Libuše Šafránková v hlavní roli příběhu o krásné dívce a jejím kouzelném dárku. Restaurovaná verze slavné filmové pohádky (1973). Dále hrají: P. Trávníček, V. Menšík, D. Hlaváčová, J. Libíček, C. Braunbocková, R. Hoppe, V. Jandák a další. Scénář F. Pavlíček a V. Vorlíček. Kamera J. Illík. Režie V. Vorlíček
00:01:07 Dáš to hned zpátky!
00:01:34 -Samozřejmě, Popelka.
-A král tu může být každou chvíli.
00:01:41 Pospěšte si, loudové!
00:02:05 Počkat!
00:02:29 Fuj! Pusť!
00:02:43 Dělej! Hoď sebou!
00:02:57 Všechno na poslední chvíli!
00:03:25 Neumaž si střevíčky. A dej pozor, aby tě neofouklo.
00:03:35 Tak pojď.
00:03:40 Seber to a zmizni! Proč já tě živím?
00:03:52 Pochutnal sis, Tajtrlíku, co?
00:04:30 Jurášku, nesu ti něco na zub.
00:04:36 Jestlipak víš, že to jsou právě tři roky, co mi tě dal tatínek.
00:04:44 Ráda bych se s tebou projela, ale nesmíme. Čekají pana krále.
00:04:57 Já přijdu, až budu mít po práci.
00:05:07 -Šafáři, ještě nejedou?
-Janku? -Ještě nic.
00:05:13 Není vidět živou duši, jemnostpaní.
00:05:19 -Jak se objeví, přijď mi říct!
-Jak poroučíte.
00:05:28 PRÁSK!
00:05:30 Že to zase Popelka?
00:05:37 Ty mě přivedeš do hrobu, vrtáku.
00:05:46 Rychle to ukliď!
00:05:59 -Kdo to byl? -Ta mísa už byla nakřáplá. -Na to jsem se neptala.
00:06:08 Maminko, to já. Prosím, odpusťte mi to.
00:06:18 -Rózi, je všechno připraveno?
-Ano, jemnostpaní.
00:06:27 Uctít takové hosty není maličkost, tak ať nic nepokazíš, Rózi!
00:06:38 Nevím, jestli jsi tak nešikovná, a nebo to děláš naschvál.
00:06:46 Tvůj nebožtík táta mi nechal dědictví! Jaký otec, taková...
00:06:51 Tatínka nechte na pokoji. Nechal vám statek, lesy a mlýn.
00:06:55 Jak to se mnou mluvíš?
00:07:03 Ty časy minuly, když s tebou otec jezdil po lesích, učil tě střílet
00:07:10 a vyvádět blázniviny, jako kdyby jsi byla kluk.
00:07:16 Teď jsem tady paní já a ty jsi děvečka.
00:07:20 Přikládej do kamen a hleď si popela. A k tomu koni nesmíš!
00:07:26 Dej to sem! Do oběda to přebereš a pak přijdeš odprosit.
00:07:39 Vyženu ti z hlavy vzdor a pýchu. A neukazuj se, až tu bude král.
00:07:49 Snad by ses nerozčilovala kvůli takové umouněné Popelce.
00:08:02 Děkuji ti, Popelko. Já bych ti s tím pomohl.
00:08:06 A já zůstanu sama, ne? To víš je to nevlastní máma.
00:08:15 Vždyť Dora taky nebyla tatínkova a měl ji rád.
00:08:47 HOLUBI ŤUKAJÍ NA OKNO
00:09:31 Kamarádi, hrách na ošatku, popel do džberu. Jste hodní.
00:10:15 Jdeš na mlsandu, Mourku? Kdepak, teď dovnitř nesmíš.
00:10:30 Zmůžeš to?
00:10:37 Hravě, pravda.
00:10:52 -Tak co, Popelko? Panstvo ještě nejede? -Jak jsi mě poznal?
00:10:59 Já ne, to Jurášek tě cítil. A že nevyhlížíš panstvo?
00:11:09 -Nesmím, ale jsem nejradši tady.
-To ani na prince nejsi zvědavá?
00:11:17 -Zahlédla jsem ho už loni.
