Příběh muže, který se rozhodl vzít právo do svých rukou. Na motivy románu Karla Matěje Čapka-Choda Kašpar Lén mstitel (1959). Hrají: R. Brzobohatý, jehož nedožité 90. narozeniny si v těchto dnech připomínáme, J. Pivec, I. Devátá, G. Nezval, J. Beyvl, L. Řídelová, V. Hlavatý, F. Filipovský a další. Kamera J. Stallich. Scénář a režie Karel Steklý
00:03:10 Každý má právo znát svůj osud! Možná vás čeká bohatý sňatek!
00:03:15 Dědictví, či výhra v loterii. Kdo vám dá odpověď?
00:03:19 Kdo pronikne do tajů lidského osudu?
00:03:23 Miss Carmen z Cordoby! Ona předpověděla búrskou válku
00:03:27 i zavraždění naší nejjasnější císařovny Alžběty!
00:03:31 Předvedu malý experiment!
00:03:34 -Táži se, Carmen, co držím v ruce?
-Čepici!
00:03:38 -Jaká je to čepice?
-Vojenská!
00:03:40 -Je tedy ten pán voják?
-No... To...
00:03:45 Soustřeďte se lépe, miss Carmen!
00:03:47 -Je ten pán voják?
-Pomůžu vám. Je to náš kamarád.
00:03:51 -Právě nás pustili do civilu!
-Dovolte, pánové...!
00:04:29 (hra na housle)
00:06:00 -Kohopak hledáte?
-Zedník Kryštof už tady nebydlí?
00:06:04 Ale človíčku, co vás to napadá?
00:06:07 Ti už tady dávno nejsou.
00:06:12 A já pořád proč na moje lístky nepřišla žádná odpověď!
00:06:17 A koukejme, voják!
00:06:19 -Od kterých?
-Od jednadvacátých!
00:06:23 A hrome, to je můj regiment! To pojďte dál!
00:06:29 No pojďte, pojďte!
00:06:34 Přijeli jste dnes, co? Přijeli. Viděl jsem vás plno na nádraží!
00:06:40 Sedněte si u nás. Snad jste se prošel dost až z Itálie.
00:06:46 Ale sákryš, vojáčku, máte nějaký špatný zámek!
00:06:51 -Nedělají si škodu.
-Vemte si. Já se jich tam najedl!
00:06:55 -Mámo, dej sem mísu!
-Přeci nebudeme... -Dej ji sem!
00:06:59 O Kryštofovi nevíte nic?
00:07:03 My jsme tu na Havla teprve rok. Tak co víme, jen z doslechu.
00:07:07 -Prý měl rámus s domácím.
-S kupcem?
00:07:12 Koukej, mámo, ta je krásně vybarvená!
00:07:15 A co spolu měli?
00:07:20 Ani nevíme. Jde mi to jedním uchem sem a druhým ven.
00:07:24 Něco snad ale přece víte.
00:07:27 Povídá se, že jednoho dne odsud odešel a zavřela se za ním voda.
00:07:32 A co Márinka?
00:07:37 Je někde v Praze. Vy jste jejich přátelský?
00:07:42 Ne, jmenuji se Lén. Byl jsem u nich na bytě.
00:07:48 Tak vám se to může říct.
00:07:50 Ta holka slouží, jenže bude mít víc pánů.
00:07:55 Já měl na vojně také plno pánů!
00:07:58 I budou mezi nimi vojáci také.
00:08:02 Řekli jsme, co víme.
00:08:07 Ten kufřík bych si tu mohl nechat?
00:08:10 -Ale jo.
-Tak já bych šel.
00:08:25 Nechcete cigaretu?
00:08:29 Taliánská, to si dám líbit! Pašovaná?
00:08:39 Abyste rozuměl, schoval jsem si u nich zednické nádobí
00:08:44 a rád bych se toho děvčete zeptal...
00:08:47 Něco je v kůlničce, pojďte!
00:08:54 Tady!
00:09:01 Tak co?
00:09:03 -Něco bych tu měl.
-Ráno si to odnesete.
00:09:20 -Služebník, pane domácí!
-K vlaku?
00:09:24 Ještě ne. Vídeňský rychlík přijíždí až před půlnocí.
00:09:28 -Vyprovázím vojáka.
-Příbuzný? -Ale kdež!
00:09:32 Prý tu před lety bydlel v tom koutě proti nám.
00:09:36 Pan Konopík se bude sotva pamatovat.
00:09:40 -Byl jsem 3 roky pryč.
-Ne, nepamatuji se!
