Radovan Lukavský jako kriminalista Hora vyšetřuje případ vraždy mladé ženy, která se zapletla do obchodu s drogami. ### Režie: Otakar Fuka. Scénář: Miroslav Hubáček, Václav Šašek. Hrají: Radovan Lukavský, Adolf Filip, Oldřich Vízner, Jana Andresíková a další.
00:00:32 Ne!! Pusť!!
00:00:38 ZVUK ROZBÍJENÉHO SKLA.
00:00:58 VÝSTŘEL Z PUŠKY.
00:01:04 ZVUK POLICEJNÍ SIRÉNY.
00:01:49 -Tak pojďte, paní.
-Takový hodný člověk!
00:01:56 Volala nás. Promáčel se jí strop. Slyšela, jak tam někdo vystřelil.
00:02:05 -Praporčík Franěk.
-Kapitán Hora.
00:02:16 Támhle vzadu.
00:02:37 Ta už to má za sebou.
00:02:42 Ten bude dobrý. Až vystřízliví.
00:02:52 -Doktor Rezek.
-Hora.
00:08:09 -Jedno je tu podivné.
-Ty rybičky? -To nechápu.
00:08:19 Pohádám se se ženou, vezmu ji pohrabáčem a než se střelím...
00:08:25 ...do hlavy, seberu ty rybičky.
00:08:28 -Divné, ne?
-Někdy sebevrazi předtím uklidí.
00:08:34 Ale tady se vše dělo v afektu. Víte, jakou silou musel uhodit?
00:08:41 -A dokázal by to? Byl řádně opilý.
-Mohl se také opít až potom.
00:08:54 Moment, zeptám se.
00:09:19 -Ano, byla tu včera večer. -Sama?
-Přišla okolo osmé se 2 dámami.
00:09:35 -Prosím, 3x tonic.
-Dáme si radši 3x gin.
00:09:45 Přisedl si k nim muž. Dost pil. Ty 2 dámy zaplatily a odešly.
00:09:57 -Pane vrchní! Ještě jednou.
-Radši kávu, ne? -Ne! Koňak.
00:10:07 Jak myslíš.
00:10:10 -Došlo mi, že to je manžel.
-Kdy odešli? -Asi po půlnoci.
00:10:18 -Děkuji vám.
-Poroučím se. Dobrou noc.
00:10:25 -Stůj, prosím tě!
-Nazdar!!
00:10:36 -Byl to bílý Mercedes.
-Viděl jste je odjíždět? -Jistě.
00:10:43 -Znáte taxikáře?
-Od vidění. Někdy tu stává.
00:10:50 Děkujeme.
00:10:57 Tak Nejtek! A co tohle?
00:11:07 Asi už měl dost.
00:11:13 ZVONĚNÍ TELEFONU.
00:11:26 -Prosím? -Je tam pan Nejtek? Tady Vaněček. Jsem dole, mohu nahoru?
00:11:36 Jen pojďte.
00:11:40 -Nějaký Vaněček. -Jednoho Vaněčka jsem už 2x zatýkal.
00:12:00 ZVONEK.
00:12:16 Paní Nejtková... Spletl jsem si dveře.
00:12:23 -Ne, ne. Jste tu správně.
-Dobrý den.
00:12:32 Přes bratrance jste získal spojení s výrobou. Je to tak?
00:12:41 Ano, prosím.
00:12:45 -Jak jste to často nosil?
-Obyčejně jednou za 2 měsíce.
00:12:55 V diáři je to zaneseno. Kdybyste dovolil?
00:13:04 Děkuji.
00:13:09 V pátek naposledy. 2x 20 litrů benzínu speciál.
00:13:17 -To je, 2 kartony po 20 kusech.
-Paní Nejtková to brala také?
00:13:24 Žádný sedlák nesní kuře, když ho může prodat. To se pak říká,...
00:13:32 ...že je nemocný sedlák nebo to kuře.
00:13:39 -Jaký hlas měla paní Nejtková?
-Jako samet.
00:13:47 -Spíše vyšší nebo hlubší?
-Alt, jestli dovolíte. Jako samet.
00:14:16 To je z domácí lékárničky. Jinak nic.
00:14:22 Budeme se muset podívat do sklepa.
00:14:30 Mohla to mezitím prodat. Ale pak by tu mělo být přes 10 000 Kč.
00:14:40 -Kolik se dnes dá utratit za flám?
-To bude vědět spíš David. -Co?
00:14:50 -Tak kolik? -No, teoreticky...
-Myslím, prakticky.
00:15:00 Možná se ozve zákazník. Hlaste se jako ona a smluvte schůzku tady.
00:15:08 -A co potom?
-O to se postará podporučík David.
00:15:14 Ano?
00:15:24 -Je to nutné? -Jen pár otázek.
-Ale rozumně. Není na tom dobře.
00:15:39 Co to píšete, pane Nejtku?
00:15:49 -Moje milovaná?
-To píšu jí.
