Rudolf Hrušínský v roli poctivého venkovského lékaře a dobrého člověka. Český film na motivy románu Bohumila Říhy (1976). Dále hrají: V. Galatíková, J. Dítětová, V. Jandák, M. Logojdová, A. Švehlík, J. Somr a další. Scénář V. Nývlt a F. Vláčil. Kamera F. Uldrich. Režie F. Vláčil
00:00:15 Nemám ráda, když mi někdo něco rozmlouvá.
00:00:20 A na tobě se mi vždy líbilo, že ses o to nepokoušel.
00:00:28 Až teď.
00:00:31 Já jsem nic neřekl.
00:00:36 Ale díváš se tak.
00:00:41 Jestli jsme si za 30 let nestačili něco říct, teď už to nestihneme.
00:00:50 Já se prostě musím vrátit, protože to nedokážu neudělat.
00:01:06 Tobě bude líp beze mne, viď Jendo?
00:01:10 Jak to můžeš říct!
00:01:16 FRANCOUZSKY: Pan doktor Meluzín z Prahy?
00:01:19 FRANCOUZSKY: Ano, pane.
00:01:22 FRANCOUZSKY: Prosím o váš podpis, pane. Pardon.
00:02:45 Tak pojďte, pane doktore.
00:02:54 Vypadáte, jako byste šel do Stromovky.
00:03:04 Aby se tam nenudila.
00:05:36 Zatím si to prohlédněte.
00:05:39 Seženu někoho, kdo by vás tu zabydlel.
00:05:43 Jenže v sobotu je to vždycky potíž.
00:07:53 Srdečně vás vítám u nás na Větrově.
00:07:58 Vidím, že jste to vzal zkrátka, tak se rád přizpůsobím.
00:08:02 Já jsem Lojza Vlach.
00:08:04 -Kačenka-. Jakpak by tě pan doktor sehnal?
00:08:11 Naber vodu a zmiz! Já ti dám -Kačenka-!
00:08:20 Jan Meluzin, těší mě.
00:08:27 Já jsem ani moc nevěřil, že byste mohl existovat.
00:08:33 Když jsem se dočetl, z jakého místa sem jdete.
00:08:41 Je to proti lidské přirozenosti
- jít z lepšího na horší. Proč?
00:08:51 A tohle má být horší?
00:08:57 Já nevím, pro někoho třeba ne.
00:09:00 To záleží na povaze. A na nárocích.
00:09:11 Koupelnu máte napůl se sousedem, ale jinak tu budete sám.
00:09:44 Máte to tady všechno pod jednou střechou.
00:09:50 Do ordinace můžete v bačkorách.
00:09:58 Nebudu tady překážet?
00:10:01 Komu? Těm vedle?
00:10:06 Kodetovi mohou být rádi.
00:10:13 Tohle patro patří jako byt ke středisku.
00:10:18 Kdybyste přijel s rodinou, museli by svou část vyklidit.
00:10:22 A já bych jim rychle sháněl náhradu.
00:10:26 Jenže vy jste naštěstí sám.
00:10:34 Jste přece sám?
00:10:40 Tak nějak.
00:10:46 Možná. Ty než se k něčemu rozhodneš. Jendo, jak ty můžeš vést kliniku?
00:10:55 Emo, abych byl primářem, docentem, abych byl zván na kongresy,
00:11:03 to bylo tvoje přání. To byl přece tvůj svět.
00:11:11 Myslela jsem, že tě znám.
00:11:29 Vy jste ten nový doktor?
00:11:32 Jak jste to poznal?
00:11:35 Poznám, co jsou lidi zač. Zvlášť doktory.
00:11:38 My jsme vlastně kolegové.
00:11:42 Cokoli děláte, vaši pacienti stejně skončí u mě.
00:11:49 Tohle mám jako závazek. Kdysi jsem tady kopal.
00:11:53 Jinak dělám ještě hřbitov v Týně.
00:11:57 1 by mě neuživil. Teď se moc spaluje.
00:12:01 Vidíte, v Týně leží váš kolega, co tu byl před vámi.
00:12:08 Doktor Horáček?
00:12:11 Ano, taky skončil u mě. Na co je potom ta vaše medicína?
00:12:17 A vy jste nikdy nebyl nemocný?
00:12:21 Copak o to, já mám nemocí! Jsem vlastně nemocný pořád.
00:12:31 -Tak za mnou přijďte do ordinace.
-Kdepak, tím bych si uškodil.
00:12:37 Dokud si udržuji své nemoci ve zdravé rovnováze, je mi dobře.
00:12:42 Ale kdyby mně po některé zůstala v těle mezera, jsem hned na prkně.
