Marcello Mastroianni a Jean Rochefort v životní formě! Francouzsko-italská komedie o velkých dramatech malých herců (1973). Dále hrají: F. Fabianová, C. Gravinová, E. Buyleová a další. Režie Yves Robert
00:00:22 (hraje hudba)
00:01:21 Ano? Ano.
00:01:25 A co říkali ti policajti.
00:01:30 Ano, já vím.
00:01:34 Jistě.
00:01:36 Nenechal mi vůbec žádný vzkaz? Tady to nejde. Víš přece, že...
00:01:44 A co Luis? Já už asi budu muset končit.
00:01:49 Zavolám ti v 7 hodin.
00:01:53 Měl nějaké prachy?
00:01:57 Nic jsme mu neudělali.
00:02:00 Ano, ano.
00:02:40 Montei! Počkej!
00:02:45 Poslyš, víš kolik měl Visei? 150, ale bez diet.
00:02:50 Až budu dělat v Belgii, tak dostanu o 20 táců víc.
00:02:53 Není to podle odborářskýho tarifu, ale co se dá dělat.
00:02:57 Copak je s tebou?
00:03:16 Já vám to tedy vysvětlím. On vidí své postavy.
00:03:20 Není to komplikované. Je to historik.
00:03:23 Vidí je, jak si je vysnil. Neříkám, že je to geniální.
00:03:27 Ticho!
00:03:29 Jděte tamhle dopředu. Pojedeme!
00:03:33 Dívejte se. Až udělám takhle, tak se na sebe podíváte.
00:03:39 -Rozumíte, Montei?
-Ano.
00:03:42 Tak jedem, rychle!
00:03:50 -Kamera!
-Jedem!
00:03:52 Klapka! Jedem!
00:04:03 Podívejte se na sebe, teď!
00:04:09 -Stop!
-Stop! Co se děje?
00:04:14 -Já mám v záběru kouř.
-Do háje.
00:04:39 Musím se sem vrátit, a přitom tak strašně spěchám.
00:04:42 Kvůli jedinýmu záběru. Ty už jsi dnes skončila?
00:04:46 -Kde tě mám vyložit?
-U nádraží.
00:04:50 -Proč ses nepřevlékl?
-Víš, kolik mi dali času?
00:04:53 -25 minut.
-Ale hodinky si sundáš.
00:04:57 Jo, neměj strach.
00:05:06 Hele.
00:07:44 -To nic.
-Že to nic není?
00:07:47 Tak se pojďte podívat.
00:07:50 -Podívejte se na tu stopku.
-Jsem herec a točím film. Spěchám.
00:07:55 Beze všeho, ale vylezte ven.
00:08:04 Já vím, je to hrůza, ale já strašně pospíchám.
00:08:08 -Točím film.
-Já vám to věřím.
00:08:10 -Ale podívejte se na tu stopku.
-Padej, Ludvíku šestnáctej!
00:08:38 -Poslyš, snad nejdu pozdě.
-To se zeptej Zellera.
00:08:42 -Kde je?
-Tamhle, telefonuje.
00:08:47 Tady je! Páni herci na všechno kašlou a přijdou si podle svýho!
00:08:51 Z Versailles je to daleko. A taky jsem měl karambol.
00:08:55 -Jste darebák! Co jsem dlužen?
-8 franků.
00:08:58 Takovej záběr stojí 500.000! Máte prachy! Jak se jmenujete?
00:09:03 -Montei.
-Darebák!
00:09:06 Vraťte svůj kostým garderobiérce. Pohyb!
00:09:12 -Můžu si zavolat, madam?
-Tamhle, bez mince.
00:09:20 (vytáčí telefonní číslo)
00:10:20 -Co je s tebou?
-Ale nic.
00:10:25 To víš, úvodní titulky, a mě tam nedali.
00:10:29 -Pst, buď zticha.
-Vykašli se na to.
00:10:33 -Ty už máš jméno.
-To určitě.
00:10:38 Pozor!
00:10:56 -Můžete mi připálit?
-Velmi ráda.
00:11:07 Děkuji.
00:11:12 -Jaký muž...
-Ne, jaká cigareta.
00:11:17 Kouřím jen Angoly.
00:11:20 Angola. Cigareta pro muže, která vzrušuje ženy.
00:11:24 -Užasné!
-Prosím vás, obyčejná reklama.
00:11:30 -Opravdu, bylo to prima.
-Báječné, vy jste prostě fešák.
00:11:35 Mám v tom pokračovat? A co ty rukavice?
00:11:39 -Nebylo to přehnané?
-Jdu uvařit kávu.
00:11:43 Ale mně se vůbec nezdá. Je to elegantní, je to...
00:11:49 Reklama, to není žádná legrace, víš to.
00:11:52 (zvoní telefon) Prosím?
00:11:56 Poslyš, zavolám ti za chvíli. Nicolas je právě na odchodu.
00:12:01 Dobře, tak platí. Jdu postavit vodu.
00:12:03 Ne, nemáme čas. Je 9 pryč, Clémente.
00:12:06 Nemohl bys mi napsat šek pro pojišťovnu?
00:12:09 -Jistě.
-Nicolo, to je ona!
00:12:13 Není to ta holka, co s vámi vystupovala,
00:12:15 -když jste přijeli do Francie?
-Jo. Ta zestárla za ty roky.
00:12:20 -A co já?
-Ty ne.
00:12:27 -Vynech to loučení.
-Dobře.
00:12:29 -Čau.
-Čau.
00:12:37 -Jsi spokojen?
-Ano.
00:12:50 -A jak je to dlouho?
-Jeden den a noc.
00:12:54 -Ani moped si nevzal.
-Kde jen může být?
00:13:06 -Zbláznil ses? Proč to vyhazuješ?
-Hele, jeď.
00:13:21 (hlasy z jeviště) (hraje se divadelní představení)
00:13:28 Pánové Montei a Champaur, okamžitě na scénu!
00:13:34 -Jdeme.
-Dobře.
00:13:38 (jsou slyšet hlasy z jeviště)
00:13:42 -Jak jim to jde?
-Dřeva, horší než v pondělí.
00:13:53 Pánové...
00:14:01 -Federální policie!
-Pracky nahoru!
00:14:04 -Ani hnout!
-Kdo to udělal?
00:14:07 Dobrej zátah, šéfe. Máme je všechny.
00:14:10 Nestřílej!
00:14:18 Pitomče! Kde jsou vozy! Kdo mu dal tu stříkačku?
00:14:23 Vražda, blboune! Víš, kolik to bude stát,
00:14:25 když jdou teď ceny nahoru! Blboune! Vždyť je to vražda!
00:14:40 Tím, že budeš polykat prášky, svýho syna nenajdeš.
00:14:44 To s tím nemá co dělat. Beru je, protože mám idiotský sny.
00:14:48 -Vozy se vrátí až o půlnoci.
-Budeme čekat na policii.
00:14:52 -Ameriky prý obsahují opium.
-Měl bys přestat kouřit.
00:15:00 Jenže dneska byl tady. Protože dneska přijel za Bellou.
00:15:11 -Proč se neobrátíš na policii?
-Protože mám strach, co se dozvím.
00:15:23 Počítejte do tisíce dolarů, a já se vrátím.
00:15:30 -Zdar, teplouši.
-Ahoj, René.
00:15:35 (zvuk policejní houkačky)
00:15:39 -Jak je teď starej?
-Patnáct pryč.
00:16:14 A který kamarád?
00:16:19 -Dělejte!