00:15:59 -Je tu a čte mi přes rameno.
-Proč jí to neřeknete rovnou?
00:16:10 Eva ráda čítávala moje dopisy.
00:16:20 Vypadá to, že jste spolu žili jak 2 hrdličky. A tak to přece nebylo.
00:16:31 -Všude je něco. A možná horší.
-Než vražda?! -Já to neudělal!
00:16:41 Proč jste se chtěl zabít?!
00:16:52 Můžete odpovídat?
00:17:01 -Znáte pana Vaněčka?
-Já... Já o ničem nevím.
00:17:07 -Ale on vás zná.
-Ano, chtěl jsem jednat s paní...
00:17:14 ...Nejtkovou osobně, a ne aby u toho bylo celé příbuzenstvo.
00:17:21 Napřed jsem myslel, že pan Nejtek žárlí. Pak jsem pochopil, že to...
00:17:28 ...bere, jako by u jejích nohou
00:17:35 To se mi nelíbilo. Byl jsem vychovaný po staru.
00:17:45 -Co na to říkáte? -To je pomluva. Kdoví, co je to za člověka!
00:17:56 -Třeba jste mu zaplatili.
-Nemluvte nesmysly!
00:18:03 Pochopte, jste první podezřelý.
00:18:11 Ale třeba jste to neudělal. Může to souviset s tím, co jí nosil...
00:18:18 -...Vaněček? Kam to schovávala?
-Za Jiráskama. F.L.Věk a U nás.
00:18:26 -A když to tam není?
-Není...
00:18:33 Kdo si pro to měl přijít? Vzpomenete si na jméno?
00:18:47 Na mou duši, nevím.
00:18:53 Především Nejtek. Je záhada, jak to manželství drželo pohromadě.
00:19:02 Hádky, scény, přátelé. Banální záležitost.
00:19:10 Další je Vaněček. Známe motiv, který vymezuje okruh podezřelých.
00:19:19 -Práškař. -Třeba. Mohl vniknout do bytu i do domu.
00:19:29 Zrovna, když stěhovala opilého manžela do bytu.
00:19:35 Schoval se, pak ji zabil, vzal si co potřeboval a zmizel.
00:19:42 -Co ten nádražák? -Karásek. Vrátil se v noci ze služby a spal.
00:19:51 -Nic neviděl a neslyšel.
-Takové mám nejradši.
00:19:59 Vrah tedy prokázal chladnokrevnost a inteligenci. Nezanechal jinou...
00:20:07 ...stopu, než ty zachráněné rybičky. Je tu ta nevypitá vodka.
00:20:15 Ale asi nepije. Také nekrade. Kromě prášků nic neodnesl.
00:20:24 -Třeba je to akvarista. -Citlivka.
-Abstinent. -Nebo také řidič.
00:20:33 -Tentokrát budeme hledat vraha podle charakteru. -TELEFON.
00:20:41 Slyším.
00:20:47 -Mandel. Ten taxikář čeká dole.
-Má čistý rejstřík.
00:21:05 Prosím vás.
00:21:09 -Nekuřácký vůz.
-Kdyby mi tu všichni kouřili...
00:21:16 -Ani nepijete? -To ne, ale jezdím.
-Stáváte před tou vinárnou vždy?
00:21:24 -V pátek a v sobotu. Jinak ne.
-Už jste někdy vezl Nejtkovy?
00:21:38 Nevzpomínám si. Zákazníků si moc nevšímám. Mimo těch nebezpečných.
00:21:50 -Jak na vás působili? -Opilý chlap a semetrika. -Povídali si?
00:22:01 Nechci mu ublížit. V opilosti se toho napovídá.
00:22:07 -Řekl, že ji stejně jednou zabije.
-To řekl?! A vypadal na to?
00:22:14 -Spíš byl sám mrtvý.
-Byl byt zavřený? -Jistě.
00:22:28 -Nemohl se tam nikdo schovávat?
-To těžko.
00:22:36 A v tom bytě, vy jste jí ho pomáhal usadit do křesla...
00:22:46 Ne! Bála se, aby jí nepozvracel koberec. Dali jsme ho do koupelny.
00:22:56 -Zavřela dveře od bytu? -Nevěděl jsem, že si toho mám všímat.
00:23:05 Pomůžu, ale spěchám chytit dalšího zákazníka.
00:23:13 Tak děkuji.
00:23:18 -A chytil jste ho?
-Ne. Byl jsem unavený a jel domů.
00:23:56 Ještě mně.
00:24:04 Pozor!
00:24:13 -Tak, půjdeme.
-Nevím sice proč, ale ano.
00:24:38 Posaďte se támhle.
00:25:10 -Vzpomínáš na toho Havla?
-Ale ten by tam nenechal tu vodku.
00:25:18 -A ten Šafařík?
-Ten by to tam vykradl.
00:25:33 Na toho se podívám sám.
00:25:40 -Koho si to vzal?
