Věděl o tom, že si nemůže pomoci. Francouzsko-italské drama. ### Hrají: S. Audranová, J. Yanne, A. Passalia, P. Ferone, M. Beccara a další. Režie Claude Chabrol
00:02:05 KRÁKÁNÍ VRAN
00:02:25 ZVON ODBIL 2 HODINY
00:02:37 PSÍ ŠTĚKOT, PTAČÍ CVRLIKÁNÍ
00:02:48 -Jé...!
00:02:50 -Borisi! Hni sebou! Dělej!
00:02:55 ZABUČENÍ KRÁVY
00:03:02 VÝKŘIKY Z VESELICE
00:03:14 -Odetto! Rozděl périgordskou omáčku do misek!
00:03:19 -Mm... Ta je ale prima!
00:03:21 -Starej se jen o co máš, Odetto! Bude to lepší!
00:03:24 -Kam přijdou všechny ty talíře?
00:03:26 -Ale...! Dejte mi pokoj! Nejste tu sám! Nechte toho, jo?
00:03:29 -Taky melete pořád to samý!
-Tvoje práce je přednější!
00:03:32 -Jste pořád stejná! S vámi aby měl člověk hroší kůži!
00:03:36 Tak co, pečeně je hotová?!
00:03:38 -Jak se vám to líbí?
00:03:42 HLUK SVATEBČANŮ
00:03:59 -Koňský jazyk, prosím!
-Vypadá výtečně, můžete podávat!
00:04:02 -Doufám, že ten kůň nebyl moc starý!
-Ručím za to svou hlavou!
00:04:06 Zabil jsem ho minulý týden. Jinak si useknu vlastní jazyk!
00:04:09 -Budeme ho podávat s pikantní omáčkou! Hahahá!
00:04:13 -Podej ho sem, ať to rozřežu!
00:04:22 HVÍZDNE
00:04:25 A do toho...!
00:04:28 Řeknu vám, je to nádhera...
00:04:36 Tohle se vám líbí?
-Díky!
00:04:38 -Co je tu k smíchu?
-Nic...
00:04:41 Maso je pěkné, tak co?
00:04:44 -Jo, to není jako u vojska.
00:04:46 Tam i když bylo maso pěkný, nebylo to často!
00:04:50 Vždycky to upekli, že bylo jako podrážka...
00:04:58 CINKNUTÍ O SKLENIČKU
00:05:00 -Ticho!
-No tak co je?!
00:05:02 -Bude to?!
00:05:13 -Přátelé! Coby otec nevěsty pronesu teď k vám řeč!
00:05:19 Nebude dlouhá, protože tady nechci vyprávět hlouposti.
00:05:25 Navíc, když můj zeť už ví, o co půjde.
00:05:29 Provdat svou dceru za učitele je hrozné.
00:05:32 To aby si tchán dával pozor na jazyk.
00:05:36 Ale přesto vás můžu ujistit, že tomu sňatku přeju.
00:05:41 Protože mám moc rád malého Leona!
00:05:45 Učil se číst a psát zároveň s dcerou.
00:05:47 Je z našeho kraje a jsem přesvědčen, že s ním bude šťastná!
00:05:52 -Bravo! POTLESK
00:05:54 -Papá! Spolehněte se na to!
00:05:57 -Pojď, ať tě políbím!
00:06:06 A teď zase vy!
00:06:28 -Tyhle svatby jsou směšný.
00:06:33 Hm?
00:06:35 Vám se to nezdá být směšný?
00:06:37 -Ale ne, jsou veselé. Lidé jsou spokojení...
00:06:41 -Stejně se to vždycky pokazí.
-Hm... Vždycky?
00:06:45 -Já měl na vojně kámoše, který se oženil.
00:06:50 -To je jasné, když byl pryč.
-No jo, vy zase víte svý...
00:06:56 -Byl pryč?
-No jo, ale...
00:07:01 -Chtěla bych trochu šampaňského!
00:07:03 -Slečno Helenko, mohl bych zkusit šampaňské?
00:07:08 -Zeptej se maminky.
00:07:10 -Řekla mi, abych se zeptal vás. Chce, abyste to dovolila vy.
00:07:14 -Tak se napij, když jsi tak zvědavý.
00:07:16 -Ještě jsem to nepil.
00:07:19 -Tak na.
00:07:23 Dobré?
-No, čekal jsem víc.
00:07:27 -Poslyšte, vy za ně nesete zodpovědnost.
00:07:30 -Mhm, ráda za někoho zodpovídám.
00:07:32 -Má vás rád...
-Doufám!
00:07:35 -To je jasný, že vás mají rádi.
-Já je také...
00:07:45 -Zpívat!
00:07:54 -Na všeobecnou žádost vám zazpívám jednu píseň.
00:08:04 Capri petite île
00:08:08 Capri petite île, tu restes dans mon coeur
00:08:12 Capri petite île, tu restes dans mon coeur
00:08:15 les cloches est des mon île va comme encore
00:08:19 les Soisson belle île pour ma t'encore
00:08:22 t 'un en ciel
00:08:24 FRANCOUZSKO-ITALSKY
00:08:52 A teď všichni!
00:08:54 -Capri petite île, tu restes dans mon coeur
00:08:58 Capri petite île, tu restes dans mon coeur
00:09:02 les cloches est des mon île va comme encore
00:09:06 les Soisson belle île pour ma t'encore
00:09:10 Capri petite île, tu restes dans mon coeur
00:09:14 Capri petite île, tu restes dans mon coeur
00:09:22 -Capri petite île, tu restes dans mon coeur
00:10:08 -Tak co, Karle? Líbí se ti tu?
00:10:10 -Ano, slečno Helenko! Je tu švanda.
00:11:00 -Tak co je s vámi?
00:11:02 -Ne, ne... Dost!
00:11:04 -Proč nechcete tančit valčík? Proč netančíte valčík?
00:11:07 -Copak vy tančíte senzačně, ale já jsem dřevo!
00:11:10 -Ale tančíte dobře náhodou!
00:11:12 -Hm, posledních 15 let k tomu nebyla příležitost.
00:11:22 Lidi z našeho města jsou hodný, na rozdíl od všelijakejch neřádů.
00:11:26 -Proč jste byl vlastně voják?
00:11:29 -Klidně bych se obešel, to víte...
00:11:31 Lidi tady ve městě jsou dobrý. Až na jednoho, ten nebyl.
00:11:35 Vám to můžu klidně říct. Byl to můj fotr, pěknej lump.
00:11:41 Jak jste dlouho v tomhle kraji?
00:11:44 -10 let... Vašeho otce jsem znala.
00:11:47 -No a nebyl to lump?
00:11:49 -Hm... Byl to řezník.
00:11:52 -No...
00:11:55 Nebyl ani dobrej řezník.
00:11:58 Maso řezal všelijak a svinsky zabíjel.
00:12:02 Proto ty svatby, víte?
00:12:04 Moje matka byla jistě šťastná, když se vdávala.
00:12:08 Jenže co toho pak, chudák, zkusila...
00:12:18 -Proč jste sem nikdy nejezdil?
00:12:20 -Koukat na starýho? Děkuju pěkně...
