Úsměvná letní romance o nenadálé lásce (1978). Hrají: D. Kolářová, O. Kaiser, T. Holý, S. Matyáš, V. Fabianová, E. Černá, J. Drbohlav, B. Štěpánová a další. Scénář O. Hofman a K. Kachyňa. Kamera J. Čuřík. Režie K. Kachyňa
00:00:13 Jste mladí?
00:00:16 Cestovní kancelář mládeže je vaše brána do světa.
00:00:20 Ale i v naší vlasti na nejkrásnějších místech
00:00:23 na vás čekají junior-hotely a junior-kempy,
00:00:27 prázdninové kurzy golfu, tenisu, jízdy na koni, cizích jazyků.
00:00:31 Léto s CKM - léto, na které nezapomenete.
00:01:01 Kdo ještě nemá přihlášku?
00:01:26 Skoro samé holky. To je dobré.
00:01:30 Na co tu jsi? Šprtáš, šprtáš, šprtájet nebo na anglinu?
00:01:34 Co jsi tam napsal? Účel pobytu studijní?
00:01:37 Ty 2 blondýny bydlí spolu na osmnáctce. Už si braly klíč.
00:01:43 Nebo tu jsi na koně?
00:01:46 To bys měl znát ten fór, jak přijde kůň do baru, dá si whisky a udivený
00:01:50 host řekne barmanovi, viděl jste to? Kůň a whisky? Není to divné?
00:01:52 Že jo, řekne barman. Já taky na to zírám, normálně pije koňak.
00:01:57 -Ten fór neznám. Jak je to dál?
-No přece...
00:02:03 A o tom chlapovi, jak přijde k psychiatrovi a říká:
00:02:06 "Pane doktore, já mám takový divný pocit, že se ze mě stává kůň.
00:02:09 Tuhle na dostizích se ke mě přihnal mrňavý ošklivý žokej a hup!
00:02:14 Hodí na mě sedlo a vyskočí na mě." Psychiatr říká: "Jak to dopadlo?"
00:02:20 "Dělal jsem, co jsem mohl, byli jsme třetí."
00:02:23 Ha, ha...
00:02:25 Taky 10? Že jsi nic neřekl.
00:02:30 A jak jede chlap po Praze na koni a táhne ještě jednoho koně.
00:02:34 Potká ho známý a ptá se: "Nač máš ještě toho druhého koně?"
00:02:37 To snad je zlý sen...
00:02:43 Nejdřív ty s koňmi a teď ta kráva. Z postele od okna vypadni.
00:02:48 Promiň. Jmenuju se Tomáš a za ten pokoj nemůžu,prostě mě sem narvali.
00:02:54 Jaká kráva?
00:02:56 Ta, co mě nechala propadnout z angličtiny,kvůli které jsem tady.
00:03:02 -Ta vycmrdlá nebo ta kočka?
-Záleží na tom, čemu říkáš kočka.
00:03:09 -Stejně je to divné?
-Co?
00:03:12 Že zrovna z angličtiny, z té se přece nematuruje.
00:03:15 Prostě si na mě zalezla, spočítal jsem si, že to mám s písemkou za 4,
00:03:19 když jí nepolezu na oči, ale umanula si, že mě přezkouší.
00:03:24 Řekla, že mě najde na souši, na moři i ve vzduchu.
00:03:27 -Vyzkoušela mě v tramvaji.
-To musela být legrace.
00:03:30 Ani ne. Jak pro koho. Možná pro ni.
00:03:45 Zničíme ji. Brácho, nech to na mně. Můžu ti na to vyložit karty.
00:03:57 To jsou holky koňky. To je Jakub.
00:03:59 -Milena, Helena a tohle je Jelena.
-Alena. Jakápak Jelena?
00:04:05 To je fuk, ale držíš mi místo u stolu.
00:04:08 Všechno jsem vyšmíroval.
00:04:11 Snídaně je od 7 do 8:30, nalejvárna začíná v 9.
00:04:14 Kráva učí na středním stupni, tak se musíš dostat do pokročilých.
00:04:17 Jmenuje se Fišerová?
00:04:21 Promiň, mám místo u okna.
00:04:23 Kdybys někam šel, nech mi klíč v recepci.
00:05:14 Hraješ?
00:06:20 Divné, opravdu divné.
00:06:35 -To je náhoda. Kdy jste přijeli?
-Doufám, že příjemná náhoda.
00:06:42 Jakub Hejna, muž procházející zdí. Nemusíte nic předstírat.
00:06:47 Taky doufám, že se dostanete do kurzu pro pokročilé.
00:06:50 I když si pletete časovou souslednost.
00:06:54 Jak byste přeložil, sotva jsem přijel, potkal jsem krávu?
00:06:58 When I have come I meet a cow? A nebo I meet it?
00:07:07 Davide, spát.
00:07:12 Nehraješ? Ona ti něco udělala?
00:07:17 Ať si trhne lopatkou.
00:07:55 Ty nespíš?
00:07:58 -Jaké jsme?
-Jaké?
00:08:01 Pomstily jsme tě úplně nádherně té krávě, co tě nechala rupnout.
00:08:05 -Měl jsi vidět, jak otevřela dveře.
-Ve flanelové košili za 5,50.
00:08:10 Vlasy jako křoví.
00:08:12 A řekla, tady je vážně pokoj, holky.
00:08:15 -Alena řekla, ne pokoj, OO.
-A ona řekla: OO?
00:08:20 Netušila, že jsme jí vyměnily cedulky od dveří.
00:08:24 Celou noc tam bude někdo bouchat.
00:08:26 Do tří dnů vypadne se zoufalým vytím.
00:08:30 Ty nemáš radost?
00:08:32 Ono ho to snad mrzí. Tebe to mrzí?
00:08:35 Ne, nemrzí, jsem nadšen. Dobrou noc.
00:08:48 Boty a kalhoty si seber. Co blbneš? Kolik ti je? 10?
00:08:52 -Já nepotřebuju žádné průšvihy.
-Já jsem myslel...
00:08:55 Tak nemysli. Za 3 dny tu nebudu, ale ty 3 dny chci mít pokoj.
00:08:59 -Kde budeš?
-Pryč. Na řece.
00:09:03 -Zdrhneš?
-Ne.
00:09:05 Mám svůj trik.
00:09:08 -Co je to fiddlestick?
-Láry fáry.
00:09:11 -Nač se učíš takové výrazy?
-Sbírám je.
00:09:15 Představ si, že někomu řekneš podle učebnice idiomů:
00:09:18 Včera jsem se sešel na koktejlu s vévodou, ty má dobroto,
00:09:24 ten chlapík to bere od podlahy.
00:09:27 PŘELOŽÍ PŘEDCHOZÍ VĚTU DO ANGLIČTINY
00:09:52 Sednout.
00:09:53 Vy taky. Jak jistě víte... Řekla jsem sednout.
00:09:57 -Já učitel.
-I am sorry.
00:10:04 Roztřídíme je.