00:12:48 Kdepak, mě doktoři nedostanou!
00:13:02 Máte typicky doktorskou postavu. Budete mít u pacientů autoritu.
00:13:09 -Doktor Horáček ji neměl?
-Pan doktor byl moc velký dobrák.
00:13:17 Na disciplínu jsem tu byla hlavně já.
00:13:22 On ale od začátku věděl, že je na mě spolehnutí.
00:13:32 Budu potřebovat razítko.
00:13:37 Nechala jsem ho udělat. Přejete si začít?
00:13:46 Prosím.
00:13:54 Dobrý den. Kdo je první? Pan Hybš?
00:14:02 Přece jste to uhodla.
00:14:04 Ve středu ráno tady chci mít moč. Než půjdete do školy. Jasné.
00:14:12 Prosím, svlékněte se.
00:14:16 Já mám tady dole, vlastně tedy ...
00:14:22 Počkejte, dědo!
00:14:26 Pan Hybš přišel.
00:14:29 -Dejte mi jeho kartu.
-Ještě jsme mu ji nezakládali.
00:14:38 -Vy jste tady poprvé?
-Poněkolikáté!
00:14:51 No tak se svlékněte, na tu nohu se podíváme taky.
00:15:00 Tak já přijdu někdy jindy.
00:15:13 Pan doktor Horáček si na papírování moc nepotrpěl?
00:15:18 V některých případech jsme to nepokládali za důležité.
00:15:23 To je věc názoru.
00:15:31 Do týdne bych měl rád kartotéku v naprostém pořádku.
00:15:41 Prosím.
00:15:52 Další.
00:16:01 Co vám schází?
00:16:05 Mně? Nic. Nikdo už tu není.
00:16:17 Máš ta razítka?
00:16:22 Kufry jsem vám dal nahoru. A špekáčky budou zítra.
00:16:31 Už tam nepřikládej.
00:16:38 To je vaše večeře?
00:17:07 Má to smysl se vracet?
00:17:12 Má, máme-li k čemu.
00:17:17 A k čemu se vracíš ty?
00:17:22 K sobě, k tomu, co jsem byl, nebo ještě jsem, snad.
00:17:33 Co to tam vyvádíte, člověče! Hned to uhaste!
00:18:58 -Rád bych vám poděkoval.
-Pojďte dál.
00:19:12 Nezlobte se, ale měl jste tam otevřeno.
00:19:17 Nemám nic, o co bych se musel bát.
00:19:20 Prosím, posaďte se.
00:19:27 -Už tam máte teplo?
-Ano, je tam příjemně.
00:19:32 Zrovna dělám lívance. Petr je má rád. Ochutnejte.
00:20:07 Co je nad námi?
00:20:10 Půda. Ale počkejte, ta je spíš vedle.
00:20:21 Viděl jsem zvenku nějaké vikýře.
00:20:30 -Ne, není tam nic.
-Škoda.
00:20:45 Nevzal byste si raději čaj?
00:20:50 -Ne, děkuji, ochutnal bych, když ...
-Berte si, dokud jsou teplé.
00:20:58 Naše matka je dělala s borůvkami. Jako kluci jsme je museli sbírat.
00:21:09 Víte, jak se dělá med z pampelišek?
00:21:19 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:21:30 Vezmeš si také?
00:21:54 Děkuji vám, byly moc dobré, opravdu.
00:22:28 -Proč sem leze?
-Přišel jen poděkovat.
00:22:34 Jestli si to Vlach představoval takhle, tak se zmýlil.
00:22:43 Proč sem nepošle svou ženu?
00:22:46 -Petře! Má malé děti.
-Já nikomu posluhovat nebudu!
00:22:49 -Nikdo to po tobě nechce.
-A ty taky ne!
00:23:53 Nevadilo by vám, pane doktore, kdybychom si trochu zajeli?
00:24:19 Hned jsem zpátky.
00:25:09 -K čemu jsou ty sítě?
-Kvůli dravcům.
00:25:16 Vy jste od dezinfekce?
00:25:18 Také.
00:25:22 Kačenka před chvílí odjel, jestli ho čekáte.
00:25:30 -Kolik vám jich uhyne?
-Tak 10 ze 100.
00:25:40 Co děláš? Markéto! Kam běžíš?
00:25:53 Markéto nech to! Markéto!
00:26:15 -Já jí ten křáp jednou rozbiju!
-Tak tady jsme už skončili, ano?
00:26:44 Ty ses z té Markéty zbláznil, Oto.
00:26:48 Jak jí můžeš půjčit služební vůz, když víš, že nemá ani řidičák?
00:26:57 Moment, tohle vyřídíme zítra. Nasedni! No nasedni!