00:12:23 Přišel jsem jednou, na pohřeb svý mámy.
00:12:26 Před lety... Je to už sedm roků.
00:12:34 -Byla jsem právě na prázdninách v Paříži.
00:12:38 -Jezdíte na prázdniny do Paříže, Pařížani zase jezdí sem. Logický!
00:12:42 -Logické...
00:12:48 -Hobla Pavlovi!
00:12:51 -Na jeho svatbu!
00:12:54 -Ať žije!
00:13:04 -Bravo!
-To je ono!
00:13:10 Hurá!
00:13:12 Hurá! Hurá...!
00:13:19 SMÍCH HELENKY A PAVLA
00:13:25 -Škoda, že... jsem.... vás... tam nepotkal. Škoda...
00:13:32 -Nebylo by to bývalo bylo špatné. Měla jsem být zdravotnicí.
00:13:39 -Zažil jsem tam hodně pěknýho, copak o to, jenže...
00:13:42 -Určitě jste jedl spoustu rýže.
00:13:45 -Ó, rejže sama o sobě je dobrá.
00:13:47 Ale rejžový pole, to je samý bahno.
00:14:01 Kouříte na ulici?
-Mhm. Divíte se?
00:14:04 -No nedivím...
00:14:07 Ale ženy málo kouří na ulici.
00:14:09 -Kouřit na ulici je zdravější než kouřit doma. Hm?
00:14:15 -No, je to logický.
00:14:18 -Máte rád logiku?
00:14:22 -U vojska postrádáte dvě věci, který si člověk zamiluje,
00:14:27 protože ať dělá co dělá, tak je tam nikde nevidí.
00:14:31 Je to svoboda a logika, víte?
-Ach tak... Hm.
00:14:35 PLÁČ MIMINA
00:14:39 HELENA SI POBRUKUJE
00:14:45 -Vy bydlíte dole ve škole?
00:14:47 -Mhm.
00:14:50 -Jak dlouho už jste ředitelkou?
00:14:53 -Už tři roky.
00:14:56 Tři roky!
00:14:59 -Na ředitelku jste moc mladá.
00:15:02 -Hm... Ale dost moudrá.
00:15:06 ZVON ODBÍJÍ 6 HODIN
00:15:12 POBRUKUJE SI
00:15:14 -Máte ráda maso?
00:15:17 -Ano.
00:15:20 -No, ptám se proto, že kdybych náhodou kápnul na dobrý zvíře,
00:15:25 mohl bych vám nosit pěkný maso.
00:15:28 Řízky nebo pečeni, prostě kousky od řezníka.
00:15:31 -Ach...! Hm...! No to by bylo...
00:15:33 -To víte, některý zvíře je lepší, jiný horší, v tom se vyznám.
00:15:37 -No ne, to je skvělé...
00:15:39 Je skvělé mít řezníka, který vám vybírá maso.
00:15:43 Potěšil jste mě.
00:15:50 Poslyšte, na řezníka... se musí učit, ne?
00:15:56 -V podstatě se na to učí, ano.
00:16:00 Stejně je to k smíchu, protože jsem tu řezničil už s otcem.
00:16:04 Pak jsem šel k vojsku, vrazili mě do kuchyně.
00:16:08 Byl jsem vždycky řezník. I v armádě.
00:16:11 V Alžírsku, Indočíně, Mourmelonu...
00:16:14 Řezník...
00:16:16 Byla to pěkná dřina, to víte, tam už něco spořádají.
00:16:19 -Hm... to je logické.
00:16:24 -No tak jste doma, já půjdu...
00:16:28 -Fajn. Na shledanou, Pavle. Dík za doprovod.
00:16:32 -Na shledanou, Helenko.
00:16:40 ZVONEK KOLA
00:18:28 POKŘIKOVÁNÍ DĚTÍ
00:19:01 -Počkej, Karle! Nech toho!
00:19:04 -Ale přece jí nic neudělám!
00:19:37 -Raz a dva a tři a čtyři!
00:19:42 -To je jen legrace, pane učiteli.
00:19:45 -Četníci! Jsou tu četníci!
00:19:50 -Přihraj, přihraj!
00:19:53 -Leone, jak se to tváříte?
00:19:55 -Nejraději bych zůstal doma.
00:19:58 -Ach! Myslela jsem, že už vás manželství zmohlo...
00:20:01 -Kdepak! Zatím ne.
00:20:03 -Přeji vám hodně štěstí, Leone.
-Díky.
00:20:06 -Uvidíte, jak je to příjemné, setkávat se doma s ženou,
00:20:10 večer po práci.
00:20:12 -Chodím domů i na oběd.
-To je výborné!
00:20:15 Jdeme, děti! Máme 5 minut zpoždění!
-Tak jdem!
00:20:19 -No ale je to na počest sňatku pana učitele.
00:20:22 -To je škoda...
-Zejtra si zahrajem zase fotbal!
00:20:25 LEON:Honem! Všichni pěkně do řady!
00:20:28 -Tak co je?! Slyšíte? Nebo neslyšíte?
00:20:32 -Ale Riri mi zrovna vyprávěl, že jeho otec doma říkal,
00:20:35 že pošťák ze Saint Albert říkal, že našli v lese zase nějakou mrtvou.
00:20:40 -Ale, co je to za povídačky... Pojďte! No...
00:21:01 ... A vydechovalo z ní zdání velikosti, čárka,
00:21:07 velikosti...
00:21:13 majestátní rozhodnost, čárka,
00:21:18 hluboký cit,
00:21:27 kterým by se...
00:21:29 ZVON ODBÍJÍ 11 HODIN
00:21:32 -... i ta nejhrubší duše musela dát ovlivnit.
00:21:39 ... ovlivnit, tečka.
00:21:42 Honoré de Balzac.
00:21:44 Napíši vám to.
00:22:00 Jestlipak víte, kdo to byl Balzac?
00:22:03 -Spisovatel!
00:22:06 -Ano, romanopisec 19. století,
00:22:09 který se pokusil spojit své dílo do celku
00:22:13 a vytvořit společenský obraz své doby.
00:22:16 Ale o tom až jindy. Teď přečtu celý diktát.
00:22:21 Když zaslechla, že někdo otevřel prudce dveře pokoje, Helena...
00:22:26 No tak...! Co je vám k smíchu?
00:22:31 Helena vstala z pohovky, na níž odpočívala,
00:22:34 spatřila markýze a překvapením vykřikla.
00:22:41 Změnila se natolik, že by ji poznal snad jenom vlastní otec.
00:22:45 Tropické slunce ozářilo její bílou tvář dozlatova
00:22:50 a zbarvilo ji tak nádherně, že nabyla poetického výrazu.
00:22:56 Vydechovalo z ní zdání velikosti,
00:22:59 majestátní rozhodnost, hluboký cit,
00:23:03 kterým by se i ta nejhrubší duše musela dát ovlivnit.
00:23:22 ZAKLEPÁNÍ
-Prosím!
00:23:25 -Nevyrušuju...?
-Mě nevyrušujete.
00:23:27 -Ano, já vím, že není normální chodit do třídy při vyučování,
00:23:31 ale jestli vám to vadí...
-Vůbec mi to nevadí, copak je?
