Příběh lvice Elsy, natočený podle stejnojmenného románu Joy Adamsonové. Britský film, oceněný dvěma Oscary (1966). Hrají: V. McKennaová, B. Travers, G. Keen, P. Lukoye a další. Režie James Hill
00:04:11 Šmudlo, ty nezbedo malá.
00:04:17 Nuru, nesmíte ji nechávat tam, kde jsou láhve.
00:04:21 Je mi to moc líto, madam. To se nedělá, Šmudlo.
00:04:24 Vlastně za to ani nemůže.
00:04:25 Takové pokušení svede každého alkoholika.
00:04:28 Ona není taková, je to daman.
00:04:32 Ano, hanba svého rodu.
00:04:34 Musíme dávat pozor, mohlo by jí to uškodit.
00:04:38 -Když to má tak ráda.
-Já vím.
00:04:41 -Kde mám malířské náčiní?
-Tady, madam.
00:04:47 Děkuji, vezmete si ji?
00:04:56 Tak a s pitím je konec.
00:05:17 Jsem Joy Adamsonová a už mnoho let je mým domovem severní Keňa,
00:05:23 kde má můj muž Jiří na starosti hájení zvěře.
00:05:27 Jednou z jeho povinností je i odstřel dravců,
00:05:30 kteří ohrožují lidské životy a úrodu.
00:05:34 Byli jsme na výpravě v kraji Boran, odkud byl hlášen lev lidožrout.
00:07:10 Pozor!
00:07:35 Měl jsi opravdu úspěch.
00:07:38 -Joy, máš na chvíli čas?
-Ano. -Něco pro tebe mám.
00:07:49 -To jsou děti těch dvou?
-Ano, zabil jsem i matku.
00:07:55 Napadla nás a příčinu jsme poznali pozdě.
00:07:58 Chudáčkové! Pojďte sem.
00:08:01 Pozor, jedno pořádně poškrábalo Sama.
00:08:06 -Nemají moc dobrou náladu.
-Ty taky ne, když máš hlad.
00:08:09 Jistě jsi je nenakrmil.
00:08:13 -Nedala jsi mi lví mléko.
-Neřekl sis o něj.
00:08:18 Pojďte miláčkové, je to necita. Nakrmím vás, budete silní a zdraví.
00:08:38 -Nebyl to moc velký úspěch.
-Proč vlastně nepijí?
00:08:43 -Hladovějí už dva dny.
-Já vím.
00:08:46 Asi je to mlékem, nenašli jsme to pravé. Musíme zkoušet dál.
00:08:50 Správně, znovu tužku a papír.
00:08:53 -Recept číslo...
-Třináct.
00:09:00 Myslím, že je to tím rybím tukem. Nedali jsme ho moc?
00:09:06 O den později odmítaly stále všechnu potravu.
00:09:11 Umírali nám před očima.
00:09:23 Recept číslo 17.
00:09:26 Začínám opravdu litovat, že jsem je sem vzal.
00:10:04 Co je ti?
00:10:07 Proč nepapáš?
00:10:12 Copak nevíš, že umřeš?
00:10:18 Děťátko moje malé. Chudinko ubohá.
00:10:23 Co je? Co je ti?
00:11:07 -Prospí se a budou chtít znovu.
-Ano, díky Else. -Komu?
00:11:13 -Té, co to olízla první.
-Ano, ale proč Elsa? -Nevím.
00:11:21 Vlastně vím, připomíná mi jednu spolužačku.
00:11:26 Byla nejmenší a slabá na sport, ale byla bystrá, poctivá a hodná.
00:11:31 Měla jsem ji ráda. To byla Elsa.
00:11:34 -To je prima.
-Ty jsi prima, Jiří.
00:11:37 Vlastně jsi to dokázal ty.
00:11:39 To je pravda, nevěřilo se mi, ale našel jsem to.
00:11:44 Recept číslo sedmnáct, jsi geniální. Měl bys to zpeněžit.
00:11:48 Ne, nikdy by to nevyšlo bez téhle zvláštní vůně.
00:11:55 A tu nezpeněžím.
00:12:00 Už od dětství měly každá jinou povahu.
00:12:03 Ta největší, říkali jsme jí Cvalík, byla domýšlivá
00:12:06 na svou velikost a sílu.
00:12:09 Ta menší, Čtveračka, bavila všechny tři.
00:12:12 Ale nejmilejší mi byla ta nejmenší, Elsa.
00:12:16 Slabá, ale nejbystřejší ze všech.
00:12:19 Ráda hledala, pátrala, zkoumala, byla úžasně zvídavá.
00:12:25 Kdyby zůstala v přírodě, smečka by ji asi zavrhla,
00:12:29 protože nejslabší mládě málokdy přežívá.
00:12:32 Ale Elsa neměla komplex méněcennosti.