-Já vím, ale máme menší trable.
00:16:27 Poslyš, máme zpoždění, ale musí se to...
00:16:31 -Dělej.
-Už jdu.
00:16:42 Ti dva se vracejí z Japonska. Amerika se už nemůže dočkat
00:16:48 jejich turné. A kdo jsou ti dva gentlemani? Pokud jste ztratili
00:16:53 iluze, oni vám je dnes vrátí. Oděni do vlastního stínu!
00:16:56 Hle! Právě se vynořují ze svého cylindru!
00:17:00 Jedineční! Mysterious Boys!
00:17:10 (hraje hudba)
00:17:14 (potlesk)
00:17:22 Hop! Hop!
00:17:31 Ne! Vykašlal ses na to! Jsi úplný cvok!
00:17:37 -(mluví anglicky)
-Číslo s králíkem!
00:17:51 Darebáku! Podvodníku!
00:17:58 Zablokovalo se nám to.
00:18:08 Zloději!
00:18:13 -(mluví anglicky)
-Opravíme to.
00:18:19 -Nemáte náhodou kleštičky?
-(odpovídá anglicky)
00:18:24 Ta kapsička se uskřípla, je to mrzuté, ale co se dá dělat.
00:18:29 Promiňte nám, dámy a pánové, tuto malou technickou závadu.
00:18:34 -(mluví anglicky)
-Kapku oleje? Samozřejmě.
00:18:40 -Neměl byste šroub čtyřku?
-(odpovídá anglicky)
00:18:46 Jen trpělivost, bratři.
00:18:50 Sledovali jste Mysterious Boys!
00:18:55 Zaplatil bych 4x víc, kdyby šlo o mě.
00:19:00 Nechceme, abys nám zaplatil 4x víc.
00:19:03 Chceme, abys nám zaplatil náš honorář.
00:19:06 Ale já nemám prachy! Můžeš se přesvědčit!
00:19:10 Kde nic není, ani smrt nebere. Vyřízeno.
00:19:14 -Večer ti sem chodí dost lidí, ne?
-Ano, ale ve dne chodí jiní.
00:19:18 Kvůli licenci, daním, osvětlení. Kvůli autorským právům...
00:19:24 A já tu sedím a pláču. Dnešní tržba je 900 franků.
00:19:28 A z tržby se musí odečíst nápoje, nájemné a ten blbec s orchestrem.
00:19:32 Mimi nepočítám. Ale jestli budu muset vyplatit i vás dva,
00:19:35 víte, co mi zbývá? Odprásknout se!
00:20:00 (Hraje hudba)
00:20:08 (není slyšet, co si povídají)
00:21:32 (klapnutí dveří)
00:22:03 -Dobrý večer, drahoušku.
-Dobrý večer.
00:22:08 Podívej se...
00:22:14 Líbí se ti to?
00:22:18 -Od koho jsi to dostal?
-To jsem koupil.
00:22:23 Myslel jsem, že ti to udělá radost.
00:22:32 Nechoď bosa po dlaždicích.
00:22:39 Vidím čím dál míň. Zítra si koupím brýle.
00:22:43 -Tys byl u ní?
-U koho?
00:22:48 Prosím tě, Peggy.
00:22:53 -Nevidíš, kolik je hodin?
-Ne.
00:22:57 -Tys byl zas u ní.
-Miláčku, prosím tě, přestaň.
00:23:00 Teď není vhodná chvíle. Promiň, nachladil jsem se.
00:23:08 -Já to vím.
-Co zase víš?
00:23:13 Dobře, jdu si lehnout.
00:23:19 Nevolali z rozhlasu, kvůli Kateřině Medicejské?
00:23:23 Ne.
00:23:31 Copak víš?
00:23:58 Stop! Jde to kamaráde! Myslím, že to opravdu jde.
00:24:06 Podej mi ruku. Pojď nahoru, já ti pomůžu.
00:24:26 Zkus to druhou rukou! Chci to prostě vidět!
00:24:30 -A co s kloboukem?
-To je přece jedno.
00:24:32 A jestli vítr odfoukne klobouk, budu spokojen!
00:24:35 Tak jedeme znova!
00:24:38 Jsme tady od oběda, a nic jsme neudělali!
00:24:42 Jenom zbytečně ztrácíme čas!
00:24:44 A s tebou, drahouši, to myslím půjde.
00:24:51 Žádal jsem tě, aby sis poslechl pásek po každém záběru!
00:24:54 -Ten pes všechno zmáčel!
-Pryč se psem! Kašlem na psa!
00:24:59 Ticho!
00:25:03 Pozor! Kamera!
00:25:11 Jedem!
00:25:18 Stop! Ne! To je příliš brzo!
00:25:22 Já ještě nejsem u rybářovy ruky, a ty mi ho už hodíš do vody!
00:25:27 Tebe jsem angažoval, protože jsi kecal, že umíš veslovat!
00:25:31 Člověče, ty jsi v životě nedržel veslo v ruce!
00:25:34 Na to musí mít člověk fortel, rozumíš!
00:25:45 -To je můj syn.
-Ale tobě je zima, že?
00:25:48 Janet, podej mi termosku, mám plné ruce.
00:25:53 Montei, když jsi ve vodě, nesmíš hned vyplavat.
00:25:56 Ten člověk klidně chytal ryby. Je zděšenej! Vžij se do něj!
00:26:14 -Kde se tu bereš?
-Spal jsem venku. V parku.
00:26:19 -Ale proč?
-Nevím.
00:26:23 Jak to, že nevíš? Ví o tom matka?
00:26:28 Ne. Volal jsem ti, a pak jsem šel sem.
00:26:44 Tak rychle! Na místa!
00:26:51 Kamera!
00:26:57 Dělejte! Dělejte!
00:27:00 Výborně! Konečně.
00:27:09 To je ono. Tak to zkusíme znovu.
00:27:13 Ty se potopíš, Montei.
00:27:17 Tak se potop, Montei.
00:27:21 Byli s kamarádem dva, idioti. Ukradli tři fotoaparáty.
00:27:26 -A místo, aby se vrátili domů...
-Asi dostal strach.
00:27:30 -Prý ne.
-A co říkal?
00:27:33 Vůbec nic. Tak co, mluvil jsi s matkou?
00:27:38 Ještě ne, je pořád obsazeno.
00:27:42 Mám tu ještě práci, ale potom tě odvezu domů.
00:27:50 Nechceš punčový dort? Mají ho tady.
00:28:00 U stolu mi nepovídej o filmu, při jídle chci mít pokoj.
00:28:06 Jez.
00:28:21 Já tomu nerozumím.
00:28:27 To tě nenapadlo, že budeme vyřízeni?
00:28:31 Když sis chtěl koupit foťák, tak sis mohl říct o peníze, ne?
00:28:37 Anebo jsi kradl, prosím, ale řekni to rovnou!
00:28:40 -To nebylo kvůli aparátu.
-Tak kvůli čemu?
00:28:46 Kvůli mně, co? Četl jsem něco takového u doktora.
00:28:51 Otec je z domu, a z dětí jsou ovce.
00:28:55 -Nemám pravdu?
-Já nevím.
00:28:59 Nemluvím o sobě, ale o matce. To je úplně jiná věc.
00:29:05 Ale já... To není totéž.
00:29:09 Ty se honíš v noci po parcích, a já zatím hraju v rozhlase.
00:29:15 Snad jsem měl zůstat v té továrně na hračky.