00:23:34 -No, přinesl jsem vám skopový...
-Ó, to je milé!
00:23:37 -Taková kytička z jehněčího masa, podívejte se. Pěkná, co?
00:23:40 -Moc pěkná! Nechcete mi pomoct sebrat diktáty?
00:23:45 -Když myslíte...
-Začněte odtud!
00:23:56 -No prosím! Tady jsem sedával.
00:23:59 -Ano...? A jestlipak jste byl dobrým žákem?
00:24:02 -No franština a dějiny, to mi ještě šlo,
00:24:05 ale příklady s kohoutky a křižujícími vlaky...?
00:24:09 Fakt je, že naše učitelka nebyla zdaleka tak příjemná jako vy.
00:24:12 -Ale...?
-No byla to bába.
00:24:14 Slečna Dúrová. Prostě bába. SMÍCH TŘÍDY
00:24:17 -Prosím vás, nemluvte tak! Urážíte mou kolegyni.
00:24:20 -Jakápak kolegyně? Byla to obyčejná koza.
00:24:23 -Dost, dost! Tohle už nemůžete dál poslouchat!
00:24:26 Tak vstaňte... Můžete jít.
00:24:29 -Dúrová!
-Jé, Dúrová...!
00:24:32 -Dneska se ani neseřadíte?
00:24:36 -Na shledanou!
00:24:38 -Na shledanou!
-Dúrová! -Slečna Dúrová...!
00:24:42 -Honem, pospěšte si!
00:24:50 -Určitě to správně pochopily. Slečna Dúrová by nikdy nedopustila,
00:24:54 aby jí někdo nosil do třídy během vyučování kus flákoty.
00:24:59 Ledničku máte?
-Ano.
00:25:01 -Dobrý... Tak na shledanou, slečno Helenko.
00:25:04 -Ne, počkejte! Musím zajít pro chleba.
00:25:33 Jestli nemáte strach, že se zkompromitujete,
00:25:36 přijďte si to skopové sníst se mnou.
00:25:39 Co je...?
-Nic... Nečekal jsem to.
00:25:46 -Když člověk jí úplně sám, zmenšuje se chuť jídla o polovinu.
00:25:51 Tak co, souhlasíte?
00:25:53 -Ale ano, přijdu velice rád.
00:25:59 V kolik hodin chcete, abych přišel?
00:26:02 -Musím opravit úlohy, přijďte kolem sedmé.
00:26:04 -Dobrý, to by šlo. To už budu mít čas.
00:26:07 Já se v tom krámku stejně moc nenadělám.
00:26:10 Starám se o nákup dobytka, o porážky a můj pomocník už maso zpracuje.
00:26:16 Teď už je to klidnější. To víte, na podzim bývají lovy...
00:26:20 ÚDER ZVONU
00:26:27 -Tak na shledanou.
00:26:33 Dobrý den!
00:26:35 ZVONEC U DVEŘÍ
00:26:37 -Co se stalo?
-Je tady detektiv z Périgueux.
00:26:40 -Protože se stala vražda v Saint Albert.
00:26:43 -Vražda?!
00:26:45 -Dnes ráno našli Gaillotinovu dceru probodnutou.
00:26:48 -A představte si, že s ní Jean ještě před 14 dny tancoval!
00:26:51 -Ale od tý doby jsem ji neviděl!
00:26:53 -Panebože, kdo to mohl udělat?
-Určitě nějaký povaleč...
00:26:57 -Prosila bych jednu veku.
00:26:59 -Promiňte, slečno Helenko, byla jsem zamyšlená.
00:27:02 Já nevím, jak dlouho se tu ti četníci s detektivy budou motat.
00:27:06 -To já vám taky nepovím.
00:27:09 -Nadělají jenom zmatky v celém okolí.
00:27:13 -Napíšete mi to na účet?
-Ano, slečno.
00:27:27 ZVON ODBÍJÍ SEDM HODIN
00:27:46 -Slečno Helenko!
00:27:52 Nejdu moc pozdě?
-Ne, ne!
00:27:54 Řekla jsem v 7, jdete přesně. Dole je otevřeno, pojďte nahoru!
00:28:07 Přesnost je výsadou řezníků!
-Haha... jako Ludvík XIV.
00:28:10 -Opravím ještě dva nebo tři sešity.
-Tak vidíte, že jsem tu brzo.
00:28:14 -Ale ne, mám to hned. Budete něco pít?
00:28:17 -Ne, ne... Jenom si dělejte.
-Ale mě nerušíte.
00:28:20 -Ale já už toho vypil dost. Pro mě už to není nic vzácnýho.
00:28:24 Můžu si sednout?
-Prosím.
00:28:28 -Á... No jo...
00:28:30 -Raději tam.
-Ne, to stačí. To je dobrý...
00:28:33 -Tak pět minut, ano?
00:28:48 -Musí to bejt švanda, takhle učit děcka, ne?
00:28:51 -No, tak pěkné povolání...
00:28:59 -Můžu kouřit?
00:29:05 Kouříte gauloisky?
00:29:07 -Mhm.
00:29:23 Co říkáte na tuhle větu?
00:29:26 "Bylo horko, že i vzduch byl jako zimník."
00:29:29 -Nevím... Pěkná?
00:29:31 -Ano! Moc pěkná.
00:29:34 -Já tomu nerozumím.
00:29:50 -Konec!
00:29:52 A teď dám péct maso!
00:29:54 A po večeři můžeme zajet do kina. Máte rád filmy?
00:29:58 -Ano, ale z válečných je mi na blití.
00:30:00 -Vážně?
-Ano, válčil jsem 15 roků.
00:30:05 A tak si myslím, že jedině idiot v tom vidí zábavu.
00:30:10 -Proč jste tam byl tak dlouho?
00:30:12 -Právě proto, že jsem byl idiot.
00:30:17 Řeknu vám, že jsem toho viděl...
00:30:20 Ale nic pěknýho, samej hnus.
00:30:24 -Tady! Nic válečného, komedie.
-Tak jo.
00:30:27 -Upečeme to?
-Ano.
00:30:31 -Pojďte.
00:30:33 -Musíte do kuchyně přes chodbu?
00:30:36 -Ne, tady je to! Prosím, moje kuchyňka.
00:30:39 -Ó, nádherná!
-Mně se taky líbí.
00:30:44 -Viděla jste, jak tu celý den obcházeli četníci a detektiv?
00:30:47 -Mhm.-Prý někde za Saint Albert měli probodnout holku.
00:30:51 -Ano. Já vím...
00:30:53 -Hledají všude... a nic.
00:30:57 -Kolik to tak váží?
00:30:59 -800 gramů. Nechte to půl hodiny v troubě.
00:31:02 -Česnek?
-Ó, česnek na skopový nikdy!
00:31:05 Mám udělat salát podle vlastního receptu?
00:31:07 -Ale je to trapné, že vás nechám pracovat.
00:31:10 -Ale přeháníte...
-Tak prosím.
00:31:17 -Vajíčka natvrdo?
00:31:20 -Ano! V jakém znamení jste se narodil?
00:31:23 -Já se narodil 6. října ve znamení vah,
00:31:26 proto pořád takhle kroutím ramenama.