00:12:38 Všechny tři byly dobře vychovány a svědomitě chodily na píseček.
00:12:43 Tu a tam docházelo k nehodám, ale pak se za to hrozně styděly.
00:13:00 Naneštěstí pro našeho Šmudlu mláďata moc brzy vyrostla.
00:14:04 Když jim byly 3 měsíce, měly už dost veliké zuby,
00:14:08 aby mohly žrát maso.
00:14:10 Pak už ubohá Elsa nedostávala svůj spravedlivý díl.
00:14:18 Tak jsem jí schovávala ty nejlepší kousky.
00:14:20 Jiří často tvrdil, že jsem jako její máma.
00:14:25 A Elsa mi oplácela tím, že za mnou chodila jako pejsek.
00:14:30 To mi dělalo velkou radost.
00:14:35 Když pak lvíčata ještě více vyrostla
00:14:37 a potřebovala větší prostor na hraní, svěřili jsme je Nurovi.
00:14:41 Báječně si s nimi rozuměl.
00:14:51 Co to děláš? Běž pryč!
00:15:09 Dostat je ven z klece k rannímu proběhnutí nebyl nikdy problém.
00:15:19 Ale dostat je na kutě, to už bylo horší.
00:15:23 Zpátky! Nuru, chytni je!
00:15:35 Vidíš, tak je to správně.
00:15:41 Co ty, Elso?
00:16:15 Nakonec jsme je museli dát nadobro z domu.
00:16:29 Abychom jim udělali radost, zavěsili jsme na strom
00:16:32 starou pneumatiku. Elsa se do ní zamilovala.
00:16:43 Už začínají vypadat jako pravé lvice, že?
00:16:47 Ano, taky se tak chovají.
00:16:49 Pokud vím, jejich otec byl lidožrout.
00:16:52 -Přece nevěříš, že je to dědičné?
-To nikdo určitě neví.
00:17:02 Máte už jistě oba hlad jako já.
00:17:05 Dnes bych snědla i hyenu.
00:17:08 Ian má strach, aby ta tvá koťátka jednou nežrala lidi.
00:17:11 Jistě jen žertuješ?
00:17:13 -Mé lvice jsou andílkové.
-Brzy to budou velcí andělé.
00:17:17 -Není na čase dát je do zoo?
-To je rozkaz?
00:17:23 Jsi dnes nedůtklivý.
00:17:24 Nedala jsi mu to lví mléko, kterým se proslavil?
00:17:27 -Není to rozkaz, jen dobrý nápad.
-To máš pravdu.
00:17:31 Už jsme to zařídili, aby je přijali v Rotterdamu.
00:17:34 -Ale nejsme tím nadšeni.
-Proč ne?
00:17:36 Jiří chce říci, že nám budou chybět. Zejména jedna z nich.
00:17:41 To chápu, v tomhle věku jsou roztomilé.
00:17:44 -Zapomněl jsem zavřít bránu.
-To bude spoušť.
00:18:01 Elsu chytni opatrně, není moc silná.
00:18:07 -Je delikátní.
-Já také. Ať ji chytne Jiří.
00:18:13 Dej na ni chvilku pozor, hned se vrátíme.
00:18:21 Pojď, ty delikátní.
00:18:25 -Joy, dojdi pro Elsu.
-Doufám, že ji Ian nevyděsil.
00:18:28 Tady zůstaneš!
00:18:36 Ty nezbednice, copak to nechápeš? To je přece šéf.
00:18:44 Nezlob se, Iane, vystrašil jsi ji.
00:18:56 Až příliž brzy jsme dostali zprávu z Rotterdamské zoo,
00:18:59 že jsou ochotni lvíčata přijmout.
00:19:02 Upravili jsme pro ně vůz.
00:19:07 Denně jsme je vyváželi na dlouhou projížďku,
00:19:10 abychom je připravili na 180 mil cesty na letiště v Nairobi.
00:19:24 Malou Šmudlu jsem při tom nechávala doma.
00:19:26 Už stárla a chtěla jsem, aby měla klid.
00:19:32 -Nuru, pohlídáte mi Šmudlu?
-Ano, madam.
00:19:40 -V pořádku, drahá?
-Ano.
00:20:28 -Madam, Šmudle je moc zle.
-Co je jí?
00:20:31 Jistě z horka, asi umře.
00:21:04 Je mrtvá.
00:21:13 Když přišel den, kterého jsem se tak děsila,
00:21:16 šla jsem naposled s Elsou ven.
00:21:19 No, pojď.
00:21:24 Elso!
00:21:31 Elso, Elso!
00:21:36 Tady jsi.
00:21:57 Elso, ne! Elso, pojď zpátky!
00:22:10 Děkuji. Hodná holčička.
00:22:30 Jestli tě to utěší, je mi mizerně jako tobě.