00:29:19 Nebo šít kostýmy s tvou matkou. Co moje výslovnost!
00:29:23 Ten můj cizí přízvuk! To mi strašně vadí!
00:29:27 Ale v té roli, v Pantalonovi, jsi byl báječnej.
00:29:34 Ano, to ano.
00:29:38 Ale teď mi musíš říct, proč jsi vlastně odešel.
00:29:42 Řekni mi to. Proč jsi odešel? Řekni mi to!
00:29:46 Tak řekni mi to!
00:29:49 Odpověz! Proč?
00:30:00 -Dobrý den, tati.
-Maminka je doma?
00:30:03 -Ano. Kde jsi vlastně byl?
-Nech mě.
00:30:06 -Kde jsi byl?
-Ne.
00:30:10 -Dobrý den, paní Gromoffová.
-Dobrý den.
00:30:14 -To je pan Montei.
-Dobrý den, slečno.
00:30:17 -Dobrý den, pane Montei.
-Je moje žena doma?
00:30:22 Je v kuchyni, vaří čaj.
00:30:27 To je pěkné.
00:30:32 -Pro koho to je?
-To je jenom oprava.
00:31:03 Viděla jsem vás už z okna.
00:31:07 -Kde jsi ho objevil?
-Přišel za mnou.
00:31:10 Měl jsem natáčení.
00:31:15 -Kdepak jsi spal?
-Na náměstí.
00:31:26 Neviděla jste v televizi Hráče od Gogola?
00:31:31 -Ne, neviděla.
-Natáčel tam i pan Montei.
00:31:35 Bylo to ve Strassbourgu. Byl krásný, elegantní.
00:31:43 Ano, tehdy byl štíhlý. Ušili jsme mu frak
00:31:46 z modrého sametu. A on vešel...
00:31:54 Jo, jo. Kdežto, tenhle tady...
00:32:01 Neřekla bych, že je špatný. Dokonce je to výborný herec.
00:32:05 -Ale...
-Není to ta pravá osobnost.
00:32:08 Ne, ne, ne. Hlavně v druhém jednání. Ne.
00:32:14 Tati, Dubonet nám už nenos. Už se nikam nevejde.
00:32:19 -Ani do sklepa.
-Žádný strach, už mě tam nechtějí.
00:32:23 -Ty už neděláš reklamy na Dubonet?
-Už ne. Číšníka vyškrtli.
00:32:28 -Madam Gromoffová, na shledanou.
-Vy mě objímáte, copak se to děje?
00:32:37 -A co prachy na jídelnu?
-Dej pokoj.
00:32:40 Tati! Potřebuju 78 franků na jídelnu!
00:32:44 Třeba až jindy. To nespěchá.
00:32:46 -Kolik?
-7.800 - starých.
00:32:52 Peggy se daří dobře?
00:32:57 -Nicolo!
-Co je?
00:33:01 -Ty aparáty, moment!
-Jaký aparáty?
00:33:06 Jsou to nádherné kousky. Docela chápu to pokušení.
00:33:11 Copak ty. Ty chápeš všechno. Dej to sem.
00:33:16 -Kradl už někdy předtím?
-Jen jednou v Dolville, tisícovku.
00:33:21 -Ty jsi byla v Dolville? S kým?
-S jedním mladým mužem.
00:33:26 S Angličanem. Byl bez peněz.
00:33:31 Nech si ty řeči. A jdi domů.
00:33:36 -Čau.
-Čau.
00:34:17 -Kdo je to?
-Zuřivý reportér!
00:34:26 Já jsem totiž... Clément!
00:34:29 Zapomněl si svý foťáky v mým voze. Tak mu je nesu do divadla.
00:34:34 Bál jsem se, že je někdo z auta ukradne. Proto je nesu nahoru.
00:34:41 -Ale já se tě na nic neptám.
-A proč ses ptala - kdo je,
00:34:47 když jsem vešel. Copak má klíč ještě někdo jiný?
00:34:52 Volal Jakovski. Čeká na tvou odpověď.
00:34:54 A divadlo Tayte taky. Máš střídat ve Fay D'Auvy.
00:34:58 S televizním Galileem se můžeš rozloučit. Vzali Negroniho.
00:35:03 Kašlu na to. Galileo nebo Koperník?
00:35:08 Koperník má dokonce o 8 řádek míň!
00:35:12 (zvoní telefon)
00:35:20 Ten blbec mluví italsky.
00:35:23 Já nic nevím. Neumím psát. Rádo se stalo. K službám.
00:35:30 Zase ten chlap kvůli plakátům pro spací vozy.
00:35:32 -Nevím, co mu odpovědět.
-Zase spěcháš?
00:35:38 Ano, opakujeme v ateliéru jeden krátký záběr.
00:35:41 Annie je těhotná. Neříkal jsem ti to?
00:35:44 Zaskočí za ní žákyně z konzervatoře.
00:35:47 Velice šikovná. Má zvláštní hlas.
00:35:50 Trochu zastřený, ale báječná. Jméno jsem zapomněl.
00:35:59 -To bychom měli.
-Přišel jsi na skleničku vína.
00:36:04 Ale miláčku...
00:36:08 V pondělí pojedeme na celý den k moři.
00:36:13 Budeme se opalovat, budeme se milovat,
00:36:16 -budeme si povídat.
-Až přijdeš zpátky, povíš mi to?
00:36:23 Nevím co?
00:36:45 (zvoní telefon)
00:36:49 Prosím?
00:36:53 Nemám zdání.
00:36:58 Nevím.
00:37:02 Je to problematické dítě, žiju s ním sám.
00:37:06 Matka je v Libanonu. Žiju jenom s ním.
00:37:13 Porazilo ho kolo, když mu bylo 5 let.
00:37:19 Porazila ho motorka, když mu bylo 5 let.
00:37:32 Je to problematické dítě, žiju s ním docela sám.
00:37:36 -Jeho matka je v Libanonu.
-To ale není důvod ke krádeži.
00:37:42 Řeknu vám to na rovinu. Když jste volal, nevěřil jsem.
00:37:45 Vrhli jsme se k výkladu. Ale předtím jsme nic nezpozorovali.
00:37:49 -Ale to není důvod.
-Já vás...
00:37:52 -Vy mě...
-Porazila ho jedoucí tramvaj,
00:37:56 -když mu bylo pět.
-Už to mám! Už to mám!
00:38:03 To je on! Farář, který ji shodil do Temže.
00:38:09 Pořád jsem si říkal, odkud vás znám?
00:38:13 -A viděl jste to v barvě?
-Já nenávidím televizi.
00:38:16 -On se dívá, ale já...
-To je ona.
00:38:20 Ten podraz s tou biblí, ve který byla rozbuška.
00:38:23 Pěkná pitomost, co? Prima. Až na ten konec.
00:38:27 Tomu se nedalo věřit. Ale jinak to bylo fajn.
00:38:30 -Jak se jmenujete?
-Nicolas Montei.
00:38:37 Musím už jít, protože mám představení v divadle.
00:38:40 -V divadle? To je ohromný.
-Okamžik.
00:38:44 -Chybí jedno pouzdro.
-Co prosím?
00:38:47 -Ta Leica měla kožené pouzdro.
-Vy ho nemáte?
00:38:50 Ne, ale mohl bych ho... Kolik asi stojí?
00:38:55 -Nevím to zpaměti.
-Nevadí, vyřídíme si to ve skladu.
00:38:59 -Půjdu napřed.
-Buďte tak laskav.
00:39:05 Na shledanou.