00:10:07 Pokročilí, pozor, dám vám diktát, vy pište.
00:10:17 Ready? One, two, three.
00:10:39 -Ty tomu rozumíš?
-Tak napůl.
00:10:41 Byl jsem rok s našimi v Anglii, ale tohle je nějaké nářečí.
00:11:07 Taky ano.
00:11:12 Ne.
00:11:15 Ano.
00:11:21 Sorry.
00:11:28 Zopakujeme si stažené tvary.
00:11:45 Dejte mi tu knihu, prosím.
00:11:56 Jen vyrušujete ostatní, kteří si zaplatili za to,
00:11:59 aby se tu něco naučili. Tady nejsme ve škole.
00:12:02 Můžete se sebrat a jít a dál přemontovávat tabulky na dveřích.
00:12:06 -Až vás ty puberťárny přejdou...
-Já tabulky nepřemontoval.
00:12:09 -Jestli si myslíte, že jsem...
-Samozřejmě, že si myslím.
00:12:12 Kdybyste radši svůj důvtip zaměřil na to, abyste se dostal z průšvihu,
00:12:16 do kterého jste se dostal vlastní vinou.
00:12:18 Ale já žádné tabulky...
00:12:20 Místo toho děláte všechno pro to, abyste mě přesvědčil o opaku.
00:12:24 Jakube!
00:12:27 Blbec! Takhle si to polepit.
00:12:54 To je naše auto!
00:12:57 Nikdo ti ho nebere. Taky je to pěkně hnusný auto.
00:13:00 Že jo. Máma říká, že by do něj kopla, ale jiné teď nemáme.
00:13:05 -Dřív jsme měli R8.
-Jak dřív?
00:13:08 -Než jsme se rozvedli. -Teď někdy?
-Co to máš tady? -Kudlu, žabikuch.
00:13:16 -Co kuchá žáby?
-Taky. A taky ryby.
00:13:21 -Kam půjdeme? -Nikam.
-Kam nikam?
00:13:24 Hele, víš co? Dej si odchod. Čelem vzad, pochodem vchod.
00:13:28 -Co vzad? -Nelez za mnou.
-A proč?
00:13:32 Nechci, aby mi tvoje máma nadávala, že tě někam táhnu.
00:13:35 Ty se bojíš mojí mámy? Já ne. Tedy někdy jo.
00:13:45 Chceš něco vidět? Slepáka. Málem jsem umřel.
00:13:50 -Kecáš! -Nekecám.
-Kecáš.
00:13:53 Slepáka ti picne každý vrátný v nemocnici s jedním prstem v nose.
00:13:56 Jó, jó...
00:13:58 Úplně klidně. Vyřízne ti ho ve výtahu ani nemrkneš.
00:14:05 -Kolik jsi měl stehů?
-6. -Já 7!
00:14:08 Tak dobře, ale už za mnou nelez.
00:14:15 Já můžu chodit kam chci.
00:14:17 Akorát se nemám moc vzdalovat a nesmím přijít jako prase.
00:14:23 -Jak jako prase?
-No zmazaný.
00:14:27 -Máš rád třešně? -Docela jo.
-Tak pojď, vole.
00:14:31 Proč mi říkáš vole? Já přece nejsem.
00:14:34 To se jen tak říká mezi kamarády. Můžeš mi taky tak říkat.
00:14:38 -Můžu? -Jasně, vole.
-Tak jo, vole.
00:14:41 Jdeme na třešně, vole.
00:14:44 MLUVÍ ANGLICKY
00:15:09 Myslel jsem, jak je těžké šplhat na stromy,
00:15:12 ale je to úplná legrace.
00:15:14 U nás na sídlišti v Praze není ani jeden pořádný strom.
00:15:18 Jenom samí chcípáci.
00:15:20 Taky se musím naučit plavat a lovit ryby a pískat na prsty.
00:15:26 -Počkej.
-Ne, já sám.
00:15:40 Máma mě asi přerazí.
00:15:43 Jsi chlap, ne? Doneseš jí třešně a mlaskne si.
00:15:46 Tričko se vypere a trenky taky. Od čeho máš mámu?
00:15:50 Jasně, tričko se vypere a trenky taky.
00:15:53 Ty nemáš žízeň? Já jo, vole.
00:15:57 -Aby ses neposral.
-Neboj, neposeru.
00:16:00 Já ti umím takových děsně sprostých slov.
00:16:03 Ale před mámou je nesmím říkat.
00:16:05 Dneska nám celou noc někdo bouchal na dveře a ptal se, kde je to...
00:16:18 Ani na koni by mi jezdit nedovolila.
00:16:27 -Že nešprtáš?
-To je David a chce jezdit na koni.
00:16:31 Ty jsi taky kůň. To je její kluk? Už teď vypadá jako prase.
00:16:34 Zítra! Jo, vole?
00:16:53 Mami, já jsem ti přinesl třešně.
00:17:04 -Kde jsi vzal ty třešně?
-Nikde.
00:17:08 Teda natrhali jsme je s jedním klukem.
00:17:10 S Jakubem?
00:17:11 Já nevím, jak se jmenuje, my si říkáme vole.
00:17:14 -Jak si říkáte?
-Vole. Naučil mě lézt na strom.
00:17:18 Jestli má na břiše jizvu od slepáka, tak je to on.
00:17:25 Budeme chytat ryby a taky mě naučí plavat.
00:17:29 Opovaž se! Když tě chtěl Eda učit plavat, to jsi nechtěl.
00:17:34 Když Edovi nemůžu říkat vole.
00:17:37 Podívej se, i ty tenisky! To jsi trhal třešně i nohama?
00:17:41 To se vypere, mami.
00:17:47 Jez, co se s tím tak nimráš?
00:17:55 Mně se chce strašně to...
00:18:22 Davide!
00:18:25 Jestli se ještě jednou přecpeš třešní, tak si mě nepřej!
00:18:29 -Doufám, že ses na ně nenapil vody?
-Trošku, jenom trošku.
00:18:33 -Ale on říkal, že se asi poseru.
-Davide...
00:18:38 Pardon.
00:18:43 A víš, co ještě má? Kudlu. Žabikucha.
00:19:00 Teď už ti bude dobře.
00:19:03 Uvidíš.
00:19:36 -Hele, mami, támhle je.
-Kde?
00:19:41 S tím svetrem na uzel. Ahoj, vole!
00:19:45 Spát!
00:19:49 Proč si kazit prázdniny, měla jsi ho nechat prolézt a byl klid.
00:19:53 Stejně víš, že nějak odmaturuje.
00:19:56 Na to jeho tatínek vykurýroval moc pohlavárů.
00:19:59 -Co jsi mu vlastně řekla?
-Aby se sebral a šel.
00:20:02 -Že ty jeho puberťárny...
-A on?
00:20:05 Prostě se sebral a šel.
00:20:07 Pak přecpal Davida třešněmi a učil ho sprosťárny.