00:22:33 Jiří, měla bych ti říci něco o Else.
00:22:38 -A co je s ní?
-Ale nic.
00:22:44 Pojď.
00:22:57 -Opravdu je tam musím poslat?
-Ano.
00:23:00 -Všechny?
-Ano, i Elsu.
00:23:04 A když ti řeknu, že mě právě teď zastavila, abych nešlápla na kobru?
00:23:08 A že věděla, co dělá?
00:23:13 Promiň, neměla jsem se ptát. Tak tedy do toho.
00:24:50 Zlobil by ses moc, kdybych šla nakoupit?
00:24:53 Ne, to je dobrý nápad.
00:25:02 -Stačíš na to sám?
-Doufám.
00:25:05 Počkám před obchodním domem.
00:25:06 -Joy, jak se tam dostaneš?
-Taxikem.
00:26:26 Vím, že jsem hloupá.
00:26:28 Je to jenom lvice, není to člověk. Ale já budu bez ní nešťastná.
00:26:33 -Nebudeš.
-Bude mi scházet.
00:26:38 A víš, že nebude.
00:26:43 Elso, má drahá!
00:26:51 Moc ti děkuji.
00:28:11 -Ahoj, Jiří.
-Ahoj, Iane.
00:28:14 Dobrý den, pane Campbelle.
00:28:17 -Kde je Elsa?
-Ta tu dnes není.
00:28:23 -Jak se má Jiří?
-Už mnohem lépe.
00:28:25 Ta malárie je moc špatná. Ještě že má silnou medicínu.
00:28:30 Nevypadáš špatně.
00:28:32 Boxoval jsem s Nurem 6 kol, nerozhodně.
00:28:35 -Ty pilulky jsou báječné.
-Jsou, když jich nebereš moc.
00:28:39 Cítím se skvěle.
00:28:41 Joy si vyjela, neopustila by mě, kdyby mi bylo zle.
00:28:44 -Kam jela? -Prohání vůz.
-Chceš vědět proč? Je s ní Elsa.
00:28:54 Proč si všichni myslíte, že mám něco proti Else?
00:28:58 -Posluž si.
-Děkuji.
00:29:00 Víš Jiří, přišel jsem ti říci o jiném lvu.
00:29:03 O tom, co dáví kozy domorodcům.
00:29:06 Nevím, jestli jsi schopen tam jet.
00:29:10 -Nemám poslat Kena nebo Jimmiho?
-Ne, rád bych jel k moři.
00:29:14 Kdybys počkal pár dní, až budu silnější.
00:29:16 To by šlo, změna by ti prospěla. Jen to nepřeháněj.
00:29:19 -Nejlepší lék na malárii je klid.
-Poslechnu tě Iane, odpočinu si.
00:29:32 -Není to...?
-Ano.
00:29:45 Pojď dolů Elso, jsme doma.
00:29:52 Podíváme se, jak je Jiřímu.
00:29:55 -Ahoj, Iane.
-Ahoj, Joy.
00:29:58 Dopisy pro tebe, miláčku.
00:30:00 -Jak je ti?
-Skvěle.
00:30:01 Ráno jsem boxoval 6 kol s Nurem.
00:30:04 Jak se ti žije s mistrem světa těžké váhy?
00:30:07 Báječně.
00:30:09 Boxovali jsme dnes ráno 2 kola a šel k zemi.
00:30:12 -Zůstaneš na noc?
-Proč ne.
00:30:16 Dobře, řeknu kuchaři.
00:30:19 Chudinka, urazili jsme ji.
00:30:22 Joy!
00:30:25 Ahoj, Elso, měla jsi se hezky?
00:30:31 Ahoj, Elso.
00:30:34 -Proč nevítáš Iana?
-Asi mě moc nemiluje.
00:30:53 Co myslíš Jiří, nezapomněla jsem na nic?
00:30:56 Já zapomněl, už mi skoro došly pilulky.
00:31:00 Sbohem můj drahý, dej na sebe pozor a už neboxuj.
00:31:04 Ne, ani ve snu ne.
00:31:06 -Sbohem, Iane.
-Ahoj, Joy.
00:31:09 Ještě se rozloučím s Elsou.
00:31:11 -Kde je?
-Na svém místě.
00:31:21 Elso, řekla jsem ti přece, že se mnou do Nairobi nemůžeš.
00:31:24 Umí si má žena povídat se lvy, co?
00:31:27 Elso, pojď dolů. Budeš mi muset pomoct, tati.
00:31:35 Elso, nebuď umíněná, pojď dolů.
00:31:58 Opravdu už nechceš kávu před odjezdem, Iane?
00:32:01 Ne, děkuji.
00:32:03 Co uděláte s Elsou, až budete pryč?
00:32:05 Vezmeme ji s sebou. Nebo se o ni postaráš?