00:27:08 Sešlápni brzdy! Ještě!
00:27:14 -Je vám něco?
-Mám hroznou chuť na jahody.
00:27:21 V tom vám nemohu posloužit.
00:27:24 Světla!
00:27:26 Tak mi vlezte na záda!
00:27:30 Maják! Směrovky! Stěrače!
00:27:39 -To máš zatím za padesát.
-Neblázni, kvůli stěrači?
00:27:44 Nezamčené vozidlo a ojeté gumy. To jsem ti říkal už posledně.
00:27:50 Nemám. Nekradu!
00:27:57 Prosím.
00:28:06 -Předpokládám, že jste tady služebně.
-Jistě.
00:28:16 Zítra v 8 hodin se u mě přihlaš!
00:28:24 Blbec!
00:28:28 Pro příště si tyhle jízdy odpustíme.
00:29:28 Vašku!
00:30:41 Ještě že už jsme hotovi.
00:30:47 Musím je trošku srovnat, nebo nám zboří středisko.
00:30:52 Ticho, děti!
00:30:59 Bylo mi to trapné, když jste od nás odešel.
00:31:05 Ráda bych se omluvila, pane doktore.
00:31:12 Omlouváte se zbytečně.
00:31:18 Manžela pak mrzelo, jak se k vám choval.
00:31:31 Samozřejmě, zase nepřinesl uhlí! Už měl dávno přijít!
00:31:37 -Pozdrav!
-Sbohem!
00:31:41 Buďte ráda, že nemáte vlastní děti!
00:31:53 To poněkud přeháníte, paní Šimonová. Ota už přece není dítě.
00:32:02 Já vím, myslíte si, že jsem kvočna.
00:32:06 Kdybyste měl vlastní děti, poznal byste,
00:32:09 jaké jsou s nimi právě v tomhle věku starosti.
00:32:12 Třeba to pro mě není tak docela neznámé.
00:32:16 -Dobrý den.
-Dobrý.
00:32:44 Ani nevím, pane kolego, že by mi některý pacient umřel.
00:32:51 -Pro koho to kopete?
-Dopředu. Člověk nikdy neví.
00:32:58 Není to hloupost?
00:33:00 Jestli vám jde jen o házení lopatou, tak by vás bylo třeba jinde.
00:33:05 Tohle nemáte ze sebe. To vám řekl Kačenka, že?
00:33:10 Ten nic neví. V zimě, když je půda promrzlá, se špatně kope hrob.
00:33:18 -Proč pořád myslíte na nejhorší?
-V životě je to tak, pane kolego.
00:33:26 Čím dříve má člověk něco přichystané, tím déle to potom nepotřebuje.
00:33:35 A sakra, už je tady zase.
00:33:39 Kvůli téhle bábě jsem vzal hřbitov v Týně, že je to tak daleko.
00:33:45 Koupila si kolo a za týden byla tady.
00:33:50 Ta má nebožtíky snad po celé Evropě.
00:33:53 Tak co, Půlpánová, nepotřebujete nahustit galusky?
00:34:01 Když nechce, tak neslyší. Dělá uraženou.
00:34:04 Ještě, že jste tady vy! Jinak by mě zvala na jablkový závin.
00:34:10 Znáte to z Bible, ne? To o těch jablkách?
00:34:16 Pomalu půjdu, abych nepřekážel.
00:34:21 Musím jí sehnat nějakého nápadníka, aby to nakonec nepotkalo mě.
00:34:27 Nevěděl byste o někom? Má chalupu.
00:35:01 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:35:04 Potřeboval bych si s vámi o něčem promluvit, doktore.
00:35:08 No prosím. A o čem?
00:35:26 Jedná se o moji ženu.
00:35:56 Vždy jsme s Pavlou žili spořádaně. Teď to začalo mezi námi skřípat.
00:36:10 Ale já přece ...
00:36:14 Své jsem si užil před svatbou. Dnes jsem spíš pro rodinu.
00:36:19 Nevadí mi, že je Pavla učitelkou. Takové věci si nepřipouštím.
00:36:29 V manželství jde o něco jiného.
00:36:37 Když chce mít žena dítě a pořád ho nemá, chce ho mít čím dál víc.
00:36:45 Nemyslete si, že o tom nic nevím.
00:36:51 Některé z těch, co jsem měl před Pavlou se vdaly a mají děti.
00:37:00 Kolikrát si říkám, jestli jsem neudělal chybu.
00:37:11 -A jak jste spolu dlouho?
-Přes 2 roky.
00:37:28 Dítě bych jí přál. A sobě taky.
00:37:40 Jenže, co když to nejde, protože nemá ty ženské náležitosti
00:37:49 k tomu uzpůsobeny tak, jak je potřeba?