00:09:43 Kam se odstěhoval Kryštof? Také nevíte?
00:09:55 Co je mu?
00:09:56 Asi mu straší v hlavě ten nový dům, co staví za rohem.
00:10:02 Tak si zítra přijďte.
00:10:08 Najdete ji v Červené uličce, ve 14.
00:11:49 (hudba a zpěv)
00:11:57 Co chceme?
00:12:03 Tady to není pro vaši kapsu.
00:12:05 -Chtěl jsem jenom...
-Jděte si o číslo dál!
00:13:23 Ježíši, Lén!
00:13:43 Au!
00:13:50 Au, au!
00:14:25 Mařko!
00:14:37 Mařko, jsi tam?
00:14:48 Co se děje? Mám zavolat milostpána?
00:14:51 Uklouzla jsem. Řekněte, že mi není dobře.
00:14:55 Tady máte na kafe.
00:15:06 Márinko...!
00:15:11 To jste sem zabloudil náhodou?
00:15:15 Řekli mi o vás.
00:15:22 -Proč jste za mnou chodil?
-Proč...
00:15:26 Chtěl jsem vědět, co s vámi je, když jste se ani řádkem neozvali.
00:15:33 Kde je tatínek? Proč mlčíte?
00:15:48 Tak co je s ním?
00:15:51 Skočil do řeky. Utopil se.
00:16:00 A... proč jako?
00:16:05 Že se tak ptáte.
00:16:21 Bylo to 1. zimu, co jste byl pryč. Tatínek sem-tam melouchařil,
00:16:26 když uhodily mrazy, bylo po všem.
00:16:29 Měli jsme hlad, kupec nechtěl čekat.
00:16:34 A žebrat se tatínek styděl.
00:16:38 Tenkrát ho to napadlo.
00:16:44 Tady má kupec skladiště,
00:16:53 tady je naše kůlnička.
00:16:57 Stačilo by vybourat pár cihel...
00:17:08 Co koukáš?
00:17:29 Zrovna tady jsem vyzdíval.
00:17:44 (slyší údery kladivem)
00:18:07 (údery pokračují)
00:18:42 Dej to sem!
00:19:44 Počkej, ty... Já ti ukážu!
00:19:49 Pane Konopík, neničte mě!
00:19:53 Hlad mě dohnal...
00:19:55 Dám tě zavřít.
00:19:59 Pane domácí, proboha vás prosím!
00:20:05 Ty jsi tam také?
00:20:08 Tak abys věděla, že mám dobré srdce,
00:20:13 pojď si ho odvázat!
00:20:24 No...?
00:20:27 Ukaž, jak máš tatínka ráda!
00:21:31 Ne... Ne, ne!
00:21:35 Ne, nemůžu!
00:21:47 Tatínek se z toho dočista pomátl. Šel, že ho zabije.
00:21:52 Když se to nepovedlo, běžel k řece a...
00:21:58 Mě dali do polepšovny. Když mě po 2 letech pustili,
00:22:03 bylo mi ještě hůř. Sotva jsem se někde ohřála,
00:22:07 přišla policie: Jak prý se chovám?!
00:22:12 To šlo se mnou pořád stejně. Až sem.
00:22:16 Jak jste tu dlouho?
00:22:18 Asi půl roku.
00:22:21 -Nikdy vás nenapadlo utéct?
-Kam? A v čem? V téhle maškaře?
00:22:27 -Jediné pořádné šaty mi zamkli.
-Jste zrovna jako ve vězení.
00:22:32 Ba. Tady také nemusím mít vysvědčení zachovalosti!
00:22:40 Daleko jste vojákoval?
00:22:43 Daleko, ale myšlenkou jsem byl pořád tady.
00:22:48 Ať to bylo v létě na pochodu nebo v zimě na vartě.
00:22:53 I ve spánku se mi zdávalo, jak si po vojně zařídím život.
00:22:59 Že půjdu s vaším tatíkem do party...
00:23:05 Vás jsem také viděl při sobě.
00:23:09 (zaklepání)
00:23:14 Mařko, pojď dolů!
00:23:15 -Pán se po tobě ptá.
-Ne!
00:23:19 Nikam nepůjde! Já pro vás přijdu, Márinko.
00:23:43 Pánové! Prosím, musíte zakročit. Ubíjejí děvče.
00:23:47 -Kde?
-Tam v tom domě!
00:23:49 Je bezmocná. Drží ji tam, chudáka, násilím!
00:23:53 Víte co? Běžte se vyspat.
