom jeli, Pepi?
00:48:38 -Přeslechl jsem vaše jméno.
-Tuháček. Jemná mechanika.
00:48:46 Pan továrník Slavík mě posílá. Tak kde máte ten přístroj?
00:48:54 -To je lyonský Lumiér!
-Ano. -Safra, safra.
00:48:59 Tady, prosím, podívejte se.
00:49:07 -A kdo to bude platit?
-Pan továrník Slavík.Už dal zálohu.
00:49:44 Pepi, skoč pro krabičku doutníků.
00:49:52 Ještě šesták.
00:49:57 Kup 2 kusy. Ale ty lepší.
00:50:05 Přece na tobě nechci moc. Všechno ti vrátím, až bude podnik.
00:50:17 Pochop to přece. Ta šance! 1. stálý český biograf v Praze.
00:50:27 Peníze ne! Jídlo, bydlení i ošacení ano. Jinak ani korunu.
00:50:53 List domovský, křestní list, osvědčení náboženské obce,
00:50:59 vysvědčení zachovalosti... bydliště trvalá a přechodná.
00:51:11 Tady zrovna čtu: otec řemeslník. Synáčkovi nevonělo řemeslo, co?
00:51:23 Ale Praha se brání. To by to vypadalo,
00:51:31 kdyby se tu kdejaký kočovník usadil natrvalo!
00:51:37 A co když se ožením? S majitelkou domu, nájemní sál atd.
00:51:46 No, to mění situaci... Takže list domovský...
00:51:55 -Křestní list... A toto je co?
-Náboženská obec, prosím.
00:52:05 -No, dáme vám písemnou zprávu.
-Děkuji zdvořile. Na shledanou.
00:52:11 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:52:15 Další, prosím.
00:54:01 Shakespeare. Romeo a Julie. Goethe. Faust a Madléna.
00:54:06 -Markéta! -Prosím?
-Faust a Markéta! -Aha. Děkuju.
00:54:20 Pannu Orleánskou jste viděl? Jistě. Viděl jste všechny premiéry.
00:54:29 A Hermionu v Zimní pohádce...
00:54:34 Vojnarku jste jistě také viděl. Byl to úspěch!
00:54:40 -Kolik potlesků?
-Snad sto!
00:54:44 Zase přeháníte, pane Slavíku. A co se všechno dělo po premiéře?
00:54:55 Vám není dobře?
00:55:05 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:55:07 Tady máte tu kazetu. Doufám, že budete spokojen. Firma Tuháček.
00:55:23 Po premiéře Marie Stuartovny...
00:55:28 Přišel jsem se vlastně rozloučit. Odjíždím obchodně za moře.
00:55:40 -Brzy?
-Za týden. Beru si vaši fotografii.
00:55:48 -Doufal jsem, že povezu také...
-Nebudeme tomu říkat biograf, ano?
00:55:57 Bude to umělecký záznam...
00:57:24 Nádhera.
00:57:31 -Tak co je?
-Hotovo.
00:57:35 Až mávnu, tak začneme.
00:57:38 -Jsem připravena.
-Prosím.
00:57:45 Věz, proti vůli tvé a s hanbou prokletí, já kletbě podléhám,
00:57:55 když vyznávám se ti.
00:57:59 Má prosba byla jiná. Prosím, abys šetřil mého syna!
00:58:08 A jenom zoufalé mé srdce je tím vinno,
00:58:13 že ústa přetekla tím, čeho příliš plno.
00:58:20 Ztrestej mne za zvrhlou lásku mou.
00:58:26 Ty, jenž jako otec tvůj smí stát se hrdinou.
00:58:32 Zbav zemi netvora, jenž rovna nemá sobě.
00:58:37 Já, Théseova choť, lnu zrůdnou láskou k tobě.
00:58:45 Ne! Nesmím uniknout tvé ruce. Mé srdce, viz, vděčný terč. Ach...
00:58:58 BEZ ZVUKU
00:59:27 -Milostivá paní, co je vám?
-Jsem v pořádku.
00:59:34 -Vystihla jsem to?
-Já nemám slov.
00:59:37 -Neměli bychom to zopakovat?
-Proč?