00:37:55 Řekněte paní, ať za mnou zajde. Myslím do ordinace.
00:38:05 Nevím, jestli za vámi půjde, když se jedná o ty ženské věci.
00:38:13 Některá žena se před vámi svlékne ještě než pozdraví, ale Pavlína?
00:38:19 Doktor je jenom doktor.
00:38:23 Jenže vy tady s námi bydlíte. To je něco jiného.
00:38:37 Pojďte dál, paní Kodetová. Copak vám chybí? Něco vážného?
00:38:45 Ne, nic mi není ... totiž ... nic vážného.
00:38:57 -Budete chtít kartu paní Kodetové?
-Ano, samozřejmě.
00:39:14 Prosím. Odložit si můžete tady.
00:39:37 Dojdu si zatím pro telecí maso. Stačíte na to asi sám, pane doktore.
00:39:59 Není třeba, abyste se svlékala.
00:40:07 -Nemá smysl, abych vás prohlížel.
-Ale muž mi říkal, že ...
00:40:12 Rozmyslel jsem si to.
00:40:17 Takže vy nám nechcete pomoci?
00:40:24 Abych vás mohl seriózně vyšetřit, na to nemám potřebné vybavení.
00:40:31 A také nejsem gynekolog.
00:40:35 Bude rozumnější svěřit vás specialistovi.
00:40:41 Znám se s některými z dřívějška.
00:40:45 Nebude problém napsat doporučení do Prahy. Vám i vašemu muži.
00:40:55 -A proč by měl můj muž ... ?
-Myslím, že byste tam měli jet oba.
00:41:03 Petra se to snad netýká.
00:41:13 Třeba je to tím, že jsem starší než on.
00:41:19 Mám pocit, jako by se ten rozdíl každý rok zvětšoval.
00:41:27 Ale Petr mi to nikdy nepřipomněl.
00:41:36 Proto bych nerada, aby s tím měl kvůli mě nějaké problémy.
00:42:07 Pane doktore, musíte jít se mnou.
00:42:12 Copak?
00:42:13 S mámou je zle. Umírá. Snad srdce, nevím, dostala záchvat.
00:42:26 -Jak k tomu došlo?
-Asi za to mohu já.
00:42:31 Máma se někdy hádá a neví proč.
00:42:34 Když spadla na zem, myslela jsem, že to jen předstírá.
00:42:37 Ale bylo to doopravdy.
00:42:41 Proč jste se hádaly?
00:42:46 Když se před ní zmíníte o dálnici, co se tu má stavět, tak se rozčílí.
00:42:51 Ta holka je blázen po ní. Jednou se na tom krámu zabije.
00:43:01 Už to zase nefunguje.
00:43:08 Raději zastav.
00:43:20 Máma si myslí, že dokud máme tohle, mám lepší šance na vdávání.
00:43:26 Chápete to? Podívejte se, jak to tu vypadá. Každému jsme pro smích.
00:43:43 Teď bych rád viděl vaši matku.
00:43:46 -Mámě nic není.
-Přesto mě k ní zaveď.
00:43:54 To počká.
00:43:59 Teď vás nutně potřebuji sama, pane doktore. Pomůžete mi?
00:44:07 A neřeknete to nikomu? Lékařské tajemství platí přece i pro vás!
00:44:15 -O co jde? No tak!
-Budu mít dítě.
00:44:25 -A co dál?
-Já to dítě nechci.
00:44:34 -A dál?
-Co dál?
00:44:37 -Proč ho nechceš?
-To vám neřeknu.
00:44:44 Copak je to tak těžké pochopit?
00:44:51 Přivedla jsem vás jen proto, abyste viděl, jak tu žijeme.
00:44:56 Kdybych měla mít dítě, zůstanu tady navěky. A to by bylo k zbláznění.
00:45:06 -V kolikátém jsi měsíci?
-Nevím. Asi tak ve 2.
00:45:15 -A kdo je otec?
-Nikdo.
00:45:23 -Ale s někým to přece mít musíš.
-Nemusím.
00:45:32 Tak až si na to jméno vzpomenete, přijďte za mnou na středisko.
00:45:40 Markéto! Co tady chce ten chlap?
00:45:44 Máma si myslí, že jste z okresu kvůli dálnici.
00:45:47 Já jsem lékař, paní. Přišel jsem se podívat, jak se vám daří.
00:45:53 Neprosila jsem se vás, abyste sem chodil. Jsem zdravá!
00:45:57 A schválně budu zdravá, ať máte všichni vztek!
00:46:04 Markéto, hned ho vyhoď!
00:46:26 Kdyby si sehnaly šikovného právníka, vydělají na tom domu moc peněz.