00:32:11 Víš, jste její zajatci, jako je ona.
00:32:15 Není zajatec, jsme její přátalé.
00:32:18 Snad ani není nic špatného na tom, že ji vezmete s sebou.
00:32:23 Ale brzy máš dovolenou.
00:32:26 Nechceš ji přece vzít sebou do Anglie na celý rok?
00:32:29 To je problém.
00:32:30 Chtěl jsem promluvit s Joy, ale myslím, že ještě počkám.
00:32:35 Nečekej dlouho. A dávej na sebe pozor.
00:32:46 Jdi pryč, ty bláznivá, Ian chce jet domů.
00:32:54 -Můžeš jet, Iane.
-Díky.
00:33:11 Joy se vrátí až zítra, nemůžeš tu zůstat celou noc.
00:33:17 Hrom do toho, už i já s tebou mluvím.
00:33:21 Zítra se ti vrátí, slibuji.
00:33:40 Elso, jdi pryč a neotírej se tak, nemám to rád.
00:33:48 Elso, jdi dolů!
00:34:04 Přestaň si hrát. Dej mi ten ručník!
00:34:15 A vrať mi taky tu kazajku.
00:34:18 Dej mi jí!
00:34:23 Koukej mazat!
00:35:29 Ahoj Elso, dávala jsi na Jiřího pozor?
00:35:37 -Ahoj.
-Ahoj, Jiří.
00:35:39 -Jak se ti jelo?
-Dobře, až na ten prach.
00:35:42 -Co dělá Elsa?
-Scházela jí máma.
00:35:45 Snažil jsem se jí dělat chůvu, ale asi nejsem její typ.
00:35:49 Představ si, seděla celou noc venku a čekala na tebe.
00:35:52 To je chudinka. A ty taky, drahoušku.
00:35:55 Pojď Elso, mám pro tebe něco dobrého.
00:36:03 Jiří se natolik zotavil ze záchvatu malárie,
00:36:06 že jsme už druhý den mohli odjet.
00:36:09 Těšili jsme se, že Elsa poprvé uvidí moře.
00:36:30 Přijeli jsme pozdě, takže jsme sotva postavili tábor
00:36:33 a promluvili s místními rybáři.
00:36:35 Přišli Jiřímu sdělit své starosti se lvem, který dávil jejich kozy.
00:36:39 Za těchto okolností se zdálo, že je přítomnost Elsy zarážela.
00:37:04 Byli jsme unaveni a hned jsme usnuli.
00:37:07 Ale brzy mě probudil podivný šramot od nedalekých vozů.
00:37:12 Nebylo pochyb o tom, že má někdo spadeno na naše vozy a potraviny.
00:37:20 Nechtěla jsem Jiřího budit, byl po cestě bledý a unavený.
00:38:54 Jiří, tam venku je lev. Asi ten, co žere ty kozy.
00:39:00 Do tábora lev nepřijde. Snad hyena, leopard...
00:39:05 Je to lev, viděla jsem ho. Byla jsem u kuchařova stanu.
00:39:12 Co jsi tam dělala?
00:39:16 Dobře, lehni si.
00:40:53 -Viděl jsi ho?
-Ano, viděl.
00:40:57 Jdi spát.
00:41:05 A co jsi tam dělal?
00:41:07 O tom nechci mluvit. A spi už!
00:41:22 -Co to děláš?
-Piji vodu.
00:41:27 Koukej, budeš spát nebo nebudeš!
00:42:48 VÝSTŘEL
00:42:56 A je to, úkol je splněn.
00:42:58 Od zítřka si hrajeme.
00:43:03 Báječný hlídací pejsek.
00:43:29 Při první procházce k moři jsme Elsu představili oceánu.
00:43:36 Zprvu byla vyvedena z míry hukotem a nárazy vln i chutí vody
00:43:42 a snad i diváky, které jsme přilákali a kteří se drželi
00:43:46 v uctivé vzdálenosti.
00:43:49 Ale vyhrála její zvědavost a moc se jí to líbilo.
00:44:57 Vžila se s radostí do každé hry, kterou Jiří vymyslel.
00:45:02 Pro vodní pólo projevila talent, jaký jsme netušili.
00:45:35 Byli to nádherné prázdniny.
00:45:38 Až jednoho odpoledne přiběhl na pláž udýchaný Nuru a sdělil mi,
00:45:42 že Jiřímu je moc špatně. Běžela jsem do tábora.
00:45:49 -Dejte mi ty pilulky.
-Tiše, uklidněte se.
00:45:56 Jíří, uklidni se! Nechte ho, on se uklidní.
00:46:02 Uklidni se, Jiří. Lež, buď klidný.
00:46:32 Medicína je dobrá, ale on si jí vzal moc.
00:46:38 A brzy začal chodit. Mohl i umřít.