-A líbil se ti?
00:11:23 Mně se ze všech nejvíc líbí Jurášek.
00:11:28 Už jsou tady.
00:11:34 Tak žádné skopičiny, děti.
00:11:42 -Dorinko, všechno v pořádku?
-Hlavně mi řekni, který je princ.
00:11:58 Pojď.
00:12:18 Kam sis to namířil, Tajtrlíku? Ty pytláku! Běž vítat krále.
00:12:28 Už spolu na lov nesmíme. My jsme hned s Juráškem zpátky, tak běž.
00:12:47 Rozárko!
00:12:59 Hlídáš mé poklady?
00:13:05 Vždyť já vím.
00:13:39 Jurášek mě už volá. Máme málo času, víš.
00:14:05 Hluboce se pokloň a nezapomeň se pořád usmívat, rozumíš?
00:14:13 Kde je princ, preceptore? A Kamil s Vítkem?
00:14:17 Nevím, Veličenstvo. Když jsme jeli kolem lesa, pánové v něm zmizeli.
00:14:24 -Okamžitě najít a pokárat! -Jo.
-Ne, ne. To zařídím sám.
00:16:15 Čekej.
00:17:02 Kde je vaše pověstná muška, princi?
00:17:10 Hele!
00:17:15 Za ní!
00:17:46 Tudy!
00:18:25 Kde je stopa?
00:18:32 Tamhle je. Výsosti, my zleva a ty druhou stranou.
00:18:50 Hele, máme ji.
00:19:16 -To je ona?
-Jiná tu není.
00:19:21 -Vždyť je to malá holka.
-Neopeřené kuře. -Pískle.
00:19:37 -Podívejme, ono by se to pralo.
-Ono by to chtělo pětadvacet.
00:19:43 Nebo vyválet v trní.
00:19:46 Až naprší a uschne. Pitomci!
00:19:50 Co...? My ti to spočítáme, ty cácorko neopeřená!
00:20:00 Snad by jsi se nepral s malou holkou, takový mužský.
00:20:11 -Co to děláš, seskoč, shodí tě. Grošáku, zpátky! -Zláme si vaz.
00:20:19 To špatně skončí. Tvého Grošáka se bojí i štolba.
00:20:23 Zatracená holka bláznivá!
00:20:28 Musíme za ní.
00:20:37 Běž k pánovi, běž!
00:20:56 -Poslouchal ji jako beránek. Divoška. -Zasloužila by!
00:21:00 Jedině metál. Za to, jak nás doběhla.
00:21:07 Výsosti, co mně to děláte? Vaše studium!
00:21:13 Do lesa!
00:21:23 Veličenstvo, velice jsme se na vás těšili, jakož i na vaší paní choť,
00:21:29 -jakož i na nejjasnějšího prince.
-Jakož i na celý průvod... Díky.
00:21:38 -A nejjasnější princ neráčil přijet? -I ráčil, ráčil.
00:21:46 Trochu se ale cestou zdržel studiem přírodních krás.
00:21:52 Celý rok jsme se těšili, až zase pojedete kolem na zámek.
00:21:59 Jednou se mi o tom i zdálo, že nás Vaše Veličenstvo pozvalo na ples.
00:22:06 Měla jsem dočista živý sen.
00:22:10 Veličenstvo se ráčilo na Dorinku usmát a pravilo: Rádi tě uvidíme.
00:22:18 -Rádi vás uvidíme.
-S radostí, díky za pohoštění.
00:22:26 Pojedeme dál.
00:22:33 Veličenstvo, pro nás je to nevýslovná pocta.
00:22:45 A pozvání na ples máme v kapse.
00:22:48 A kdo ví, jestli nepadneš někomu z panstva do oka. Třeba princi.
00:22:54 Proč ne, copak jsi tak ošklivá?
00:23:36 Nestydíš se vyvádět jako malý kluk?
00:23:40 V tvých letech jsem již nesl na ramenou břímě vlády.
00:23:45 Však ti spadne hřebínek, až tě oženíme.
00:23:49 -Zkrotli jinačí bouřliváci.
-Ctím tvou vlastní zkušenost.