00:46:32 Má teď Markéta s někým známost?
00:46:36 Myslím, že ne. Není moc na kluky. Chodila jen se mnou.
00:47:19 Nech mě! O nic se tě neprosím!
00:47:23 S tou Prahou to na mě bylo pěkně vymyšlené.
00:47:26 -Copak jsem, Petře, mohla vědět ...
-Ty třeba ne, ale ten určitě!
00:47:36 Pane doktore!
00:47:39 -Prosím tě, nekřič. Vždyť tě uslyší.
-Tak mě uslyší!
00:47:47 Kdoví, jestli jste se na mě nesmluvili oba a já nepoznal,
00:47:54 do čeho mě ženete!
00:48:04 -Petře, víš, že to tak není.
-Ne? A jak tedy?
00:48:12 Víš co ode mě chcete? Aby si na mě lidi mohli ukázat prstem!
00:48:19 Petře, měj rozum! Vždyť je to hloupost, co děláš.
00:48:25 Hloupost? Tomu ty říkáš hloupost?
00:48:28 Nikdo to neví. Zůstane to mezi námi. Petře!
00:48:33 A co on?
00:48:41 Pane doktore!
00:48:45 Prosím tě, nedělej scény!
00:48:49 Potratáři!
00:48:56 -Petře! Kam chceš v tomhle stavu jít?
-Nesahej na mě!
00:49:04 To mi přece nemůžeš udělat!
00:49:39 Bolí?
00:49:46 A teď?
00:49:56 Copak jsi to snědla?
00:49:59 Když jste se nestaral dřív, tak teď už se nestarejte!
00:50:05 Ještě máš chuť na jahody?
00:50:20 Kolik jsi toho vzala?
00:50:23 Když já to dítě opravdu nechci!
00:50:26 -Bude ještě potřeba?
-Ne, to je v pořádku.
00:50:35 -Tímhle se toho nezbavíš.
-A jak, když mi nechcete pomoct?
00:50:40 Teď už je pozdě. Mohu ti pomoct ke zdravému dítěti.
00:50:49 Na to se vám vykašlu.
00:50:51 -Tak co, jak je?
-Ale nic. Něco snědla.
00:51:00 Salám, že?
00:51:02 Dnes se lidi živí salámem, protože to nedá žádnou práci, že?
00:51:10 Potřebovala by den volna, aby se z toho trochu dostala.
00:51:14 Klidně. Když to vezmete laskavě za ni, pane doktore.
00:51:22 V téhle kapele dělat dirigenta, to si člověk užije!
00:51:26 1 se žení, 2. si zvrtne kotník.
00:51:30 Kodet odešel a teď ta salámová nákaza.
00:51:34 Doktore, nemohl byste mě také z něčeho uznat, abych si odpočinul?
00:51:54 -Kam vlastně odešel?
-Kodet? Jezdí s buldozerem.
00:52:01 Dostal dobré místo a já přišel o šikovného pracovníka - kvůli vám.
00:52:06 Už je jí líp?
00:52:09 -Jak to?
-Lidi toho namluví víc než je třeba.
00:52:18 Možná, že Kodet mluvil sám. Pojď sem, ty bábovko, pojď!
00:52:32 Prý jste se mu měl nějak hrabat v soukromí.
00:52:41 To je váš?
00:52:43 Je nejstarší. Mám ještě jednoho a malou holku.
00:52:46 Ale ta se jako dítě nepočítá, co?
00:52:50 -Vy tady někde bydlíte, že?
-Kousek odtud.
00:52:55 Já bych se rád na něj podíval.
00:53:08 Mám studené ucho, viď? Co?
00:53:18 Je to takový mrtvý pták.
00:53:22 Podle tebe, jak někdo neposkakuje, tak je to mrtvý pták.
00:53:30 Víte, pane doktore, Mireček byl vždycky pomalejší než ostatní děti.
00:53:36 Ale nemocný nebyl nikdy.
00:53:40 Cestujete rád, mladý muži? Co bys řekl výletu do Hradce?
00:53:50 Tak na 14 dní, paní Vlachová?
00:54:01 Není to nic vážného, drobná vrozená vada.
00:54:06 U dětí se dá odstranit dnes už docela jednoduchou operací.
00:54:12 Ne děkuji, já nepiji.
00:54:21 Až se vrátíš, proženeš kluky jako nic.
00:55:25 Jestli jdete na fotbal, tak už skončil.
00:55:48 Co to vyvádíte za nesmysly?
00:55:50 Pohyb na čerstvém vzduchu přece neškodí, pane doktore.
00:55:53 Pohyb jistě ne, ale tohle by vám mohlo ublížit.