00:20:10 Jak znám Davida, to mu moc práce nedalo.
00:20:12 Promiň, Vlasto, já nevím, jak ty znáš Davida, ale...
00:20:15 Včera mi někdo nalepil žvýkačku do vlasů. Kdo asi?
00:20:18 Promiň, mám oči a uši, vidím kolem taky.
00:20:20 -Kostku nebo 2?
-Stačí jedna.
00:20:31 Rozvedená kantorka - to není med. To ty 2 káči z učiteláku netuší.
00:20:38 Proto můžou trdlovat a hrát si z nudy na otrhance.
00:20:42 Dneska se taková holka vyspí s klukem
00:20:45 a ráno o tom neví ani ona ani on.
00:20:47 Rodiče je v tom ještě podporují, aby měli klid.
00:20:50 Co myslíš, že je tohle? Velká prázdninová šatna na dětičky.
00:20:55 Až přijde do třídy, tvař se, jako že se nic nestalo.
00:20:59 Ať se předvede. Jestli chce rupnout, nech ho při tom.
00:21:04 Pochop, vlastně o nic nejde.
00:21:23 Připravte si papíry.
00:21:25 Napíšeme si krátký kontrolní test ze včerejší látky.
00:21:39 Jste připraveni?
00:21:43 -Jak se jmenuje?
-Co tam děláš?
00:21:48 Já jsem zamčený. Ani už nesmím říkat vole.
00:21:52 Ani už nesmím s tebou kamarádit.
00:21:55 Víš, že jsem byl asi 100x na záchodě?
00:21:58 Aspoň sis užil.
00:22:00 Kam jdeš? Ty jdeš na ryby? Vezmi mě s sebou!
00:22:04 Máš padák? Vezmi si padák a seskoč. Stejně se mnou nemůžeš.
00:22:10 Počkej! Ve vodě se neumažu ani si neroztrhnu kalhoty.
00:22:18 Ty jsi! Víš, co jsi?
00:22:22 Jsi vůl! Ale opravdický.
00:22:27 Davide, okamžitě zalezeš do pokoje! Ale fofrem! Bude to!
00:22:32 Nezalezu.
00:22:35 Jsi cvok? Spadneš a zabiješ se.
00:22:41 Tak ať! Řekl jsi, že půjdem na ryby.
00:22:45 Davide!!!
00:22:49 Nebreč a poslouchej.
00:22:52 Teď vylezeš nahoru a já tě vezmu s sebou. Jo?
00:23:00 Tak jo. Ale jak?
00:23:19 Tak pojď, vole.
00:23:21 Místo gerundia mohou mít u sebe infinitiv slovesa označující co?
00:23:26 Začátek dějě, citový vztah...
00:23:30 ŘÍKÁ PŘÍKLAD Z ANGLIČTINY
00:23:37 Pokusíme se vytvořit příklady. Zájem má kdo?
00:23:43 Dávám přednost lásce. I prefer love.
00:24:05 Davide?!
00:24:11 Raz, dva, tři. Pádluj pořádně těmi ploutvemi.
00:24:18 -Tak dost. Pohov.
-Už jsi mě skoro vůbec nedržel.
00:24:22 Ještě párkrát poplavu jako ryba.
00:24:26 Dnes je tady málo vody. Davide, že jsi ji vypil?
00:24:36 Haryku, jdi ven, šup! Ty lez taky.
00:24:40 Ještě chvilku, řekl jsi, že půjdeme na ryby.
00:24:43 -Řekl jsem, že nemáme udičku.
-Bez udice by to nešlo?
00:24:47 To bychom museli vypustit celý rybník,aby nám na dně zůstaly ryby.
00:24:49 -Eda má rybník u mlýna.
-Kdo je to Eda?
00:24:53 -Asi se budou brát s mámou.
-Aha.
00:24:57 Rybník jde vypustit?
00:25:00 Jasně. Támhle je stavidlo. To se vytáhne a voda pak...
00:25:05 A hele. Maminka počítá děti.
00:25:15 Davide!
00:25:21 Polez ven! Davide!
00:25:26 Okamžitě pojď ke mně, nebo si to slízneš!
00:25:38 Rád bych vám vysvětlil, že David za to vůbec...
00:25:41 Co mi chcete vysvětlovat?
00:25:44 Doufám, že nečekáte, že vám poděkuju.
00:25:46 Shledávám vaši přípravu k opravné zkoušce za kuriózní.
00:25:48 Pan otec se asi bude divit.
00:25:52 -Jdi za ní. Řekni jí něco.
-Ať neblbne.
00:25:56 Ať si trhne lopatkou.
00:25:59 -Neřvi. Proč řveš, kdo ti co dělá?
-Ty mě namlátíš.
00:26:06 Nenamlátím, když mi řekneš, jak ses dostal z pokoje.
00:26:09 -Po žebříku.
-On ti ho přistavil?
00:26:12 -Jo, já jsem si mu říkal.
-Samozřejmě.
00:26:16 On je náhodou prima. Už umím skoro plavat.
00:26:21 -Proč ho nemáš ráda?
-Čí je to pes?
00:26:24 To je správcův Haryk. My jsme si ho vypůjčili.
00:26:27 Víš, že má blechy, mami?
00:26:29 Lez a nemel! A jestli dneska všechno nesníš, tak si mě nepřej.
00:26:33 Ještě mám někde triko.
00:26:44 -Co je to?
-Pulci. Jsou u lávky v žabinci.
00:26:48 Kdybys chtěla, je jich tam ještě spousta.
00:26:51 Děkuju. Ty pulce vážně musíme brát s sebou?
00:26:56 Podívej se na Haryka, jak pěkně papá.
00:26:59 Já taky. Můžu jít s Jakubem na ryby, když jsem všechno snědl?
00:27:03 Odpoledne jedeme k Edovi. Po cestě ti něco koupím.
00:27:07 A co?
00:27:09 -Co budeš chtít.
-Kudlu, jako má Jakub.
00:27:12 Když budou mít kudlu, tak ti koupím kudlu.
00:27:15 -A udičku?
-Udičku taky.
00:27:31 ZATROUBÍ
00:27:38 -Není tak úplně marný.
-Ten auťák taky.
00:27:41 Do penze krůček a přede dveřmi štědrý den.
00:27:48 Co s revolverem? Ten je pro malé děti.
00:27:51 -Říkala jsi, že mi koupíš...
-Udičku nemají, kudlu taky ne.
00:27:57 Tady je kudla, podívej. Budeš jak indián.
00:28:03 -Co?
-Vždyť je z plastiku.
00:28:08 Jestli chceš fňukat, tak si jdi fňukat před dveře.
00:28:14 Koukni na toho draka. Až bude vítr, tak ti ho pustím.
00:28:20 -Bude nádherně lítat.
-V létě draci nelítají.
00:28:25 Tenhle jo.
00:28:28 -Leda bys řekla Jakubovi.
-Tomu se příště vyhneš obloukem.
00:28:31 Komu?