-Hantáka. Dělal ho před 8 lety.
00:25:48 Připletl se k práškům. Vykradli lékárnu. Přišli jsme na to hned.
00:25:57 On to s klukama umí. Promlouval mu do duše. Slíbil, že bude hodný.
00:26:06 A od té doby je čistý. Ale v kartotéce zůstal.
00:26:27 Poradil bych vám bažanta s knedlíčkem a brusinkama.
00:26:35 -Co paní, je v pořádku?
-Chtějí zkusit nové injekce.
00:26:44 -Jen když je naděje.
-Pane Hovorka? -Prosím?
00:26:50 -Chodí sem ještě ten Jarda?
-Jo, Hanták? Jen málo.
00:26:58 Má takovou hezkou blodýnku. Nedávno jsem je potkal.
00:27:03 -Oba si vykračovali!
-Tak mi dejte toho bažanta.
00:27:10 -V pátek večer? Byl jsem na pivu.
-To víte tak jistě?
00:27:18 -Jsem tam každý večer.
-Odkud to máte? -To jsem koupil.
00:27:26 -Od koho? -Nevím! -Kde to bylo?
-Na WC na Wilsonově nádraží.
00:27:34 -Jen tuhle tubu? Za kolik?
-Za 200. -Ale prodal za 300!
00:28:27 -Kdy jste s tím začala?
-Předminulou zimu. Zemřela mi...
00:28:34 ...máma a nesoustředila jsem se, tak mi známý sehnal fenmetrazin.
00:28:41 -Nedříve jen pár tablet...
-A pak víc. Kde jste na to brala?
00:28:48 -Prodávala jsem šaty a knížky.
-Chodila jste na přednášky?
00:28:58 Vzali mně stipendium a vyhodili z koleje.
00:29:04 -A kde jste brala peníze potom?
-Různě. Jak se dalo.
00:29:13 -Také prostitucí. Kde spíte?
-Někdy u známých. -A jindy?
00:29:22 Teď budete mít kde spát. Předáme vás do ústavního léčení.
00:29:36 -Něco si pamatovat musíte!
-Seděli jsme v té vinárně.
00:29:47 Eva měla strašnou náladu. Vždy se pohybovala v extrémech.
00:29:55 Buď obrovská láska nebo hrozná nenávist. Romance nebo pavlač.
00:30:03 Upínala se na drobnosti. Třeba, že jsem nespravil termostat...
00:30:13 ...v akváriu. O tom uměla mluvit hodiny. Ty rybičky mě už štvaly.
00:30:24 HUDBA.
00:30:39 Pane vrchní! Tady.
00:30:48 Pozor! Podívej, jak vypadáš! Už se neumíš ani opít!
00:30:56 -A co bylo potom?
-Bylo mi zle.
00:31:03 Dostal jsem strach, že začnu zvracet.
00:31:16 A co doma? Nic se vám nevybavuje?
00:31:29 Už jen to ráno, když jsem ji viděl mrtvou. Pochopil jsem...
00:31:41 Co jste pochopil?
00:31:47 Je to asi nesmysl, ale já bez ní nemohl žít. Vše jsem snášel...
00:31:58 Hlavně, že byla se mnou.
00:32:07 -Střídáte často zaměstnání, že?
-Mě to nikde nebaví.
00:32:15 Ve Švédsku bych dostal invalidní důchod. Manuálně pracovat nemohu...
00:32:23 -...a hlavou mi to také nejde.
-Byl jste v pátek v práci?
00:32:29 Nebylo mi dobře, ale náš doktor je hrozný. On vás nikdy neuzná.
00:32:42 -Slyším. Předám.
-Hora. Co?
00:32:54 Rozumím. Hned tam jedu.
00:33:01 -Nejtková. -Tady Hanták. Byl jsem u vás před půl rokem.
00:33:12 -Vzpomínám si. Potřebujete něco?
-Je mi špatně. Něco potřebuji.
00:33:22 -Večer budu doma. -Děkuji.
-To je všechno.
00:33:37 Vidíte, bála jste se, že to nesvedete.
00:33:47 ZVONEK.
00:34:08 Slyšela jsem tu někoho chodit. Myslela jsem, že to je pan Nejtek.
00:34:19 -Chtěla jsem vám něco říct.
-Pojďte dál.
00:34:40 Paní Nejtková si myslela, že nebývám dopoledne doma.
00:34:47 Ale jednou týdně mívám volno, tak uklízím.
00:35:35 Museli se pohádat. Nevím proč, ale Karásek ji vyhodil.
00:35:49 -A kdy to bylo?
-Ve středu. Minulý týden.
00:35:55 Podívej se na to.
00:35:59 -Pamatuji se. Co je s ním?
-Hledám vraha mezi práškaři.
00:36:05 -Pořád ho mezi nimi vedeme.
-Není to zbytečné?
00:36:11 Žádný toxikoman sice není jistý, ale on tehdy požádal o léčení sám.
00:36:19 To je napůl výhra.