00:46:44 Začal se moc brzy hýbat. Je asi prudký, viďte?
00:46:49 Ano, je to prudký bláznivý kluk.
00:46:53 Bude se muset naučit poslouchat. Teď musí ležet a bude mu dobře.
00:46:59 Dám na něj pozor.
00:47:01 I Elsa, je to skvělý hlídací pes.
00:47:07 Sbohem.
00:47:08 -Děkujeme vám.
-Mnoho štěstí.
00:47:10 Ty můj prudký bláznivý chlapče.
00:47:26 Jako každé prázdniny i ty naše skončily moc brzy.
00:47:31 Byly poslední, které jsme strávili společně.
00:47:48 Blížila se doba, kdy se naše životy měly navždy změnit.
00:47:55 Elsa už dospěla.
00:47:57 Přišel její čas a mohla mít svá vlastní mláďata.
00:48:02 A začala si uvědomovat, že je i jiný život.
00:48:23 O něco později to začalo.
00:48:59 Promiňte, tu lvici znám, jsem její přítel.
00:49:05 -Určitě jí nic není?
-Určitě.
00:49:08 Ona i Nuru nás přivítali a pak šli s námi dál.
00:49:11 Zahlédl jsem její obojek, jinak by byla prvním úlovkem pana Watsona.
00:49:16 Promiňte, nevěděl jsem to.
00:49:19 Člověk jen tak nevidí sedět na stromě lvici.
00:49:23 -To máte pravdu.
-Teď tady hledáme slony.
00:49:26 Co bych za to dal, kdybych dostal slona.
00:49:30 Slony tu také máme, ale ne na střílení.
00:49:33 Tomu nerozumím.
00:49:34 Přichází každý rok na kapustu a kukuřici,
00:49:36 kterou mají rádi a chovají se celkem dobře.
00:49:39 Hrozně se líbí Else, bohužel.
00:49:42 -Teď právě je sezóna slonů.
-Myslíte, že nějaké uvidíme?
00:49:46 Doufám, že ano.
00:50:24 Madam, Elsa si hraje se slony. Je jich tam hodně.
00:50:29 Pojďte taky, chcete-li je vidět.
00:50:33 Ale pamatujte, že se jdeme dívat. Střílejte jen v připadě nutnosti.
00:50:43 Dozadu, tady je víc místa.
00:51:34 Krátce na to, když jsme projížděli vesnicí, viděli jsme výsledek.
00:51:41 S velkým ulehčením jsme zjistili, že nikdo nebyl raněn.
00:51:47 Jen jsem se děsila pomyšlení, jestli Elsu nerozdupal slon.
00:51:57 A pak jsme ji zahlédli.
00:51:59 Přešťastnou, že si vede domů dvouletou sloní kamarádku.
00:52:53 Bohužel vám musím říci, že škoda je značná.
00:52:56 Stížnosti a účty za zničenou úrodu docházejí stále
00:52:59 a ještě budou docházet.
00:53:02 Tak se obávám, že Elsu už nebudete moci držet dál.
00:53:08 Mnoho lidí ví, že kvůli ní se sloni splašili.
00:53:11 A teď jí budou dávat vinu za každou škodu,
00:53:15 kterou způsobí divoký lev nebo leopard.
00:53:19 A pak ji může každý snadno zastřelit.
00:53:21 Tentokrát jste měli stěstí.
00:53:25 Je už moc velká, aby běhala volně.
00:53:30 Nemůžete ji držet v kleci, to by ji jen podráždilo
00:53:33 a začala by být zlá.
00:53:35 Je mi líto, ale musíte pro ni najít zoo.
00:53:39 Jistě to nebude těžké, v každé bude nádhernou ozdobou.
00:53:42 Ale my jsme věděli, že...
00:53:45 Iane, to všechno se dá řešit později.
00:53:49 Už není mnoho času. Brzy budete mít dovolenou.
00:53:54 -Kdy?
-Za měsíc.
00:53:57 Ale můžeme ji strávit tady.
00:53:59 -Jiří by se nezlobil, viď?
-Ne.
00:54:03 Podle vládního nařízení máte úplně změnit podnebí.
00:54:06 A pak, za měsíc pro ni snadno najdeme místo.
00:54:09 Nechci ji dát do zoo, dám ji do přírody.
00:54:15 To myslíš vážně?
00:54:16 Tím ji odsoudíš k smrti. To ji můžeš rovnou zastřelit.
00:54:20 Ian má pravdu, není soběstačná. Nikdy nelovila zvěř.
00:54:24 V přírodě zahyne hlady.
00:54:26 -Ale to ji naučíme.
-Na to je pozdě.
00:54:28 A pak, ještě to nikdo nedokázal.
00:54:30 My možná ano.
00:54:31 Víš jak je inteligentní. Můžeme ji učit, trénovat.
00:54:36 Jiří, zkusme to, prosím.