00:31:33 A vy?
-Já jsem štír.
00:31:36 -A jéje...
-Proč "a jéje"?
00:31:40 -Protože je to špatný znamení.
00:31:42 -Žádné není špatné. Pokličku...
00:31:50 Nepotřebujete snad ještě něco?
00:31:52 -Ne ne, mám úplně všechno. Jenom ještě nožík.
00:31:55 -Aha. Nožík... Takový?
00:31:58 -Mhm.
00:32:00 Poslyšte, mám jenom dodávku, to nebude velká paráda.
00:32:04 -Já mám citroena.
00:32:06 Co je na tom k smíchu?
00:32:08 -Nevím, musíte v tom autíčku vypadat směšně.
00:32:11 -Ještě jste mě neviděl?
00:32:30 ZVON ODBIL 1 HODINU
00:32:48 -Dobrý den, slečno Helenko!
00:32:50 -Dobrý den, Pavle. Prosila bych malý řízek.
00:32:52 Dobrý den, pane Lai! Dobrý den, Michale!
00:32:55 -Dobrý den, slečno Helenko! A díky za vysvědčení!
00:32:58 -No počkejte! To není moje zásluha.
00:33:01 -Ale je, bez vás by je bratříček nedostal.
00:33:03 -Ale ano, dostal.
-Na, zvaž mi to.
00:33:16 -Už jsou tu zas!
00:33:20 -Zdá se, že přišli tomu vrahovi na stopu.
00:33:26 TROUBENÍ AUTA
00:33:30 -Jsou tady četníci. Možná, že už našli...
00:33:32 -Povídali...
00:33:35 -Je to strašné... Ubohé děvče!
00:33:40 -Kdybyste věděla, co já viděl mrtvol...
00:33:42 Hlavu v bahně rozseknutou napůl, pusu dokořán otevřenou...
00:33:46 Kluky s vypíchnutýma očima.
00:33:48 Indočíňanky, starý jako tady paní Tyrantová,
00:33:51 měly úplně vymknutý čelisti!
00:33:53 Viděl jsem svý kamarády hnít na slunci, na nich plno much...
00:33:57 -Ano, válka je strašná věc. Ale tam se s tím počítá.
00:34:02 Jenže takováhle vražda... To je surovost!
00:34:06 -Počítali jsme mrtvoly na kamióny, co vám mám povídat.
00:34:10 Já jenom, abyste to věděli...
-Kolik platím?
00:34:13 -3 franky. Mám to napsat na účet?
00:34:15 -Podívejte! Zase přijeli další.
00:34:19 -Pane Lai, než zapomenu. Jedná se o tu slavnost 22. října.
00:34:24 Mohu si k vám přijít vybrat nějaké kostýmy?
00:34:27 -Samozřejmě! Přijďte kdykoliv a můžete si vybrat, co budete chtít.
00:34:30 -Víte, že na tu slavnost chci taky!
-Jistě! Klidně přijďte.
00:34:34 -Zbožňuju převleky, hrozně rád ze sebe dělám šaška.
00:34:37 Dej sem ty roštěnky... Prosím!
-Díky! Napište to.
00:34:40 -Ano, bez obav! Tak na shledanou, pane Lai.
00:34:43 -Na shledanou!
00:34:45 -Tak co? Vaše přání?
00:34:48 -Tak co mi dneska dáte?
-No co budete chtít.
00:34:50 -Jedině sekaný biftek!
-Nechcete dobrý steak?
00:34:53 -Ne! Ten já nechci.
00:34:55 -Narostou vám po něm zuby!
-Tak až příště.
00:34:59 -Pavle? Nechcete jít odpoledne na houby?
00:35:02 Slíbila jsem Karlovi a Lizetě, že půjdeme do lesa.
00:35:05 -A v kolik?
-Kolem čtvrté.
00:35:08 -Nevím, jestli budu do čtyř hotov.
00:35:10 -Můžete přijít za námi, budeme za jeskyněmi. Ano?
00:35:13 Hm...
00:35:28 Slečno Helenko!
00:35:30 -Pavle?
-Slečno Helenko!
00:35:32 -Ano? Děti, počkejte na mě! Jdu pro Pavla.
00:35:36 Jsme v dubovém lese!
00:35:38 Pavle...!
00:35:44 Pavle? Ach...
00:35:51 -Tady jste! Našli jste hodně hub?
00:35:54 -Och, co vy jste jich našel!
00:35:56 -To víte, já je větřím.
-No tohle...! Děti!
00:35:59 Pojďte se podívat, kolik Pavel nasbíral hříbků!
00:36:04 -Já jsem taky jednoho našel!
00:36:29 -Copak? Vy už jste si své odpracoval?
00:36:31 -Ne, ne...
00:36:34 Je na vás pěkný pohled... Mezi těma dětma.
00:36:40 -Můžeme si hrát tamhle? Kousek dál?
00:36:43 -Mhm...
00:36:48 Tak co?
00:36:51 -Víte, slečno Helenko, všiml jsem si jednoho.
00:36:56 Většinou jsme učitelky znali... jenom příjmením.
00:37:01 Nikdy jsem neslyšel křestní jméno slečny Dúrový.
00:37:05 Vám každej říká: "Slečno Helenko!"
00:37:09 Ale já určitě nejsem sám, kdo...
00:37:12 Jaké máte příjmení?
00:37:14 -Davilleová.
00:37:17 -Helena Davilleová.
-Mhm.
00:37:21 -Neotravuju vás tím vyptáváním?
-Vůbec ne.
00:37:24 To je normální, že chcete vědět celé jméno.
00:37:28 -Můžu se ještě ptát?
00:37:31 -Ano?
00:37:33 -No, jen abyste si nemyslela...
00:37:36 -Ptejte se...
00:37:39 -Když to bude trapný, tak neodpovídejte, jo?
00:37:42 -Dobře, nebojte se.
00:37:48 -Ehm...
00:37:50 -Já asi tuším, na co se chcete ptát. Nebudu vám lhát.
00:37:56 -Tak dobře, já to risknu.
00:38:01 Jak to, že nemáte... žádnýho?
00:38:06 -Protože nechci, Pavle.
00:38:09 -Ano, rozumím.
-No...?
00:38:12 -Ale to je právě divný.
00:38:15 Proč žádnýho nechcete?
00:38:18 -Protože už jsem jednou zažila velké zklamání.
00:38:22 Hrozně jsem se zamilovala do chlapce,
00:38:25 se kterým jsem byla moc šťastná a který se mi líbil.
00:38:29 Ale pak jednoho dne odešel...
00:38:32 Tohle všechno... mě hrozně bolelo.
00:38:39 A trvalo to dlouho. Proto jsem se rozhodla jít sem učit.
00:38:45 A teď jsem šťastná.
00:38:48 -Ne, já neříkám, že nejste šťastná, ale není to docela normální.
00:38:53 -Ale je to normální.
00:38:56 Je jednoduché obejít se bez něčeho, co už jste zavrhl.
00:39:00 -Ale to je právě špatný.
00:39:06 -Mě... už teď...
00:39:10 ... vůbec nic netrápí.
00:39:12 A ty děti mám ráda jako svoje.