00:39:09 -Federální policie!
-Ani hnout!
00:39:16 -Kdo to udělal?
-Nedívejte se na mě, šéfe.
00:39:18 -Pracky nahoru!
-Dobrej zátah, šéfe.
00:39:24 -Dobrej zátah, šéfe.
-Nestřílej!
00:39:36 Tleskali nám, když jsme nastoupili, ne?
00:39:38 Ne, to jsou příbuzní mé ženy. Přijeli odpoledne z Montpelier.
00:39:45 -A co je s tím tvým klukem?
-Ten už se vrátil.
00:39:49 A kde byl? Hrome, zarazil jsem si třísku.
00:39:54 -Cože?
-Že jsem si zarazil třísku.
00:39:59 Počítejte do tisíce dolarů.
00:40:02 Už ji vidím. To nic není.
00:40:05 A já se vrátím. Vy ale dneska vyvádíte, teplouši.
00:40:11 -Ahoj, teplouši.
-Buď zdráv, René.
00:40:18 Prosím vás, pane, Ribairův večírek.
00:40:20 -Je u nás, pane. Máte pozvánku?
-Ne, ale mám umělecké vystoupení.
00:40:24 -Chápu. Dveře vpravo.
-Díky.
00:40:40 -Clémente...
-Nehoň se, nevystupujeme.
00:40:44 Zaplatili nás, ale nevystupujeme. Radši budou tancovat.
00:40:48 -Na jeden šek nebo dva?
-Dva, a pro každého zvlášť.
00:40:54 -Na jaké jméno?
-Napište to na doručitele.
00:40:58 Vy jste ještě nedostal své pirožky a šampaňské?
00:41:01 Ne.
00:41:03 -Odneste mi to na pětku.
-Kolega.
00:41:07 Odneste to. Tak pospěšte si, člověče!
00:41:11 No to se povedlo...
00:42:50 Nicolo...
00:42:55 (Dabují kreslenou pohádku) Prodávám svá péra.
00:42:59 -Kdo je chce? Lacino.
-Zač je prodáváš?
00:43:05 -Za 12 oříšků.
-12 oříšků za péro?
00:43:13 Ve starých burácích to dělá, 1.200 oříšků.
00:43:19 -Drahé!
-Tak za 10 oříšků.
00:43:24 -Beru, potřebuju něco nakreslit!
-A co budeš kreslit?
00:43:30 Jezero! Modré, modré! Budu se koupat.
00:43:35 Králík, který plave! Cha, cha!
00:43:45 Mlčíš, hloupá želvo! Starej se o svou cedul...
00:43:48 Cibuli.
00:43:50 Nedá se ta hloupá cibule něčím nahradit?
00:43:55 5 minut přestávka. Potom od začátku.
00:43:57 Dobrej nápad.
00:44:01 Búú! Řekni mi, Regino, nemáš náhodou...
00:44:08 Cigaretu?
00:44:12 -Clémente!
-Ano, madam?
00:44:14 Když to budeme opakovat, neměl byste ze sebe dělat
00:44:17 -příliš Méďu Béďu.
-Více býka, méně Méďi Béďi.
00:44:24 -A co já?
-Ty? Nic.
00:44:29 Oznamuji všem! Patnáctého budu zavírat.
00:44:33 Velký herec se rozloučí s publikem.
00:44:37 -Co to má znamenat?
-Nastupuju u Pazaniho.
00:44:42 Strýc mi to slíbil. Budu mít na starosti RPL.
00:44:45 -Co to je?
-Reklama v prodejních lokalitách.
00:44:49 -Snad si mi to aspoň mohl říct, ne?
-Vždyť ti to říkám.
00:44:55 Dveře! Je průvan, sakra!
00:45:03 -Co se s tebou děje?
-Je mi 43 let. Dělám šaška.
00:45:07 Už jsem z toho unavený. Už jsme o tom mluvili.
00:45:11 Mám tam 380.OOO měsíčně. Služební vůz, benzin zadarmo.
00:45:15 Třináctý plat. Tak co vlastně chceš?
00:45:19 Říkal jsi mi, že jsi dostal roli manžela
00:45:22 -ve hře Petera Schaffera?
-Je mi 43. Co mám dělat?
00:45:26 -Jít na konzervatoř?
-Můžeme začít?
00:45:30 Jak si přejete, můžeme to rozjet. Búúú!
00:45:48 -Co to děláš?
-Opakuju si svůj galaprogram.
00:45:58 -Copak je ti?
-Nic. Proč se ptáš?
00:46:07 -Co je s tebou?
-Vůbec nic.
00:46:12 A s tebou?
00:46:17 Ne, Clémente, vy si vážně myslíte, že už je konec?
00:46:22 -Tedy s uměním.
-Vina je na něm, nemiluje mě.
00:46:26 Zahořkl. Nemám rád tyhle hořké typy.
00:46:31 Co je to za život. Vyrazím brzy ráno z domu.
00:46:34 Dělám býka, celý šťastný, že ho můžu dělat. Jdu na oběd.
00:46:39 Ve čtyři je zkouška na šaškovský kostým.
00:46:42 A odpoledne mám ještě štěk v rozhlase.
00:46:46 Na smrt s ním! Ukřižujte ho! Večer jsem v divadle.
00:46:50 Ruce vzhůru! Paf! Paf! Paf! A v noci Mysterious Boys.
00:46:55 Nedělá mi to už potěšení. Docela najednou.
00:47:02 -Prostě nám zatrpknul.
-Zato ty jsi optimista.
00:47:06 Jste moc přísný na Nicolu. On totiž strašně rád hraje.
00:47:11 -Má to ostatně v rodině.
-Jak to, v rodině?
00:47:15 U Monteiů jsou všichni komedianti. I dětičky, a matinka těch dětiček.
00:47:22 A on je hvězda. Alice, přines jednu kávu, prosím.
00:47:27 Co to je? Co to znamená? Já nechápu.
00:47:30 Dětičky, maminka? Tomu vůbec nerozumím.
00:47:33 -Jak se tomu říká?
-Čemu?
00:47:35 Co ti včera tak zahráli. Celý tvůj soubor.
00:47:38 Synáček na útěku. Matička v slzách.
00:47:42 A Nicolas Montei, v úloze špatného otce.
00:47:45 Díky, ale já tomu nerozumím. Co tím chceš říct?
00:47:51 Ano, je to tak. Napiš to všechno na mě.
00:47:56 Tvůj syn nebyl vůbec pryč. Sehrál to krásně.
00:48:03 Ty ses ovšem zachoval ohromně. Ona byla taky dojemná.
00:48:09 -Zaslouží si tě.
-Sakra! Co si to dovoluješ!
00:48:18 Ať mluví, ale pravdu! Co je to za povídačku!
00:48:21 Kde jsou ty nové cívky? Nevíš, kam je odvezli?
00:48:25 Co je mi do toho?
00:48:27 Buď zdráv, umělče!
00:48:30 Peggy, co je to za báchorku?
00:48:35 Peggy, jak jsi na to přišla? Co to má znamenat?
00:48:39 Tak jste si vypili rodinný aperitivek. Oslavovali jste.
00:48:42 Odkud to máš? Kde jsi to vzala?
00:48:45 -Vím to!
-Kdo ti to napovídal,
00:48:48 -že neutekl, to není pravda!
-Já to vím.
00:48:54 Ty jsi opravdu směšný človíček.
00:48:57 (dabují pohádku a zpívají)
00:49:01 Na každou sněť, sedneme si hned, náš strakapoude.