00:23:56 Nepohovoříme si o tom doma? A beze svědků?
00:24:04 Pánové, doufal jsem, že věnujete pozornost spíše studiu diplomacie.
00:24:10 Snažíme se ze všech sil nezanedbat ani chviličku.
00:24:15 -Ovšem studium není věc snadná.
-A kde jste nechali preceptora?
00:24:26 -Někam se zatoulal.
-Ten lehkomyslník!
00:24:40 To jen tak vyhrožuje, nebo mě chce opravdu oženit?
00:24:45 Ne, ne. Tentokrát to myslí vážně.
00:25:25 Látky kup celý štůček. Potom zlaté nitě a samet, aby stačil na vlečku.
00:25:33 -Ale mamá, já nechci sametové, ale atlasové. -Samet je pro mě, Dorko.
00:25:39 Hlavně, Vincku, 4O loket atlasu, blankytné barvy.
00:25:43 -4O loket je málo. -Tak vezmi 5O. Také širokou zlatou portu.
00:25:50 A mně stříbrné spony na střevíčky.
00:25:54 Krejčířce řekni, že pro ni přijedeš pozítří.
00:25:58 -Na nic nezapomeň!
-Hyjé!
00:26:36 Popelko, vždyť zmrzneš. To ti poručila jemnostpaní?
00:26:42 Kdo jiný.
00:26:45 -A tobě nemám ve městě koupit nic?
-Čelenku a šaty s vlečkou.
00:26:52 Už je vidím, jak mě přemlouvají, abych s nimi šla na ples.
00:26:57 Přece bys neplakala.
00:27:00 Kdyby to bylo na mně, tak bych ti přivezl, co by sis jenom přála.
00:27:06 -Tak mi přivez, co tě cestou cvrkne do nosu. -Dobře.
00:27:42 -Paní na Žemlově pozvání přijala?
-Zajisté. -A kněžna z Rožmberka?
00:27:50 -Ráčí přijet s oběma dceruškami.
-Té mladší je přece 3O.
00:27:58 Je mladší než ty a velice milá. Na rozdíl od tebe.
00:28:04 A co ta vdova po baronu z Krásné hůrky?
00:28:09 Slíbila, že přijede se všemi třemi dcerami.
00:28:13 Já myslel, že to bude ples, a ono to vypadá na štvanici.
00:28:18 Princi, vaše prostořekost není na místě.
00:28:21 Omlouvám se za upřímnost, ale byl jsem k ní vychován. Smím odejít?
00:28:27 Ne. Nejdříve si poslechneš, co mám na srdci.
00:28:33 Omlouvám se, ale netušil jsem, že se rodinná rada tak protáhne.
00:28:38 Můj preceptor a společníci čekají již půl hodiny.
00:28:42 -Smím je propustit? -A co máte tak důležitého na práci?
00:28:47 Studium dějepravy a rodokmen Vašeho Veličenstva,
00:28:52 načež mě chtěli potrápit hodinou vybraného chování.
00:28:59 Studium dějepravy a chování... A nechceš si ze mě střílet?
00:29:07 Střílet? Z tebe? Jak bych mohl.
00:29:11 Á, tady jste. Podrž! Já vám ukážu! A ty koně pryč!
00:29:23 A ty koně pryč!
00:29:26 Tak na co ty samostříly? Pěkné studium!
00:29:33 Proč by se ženil, když může celé dny bláznit po lese na koni s kuší.
00:29:39 -Na koni a s kuší? Jak to?
-Prosím.
00:29:47 Já za vás zodpovídám. Vaše studium není žádná legrace.
00:29:52 To je věc nejvyššího státního významu.
00:29:56 Nechápu, Veličenstvo.
00:30:05 Nezapomeňte na taneční figury. Ne abys na plese dělal ostudu.
00:30:10 Já v tvém věku protancoval na plese troje střevíce.
00:30:15 -Opravdu?
-Než jsme se poznali, samozřejmě.
00:30:19 Ale stejně ses tenkrát omlouval, že tancuješ poprvé v životě,
00:30:24 když jsi mi pošlapal střevíčky.
00:30:28 Tím se synovi chlubit nebudu.
