Jindřich Plachta v úsměvném příběhu o neobvyklém dědictví. ### Režie: Walter Schorsch. Scénář: Antonín Jaroslav Urban. Hrají: Jindřich Plachta, František Krištof-Veselý, Václav Trégl, Eva Gérova a další.
00:04:06 Takovou motorku nemá ani vévoda Winsdorský - 40 koní!
00:04:11 A víte, co stála? Šedesát tisíc!
00:04:14 -Smím vám nabídnout?
-Děkuji, nebudu kouřit.
00:04:18 Je to opravdu hrozné, celá Praha obdivuje mou motorku.
00:04:21 Včera jsem jezdil dole pod mostem a nábřeží se jen černalo davy lidí.
00:04:27 -A co dělá vaše sestřička?
-Odjela k moři.
00:04:30 -A všichni obdivovali její linii.
-U moře snad trošku zhubne, ne?
00:04:36 Slečno Haničko, vy si ze mě děláte blázny. Mluvíte o mojí sestřičce,
00:04:41 ale já přece stále hovořím jen o motorce.
00:04:44 To je právě to, už půl hodiny povídáte o své motorce.
00:04:47 To jen proto, abyste si konečně dala říct a vyjela si se mnou.
00:04:51 Co by za to daly jiné dívky, a vy stále odmítáte.
00:04:56 -Bojíte se mě snad?
-Snad?
00:04:58 -Bojím se, abyste mě nezvrhl.
-Ale dovolte!
00:05:03 -Haničko, dáme si ligu?
-Hned přijdu, Láďo!
00:05:08 Tak vida, 40 koní vás nezláká a jeden...
00:05:12 A jeden pořádný sportovec a ještě k tomu evropský mistr, mě zláká.
00:05:22 Tak pozor, jedeme!
00:05:30 To ses na mě načekala, viď?
00:05:31 Ani ne, přijeli jsme s tátou před půl hodinou.
00:05:34 -A to tě zatím bavil ing. Ševčík?
-To víš, pořád jen o své motorce.
00:05:38 -Nazdar, děti!
-Poklona, pane doktore.
00:05:40 -Chceš si zahrát, tati?
-Ne, hrajte klidně dál.
00:05:43 -Jak se vám jezdí, pane Tůmo?
-Děkuji, znamenitě.
00:05:46 Jsem přesvědčen, že v neděli vyhraju.
00:05:48 Výborně. A zítra taky trénujete?
00:05:51 Zítra bohužel nemohu, musím jít k notářovi Pazderovi.
00:05:54 Pazderovi? To je můj dobrý známý. A copak?
00:05:57 -Nemám ani tušení.
-Tak se nedejte rušit.
00:06:02 Teď dávejte pozor na hlavní body závěti:
00:06:05 Měl jste strýce v Jižní Africe, jmenoval se Charles B. Tuma.
00:06:10 Sám jsem strýčka nikdy neviděl.
00:06:13 Tento Charles B. Tuma zemřel před dvěma měsíci.
00:06:18 Chudák strýček...
00:06:19 Vy jste jeho jediným žijícím příbuzným v Československu,
00:06:23 proto vám odkázal značnou část svého jmění - 1,5 milionu korun.
00:06:30 Ovšem s podmínkou, že nejméně po dobu 1 roku budete zaměstnávat
00:06:36 osobního sluhu vašeho strýce, nějakého Vlastimila Chytráčka.
00:06:44 Co si počnu se sluhou? To je bláznivina.
00:06:49 A vůbec, pane notáři, jak se s ním dohovořím?
00:06:53 Samozřejmě česky. Jmenuje se přece Chytráček a ještě k tomu Vlastimil.
00:07:00 Člověk nikdy neví.
00:07:02 Váš strýček touto podmínkou sledoval dvojí cíl.
00:07:06 Předně abyste žil pod dohledem osoby, kterou znal a důvěřoval jí.
00:07:10 Pak chtěl splnit přání svého věrného komorníka a umožnit mu
00:07:14 návrat do vlasti. Pan Chytráček přijede zítra nebo pozítří.
00:07:20 Stále jste ještě neřekl, pane notáři, co si s ním počnu?
00:07:25 V závěti se praví jen tolik, že má být vaším komorníkem.
00:07:29 A že s ním máte zůstat v pracovním poměru po celý rok.
00:07:35 Po celý rok? To se strýčkovi hezky poroučelo, ale z čeho ho zaplatím?
00:07:42 -A kde jste vlastně zaměstnán?
-V První pražské záložně.
00:07:48 Mám měsíčně 1 500! A z toho si mám po celý rok vydržovat sluhu?
00:07:53 Jen se uklidněte, váš strýček myslel i na to.
00:07:57 Budete dostávat měsíčně 2 000 Kč na vydržování sluhy.
00:08:02 Dva tisíce? To ten sluha bude mít větší příjmy než já.
00:08:07 Může vám občas půjčit.
00:08:10 A co když se nedohodneme a rozejdeme se.
00:08:13 V tom případě připadne dědictví jemu.
00:08:16 Jo tak, to je hezký. Copak se ten strejda zbláznil?
00:08:20 To víte, divoká Afrika, divoké nápady. V závěti výslovně stojí:
00:08:25 "Jestliže se můj synovec neshodne s mým komorníkem,
00:08:29 pak to bude určitě chyba mého synovce, neboť můj komorník
00:08:33 je nejlepší člověk na světě.
00:08:36 A v tom případě nechť připadne oněch 1,5 milionu mému komorníkovi,
00:08:41 panu Vlastimilu Chytráčkovi."
00:08:44 Tak stačí, aby mi dal výpověď, a já přijdu o peníze.
00:08:48 Tak to není, o tom víte jenom vy a já.
00:08:51 Pan Chytráček o této podmínce vůbec neví.
00:08:55 Tak to je něco jiného.
00:08:57 A co když mu to někdo prozradí, třeba vy?
00:09:00 No dovolte, to je úřední tajemství, to přece neprozradím.
00:09:04 Já mu to ovšem taky neřeknu.
00:09:06 Vy musíte vůbec mlčet a nikomu nic nepovídat.
00:09:09 Mluvíte ze spaní?
00:09:11 Já jsem se ještě nikdy neslyšel, ale zeptám se paní bytné.
00:09:15 A jejej, co ta řekne mému sluhovi, na to jsem opravdu zvědav.
00:09:22 -To bude potíž.
-Za 1,5 milionu stojí taková potíž.
00:09:26 Na shledanou.
00:09:44 Pane Tůmo, máte nejvyšší čas, je za 10 minut osm.
00:09:48 Jsem to ale ospalec, musím proti tomu něco udělat.
00:09:52 To byste měl, jinak dostanete v záložně výpověď.
00:09:55 Mám nápad. Už jsem vám to chtěl říct včera, ale myslel jsem si,
00:10:01 -že byste se snad urazila.
-Co bych se urážela, jen povídejte.
00:10:04 To víte, člověk musí mít někoho, kdo by ho stáhl z postele.
00:10:07 To se rozumí, pane Tůmo, musíte si ho opatřit.
00:10:10 A vy byste proti tomu nic neměla?
00:10:12 Ale kdepak, já už jsem ho taky měla, dokonce dva.
00:10:14 -Dva?
-Ano, ale oba skončili neslavně.
00:10:17 Jednoho zastavil pan Pšenička, váš předchůdce.
00:10:19 -Druhého rozsekal pan Jandáček.
-Rozsekal? Sluhu?
00:10:23 Kdo mluví o sluhovi? Budíka!
00:10:26 Ach tak, budíka! To jsme si tedy nerozuměli. To bude malér!
00:10:34 -Tak vy jste pan Chytráček?
-Ano, tady je pas.
00:10:42 O vaší totožnosti není pochyb.
00:10:45 -Jak dlouho jste byl v cizině?
-Dvacet sedm let.
00:10:49 To je báječné, jak vy mluvíte krásně česky!
00:10:52 To je zásluhou mého zesnulého pána.
00:10:55 Odbíral Naši řeč a vždy trval na tom, abychom hovořili
00:10:58 správnou češtinou.
00:11:00 To je zajímavé, umíte tedy česky právě tak dobře jako před tím,
00:11:04 než jste opouštěl vlast.
00:11:05 Mluvím mnohem líp. Když jsem odjížděl v r. 1910,
00:11:08 psal jsem ve slově ryby obě měkká i.
00:11:10 Správně česky jsem se naučil až v Africe.
00:11:13 -A kde zbohatl váš pán?
-Snad v Transválu.
00:11:17 A jak jste se k němu dostal?
00:11:19 To jsem šel jednou po Victoria Street v Kapském Městě,
00:11:23 v kapse a v žaludku prázdno.
00:11:25 Zatočila se mi hlava a vrazil jsem do jednoho džentlmena.
00:11:28 Omlouvám se mu a on mi odpoví: Troubo, to nemáš oči?
00:11:33 Já když slyšel tu lahodnou mateřštinu, zavolám: "Krajane!"
00:11:36 A tak jsme se vlastně seznámili.
00:11:38 Od těch dob jste pořád jeho sluha? To ne, byl jsem komorníkem.
00:11:43 Ovšem, toto povolání je u nás poněkud neobvyklé.
00:11:47 A teď jsem přijel, abych podle příkazu svého zesnulého pána
00:11:51 působil jako komorník u jeho synovce.
00:11:54 A nikdy jste se nepřijel podívat do vlasti, pobavit se?
00:11:57 Ano, třikrát, ale na zapřenou. Teď si to vynahradím, zůstanu zde.
00:12:01 To je od vás hezké.
00:12:03 Pane notáři, kde najdu svého nového pána?
00:12:06 Teď dopoledne byste ho nejlépe zastihl v Prvé pražské záložně.
00:12:11 -Já vám to napíši.
-Děkuji.
00:12:15 Venku je tak krásně... a člověk aby seděl v tomhle kriminále.
00:12:19 Buďte rád, že zde sedíte. Máte se snad tady špatně?
00:12:23 To nemám, ale co dělat? Nějak se člověk živit musí.
00:12:31 Padesát šest, pane kolego.
00:12:35 Josef Kebrle.
00:12:38 Prosím.
00:12:41 -Kolik, prosím?
-Sedm tisíc.
00:12:44 Prosím.
00:12:47 -Jeden, dva, tři... sedm. Prosím.
-Děkuji.
00:12:54 -Kolik jsme toho už dneska vydali?
-Devadesát tři tisíc.
00:12:58 To je zase peněz. Já jsem dneska tak švorc, že nemám ani na gábl.
00:13:04 Je to ale nespravedlnost. Vyplácet peníze a nic z toho nemít.
00:13:10 -Dobrý den, pánové.