00:49:10 Vždyť každý pták, chce z jara hrát...
00:49:13 Stop! To je moje chyba, omlouvám se.
00:49:17 Znovu!
00:49:19 -Sněť je přece nemoc, ne?
-Ale taky větev.
00:49:23 -Literární výraz.
-A kdo to má vědět?
00:49:27 Jedeme na ostro. Sundejte si sluchátka.
00:49:31 Musím do televize. Sejdeme se v šatně.
00:49:37 (zpívají)
00:49:40 -Straka...
-Mé!
00:49:41 Strakapoude!
00:49:45 Na každou sněť, sedne si hned, náš strakapoudek!
00:49:51 Vždyť každý pták, chce z jara hrát, nástroj už ladí.
00:49:58 -Náš straka...
-Mé!
00:50:00 -Náš straka...
-Mé!
00:50:02 Strakapoudek!
00:50:05 -Náš straka...
-Mé!
00:50:07 -Náš straka...
-Mé!
00:50:09 Náš strakapoudek!
00:50:13 (zpívají)
00:50:29 -Nechali tu pro vás tohle.
-Čekal jsem to, díky.
00:50:37 Role Deileyho. Srdečně zdravím.
00:50:50 -Cos jí vlastně napovídal?
-Ale nic.
00:50:56 Řekl jsem jí, že tvůj syn utekl, potom se zase vrátil.
00:51:01 Prosím tě, co bych jí ještě povídal?
00:51:03 Nanejvýš je to důvod, proč jsi tak trochu vyšinutej.
00:51:11 Tahle přilba, to je hrůza! Včera večer volala 4x k nám domů.
00:51:18 Po čtvrtý mě zastihla. Není to zrovna lehký.
00:51:22 -Ukaž, najdu ti jinou.
-Nejvyšší čas.
00:51:25 -A ty boty vám padnou?
-Ano, ujde to.
00:51:28 Udělejte pár kroků, ať to vidím.
00:51:32 Dobrý. To je báječný člověk.
00:51:37 Ale tys jí přece neřekl, že je to výmysl,
00:51:40 -a že na mě ušili boudu.
-Nebuď blázen.
00:51:44 Ale něco mi napadlo. Proč ses jí nesvěřil?
00:51:48 Já nevím. Znáš Peggy, ona je...
00:51:55 Taky si myslíš, že sehráli komedii, abych se vrátil?
00:52:01 To víš, ženská.
00:52:11 Že kradl, to je jistý. Protože jsi vracel aparáty.
00:52:15 Jak to bylo opravdu s tím útěkem, nevím.
00:52:19 -Na mou duši.
-To by přece byl strašný podraz.
00:52:34 -Paní Gromoffová.
-Vy jste mě ale polekal.
00:52:38 -Copak tu děláte?
-Přijel jsem se podívat na děti.
00:52:42 -Dala jste si naondulovat vlasy?
-Ne, to je paruka.
00:52:46 Ale děti tu nejsou. Všichni se sebrali a odjeli.
00:52:49 -Na jak dlouho?
-Odjeli na prázdniny.
00:52:52 Paní Monteiová si objednala auto na šest hodin ráno, a odjeli.
00:52:57 Cože? Na prázdniny?
00:53:01 Já vůbec nic nevím. Měla odjet třicátého, jak vám sama říkala.
00:53:07 Jenže paní Mollianová jí půjčila vůz o týden dřív,
00:53:11 protože ho bude potřebovat taky o týden dřív.
00:53:15 Vy znáte tu paní Mollianovou? Prý je to nějaká Arménka.
00:53:21 To já nevím. Asi ano. Kdy se vlastně rozhodla?
00:53:26 Včera. Jenomže vás je těžké zastihnout.
00:53:30 Přece vás nebudeme volat k té vaší.
00:53:33 A v divadle vám nic neřekli? Paní Monteiová tam přece volala.
00:53:38 -Ne. A co Luisova škola?
-To nic.
00:53:42 -Určitě to dohoní v příštím roce.
-Ale kde jsou? Vůbec nic nevím.
00:53:47 To vám nepovím. Mám takový dojem, že máte letos
00:53:50 horší přízvuk než loni. Nebo jste snad unavený?
00:53:55 Paní Grommoffová, opravdu utekl Rodrigue z domova?
00:54:01 -Povězte mi to.
-Paní Monteiová tvrdí, že utekl.
00:54:06 Ale copak? Je to nová hra pro vás?
00:54:09 Ano, ale je to jen alternace. Tak jsem odmítl.
00:54:12 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:54:31 Léta předtím, jako léta potom.
00:54:38 Jsi jako moře. Odejdeš, přijdeš zpět a zase jdeš.
00:54:43 Vůbec se přitom neměníš. Jsi jako mořská pěna.
00:54:48 Ty zase ovládáš francouzskou konverzaci.
00:54:52 -Takže já nikdy nedokážu...
-Ale Nicolo, běž si kam chceš.
00:54:56 I v Římě budeš jenom cizinec.
00:55:07 -Proč jsi mi neřekl o svém synovi?
-Jak jsi přišla na to,
00:55:10 -že neutekl doopravdy?
-Proč jsi mi o tom nic neřekl?
00:55:14 Kdybys věděla, jak se tváříš, když se zmíním o domově...
00:55:21 O domově. Tak vidíš. Tvůj domov je tam.
00:55:28 Ale ona to vidí obráceně.
00:55:32 Hraješ celému světu, Nicolo. Ale špatně.
00:55:38 Opustil jsi svou ženu před 3 lety, ale pořád se bojíš, že ji ztratíš.
00:55:45 Bojíš se i svých dětí, když na tebe zvýší hlas.
00:55:49 Ale o mě...
00:55:53 O mě se ani trochu nebojíš.
00:56:04 Jak to říká moje matka, když tě vidí v televizi.
00:56:07 To je ale zvěř. Ostatně, víc ani říct neumí.
00:56:18 Nicolo, co jsi za člověka? Nejsi ničím pro nikoho.
00:56:27 -Jsi bezcitný.
-Už mě nemiluješ?
00:56:32 Nemiluješ mě.
00:57:19 (hraje hudba)
00:58:37 -Tak co, jaký to bylo?
-Výborný! Výborný!
00:59:17 Hurá!
00:59:34 Dej pokoj, ty vole!
00:59:38 A on na to: Doktore, víte, já mám totiž tři, nejenom dvě.
00:59:43 Doktor na to: Vážně?
00:59:47 Celý život jsem se za to styděl. Ale pročpak...
00:59:52 Au! Štípla mě vosa.
01:00:10 Je to takový požitkář, pochechtává se, usmívá se.
01:00:14 -Hezky se usmívej.
-Ano, provedu.
01:00:19 Krása té sázky je v tom, že je třeba vsadit na tu ženu,
01:00:24 jako se vsází na barvu. A když ona barvu změní,
01:00:29 je třeba změnit i tu hru. Jak zvláštní je letošní měsíc září.
01:00:41 -Dobré odpoledne, pane doktore.
-Vida, lady Rosemone.
01:00:45 A na tohle vstaneš!
01:00:47 -To je vaše dcera?
-To je má nejmladší, Berenice.
01:00:52 Dobré, tak já už musím utíkat.
01:00:55 -Docela to jde.
-Přízvuk vám nevadí?
01:00:57 Vůbec ne. To je cizinec na prázdninách.
01:00:59 Fyzicky odpovídá. A pokud se týká honoráře...
01:01:04 -Montei...