00:54:38 Nezlob se, ale souhlasím s Ianem.
00:54:40 I kdybychom ji naučili lovit, nikdy se neubrání lvům z divočiny.
00:54:46 Nechci se s ní rozloučit, stejně jako ty.
00:54:49 Co je na tom špatného, že půjde do zoo?
00:54:51 Všechno.
00:54:54 Myslíš si, že jsem bláhová, ale já znám Elsu.
00:54:58 Víme oba, že bude nešťastná v zajetí.
00:55:01 Byla tak dlouho volná, že ji nemohu nechat
00:55:04 do konce života zavřít.
00:55:09 Iane, jsi přítel, dej nám ještě čas.
00:55:12 Dej nám 3 měsíce na zkoušku, prosím.
00:55:26 Prosím!
00:55:29 Dobře, měj ty 3 měsíce, ale ztrácíš čas.
00:55:36 -Naliješ mi ještě, prosím.
-Ovšem, rád.
00:55:45 Jestliže měla Elsa zdivočet, muselo se to stát v jiném kraji.
00:55:50 Dostali jsme povolení vzít ji do 340 mil vzdálené rezervace,
00:55:54 kde byla spousta zvěře a hlavně hodně lvů.
00:55:59 I když byl Jiří proti tomu, nedával mi to najevo.
00:56:05 A já mu za to byla vděčná.
00:56:50 Vymysleli jsme plán. První týden budeme brát Elsu
00:56:54 do nové krajiny, aby si na ni zvykla.
00:56:56 Druhý týden jsme ji tam chtěli nechávat přes noc
00:56:59 a ráno se podívat, bude-li třeba ji nakrmit.
00:57:03 Později jsme ji chtěli omezovat jídlo v naději, že ji to přinutí
00:57:06 lovit samotnou nebo s divokým lvem.
00:57:10 Elso, co to děláš? To není pro tebe.
00:57:14 Přišel den, kdy jsme ji vyvezli, abychom ji poprvé nechali venku.
00:57:26 Elso, nahoru.
00:57:30 Honem, až sem.
00:57:49 Jestli je to, co si myslím.
00:57:57 Díky.
00:58:04 Páni, to je ale štěstí, už ho tu máš.
00:58:08 To je ale hezký mládenec. Musíme ji držet palce.
00:58:17 Tohle může vyřešit všechno.
00:58:20 -Věříš na lásku na první pohled?
-Nevím, myslím, že ano.
00:58:23 -Jiří, modli se.
-Jasně.
00:58:54 Zatím by to šlo.
00:58:56 -Proč ji nezavoláš dolů?
-Musí se osmělit.
00:59:18 Samé řeči, žádný čin, ale mluví prima.
00:59:22 Jsi legrační Jiří, musíme jí dát čas.
00:59:25 Samozřejmě.
00:59:27 -Smím kouřit?
-Ne.
00:59:42 To může trvat věčnost. Přece jen ji zavolej dolů.
00:59:48 Dobře.
00:59:49 Počkej, raději couvnu o kousek dál.
01:00:10 Pojď má milá, seskoč, jistě se ti bude líbit.
01:00:16 Pojď dolů, Elso.
01:01:53 Takové holky mají své jméno.
01:01:57 Jsem rád, že ty jsi docela jiná.
01:02:41 Jistě to chce zkusit znova.
01:02:44 -Ano?
-Jen přemýšlím.
01:02:47 Zůstane-li něco z té kořisti a Elsa to dostane
01:02:51 s čerstvým lvím pachem, snad pak změní svůj názor.
01:02:55 Myslíš dobře. I já mám nápad.
01:02:59 Co vzít ten zbytek k tomu mládenci, bude si myslet,
01:03:02 že je Elsa dobrý lovec a snad také změní názor.
01:03:06 Správně.
01:03:07 Teď bude záležet jen...
01:03:11 Naneštěstí se ukázalo, že je to veliká rodina,
01:03:15 která důkladně a bez spěchu vychutnává svůj piknik.
01:03:19 Trvalo několik hodin, než jsme se dostali
01:03:21 ke zbytkům zebry a vzali je i s Elsou k tomu mladému pánovi.
01:03:29 Naštěstí byl stále u svého stromu.
01:03:33 Ale byl otráven Elsinou neznalostí lví etikety,
01:03:36 která ukládá lvici, aby přinesla potravu
01:03:39 a pak čekala dokud se její pán nenají.
01:03:43 To však chudák Elsa nevěděla a byla patřičně potrestána.
01:04:24 Toho večera jsme prožívali muka rodičů, jejichž dcera
01:04:29 je na první schůzce.
01:04:41 Druhý den ráno jsme odjeli za Elsou.
01:04:43 Našli jsme ji bez mladého lva a bez potravy.