00:23:56 -Nevěříte? Nejsem opilý! Říkám vám na čestné slovo. -Nekřičte!
00:24:01 -Je noc! -Pane komisaři, udělejte, prosím vás, něco!
00:24:05 Ty holky známe. Vymýšlejí si plačtivé romány, ale lžou!
00:25:48 Proč jste včera chodili kolem horké kaše? Musel jste to vědět!
00:25:52 -Člověče, utrhnete mi rukáv!
-Mluvil jsem s ní.
00:25:56 Řekněte mi, s tím Konopíkem, je to všechno pravda?
00:26:01 A kdo ví, jak to bylo?
00:26:29 Kde je?!
00:26:31 Co děláte, člověče?
00:26:39 Máte rozum?! Nechte toho.
00:26:42 -Já vím...
-Pojďte, vezmete si nádobíčko!
00:26:58 Pane Konopíku, uvažujte, kupec také nesmí šidit na váze!
00:27:03 Ale může si seřídit závaží.
00:27:06 -Když ušetříte na lešení...
-To se nevyplácí!
00:27:10 Stavba má své předpisy. Štrykuji ten barák jako punčochu.
00:27:14 Včera mi utekl noční hlídač, málo bral.
00:27:17 Ale vám přeji, to musíte uznat!
00:27:21 Co? Ještě jednu? Aby se vám netočila hlava!
00:27:26 (zvon bijící čas)
00:27:32 Ale že jdou, co? Na chlup!
00:27:37 Podívejte!
00:27:41 Služebník, pane domácí!
00:27:45 Hledáte práci?
00:27:48 Bodejť by nehledal! Člověče, to je trefa!
00:27:52 No, berte, člověče!
00:27:56 -Tak co?
-Já nevím... -Jen pojďte!
00:28:00 Kdyby vás bylo 20, všechny bych mohl potřebovat!
00:28:04 No...!
00:28:23 Hyjé!
00:28:38 Dejte sem papíry!
00:28:42 Tamhle se svlékněte, zatím si vás zapíšu.
00:28:52 Růženo, co říkáte? Mám koupit ten prstýnek?
00:28:57 -Přijde na to pro koho.
-Hodil by se na každou ruku!
00:29:03 Jak vidím, byl jste dobrý voják. Nechtěl byste také dělat hlídače?
00:29:10 Postel je tady...
00:29:13 Vím, pro zedníka se nehodí, aby spal v boudě na stavbě.
00:29:17 Teď po vojně vám bude každá zlatka dobrá.
00:29:22 No pojďte, dám vás ke komínům.
00:30:07 Pozdrav Bůh!
00:30:18 Tak ukaž, co umíš!
00:31:14 Co tady děláte?! Pořád někde couráte!
00:31:17 Jděte! Dal jsem vám do kumpanie čerstvého mladíka. Hoďte sebou!
00:31:24 Nebo krucinál...
00:31:54 Jsi nějaký nemluvný, kolego.
00:31:57 Inu, každý máme své. Já to mám také legrační.
00:32:02 Po synovi mi zůstal kluk.
00:32:05 Neřekl bys, jaké má modré oči! Takovou chrpu jsem neviděl!
00:32:10 Ale je slepý. Od narození dočista slepý.
00:32:15 Ten mladý jede! To je allegro, co?
00:32:19 To víš, je nadržený!
00:32:26 Teď ho mám v ústavě. A mám z něj radost!
00:32:30 Je ze všech košíkářů nejšikovnější.
00:32:33 Letos půjde ven, udělá se pro sebe a pak už nebudu muset na lešení!
00:32:40 Však už jsem něco cihel v životě položil!
00:32:43 Hele, dědek! Počkej, já mu něco provedu!
00:33:22 -Jsi hodný chlapec, kolego!
-To nic.
00:33:28 (tluče na kovovou traverzu)
00:33:38 (mluví potichu)
00:33:57 (hra na housle)
00:34:03 Slyšíš? Hraje!
00:34:11 To je z toho okna se záclonou.
00:34:29 Toho tak mít o masopustě do party!
00:34:39 -To je tvůj oběd?
-Je.
00:34:45 -Jen si vezmi!
-Děkuji.
00:34:49 Dobře jsi ho zkrotil. Tady jde o život i bez hloupých skopičin.
00:34:54 Šetří se tu jako u hokynáře!
00:35:16 -Jakpak jdou kšefty?
-Lidi by pili, ale nemají...
00:35:22 Ale je dneska horko, co?
00:35:24 -Že se vám do té výhně chce!
-Vy jste tu také.