-Ano, madam?
01:01:07 Kdepak teď hrajete?
01:01:09 Hrál jsem v tom americkém kuse, ale končíme v neděli odpoledne.
01:01:14 Potom mi nabídli Pinkera, ale odmítl jsem.
01:01:17 -Přijďte do mé kanceláře.
-Ano, madam.
01:01:22 -Neříkej mi, že se do toho vešel.
-Ale jo. Clément býval štíhlej.
01:01:25 -Byl jak ty říkáš, svižnej.
-Jak je starej.
01:01:30 Tenkrát byl mladej.
01:01:33 -Co je s tebou?
-Jsem unavenej.
01:01:37 -Jak jsi tu dlouho?
-10 dní. Dělej, oblékej se.
01:01:47 -Ten tvrdej límec...
-Jak zvláštní je letošní měsíc září
01:01:55 Jak zvláštní je letošní měsíc září.
01:02:02 -Jak zvláštní je letošní měsíc září
-Dobré odpoledne, pane doktore.
01:02:08 -Vida, lady Rosemone.
-Kam mám jít?
01:02:10 -Tři kroky ke mně!
-To je vaše dcera?
01:02:15 To je má nejmladší, Berenice.
01:02:18 (režisér křičí) Zatraceně!
01:02:21 Kolikrát ti to mám říkat! To mi děláš naschvál!
01:02:24 Mám ti to dát písemně, nebo co! Idiotko!
01:02:38 Už ji nechci ani vidět! No tak! Dojděte pro ni!
01:02:42 Idiotka...
01:02:45 Káča...
01:02:47 Dřevo jedno!
01:02:50 Já nemůžu. Už se tam nevrátím. Nevím, proč na mě tak křičí.
01:02:56 -Blamuje mě.
-Ale to nesmíte říkat.
01:03:02 Poslouchejte mě.
01:03:07 -Ano, pane.
-Vynechte toho pána.
01:03:11 Budete hezky dělat to, co vám řeknu.
01:03:16 Nikdy jsem nikoho nemilovala jako tebe.
01:03:20 Kromě babičky. Moje babička mě často brávala do náruče,
01:03:26 a chovala mě někdy celé hodiny. A pak mně vyprávěla o Karkulce,
01:03:31 a taky o Sněhurce, a o všem možném. Dokud jsem neusnula.
01:03:37 Vidím ji pořád před sebou, voněla vanilkou.
01:03:40 A celý den mě krmila koláčky. K tomu v jednom kuse opakovala:
01:03:48 Arletko, jen papej...
01:03:50 Arletko, jen papej... Náš dům nebyl ani moc velký.
01:03:55 Kdybys například spočítal pokoje v přízemí...
01:03:59 Ty, co kdybys chvíli mlčela.
01:04:07 -Točí se mi z tebe hlava.
-Jasně.
01:04:50 (hraje hudba)
01:06:24 A rejža na to říká: Jsou v tom 2 nahaté scény pro vás.
01:06:28 A já na to: To snad záleží na textu.
01:06:32 Já jsem herečka a žádná striptérka. Nevím, proč bych se měla svlékat
01:06:38 jen proto, abych se svlékala. Když to nemá žádný smysl.
01:06:41 Já se klidně svléknu, ale musí pro to být nějaká situace.
01:06:45 To pak jo. Ale jinak? A on na to povídal:
01:06:49 To se dá při sestřihu vždycky vyhodit.
01:06:53 Miláčku, co kdybys chvíli mlčela. Co tomu říkáš?
01:06:59 Proč ne. Můžu na tebe počkat ve tvém voze.
01:07:04 Aspoň si můžu dát spravit ten utržený podpatek.
01:07:07 -Je to hned naproti.
-Běž, běž, buď tak hodná.
01:07:11 -Na shledanou, Clémente.
-Sbohem.
01:07:27 -Ale fakt, ona je strašně hodná.
-Jo, hodná. Strašně hodná...
01:07:39 -Jak se ti jinak vede.
-Jak vidíš, život je skvělej.
01:07:43 -A co ty? Jak se cítíš v civilu?
-Pohodlíčko.
01:07:49 Abych nezapomněl. Je to důležitý. Nechtěl jsem ti to dávat před ní.
01:07:54 -Poslali to tobě? Z jakýho důvodu?
-A kam ti má psát?
01:07:59 Dva muži a jedna žena ve člunu. Líbá Elisabeth, Rodrigue, Louis.
01:08:02 -Plaví se na lodi, ale kde?
-Nemám zdání.
01:08:05 -Tys to nečetl?
-Četl, ale vím tolik, co ty.
01:08:08 -A co razítko?
-Lyon.
01:08:11 V Lyonu nemůžou jezdit na lodi. A na pohlednici je Toulouse.
01:08:19 A co Charles? Kdy spolu začnete vystupovat?
01:08:23 -Už jsme zahájili.
-Jde vám to?
01:08:26 -Jo, jo.
-A nenasává moc?
01:08:29 -Ne, prozatím ne.
-Ale ne, to je moje záležitost.
01:08:34 Na účet firmy. Nešel bys se mnou ke stánku?
01:08:38 Předvedl bych ti novou reklamu na andělský vlasy.
01:08:41 -Cože?
-To jsou vlasový nudle.
01:08:44 Přijedu, instaluju stánek, a zařídím 2-3 projekce.
01:08:47 Nic to není. Stačí mít trochu nápadů.
01:09:05 -Dobře se dívej, tady je pódium.
-Andělské vlasy, dar nebes.
01:09:12 Ahoj, teplouši.
01:09:17 -Tak mě vzali, děkuju ti.
-To je úplná maličkost.
01:09:21 -Proč děláš Dědu Mráze v červenci?
-To všechno patří ke kampani.
01:09:26 Abys rozuměl, pojem dárků je tu zosobněn Dědou Mrázem.
01:09:33 Kdopak nám to sestupuje z nebe, ptám se vás?
01:09:38 -Přece Děda Mráz.
-Omluvte mě na okamžik.
01:09:43 Němí Dědové Mrázové obcházejí kolem pyramidy.
01:09:47 Zvedají svítilny, nepřišli jsme jen tak, pro nic za nic.
01:09:50 Ten velký tam vzadu! Pozor! Snášíme se z nebe. Tak...
01:09:58 -Jak se vede tobě, hvězdo?
-Celkem dobře.
01:10:03 -Hele, Děda Mráz!
-Chceš mou fotku, šťastlivče?
01:10:08 Buďto já ztrácím paměť, nebo vy rozum.
01:10:13 -Berenice vás miluje.
-Ne. V jejím pohledu
01:10:18 jsem viděl vaše oči. A když se mě dotýkala,
01:10:22 byla to vaše ruka, která mě pohladila.
01:10:26 Tady se zvedni. Tak...
01:10:32 Ne, nebyla to láska. Jen přiblížení.
01:10:37 A teď jdi ke stromu, musíš to přece trochu oživit.
01:10:47 Anebo vy jste ztratil rozum. Berenice vás miluje.
01:10:52 Ne, v jejím pohledu jsem viděl vaše oči. A když se mě dotýkala,
01:10:58 byla to vaše ruka, která mě pohladila.
01:11:01 -To nebyla láska. Jen přiblížení.
-Ne! Ten vějíř je moc brzo!
01:11:05 -Až když jdeš k tomu stromu!
-To je pravda, ale netroufala
01:11:08 jsem si to říct, protože... Ale vadí mi to.
01:11:13 Pojedeme znova. Na místa, prosím!