00:36:24 Představ si kyvadlo, které se pohybuje od ráje jistoty a síly...
00:36:35 ...k opačným pocitům bezmoci, opuštěnosti. K depresi.
00:36:45 Pohyb toho kyvadla je záležitost mozkové chemie. A pak začneš...
00:36:52 ...brát prášky, které podrží kyvadlo na straně ráje.
00:36:59 Ale čím déle držíš kyvadlo na 1 straně, tím hlouběji se zaryje...
00:37:06 ...na straně druhé. Z ráje, do nejhlubšího pekla.
00:37:13 -Už jsem ti to povídal?
-Ano, ale pokračuj.
00:37:22 Nakonec neberou prášky, aby jim bylo lépe, ale aby jim nebylo zle.
00:37:30 Takový člověk se musí dostat ke svým práškům za každou cenu.
00:37:39 Tady máš tu kávu.
00:37:49 -Ale ten Hanták má být vyléčený.
-Myslíš na něj kvůli té vraždě?
00:37:59 -KLEPÁNÍ. -Dále.
-Promiňte. -Pojďte dál, Jiřinko.
00:38:14 Tohle vezměte do pošty a najděte mi kartu Jaroslava Hantáka.
00:38:22 Ano, pane docente.
00:38:31 Jedna z těch, co měli štěstí. Přišla k nám jako toxikomanka.
00:38:39 -Dnes je z ní výborná sekretářka.
-Co Hanták? Chápej. Byl u nás 2x.
00:38:49 -Ale podruhé byl nevinný.
-A tys ho vyšetřoval, viď? -Ano.
00:38:56 To víš, když ho máš podruhé, těžko mu věříš. A on mluvil pravdu.
00:39:07 -Vyšetřovali ho a on si to nějak vzal... -A sáhl po práškách.
00:39:17 -A ty se nechceš znovu splést?
-To nedělám rád ani u darebáka.
00:39:26 Dlouho mě to pak mrzelo. Jaká je pravděpodobnost, že to nebere?
00:39:43 -Odkud máte ten Syntazin?
-Prostě ho mám.
00:39:51 -Stejně jako živočišné uhlí.
-S vámi jsou lidé jako v ráji, co?
00:40:24 -Je pan Hanták doma?
-Ano. Je nahoře.
00:40:42 -Čekal jsi někoho jiného?
-Nemám moc uklizeno.
00:40:53 Takhle jste za mnou přišel už jednou. Ještě k mámě.
00:40:59 Zrovna tam někoho měla. Měl jsem strach, ale nic bych neřekl.
00:41:10 Ne, děkuji.
00:41:18 Pod nosem jste měl říznutí. Pořád jste si na to sahal.
00:41:25 A náš pes se vám třel o nohy.
00:41:30 -Vy jste měl někdy psa?
-Ne, to byl sousedovic.
00:41:42 Já si na chvíli musím lehnout. Udělejte si zatím kávu.
00:41:50 -Bolela mě hlava.
-Tak jste si něco vzal.
00:41:57 -Vstaň, obleč se, pojedeš se mnou.
-Jsem čistý a zavřít se nenechám.
00:42:09 -To se radši zastřelím.
-To jsi takový srab?
00:42:14 Nevíte, co to je nic nemít. A nemít možnost něco sehnat.
00:42:22 Ale teď něco máš. Mám povolení k prohlídce.
00:42:30 Jen si to tu prohlédněte. Budete s tím brzo hotov.
00:42:40 Žiju jako pes.
00:42:49 Ale budete se dřít zbytečně.
00:42:59 Tohle je poslední. Víc tu nenajdete.
00:43:05 -Dobře. Tak pojď, popovídáme si.
-Ale ano.
00:43:18 S vámi půjdu. S jiným bych vyběhl.
00:43:26 To jsi hodný.
00:44:12 O Nejtkové jsem se dozvěděl na léčení.
00:44:18 Byl jsem u ní před půl rokem. Od té doby ne.
00:44:27 -Byla hrozná. -Proč jsi ji volal?
-Byl jsem na dně.
00:44:35 To byste to vzal od každého. Pak jsem to sehnal od jiného.
00:44:45 -Od koho?
-Víte přece, že vám to neřeknu.
00:44:52 -Kde jsi byl v pátek večer?
-V pátek... Myslím, že v kině.
00:45:02 -Tam u nás. Nemám televizi.
-Co hráli?
00:45:11 Nějakou blbost. Ani nevím, jak se to jmenovalo.
00:45:22 -Byl jsi tam sám?
-Ne. Vlastně ano, sám.
00:45:29 -Tak s kým? -S jednou známou.
-Kdo je to?
00:45:39 Je to slušná holka. Nerad bych ji do něčeho tahal.
00:45:45 -Ale budeš potřebovat alibi.
-To mi dá moje bytná.
00:45:54 -Dělá tam uvaděčku.
-A po kině? -Proč se ptáte?