00:28:33 To je jeden z mých žáků. Takové číslo.
00:28:35 -Draka a jednu bonboniéru.
-Tu velkou? -Ano.
00:28:47 Co si povíme dneska, Davide?
00:28:51 -Necháme na pokoji hodiny.
-A co ještě? -Sousedovic kočky.
00:28:55 Výborně, taková skvělá paměť si zasluhuje odměnu.
00:28:58 -Davide, okamžitě si jdi umýt ruce.
-Ten žlutý ručník na kraji.
00:29:05 Edo, v tom rybníku jsou ryby?
00:29:08 Samozřejmě, kapři. Takoví.
00:29:12 Předloni jsem je tam nasadil. Tak pojď na ně.
00:29:15 Teď? Teď nemám čas. Až někdy jindy.
00:29:17 Tak mi půjč udičku. Mám jen s navijákem.
00:29:20 Až sem přijedeš příště, bude tady na tebe čekat malá udička.
00:29:23 Jo.
00:29:25 Jdi se projít do zahrady, najdeš tam jahody, ale k rybníku nechoď.
00:29:36 Já tě obdivuju, Kláro, jak to všechno zvládneš.
00:29:39 Na jedné straně škola a na druhé doma a potom ten jeho temperament.
00:29:44 Pamatuješ posledně, jak pouštěl kočky na prkýnkách po vodě?
00:29:50 Babička Boženy Němcové ze mě asi nebude.
00:29:54 Já to umyju.
00:29:56 Ne. Do kuchyně se mi nepleť, nebo se neožení.
00:29:59 Edo, co bys chtěl k večeři?
00:30:17 Dneska mi přitáhl do auta obrovského zablešeného psa.
00:30:20 Dovedeš si to představit? Měl jsi vůbec někdy nějaké zvíře?
00:30:24 Prosím.
00:30:27 Pokud vím, tak ne. Máti nechtěla.
00:30:31 Co kdyby tě dráplo a ty už ses nevzpamatoval.
00:30:38 Teď sis přitáhl nás.
00:30:41 Neblázni.
00:30:44 Nezlob se, ale v tomhle baráku mám vždy pocit, že někdo stojí
00:30:48 za dveřmi a poslouchá.
00:30:50 -Kdo?
-No kdo asi?
00:30:52 Hrabe se mi ve věcech, co si tady nechám a přišívá utržená poutka.
00:30:56 -Jen aby dokázala, že já a ty...
-Třeba jsem ti poutka přišil já.
00:31:00 Ty? Ty neumíš ani navlíknout jehlu.
00:31:05 Já vím, hodiny si spravuješ sám.
00:31:08 Mistrně řídíš kybernetickou maštal třetí generace.
00:31:15 Jsem na tebe pyšná.
00:31:18 Když čtu o tobě v novinách, tak si říkám, toho já znám.
00:31:22 Vím, jaké má čelo, uši, nos.
00:31:26 Vím, jak někdy dokáže být bezradný a jindy zase vzteklý.
00:31:31 A jak se snaží ovládat.
00:31:34 O té konferenci, na kterou mám letět, jsi věděla.
00:31:38 Řeklo se, že tu budeš s Davidem celé prázdniny
00:31:41 a že za tu dobu máti zpacifikujeme.
00:31:43 Pak sis vymyslela ten nesmyslný anglický kurs.
00:31:47 Jako bys dostala strach.
00:31:50 Až se vrátíš z Bruselu, tak tady budu.
00:31:53 Ten kurs trvá jen 14 dní.
00:31:56 Třeba jsem si potřebovala něco dokázat.
00:31:59 Že já jsem já a ty jsi ty.
00:32:10 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Edo! -Co je?
00:32:13 Byla bych ráda, kdybys vyšel ven. Teď hned.
00:32:17 Co se stalo? Hoří?
00:32:19 Nehoří, jenom David vypustil tvůj rybník. I s kapry.
00:32:28 Davide!
00:32:30 A bez udičky! To bude Jakub koukat, že jsem chytil rybu dřív než on.
00:32:50 Tak už se nezlob.
00:32:52 Proč bych se zlobil? Pro těch pár kaprů?
00:32:56 -Ty přece za nic nemůžeš.
-Můžu za Davida.
00:33:00 Prosím tě, na toho pozemské zákony neplatí.
00:33:05 -Je to ďábel.
-Právě.
00:33:09 Nikdy dopředu nevím, co ho napadne. Možná proto, že ani on sám to neví.
00:33:13 Nedělej si starosti.
00:33:16 Možná, že kdybys ho dala na čas k tvé mamince...
00:33:19 Myslím jen na první čas.
00:33:24 Víš, že je máma nemocná. Stačí sotva sama na sebe.
00:33:28 Za chvíli by jí zapálil střechu nad hlavou.
00:33:31 Takže to čeká nás. Promiň.
00:33:35 -Mami.
-Už jdu.
00:33:38 Jsi schopná dát ho spát a jít se ještě někam na chvíli projet?
00:33:43 S rizikem, že tenhle zámek lehne popelem.
00:33:48 Spěchal jsi přece do Prahy psát referát.
00:33:54 Pět minut, jo?
00:34:08 Já se snad z toho zjevím. Co tady chceš, strašidlo?
00:34:12 Něco ti řeknu, ale musíš mi dát buřt.
00:34:15 Taky nevím, kde bydlíme, protože jsem si zabouchl dveře,
00:34:19 -když jsem se šel vyčůrat.
-Protože jsi strašné numero.
00:34:21 -Já jsem vypustil Edovi rybník.
-Kecáš.
00:34:24 Nekecám. Vypustil jsem mu rybník a chytil jsem pro tebe kapra.
00:34:28 Takového!
00:34:30 -Kde ho máš?
-Oni mi ho sebrali.
00:34:33 Divím se, že ti nezakroutili krkem. Tak pojď, netvore.
00:34:38 Jsi jeho táta?
00:34:41 Nějak si to musí vyžehlit, když jste mu to polepily.
00:34:44 Shledávám vaši přípravu k opravné zkoušce za kuriózní.
00:34:48 Pan otec se bude divit.
00:34:54 Hele, ta mě sere nejvíc, protože žaluje.
00:34:57 Kolik ti je, že takhle mluvíš? Říká se, ta mě štve nebo...
00:35:01 Nebo jak?
00:35:04 To mi koupila. Teď v létě. Pulci jsou lepší, že jo.
00:35:11 Náhodou je to prima drak, tak neblbni.
00:35:16 Nechceš bonbon nebo limo? Jela s Edou.
00:35:23 To se může vrátit taky až ráno.
00:35:27 -Ty ji máš rád?
-Ne.
00:35:30 Já taky ne. Ty pulce chtěla už 2x vyhodit.
00:35:36 -Nechtěl by sis ji vzít?
-Proč?
00:35:41 Byli bychom proti ní dva. Nezahrajeme si?
00:35:44 Až někdy jindy, teď je moc hodin.