00:59:40 -Nemůžeme si to dovolit.
-Bravo, výborně, prima!!
00:59:47 Tedy, řeknu vám, taková noblesa, to se jen tak nevidí. Těší mě.
00:59:51 -Šantán. Kabaret!
-Co je? Vili, to je nápad!
00:59:55 -Ten záznam se musí zničit! Hynku!
-Ne! Stanete se tím páskem věčnou!
01:00:01 -Nestojím o cirkusovou slávu!
-Dovolte, abych vám to...
01:00:06 Hynku!
01:00:09 -Ne, to je moje...
-Pusť. Chyťte ho! Vrať tu krabici!
01:00:15 -Halt!
-Jakýpak halt, dědku!
01:00:33 -Co jste to udělala?
-Milostpaní...
01:00:37 -To mám být já?
-Teď už ne. Zničila jste to.
01:00:44 Už se to nedá použít? Tak to už se neuvidím. Tím lépe. Hynku!
01:01:01 To jsme tomu dali, co?
01:01:07 A kolik vás stála ta legrace?
01:01:39 Tati, máš tady dopis.
01:02:15 Ty obleky neunosíš ani do smrti. Je to anglická látka!
01:02:24 A až uvidíš ten kožich! Měl ho na sobě jen 3x, chudák.
01:02:31 -Vždyť nemrzne.
-Jistě. Teď ti stačí jen kabát.
01:02:41 Proboha. Kde je ten třetí kabát?
01:02:47 Evženko, potřeboval jsem nutně...
01:02:50 To je konec! Tys prodal kabát a já tě dám k soudu!
01:02:55 No tak, drahá, pochop to. Bylo to jen na pár dní.
01:02:59 ZVUK FACKY Au! Auvej!
01:03:05 Kufr a vypadni. Pane bože, to jsem se dočkala! Nechci tě už vidět!
01:03:19 Co je?
01:03:22 -Čím tě praštila?
-Ani se neptej.
01:03:25 -Záleží ti na ní?Záleží! Má peníze.
-No, zase ne tak moc.
01:03:34 Stačí to na velmi slušný život! Ošklivá není a ty už nejsi mladík.
01:03:43 -Tak jdeme za ní, ne?
-Nemůžu jí na oči!
01:03:48 -Ale, prosím tě... Dej si...
-Ne, to vůbec ne. Nepustí mě domů.
01:03:53 Ale pustí tě. Nech to na mně. Počkej. Ta nebyla plná. Ukaž.
01:04:02 OPILÝ ZPĚV Amálka je ráda, Amálka je má...
01:04:09 Ten darebák.
01:04:13 Tiše. No tak. Stůj hezky. Počkej, Vili.
01:04:22 Kdo je?
01:04:24 -Šlapeta. Uctivá poklona, madam.
-Co si to dovolujete?
01:04:30 Obdivuji se vaší kráse, madam. Vy jste orchidej!
01:04:35 -Jste nejkrásnější květ na světě.
-Proboha, tiše!
01:04:41 Vždyť vy se neumíte zlobit! Z toho jsou vrásky.
01:04:47 A kdo nemiluje, hubne z nedostatku lásky!
01:04:51 Vidím vám na očích, co vaše srdce tají.
01:04:54 Nasyťte hladového, řekněte, ať se nají...
01:04:58 Milostivá, vždyť před vámi klečí! Podívejte, co jste způsobila...
01:05:04 V nás mužích jste rozehrála struny, které v nás drnčí...
01:05:11 -No, mluvíte krásně...
-Vidíte? Už se usmíváte!
01:05:19 To se dělá, spát sama a tak brzy? No, jak jsme si to...
01:05:29 Evženie. Chcete si mě... vzít za muže?
01:05:44 EVŽENIE PLÁČE
01:05:47 Já vás chápu.
01:05:53 A je to, ty troubo. Takhle se to musí.
01:06:07 Ty darebáku.
01:06:58 Dobrý.
01:07:24 Auvej!
01:08:07 -Kdy chcete jít spát?
-Chci udělat východ slunce.
01:08:22 Můžu jít s vámi?
01:08:35 Vy jste ještě tady?! Prosím vás, jděte spát.