00:46:04 -Nejtková je mrtvá. Nevěděls to?
-Jak to, mrtvá? -Zavražděná.
00:46:18 -V ten pátek. -Já jsem s ní... S kým jsem to tedy mluvil?!
00:46:29 S nějakou od vás? Proto jste mě... Já blbec!
00:46:38 -Kdybych ji nevolal, tak...
-Přišli bychom na tebe stejně.
00:46:47 Nic.
00:47:02 -Mohu tedy jít?
-Napřed tu známou.
00:47:14 -Netahejte ji do toho. -Neblázni. Víš dobře, že nám to řekneš.
00:47:24 Vždycky jste to se mnou uměl. Říkal jste, jak jsem chytrý.
00:47:32 A já blbec jsem vám na to nalétl. Ale mně už není 16!
00:47:42 Proto bys měl vědět, že tě to kavalírství nakonec přejde.
00:48:00 3 tuby za měsíc? To přece není žádný kšeft.
00:48:05 A někdy jsem je ani neprodal.
00:48:09 -Proč jste zapřel, že se znáte?
-Nechtěl jsem být podezřelý.
00:48:16 Nejtek má doma 2 pušky. Je blázen. Ale jí je to všechno jedno.
00:48:24 Ona za mnou chodila, kdy se jí zachtělo. A já dostal strach.
00:48:30 -Začala vám být nepohodlná.
-Ale ne tak, jak si myslíte!
00:48:37 Přece nezabiju ženskou proto, že mi začala jít na nervy.
00:49:16 Pozvala jste ho na přání doktora, ale řekla jste, že kvůli mně.
00:49:25 -To jste neměla.
-Nic neudělal. Dejte mu pokoj.
00:49:30 -Proč tedy nepřišel?
-Třeba mu nebylo dobře.
00:49:38 -Tím spíš měl přijít.
-Nevím.
00:49:47 Dříve bylo všechno jinak. Poznali jsme se tady.
00:49:55 Věděli jsme o sobě všechno.
00:50:01 A teď? Změnil se? Víte, že s tím začal znovu?
00:50:11 -Slíbil mi, že toho nechá.
-Odkud má prášky?
00:50:18 -Neptala jsem se. Neřekl by to.
-Vy jste mu nic nedala?
00:50:25 -Kde bych je vzala?
-Tady. -Nedala bych mu je.
00:50:32 Ani kdyby se tu válely na zemi.
00:50:37 -Znáte Evu Nejtkovou? -Kdo je to?
-Jaroslav o ní nemluvil?
00:50:48 Někdo ji zabil v pátek, když jste byli v kině. Nebo tam byl sám?
00:50:58 Byli jsme spolu celý večer. V kině a potom u něj.
00:51:05 -Nemýlíte se?
-Určitě ne.
00:51:13 -Tak, co máte? -2 dny před vraždou si Nejtek vybral 20 000.
00:51:26 Kromě prášků jsou v tom i peníze?! Co dál?
00:51:34 Z těch, co tu byli, to není žádný. Samé trosky.
00:51:44 Co je s tím Karáskem?
00:51:51 Ten pátek přijel rychlíkem 00:30. Z nádraží odešel až ve 3 ráno.
00:51:59 -Má na to 2 svědky.
-To jste nevěděli dříve?!
00:52:08 -Vezmi si tohle.
-Tak přece! -Co, přece!
00:52:25 Dostal jsem výsledky z vaší cvičné střelby. Hrůza! Jak to vysvětlím?!
00:52:35 Jestli se to nezlepší, budete chodit ráno o půl hodiny dříve.
00:52:52 Já jsem střílel dobře.
00:52:55 -Jak dlouho se znáte s Nejtkem?
-Už půl roku.
00:53:03 Nastoupila jsem do účtárny a on se mě ujal. Byla jsem s dětmi doma.
00:53:11 Až když manžel odešel, tak jsem musela a pan Nejtek...
00:53:17 Je váš vedoucí.
00:53:22 -Nějak jste se sblížili?
-Myslím, že jsme se chtěli vzít.
00:53:34 -Myslíte? -Nemluvili jsme o tom, ale to se pozná. Jeho žena...
00:53:47 -Špatně se mi o tom mluví.
-Zmiňoval se o rozvodu? -Ne.
00:53:55 Dal mi přece ty peníze. Kvůli tomu jsem přišla.
00:54:02 Chtěli jsme vyměnit větší byt. A jedna místnost je dneska drahá.
00:54:08 -Už se nechcete stěhovat?
-Prý to udělal on. -Věříte tomu?
00:54:16 Nevím. Neumím si to představit. Kdybyste ho viděl s dětmi, tak...
00:54:26 Nepoznala jsem laskavějšího člověka.
00:54:33 Poslední otázku.
00:54:36 -Kdy vám dal ty peníze?
-V pátek. V den, co se to stalo.
00:54:49 Chtěl jste od své ženy odejít?
00:54:56 -Vy o tom víte?