00:56:01 A že doma tahám bedny, nebo na farmě pytle, to je v pořádku?
00:56:13 Určitě by vás k tomu nenutili, kdyby věděli, že jste těhotná.
00:56:20 Vy máte pořád starosti, jako byste byl můj táta.
00:56:24 -Podobám se mu?
-Nevím, znám ho jen z fotografie.
00:56:37 -Pane, kopněte si!
-Tak jdi dál!
00:56:46 Věříte, že byste se mi jako táta líbil?
00:56:50 Mohl byste sice být mladší, ale jinak to ujde.
00:56:57 To vy byste mě za dceru nechtěl, že ne, pane doktore?
00:57:04 Já to s dcerami moc neumím. Co se stalo s vaším otcem?
00:57:14 Utekl od nás. Mně byly 2 roky. Nic o tom nevím.
00:57:22 Máma za to určitě nemůže, to byste jí křivdil.
00:57:29 Začala být divná až pak. A já nechci skončit, jako moje máma.
00:57:40 A proč jí neřekneš, že čekáš dítě?
00:57:43 Prosím vás, vždyť jste ji zažil, ne?
00:57:47 Jestli chceš, já jí to řeknu sám.
00:57:50 Raději ne. Teď už je to jenom moje věc.
00:57:57 A to mi říkáš takhle klidně? Ty děvko!
00:58:01 Počkej, ty zvíře! Já tě dobiju!
00:58:06 Počkej, děvko!
00:58:11 Paní Zitová, já sice chápu ...
00:58:15 Co sem zase lezete? Má to snad s vámi?
00:58:18 Myslím, že nejednáte ...
00:58:20 -Pusťte mě!
-Nejednáte rozumně.
00:58:23 -Okamžitě mě pusťte!
-Prosím tě, jdi pryč!
00:58:26 -Pusťte mě!
-Jdi pryč!
00:58:28 -Pusťte mě, sprosťáku!
-Paní Zitová, nemůžete ...
00:58:31 -Své dítě mohu bít jak chci!
-To se mýlíte, paní.
00:58:33 Vypadněte odtud! Nebo zavolám policii!
00:58:36 Tak to udělejte Jinak to udělám sám!
00:58:41 Ohrožujete rodičku a to není už jen vaše věc!
00:58:46 Hlavně se vy všichni starejte o své děti tak jako já.
00:58:53 -Tohle si vezměte před spaním.
-Vypadněte!
00:59:10 Ta děvka!
00:59:35 -Máte asi radost, co?
-Udělala jsi dobře.
00:59:44 Tak pojď dál!
01:00:09 Máte tu krásné teplo. Budeme spát v 1 posteli?
01:00:19 Některé věci teď nech na mně. Vlastně všechny.
01:00:44 To dělal můj muž. Ze sirek.
01:00:49 To je hrůza. To já bych neměla trpělivost.
01:00:55 Petr ji měl.
01:00:59 -Nebudu vám tady překážet?
-Jsem tu teď sama.
01:01:12 Mít byt pro sebe, to je sen.
01:01:18 Můžeš u mě zůstat, jak dlouho budeš chtít.
01:01:23 Když se ti tu bude líbit.
01:01:30 Něco si uvaříme, pustíme si televizi, nebo půjdeme do kina.
01:01:42 To bude fajn.
01:01:50 Jenom kdybych neměla to dítě.
01:01:58 S kým to máš?
01:02:01 S doktorem. Když mě do toho nutí, tak mu to porodím.
01:02:07 Ale ať se pak o něj stará sám. Já to nebudu.
01:02:31 Už zase kope. Chcete si sáhnout?
01:02:54 Slyšíte? Kluk.
01:03:11 -Dobré jitro vespolek!
-Dobrý den.
01:03:26 Na co tam koukáš?
01:04:04 -No co stojíš? Sundej si ten župan.
-Před ní se svlékat nebudu.
01:04:14 Tak dělej, slyšela jsi pana doktora.
01:04:23 Paní Žofko, prosím ...
01:04:40 -Co je? Proč je tady?
-Proč myslíš?
01:04:55 -Bude mít dítě.
-Zbláznila se?
01:05:08 Nebuď tak tvrdohlavá.
01:05:24 Jednou budeš muset říct svému dítěti, kdo je jeho táta, a co pak?
01:05:29 Řeknu, že za to můžete vy!
01:05:51 Paní Žofko!
01:05:54 Běž zatím nahoru.
01:06:09 Prosím?
01:06:12 Napište Markétě žádanku na gynekologii.
01:06:19 -Na vyšetření?
-Na příjem.
01:06:31 Nález?
01:06:50 Vy jste jí něco řekl?