-Poklona, pane řediteli.
00:13:13 Prosím, pracujte klidně dál.
00:13:15 Tak už se polepšil pan Tůma, pane pokladníku, chodí včas?
00:13:19 Ovšem, pane řediteli, je teď přesný jako hodiny.
00:13:23 Víte, co je nového? Pan Novák dostal dnes dva roky.
00:13:27 -Opravdu? Chudák.
-Jakýpak chudák? Darebák to byl.
00:13:31 Pane Tůmo, pan Novák byl váš předchůdce, tak si dejte pozor.
00:13:37 S chozením pozdě to začíná. Pan Novák také chodil pozdě.
00:13:41 Pak si najal sedmipokojový byt. Teď mu musí stačit vězeňská cela.
00:13:47 Musel mít automobil, teď bude rád, když se bude procházet
00:13:50 na vězeňském dvoře. Půl milionu nám zpronevěřil, darebák.
00:13:55 -Darebák.
-Vy mlčte!
00:13:58 Byla to vaše chyba, měl jste na něho dát pozor.
00:14:01 Taková věc už se u nás nesmí opakovat.
00:14:04 -Na shledanou, pánové.
-Poklona, pane řediteli.
00:14:14 Prosím vás, co to děláte?
00:14:16 Ale dívám se, jestli mi nějaký ten milionek nezmizel za nehty.
00:14:20 Chudáček Novák, nebyl to špatný chlapec, ale peníze ho svedly.
00:14:25 Teď má zkažený život.
00:14:28 Říkám vám, pane Tůmo, mějte rozum a žijte podle svých příjmů.
00:14:43 S dovolením, prosím.
00:14:45 -Račte si přát?
-Směl bych mluvit s panem Tůmou?
00:14:51 -Úředně nebo soukromě, prosím?
-Soukromě, jsem jeho nový komorník.
00:14:57 -Cože jste?
-Komorník.
00:14:59 Lépe řečeno sluha džentlmen.
00:15:02 Sluha džentlmen, aha. Pane Tůmo, máte tady svého komorníka.
00:15:16 Přišel jsem se hlásit do služby, pane, máte pro mě nějaké rozkazy?
00:15:22 Ne, totiž - počkejte na mě ve dvoraně. Přijdu hned.
00:15:29 To byl Novák břídil, tenhle má komorníka! Z toho kouká 5 let.
00:15:41 -Co si přejete?
-Jak se máte?
00:15:43 Co je vám do toho, člověče? Co tu chcete?
00:15:46 Jak vidím, nejste zvyklá jednat s džentlmeny.
00:15:49 -Bydlí zde Tůma?
-Bydlí, není doma, co mu chcete?
00:15:52 To uvidíte, počkám si na něho.
00:15:54 A jeje, pan exekutor - a nějakej lázeňskej. Tak pojďte dál.
00:15:58 Počkat si můžete, ale zabavovat tu nebudete nic, nábytek je můj.
00:16:01 Kde jsou jeho komnaty?
00:16:03 Bývala to komnata, ale podnájemníci to pěkně zvedli.
00:16:10 -Tak tohle všechno patří Tůmovi?
-Já vám ukážu, co je jeho.
00:16:15 Tohle, kufry a šaty ve skříni, to je jeho.
00:16:18 -A to ostatní?
-To ostatní je všechno moje.
00:16:20 Kdo vy vlastně jste, osobo, kuchařka?
00:16:22 Kuchařka, ale jaká! U mě byste se spravil, člověče sušená.
00:16:26 Mluvíte špatně, správně česky se říká "sušený člověče".
00:16:29 Ať se říká, jak chce, ale věšák je tamhle.
00:16:32 Kde jsou ostatní pokoje?
00:16:34 -Je tu ještě jeden pokoj.
-Tak ten bude můj.
00:16:36 -To pochybuju, to je můj pokoj.
-Byl. O tom později.
00:16:40 Jak vidím, čeká mě tu hodně práce. Všechno se tu musí změnit.
00:16:45 -Co?
-A to hned.
00:16:46 Ta postel přijde k oknu. Pojďte mi pomoct.
00:16:49 Opovažte se sáhnout na tu postel! Na té spával 20 roků můj Alois.
00:16:54 Jak vidím, přátelé z nás nebudou. Jak vám říkají, lady?
00:16:57 Neurážejte, já jsem Josefa Kadeřábková, jak se jmenujete vy?
00:17:01 Pro mě budete Pepička a já jsem Vlastimil.
00:17:03 -No dovolte!
-Komorník Vlastimil.
00:17:06 -Cože jste?
-Komorník pana Tůmy.
00:17:08 -Komorník?
-Copak, Pepičko, od žaludku?
00:17:12 Ne, to je leknutím, já si musím sednout. Pan Tůma má komorníka?
00:17:16 To já jsem nevěděla, že pan Tůma je hrabě.
00:17:19 -Kdo?
-Pan hrabě Tůma!
00:17:21 Já jsem četla v románech, že jen hrabata můžou mít komorníky.
00:17:25 Přece žádný obyčejný člověk komorníka nemá.
00:17:29 Panebože, pan Tůma je hrabě! A já jsem to nevěděla.
00:17:33 Ty jsi dnes nějak divný, Láďo, co je ti?
00:17:36 Ale nic, Haničko, jenom jsem trochu unaven.
00:17:40 Jsem teď v ostrém tréninku na nedělní závod.
00:17:44 Nevím, nevím, takový jsi nikdy nebyl.
00:17:47 Vypadá to, jako kdybys přede mnou něco skrýval?
00:17:50 Nic neskrývám, uvidíš, na dnešním večírku budu docela jiný.
00:17:56 -Přijdeš určitě?
-Ovšem, že přijdu.
00:17:59 Láďo, ty přede mnou přece jen něco skrýváš.
00:18:04 Haničko, ty dovedeš být někdy tak protivná.
00:18:07 A ke všemu jsi ještě na mě hrubý.
00:18:10 Nuže dobře, když chceš, tedy ti to řeknu.
00:18:13 Tak povídej, přiznej se, všechno ti odpustím.
00:18:16 Není se k čemu přiznávat.
00:18:18 Chtěl jsem ti jenom říct, že ode dneška mám komorníka.
00:18:23 -Komorníka?
-Ano.
00:18:25 -A proč?
-Jen tak. Zkrátka, abych měl sluhu.
00:18:30 To jsem si od tebe nezasloužila, že si ze mě děláš blázny.
00:18:34 Ale Haničko, já si z tebe přece nedělám blázny.
00:18:37 A kdo mi tady vypráví báchorky o komorníkovi?
00:18:40 Zítra přijdeš a budeš povídat, že máš na Riviéře palác.
00:18:44 To není žádná báchorka, Haničko, to je pravda.
00:18:49 Pardon, nevěděl jsem, dobrý den.
00:18:51 Počkejte, pane inženýre, chtěla bych si teď s vámi vyjet motorkou.
00:18:55 Ale s radostí, slečno, budu nejšťastnějším člověkem na světě.
00:18:59 -Můžeme hned jít?
-Prosím, prosím.
00:19:02 Pozdravujte ode mě toho svého komorníka.
00:19:08 -Teď vypadá pokoj docela jinak.
-Ano, docela jinak.
00:19:12 Právě takový byl pokoj vašeho pana strýce.
00:19:15 -Elegantní a přitom nevtíravý.
-Copak můj strýček, ten...
00:19:18 Ó, to byl bohatýr a lovec.
00:19:21 Vzpomínám si, že v roce 1918 v Transválu skolil za jediný den
00:19:25 takových kusů třináct. Zde u vás nejsou hony na bůvoly?
00:19:31 Kdepak, u nás jsou bůvolové zákonem chráněni.
00:19:35 A tak. Jaké jsou další rozkazy?
00:19:38 Žádné, jen se trochu najím a hned zase odejdu.
00:19:41 -Prosím. Smím prostřít?
-Cože?
00:19:43 -Ach tak, prostřít, tak prostřete.
-Podle rozkazu.
00:19:47 Co bude pán večeřet? Mám zavolat kuchařku?
00:19:49 Kdepak, tady.
00:19:58 Prosím, pane, večeře může začít.
00:20:04 Pane Chytráčku!
00:20:14 Pane Chytráčku.
00:20:22 Pane Chytráčku, neslyšíte?
00:20:25 Koho to, pane, stále voláte? Vždyť tu nikdo není.
00:20:28 Vás volám, copak nevíte, jak se jmenujete?
00:20:31 Ach tak, promiňte, zapomněl jsem na českou výslovnost svého jména.
00:20:35 Angličané mi totiž říkali "Čajtresek". Přál jste si, pane?
00:20:39 Prosím vás, pane Čajtresku, dělá mě to nervózním.
00:20:43 Musíte stále takto za mnou stát?
00:20:45 Musím, pane, zpronevěřil bych se své povinnosti, kdybych nestál
00:20:48 věrně za vámi.
00:20:55 To nesmíte, pane, sám ne. Račte si přát?
00:20:58 Mám žízeň.
00:21:00 -Červené, nebo bílé?
-Bílé.
00:21:04 -Prosil bych klíče od sklepa.
-Nemám klíče, ani sklep.
00:21:08 Za oknem je sodovka.
00:21:17 Váš nebožtík strýček píval denně sodu.
00:21:21 -On byl úplný abstinent?
-Tříčtvrteční.
00:21:23 -Jak to? Tomu nerozumím.
-Tři whisky, jednu sodu.
00:21:28 Ještě jste mi, pane, neřekl, kde je můj pokoj a kde budu spát?
00:21:33 Kde budete spát? To já nevím. Snad abyste šel někam do hotelu.
00:21:38 To není možné, od vašeho pana strýce jsem se vůbec nehnul.
00:21:42 Nevadí, i na to jsem připraven.
00:21:45 Když jsme byli v roce 1918 s vaším strýcem na lovu bůvolů v Transválu,
00:21:49 spával jsem také s ním, a to ve stanu.
00:21:51 Poslyšte, pane Chytráčku, musíte si uvědomit, že u nás jsou životní
00:21:56 podmínky jiné než v Africe.
00:21:59 Já jsem docela obyčejný úředník a nemám žádný zámek.
00:22:03 Nemám ani pro vás místnost, kde byste mohl spát.
00:22:07 -Tak vy chcete spát u mě?
-Je to moje povinnost.
00:22:10 Váš nebožtík strýček mi uložil, abych se o vás staral dnem i nocí.
00:22:15 -A já svou povinnost splním.
-Staň se vůle boží.
00:22:20 Přátelé, musíme hledět, aby si náš klub uchoval prvenství,
00:22:24 které mu také plným právem patří.