01:11:19 Ty ptáci moc řvou, kruci!
01:11:24 Buďto já ztrácím paměť, nebo vy... Jak je to dál?
01:11:28 -Co tam říkám dál!
-Berenice vás miluje.
01:11:31 -Berenice vás miluje.
-Ne. V jejím pohledu
01:11:35 jsem viděl vaše oči. A když se mě dotýkala,
01:11:39 byla to vaše ruka, která mě pohladila.
01:11:41 Nebyla to pro mě láska. Jenom přiblížení.
01:11:46 Fajn. Vlastně ne! Promiň, Nicolo, ty za to nemůžeš.
01:11:53 Zkus mu udělat kruhy pod očima. A ten knírek taky...
01:11:58 -Já nevím. Co tomu říkáte, madam?
-Nelíbí se mi.
01:12:03 Tak ten knírek pocukrujeme, ne? Já bych byl radši, kdybys provedl
01:12:07 něco se svými vlasy. Ale nevím co. Třeba bílý pramen.
01:12:10 Víš, on zestárnul, ale tím se nepřizpůsobil.
01:12:13 Vypadá dobře, jenže... Cítíš to, ne?
01:12:17 Nepřežeň to, ale chápeš co chci říct, ne?
01:12:21 Já bych spíš řekl šlechetně. Pak bude ta figura ohromná!
01:12:27 Berenice vás má ráda. Ne, tak to není, promiňte.
01:12:31 -Berenice vás miluje.
-Ne, ne, ne.
01:12:36 V jejím pohledu jsem viděl vaše oči.
01:12:41 A když se mě dotýkala, byla to vaše ruka, která mě pohladila.
01:12:48 To nebyla láska. Jenom přiblížení.
01:12:52 To je ono! Teď jsi to trefil! Na všechno ostatní zapomeň!
01:12:58 Ty vážně chceš, abych to hrál takhle?
01:13:01 Chytil jsi figuru! To je ono! Je to naprosto dokonalý!
01:13:13 Už půjdeš? Nebo mě neslyšíš?
01:13:20 Když jsi mi vyprávěl, že tvá žena zmizela při ztroskotání,
01:13:24 před 10 lety... S oběma tvými syny...
01:13:29 -Hrozný neštěstí.
-Zřejmě šťastně doplavali na břeh.
01:13:37 -Domovník ti přinesl tohle.
-Proč to nedal mně?
01:13:41 Protože jsem já šla po schodech.
01:13:46 Copak dělají v Egyptě? Poslali to z Carcassonu,
01:13:52 tak proč mi to posílají do divadla? Ale ne.
01:13:55 To za mnou poslal Clément.
01:14:06 Giodorovy oplatky nás pustily k vodě. Po osmi letech!
01:14:09 -Hrozné, ale je to tak.
-Co to má znamenat?
01:14:13 Kdybyste slyšel, jak se mnou mluvil...
01:14:16 Jako kramář! Ale náš krásný kus...
01:14:19 -Je s ním amen.
-Ale...
01:14:23 -Amen? To nebudeme hrát?
-Máte peníze na výpravu?
01:14:28 Já nemám. Nemůžu vám vyplatit ani odškodné.
01:14:35 -Simon!
-Ano, madam?
01:14:37 -Má žízeň. Dejte jí prosím napít.
-Ano, prosím.
01:14:41 Ten kus uvedeme, Montei. Letos ne, ale za 2 roky.
01:14:45 Nebo za pět. Ale uvedeme ho. Budu se za to bít!
01:14:50 Z mého divadla se nestane varieté! To ne!
01:15:07 Automatické řazení... vačková hřídel, zvlášť tvrzená.
01:15:11 Chtěl jsem, abys to zkusil se mnou.
01:15:13 -Musíš uznat, že jede dobře.
-Ano, ano.
01:15:21 A teď koukej...
01:15:38 Novinka. Nešel bys se mnou na oběd?
01:15:41 -Jo, kam chceš?
-A co ta malá povídalka?
01:15:44 -Skončeno.
-A kdy bude premiéra?
01:15:48 -Ne moc brzo.
-O čem vlastně je to drama?
01:15:54 Takový typ... Doktor. Ženský se na něj lepí.
01:16:00 Odehrává se to v městečku na mořském pobřeží.
01:16:03 -Pořád je slyšet štěbetání ptáků.
-Když už jsi se zmínil o ptácích,
01:16:06 řekni mi svůj názor. Začínáme velkou kampaň.
01:16:08 Francouzské ptactvo s prima obrázky.
01:16:11 -Podívej se dozadu.
-Nějaká novinka místo nudlí?
01:16:17 Ano, ale u nudlí je to stejný. Když koupíš 10 půlkilových balení,
01:16:21 a vystřihneš obrázek, můžeš získat 12 plakátů s francouzskými ptáky.
01:16:26 Tenhle střízlík je moc hezký. Ale proč zrovna francouzští ptáci?
01:16:31 To byla moje myšlenka. Byli by ti milejší světoví ptáci?
01:16:36 -Ne.
-Jen se vymáčkni.
01:16:40 -Docela otevřeně.
-Já jsem otevřenej.
01:16:43 Hořím nadšením.
01:16:59 Já jsem trouba, na všechno vždycky zapomenu.
01:17:08 -Co s tím mám dělat?
-Ale jdi, to není pro tebe.
01:17:13 To není přece pro tebe, ale pro děti.
01:17:21 Strakapoud! Strakapoud!
01:17:25 Vzpomínáš?
01:18:18 Děkuju.
01:18:20 -Na shledanou, pane Montei.
-Na shledanou.
01:18:47 Tati!
01:18:51 -Dobrý den, tati!
-Jak se vám vede, co?
01:18:54 -Dobře. A tobě?
-Dobře. Kdy jste se vrátili?
01:18:57 -Před 2 dny.
-Vypadáte pěkně. Maminka je doma?
01:19:00 Ano.
01:19:05 -Čau.
-Čau.
01:19:08 -Jsem celá zmáčená.
-To nevadí. Jsi krásná.
01:19:15 Kde je zase naběračka, sakra?
01:19:20 Strouhej, pořádně.
01:19:24 -Mám toho nakrájet hodně?
-Cože?
01:19:26 -Jestli toho mám nakrájet hodně.
-Jenom krájej.
01:19:29 -Nestačí to? Podívej.
-To je málo. Ještě, pospěš si.
01:19:34 -Můžu to dojíst?
-Jen si posluž.
01:20:00 Dobrý.
01:20:15 Čemu se smějete?
01:20:18 Co se děje?
01:20:20 Kuku!
01:20:24 Ale teď už jděte spát. Do hajan, honem.
01:20:28 -V kolik hodin jdeš do školy?
-Máme prázdniny.
01:20:32 Tak běžte.
01:20:34 -Dobrou noc, tati.
-Dobrou noc.
01:20:36 -Dobrou noc, mami.
-Dobrou noc.
01:20:41 -Dobrou noc, tati.
-Dobrou noc.
01:20:59 Musím ti něco říct. Rozešel jsem se s Peggy.
01:21:05 -Já vím.
-Jak to, že to víš?
01:21:09 Vím to, bydlíš přece v hotelu.
01:21:17 -Máš nové záclony?
-Ano. Ty, co vedou do ulice.
01:21:24 Víš, během té doby, jsem se hodně...
01:21:29 -Změnil.
-Ano.
01:21:34 -Čemu se tak směješ?
-Jen tak. Jsem veselá.