00:39:16 -Moc jste mě nepřesvědčila.
00:39:25 Stejně...
00:39:27 -Jedna zkušenost mi stačí.
00:39:30 Je to úžasné, když se lidé stýkají, mají se rádi, milují se...
00:39:37 Jenže... jenže už nechci riskovat.
00:39:43 -Je pravda, že to pokaždý nevyjde.
00:39:47 Ale bez milování se člověk zblázní.
00:39:50 -Jenže... totéž se může stát i když milujete.
00:39:56 Nevyberete si.
00:40:00 -Takže kdybych vás teď požádal...
00:40:02 Kdybych vás teď políbil, co byste řekla?
00:40:06 -Neřeknu nic.
00:40:10 Ale prosím, nedělejte to.
00:40:16 Karle...?
00:40:18 Máš tady ten balíček?
00:40:21 -Ano, tady je.
00:40:24 -To je pro vás...
00:40:28 -Snad ne dárek?
-Mhm!
00:40:30 -A důvod?
00:40:33 -Kolikátého je dnes?
00:40:36 -A sakra, mám narozeniny!
-Mhm!
00:40:38 V DÁLCE ZVON ODBÍJÍ 5 HODIN
00:41:05 -Je krásnej...
00:41:09 BAROKNÍ HUDBA
00:41:20 -Při otáčení se díváme na partnerku...
00:41:23 Karle, prosím tě, dělej to pořádně.
00:41:26 Tak a dopředu, dopředu, dva, tři.
00:41:32 Do strany, do strany, do strany, dva.
00:41:39 Dopředu, dopředu, dopředu, dozadu, do strany...
00:41:46 Tak...
00:41:48 Ach...!
00:41:52 Moc vám to sluší!
-A nic na tom není.
00:42:03 -Pěkně do rytmu, myslete na to, co děláte!
00:42:06 Bernadetto, zavři pusu!
00:42:12 Pojďte sem.
00:42:14 HELENA SI POBRUKUJE MELODII
00:42:18 -Pascalle! Zastrč bříško!
00:42:24 POBRUKUJE SI MELODII
00:42:33 Usmívejte se!
00:42:40 Prosím!
00:42:46 Držte se hezky zpříma!
00:42:49 Ták...
00:42:51 Ale ne takhle!
00:42:56 Dádá dadá, jáná naná... Ne, není to jednoduché...
00:43:05 Pozor! Teď bude malá poklona...
00:43:09 Pozor... A teď!
00:43:15 BUBLAJÍCÍ VODA
00:44:08 -Především musíte pochopit, že kromaňonci měli stejné pudy,
00:44:14 city i rozum jako dnešní lidé.
00:44:18 Jediné, čím se lišili, byly problémy, které museli řešit,
00:44:22 aby mohli existovat.
00:44:24 -Co to znamená existovat?
-To znamená být naživu. Žít!
00:44:29 Kdykoli mohli, vždycky něco malovali.
00:44:32 Jestlipak víte, jak se říká takovým přáním,
00:44:35 která se zdají být neuskutečnitelná?
00:44:38 Jsou to touhy.
00:44:41 Kdyby si kromaňonci ve své době nedokázali uhájit živobytí,
00:44:45 tak bychom tu nebyli.
00:45:00 Dávejte pozor na cestu!
00:45:02 -Pozor!
-Nestrkej do mě, spadnu!
00:45:05 -Co by udělali kromaňonci, kdyby tu byli?
00:45:08 -Spadnu a skutálím se až dolů!
-To nevím...
00:45:11 Možná by se nám přizpůsobili, možná by zahynuli.
00:45:15 -Nechtěla bych, aby zahynuli. Určitě byli moc hodní!
00:45:19 -Ano, možná...
00:45:21 Chyťte se za ruce! Máte s sebou všichni svačinu?
00:45:25 -Ano! -Ano!
-Ano...
00:45:27 -Vzala jsem čokoládové oplatky, kdyby měl ještě někdo hlad.
00:45:31 Pozor! Pozor na cestu!
00:45:34 Nechoďte tak rychle, děti!
00:45:44 Tady se posadíme.
00:46:02 -Jé, tady je krásná vyhlídka!
-Nádherná!
00:46:15 -Chtěl bych ještě oplatek.
00:46:20 -Prosím.
-Děkuji, slečno Helenko.
00:46:31 -Prší!
-Ale ne, neprší. Obloha je modrá.
00:46:36 -Je to červené!
00:46:40 -Krev...! Teče jí krev!
00:46:42 -To je hrozné!
-Co to je...?!
00:46:45 -Ruka!
-Já se bojím...!
00:46:51 -Já se bojím! Bojím se...!
00:46:54 -Nikam nechoďte, ano? Hned přijdu! Klidně tu seďte!
00:47:21 -Slečno Helenko! Och...!
00:47:23 -Jdi pryč! Jdi pryč!
00:47:26 LIZETA: Slečno Helenko!
00:47:48 ODBÍJÍ 8 HODIN
00:48:16 ZVONEK
00:48:19 ZVONEK
00:48:36 ZVONEK
00:48:41 ZVONEK
00:48:47 -Zkuste to ještě jednou! ZVONEK
00:48:51 -Dobrý den, slečno!
-Slečna Davilleová?-Ano?
00:48:54 -Jsem detektiv Rumbach. Nerad vás obtěžuji. Počkejte na mě!
00:48:57 Volali mi včera večer z Périgueux. Tak jsem přijel hned nočním vlakem.
00:49:02 Stejně bych nespal... Pojďme dovnitř, bude to lepší.
00:49:06 Vaše třída?
-Ano.
00:49:08 -Prý máte po vysvědčení... Na ředitelku jste dost mladá.
00:49:11 No a říkají, že jste velmi dobrá učitelka.
00:49:14 Mají vás tu moc rádi. Dovolíte?
-Prosím.
00:49:16 -Périgueux je vzhůru nohama. Dvě takové vraždy po sobě...
00:49:21 Lidé chtějí vysvětlení a mají pravdu. Hm...
00:49:25 Tihle sadisti, to není zrovna snadné...
00:49:28 Tak vy jste tu mrtvolu objevila.
-Ano.
00:49:31 -Vaši výpověď jsem si přečetl. Procházka a tak dále...
00:49:34 Není třeba se vracet. Ty děti se pěkně vyděsily.
00:49:37 Hlavně ta malá, když na ni kapala krev.
00:49:40 Ale co jsem to chtěl...
00:49:42 Při pitvě dnes v noci zjistili, z toho budeme vycházet,
00:49:45 že ta dívka byla zavražděna. Ne znásilněna.
00:49:48 A právě tato skutečnost je dost divná.
00:49:52 Většinou...
00:49:54 K vraždě muselo dojít nedlouho před tím,
00:49:57 než jste ji našla vy, protože krev byla čerstvá.
00:49:59 Chtěl bych vědět,
00:50:02 jestli jste ještě před tím, než se objevila ta krev,
00:50:05 neslyšela nějaké podezřelé zvuky. Neslyšela jste nic?-Ne.
00:50:09 -Neměla jste ani pocit, že by nad vámi mohl někdo být?
00:50:12 -Ne, opravdu ne.