00:30:32 -Drahý, stejně je ve všem po tobě. Ve všem podstatném. -Ne? -Ano.
00:30:53 Po hodině tance chvilka konverzace.
00:31:01 Výsosti, rozhodla jsem se, že mě požádáte o ruku. Souhlasíte?
00:31:08 Nikoliv, krásná komteso. Ctím váš rod a kořím se vaší kráse,
00:31:14 ale mé srdce patří navždy štvanici a střelbě, takže svatba nebude.
00:31:23 Aneb jak praví básník: "Z toho mračna nezaprší."
00:31:28 Aneb jak pravila ta malá holka: "Až naprší a uschne."
00:31:33 Hele!
00:31:36 Urození pánové!
00:31:53 Tak co bude s tím učením?
00:32:21 Počkej, ticho!
00:33:23 Já na tebe, holka, málem zapomněl.
00:33:28 Hyjé!
00:33:36 Jako pavučina.
00:33:41 Odstup trochu. Tak otoč se.
00:33:47 Žádné lelkování, koukej si pospíšit! To je hrůza.
00:33:59 Popelko, podívej, co jsem ti přivezl. Cvrnkly mě do nosu.
00:34:05 Zrovna, když se mi zdálo, že ti jdu na svatbu.
00:34:09 Co jsi jí to dal? Ukaž!
00:34:16 Pěkný dárek, jak pro veverku.
00:34:28 Tak tady bude živůtek. Mami, ty jsi zapomněla koupit krajky.
00:34:36 -A ten nový náhrdelník a prsteny.
-Vincku! -Ano, paní.
00:34:41 -Přece nepošleš čeledína na nákup šperků. -To je pravda.
00:34:47 Vyjedeme si do města samy. Zavolej šafáře, ať dá zapřáhnout.
00:34:55 Popelko, chtěla bys jet s námi do města? Ještě by se tě lekli.
00:35:02 Co okouníš, hleď si práce. Pořádně zameť!
00:35:13 Řekla jsem pořádně, rozumíš?
00:35:21 Hned toho nech!
00:36:22 Tajtrlíku, nezlob. Počkej tady, podívám se za Rozárkou.
00:36:45 Ty se máš, Rozárko. Lítáš si, kde chceš, a já nesmím ani za humna.
00:36:54 Tak ráda bych se podívala, kudy chodí.
00:37:00 Copak můžu takhle?
00:38:02 To všechno je moje?
00:38:13 Neboj se mě.
00:38:16 To jsou šaty z oříšku.
00:38:19 Jak se ti líbím, Tajtrlíku?
00:39:13 A první rána!
00:39:35 Hurá!
00:40:03 Ještě ulovit dravého ptáka a budete králem dnešního lovu.
00:40:16 Pst!
00:40:26 Ten prsten věnuje Veličenstvo tomu, kdo první skolí dravého ptáka.
00:40:37 Lovci, vpřed!
00:41:12 -První rána. -Druhá.
-Třetí.
00:41:30 Jste na řadě, princi.
00:41:39 Už je moc vysoko.
00:41:59 Čí je to šíp?
00:42:12 Výsosti!
00:42:23 Odpusť mi to.
00:42:30 -Kdo jsi? -Myslel jsem, že už nechceš vystřelit.
00:42:41 -Budeme pokračovat v lovu? -Ne. Nejlepší střelec ukázal, co umí.
00:42:49 Prsten!
00:42:57 Patří ti právem.
00:43:07 -Nebo toho umíš ještě víc?
-Mrzí mě, že se zlobíš.
00:43:17 Vidíš ty šišky na špici? Troufnul by sis?
00:43:25 To u nás dokáže malá holka.
00:44:11 Koně!
00:44:24 Hej!
00:44:38 -Nejel tudy mladý myslivec?
-Proč se ptáš?
00:44:43 -Tak jel, nebo nejel?
-V celém lese je jen jedna cácorka.
00:44:58 -Povídám ti, pojď dolů!
-Povídám ti, pojď nahoru!
00:45:05 -My už jsme se viděli, ne?
-To bys mi musel připomenout.
00:45:11 Tady v lese, ty ještěrko, ale dnes neutečeš.