01:08:41 Teď abych to dělal znovu, vidíte...
01:11:40 -Co s tím dopisem?
-Co je s ním?
01:11:44 -Mám ho zahodit?
-Tak to přečti.
01:11:49 Vážený pane, dáváme vám povolení pořádat na Starém Městě
01:11:57 biograf U Modré ryby.
01:12:02 Dostavte se k podpisu a převzetí licenční listiny.
01:12:10 Oddací list vezměte s sebou. C.K. místodržitel.
01:12:25 Nemám ti oloupat vajíčko?
01:14:26 -Jsi šťastná, hrdličko moje?
-Ano, drahoušku. A ty?
01:14:29 -Jsem, protože ty jsi šťastná.
-Jako v dobrém filmu.
01:14:34 Ano, všechny naše filmy budou mít šťastný konec.
01:14:38 -Jaké filmy?!
-Ty, co budeme točit.
01:14:42 Ale, drahoušku. Jsi vážený měšťan! A brzy majitel biografu.
01:14:47 Sakra. Potřebuji přece natočit tahák. Jinak neprorazím!
01:14:51 -Ne. Teď se nehneš z domu!
-Chceš říct, že sis mě uvázala?
01:14:59 Ty takhle? Hned od oltáře? Střechu nad hlavou jsem ti dala,
01:15:06 krmila tě, šatila! O tu sirotu jsem se starala! Žádný vděk!
01:15:14 Peníze jsi nevyženil. To ti říkám rovnou. Pusť mě.
01:15:19 Nechci žádnou ostudu. Začne nový život!
01:15:26 Žádní kamarádi, žádné pití.
01:15:35 Budeme jezdit do přírody a žít tak, jak žijí spořádaní lidé.
01:16:00 Prý jste se oženil a otevřel biograf?! Gratuluji!
01:16:07 Děkuji pěkně.
01:16:29 EVŽENIE SI ZPÍVÁ
01:17:08 PIANO
01:17:56 -Pan Pasparte? Dobrý den.
-Dobrý. -Měl byste chvilku?
01:18:02 -Jistě, proč?
-Prosím.
01:18:15 Milostivá paní?
01:18:17 Přemýšlela jsem o tom, co se stalo. Příteli, musím vám dát za pravdu.
01:18:25 Celý národ pomáhal stavět naši Zlatou kapličku.
01:18:31 Ale kolik Čechů může Národní divadlo navštívit?
01:18:37 Vaše biografy by přece jenom mohly...
01:18:45 Milostivá, já žasnu!
01:18:50 Náš lid je moudrý, ale prostý. Nelze jej zušlechťovat jen uměním.
01:18:59 Bude snad nejlépe využít obliby pana Šlapety
01:19:03 a umění spirituální střídat s lidovou zábavou.
01:19:09 Chápu, že je potřeba peněz. Projekt budu financovat sama.
01:19:22 -Milostivá, vy byste...
-Provedete umělecký záznam
01:19:29 ze Starých pověstí českých. Pověst o Libuši.
01:19:39 Libuše věští slávu Prahy! To budu já.
01:19:46 -Ano.
-Děkuji vám.
01:20:39 Vy se postavte sem a vy tam. Vy pánové, až za tu skalku!
01:20:45 -Tak co je?
-Už jsme.
01:20:48 Až dám znamení, všichni pokleknete.
01:20:59 Dívejte se na mě a jednejte tak, jak vám ukážu.
01:21:04 -Pane Frič, jak je to se sluncem?
-Je to dobré.
01:21:12 -Jste připraveni?
-Až 2x otočím, tak můžeme.
01:21:15 Hynku, můžete odejít.
01:21:17 Začneme.
01:21:21 -Prosím.
-Poklekněte.
01:21:31 Vidím město veliké, jehož sláva...
01:21:37 BEZ ZVUKU
01:22:06 Skryté titulky: Alena Rubešová, Česká televize 1998
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu.
Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty.
Uvedením snímku si v těchto dnech připomínáme 90. narozeniny výtvarníka Theodora Pištěka, který stál za kostýmní stránkou snímku.
* 17. 10. 1920
† 13. 4. 1994
* 25. 10. 1932