00:22:27 Děkuji našemu čadskému kamarádovi, panu Ladislavu Tůmovi,
00:22:32 který loňského roku dobyl evropského mistrovství
00:22:36 v kanoistickém singlu.
00:22:40 Marně se ohlížíte, není přítomen, neboť ten skromný hoch
00:22:45 jistě úmyslně nepřišel, aby se vyhnul všem oslavám.
00:22:50 Vážení zástupci tisku, tady vidíte, že vychováváme skutečné sportsmany,
00:22:56 a ne ješitné primadony.
00:22:59 Pokud já budu předsedou klubu, nesvolím, aby se pletly pojmy
00:23:04 sport a obchod.
00:23:17 Prosím vás, co to děláte?
00:23:19 Připravuji si lůžko. Sem přijde zavěsit síť.
00:23:22 A co ta kopí?
00:23:24 To jsou památky z Afriky. Darovali mi je náčelníci z Ugandy.
00:23:28 Račte vidět, to je kopí, které se takto vrhá...
00:23:31 Pane Tůmo, já jsem ten pokoj pronajala vám, a ne tomuhle
00:23:36 individuu. Dávám vám na rozmyšlenou: Buď musí ihned pryč,
00:23:40 nebo vám dám výpověď.
00:23:41 Budu vám platit dvakrát tolik.
00:23:45 Kdybyste mi platil 10krát tolik, tak musí pryč.
00:23:48 -Tak vy mě chcete vyhazovat?
-Takových jsem už vyházela.
00:23:51 Mě, kterému podávali ruce největší náčelníci v Africe?
00:23:55 Vy se mi tu nebudete dlouho roztahovat a tu postel vrátíte.
00:23:58 Je mi líto, lady, ale mně může rozkazovat než můj pán.
00:24:02 Přejete si pane, abych opustil vaše služby?
00:24:05 -Ne, ne, musíte zůstat.
-Tak vidíte, tady jsem a zůstanu.
00:24:08 Co děláte, vy nešiko, to bolí!
00:24:11 Nejenom, že to bolí, ale to kopí je otrávené.
00:24:13 Co?! Au!
00:24:17 -Tak jsme ji zahnali.
-A já abych si hledal nový byt.
00:24:20 To snad nebude tak těžké. Víte, pane, kde bych rád bydlel?
00:24:25 Bylo to také přání pana strýce, když už ne koupit, tedy najmouti,
00:24:32 -Karlštejn.
-To u mě nepřichází v úvahu.
00:24:37 -Musím už jít. Přeji dobrou noc.
-Dobrou noc, pane.
00:24:46 Ach, Karlštejn...
00:24:54 Směj se jen celý den, mám noty, jak být spokojen,
00:24:58 a proto si zpívám.
00:25:01 Kdo to ví, nepoví, nikdo se o tom nedozví,
00:25:05 o čem často snívám.
00:25:10 Je to hřích ztratit smích ze svých tváří
00:25:14 k smíchu jen celý den slunko září.
00:25:18 S písní veselou každý hned najde cestu svou,
00:25:21 a proto si zpívám.
00:25:37 -Kde ten Tůma vlastně vězí?
-To se stává.
00:25:41 Já jsem jednou taky takhle čekal na jednoho pána.
00:25:44 A pak jsem se dozvěděl, že ho pozdržela policie.
00:25:47 Máte zajímavé přátele, pane inženýre.
00:26:02 Rukulíbám.
00:26:04 Poklona.
00:26:09 -Ty jsi zmoklý, Láďo.
-Leje jako z konve.
00:26:13 Proč jsi přišel tak pozdě?
00:26:15 Já jsem nevěděl, jestli ses už vrátila z té projížďky motorkou.
00:26:20 Ale jdi, ty hlupáčku, snad bys nežárlil?
00:26:23 Na koho, prosím tě, snad ne na pana Ševčíka?
00:26:26 -Pardon, panstvo.
-Prosím, pane, prosím.
00:26:36 -Dobrý den.
-Dobrý večer, přejete si?
00:26:38 -Chtěl bych mluvit s panem Tůmou.
-Mám ho zavolat?
00:26:41 Nemusíte, vyřiďte, že jsem mu přinesl deštník.
00:26:44 -A kdo, prosím jste?
-Jsem jeho komorník.
00:26:47 Cože jste? Já nerozuměl.
00:26:49 To je zajímavé, tady nikdo neví, co je to komorník.
00:26:52 Tedy abyste věděl, jsem jeho sluha džentlmen.
00:26:54 -Tak vy jste komorníkem pana Tůmy?
-Ano.
00:26:57 Ale, nevěděl jsem. Haló, pane redaktore, okamžik prosím.
00:27:00 Pánové, snad by vás zajímalo pohovořit si s tímto pánem.
00:27:03 To je totiž osobní komorník našeho otužilého borce pana Tůmy.
00:27:08 -Vy jste komorníkem pana Tůmy?
-Ano, jsem jeho osobní komorník.
00:27:11 -Poskytl byste nám malý interview?
-Prosím.
00:27:14 -Víte, že Tůma je profesionál?
-To jsou zase nějaké chytačky, ne?
00:27:20 Ale kdepak, podívejte se na toho dlouhého člověka v šatně.
00:27:24 -Na tu anténu?
-Víte, kdo to je?
00:27:27 Asi nějaká nová vysílačka.
00:27:29 Co vás napadá, to je osobní sluha našeho pana Tůmy.
00:27:32 -Ten musí mít peněz, co?
-To já nevím, jestli má peníze?
00:27:36 Já myslím, že je má. Jak by si jinak mohl vydržovat sluhu?
00:27:39 A kde bere ty peníze? Tady v klubu. Ano, je to skrytý profesionál.
00:27:44 -Není to skandál?
-To je skandál, já nedostávám nic!
00:27:48 -Jděte na doktora Karlíka.
-To taky půjdu a hned.
00:27:54 Tak vám děkujeme, pane Chytráčku.
00:27:56 -Že to bude hezká zpráva, pánové?
-Znamenitá! -Solokapr!
00:28:00 To tady ještě nebylo, aby sportovní hvězda měla komorníka.
00:28:04 Přinesl jsem vám deštník, pane. Dalo se do deště.
00:28:06 Obával jsem se, abyste se nenastudil.
00:28:09 Jděte ihned domů, hlupáku!
00:28:11 Váš nebožtík strýček, můj bývalý pán, mi nikdy nenadával.
00:28:15 -Mám to snad považovat za výpověď?
-Ale ne, kdepak, ne.
00:28:18 To víte, jsem trochu rozčilen.
00:28:20 Máte pravdu, mohl bych se nachladit.
00:28:23 -Nechte mi deštník v šatně.
-Dovolíte?
00:28:29 -Máte ještě nějaké rozkazy, pane?
-Ne, můžete jít.
00:28:32 Dobrou noc, pane.
00:28:37 -To je vtipálek.
-Má sluhu!
00:28:39 -Kde na to bere?
-To bych taky rád věděl.
00:28:43 Skoro profesionál.
00:28:46 -Vy jste se zbláznil, Tůmo!
-Snad.
00:28:48 Co vás to napadá? Celý klub se bouří a myslí, že jste profesionál.
00:28:53 Ten idiot Baloun chtěl na mně tisíc korun.
00:28:55 Co dělat?
00:28:57 -Musíte mít toho sluhu?
-Musím.
00:29:12 Proboha vás prosím, pane Chytráčku, já nejsem malé dítě.
00:29:16 -Učesat se umím.
-Vykonávám jen svou povinnost.
00:29:19 Nejste-li se mnou spokojen, prosím, já mohu jít.
00:29:22 Ale, pane Chytráčku, vy se urážíte pro každou maličkost.
00:29:24 Já to tak nemyslel.
00:29:26 Mě bolí, že mezi námi dochází stále k takovým nedorozuměním.
00:29:30 Když vy to trochu přeháníte.
00:29:32 Nemohl byste své povolání vykonávat nenápadněji?
00:29:35 To nejde, policista může být tajný, ale komorník vykonává úřad veřejně.
00:29:40 Když vy mně tím působíte tolik nepříjemností.
00:29:43 -Budete si muset zvykat.
-O mě nejde, ale o ty ostatní.
00:29:45 Už jsem dostal výpověď z bytu a v klubu jste vyvolal pobouření.
00:29:49 Všichni si budou muset zvykat.
00:29:56 -Dovolíte?
-Co chcete?
00:29:57 -Obléknu vás.
-Dovolte, já se obléknu sám.
00:30:00 To nemohu dopustit.
00:30:01 Tohle mě už přestává bavit, dejte sem ty kalhoty!
00:30:04 To nemohu, váš pan strýc mi nařídil, abych z vás udělal
00:30:06 dokonalého džentlmena - a žádný džentlmen se neobléká sám.
00:30:10 Musíte přece uznat, že u nás jsou poměry jiné.
00:30:12 Jsme národ demokratický.
00:30:14 Oblékání kalhot nemá s politikou nic společného.
00:30:18 Tak mě tedy oblékněte.
00:30:21 Tak pan Tůma má sluhu, to se podívejme.
00:30:25 Ale kasa je v pořádku, pane řediteli.
00:30:27 To nevadí, pane pokladníku, až nebude v pořádku, bude už pozdě.
00:30:31 Já myslím, že nemusíte mít obavy. Pan Tůma je spolehlivý pracovník.
00:30:35 Člověk, který má 1500 měsíčně a drží si sluhu, není spolehlivý.
00:30:40 Dejte na něho pozor.
00:30:41 Jakmile zpozorujete něco podezřelého, ihned mi to hlaste,
00:30:44 vyhodím ho na hodinu.
00:30:52 -Tady je složka pana Tůmy.
-Děkuji.
00:31:01 "Po dobu 1 roku v pracovním poměru."
00:31:09 -Co je?
-Je tady Ing. Ševčík, pane notáři.
00:31:12 Ať vejde.
00:31:16 -Poklona, pane notáři.
-Dobrý den, pane inženýre.
00:31:18 -Jak se daří?
-Děkuji za optání, nenápadně.
00:31:21 -Nenápadně! Jak to?
-Ani tak, ani onak.
00:31:25 Víte, zvykl jsem si tak odpovídat.
00:31:27 Kdybych říkal, že špatně, tak by mi lidé nevěřili.
00:31:30 A kdybych říkal, že dobře, tak by mi záviděli.
00:31:33 -Proto říkám nenápadně.
-Tak co jste nám přinesl?
00:31:37 Pane notáři, chtěl bych prodat jeden ze svých domů.
00:31:40 Totiž potřebuji nějaké hotové peníze.
00:31:42 -Který? Ten na Vinohradech?
-Ne, na Letné na Belcrediho třídě.