01:21:41 Počkej, ne tak rychle. To se nemá.
01:21:45 Tohle není žádný život.
01:21:54 Někdy si říkám, proč bychom my dva, spolu...
01:22:00 -Nemohli zase...
-Chtěl by ses vrátit?
01:22:05 Já nevím. Jen tak uvažuju, nahlas.
01:22:10 -Dobře, ale...
-Jaké ale?
01:22:17 -Ty už nejsi sama?
-Ne.
01:22:22 Vlastně...
01:22:26 Ne.
01:22:28 Tak pověz.
01:22:35 Čekám dítě.
01:22:38 Opravdu. Jsem v jiném stavu.
01:23:00 -Nech toho.
-Je to pravda.
01:23:09 Kluci to vědí.
01:23:12 A jsou rádi.
01:23:15 A já taky.
01:23:18 -A řekla jsi jim, kdo je otec?
-Vůbec se na to neptali.
01:23:22 To je nemožný. Tak cos jim řekla?
01:23:24 -Nemusím se zpovídat.
-Tak to pověz aspoň mně.
01:23:28 -Kdo je to?
-Odešel jsi před 3 roky.
01:23:32 Nebudeš mi kázat o morálce.
01:23:48 To není možný.
01:24:00 -Špatný vtip?
-Ale ne, je to pravda.
01:24:06 -Kdy se to narodí?
-V prosinci.
01:24:10 -A kdo je to?
-Jeden Kanaďan.
01:24:14 Přítel našeho přítele Clauda. Byl tady, ale už odjel.
01:24:19 Ani neznám jeho adresu. A nezajímá mě to.
01:24:22 -Jak se vlastně jmenuje?
-Paul Morgan.
01:24:58 Můžeš se vrátit. Rozumíš, Nicolo?
01:25:03 A po večeři mi to řekla, jakoby nic.
01:25:12 No, ne!
01:25:15 To snad není možný!
01:25:17 Jen se směj. Ale pro mě je to drama, rozumíš?
01:25:22 Já vím. Odpusť mi to.
01:25:27 Je mi to strašně k smíchu, víš?
01:25:33 -A co jsi pak udělal ty?
-Vrátil jsem se do hotelu.
01:25:45 -A co Peggy? Vídáš se s ní?
-Ne.
01:25:50 Salto smutnýho klauna. Směj se, paňáco.
01:25:56 -Ty jsi ale zlej.
-Musíš mi to prominout.
01:26:04 Můžu se smát, protože tě mám rád.
01:26:10 Nicolo!
01:26:13 Poslechni si, co se mi stalo. Stojím mezi lidmi v supermarketu.
01:26:20 Najednou mi někdo poklepe na rameno.
01:26:22 -Otočím se, a Chavraud.
-Claude Chavraud?
01:26:26 Ano, Chavraud. A víš, co mi řekl?
01:26:29 Pane, promiňte, ale já natáčím film.
01:26:31 -On tě poznal?
-To právě ne.
01:26:34 Točí film zrovna s neherci. Jenom s lidmi z ulice.
01:26:39 Představ si, právě když jsem to všechno pověsil na hřebík,
01:26:42 vybere si zrovna mě, mezi tolika lidmi.
01:26:46 Teď už se jen bojím, aby neodhalil mou hereckou minulost.
01:26:51 -A ty to bereš?
-To se ví. 2 měsíce natáčení.
01:26:54 -2 velké role, to je šance.
-Slyšel jsem, že si rád utahuje.
01:26:59 -Claude Chavraud?
-Prosím tě, nelekej se.
01:27:02 -Proč se směješ?
-Ale to nic. Jsem jen přetažený.
01:27:25 -Jsi půvabná.
-To je snad samozřejmé.
01:27:28 Chci se ti líbit.
01:27:35 -Dlouho jsi čekal?
-Ne, to já jsem přišel pozdě.
01:27:43 -Já ho znám.
-Neříkej...
01:27:46 -Když ti to říkám, tak jo.
-Tak jdi za ním.
01:27:49 Tak pojďme. Je to on, podívej.
01:28:02 Víš, já jsem se změnil. Život, trápení, čas a...
01:28:08 Tak jsem ti zavolal, protože jsem se změnil.
01:28:13 -Ty taky, že?
-Ne, u mě je to spíš obráceně.
01:28:17 Vrátila jsem se zpátky. Vrátila jsem se do Saint Germain.
01:28:22 K manželovi?
01:28:25 -Smím vás poprosit o autogram?
-Ale ano.
01:28:32 -Děkuju.
-Prosím.
01:28:38 Jak to je? Miluješ ho? Šťastný návrat?
01:28:45 V noci jsem sám. Docela sám. A nemůžu dlouho usnout.
01:28:50 Víš, co mě jednou napadlo? My jsme spolu neměli jednu věc.
01:28:55 Svůj dům. Ne moc velký, rozumíš...
01:28:58 Ne. Teď by to bylo příliš komplikované.
01:29:08 A co u vás? Elisabeth...
01:29:11 Elisabeth... Chceš, abych ti o ní vyprávěl?
01:29:14 Ano.
01:29:16 Nicolas Montei.
01:29:20 Ani jsem nevěděla, že se takhle jmenuje.
01:29:24 A po večeři mi řekla tohle.
01:29:37 Odpusť mi. To se povedlo.
01:29:46 Ty nemáš srdce, ale kámen. Lituju tvého manžela.
01:29:57 Když jsi tenkrát řekla, že můj syn nikam neutekl,
01:30:02 -byla to pravda?
-Proč ses nezeptal Elisabeth?
01:30:07 Styděl jsem se.
01:30:11 Byl to můj výmysl. Milovala jsem tě.
01:30:18 -Tak proč mi to říkáš až dneska?
-Protože tě nemiluju.
01:30:29 -Děti přece patří všem lidem.
-To není pravda.
01:30:32 Chtěl jsem říct, že není moje, ale aspoň je tvoje.
01:30:35 -A miluju tě. Kdy se narodí?
-V prosinci.
01:30:39 Není moje, ale bude moje. Jsme na samém začátku.
01:30:53 Stop! Zvukový záznam na kontrolu!
01:31:00 -Děti přece patří všem lidem.
-To není pravda.
01:31:03 Chtěl jsem říct, že není moje, ale aspoň je tvoje.
01:31:07 -A miluju tě. Kdy se narodí?
-V prosinci.
01:31:10 Není moje, ale bude moje. Jsme na samém začátku.
01:31:17 Skryté titulky: Hana Semerádová
Nicolas Montei je herec, který to však ve svých pětačtyřiceti dotáhl jen na představitele drobných epizodních rolí. Proto musí svůj příjem dohánět řadou malých „kšeftů“. Žije v neustálém spěchu, zápasí s nedostatkem času, což se samozřejmě promítá i do jeho soukromého života. Ten je víc než neuspořádaný, protože problém není jen v čase, ale především ve zmatenosti citů a vztahů k ženám. Nicolasovi dělá starosti i jeho dospívající syn z prvního manželství, kterému otec velmi chybí. A Nicolas cítí, že stárne…
Vynikající hořké komedii režiséra Yvese Roberta vévodí Marcello Mastroianni a Jean Rochefort, dvě hvězdy, dvě osobnosti, které možná mnohé ve své herecké kariéře zažily na vlastní kůži. Film uvádí Česká televize v původním dabingu s Václavem Voskou.
* 28. 9. 1924
† 19. 12. 1996
* 29. 4. 1930
† 9. 10. 2017