-Mluvil jsem s paní Šlechtovou.
00:55:10 Té je mi líto.
00:55:14 Má nádherné děti. Eva se dětí bála.
00:55:26 -Těch 20 000 máte u nás v trezoru.
-Ona si je nenechala?
00:55:39 Také věří, že jsem to udělal.
00:55:47 -Musíte mně pomoct! Prosím vás.
-Děláme, co můžeme.
00:55:54 -Vaše paní o těch penězích věděla?
-Eva? Samozřejmě.
00:56:11 -Pane kapitáne...
-Jak vám máme pomoci, když lžete?
00:56:19 -Všiml jste si, jak je jí podobná?
-Kdo? -Paní Šlechtová. Evě.
00:56:33 Chudák, který myslí, že to tak musí být. A objeví se pohledná...
00:56:43 ...ženská, která mu dokáže, že je normální chlap.
00:56:51 -Vzbouří se, vezme peníze...
-O těch Nejtková nevěděla.
00:56:58 Jestli na to přišla ten večer, tak se asi pohádali. A on byl opilý...
00:57:07 Kamarád tomu říká vzpoura nul. To pak praskne víc, než akvárium.
00:57:17 Tak můžeme?
00:57:33 Mysleli jsme, že tím sklem projde. Byl hrozně napráškovaný.
00:57:42 -Kde to pořád bere?
-Třeba od té své holky.
00:57:49 Těžko. Všechny prášky jsou teď přísně evidované.
00:57:58 To je kino, kam chodívá. Jeho bytná tam dělá uvaděčku.
00:58:08 -Víme o ní něco? -Vdova. Majitelka domku. Jinak nic.
00:58:15 -Počkejte! Je to Mercedes?
-Ano, a sedí tam Mandel.
00:58:25 Na rozhovor taxikáře a zákazníka to nevypadá.
00:58:31 Ten nemá ani na tramvaj!
00:58:38 Toho taxikáře tu chci zítra mít!
00:58:44 -Proč mě sem zase taháte?!
-Posaďte se! -Už jsem vám to řekl.
00:58:50 -Posaďte se! -Buďte tak laskav.
-Dobrý den.
00:58:58 Zajímáme se o Jaroslava Hantáka. Řeknete nám, co o něm víte?
00:59:06 -O něm nevím nic. Neznám ho.
-A nemýlíte se? -Ne, určitě.
00:59:23 Ty blbče! Toho znám, jen jsem nevěděl, že se jmenuje Mandel.
00:59:30 Já ho také podle jména neznám. Ještě tak Jarda. Znám ho z Diany.
00:59:39 -Chodím tam. -Když se chce opít.
-Ale sám. On nepije.
00:59:51 -Tak vás už nebudeme zdržovat.
-Když nešlo o nic horšího.
01:00:10 Nashledanou.
01:00:13 -Co na to říkáš? -To bych nebral ani jako ochotnické představení.
01:00:24 -Pořád mi to vychází na Hantáka.
-To není tak jednoznačné.
01:00:32 Je sice práškař, nepije, myslí mu to, ale proč by volal Nejtkovou?
01:00:46 To může být způsob obrany. Chytré alibi.
01:00:54 Začal jsem ho podezřívat až po tom telefonu. A to dnešní setkání...
01:01:02 -Jasně, Hanták. -Ale kdyby nebylo té záležitosti se Šlechtovou.
01:01:12 -Vy pořád myslíte na Nejtka?
-A Mandel? Ten tu vodku nevypil.
01:01:21 Hora.
01:01:27 Přiveďte ho nahoru.
01:01:34 Ve vrátnici je Nejtek.
01:01:37 Nenáviděl jsem ji a sebe také. Hnusil se mi způsob, jak si...
01:01:45 ...obstarávala peníze. Ale měl jsem je rád. Dovedla ponižovat!
01:01:55 Nejsme manželská poradna, ale Bezpečnost.
01:02:02 Já vím. Napsal jsem vám, jaký to byl život. Až se to přečte...
01:02:13 -...u soudu, každý to pochopí.
-Co? -Že jsem ji musel zabít.
01:02:26 Jen nechápu, proč jsem to udělal tak surově.
01:02:33 Pan doktor ví, že jste tady?
01:02:39 -Kdy vás propustili?
-Odešel jsem sám. Před chvílí.
01:02:49 Musel jsem. Nemohu s tím už žít.
01:03:04 Vím, že měl okno, je napůl blázen, ale nemůže mít pravdu?
01:03:12 -To může, tím spíš.
-To by bylo překvapení!
01:03:49 -To jsem udělal já?
-Nezdá se vám to?
01:03:55 Říkal jste, že vám ty rybičky šly na nervy.
01:04:01 Ano. Jednou týdně u nich stála a ťukala svým půlmetrovým nehtem.
01:04:09 A dělala ťu, ťu...
01:04:14 Promiňte, ale už mě nebaví něco předstírat.