00:31:46 Tak dobrá, tak já bych tedy měl... ZVONÍ TELEFON.
00:31:49 Pardon.
00:31:51 Haló, tady notář Pazdera. Poklona, pane továrníku.
00:31:58 Ne, já myslím, že je to šestnáctého. Okamžik, podívám se.
00:32:05 -Hned to bude.
-Prosím.
00:32:19 Tak tudy na to.
00:32:31 Haló! Pane továrníku, měl jsem pravdu, je to šestnáctého.
00:32:36 Moje úcta.
00:32:41 Nehněváte se, že jsem vás nechal čekat?
00:32:43 Ne, já se nenudil.
00:32:46 Měl jsem ho rád a těšil jsem se, že se vezmete.
00:32:50 -Ale, tati, vždyť nic neudělal.
-Neudělal?
00:32:54 Po té ostudě, co provedl? A pak, kde na to bere?
00:32:58 Snad ne v pokladně První pražské záložny?
00:33:02 To ne, tati, to neříkej, Láďa není žádný defraudant.
00:33:06 -Pardon.
-Pojďte sem, pane Tůmo.
00:33:08 -Poklona. Dobrý den, Haničko.
-Nazdar, Láďo.
00:33:11 Poslyšte, pane Tůmo, dělám to nerad, ale musím.
00:33:15 Pokud neustane ten skandál s vaším sluhou, nesmíte za klub závodit.
00:33:21 Ale, tati, to si Láďa nezaslouží.
00:33:24 Je mi líto, ale musím dbát pověsti klubu.
00:33:27 -Tak to závody nejedu?
-Ne, za vás pojede Baloun.
00:33:31 Abys věděl, tati, tak já na závody taky nepůjdu.
00:33:34 Ale musíš, Haničko, musíš vítězům odevzdat ceny!
00:33:38 -Ne, nepůjdu.
-Ještě si o tom promluvíme.
00:33:41 -Já už jsem rozhodnuta, tati.
-Celá matka!
00:33:48 Děkuju ti, Haničko.
00:33:51 -Láďo, máš mě rád?
-Jak se můžeš ptát?
00:33:56 Tak dost, ty blázínku. Láďo, mohl bys pro mě něco udělat?
00:34:02 Něco? Všechno. Co, miláčku?
00:34:05 Propust toho svého sluhu, vždyť takový sluha stojí spoustu peněz.
00:34:11 Jsou sluhové, kteří stojí víc, když je člověk nemá.
00:34:15 Nedělej si ze mě blázny, buď já, nebo on.
00:34:18 Ale, Haničko...
00:34:20 -Láďo, ty mě nemáš rád, viď?
-Ale jdi, ty malá husičko.
00:34:25 -Když chceš, tedy ho propustím.
-Teď? Hned?
00:34:30 -Ještě dnes.
-Já tě mám tolik ráda, Láďo.
00:34:34 A já!
00:34:36 -A teď se trochu projedeme po řece, nechceš? -Ano.
00:35:59 -Dobré jitro, pane.
-Dobré jitro.
00:36:01 -Káva, prosím.
-Děkuji.
00:36:04 -Poslyšte, pane Chytráčku.
-Pane?
00:36:06 Pane Chytráčku, já už vás nemohu potřebovat.
00:36:10 Máte výpověď, rozumíte? Ihned. Peníze dostanete později.
00:36:17 Sbohem, dědictví.
00:36:20 -Rozuměl-li jsem dobře, mám výpověď?
-Ano, rozuměl jste dobře.
00:36:25 Prosím, pane.
00:36:27 Haló, pane Chytráčku, proč odnášíte tu kávu? Nechte ji tady.
00:36:31 Když jste mě propustil, tak si ji přineste sám.
00:36:38 -Dobré jitro, pane pokladníku.
-Má úcta, máte jít k panu řediteli.
00:36:44 -K panu řediteli?
-Ano, a to hned, už na vás čeká.
00:36:58 KLEPÁNÍ. Volno.
00:37:05 Poklona, pane řediteli.
00:37:07 -Pojďte sem.
-Prosím.
00:37:16 -Četl jste tohle?
-Ne.
00:37:26 -Co tomu říkáte, pane Tůmo?
-To je hrozné, pane řediteli.
00:37:30 Já se budu bránit, to si nedám líbit, pane řediteli, já...
00:37:35 Já si také nedám líbit, aby se psalo takhle o mých úřednících.
00:37:40 Milý pane Tůmo, náš ústav si nemůže dovolit zaměstnávat lidi,
00:37:44 o kterých se píše den co den v novinách tímto způsobem.
00:37:48 Je mi velmi líto, ale jsem nucen dát vám okamžitou výpověď.
00:37:51 Gáži vám vyplatíme na čtvrt roku.
00:37:54 Proboha vás prosím, pane řediteli, vždyť já jsem nic neudělal.
00:37:58 Já za to nemohu, nechte si přece vysvětlit, že...
00:38:02 Nic mi nevysvětlujte. Vy jste na šikmé ploše, pane!
00:38:07 Držet si sluhu! Já mám jiné příjmy než vy, pane Tůmo, a musí mi stačit
00:38:12 dvě služebné. Tak to tedy nejde. Tak vám přeji mnoho štěstí.
00:38:18 Děkuji vám, pane řediteli.
00:38:38 -Dobrý den.
-Jak se máte?
00:38:40 My už se známe, pane Chytráčku, že? Z klubu.
00:38:43 To je ten pán, který mě proslavil v novinách.
00:38:45 A také plným právem. Mám pro vás návrh?
00:38:49 Jestli mám hrát ve filmu, to bych nerad.
00:38:52 Ne, něco docela jiného.
00:38:54 Hned, jak jsem vás poprvé spatřil, jsem si řekl, tenhle člověk
00:38:58 je génius, obchodní génius.
00:39:00 To už o mně říkal můj nebožtík pán. Prosím, posaďte se.
00:39:06 Tedy v evropském obchodě se nevyznám, ale v Africe,
00:39:10 ve výměnném obchodě, jsem si vedl docela obstojně.
00:39:14 Co byste řekl, že jsem platil tohle?
00:39:17 To nemám tušení.
00:39:18 Za to jsem dal tři kila zlatého písku, šest drahokamů.
00:39:21 Ovšem potom jsem, bez vědomí pána, musel přidat ještě asi
00:39:24 -3 brokovnice a 12 ovcí.
-No to je úžasně laciné!
00:39:28 -Ale to je dřevo!
-Dřevo. Ale k věci.
00:39:31 Poskytnu vám kapitál, řekněme, dvacet tisíc, které vložíte
00:39:36 do výnosného závodu.
00:39:39 -A já bych dal?
-Já dám peníze, vy schopnosti.
00:39:44 Ano, to je jasné a pro vás výhodné.
00:39:50 Tak sbohem, pane pokladníku.
00:39:53 Sbohem, ani nevíte, jak se mě to dotklo.
00:39:57 Co si teď počnu?
00:39:59 A co já? Bůhví, koho sem teď dostanu?
00:40:01 Nejdříve Novák, ten měl sedmipokojový byt.
00:40:04 Pak vy komorníka. A nakonec sem dostanu někoho,
00:40:07 kdo bude jezdit do úřadu vlastní tramvají. Mám já to smůlu.
00:40:11 Jen se uklidněte, pane pokladníku.
00:40:14 -Tak sbohem.
-Sbohem.
00:40:26 -Mám ovšem jednu podmínku.
-Já věděl, že v tom něco bude.
00:40:30 Můj návrh předpokládá, že se věnujete výhradně obchodu.
00:40:34 To znamená, že musíte dát okamžitě výpověď panu Tůmovi.
00:40:37 To už asi nepůjde.
00:40:39 Pane Chytráčku, musíte přece myslet také na sebe.
00:40:41 -Chcete dělat věčně sluhu?
-Právě, že...
00:40:43 -Dobrá, dám vám tedy třicet tisíc.
-Třicet tisíc, dát schopnosti.
00:40:48 Máte pravdu, člověk musí myslet na sebe.
00:40:52 -Jdu s vámi.
-Výborně.
00:40:54 A nyní, jakého druhu by byl ten obchod?
00:40:57 Představuji si rychlopražírnu burských oříšků,
00:41:00 kterou bychom později zvětšili na kokosové.
00:41:04 Něco podobného jsem už pro vás vybral.
00:41:06 Ten závod povedete s výtečným odborníkem.
00:41:23 Tady jste, pane Mourku.
00:41:25 Vy jste se vyparádil na ten výlet motorkou.
00:41:28 Vypadáte jako tygr královský, když jde na lov za gazelou.
00:41:32 Za gazelou s duší celou, jenže ta gazela docela zmizela.
00:41:37 Co to povídáte? Ach tak, to byly verše.
00:41:40 Já zapomněl, že jste nejen mistr krejčovský, ale také mistr básník.
00:41:45 -Koukejte, gazela skáče.
-Nechte ji skákat, sedněte si.
00:41:49 Vždyť jste mě pozval na motorku.
00:41:51 Ano, až potom. Dříve vám chci něco říci.
00:41:54 -Jak prosperuje váš módní salon?
-Zcela mizerně.
00:41:57 -A vaše umělecká tvorba?
-Báječně.
00:42:00 A chtěl byste vydělat snadno hodně peněz?
00:42:03 Co je vám? Proč se tváříte tak vyděšeně?
00:42:06 Nehoupejte, jak se moc houpám, tak mám mořskou nemoc.
00:42:09 Ale já mluvím vážně.
00:42:11 Pozval jsem vás do klubu proto, abych vám učinil obchodní návrh.
00:42:14 Chcete vydat mé básně?
00:42:16 Ne, vaše básnická tvorba mě nezajímá.
00:42:18 Ale chtěl bych zvelebit váš krejčovský závod.
00:42:21 Mám pro vás společníka, znamenitého odborníka.
00:42:24 Právě přijel z Jižní Afriky.
00:42:26 -V Africe jsou gazely.
-Jsou, ale také horší zvěř.
00:42:29 Nuže, mám o vás opravdový zájem a chtěl bych vám pomoci.
00:42:32 -Nehoupejte, pane inženýre.
-Dovolte, vy mi nevěříte?
00:42:34 Věřím, ale jak houpáte, já nemůžu přemýšlet.
00:42:37 Přemýšlíte o mém návrhu?
00:42:39 To ne, s tím souhlasím, ale přemýšlím o novém rýmu na gazelu.
00:42:44 Už to mám! Gazela - očima házela.
00:42:48 Pojďme raději na tu motorku, tady s vámi není žádná řeč.
00:42:52 Tam mě budete houpat ještě víc.
00:42:58 Volal mě ředitel Kopecký z První pražské záložny.