00:35:48 Zalezeš do postele, já ti zhasnu a na chvilku tu zůstanu než usneš.
00:35:55 -Aspoň jednou.
-Ale jenom jednou.
00:36:55 Co tady děláš? Co tu chceš?
00:37:01 Co sedíš? Vypadni odsud, ať můžu jít spát.
00:37:05 Ráno si o tom promluvíme.
00:37:09 O čem?
00:37:11 Jak to, o čem? Bylo toho ještě málo?
00:37:14 Mám na tebe zavolat správce, aby tě odtud vyhodil. Vypadni!
00:37:31 Promiňte, nevěděl jsem, že jste tak stará, tak strašně stará.
00:37:49 -Mami, ty brečíš?
-Ne. Klidně spi.
00:37:57 -Kde jsi vzal tu kudlu?
-Vyhrál jsem ji. To je žabikuch.
00:38:02 Nejdřív jsem si zacvakl dveře od pokoje.
00:38:06 Nemohl jsem najít, kde bydlíme.
00:38:08 Pak jsem se tu bál, když jsi byla pryč.
00:38:11 On ti pomohl najít náš pokoj?
00:38:13 Jo, já jsem si pro něj došel k táboráku.
00:38:16 Mami, víš, co říkal? Že je to prima drak.
00:38:22 Spi už teď klidně.
00:38:46 Jakube!
00:38:53 Naši milánkové táhnou na třešně. Nechtěla by ses tam mrknout?
00:38:57 -Zodpovídáš za ně stejně jako já.
-Nemám náladu nikoho hlídat.
00:39:01 Prostě ať skáčou po větvích.
00:39:04 Tenhle by tam taky neměl chybět. Ohnivec Jakub Hejna.
00:39:08 Že vás nevzali s sebou, Romeo z 3.A?
00:39:12 Ten oheň uhasit. Kláro, prosím tě, aspoň dohlídni.
00:39:28 Co jsem zase provedl? Nechcete svetr? Jsou tady komáři.
00:39:38 Asi vážně stárnu, nenapadlo mě, že kluk vyleze z postele
00:39:43 a bude otravovat.
00:39:46 -Měla bych se ti omluvit.
-Proč?
00:39:50 Davida beru, má nádherný talent dostávat se do průšvihů.
00:39:56 -Jako ty?
-Skoro.
00:40:00 S jedním malým rozdílem.
00:40:02 U něho se na ty průšvihy za minutu zapomene.
00:40:05 Myslíš? Dneska jsme měli vánoční výlov kaprů.
00:40:09 V červenci je to dost trapas. Pro mě přímo kosmický.
00:40:14 Ale to bych ti musela vysvětlit spoustu věcí.
00:40:18 -Já vám taky.
-Na příklad co?
00:40:22 Táta byl u vás agitovat, ne?
00:40:25 Harmonická osobnost, skoro renesanční...
00:40:29 Předpokládám, že vás pozval na rande.
00:40:32 Ale asi jste odmítla, takže jsem prolít.
00:40:35 -Doufám, že uznáváš, že po zásluze.
-Taky omyl.Tu písemku jsem neopsal.
00:40:40 Ani jsem neukradl téma z kabelky ve sborovně.
00:40:46 Podle vaší teorie. Muž, který prochází zdí...
00:40:51 Byla to klika. I když jste mi nevěřila.
00:40:55 Teď už je to fuk, ale některé věci mě dokáží umrtvit.
00:40:59 -I když na to nevypadám.
-Na příklad co?
00:41:03 Na příklad nedůvěra.
00:41:07 Moc kouříte. Promiňte, co je mi do toho. Jste úča.
00:41:12 Ty zas kradeš třešně a taky jsi mi ukradl Davida.
00:41:20 Chce pouštět draka výhradně s tebou.
00:41:24 Kde jsou ty třešně?
00:41:40 Stop! Další zamilovaní.
00:41:56 -Třešně nebo koňak?
-Tak koňak.
00:42:03 Ty taky.
00:42:10 A teď ty.
00:42:17 -Řekni jí to.
-Řekni jí to ty.
00:42:20 Myslely jsme, chtěly jsme...
00:42:24 Tu záchodovou tabulku na dveřích jsme vám vyměnily my.
00:42:32 Kláro, pusu.
00:43:18 Někdy by se člověk nejraději zahrabal 100 m pod zem
00:43:22 -a pak najednou...
-Co najednou? -Nic.
00:43:24 Koukni. A to ses mi chtěl mstít na dětech.
00:43:31 Měsíc nad řekou, vole.
00:43:39 Řeklo se nejpozději v jedenáct. Holubník z toho dělat nebudeme.
00:43:46 Kdo přijde pozdě, může se klidně vyspat v parku.
00:44:08 To jsi ty Kubo?
00:44:10 Tomášku, pacholíčku, otevři nám svou světničku.
00:44:14 Co tu děláte, vypadněte!
00:44:16 -Jen dva prstíčky ohřejeme.
-No, neblbněte.
00:44:19 Máš tu telegram. Úmrtí v rodině, pohřeb pozítří.
00:44:23 -Promiň, my jsme nevěděly.
-Aspoň neřvěte.
00:44:29 Upřímnou soustrast.
00:44:36 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:44:44 -To jsi musel zrovna před ní?
-Co před ní?
00:44:48 Jak myslíš, že jsem se ulejval z angličtiny?
00:44:51 Že jsem řekl, ujel mi parník?
00:44:54 Nebo že se na Spořilově rozmnožili vlci?
00:44:57 Tak ji pozvi zpátky a vysvětlíme jí to spolu.
00:44:59 To s Lolobrigidou znáš? A při té příležitosti...
00:45:04 Víš, že byla docela přesná? V tom tvém svetru...
00:45:21 Malá rozcvička před písemkou, vážení.
00:45:24 Učebnice str. 164 Číst touží kdo?
00:45:34 ČTE ANGLICKY
00:45:49 Co mám dělat, mami?
00:45:52 Musíš si někde hrát, tady nemůžeš rušit.
00:45:54 Ale když prší?
00:45:57 -Nechte nám ho tady.
-My budeme vážně hodní.
00:46:00 Pojď sem.
00:46:05 Toho draka chce vyhodit a taky lže.
00:46:08 -Kdo?
-Máma.
00:46:10 Říkala, že jsi jel na pohřeb.
00:46:13 Nesmíš Jakuba otravovat, má svůj program.
00:46:16 -Taky se musí učit.
-Ale slíbil mi, že půjdeme...
00:46:19 Slíbil neslíbil. Draka dokážeme pustit sami.
00:47:11 -Protože to neumíš.
-Ty jo? -Já jo.
00:47:37 Tu šňůru jemně!
00:47:40 A povoluj pomalu. Dobré!
00:47:48 -Jak to, že jsi nejel na pohřeb?
-Malý věcný omyl.
00:47:52 Tahle teta už jednou umřela. Před půl rokem.
00:47:55 -Jak jsme psali opakování?