01:05:05 Byla opuštěná a šťastná, že nás vidí.
01:05:09 Všechno jsem si to vyčítala.
01:05:12 Vzali jsme ji zpátky do tábora.
01:05:15 Začali jsme znova s tréninkem.
01:05:18 Podle plánu jsme ji omezovali potravu a doufali jsme,
01:05:20 že ji hlad dožene k lovení zvěře.
01:06:01 Ale prohánění zvěře bylo pro Elsu hrou,
01:06:04 kterou nikdy nebrala vážně a při které se báječně bavila.
01:06:09 Bylo těžké se na ni zlobit.
01:06:15 Jiří ji bral denně dál do kraje. Bez výsledku.
01:06:19 Až jednou přišla na malého kance.
01:07:57 Elsina neschopnost živit se sama znamenala,
01:08:00 že s ní Jiří musel denně odjíždět daleko do jiné oblasti,
01:08:04 kde bylo střílení zvěře dovoleno.
01:08:22 -Unaven?
-Ano, trochu.
01:08:26 -Chceš se napít?
-Ano.
01:08:41 Jak týdny utíkaly, nechávali jsme ji venku přes noc co nejčastěji.
01:08:46 Jenže ráno jsme ji nacházeli tam, kde jsme ji nechali včera,
01:08:50 hladovou a nesmírně šťastnou, že nás vidí.
01:08:54 Až jedné noci před svítáním...
01:08:58 ZVUKY
01:09:23 Byla to Elsa.
01:09:25 Bylo jasné, že se setkala s jinýmy lvy nebo s leopardem
01:09:30 a nevyšla z toho nejlépe.
01:09:45 Má milá. Jiří.
01:09:50 Nemohu pochopit, jak nás našla.
01:09:52 Ano, co nemá dělat, to zvládá skvěle. Promiň.
01:10:08 Od té doby už nechtěla z tábora odejít.
01:10:17 -Prima.
-Viď, že ano.
01:10:24 -Máš vůbec ponětí o čase?
-Nechala jsem hodinky ve stanu.
01:10:28 Myslím na náš pobyt tady. Máme jen 14 dní.
01:10:32 -Pak začnou deště.
-Já vím.
01:10:39 Musíme nechat Elsu venku alespoň týden a změnit tábor,
01:10:44 aby nás nenašla.
01:10:46 -Ať to skončí, jak chce?
-Ano. -Dobře.
01:10:54 -Vynechala jsi celou partii.
-Opravdu?
01:13:04 Konečně uplynul týden a deště skončily.
01:13:17 Elso!
01:13:24 Elso!
01:13:49 Zkusíme tohle.
01:14:22 Mé nejhroznější tušení se splnilo.
01:14:30 Ne, to nejde, teď vidíš, že to nikdy nedokáže.
01:14:35 Neumí se bránit, žít mezi svými, nic co lev musí umět, aby přežil.
01:14:42 Vychovala jsi ji dobře, je teď krotká.
01:14:46 Je pozdě z ní udělat zase divokou.
01:14:48 Vším co teď děláme, ji jenom týráme.
01:14:53 -Jak můžeš být tak krutá?
-Myslíš, že z toho mám radost?
01:14:58 Už nevím, co se ve tvé hlavě děje.
01:15:01 Máš utkvělou myšlenku. Co jí bude v zoo chybět?
01:15:05 Vůbec nic, jen to, že nebude volná.
01:15:07 -Je volnost tak důležitá?
-Ano.
01:15:12 Jako volná se narodila, musí žít volně dál.
01:15:16 Proč mi nežijeme v pohodlném městě, jako jiní lidé?
01:15:19 Zvolili jsme si život tady, protože tady jsme tu volní.
01:15:22 -Že tu můžeme dýchat.
-A že jsme dost silní.
01:15:24 -Ona taky bude, věř mi.
-V zoo bude v bezpečí.
01:15:28 Bezpečná, přežraná, líná, tupá, pitomá, jako kráva na dojení.
01:15:34 Joy, řekni mi pravdu, ty se jí nechceš vzdát.
01:15:41 Ty doufáš, že tu bude žít.
01:15:43 Divoká, ale ne docela, že ji tu a tam uvidíš.
01:15:48 To není celá pravda, ačkoliv by se mi to líbilo.
01:15:53 To není možné, to se nestane.
01:15:57 I kdyby zdivočela, a o tom pochybuji, jak to skončí?
01:16:01 -Už ji nikdy neuvidíš.
-Tak bude alespoň volná.
01:16:04 Alespoň nebude v kleci až do konce života.
01:16:06 Co když při tom všem přijde o život?
01:16:23 To bych si asi nikdy neodpustila.
01:16:32 Ačkoliv jsme se jednu dobu báli, že zahyne, Elsa se uzdravila.
01:16:37 A pak se zdálo, že je jiná.