00:43:01 Dal prý Tůmovi výpověď na hodinu. Co tomu říkáš?
00:43:05 A neřekl proč?
00:43:07 Nechtěl říct, jen mi naznačil, že Tůma žil na příliš velké noze,
00:43:13 a to vzbudilo obecné pohoršení.
00:43:17 Ale to je zase ta historie s komorníkem.
00:43:20 -Láďa slíbil, že to dá do pořádku.
-Asi se to nestalo.
00:43:24 Poslyš, Haničko, neměli bychom někdy pozvat na oběd Ing. Ševčíka?
00:43:31 Jak myslíš, tati.
00:43:38 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:43:44 Nejsem sice už vaším zaměstnancem, ale city lidskosti mě nutí,
00:43:47 abych se vás zeptal, proč jste tak smutný? Stalo se vám něco zlého?
00:43:51 Nic, to je jen taková maličkost, není mi dobře od žaludku.
00:43:56 To je od nemírného pití sody.
00:43:59 Váš strýček si nikdy nestěžoval na žaludek. To spraví whisky.
00:44:03 Jen když se vám nestalo nic horšího.
00:44:06 Jak to myslíte?
00:44:07 Jako mně, dostal jsem výpověď. To je přece horší, ne?
00:44:10 Nesmíte se na mě hněvat, ale co bych si s vámi počal?
00:44:14 Zvláště teď, když.. Je mi vás líto.
00:44:17 Se mnou si nedělejte starosti, mám už místo.
00:44:21 -Vy už máte místo?
-Jsem dokonce šéfem.
00:44:25 Tak to vám gratuluji! Co to bude?
00:44:28 Vlastimil Chytráček, spolumajitel firmy Mourek a Chytráček Praha.
00:44:34 To je báječné, ale nechápu, jak se to tak brzy stalo?
00:44:39 Je to fakt. Finančník, dokonce přišel za mnou.
00:44:42 Nějaký pan Ing. Ševčík. Vždyť ho znáte!
00:44:45 -Ing. Ševčík! Z našeho klubu?
-Ano, ten, jak mě dal do novin.
00:45:22 -Haló! Jsi to ty, Haničko?
-Nazdar, to je dost, že voláš.
00:45:27 Cože? Závody? Ale jdi, proč by ti to bylo líto?
00:45:32 To víš, škoda ceny...
00:45:35 Haničko, chtěl jsem ti říct, že už jsem sluhu propustil.
00:45:40 To jsem opravdu ráda, Láďo.
00:45:43 Ne, dopoledne nemám kdy. my máme totiž hosta - hosty.
00:45:48 Ale ty je neznáš, to jsou naprosto lhostejní lidé.
00:45:52 Ano, tak ve tři v klubu. Přesně. Na shledanou.
00:46:00 -Ale co teď?
-Počkejte okamžik.
00:46:03 Podíváme se do závěti. Tedy čistě právně.
00:46:08 Nezavazuje vás závěť k tomu, abyste byl zaměstnavatel
00:46:13 pana Chytráčka. Stojí tady výslovně, že máte zůstat
00:46:18 s panem Chytráčkem nejméně po dobu jednoho roku v pracovním poměru.
00:46:24 Ale neříká se, kdo má být zaměstnavatelem a kdo zaměstnanec.
00:46:29 Já myslím, že by bylo nejlepší, kdybyste navštívil pana Chytráčka
00:46:34 a požádal ho o práci, když má teď obchod.
00:46:37 O práci?!
00:46:39 Já myslím, že ta věc bude velmi snadná, když nebudete chtít plat.
00:46:43 Z toho jsem blázen, pane notáři.
00:46:46 Já mám pracovat pro pana Chytráčka a zadarmo? Proč vlastně?
00:46:50 Protože budete tak i nadále plnit podmínky odkazu.
00:46:53 Nebudete zaměstnavatelem pana Chytráčka, ale jeho zaměstnancem,
00:46:57 avšak budete s ním stále v pracovním poměru,
00:47:01 jak žádá závěť a neztratíte nárok na dědictví. Už rozumíte?
00:47:07 To je báječné, pane notáři, vy jste ohromný člověk!
00:47:13 -Ale, blázínku, přestaňte.
-Počkat, ale z čeho já budu žít?
00:47:17 Vždyť budete dostávat 2 000 měsíčně na vydržování pana Chytráčka.
00:47:22 Ano, ale...
00:47:23 Žádné ale, ty peníze máte prostě k dispozici po celý rok.
00:47:27 Teď bych vám radil, abyste se s panem Chytráčkem domluvil.
00:47:32 Dnes je svátek, nikde bych ho nezastihl. Půjdu tam zítra ráno.
00:47:36 Děkuji vám, pane notáři, na shledanou.
00:47:48 -Dobrý den, jak se máte?
-Dnes se nepracuje.
00:47:52 -Jak to, vždyť šijete?
-Šiju, ale pro sebe.
00:47:55 -Oblek?
-Básně. -Básně?
00:47:58 Ano, sešívám právě 3. svazek svých sebraných spisů.
00:48:01 A vyděláte tím hodně peněz?
00:48:04 Co vás to napadá, umění se u nás neplatí.
00:48:07 Já jsem nedostal za své básně ani halíř.
00:48:11 To chápu, když šijete dobré básně, tak jistě píšete špatné obleky.
00:48:17 Počkejte, já náhodou umím báječně dělat rýmy. Na všecko najdu rým.
00:48:23 V tom jsem nepřekonatelný. Prosím, vzpomeňte si nějaké slovo.
00:48:28 Listrák.
00:48:30 Od Mourka listráček, nosí každý chytráček.
00:48:35 -Až na mě.
-Jak to?
00:48:37 Dovolte, abych se vám představil, jsem Vlastimil Chytráček,
00:48:40 váš nový společník.
00:48:42 Těší mě, ale pan inženýr říkal, že přijdete až zítra, je svátek.
00:48:46 Svátek nesvátek, dáme se do práce, a to hned.
00:48:49 Sbohem, Múzo, básník zmizí, budem žehlit šaty cizí.
00:49:26 -Pane inženýre...
-Přál jste si?
00:49:29 Přál bych si teď všelicos, ale na tom nezáleží.
00:49:33 Tak vy si myslíte, že jste nadmíru chytrý člověk?
00:49:37 -Rozhodně jsem chytřejší než vy.
-To se ukáže.
00:49:40 Vy se domníváte, že mě připravíte o dědictví po strýčkovi?
00:49:45 -Tak vy jste už na to přišel?
-Ano.
00:49:47 Dovolte, abych vám gratuloval k tak obdivuhodné chápavosti.
00:49:51 Ale uznáte, že ten nápad nebyl špatný.
00:49:53 Je to nápad docela důstojný takového ničemy, jako jste vy.
00:49:58 Proč si máme nadávat? Já přece za to nemohu, že jste měl strýčka
00:50:02 takového podivína.
00:50:03 Ale nemyslete si, že se vzdám tak lacino.
00:50:06 Ne snad proto, že bych stál o ty peníze, ne proto,
00:50:08 že uživit se dovedu sám, ale proto, abych vám dokázal,
00:50:12 že s ničemností se nikam nedojde.
00:50:15 To jsem opravdu zvědav. Ale teď musím jít připravit motorku.
00:50:19 Projedu se totiž se slečnou Haničkou.
00:50:21 -S Hanou?
-Ano.
00:50:23 Ujednali jsme si to u nich při obědě. Prominete?
00:50:43 -Hano!
-Láďo!
00:50:44 -Můžeš mi něco vysvětlit?
-Co se stalo?
00:50:47 -Nejsi ke mně upřímná.
-Láďo, co to mluvíš?
00:50:51 Vím dobře, co mluvím.
00:50:53 Proč jsi mi neřekla, že bude u vás na obědě Ševčík?
00:50:57 -Ty to víš?
-Ano, sám mi to řekl.
00:50:59 Ano, byl u nás. Víš, tatínek ho pozval. Je na tom něco zlého?
00:51:04 Je, za prvé to, žes mi to neřekla a za druhé to, že se stýkáš
00:51:08 s takovým člověkem. Měla by ses stydět.
00:51:11 No dovol, nebudeš mi přece předepisovat, s kým mám mluvit?
00:51:14 Nemohu ti nic předepisovat, ale rozhodni se buď pro něj,
00:51:17 -anebo pro mě.
-Tobě na mně asi příliš nezáleží.
00:51:21 A já hloupá jsem se na tebe tak těšila.
00:51:25 Já vím, na mě ses těšila a s ním jsi si smluvila výlet na motorce.
00:51:30 To není pravda!
00:51:32 Ještě včera bych ti to věřil, ale dnes?
00:51:35 Tak mně nemusíš už vůbec nic věřit, mezi námi je konec.
00:51:43 Haničko!
00:53:04 Firmu ovšem musíme taky změnit, ještě dnes pošlu pro lakýrníka.
00:53:08 Já bych myslel něco zvučného.
00:53:10 Dovolte, Mourek a Chytráček, to zní dost zvučně.
00:53:13 Valeterie U básníka.
00:53:16 To bych nerad, to by k nám chodili lidi na dluh.
00:53:19 A co moje básně?
00:53:21 Víte co? Budete básnit, ale pro reklamu.
00:53:24 Odpusť, Múzo, že tě klamu, budu básnit pro reklamu.
00:53:36 Dobrý den.
00:53:37 Dobré jitro vám přeji, pane. Vlastně, nazdar, pane Tůmo! Copak?
00:53:42 Poslyšte, pane Chytráčku, chtěl jsem si s vámi pohovořit
00:53:46 o jisté věci.
00:53:48 Já nemám mnoho času, ale že jste to vy, tak rychle, povídejte.
00:53:52 Chtěl jsem vás totiž požádat, ale nechci to zadarmo.
00:53:55 -Já bych si rád u vás...
-Aha, tak to musíte dovnitř.
00:53:59 Máme tam velký výběr, vyberete si. Prosím, račte dál.
00:54:05 Pane mistře, vezměte tady tomu pánovi míru na šaty.
00:54:08 Pardon, ale já jsem si nepřišel dát si šít šaty, já...
00:54:13 Tak nic.
00:54:15 Já jsem přišel pro něco zcela jiného.
00:54:19 -Zkrátka, já vás žádám o místo.
-O místo? Vy jste...
00:54:23 Dostal výpověď, tak jsem si myslel, že snad vy, teď když začínáte
00:54:29 obchod, že byste mě mohl...
00:54:33 Tak vida, sotva jste mi výpověď dal, sám jste ji dostal.
00:54:37 Také jsem si to vyčítal, ale snad mi odpustíte.
00:54:40 Vám není co odpouštět. Ale co s vámi? Umíte šít, párat, žehlit?