01:04:21 -A proč jste si s nimi dal takovou práci? -Jakou práci?
01:04:27 Zkuste si to připomenout.
01:04:32 Někdo zabil vaši ženu, rozbil akvárium a rybičky pak dal sem.
01:04:43 To, že jsem udělal? Nemohl to udělat někdo jiný? Ty rybičky.
01:04:50 -Všechno mohl udělat někdo jiný.
-Proč myslíte, že já ne?
01:05:01 Umím si představit, že jste zabil ženu, ale že jste pak sbíral...
01:05:08 -...rybičky, to ne.
-To bych asi neudělal.
01:05:16 Ale třeba se mi jich zželelo.
01:05:28 Soudní znalec Nejtkovo doznání odmítne.
01:05:35 Ale je tu řada nepřímých důkazů. Peníze, Šlechtová...
01:05:43 Důvodů na vraždu měl hodně. A síly měl dost i přes opilost.
01:05:50 Možná jen neodhadl své síly. Není důkaz, který by to vyvrátil.
01:05:58 Šachisti tomu říkají "pat".
01:06:08 Byl bys radši, kdyby to byl Nejtek, než...
01:06:14 Kdo? Než ten kluk?
01:06:19 Možná bych byl radši, ale na tom nezáleží.
01:06:43 -Mandel přijel k Hantákovi.
-Čekejte. -Hanták ale on neotvírá.
01:06:54 Vrací se k autu. Co když jsou ty prášky přes něj?
01:07:02 Sledovat.
01:07:24 -Ale?
-Zájem o kšeft moc nemá.
01:07:31 To už je po třetí, co nechal zákazníka.
01:08:00 -Tahle na narkomanku nevypadá.
-Spíš na nymfomanku.
01:08:13 -Nymfomanka musí být skvělá.
-Proč myslíš?
01:08:20 -Je to ženská, která to má ráda.
-Ale ona nemá ráda nic jiného.
01:08:45 -Sem jsi neměl zajíždět.
-To by si nás už musel všimnout.
01:08:52 Ale teď se nám ztratí. Jedem.
01:09:01 Ale...
01:09:15 Jestli třeba nepřeplavali.
01:09:26 -Ale je tam s dámou.
-Nechci je rušit.
01:09:33 -Občanské průkazy tu nechali?
-Jistě.
01:09:40 Vidíte, jak nám to jde.
01:09:54 -Můžete mně věnovat chvilku?
-Velice rád.
01:10:06 Všechno je jinak. Ten večer, co měl Mandel čekat před vinárnou,...
01:10:14 ...a vézt Nejtkovou, byl tady. V pokoji č. 13 s paní Mázlovou.
01:10:25 -Recepční má přesné záznamy.
-Určitě? -Na kšefty si dává pozor.
01:10:35 Ale svědkové dokázali, že Mandel byl před vinárnou a odvezl je.
01:10:43 A máme to skutečně dokázáno?
01:10:59 -Už jsem vám přece všechno řekl.
-Dlouho vás nezdržíme.
01:11:11 -Řekl jste, že jste viděl Mandela.
-No, ano. Stál tam jako dneska.
01:11:21 Kolem 11 jsem pouštěl hosty. To už tam stál. Zapálil jsem si cigaretu.
01:11:33 -Seděl v autě a také si zapaloval.
-Ale to nám... To jste nám neřekl!
01:11:44 -Co? -S tou cigaretou!
-Nevzpomněl jsem si. -Děkujeme.
01:11:53 Nashledanou, pánové.
01:12:04 -Že to neřekl! Mandel nekouří.
-Hlavně, že si vzpomněl teď.
01:12:26 -Tak, kdo si tu tenkrát zapaloval?
-Já věděl, že se to prozradí!
01:12:34 Mohl jste sobě i nám ušetřit mrzutosti.
01:12:41 -Tak hezky od začátku. -S Hantákem se známe už od dětství.
01:12:54 Když přišel z vojny, byl na tom špatně a neměl peníze.
01:13:02 Půjčil jsem mu asi 5 000. Aby se mohl obléct. A chtěl se ženit.
01:13:08 Ze začátku to splácel, ale pak začal říkat, že nemá.
01:13:15 Pořád jsem za ním běhal. Tak jsme se domluvili.
01:13:23 Že by za mě jezdil. Něco, že si nechá a zbytek bude dávat mně.
01:13:31 Já bych to z něj jinak nedostal! Také nejsem milionář!
01:13:38 O té vraždě s vámi nemluvil?
01:13:44 To přišel hned druhý den. Že někdo zabil ženskou, kterou předtím...
01:13:53 ...vezl a že mě asi budou vyslýchat. Řekl, jak to asi bylo.
01:14:01 Jen jsem nechtěl, aby někdo věděl, že jezdil místo mne.
01:14:09 -A když pak přišel později?
-Kdyby prý něco, tak se neznáme.
01:14:17 -A co dneska?
-Jel jsem za ním kvůli penězům.