-Neměla jste...-Pardon...
00:50:15 -To nic... Jenom mluvte. Chtěla jste něco říct.
00:50:17 -Chci říct, že je přirozené, že jsem nic neviděla a neslyšela,
00:50:21 když jsme šli z jeskyní.
-A děti taky ne?
00:50:23 -Ne, určitě ne. Vlastně jsem se jich ani neptala.
00:50:26 -Dobře, to zjistíme později. Řekla jste, že jste šli k mrtvole.
00:50:29 To jste netušili...
00:50:33 -Riri! Řekni prvňáčkům, aby šli k nám do třídy.
00:50:36 Pan učitel Hamel tady není a možná, že už nepřijde.
00:50:53 Pospěšte si, děti! Pospěšte si...
00:51:00 Prvňáčci si sednou hezky dozadu. Všichni si sedněte dozadu!
00:51:04 Ták...
00:51:06 A jestli máte v lavicích málo místa, tak se trochu zmáčkněte.
00:51:10 No tak! Pospěšte si, děti!
00:51:14 Honem! Honem, děti!
00:51:17 Ták...
00:51:24 -A teď pozor!
00:51:26 Řekněte mi, jestli jste včera neviděly nebo neslyšely...
00:51:34 něco podivného!
-Ne, pane.
00:51:37 -Na nic zajímavého si nevzpomenete? Mluvte jen pravdu!
00:51:41 -Ty děti nelžou.
00:51:45 -Teda?
-Ne. -Nic...
00:51:47 -Vůbec.
-Nic jsme neviděly ani neslyšely.
00:51:51 -Tak... Mohli bychom pokračovat jinde?
00:51:54 -Můžeme na dvůr.
00:51:57 Karle! Pojď na mé místo a dávej pozor na pořádek.
00:52:00 Přijdu hned.
00:52:09 -Tak ticho! Honem přestaňte mluvit!
00:52:14 -Blahopřeju k vaší chladnokrevnosti.
00:52:17 Umím si představit, jakou to vyvolalo paniku.
00:52:21 Rád bych vás co nejdřív pustil.
00:52:25 Ale zamyslete se. Nad nějakou sebemenší okolností.
00:52:30 Nebo nad čímkoliv, co by nás přivedlo na stopu.
00:52:36 Je docela jisté, že někdo, nemusí to být tady,
00:52:40 ale někdo v okolí nebo ve městě, je nějaký šílenec, víte?
00:52:47 -Ano, rozumím, ale nemohu vám pomoci.
00:52:50 -A mezi námi, ten manžel Leon Hamel...
00:52:56 Co si myslíte?
00:52:58 -Jak vás to mohlo napadnout?!
00:53:01 -Jé, slečno, kdybyste věděla, co my všechno vidíme...!
00:53:05 A co všechno lidi dokážou!
00:53:08 Ale nechci vám už déle narušovat vyučování.
00:53:11 Běžte už k dětem, já se v tom budu smažit sám.
00:53:14 Mohl bych si odněkud zavolat?
00:53:16 -Je mi líto, pošta je ještě zavřená. Dá se volat jen přes ústřednu.
00:53:19 -Máte to tu perfektně vybavené, jen co je pravda.
00:53:22 -Ani já nemám vlastní telefon.
00:53:24 -Je to tady jako za Jindřicha IV. Na shledanou.
00:53:28 -Na shledanou...
00:53:38 Tak co, v pořádku? Nemačkáte se?
00:53:42 Můžete si malovat.
00:55:18 -Slečno Helenko!
00:55:27 Haló, slečno Helenko!
00:55:35 Slečno Helenko, můžu nahoru? Mám pro vás malý překvapení!
00:55:39 -Co chcete, Pavle?
00:55:41 -Byl jsem v Périgueux! Mám pro vás překvapení, můžu nahoru?
00:55:46 -No pojďte...
00:56:01 KROKY PO SCHODECH
00:56:05 ZAKLEPÁNÍ
00:56:13 -Koukejte, co nesu! Máte to ráda, ne?
00:56:15 -Ano...
-Třešně v lihu!
00:56:17 A pořádně veliký, jiný než to svinstvo v bistrech.
00:56:20 Koukejte, jak jsou obrovský! Máte to ráda, ne?
00:56:23 -Ano, moc.
-Ale co je to s váma, je vám zle?
00:56:26 -Ne... Jsem trochu unavená. Neochutnáme je?
00:56:30 -Ale sedněte si, neobtěžujte se. Já zajdu pro sklenice.
00:56:41 CINKNUTÍ O SKLENICI
00:56:45 Tak!
00:56:51 Jste nějaká špatná...
00:56:54 Určitě z tý události.
00:56:58 Ještě trochu šťávy...
00:57:05 -Tak velké třešně jsem ještě nejedla.
00:57:08 -Hm... Jsou moc dobrý, že?
00:57:11 Hm, co...? Co vy na to?
00:57:14 -Ohromné...
00:57:16 -Za celou dobu, co vás znám, prvně vidím, že nejste ve svý kůži.
00:57:20 To je divný... Hm, ani ne...
00:57:23 -Ano, neberte to tak, Pavle. Jste hodný.
00:57:26 -Hm, nejsem úplně pitomej, abych neviděl, jak vás to vzalo.
00:57:30 Chudák holka...
00:57:33 A co pan Hamel? Ten je jistě zničenej...
00:57:39 -Nemohl dnes učit.
00:57:41 -Vím... Takže máte 2 x víc práce.
00:57:46 Musíte si vzít volno. Ještě onemocníte.
00:57:49 -Jsem dost silná.
-Hm, ale stejně...
00:58:04 -Kdybyste viděl, jak vypadala...
00:58:11 Vzpomněla jsem si na všechno, o čem jste mluvil.
00:58:19 Nemohlo to být horší.
-Na to nesmíte myslet.
00:58:22 Musíte ji vidět takovou, jaká byla na svatbě.
00:58:25 Tenkrát, když jsme se skamarádili.
00:58:28 Byla veselá, měla růžový tváře...
00:58:31 -Ano...
00:58:34 -Jste unavená. A pláčete.
00:58:40 Utřete si oči.
00:58:42 Viděl jsem v Périgueux jehňátka, uděláme si zas jednou dobrou večeři!
00:58:46 -Už nemůžu...
00:58:49 Nemůžu se ovládnout.
00:58:53 -Víte, co udělám? Vymaluju vám pokoj!
00:58:56 Už se to všude loupe. Hm?
00:58:59 Tak už neplačte.
00:59:03 -Už nepláču.
00:59:13 Už to přešlo...
00:59:18 Máte sirky?
-To je lepší...
00:59:23 -Ten ode mě?
-Jasně, že od vás.
00:59:26 Chodí dobře, není to žádnej šmejd.
00:59:33 Snad nebudete zase plakat... Teď je to asi z jinýho důvodu.
00:59:39 Nevím, co mám dělat... Mám odejít?
00:59:43 -Ne, ne...! Zůstaňte, prosím vás o to.
00:59:46 Nemůžu být sama...
00:59:49 -Dobře.
00:59:57 ZVONÍ HRANA
01:00:29 -Už to začíná...
01:01:31 -Pojďte se schovat.