00:54:46 To neumím, ale přičiním se, můžete se na mě spolehnout.
00:54:50 To je těžké, my teď nemůžeme někoho přijímat.
00:54:53 Nanejvýš nějakého mravného hocha do učení.
00:54:55 -Tak vezměte mě.
-Vy chcete dělat učedníka?
00:54:58 Ano, nebojím se žádné práce.
00:55:01 A jak s platem? Nemohu dát víc než takových 50 korun.
00:55:05 -To mi stačí.
-Dobrá, přijímám vás.
00:55:08 Děkuji vám, pane Chytráčku.
00:55:10 Co si to dovoluješ, kluku? Nevíš, že se máš chovat mravně?
00:55:14 -Odpusťte, pane Chytráčku.
-Od nynějška vždycky pan šéf!
00:55:19 Prosím, pane šéfe.
00:55:21 Představím tě panu společníkovi. Haló, pane kolego!
00:55:25 Tady jsem přijal nového učedníka za 50 korun týdně.
00:55:29 Nemáte nic proti tomu?
00:55:30 Pro mě za mě, jen mě nerušte, mám inspiraci.
00:55:33 Tak abychom si rozuměli, v půl osmé bude krám otevřen.
00:55:38 -Ale...
-Neodmlouvej, když s tebou mluvím!
00:55:41 V 8 hodin bude všechno čisté jako v zrcadle,
00:55:44 jinak ti budu předčítat mistrovy básně.
00:55:52 Tati, řekni mi pravdu, Láďa dnes netelefonoval?
00:55:56 Už jsem ti řekl, že ne.
00:55:58 Tomu nerozumím, ještě se nikdy na mě tak dlouho nehněval.
00:56:02 -A proč jste se vlastně rozhněvali?
-Ale pro takovou hloupost.
00:56:06 Mrzí mě, že jsem mu ujela, neměla jsem to dělat.
00:56:09 A teď je bez místa. Co asi dělá?
00:56:14 Ten hoch se neztratí.
00:56:19 -Tak vám se ta balada líbila?
-Já jsem byl dojat.
00:56:24 -Vážně?
-Vážně.
00:56:26 -Já bych vám ji přečetl znovu.
-Ne, ne! Já ji znám skoro nazpaměť.
00:56:32 -Nazpaměť?
-No ano.
00:56:34 Vy jste takový inteligentní, takový všímavý, jemný člověk.
00:56:40 To Chytráček vůbec ne. Ten nemá o nic zájem.
00:56:45 To je takový divný člověk, takový Afrikán.
00:56:50 To je samý Transvál, bůvol, prostě Afrikán.
00:56:54 -Děti, jak se máte?
-Poklona, pane šéfe.
00:56:57 Jestlipak víte, co je nového?
00:56:59 Dnes jsem podepsal smlouvu s panem Ing. Ševčíkem.
00:57:02 Smlouva? Smlouva? Co se rýmuje na smlouva?
00:57:07 Dejte pokoj s těmi rýmy, zakletý básníku, jste s tím směšný.
00:57:12 Afrikán - bůůůů!
00:57:18 Co tady koukáš?
00:57:20 Tak vy už jste podepsali smlouvu s panem Ševčíkem?
00:57:22 Ano. Ani jsem se mu nepochlubil, že jsem přijal za učedníka
00:57:25 -jeho kolegu z klubu.
-Na to je dost času.
00:57:28 Teď máme peníze, od zítřka se to tady všechno změní.
00:57:32 Hlavně potřebujeme zákazníky. Naučím tě, jak se to ve světě dělá.
00:57:46 Prosím, hotovo. A zde? Já děkuji.
00:57:52 To se musí nechat, ten Tůma je dobrý učedník.
00:57:56 Zato já jsem mučedník. Dobře mi tak, proč zradil jsem svou Múzu?
00:58:02 Co zbývá teď, než vyžehlit tu blůzu.
00:58:06 Však jste jich vyžehlil dvacet. A jak krásně, radost se podívat.
00:58:31 Hlupáku! Nemůžete dávat pozor?
00:58:33 Odpusťte, pane, hadice mi vyklouzla. Nevím, jak se to stalo?
00:58:37 Co si teď počnu? Zrovna jdu do schůze.
00:58:40 -Člověče, kam koukáte?
-Já za to na mou duši nemohu.
00:58:43 Teď abych si někde nechal narychlo vyžehlit šaty.
00:58:46 -Prosím, jsem vám k službám.
-Jak to?
00:58:47 Ještě dobře, že se vám to nestalo před uzenářstvím,
00:58:51 ale před nejmodernější žehlírnou v Praze.
00:58:54 -To mám štěstí.
-Prosím, račte dál.
00:58:58 Láďo, klobouky krop taky.
00:59:02 Moje úcta, doufám, že jste spokojen, poroučím se, služebník.
00:59:05 -Polejte mě zas, vy trdlo!
-Odpusťte, pane, já nerad.
00:59:13 Děkuji vám, poroučím se uctivě, račte nás opět navštíviti.
00:59:17 -Klape nám to, jen co je pravda?
-Ale až na to přijde policie.
00:59:21 Nepřijde, dnes kropil naposledy. Od zítřka začneme pracovat jinak.
00:59:26 -Hlupáku! Nemůžeš dát pozor?
-Další pán.
00:59:30 Hlupák! Idiot! Budu si stěžovat u města!
00:59:34 To jste vy, pane inženýre, kdo vás to tak zřídil?
00:59:37 -Ale nějaký hasič, nebo kdo to byl.
-Vždyť tam nikdo není.
00:59:41 Asi utekl, já ho tak dostat!
00:59:42 To nic, šatičky vyžehlíme a budou zase jako nové.
00:59:45 Račte, prosím.
00:59:47 -To je neslýchané!
-To chce klid, všechno spravíme.
00:59:50 Račte, prosím.
00:59:56 Láďo! Láďo!
00:59:59 Copak jsi nepoznal, že je to náš financiér?
01:00:02 Poznal jsem ho pozdě, pane šéfe.
01:00:04 Rychle se vzadu převléknu a tu hadici schovej.
01:00:13 Pane kolego, já raději zmizím, vezměte šaty od pana Ševčíka
01:00:17 a nějak ho uklidněte. Třeba mu řekněte nějakou básničku.
01:00:21 -On má rád?
-Strašně.
01:00:23 -Tady o tom jezeru.
-Není dlouhá?
01:00:25 -Ne, dvacet stránek.
-Tak tu.
01:00:34 -Hele, Franto, tady už někdo makal.
-Opravdu.
01:00:38 Jdi se zeptat dozorce, jestli nemáme vůbec dělat někde jinde?
01:00:52 Jezero je tiché, luny svit je bílý.
01:00:55 To je hrozné, tak kdy budou ty kalhoty?
01:00:58 Za malinkou chvíli.
01:01:00 Ládíku, podej panu inženýrovi plášť, ať může z kabiny.
01:01:04 Budu mu přednášet.
01:01:08 -Prosím, pane inženýre.
-Co vy tu?
01:01:11 -Pracuji tady, jsem zde učedníkem.
-Učedníkem?
01:01:15 Ano, vzácný pane inženýre, to koukáte, co?
01:01:19 A ta závěť platí dál, jak vám dosvědčí notář Pazdera.
01:01:23 To koukáte, co?
01:01:25 No tohle! Jak mohl pan Chytráček... Ne, to nejde!
01:01:30 Na to jste zapomněl, viďte? To se stává.
01:01:33 -To si nedám líbit, kde je šéf?
-Tady.
01:01:38 -Pan Chytráček tu není?
-Ne, co jste si přál?
01:01:42 Musíte okamžitě propustit toho člověka.
01:01:45 -A proč? Co udělal?
-Co udělal? Nic. Nelíbí se mi.
01:01:49 No vidíte, mně se zrovna líbí.
01:01:55 Musí okamžitě pryč!
01:01:57 Ale my ho potřebujeme, je to laciná a dobrá síla.
01:02:01 Já na tom trvám a vy budete dělat to, co já budu chtít.
01:02:06 A to zase ne, pan Tůma tady zůstane.
01:02:09 Je to bystrý a inteligentní hoch. A má smysl pro poezii.
01:02:14 Já vás odtud dostanu, vy učedníku!
01:02:20 Poklona, pane inženýre, a přijďte zase!
01:02:30 -Haló, haló!
-Co je?
01:02:32 To jste byl prve vy, co mě tady postříkal?
01:02:35 Co je vám, člověče, já jsem teď přišel.
01:02:37 -Budu si stěžovat u města!
-Nekřičte, pane, já jsem teď přišel!
01:02:41 Ne, ne, ne, já vás dobře poznávám, byl jste to vy.
01:02:44 Počkejte, pane, to nesmíte!
01:02:45 Zatracenej floutek jeden nažehlenej, má to puky jak admirál.
01:02:49 Jen počkej, ty darebáku, já ti ukážu!
01:02:52 Ale pane inženýre, to bychom nestačili na vás žehlit,
01:02:55 to něco trénujete?
01:02:57 Nechte si své vtipy a raději mi pomozte!
01:02:59 Ale musíte uznat, to je jsou puky, Co říkáte mému personálu?
01:03:02 Toho darebáka Tůmu musíte okamžitě vyhodit!
01:03:04 -S Tůmou jsem docela spokojen.
-Já na tom trvám!
01:03:07 No dovolte, o těchto otázkách rozhoduji já.
01:03:10 Nic nerozhodujete, já jsem dal peníze...
01:03:12 A já jsem dal schopnosti. Sám jste mě nazval obchodním géniem.
01:03:15 -Vy génius? Vy idiote!
-Pardon, džentlmen nikdy nenadává.
01:03:21 No tohle!
01:03:26 Já tomu taky nechtěl věřit, ale je to svatá pravda.
01:03:29 -Jděte se sami přesvědčit.
-Opravdu dělá učedníka?
01:03:31 Na mu duši, zametá a chodí pro párky.
01:03:34 -Rozumíte tomu, pánové?
-Já tomu rozumím, pane doktore.
01:03:38 -Přeskočilo mu, to je jasné.
-Ale to snad ne.
01:03:41 Nejdříve ten sluha a teď zase tohle. Není normální.
01:03:46 Já tomu nevěřím.
01:03:48 Ale, slečno Hano, to se někdy stává.
01:03:51 Taková náhlá duševní deprese se může dostavit třeba přes noc.
01:03:55 Vím z vlastní zkušenosti... totiž byl jsem svědkem podobného případu
01:04:00 -u nás v domě.
-Tak co s tím budeme dělat?
01:04:02 Nejlépe by bylo dohovořit se se správou nějakého sanatoria
01:04:06 a dát ho na pozorování. Raději dříve, než začne zuřit.