-Jo.
00:47:58 Chápejte, jsme strašně rozvětvená rodina.
00:48:01 Někdo vás chtěl k telefonu. Prý ještě zavolá.
00:48:03 Někdy teď? A nepředstavil se?
00:48:06 Do prčic! Teď ale letí.
00:49:08 ZVONÍ TELEFON Haló!
00:49:14 Ano, to jsem já. Jak to, že jsi přijel?
00:49:19 Ne, já to nestihnu. David je venku.
00:49:23 Ne, tady prší taky.
00:49:26 Je na louce za parkem, pouští draka.
00:49:31 Řekněme za hodinu.
00:49:34 Ale já tě vážně chci vidět...
00:50:06 Davide!
00:50:16 Davide, okamžitě slez dolů. Slyšíš? Koupím ti nového draka.
00:50:23 Tenhle byl poslední, žádného už nemají.
00:50:26 Stejně je mokrý, uděláme si jiného.
00:50:29 Slyšíš, Davide! Dělej, nebo tě zmlátím.
00:50:37 Lez pomalu, neboj se.
00:50:41 Říkám ti, pomalu.
00:50:48 Nestalo se ti něco? Nebolí tě nic?
00:50:51 -Ne, vůbec.
-Ty ses nepraštil?
00:51:00 Ne, ale praštím tebe, jen co vstanu.
00:51:03 Ty zvíře jedno, vždyť ses mohl přerazit na dva kusy.
00:51:06 Z ciferníku jsi mohl mít sekanou, zadek na hadry.
00:51:09 Náhodou, kdybys na mě tak nekřičel...
00:51:12 Mezi námi je konec, zapiš si to za uši a taky to řeknu mámě!
00:51:16 -A neřekneš!
-A řeknu.
00:51:19 -A neřekneš!
-A řeknu!
00:51:21 Mrkni se, to bude mazec.
00:51:25 -Jakube...
-To zrovna.
00:51:36 -Vy vypadáte. Co jste tu prováděli?
-My? Nic.
00:51:41 -Seber se a nastup, jedeme.
-Kam? -Do mlýna.
00:51:45 Co jsi to zas dělal s těmi koleny.
00:51:48 Drak nám vlít na strom. Já do žádného mlýna nepojedu.
00:51:51 -Nemel, za chvíli se vrátíme.
-Tak ať Jakub jede s námi.
00:51:54 Davide!
00:52:03 Davide, vylez! Seřežu tě, až budeš modrý.
00:52:07 Davide!
00:52:10 Jakube, je to jen kousek, tam se oba usušíte a umyjte.
00:52:16 Vylez, nádhero.
00:52:22 Vypustíme Edovi ještě jednou rybník.
00:52:31 Heleme se! Love story, jednání první.
00:52:35 Nebo už druhé? Já padám.
00:52:38 Máme sem jet na prázdniny, až mámě skončí kurs.
00:52:41 Koukni, na každý den jedna fajfka.
00:52:51 Stejně nechápu, proč na mě nepočkal.
00:52:54 Vždyť čekal půl hodiny. Co chceš víc?
00:52:58 Ví přece, jaké mám auto, mohl přijet za mnou.
00:53:01 Možná, že chtěl zůstat ještě chvíli se mnou.
00:53:04 To víš, miláčku, to si budeš muset u Edy zvyknout.
00:53:08 Spěchal. Nechal ti tu dopis.
00:53:11 Chápeš, co to bude za cestu v tom dešti.
00:53:14 A ráno mu letí letadlo.
00:53:17 Pojďte si vzít čaj.
00:53:23 Davide!
00:53:25 Snad abyste šli nejdřív do koupelny, ne?
00:53:28 Prosím.
00:53:36 -Pohádali jste se?
-Tak na půl.
00:53:40 Kláro, kdo je vlastně ten chlapec, co jsi ho přivezla?
00:53:45 Jakub? Učím ho. Syn primáře Hejny.
00:53:48 Ale! Toho chirurga?
00:53:57 -Co to děláš? Proč to utíráš?
-Že jsou pak fleky.
00:54:05 Nezlobte se, ale nedávno jsme je dali potáhnout.
00:54:08 Samozřejmě.
00:54:10 V životě jsem neseděl v papírovém křesle, docela prima.
00:54:16 Taky by se na to dalo malovat.
00:54:19 Trochu mléka? Tady je cukr.
00:54:38 Jsou tu překrásné lesy, klid, fůra borůvek.
00:54:43 Až porostou houby, nebudete vědět co s nimi.
00:54:46 Loni jsme nasušili 2 kg hřibů a to je dost.
00:54:50 Když si přivstaneš, můžeš chodit se mnou, ukážu ti svoje místa.
00:54:58 -Pardon, promiňte.
-To nic, Jakube.
00:55:01 Promiňte, že vám říkám tak důvěrně.
00:55:06 Kdyby vás tu něco zajímalo, třeba Edovy hodiny...
00:55:13 Musí to být peklo. Přijet a natahovat 269 hodin.
00:55:18 Jenom 69.
00:55:21 Znala jsem nějakého doktora Hejnu v Budějovicích.
00:55:25 To byl strejda. Umřel na anglinu.
00:55:28 Snad jste chtěl říct na angínu.
00:55:31 Přesná diagnóza - anglina pectoris. Jako teta.
00:55:36 Měli bychom už jet, Kláro, jsi utahaná.
00:55:38 Nezlobte se na nás.
00:55:41 Máš ještě opravovat nějaké písemky. A taky David by měl jít spát.
00:55:44 To je pravda, na Davida jsme zapomněli.
00:55:47 Pouštěli s Jakubem draka.
00:55:50 Potřebuju ho strčit do vany a vydrbat.
00:55:53 -Kolik je vám, Jakube?
-Bude mi 20. -Takže 18.
00:55:57 Když nám bylo 18, co Kláro? Kolik je tobě? 28 a Edovi bude 50.
00:56:03 O sobě už raději nemluvím.
00:56:08 -Ty jsi s Jakubem příbuzná?
-Ne.
00:56:13 A ještě něco Kláro. Nezlob se. Eda mi říkal, že se chcete
00:56:16 v říjnu brát, ale když jsem se ho ptala na Davida...
00:56:20 O prázdninách to není žádný problém, to jsme se dohodli.
00:56:24 Ale ty prý chceš dál učit. Prosím tě, vyřešili jste to nějak?
00:56:29 -Ano, snad.
-Jak to snad?
00:56:32 -Dáš ho ke své mamince?
-Nedám.
00:56:41 Copak nic nechápeš?
00:56:44 Už ji vidím, jak zrovna teď sedá za stůl k dopisnímu papíru.
00:56:47 "Drahý Edo, dělám to sice nerada, ale musím ti sdělit..."
00:56:50 Neměla jste mě s sebou brát a taky na mě tahat tátu.
00:56:55 -Blbý snobský mlýn s pendlovkami.
-Dali ti čaj? Dali.