01:01:47 ODFRKNUTÍ KONĚ
01:03:20 -Upřímnou soustrast.
01:03:24 -Upřímnou soustrast.
01:03:31 -Upřímnou soustrast.
01:03:34 -Upřímnou soustrast.
01:03:37 -Upřímnou soustrast.
01:03:39 -Upřímnou soustrast.
01:03:51 -Děkuji vám... Díky.
01:03:55 -Upřímnou...
-Díky.
01:04:02 -Dobrý den, slečno.
01:04:04 -Dobrý den, pane. Znáte Pavla?
-Ale ano, známe se.
01:04:07 Musel jsem ho obtěžovat jako všechny ostatní.
01:04:09 Dovolíte, abych šel kousek s vámi?
-Samozřejmě.
01:04:14 -Je to úmorné vyšetřování, jen co je pravda.
01:04:17 A nic, ani stopa. Ani nejmenší stopa...
01:04:20 Nemáme prostě ani "ň". Řeknu vám, je to tragédie.
01:04:22 Ten chlap je sadista. Ten samý, co vraždil v Saint Albert.
01:04:25 Stejné rány, žádné znásilnění. Jediný záchytný bod.
01:04:29 Když ho nedostanem, udělá to znova. Dvakrát, desetkrát...
01:04:32 Než ho chytneme.
01:04:34 Nemáme žádnou jistotu, že ho najdeme,
01:04:36 přestože to tu pročesáváme křížem krážem. Už z toho šílíme.
01:04:40 Vyslýcháme, vyslýcháme, ale nemůžeme pořád zavírat lidi.
01:04:43 Nemáme ani důkazy. Je z našeho kraje.
01:04:45 A zbraň?
01:04:47 Vypadá to jako nůž na dobytek.
01:04:51 A ten má na venkově kdekdo.
01:04:57 ODBILA 1 HODINA
01:05:04 ODBÍJÍ 5 HODIN
01:05:11 -Hele, můžeš to pověsit. Jdu ke slečně Helence.
01:05:14 -Dobrá.
-Zbejvá už jenom strop.
01:05:29 -Tak příklad pět na straně šest.
01:05:33 Začíná: "Vlak vyjíždí z Orleans..."
01:05:36 -A jé...-Proč "a jé"?
-Zase vlak...
01:05:39 -Ale jdi, kdybych ti dávala co umíš, nic by ses nenaučil...
01:05:43 -Dobrý večer! Jdu dodělat strop.
-Vy jste mi tu ale nadělal!
01:05:46 -Ale to se všechno uklidí.
-V to doufám...
01:05:49 ZAKLEPÁNÍ
-Dál!
01:05:53 Á, dobrý večer, Leone.
-Dobrý večer, Heleno.
01:05:56 -Jak se cítíte?
-Díky...
01:06:00 Tak zítra...
01:06:02 -Ale ne, zítra je přece neděle!
-Tak v pondělí.
01:06:06 -Na shledanou.
01:06:13 -Chudák malej...
-Ano... Je nešťastný.
01:06:17 Pavle, jedu nakoupit do Bergeracu, za hodinu jsem zpátky.
01:06:20 Karle! Ty tu pěkně počítej!
01:06:23 Až se vrátím, ať je to hotové. A žádné bavení!
01:06:26 -Kdepak, slečno Helenko.
01:06:28 -Už mi zas dala počítat vlaky. Tohle a kohoutky.
01:06:31 -Mně to povídej...
01:06:35 Tak jdi.
01:06:50 PAVEL SI POHVIZDUJE MELODII "CAPRI PETITE ÎLE"
01:07:15 -Tak co, jde to?
01:07:17 -Ale je to peklo. Nechcete mi pomoct?
01:07:19 -Jo, hochu, to víš...
01:07:24 Sakra...!
-Co říkáte?
01:07:26 -Řekl jsem: "Sakra!" Barva mi ukápla na koberec.
01:07:29 -To chce benzín!
-Jo, jenže copak já vím, kde je?
01:07:33 -Bývá tady ve skříni!
01:07:39 -Poslechni, jak to, že to všechno víš?
01:07:42 -Já už sem chodím 2 roky počítat vlaky a vodovodní kohoutky.
01:07:46 -A víš taky, kde jsou čistý hadry?
-V zásuvce stolku pod okny.
01:07:52 Pane Thomasi, mohl bych vám přečíst ten příklad?
01:07:55 -Jo, klidně, jestli chceš, ale moc se mnou nepočítej.
01:07:59 -Jeden vlak odjíždí z Orléans ve 14 hodin 37 minut.
01:08:02 Prvních 50 km projede průměrnou rychlostí 75 km/h.
01:08:08 Zbytek 110km rychlostí.
01:08:10 Druhý vlak vyjíždí z Toulouse ve 14 hodin 43 minut.
01:08:14 Prvních 80 km projede rychlostí 65 km.
01:08:18 Zbytek rychlostí 106 km.
01:08:20 Vlaky se setkají v 17 hodin 45 minut.
01:08:23 Jaká je vzdálenost mezi Orléans a Toulouse?
01:08:26 Nevíte náhodou, jak je daleko z Orléans do Toulouse?
01:08:30 To by mi pomohlo!
01:08:35 Tak nevíte, jak je to daleko?
01:08:37 -Ne... Já... Já jsem nikdy nic nepochopil.
01:08:45 ZVON ODBÍJÍ 8 HODIN
01:09:06 -Právě jsem chtěl jít...
01:09:08 -Hotov?
-Dodělal jsem první nátěr.
01:09:10 Teď musíme počkat, až to uschne.
01:09:13 Mám ten žebřík odnýst?
-Ne, nemusíte.
01:09:16 -Na shledanou...
-Na shledanou. Pavle...
01:09:20 Víte, že zavraždili další dívku? Zase v Bergeracu, za vraty.
01:09:25 Vy jste mě neslyšel?
01:09:28 Pavle! Byla jsem v Bergeracu!
01:09:31 Našli tam další zavražděnou dívku, stejným způsobem.
01:09:34 Ležela někde u vrat.
01:09:36 -No to není nic divnýho. Proč by to mělo přestat?
01:09:40 Snad si nemyslíte, že to zničehonic přestane...
01:09:43 -Vlastně ano, máte pravdu. Dobrou noc, Pavle. Zítra...
01:09:46 -Dobrou noc.
01:09:51 -Zase nějaká vražda?
01:09:54 -Ano. Ale ty se o to nestarej. Tak co, máš to?
01:09:58 -Nejde mi to.
-Pochopils aspoň postup?
01:10:02 -Vůbec nic...
-Poslyš, je to snadné.
01:10:05 Vypočítáš vzdálenost, kterou ujel jeden vlak,
01:10:08 pak kterou ujel druhý a sečteš.
01:10:10 -Mě to nebaví.
01:10:12 -Nebuď zlý. Tak dělej... No!
01:10:23 Tak co, mluv!
01:10:25 -Vypočítal jsem, že jeden vlak ujel 367 km tři sta...
01:10:30 -Tak nějak...
01:10:33 Karle? Ty jsi hledal něco ve stole?
-Ne, slečno Helenko.