01:04:08 Ne to nejde, jsem přece advokát a vím, co se dá dělat a co ne.
01:04:11 Ne, na to se musí jinak.
01:04:14 Já tam půjdu sama. Snad si ode mne dá říct.
01:04:17 Prosím, zkuste to, ale dejte si na něj pozor.
01:04:20 Haničko, buď tak laskavá, na slovíčko.
01:04:29 Haničko, víš, že jsem se ti nikdy nepletl do tvých záležitostí.
01:04:34 -Je to pravda?
-Jsi hodný, tati.
01:04:36 -A ani teď ti nechci poroučet.
-Já bych se taky nedala.
01:04:41 Já na tom nemám skutečně žádný zájem, ale...
01:04:44 Tak mluv!
01:04:46 Zkrátka, inženýr Ševčík se o tebe zajímá a chtěl by si tě vzít.
01:04:51 Já vím.
01:04:52 Já ti do toho nechci mluvit, dělej si co chceš, já vím,
01:04:55 že jsi měla ráda Láďu, já také, ale po tom všem.
01:04:59 Já se nejdřív sama přesvědčím.
01:05:03 -Láďo!
-Prosím, pane šéfe.
01:05:08 Poslyš, proč on tě ten Ševčík tak pronásleduje?
01:05:12 -Že v tom bude ženská?
-Uhodl jste, pane šéfe.
01:05:15 Chtěl, abych tě propustil, ale neboj, já stojím za tebou.
01:05:19 Děkuji vám, pane šéfe.
01:05:20 Neděkuj a dělej. Nebudu se jenom já dřít, musíš ty taky.
01:05:24 Já panu Ševčíkovi ukážu, jestli jsem obchodní génius, nebo ne.
01:05:28 Pánové, žádám vás o návrhy, jak pozvednout obchod.
01:05:31 -Kolik jste toho udělal včera?
-Tři.
01:05:34 -Tak to je málo.
-Když si přejete, můžu napsat víc.
01:05:37 Tak jsem to nemyslel - víc žehlit, míň psát.
01:05:41 -Já mám nápad.
-Sem s ním.
01:05:43 Navrhuji, abychom si zařídili pojízdnou žehlírnu obleků.
01:05:47 -Jakou?
-Pojízdnou.
01:05:49 Abychom nemuseli čekat na zákazníky, ale mohli je sami vyhledávat.
01:05:54 A to myslíte, že budeme po ulici honit člověka a tahat z něj šaty,
01:05:58 že mu je vyžehlíme?
01:06:00 Tomu když to nevysvětlíš ve verších, tak tomu nerozumí.
01:06:03 To je docela jasné, jak jsi to myslel, schválně.
01:06:06 Zajedeme si třeba v neděli před Spartu nebo Slavii,
01:06:11 až tam bude velký zápas.
01:06:13 Lidé se vyhrnou ven pomačkaní, a my je hned dáme do pořádku.
01:06:18 -Chce to nějaké auto s kabinou.
-Tak jsem si to představoval.
01:06:23 Tak je to docela jasné.
01:06:26 Chlapče, to je ohromný nápad, ty to někam dotáhneš.
01:06:29 Dvacet let jsem v tomhle krámě a teď budu jezdit po světě.
01:06:33 Vidím, že místo básní budu psát cestopisy.
01:06:35 To by bylo něco - Transvál, bůvoli, ale to bych musel já diktovat.
01:06:40 Pane šéf, uvidíte, že my to někam přivedeme, vzpomeňte na mě.
01:06:43 Jde zákazník, ujměte se ho.
01:06:47 Má úcta, pěkně vítám, prosím. Co si račte přát, prosím?
01:06:52 Moment, tady kabát.
01:06:59 Račte se, prosím, trošinku... neračte se svlékat!
01:07:07 To je jenom okamžik. Já už to vidím, to je tady a tady.
01:07:16 Račte natáhnout ručičku. A je to.
01:07:19 Člověče, zbláznil jste se? Já jsem chtěl vyžehlit kabát!
01:07:24 Já vím, co dělám, promiňte.
01:07:26 Prosím, to je všechno zahrnuto v ceně. Račte odložit.
01:07:30 Prosím vás, mohl bych dostat tady...
01:07:34 Všechno dostanete, na co máte pomyšlení.
01:07:37 -Černou kávu s rumem.
-Ano, podíváme se, račte do kabiny.
01:07:50 Co to bylo za nápad?
01:07:52 Přece vím, co dělám, nepleťte se do toho.
01:07:56 Dobrý den, jak se máte?
01:07:58 Dobrý den, ráda bych mluvila s panem Tůmou, jestli dovolíte.
01:08:01 Ladislave, máš tady návštěvu.
01:08:03 Až slečna odejde, skočíš mi pro pivo. Prosím.
01:08:08 Tak je to přece pravda, ty ses úplně zbláznil.
01:08:12 Když já...
01:08:14 Já vím, nic mi nemusíš vysvětlovat, je to jasné, vůbec se neukážeš,
01:08:19 zřejmě o mě nestojíš.
01:08:22 -Aspoň ti nelžu, jako ty mně.
-Já jsem ti nikdy nelhala!
01:08:25 Tak? A co to bylo naposled v klubu?
01:08:29 Říkám ti, že na pana Ševčíka žárlíš zbytečně.
01:08:32 Proč mi to stále povídáš? Mně je to jedno.
01:08:36 Když je ti to jedno!
01:08:42 -Haničko!
-Jen neběhat za ženskými.
01:08:45 Počkej, až uděláš kariéru, to ještě ráda bude paní vrchní valeteriovou.
01:08:50 Vzpomeň si na mě. No vidíš, takhle se mi líbíš, a ne když pláčeš.
01:08:57 Haló, zákazníku, vstávejte! Vstávejte, kabátek!
01:09:05 Je hotov. To to bylo rychle, ani jste moc dlouho nečekal.
01:09:09 Ani jsem si nedočetl ten román.
01:09:13 Tak co, spokojen?
01:09:18 Prosím, gumáček.
01:09:20 -V pořádku všechno?
-Deset korun.
01:09:27 Děkujeme uctivě, poroučíme se, služebník.
01:09:30 -Uctivá poklona.
-Má úcta.
01:09:34 Člověče nešťastný, copak jste neviděl ten krátký rukáv?
01:09:36 A to jste neviděl, jak mu to v průlamku krásně sedí?
01:09:39 Dovolte, ten krátký rukáv, co s tím?
01:09:41 Vždyť měl přes to gumák.
01:10:04 První pražská rychložehlírna! Prosím, tady za rohem, pánové!
01:10:11 Jen klid, celý se třesete, vždyť je to jen hra.
01:10:18 Góóól!
01:10:22 Vždyť je to vyložený ofsajd, nevidíte to?
01:10:24 Vy jste ofsajd, to byl gól!
01:10:26 -Vy jste chytrej.
-Neurážejte!
01:10:28 -Tak nejste chytrej!
-Člověče!
01:10:36 Takoví fandové na hřiště nesmí, pánové!
01:10:39 -A já vám říkám, že to byl gól.
-Nebyl to gól! Copak jsem slepej?
01:10:43 -Ale nejste slepej.
-No tak prosím, viděl jste to?
01:10:46 -Viděl.
-No tak.
01:10:48 -Že to byl gól?
-Byl.
01:10:50 Pánové, vyžehlíme vám kabátky, račte dál, takhle nemůžete chodit.
01:10:58 Senzační novinka v Praze! První pojízdná rychložehlírna!
01:11:03 Tady za rohem, prosím, pánové. Senzační novinka! Prosím, račte.
01:11:11 Tihle fandové, to jsou prima zákazníci.
01:11:14 Člověk je svlékne, oni o ničem nevědí...
01:11:22 Mistře, bude to už hotové?
01:11:25 -Promiňte, já nerad.
-Nic se nestalo, prosím.
01:11:28 -Já chtěl jen ty noviny.
-Prosím, velmi rád.
01:11:31 Děkuji vám.
01:11:33 -Je tady horko, že ano?
-Strašné.
01:11:35 Já mám žízeň.
01:11:37 Tak jsem si zrovna říkal, jestli by se odtud nedalo někam zajít?
01:11:41 Pár kroků vedle mají moc dobré plzeňské. Můžu doporučit.
01:11:45 Vzal byste mě s sebou?
01:11:47 Prosím, s největší radostí, bude mi ctí.
01:11:54 Jen klid, pánové, jak ti dva pánové odejdou, přijdete na řadu vy.
01:11:56 Na všechny se dostane, moment.
01:11:59 -Děkuji, děkuji.
-Už se těším na to pivo.
01:12:02 Dovolte, pane, tohle není můj odznak.
01:12:06 Tohle není taky můj. To jste vyměnil vy, pane.
01:12:10 -S tím odznakem bych to tak chytl!
-Jděte, vy analfabete fotbalovej!
01:12:14 Dovolte!
01:12:16 Gratuluji pánové, zápas skončil nerozhodně 4:4.
01:12:18 Račte opustit kabinku, prosím.
01:12:21 -Platili pánové?
-Platili.
01:12:24 Další pán na řadu, prosím račte.
01:12:26 Aby jich nenapadlo jít na to pivo ke mně, je tam obsazeno.
01:12:28 Já mám žízeň, ale na nich.
01:12:30 Určitě si příště zase stoupnu vedle nich, poklona.
01:12:34 Moc se těším, vašnosti, moc!
01:12:50 -Kolik vy máte?
-Sto deset.
01:12:53 Tak to je 320 korun, dobrý počinek, zaplaťpánbůh za to.
01:12:57 -Ale moje ruce.
-To se nedá nic dělat.
01:13:00 Kam teď pojedeme?
01:13:01 -Jak je venku?
-Začíná pršet.
01:13:03 Je 7 hodin, což abychom jeli na nábřeží, na parníček.
01:13:06 Na parníček?
01:13:07 Přijedou mokří výletníci, ať něco ještě trhneme.
01:13:26 Tak vida, slečna Hana se v neděli zasnoubí se Ševčíkem.
01:13:30 S takovým křenem? Vždyť neumí vzít ani pádlo do ruky.
01:13:33 -Já tomu stále nemohu věřit.
-To víš, kdo se v ženských vyzná?
01:13:38 Myslela jsem, jak nemá Tůmu ráda, a zatím...
01:13:41 Tůma je prima sportovec a dobrý kamarád.
01:13:45 Distanc kvůli tomu sluhovi si nezaslouží.
01:14:08 Tady je ještě několik adres, abychom si nikoho nerozhněvali.
01:14:12 Buď bez starosti, tati, koho tam chci mít, toho tam pozvu.
01:14:54 Dovol, copak to máš?