00:45:19 -Kam se poděl?
-Však ona nám to poví.
00:45:26 -Kam zmizela? -Kdo vlastně?
-Ta malá holka.
00:45:45 Popelko, podej knoflíky!
00:45:51 Ty stříbrné nitě.
00:45:57 Popelko, náhrdelník. No tak nezdržuj!
00:46:08 -Vincku, připravit koberec až k saním. -Ano, paní.
00:46:16 -Tak co tomu říkáš? -Krásné.
-Překrásné, Dorinko. Můj klobouk!
00:46:25 Chtěla bys jet s námi na ples?
00:46:31 Vím, že byste mě do zámku nevzaly. Ale aspoň se pod okny podívat.
00:46:40 -A kdo tu uklidí?
-Já bych to do rána stihla.
00:46:48 Když se ti zdá, že máš málo práce, dostaneš přidáno.
00:47:01 Než se vrátíme, nechci tu vidět ani zrníčko.
00:47:06 Čočku zvlášť, kukuřici zvlášť!
00:47:21 A já ti zítra povím, kolikrát jsem tancovala s princem.
00:47:26 Podrž mi vlečku!
00:47:29 Víš co, podrž si ji sama, mohla bych ji umazat.
00:47:59 Nebuď smutná, vždyť si po večeři můžeme spolu zatancovat.
00:48:14 Mazej nám raději připravit něco na zub.
00:48:22 Je ti to líto, viď? Já vím. Jenomže pomoci ti nemůžu.
00:48:39 Ach jo, to nesesbírám ani za týden.
00:49:07 Holoubci moji, vy jste mi přišli na pomoc?
00:49:14 Kukuřici do ošatky, čočku do misky.
00:49:20 Bez vás bych si s tím těžko poradila.
00:49:30 Děkuji vám.
00:49:44 Tatínek se smával, že k muzice pojedu na Juráškovi jako husar.
00:49:52 A nebožka maminka mi slibovala krásné růžové šaty se závojem.
00:50:00 A nakonec mi zůstal jenom Jurášek.
00:50:08 Ba ne, ještě spoustu věcí mám, já vím. Tři kouzelné oříšky.
00:50:15 Vlastně už jen dva.
00:50:20 Rozárko, ty myslíš....?
00:51:05 Jurášku, kde ses tady vzal? A kdo tě osedlal?
00:51:16 Urozená paní z Černého lesa s dcerou Čestmírou.
00:51:23 Baronka z Kratihájů s vnučkou Slavěnou.
00:51:29 Paní ze Žemlovova s dcerami.
00:51:38 Netvař se, jako bys žvýkal šťovík. Usmívej se trochu.
00:51:46 Rád bych věděl, na kterou by ses smál, kdyby tě s ní chtěli oženit.
00:51:51 -Tati, odložíme to o rok.
-A to má být jednou můj následník.
00:51:58 Na hádání jste si nemohli vybrat lepší dobu.
00:52:09 Všimla sis, jak se na tebe usmál?
00:52:15 Jestli já jsem takhle vyváděl kvůli ženění?
00:52:20 Jenže ty sis bral maminku, kdežto mně vnucuješ cizí holky.
00:52:25 Paní z Kouklova s dcerou Droběnou.
00:52:32 Nejlepší bude, když svoji uzdu v temperamentu popustíš v tanci.
00:52:39 Mně je to jedno. Na kterou ukážete, pro tu si půjdu.
00:52:46 Jeho Veličenstvo vás nyní srdečně zve k prvnímu tanci.
00:53:06 -No tak, je to nezdvořilé.
-Podívej, ta hezká blondýnka.
00:53:12 Nebo ta černovláska v tom žlutém.
00:53:18 Jak si mám vybrat? Půjdu poslepu.
00:54:07 Ty nemehlo! Nemohla sis pospíšit?
00:54:16 Smím prosit?
00:54:43 Já žasnu, do dneška jsem neznal princův vkus.
00:54:50 Písnička: Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? Skrýš a zázemí?
00:55:04 Vždyť ještě léčky málo znáš, málo, zdá se mi.
00:55:18 Hej, břízo bílá, skloň se níž. Dej ptáčku náruč svou a skrýš.