01:06:56 Některé věci se pacientům nesdělují.
01:07:02 Přesněji ty, které jim nemohou prospět. Prosím.
01:07:26 No, to je hezké. Povíme si to cestou.
01:07:33 Pusť mě. Ty na mě nesahej!
01:07:37 Pane Šimone, takhle byste teď s Markétou jednat neměl.
01:07:41 Paní učitelko, vy se nám do toho nepleťte!
01:07:45 -Pusť!
-Markéto!
01:08:24 Teď tam nechoď, synku. Zrovna mě vyhodili.
01:08:27 V čekárně se nekouří. Nejste na hřbitově.
01:08:30 Ty jsi nějak přísný!
01:08:36 Samozřejmě to hodila na mě?
01:08:43 Mater semper certa, pater incertus est.
01:09:00 Tak vás tady přece jen mám. Pojďte dál, pane kolego. Svlékněte se.
01:09:07 -Co tím doktor myslel?
-Markéta tě jako otce neuvedla.
01:09:13 A koho? To ještě někoho měla?
01:09:31 -Stýská se jí, chtěla by už domů.
-To vůbec nepřichází v úvahu.
01:09:50 Za týden bychom sem mohli jet zase. Udělal byste jí radost.
01:10:07 Já tím vlastně žiji víc, než Markéta.
01:10:12 Kočárek už mám zamluvený, jenže ten se nesmí kupovat předem,
01:10:17 aby nepřinesl smůlu.
01:10:23 Věříte, že teprve teď dostal můj život nějaký smysl?
01:10:33 Ano, jenomže ...
01:10:37 Vznikla jistá situace, která svádí k jistým výkladům.
01:10:52 Přece jen tady žijeme pod jednou střechou.
01:11:07 Paní Pavlo!
01:11:19 -Ty jsi mrtvý pták!
-Tomáši!
01:11:28 -A může už ven?
-Jistě, má co dohánět. Běž!
01:11:33 Mirku!
01:11:39 Stejně je to zázrak, pane doktore.
01:11:42 Dnes už ne. Já mám totéž, co Mirek. Taky od narození.
01:11:47 Jenže dřív tyhle operace nebyly běžné.
01:11:54 Tak jsem se naučil chodit pomalu. Prostě mrtvý pták, jak říkáte.
01:12:01 Ono je spíš důležité, kam člověk dojde.
01:12:05 No právě! Ty jsi došel jenom sem k tomu kačáku.
01:12:10 A to je málo?
01:12:13 -Vždyť je to skoro jako moře.
-Přímo oceán.
01:12:20 Doktore, není to nádhera?
01:12:26 -Tady bude asi hodně ryb, co?
-Loni 2 tuny.
01:12:32 No tak to už je moře. Naposled jsem chytal ryby jako kluk.
01:12:40 Abych pravdu řekl, já taky. Tedy na udici.
01:12:52 Tak já pomalu půjdu. Ještě se přijdu podívat na Mirka.
01:12:56 Kam byste chodil? Stejně vás doma nikdo nečeká.
01:13:01 Pojďte, doktore.
01:13:08 -Lojzo, nemohlo by to počkat?
-Nemohlo! Dáš nám to ven?
01:13:30 -Na co budeme chytat?
-Na srnčí hřbet s hrozinkami.
01:13:42 Pusť ho Karle!
01:13:51 -Neutekl?
-Teď už může.
01:13:59 Poslouchej Lojzíku, říká ti něco paragraf 7?
01:14:03 Ne, o tom jsem nikdy neslyšel.
01:14:08 Pojďte sem Karle!
01:14:15 Vezměte jim to tam, ať také něco užitečného děláte.
01:14:26 Vidím, že doktor dal přednost rybám před učitelkou.
01:14:32 Vy už s tím taky začínáte. Já vám to kafe vyliji na hlavu!
01:14:37 Proč mně? Já ho přece ke Kodetovým nenastěhoval.
01:14:50 Ve vašem věku, Půlpánová, je dobré mít doktora v chalupě, ne?
01:14:54 Počkejte chviličku.
01:14:58 Kdybych vás z téhle stránky znal dřív, mohl jste tu bydlet už dávno.
01:15:03 To víte, našincovi tohle nic neříká.
01:15:07 A teď se držte!
01:15:13 Koukám kolego, že jste do toho spadl jako do žumpy.
01:15:17 Co tam zíráte, Jaroš? Pojďte taky ochutnat.
01:15:21 Podej bábě prst a sežere tě. Kdepak, radši se zahřeji s lopatou.
01:15:31 Na ženské návštěvy si tady ale nepotrpím.
01:15:36 Váš osud vidím černě, pane kolego.