01:14:57 To je ta slečna, jak tu nedávno u nás byla.
01:15:00 Pan Ladislav Tůma, učedník.
01:15:03 Té slečně nějak na tom učednickém titulu záleží.
01:15:07 -Tebe to mrzí, viď?
-Vůbec ne.
01:15:09 Ještě mi to říkáš tak přesvědčivě, jinak bych ti to nevěřil.
01:15:13 -Máš ji rád?
-A jak!
01:15:15 -A ona tebe, to je jisté.
-Myslíte?
01:15:18 Chlapče, neuč mě znát ženy, byl jsem 27 let v Africe.
01:15:21 Kdyby tě neměla ráda, tak by tě nezvala.
01:15:24 A to zasnoubení s tím Ševčíkem, to je jen z chvilkové zlosti,
01:15:27 to ji přejde.
01:15:29 Vy jste báječný člověk, tak já vám něco prozradím.
01:15:32 Za rok my oba budeme mít peníze.
01:15:35 Nech si své výklady až za rok, my ti musíme teď pomoct,
01:15:38 všechno ostatní je vedlejší.
01:15:40 Vy jste můj opravdový přítel, pane šéfe.
01:15:43 Tak vidíš, tak si to spočítej: přítel, sluha, učedník, šéf.
01:15:48 Když to všechno sečteš, tak ti zbyde starý kamarád Vlasta.
01:15:53 Děkuji ti.
01:15:56 Jak vám říkám, všichni, kteří ho dobře známe, jsme přesvědčeni,
01:16:00 že jde o vážnou duševní poruchu.
01:16:02 Podle toho, co jste mi vyprávěl, je to vskutku vážný případ.
01:16:07 Pošlu pro něho ambulanci. Kde bydlí?
01:16:23 To je ale nevychovanost, od rána už jsem nic nejedl.
01:16:26 Pro mě už nemusí vůbec přijít.
01:16:34 Tomu vůbec nerozumím.
01:16:36 Ano, Ladislav Tůma, Poštovní. Kdyby se vzpíral?
01:16:40 Tak pošlete dva nejsilnější muže, ať mu dají svěrací kazajku.
01:16:47 Jak ti povídám, dávej pozor na moje znamení.
01:16:57 Čert aby vás! Nemůžete dát pozor! Kam koukáte?
01:17:01 Co si teď počnu? Pan šéf mě vyhodí?
01:17:04 -Kdo je váš šéf? Kde bydlí?
-Tady za rohem.
01:17:07 Haló, počkejte, zastavte! Pane Chytráček!
01:17:11 Pane Chytráček, podívejte se na mě, takhle přece nemohu jít.
01:17:16 Ale to je maličkost, od čeho byste byl financiérem naší firmy?
01:17:21 -Kam jste chtěl jít?
-Do klubu.
01:17:23 Tak pojeďte s námi a my vám dáme po cestě oblek do pořádku.
01:17:26 Dokážete to všechno za čtvrt hodiny?
01:17:28 Za 10 minut z vás uděláme docela jiného člověka.
01:17:31 Tak pojďte, opatrně.
01:17:32 -Já se divím, že tu dosud není?
-Poslala jsem mu přece pozvánku.
01:17:36 Ty jsi svému snoubenci také poslala pozvánku?
01:17:39 Mluvím přece o Láďovi.
01:17:42 Ale to jsi neměla dělat, vždyť to tomu hochovi bude líto.
01:17:45 Vítám vás, pane notáři. Dovolíte, má dcera Hana.
01:17:49 -Notář Pazdera.
-Těší mě.
01:17:51 I smála se lady Godiva a řekla, ať se nikdo nedívá!
01:17:58 Ona byla nahá.
01:18:01 -Tak, mistře, to nám stačí, dost.
-Vy chlape špatná!
01:18:04 To je vaše vděčnost za to, že jsem vás postavil na nohy?
01:18:07 Ne, to je za to, že jste mi nadával.
01:18:09 To mi zodpovíte, pane, hned zítra rozvážeme smlouvu!
01:18:12 -A vrátíte mi peníze!
-Beze všeho, pane inženýre.
01:18:15 Peněz bude dost, to vy přece víte.
01:18:17 Nemyslete, že tímhle násilím získáte slečnu Hanu.
01:18:21 To uvidíme. Tak na shledanou, pane inženýre.
01:18:24 -Vlasto, ať mu krásně vyžehlí šaty.
-Spolehni se, Ladislave.
01:18:46 Takové zásnuby, to je vždycky otrava.
01:18:50 Zdá se mi, že tady není všechno v pořádku.
01:18:52 -Vypadá to tak, dlouhé zásnuby a...
-Brzký rozvod.
01:19:08 -Cože ten Ševčík tady ještě není?
-On sem asi jede motorkou.
01:19:13 Teď už by tam Ládík mohl být.
01:19:15 Dejte mi mé šaty, lupiči!
01:19:18 -Pane mistr, jste už hotov?
-Úplně, došla pára.
01:19:21 Co zase tohle znamená?
01:19:23 To znamená, že zajedeme do krámu a za 10 minut jste vyřízený.
01:19:26 Pane mistr, řekněte šoférovi, aby jel do krámu.
01:19:39 Nic naplat, musíme tu komedii ukončit.
01:19:42 Přátelé, musím vám oznámit, že... že jsme ublížili našemu
01:19:47 milému příteli Tůmovi, a proto ho srdečně vítám mezi nás.
01:19:56 Hano, co to znamená?
01:19:59 Ale, tati, copak jsi už dávno nepoznal, koho mám ráda?
01:20:04 Musím vám s velkou radostí oznámit, že opravdovým snoubencem
01:20:08 mé dcery Hany je tady pan Ladislav Tůma.
01:20:19 Jestlipak se ho dočkáme? Už to trvá trochu dlouho.
01:20:23 To bylo spěchu a pan pacient je někde na procházce.
01:20:27 On si myslí, že jsme tady pro blázny.
01:20:30 A to taky jsme.
01:20:31 Počkej, tamhle jede to jejich auto.
01:20:47 Vidíte a takhle vás napálil.
01:20:49 Vy jste ho přijal a přišel jste tak o 1,5 milionu.
01:20:51 Kluk zatracená, kdo by to do něho řekl?
01:20:54 Je to prohnaný darebák!
01:20:55 To bude ten v tom županu.
01:20:57 Jenom žádné rozčilování, klid.
01:20:59 Co je? Co chcete? Co se děje? Pusťte mě! Pomóóóc, to je únos!
01:21:08 -Patrol! Policie!
-Jen si křič, na to my jsme zvyklí.
01:21:13 Chudák, to on se asi zbláznil.
01:21:16 Co tomu říkáte?
01:21:18 -Na to já napíšu detektivku.
-A já utíkám k Láďovi.
01:21:24 -Ale proč jste nám to neřekl hned?
-Já přece nesměl.
01:21:28 Byl's potrestán za to, že jsi chtěl dát přednost penězům přede mnou.
01:21:33 Ale mně nešlo o peníze, Haničko.
01:21:35 Šlo přece o to vytrvat a nedat se přelstít Ševčíkem.
01:21:39 Pardon. Tak vy jste mě chtěl oklamat, pane Tůmo?
01:21:41 Chápeš, Vlasto, že jsem tě neznal tak dobře, jako tě znám teď.
01:21:46 To je pravda.
01:21:47 Když jsem ti to chtěl později vysvětlit, tak jsi mě zarazil.
01:21:50 To je taky pravda.
01:21:51 Ale teď, když je mezi námi jasno, tak se s tebou rozdělím napolovic.
01:21:55 Ale až za rok, pánové!
01:21:57 Do té doby máme dobře jedoucí závod.
01:21:59 -Vyplatíme pana Ševčíka.
-Toho už jsme vyplatili.
01:22:01 Ne, pan Ing. Ševčík musí dostat své.
01:22:04 Firma Mourek a Chytráček je čestná firma.
01:22:06 Ale jako můj zeť přece nezůstanete učedníkem?
01:22:09 Vrátíte se do záložny, já vám to zařídím.
01:22:12 Ale nezapomeňte na podmínku v závěti.
01:22:15 Musíte zůstat po celý rok v pracovním poměru.
01:22:18 Ale oba přece do záložny nedostanu?
01:22:21 Co teď? Snad abych se vrátil zase do valeterie.
01:22:24 Tak dost toho bláznění, Láďo.
01:22:27 Pardon, to mi připomíná jednu situaci v Transválu.
01:22:31 Bylo to před 17 lety při jedné černošské svatbě.
01:22:34 Dovolte!
01:22:36 No prosím, černoši se mají taky rádi.
01:22:38 A tam tehdy vznikl podobný problém jako tady.
01:22:41 -Ženich byl prodán do otroctví.
-Už před svatbou?
01:22:44 Ano. A tu můj pán se ukázal jako pravý džentlmen.
01:22:47 Vykoupil ženicha z otroctví za 20 liber.
01:22:50 A já jako odchovanec vašeho strýce zbavím vás otroctví závěti.
01:22:56 Tomu nerozumím.
01:22:58 Přenechám valeterii básníkovi a sám zůstanu vaším sluhou.
01:23:03 Výborně, tedy závěť bude platit dál.
01:23:06 Vlasto, to je víc než kamarádství.
01:23:09 Pardon, váš nebožtík pan strýc mi nikdy netykal, neřku-li,
01:23:13 aby mě objímal.
01:23:17 Skryté titulky: fa ProType
Mladík Láďa Tůma s dědictvím po bohatém strýci získá i strýčkova oblíbeného komorníka Vlastimila Chytráčka, se kterým musí mít po dobu jednoho roku uzavřenou pracovní smlouvu. Ta je podmínkou k získání dědictví. Chytráček se o nového pána stará stejně oddaně, jako se staral o jeho strýce. To však přináší mladíkovi mnoho komplikací – v zaměstnání i v lásce…
Úsměvný film natočil jako svůj režijní debut Walter Schorsch v roce 1938. Po dlouhá léta působil jako asistent známých režisérů např. Martina Friče (Poslední muž, Advokátka Věra), Václava Binovce (Jízdní hlídka) a Miroslava Cikána (Barbora řádí). Film Pán a sluha si získal srdce diváků především hereckým obsazením. Roli komorníka Chytráčka svěřil režisér Jindřichu Plachtovi, který dokázal mistrovsky zahrát povýšeného sluhu. Setkáte se také s Františkem Krištofem-Veselým, Václavem Tréglem, Evou Gérovou a Raoulem Schránilem. Kamera Ferdinanda Pečenky vás provede po známých a oblíbených místech Prahy, podíváte se i do Svatého Jana pod Skalou a na vltavskou přehradu ve Vraném.