00:55:34 Já pak můžu jít, a v duši klid můžu pak mít...
00:57:07 Přijela jste z daleka?
00:57:11 Ta dálka nebyla větší než touha zatančit si s Vaší Výsostí.
00:57:16 -Přesto, že vám šlapu na špičky?
-Pro mě je to čest, Výsosti.
00:57:22 Tančila bych s Vaší Výsostí až do skonání světa.
00:57:26 -Vy máte kuráž! -Mohu vám ji půjčit, kolik budete chtít.
00:57:30 Kdepak, slečno, já dluhy nedělám.
00:58:00 Ty myslíš, Jurášku, abych tam šla?
00:58:08 Mám, nemám...
00:58:13 Mám! Tak já to zkusím.
00:58:29 Nezlob se, už jdu.
00:59:31 Dávej pozor!
00:59:42 -Tak už se nad ním slituj.
-Jen ho nech, aspoň s ním bude řeč.
01:00:25 -Dám ti zahrát něco rychlejšího.
-Už netancuji.
01:00:42 -Vrať se do kola! -To raději budu kácet stromy. -Jak chceš! -Prosím.
01:00:55 Dobrý večer, Výsosti! Děkuji za pěkné přivítání.
01:01:02 -Promiňte, překvapila jste mě.
-Já myslela, že mi jdete vstříc.
01:01:09 -Ne, naopak, chtěl jsem odejít.
-Tak to vás nesmím zdržovat.
01:01:17 Ale už nechci. Smím prosit?
01:01:23 -Nebylo by to lepší s hudbou?
-Proč nehrají? -Hrajte!
01:01:48 -Kdo jste?
-Chcete mě zpovídat nebo tančit?
01:01:58 -Kdo to je? -Snad to poví sama. Jak synáček zapomněl na to kácení.
01:02:08 Podívej na ten ladný pohyb. Neměl bych ji pozvat sem?
01:02:12 -Ať si napřed spolu zatančí.
-S tím nemehlem? -Aby ses nedivil.
01:02:21 -Nevíš, kdo to je?
-Nevím.
01:02:33 -Proč si nesundá ten závoj?
-Asi schovává velký nos.
01:02:40 -Povězte mi, kdo jste.
-Neumíte to poznat sám?
01:02:50 Tak odkryjte závoj.
01:03:08 -Já ho nepoznávám. -Dělá jen to, co sis přál. -Ale kdo je ona?
01:03:15 Jsi nedočkavější než tvůj syn.
01:03:36 -Tak mi aspoň naznačte, kdo jste.
-Proč to chcete vědět?
01:03:45 Protože jsem si právě vybral nevěstu a nevím, kdo to je.
01:03:51 -Tiše princi, poslouchají nás.
-Vyvolám to třeba na celý svět,
01:03:55 že jsem se zamiloval a budu mít svatbu.
01:04:00 -Na něco jste zapomněl.
-Na co?
01:04:04 Zeptat se nevěsty, jestli by vás chtěla.
01:04:07 -Vy byste mi dala košem?
-To by byla ale troufalost, co?
01:04:15 Odpovězte mi: chcete mě nebo ne?
01:04:20 Dám vám hádanku, a když ji uhádnete...
01:04:24 poprvé - tváře umouněné od popela, ale kominík to není,
01:04:29 podruhé - klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není...
01:04:36 -Co si to tam...?
-Uklidni se. Však se dozvíš.
01:04:42 Potřetí - šaty s vlečkou, ale princezna to není, jasný pane.
01:04:57 Škoda, dokud nebudete znát odpověď na moji hádanku, sbohem.
01:05:18 -Co se stalo?
-Proč utekla?
01:05:44 -Co když se zamiloval?
-Nic jiného sis nepřál.
01:05:50 Bez mého svolení? To bych se na to podíval.
01:05:54 Ty jsi také neposlouchal, co ti doma poručili, a přivedl sis mě.
01:05:59 Proč k čertu nehrají? Hrajte!
01:06:52 Rychle pro koně!
01:07:01 Písnička: Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? Skrýš a zázemí?