00:56:58 Taky pocta panu otci.
00:57:00 Proto jsi mi před ní nemusel tykat. To nebylo fér.
00:57:04 Omlouvám se.
00:57:06 -Včera... -Co včera?
-Byla jste jiná.
00:57:12 Snad, že svítil měsíc. Mlýn s pendlovkami, prima.
00:57:19 V Praze určitě vila, budoucí manžel Doc. Dr. Cs.
00:57:24 Zapomněl jsi na rybník.
00:57:26 Člen korespondent s rybníkem bez kaprů, určitě machr.
00:57:30 Taky fůru prachů, takže tu svou posype prsteny.
00:57:33 -Zabalí ji do kožichů.
-Prostě pohádka. A dál?
00:57:38 -V pohádkách bývá vždy Jakub Kuba.
-Jo, ten nejhloupější. -Kubo!
00:57:45 Byla jsem ráda, když jsem tenhle kurs sehnala.
00:57:48 300 na jídlo a 500 uleju stranou.
00:57:52 To jsou boty pro Davida na zimu a kabát.
00:57:55 Tomu ty asi ještě nerozumíš.
00:57:58 Ale i kdyby. Nemůžu zůstat pořád sama. Už kvůli Davidovi ne.
00:58:03 My jsme se s Davidem dohodli. Vezmeme si tě.
00:58:07 Ty a David!
00:58:09 Jo, a každou neděli budeme chodit do muzea na velrybu.
00:58:12 A krmit opice. Že budu jako jeho brácha.
00:58:15 -Ty radši spi.
-To je nádhera.
00:58:17 Hned zítra si objednám krajkové šaty s vlečkou a se závojem.
00:58:21 Tucet družiček bude stačit? A pytlík buráků?
00:58:25 Mami, co jsou to družičky?
00:58:28 Ty mlč, stejně jsi měl být už dávno v posteli.
00:58:31 A na svatební cestu pojedeme do ZOO.
00:58:39 -Já ti posvítím, mami.
-Jen seď.
00:58:45 -Hodíme tam rezervu.
-Ta je taky v háji.
00:58:49 Zapomněla jsem ji dát opravit.
00:58:52 Potřebovala bych všechny gumy nové, ale to bych musela vyhrát.
00:58:58 Chápeš to? Ani nezpomalil.
00:59:04 Davide, vylez, vzadu je deštník.
00:59:07 -Tady žádný deštník není.
-Tak je tam baloňák.
00:59:14 Jak je ta velryba velká? Jako tenhle strom?
00:59:17 Ještě větší.
00:59:20 Nespi, za hodinu budeš v posteli. Pojď. Bude kolotoč.
00:59:32 Táta se mnou taky skákal.
00:59:41 Jste cvoci!
00:59:53 Soustřeďte se, děláte opravnou zkoušku.
00:59:57 Infinitiv místo gerundia mohou mít u sebe slovesa označující...
01:00:02 -Slovesa označující...
-Nesmějte se.
01:00:05 Opravná zkouška je něco, co může poznamenat celý váš život.
01:00:08 -Slovesa označující...
-Změnu, začátek děje, citový vztah.
01:00:13 Učebnice strana 144.
01:00:49 -Dej to do koupelny.
-Jo.
01:03:08 V těch záclonách se přerazíš.
01:03:11 Jaké záclony chtěl jsi bílé šaty s krajkami.
01:03:31 -To je šílené.
-Co je šílené.
01:03:34 Třeba se mi jenom zdáš.
01:03:37 Teď usnu, probudím se... Ááá! Zase je tady.
01:03:49 Ráno ve třídě usnem. Radši bych usnula tady.
01:03:56 -S tebou. Chtěl bys?
-Hm. -Ale nelži.
01:04:07 -Mám tě rád.
-A já ne?
01:04:32 Umíš lhát? Řekneme, že jsme se šli projít a náhodou jsme se potkali.
01:05:08 Doufám, že tě nikdo neviděl.
01:05:11 Byla jsem se projít a taky...
01:05:20 Kláro, můžeš mě nenávidět, můžeš si myslet, že jsem skeptická vrána,
01:05:24 ale já ti musím říct, že je to šílenství.
01:05:28 Jsi jeho učitelka.
01:05:30 S jedním bláznem jsi se šťastně rozvedla a kam se to hrneš teď?
01:05:33 Kolik mu je? 18?
01:05:36 Jedno dítě na krku máš. To by ti mohlo stačit.
01:05:38 Eda ti nevadil?
01:05:40 Ne. Ani kdyby mu bylo 80. Chlap má na jisté věci právo.
01:05:44 A já ne? Ještě včera tady seděla stará utahaná nerozhodná ženská.
01:05:50 Hlavička moudrá.
01:05:53 Nad řekou svítil měsíc a někde v dálce zněly všechny zvony světa.
01:05:57 I kdyby to byla jen tahle jediná noc, tak mi můžeš závidět.
01:06:02 Nechceš třešně? Jsou kradené. A nebo tenhle prstýnek?
01:06:07 Vezmi si ho, uděláš mi tím velkou radost.
01:06:11 No vidíš, docela ti sluší.
01:06:16 To držadlo delší a zahnuté.
01:06:18 -Stejně se mu ale divím.
-Já tedy ne.
01:06:20 Jó, kdyby nás tak učil kantor kolem třicítky.
01:06:22 -A s kníry!
-Proč nás neučí?
01:06:29 -Jakube! Byla panna? Vyprávěj.
-Říkej detaily.
01:06:33 -Má nějaké znamínko krásy?
-A kde?
01:06:37 -Jaké to je po anglicku?
-Ona musí být něco extra. Nebo ne?
01:06:40 -Přiznej se, Jakube.
-Buď kamarád.
01:06:43 Co je vám?
01:06:45 Cucfleky nemá.
01:06:54 Bavíte se? To jste ještě neviděli opravené písemky.
01:06:59 Až si je rozdáme, budeme se bavit ještě víc.
01:07:03 Smažte to, prosím. Myslela jsem, že jsou tu dospělí lidé, a ne děti.
01:07:10 Připravte se. Lekce 22.
01:07:18 Přeji ti všechno nejlepší.
01:07:21 Teplý chleba a horkou kávu a abys spěchal na vlak.
01:07:24 Co blbneš?
01:07:26 Neblbnu. Tady se přece za půl hodiny ví i to, co není.
01:07:28 -Na příklad co?
-Že jsi už vlastně udělal reparát.
01:07:32 Další teorie praví, že to byla pomsta. Dokonce sladká.
01:07:35 Vyspat se s ní a říct, já neumím anglinu a vy zas jiné věci.
01:07:39 Jo, polévku.
01:07:45 Smím?
01:07:47 -Radši by sis měl sednout jinam.
-Proč?
01:07:50 -Je tu moc očí.
-No a?
01:07:53 Mami, proč si má Jakub sednout jinam?
01:07:56 Abys mě nepocákal polévkou.