01:16:44 Díky Ianovi, který přes své výhrady byl úžasně laskav,
01:16:48 získali jsme čas a povolení vzít Elsu do jiného kraje.
01:16:52 Jen 45 mil od místa, kde se narodila
01:16:55 a kde mohl Jiří střílet zvěř.
01:17:28 Teď, jako by věděla co po ní chceme, vycházela ven sama.
01:17:33 Někdy na celé dny a vracela se, když byla hladová.
01:17:44 Když jsme ji jednou na jejím výletě sledovali,
01:17:46 viděli jsme, jak zahlédla kance.
01:18:25 Teď jasně vidíme, čí je to kořist. Blahopřeji.
01:18:38 Pak Elsa znovu a znovu dokazovala, že už se umí živit sama.
01:18:44 A tak, když přišel její čas, vzali jsme ji ven
01:18:48 k nejnebezpečnější zkoušce.
01:21:11 Nedělej to!
01:22:46 Nezlob se, už jsem to nemohla vydržet.
01:23:05 To je v pořádku.
01:23:09 Dokázala to, přešla most. Teď je divoká a volná.
01:23:16 Můžeš být šťastná a hrdá.
01:23:20 Udělala jsi něco, co ještě nikdo nedokázal.
01:23:25 -Na to můžeš být hrdá.
-Jsem hrdá, na ni.
01:23:31 Ale mohla by ses přestat smát.
01:23:45 -Jiří.
-No.
01:23:48 -Co když už ji neuvidíme?
-Uvidíme.
01:23:52 Vrátíme se sem, až nám vyprší dovolená.
01:23:58 Pojedeme rovnou sem a vypátráme, co s ní bylo.
01:24:05 Děkuji ti.
01:24:07 Moc ti děkuji, za všechno.
01:24:37 Opravdu jsme se vrátili.
01:24:39 Na pátrání po ní jsme měli jenom týden.
01:24:42 Utábořili jsme se na tom samém místě a denně chodili hledat
01:24:46 s nadějí, že ji uvidíme.
01:24:51 Ale nikdy jsme po ní nenašli stopy.
01:24:56 Tak přišel náš poslední den.
01:25:09 Počkej, zkusme to ještě jednou.
01:25:14 VÝSTŘEL
01:25:23 VÝSTŘEL
01:26:00 Zase nic. Dnes už jedeme zpátky.
01:27:18 Elsa a její mláďata s námi zůstaly celé odpoledne.
01:27:22 Dávala nám jasně najevo, jak je šťastná,
01:27:25 že je zase s námi.
01:28:00 Jak ráda bych je vzala do náruče, jako jsem to udělala s Elsou
01:28:04 a jejími sestrami, ale věděla jsem, že by to nebylo správné.
01:28:10 Jsou divoké a bude lepší, když tak zůstanou.
01:28:27 Hlas jejího pána.
01:28:32 Pojď se rozloučit, Elso.
01:29:30 Uviděli jsme ji ještě mnohokrát.
01:29:33 Ji, která se narodila volná a volná teď také žila.
01:29:39 Ale pro nás byla stále ta samá, naše přítelkyně Elsa.
01:30:07 Skryté podtitulky: Barbora Petrů
Šelma patří do divočiny, i když je od mala vychovávána jako domácí mazlíček. Ani přítulné, lidi milující stvoření, svou podstatu a přirozenost zapřít nemůže. Lvice Elsa, kterou manželé Adamsonovi, žijící a pracující v Keni, nalezli jako bezbranné mládě, nebyla žádnou výjimkou. Byla mírná, přítulná, oddaná a poslušná. Neztratila však svou hravost a právě na její následky měla doplatit. Ortel byl jasný: lvice musí do zoologické zahrady. Joy Adamsonová si však neuměla představit, že by Elsa měla strávit zbytek života v kleci.
Film, natočený podle autobiografického románu Joy Adamsonové, vypráví skutečný příběh lvice Elsy, tak jak se počátkem šedesátých let udál. Snímek, který obletěl celý svět, získal dva Oscary (za původní hudbu a za píseň Born Free).
Virginia McKennaová a Bill Travers, představující manžele Adamsonovy, byli v době natáčení Volání divočiny rovněž manželé. Společně se pak objevili i v dalších snímcích podobného typu, např. Obklíčeni slony.
Virginia McKennaová (nar. 1931) je našim divákům známa ještě např. z filmu Město jako Alice, Kruté moře (ČT uvedla). V poslední době se objevila v menší roli ve filmu Srdcová sedma, Volání divočiny však zůstává bezesporu jejím nejslavnějším snímkem.
Bill Travers (1922–1994) hrál v mnoha filmech s přírodní tematikou. Kromě již zmíněných např. ještě Belstonský lišák, z dalších pak např. filmy Rumový bulvár, Sen noci svatojánské apod.