01:07:16 Vždyť ještě léčky málo znáš, málo, zdá se mi.
01:07:30 Hej, břízo bílá, skloň se níž. Dej ptáčku náruč svou a skrýš.
01:07:46 Dál ať můžu jít, a v duši klid můžu pak mít...
01:08:28 Otevřete!
01:08:37 Tak otevře někdo?
01:08:41 -Co se děje, Vincku?
-Nevím.
01:08:54 Co tu chcete?
01:09:03 -Nepřijeli jsme ve zlém.
-A proč tedy?
01:09:08 -Kdo je tu pánem domu? -Paní. Ale je s dcerou na plese na zámku.
01:09:17 -Ať poví, co tady chce.
-Tu krásnou princeznu. -Princeznu?
01:09:25 -Přijela sem chvíli přede mnou.
-Tak ať si ji najde, cha cha.
01:09:35 Nevím, jestli je princezna, ale je krásná a tady se ztratila.
01:09:42 Tady? No tady je celá fůra krasavic. Podívejte se, pane.
01:09:48 Pojď si vybrat, holobrádku.
01:09:52 -Počkejme do rozednění.
-Ráno moudřejší večera.
01:09:58 Ne, musím ji najít.
01:10:01 -Chci vidět všechny dívky v tomto dvorci. -Jakým právem, pane?
01:10:07 -Vždyť je to princ.
-Princ? Výsosti...
01:10:13 -Všechny ženy a dívky do jediné.
-Výsosti, tady jsou.
01:10:20 -Věru nevím, jak si poradíte.
-Tamta měla závoj. -A růžové šaty.
01:10:29 -Zastav! Kde se tu vzal?
-Někoho hledá.
01:10:52 Když neznáte tvář, jméno ani podobu.
01:10:58 Poznám ji podle střevíčku. Ta, které padne, bude moje žena.
01:11:04 Nohu!
01:11:09 Další...
01:11:18 Ráda bych věděla, která ho obuje. I panence by byl malý.
01:11:24 Dej pokoj, kašpare.
01:11:29 -Už zkoušely všechny?
-Tady je ještě jedna. -Hlupáku!
01:11:37 -Už tady opravdu jiná není?
-Jakpak by ne! Popelka.
01:11:47 Kde je? Popelko! Někde musí být.
01:11:51 Kam se poděla? Celý večer jsem ji neviděla.
01:11:55 Povídám, musíme ji najít. Popelko! Popelko!
01:12:03 Pojď! Počkej tady.
01:12:13 -Co chceš dělat?
-Mlč a pojď.
01:12:22 -Vezmi ten provaz.
-Na co? -Pst!
01:12:33 -Podrž to.
-Myslíš, že tam je?
01:12:41 Á, tady jsi.
01:12:49 Popelko!
01:12:53 -Co je?
-Tady také není.
01:13:01 Popelko!
01:13:06 -Popelko, kde jsi?
-Podíváme se do stájí.
01:13:15 Popelko...!
01:13:19 Podívejte, Výsosti.
01:13:28 Odstrojte ho a vytřete dosucha.
01:13:50 Stát!
01:13:54 -Tak přece to nebyla marná cesta.
-Nevíme, proč jste přijel.
01:13:59 -Abych ji našel. -Proč jste ji hledal? -Abych ji požádal o ruku.
01:14:04 -Co vám v tom brání?
-Odkryjte tvář, abych ji poznal.
01:14:11 Má všechno jako na plese - šaty, čelenku, závoj.
01:14:15 -Proč aspoň nepromluví?
-Až jí navléknete zásnubní prsten.
01:14:21 Zkuste jí střevíc.
01:14:23 Ať zkusí střevíc.
01:14:26 -Proč nezkusí svůj střevíček?
-Stydí se. Tak chcete ji za ženu?
01:14:35 Až zkusí střevíc.
01:14:40 Jeď!
01:15:15 Jede za námi. Věděla jsem, že udělá, co budu chtít já.
01:16:12 Pomoc! Pomoc!
01:16:16 Podej ruku.
01:16:26 Ty nejsi moje nevěsta.
01:16:31 Pomozte přece, bože můj!
01:17:04 -Šafáři!