01:15:42 -Proč to udělal?
-Nevím.
01:15:55 Já si vždycky myslela, že si rozumíte.
01:16:08 Jestli sem přijde, tak se ho zeptám a pak vám řeknu.
01:16:17 Třeba odešel kvůli mně, abych měla jít kam s dítětem.
01:16:32 Dělá si zbytečné starosti. Stejně jim to dítě nechám tady.
01:16:38 Takhle nemluv!
01:16:43 Kdybys věděla, jak mi je, mezi těmi prázdnými stěnami.
01:16:50 Už aby ses vrátila.
01:16:53 Pořád to máte lepší než já. Podívejte se na ten babinec!
01:17:12 Já se z těch jejich věčných výkladů úplně zblázním.
01:17:18 A v noci budu muset poslouchat to jejich chrápání.
01:17:23 Teď budu moci chodit do zahrady.
01:17:33 Tak konec návštěv! Končíme tady! Končíme dámy!
01:17:46 Dáš si to na pokoj?
01:17:55 Tak co jsem říkala, prosím vás? Konec návštěv!
01:19:42 Petře?
01:19:47 Proboha, kde se tady bereš? Myslela jsem, že se mi vrátil muž.
01:19:59 A jak to, že tě pustili? A jak jsi vůbec přijela?
01:20:08 -Utekla jsem.
-Ty jsi šla pěšky?
01:20:27 Zrovna nikdo nejel.
01:20:33 Prosím vás zhasněte. To světlo strašně píchá.
01:20:54 Děkuji. Už je mi líp.
01:21:21 -Jste tu ještě?
-Ano, spi.
01:21:29 Nechoďte pryč.
01:21:43 -Co se děje?
-Je Ota doma?
01:21:45 -Proč?
-Markéta bude rodit.
01:21:49 -Jak to? Volali z nemocnice?
-Ne, je tady u mě.
01:21:54 -Neviděla jsem ho od včerejška!
-Mám shánět někoho jiného?
01:22:01 Nejdřív pana doktora!
01:22:05 Běžte! Jistě víte, kde teď bydlí.
01:22:18 Ne, běžte pryč! Vás tady nechci!
01:22:44 Zase bude dobře. Musíš mít trpělivost.
01:22:56 Za chvíli tu bude pan doktor. Nedovolí, aby ses trápila.
01:23:17 Jestliže ji přijali na gynekologii v 6. měsíci, nebylo to proto,
01:23:24 že by měli volná lůžka, nebo že bych si to přál.
01:23:29 Ale já jsem nemohla tušit, že je to tak zlé.
01:23:35 Vůbec by nebylo, kdyby tam zůstala!
01:23:38 Já vím, že je ztřeštěná.
01:23:40 To není ztřeštěnost. To je sebevražda.
01:23:43 A vy jste jí bohužel podala nůž.
01:23:57 Víc se nedalo dělat.
01:24:15 Je to holčička.
01:24:20 Kde jsou klíče od sanitky?
01:26:16 Zapněte si houkačku, pane doktore!
01:26:23 Nemohu to najít.
01:29:11 Omlouvám se vám.
01:30:21 Něčeho jsem se dotknul a nevím čeho.
01:30:37 Ukažte, zajdu tam sama.
01:30:57 Paní Zitová! Otevřete!
01:31:16 Neschovávejte se, já vím, že jste doma!
01:31:44 -Rád bych si s vámi promluvil.
-Soukromě, nebo úředně?
01:31:50 Můžete to vypnout?
01:32:01 Ale stručně. Na řeči nemám čas!
01:33:39 Jeď! Můžeš.
01:33:47 Pěkná holka.
01:33:54 Celá Markéta.
Román Bohumila Říhy Doktor Meluzin dal podnět k napsání scénáře filmu Dým bramborové natě, který v roce 1976 natočil režisér František Vláčil. Stárnoucího doktora Meluzina zastihne divák ve chvíli, kdy se rozchází se ženou a odchází pracovat na venkov. Chce zde znovu najít duševní klid a životní rovnováhu, hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Doktor Meluzin – odpovědný a citlivý člověk, naráží zprvu na nedůvěru, nepochopení a klevety. Jeho moudrý klid, chápání lidských hodnot i slabostí, odborné kvality a ryzost charakteru však přesvědčí jeho okolí, že je dobrý lékař i člověk… Hlavní roli výborně ztvárnil Rudolf Hrušínský, který se po několikaletém zákazu mohl opět vrátit k filmové práci. Další výrazné role vytvořili Josef Somr, Václav Lohniský a Věra Galatíková.
* 19. 2. 1924
† 28. 1. 1999
* 17. 10. 1920
† 13. 4. 1994