01:10:38 Ale pan Pavel si tam bral nějaký hadr na utírání.
01:10:41 Ukápla mu barva.
01:10:44 -To je v pořádku.
01:10:49 Je moc pozdě a jsi unavený.
01:10:51 -Zítra je neděle...
01:10:53 -Hlavně, že jsi pochopil postup. Dál už je to lehké.
01:10:57 -Ano.
-Můžeš jít.
01:11:00 -Dobře.
01:11:08 -Dobrou noc, Karle.
-Dobrou noc, slečno Helenko.
01:11:13 MŇOUKÁNÍ KOČEK
01:12:34 Slečno Helenko!
01:12:36 Slečno Helenko, otevřte mi, prosím!
01:12:42 Chtěl bych vám něco říct.
01:12:45 Na dvě minutky.
01:12:49 Chtěl bych vám něco...
01:12:51 -Ne! Bolí mě hlava. Zítra!
01:12:55 -Ne, teď hned. Je to důležitý!
01:12:58 -Ne, Pavle! Opravdu mi teď není dobře.
01:13:00 Zítra ráno, zítra ráno! Přijďte zítra ráno!
01:13:04 -Je to důležitý!
01:13:06 -Ne!
01:13:10 -Slečno Helenko!
01:13:14 Slečno Helenko...!
01:13:20 Slečno Helenko!
01:13:26 Slečno Helenko...
01:13:29 Slečno Helenko!
01:13:32 Slečno Helenko!
01:13:35 MŇOUKÁNÍ
01:15:39 -Slečno Helenko... To jsem já.
01:15:43 To já jsem rozsvítil.
01:15:47 Protáhl jsem se kůlnou na dříví. Nehýbejte se...
01:15:53 Chci vám něco říct.
01:15:57 Věděl jsem, že jste našla můj zapalovač.
01:16:01 Hned mi bylo jasný, že víte, že jsem to udělal já.
01:16:07 Když jsem si všiml, že jsem ho ztratil,
01:16:09 musel jsem koupit jinej.
01:16:11 Celej den jsem sháněl v Périgueux ten samej,
01:16:14 abyste si toho nevšimla.
01:16:16 Jenže to bylo zbytečný, protože vy jste ho našla...
01:16:21 Tady tím je zabíjím.
01:16:23 Tímhletím nožem... Nemůžu se tomu ubránit.
01:16:27 Jde to na mě jako zlá můra, nemám pokoj, dokud to neudělám.
01:16:30 Dokud nezabodnu tenhleten nůž. Dokud ho nezabodnu...
01:16:35 -Rozumím vám... Důvěřujte mi.
01:16:38 -Nemluvte, nemluvte...
01:16:41 Teď už nebudu mít odvahu chodit k vám jako dřív.
01:16:46 Já už se na vás nemůžu dívat, chápete to.
01:16:49 Vím, že vám naháním hrůzu, a to já už dál nesnesu, rozumíte?
01:16:54 -Ano...
01:17:17 -Slečno Helenko!
01:17:22 Slečno Helenko...
01:17:27 Slečno Helenko, pomožte mi...
01:17:34 -Co jste to udělal?!
-Vidíte...
01:17:37 Zabil jsem se. Pomožte mi...
01:17:42 -Nehýbejte se!
01:17:44 Zůstaňte, jak jste. Nehýbejte se!
01:17:54 Povolte ruku.
01:18:25 -Slečno Helenko...
01:18:31 -Opřete se! Pořádně se opřete.
01:18:35 Zavezu vás do nemocnice.
01:18:37 -Neříkejte jim, proč... Neříkejte jim, kdo jsem.
01:18:40 -Ne... Nemluvte.
01:18:45 ODBILA JEDNA
01:18:58 HOUKÁNÍ SÝČKA
01:20:22 -Pospěšte si...
01:20:24 Pospěšte si, utíká mi krev.
01:20:30 -Mlčte...
01:20:32 -Ale já vám to teď musím říct.
01:20:38 Myslel jsem na vás celý noci.
01:20:41 Vy jste nevěděla, že jsem sedával po nocích před školou
01:20:46 a koukal na vaše okno.
01:20:50 Měl jsem jenom vás...
01:20:52 Když jsem vás viděl, když jsem viděl vaše oči,
01:20:56 zapomněl jsem... na všecko.
01:21:01 Byl jsem někdo jinej.
01:21:06 Žil jsem pro vás.
01:21:09 -Nemluvte, prosím vás o to.
01:21:18 -Teď už mi nezabráníte...
01:21:22 Chtěl jsem vás sevřít v náručí.
01:21:29 Chtěl jsem být pořád s vámi.
01:21:31 Milovat vás. Starat se o vás.
01:21:39 Přál jsem si, abyste mě potřebovala.
01:21:42 Chtěl jsem vás zavézt na opuštěnej ostrov.
01:22:05 To už je dávno.
01:22:08 To už je dávno...
01:22:13 Mám moc krve.
01:22:17 A pořád teče a teče...
01:22:20 Krev, tu já znám.
01:22:23 Viděl jsem jí už tolik.
01:22:26 Moře tekoucí krve.
01:22:31 Když jsem byl s vámi, tak to přešlo.
01:22:36 Už jsem na ni nemyslel.
01:22:43 Nevím, jestli to vydržím až tam.
01:22:47 Krev se nechce zastavit.
01:22:52 Jednou, když jsem byl ještě kluk,
01:22:55 tak jsem omdlel, když jsem uviděl krev.
01:23:01 Všimla jste si, jak voní krev?
01:23:07 Každá má stejnou vůni.
01:23:10 Zvířecí.
01:23:12 I lidská.
01:23:15 Některá je červenější než jiná, ale...
01:23:19 vůně... je úplně stejná.
01:23:34 To už je dávno...
01:23:40 ZASKŘÍPĚNÍ BRZD
-Mlčte.
01:23:44 Už jsme tady.
01:25:07 -Slečno Helenko...
01:25:15 Obejměte mě.
01:26:35 -Je mrtev, slečno.
01:26:38 Když se výtah zastavil, vykřikl: "Slečno Helenko!" a umřel.
01:26:45 Teď už jste jistě unavená, jděte domů.
01:26:47 Stačí, když to sepíšeme zítra.
01:26:59 VZDÁLENÁ ZVONOHRA
01:27:24 ÚDER ZVONU
01:28:45 Konec
01:28:54 Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize 2014
Možná by z nich mohl být pěkný maloměstský pár – on majitel zavedeného řeznictví, ona ředitelka školy, kdyby však Poupol nesloužil jako voják ve Vietnamu a v Alžíru. Válka zanechala v jeho duši nevyléčitelné rány…
Psychologické krimi natočil Claude Chabrol podle vlastního námětu a scénáře. Již zpočátku své kariéry si vytvořil nezaměnitelný styl svých kriminálních příběhů. Víc než samotný zločin jej zajímají okolnosti a psychologie postav.
Stéphane Audranová, která byla v té době režisérovou ženou, obdržela cenu za ženský herecký výkon na MFF v San Sebastianu a film obdržel Cenu španělské filmové kritiky.
Podařilo se nalézt dabing z roku 1973 z brněnského studia, takže tentokrát uvádíme film v české verzi.