01:14:25 -Řekl, že mi dá ten zbytek.
-Jel jste tam jen kvůli tomu?
01:14:32 No, jistě.
01:14:38 Vy myslíte, že ji zabil on?
01:14:45 Proč by to dělal?
01:14:53 Jarda je takový slušný kluk. Žádný grázl.
01:15:03 -Znám ho už léta.
-Asi ne dost dobře.
01:16:22 Tak, moment.
01:16:28 -Tohle bylo ještě nedávno plné.
-Kde k tomu přišel, proboha!
01:16:37 Podíváme se ještě dolů, k té uvaděčce.
01:16:43 Ale on s vámi nepůjde.
01:16:48 Stoupni si lépe!
01:17:17 VÝSTŘEL.
01:17:21 -Co blbneš, prosím tě!
-Říkal jsem, že s vámi nepůjdu!
01:17:28 Proč ne?! Buď rád, že ses netrefil!
01:17:38 Nestálo to dříve u tebe nahoře?
01:17:47 Nechtěl jsem to udělat!
01:17:57 -Nemohla bych mu něco přinést.
-Zatím ne, paní.
01:18:12 Stačí, když se mu postaráte o ty rybičky.
01:18:24 -Nechtěl jsem to udělat.
-Věřím ti.
01:18:32 Musíš říci, jak to bylo.
01:18:41 Bylo mi strašně. Už několik dní jsem byl na dně.
01:19:02 Jaroslave!
01:19:32 Měl jsem smůlu. Nikdo nic neměl. Musel jsem něco vzít!
01:19:45 Zbývala mi ta nejhorší naděje. Nejtková.
01:19:50 Neměl jsem ji rád, ale když mi bylo tak zle!
01:19:57 Nakonec jsem ji uprosil. Měl jsem čekat před tou vinárnou.
01:20:07 Jezdil jsem, abych zabil čas. Doma bych to nevydržel.
01:20:16 Bylo mi hrozně. Bál jsem se, že se za ní nedostanu.
01:20:46 Musel jsem zastavit před vinárnou. Neměl jsem sílu.
01:21:00 Dejte mi cigaretu.
01:21:21 Nedíval jsem se ani na hodinky. Byla to věčnost, než vyšli.
01:21:42 Pomozte mi, prosím vás.
01:21:56 Dostat ho nahoru, bylo hrozné.
01:22:11 Jsi hodná!
01:22:20 Teď přijdou jeleni...
01:22:40 Klekni! Sundejte mu kabát!
01:23:02 Posaďte se.
01:23:18 -Kolik?
-Jednu.
01:23:26 -Stálo to za to čekat na 1 tubu?
-Nemám na víc peníze.
01:23:37 -Nemám ani na tu jednu.
-Myslíte, že vám ji dám zadarmo?
01:23:45 Ne. Vím, že nemůžete.
01:23:54 Nechám vám tu hodinky. Stály 500.
01:23:59 Nenapočítám vám taxík.
01:24:09 Ten taxík vám zaplatím!
01:24:35 Ne!!!
01:24:39 Ubohý zloději! Ty chudáku!
01:24:46 Položte to!
01:24:49 Ne!! Pusť! Ty hajzle!
01:25:01 Dejte to sem!
01:25:19 Líto mně bylo jen těch rybiček. Ty se mně tam vždycky líbily.
01:25:47 Ty prášky jsem vzal všechny. A 50 za taxíka také.
01:25:53 Nejtek se zatím probral. Utekl jsem. Teprve na schodech mi...
01:26:01 ...došlo, že by si mě mohl pamatovat, i když byl namol.
01:26:09 A ozval se ten výstřel. Pak jsem odvezl Mercedesa k botelu.
01:26:16 Mandel o ničem neví. Za všechno mohu já.
01:26:29 Tohle mu Svozilová schovávala v šatně. Dávala mu to po tubách.
01:26:46 Sepíšeme to zítra. Dnes bych toho radši nechal.
01:26:53 -Nechcete odvézt domů?
-Ne. Docela rád se projdu.
01:27:39 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Na podlaze leží mrtvá žena. O něco dále se sklání policejní lékař nad bezvládným tělem zraněného muže. Jde o manžele Evu a Zdeňka Nejtkovy. Je tu ještě jedna podivná věc – roztříštěné akvárium. Někdo však rybičky posbíral a umístil je do jiné nádoby, aby mohly žít. Co se tu odehrálo?
Detektivní povídka Hany Proškové „Prostý případ statistiky“ se stala motivem pro Václava Šaška a Miroslava Hubáčka, kteří napsali na jejím základě scénář k českému kriminálnímu filmu „Zlaté rybky“. Poprvé v českém filmu se děj napínavého pátrání odehrává v prostředí překupníků drog a zachycuje osudy narkomanů, které nejsou příliš radostné. Po pachateli podivné vraždy pátrá vyšetřovatel Hora, kterého ztělesnil Radovan Lukavský.