-Už běžím, jemnostpaní.
01:17:14 -Vidíš něco?
-Něco tam je.
01:17:18 Popelko...! Přece se nemohla propadnout do země. Pomoz mně!
01:17:31 Vincku, slyšíš? Popelka si zpívá
01:17:37 -Popelko!
-Pst!
01:17:48 Rozárko, kde jsi byla?
01:18:11 Ale to už je poslední.
01:18:32 Ale vždyť to jsou svatební.
01:18:56 Tak co?
01:19:02 Měli bychom už jet, na zámku budou mít starost.
01:19:20 Hele, Výsosti!
01:19:27 -To je ona.
-Tak jděte.
01:19:38 Přinesl jsi mi můj střevíček?
01:19:43 Měla bych ti vrátit prsten pro krále honu.
01:19:49 Ten ti přece patří.
01:19:54 Tak už znáš odpověď na moji hádanku?
01:19:58 Tváře od popela, ale kominík to není.
01:20:02 Tenkrát v lese, ta malá holka...
01:20:06 Klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není...
01:20:12 To jsi byla také ty? Ten mladý čarostřelec?
01:20:17 Šaty stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane.
01:20:21 -Kdo je to?
-Naše Popelka.
01:20:27 Také moje, jestli mě budeš chtít?
01:20:38 A bude svatba! Hurá, hurá!
01:20:44 Písnička: Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? Skrýš a zázemí?
01:20:57 Vždyť ještě léčky málo znáš, málo, zdá se mi.
01:21:12 Hej, břízo bílá, skloň se níž. Dej ptáčku náruč svou a skrýš.
01:21:26 Já pak můžu jít, a v duši klid můžu pak mít...
01:21:37 Výsosti, za chvíli začíná hodina dějepravy.
01:21:42 Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? Kam dnes půjdeš spát?
01:21:54 Až sníh a mráz dá loukám plášť, sám se začnu bát.
01:22:07 Hej, břízo bílá, skloň se níž, dej ptáčku náruč svou a skrýš.
01:22:22 Já pak můžu jít, a v duši klid můžu pak mít...
01:22:51 Skryté titulky: Luboš Bulander
Popelka je hodná a hezká dívka bez matky a posléze i bez otce, který ji nechá napospas své druhé ženě a její dceři. Její macecha a nevlastní sestra Dora nemají Popelku rády. Zatímco ony plánují jít na královský ples a vnutit mladému princi Dořinu ruku, Popelka se musí starat o statek stejně jako ostatní služebnictvo.
Popelčina macecha si při jedné návštěvě královského páru vymůže na královně pozvání na ples, kde si má princ vybrat nevěstu. Čeledín Vincek proto musí jet do města nakoupit látky a šperky. Skromná Popelka poprosí jen o to, co mu cvrnkne do nosu. Vincek jí přiveze tři kouzelné oříšky, které ukrývají vždy to, co dívka právě potřebuje. Jednou je to lovecká kamizolka, ve které dívka poprvé okouzlí prince, když nad ním zvítězí při střelbě z kuše, podruhé zase nádherné šaty na ples, kde si princ má na žádost rodičů vybrat nevěstu. A nakonec i svatební šaty…
Filmová verze Popelky, kterou natočil v koprodukci tehdejší ČSSR a NDR režisér Václav Vorlíček, patří ke klasice české i německé filmové pohádkové tvorby. Zvláštní poetické kouzlo dávají filmu zimní exteriéry, natáčené v okolí zámku Moritzburgu v Německu, v okolí hradu Švihova a v krajině mezi Klatovy a Železnou Rudou. Hlavní roli si zahrála vynikající Libuše Šafránková a jejího vytouženého prince Pavel Trávníček, jemuž ovšem propůjčil hlas Petr Svojtka. Mimořádný podíl na atmosféře má i hudba Karla Svobody. V titulcích je jako spoluautorka scénáře uvedena Bohumila Zelenková – ta však jen propůjčila své jméno skutečnému autorovi Františku Pavlíčkovi, který nemohl být uváděn z politických důvodů.
* 7. 6. 1953
† 9. 6. 2021
* 3. 6. 1930
† 5. 2. 2019