01:07:59 Všechno sníst a nebryndat a nemlaskat.
01:10:01 Hop!
01:10:08 -Jdete se koupat?
-Půjdeš s námi, Davide?
01:10:11 Jestli je mamina pustí.
01:10:14 Můžu si vzít míč, mami?
01:10:18 Půjč mi dvacku, zítra v Praze vrátím.
01:10:26 -Dík. Nepůjdeš taky?
-Možná pro vás přijedu.
01:10:39 Nakonec řekneš, že děláš všechno pro Davida.
01:10:44 Zítra je konec července, večírek na rozloučenou.
01:10:49 -Balíme. Uvědomila sis to vůbec?
-Dost přesně. A víc věcí.
01:11:00 Jedna kamarádka je v Pragoimpu obchodní referentka.
01:11:03 Teď jde na mateřskou dovolenou, tak to vezmu za ni.
01:11:07 Asi jsem nikdy nebyla extra dobrá učitelka.
01:11:11 Vychovávat je hrozně těžké. Na to nestačí glejt.
01:11:18 Neboj se, u mě dělat reparát nebude.
01:11:22 -A dál?
-Nemám náladu něco předstírat.
01:11:28 Že spolu s Jakubem spíme, to snad víš.
01:11:31 Mám ho ráda. Někdy je dětský, že bych ho zabila a jindy je obrovský.
01:11:39 Vím jen jedno. Má rád Davida.
01:11:44 A je mi úplně fuk, jestli jsem směšná.
01:11:55 Co tam děláte?
01:11:57 Lovíme pulce, ale už jsou z nich malé žáby.
01:12:27 Všechno jsem vymyslel. Budeme mít spolu spoustu dětí.
01:12:32 Davida a 2 holky a 3 kluky. Celou třídu krásných harantů.
01:12:42 Pak zestárneme a zemřeme v 1 den. A zasypou nás květinami.
01:12:59 Necvokuj. Dokážeš mě vůbec vnímat, že ti chci něco říct.
01:13:03 Jak to, že tě nedokážu vnímat. Chceš takhle? Prsty?
01:13:12 Tak prsty.
01:13:17 Hele, co jsem vyměnil? Šnorchl za blbý prasklý balón.
01:13:21 -Na řeku se nám bude hodit.
-Ukaž. Vždyť je taky prasklý.
01:13:26 Na jakou řeku?
01:13:28 Psal jsem našim. Máš ještě prázdniny, ne?
01:13:32 -Co jsi jim psal?
-Všechno.
01:13:35 -Jaká jsi. Že máš malého kluka.
-Chtěl bych, aby tě poznali.
01:13:39 Tátu znáš. Mámě musíš pochválit zavařeninu.
01:13:41 Zbláznil ses? Vyrazí s tebou dveře.
01:13:44 Tak se nastěhuju k tobě. David říkal, že můžu.
01:13:47 Můžu jít dělat na metro. Učit se můžu po večerech.
01:13:50 Když něco chci, tak to taky dokážu.
01:13:54 Ale tohle spravit tedy ne. To nemůžu ani za prase.
01:13:57 Co ty pracky? A nohy? Žeň do vody. Umýt!
01:14:43 -Namaluj něco Jakubovi.
-Co? Nejlíp umím psát.
01:14:48 Třeba kolotoč. Na něm Alenu a Olinu a Milenu a Helenu a Slavěnu.
01:14:54 -Žádná Slavěna tu není.
-To nevadí.
01:14:58 Napiš, že mu přejeme 100 krásných holek
01:15:01 a s tou nejhezčí 100 krásných dětí. Taky, že mu děkujeme.
01:15:05 Za co? Za co?!
01:15:09 Za třešně a za draka, ale na řeku, že bychom se s ním báli.
01:15:13 Já ne. Loď už mám.
01:15:17 To jsem já a to je Jakub. Tebe jsem nenamaloval.
01:15:23 Ty jsi tady dole v kuchyni a vaříš nám čaj.
01:15:27 -Radši si vezmi bundu.
-Kam chceš jít?
01:15:34 -Ty brečíš?
-Ne. Jen mi vlít do nosu kouř.
01:15:41 Dáme mu ten dopis a nanosíme věci do auta.
01:15:47 -Kláro, za co jdeš?
-Davide, první tanec s tebou.
01:16:01 Mami, nepůjdeme za maškary? Jakub mi slíbil kapitánskou čepici.
01:16:06 Pojď.
01:16:13 -Ty chceš utéct?
-Proč bych utíkala.
01:16:16 Ale říkala jsi, že Jakub pojede s námi.
01:16:18 To jsi řekla.
01:16:21 Řekla neřekla, vlez si dozadu, zabal se do deky a nemel.
01:16:27 -Někdo z nás musí mít rozum.
-Já už mám rozum.
01:16:31 Ty a ještě dva.
01:16:46 A taky jsme tam nechali draka a lahev s pulci.
01:16:50 -A taky...
-Co sebou šiješ?
01:16:53 Taky musím někam.
01:16:55 -To jsi nemohl v zámečku?
-Nemohl, protože jsi pospíchala.
01:17:14 Davide! Davide, neblázni.
01:17:41 Davide!
01:17:46 Davide, vrať se!
01:17:51 Davide!
01:17:58 One, two, three. Znovu. One, two, three.
01:18:58 Co je s vámi?
01:19:00 -Klepeme, boucháme a vy nikde.
-Kde jste byli?
01:19:03 -My jsme byli...
-Radši si utři nos.
01:19:05 Ahoj, Kláro.
01:19:07 Teď to začíná být nejlepší, Olina vyznává lásku Tomášovi.
01:19:11 Ruštinář se převlík za rusalku a tančí s vílami v parku.
01:19:28 Řekl jsi, že budu kapitán.
01:19:35 Teď jsi kapitán.
01:19:42 Z tebe udělám taky krásnou příšerku.
01:19:46 -Řekl jsi příšerku?
-Ale krásnou.
01:20:03 -Našel jsi ten dopis?
-Jaký dopis? -Žádný.
01:22:33 Skryté titulky Alena Kardová
Středoškolská učitelka angličtiny Klára a její propadající student Jakub se sejdou uprostřed krásného léta na romantickém zámečku, kde probíhá doučovací jazykový kurz. Ani jeden z toho nemá radost. Jakub se rozhodne pro pomstu, jejímž nástrojem má být učitelčin malý synek David. Avšak David si staršího kamaráda oblíbí a postupně se mění i vztah mezi učitelkou a žákem…
O velký divácký úspěch komediálně laděného příběhu, který podle námětu Oty Hofmana natočil režisér Karel Kachyňa v roce 1978, se mimořádnou měrou zasloužila trojice hlavních představitelů – Daniela Kolářová, Oldřich Kaiser a Tomáš Holý. Na XVII. mezinárodním filmovém festivalu v Panamě v roce 1979 získal snímek Cenu za nejlepší film a Cenu za nejlepší herecký výkon pro Tomáše Holého.