00:35:27 Musím. Ale mít vaše peníze, zařídila bych si život jinak.
00:35:32 -To víte, každý máme jinou radost.
-Tak si aspoň kupte pivo!
00:35:37 Já v poledne nepiju. Takhle večer kdybyste mi ho přinesla!
00:35:41 Kdepak, z toho nic nebude.
00:35:44 Vy v poledne nepijete a já večer neroznáším!
00:35:58 Chcete pivo, vojáku?
00:36:04 Povídal dědek, že prý jste hodný chlapec.
00:36:10 Děkuji. Nemám žízeň.
00:36:30 Aha! Pan stavebník... Chodí se dívat, jak mu to roste.
00:36:36 A vždycky na stejné místo.
00:36:39 Jak ti apoštolové na orloji.
00:37:16 (hra na piano)
00:37:53 (zpěv)
00:38:36 -Kávu?
-Ano.
00:39:11 Proč jste sem přišel? Všechno jsem vám už řekla.
00:39:15 Co ještě chcete?
00:39:18 Vědět, jestli to je skutečně pravda.
00:39:21 Nevěříte? Bodejť! Jsem jen lehká...
00:39:27 Co je vám po mně?! Zpovídat se vám nebudu.
00:39:31 Proboha, nedívejte se tak.
00:39:34 Káva, prosím...
00:40:24 Přišel jsem pro vás.
00:40:28 Podívejte se...
00:40:31 Tohle není život.
00:40:37 Pojďte se mnou. Sverenc vám opatří pronájem.
00:40:44 Nemohu. Nepustí mě.
00:40:49 Tak utečte!
00:40:51 Za pár dní mě chytnou a přivedou zpátky.
00:40:56 Mám tu dluh. Přes 50 zlatých.
00:41:03 (hudba a zpěv)
00:41:13 -Ta vysloužilá subreta je tu ještě?
-Stále oblíbená, pane barone.
00:41:19 Máme tu nové dámy. Včera přijela Ilonka.
00:41:27 Tu znám z Pešti.
00:41:30 Pak tu mám pravou cikánku. Aranku.
00:41:37 No...
00:41:39 Potom je tu Vilma. Je to dcera bývalého generála...
00:41:52 Přece to myslím s vámi dobře!
00:41:57 To se ví, ty peníze teď nemám.
00:42:02 Ale dostal jsem hned práci!
00:42:08 Víte, pro koho stavíme?
00:42:11 Pro toho... Konopíka...
00:42:21 To je náhoda!
00:42:23 Viďte...
00:42:26 Zprvu se mi tam nechtělo. Ale pak jsem si řekl:
00:42:31 Co, aspoň ho budeš mít na očích.
00:42:39 Pane Léne...
00:42:40 Až dám ty peníze dohromady, najdete si pořádnou práci,
00:42:46 vrátíte se mezi poctivé lidi.
00:42:52 Nebo jste si už tady zvykla?
00:42:56 Bojím se. Každý se na mne bude dívat skrz prsty.
00:43:04 Já ne.
00:43:07 Vy byste se za mě nestyděl?
00:43:11 Mimi! Šla sem!
00:44:15 Milostpaní...!
00:44:25 (pískot na píšťalku)
00:44:28 Smrade, co si myslíš, kde jsi?!
00:44:44 Nahoru! Přes terasu!
00:45:03 Kde je?!
00:45:18 Povídám - kde je?!
00:45:31 Pánové, prohledejte okolí!
00:46:02 Tak vy jste všechny jako lilie.
00:46:10 Žádná nic.
00:46:15 No dobrá.
00:46:21 Pak jste ho vpustila vy, babo. Sbalte si fidlátka a táhněte!
00:46:26 -Ježíšmarjá, milostpane...
-Nekdákejte tu, zmizte!
00:46:30 Že se nestydíte! A ty, Mařko, ty mě v tom necháš?!
00:46:37 Tak slečna Mimi...
00:46:45 No...?!
00:46:51 Šla do frizér salonku!
00:47:16 (výkřik a rány)
00:47:30 Dámy, nač ten smutek?
00:47:34 Vesele! Vesele!
00:47:38 Dámy, veselé, veselé!
00:47:42 Zazpívala něco!
00:47:47 (zpěv)
00:48:36 Copak? Už zpátky?
00:48:41 Zpátky.
00:48:43 Od stavby tu nebyl nikdo?
00:48:46 Ne, nikdo.
00:48:50 Co je vám?
00:48:52 Zlobím se. Hlídám tu za tebe a měl bych ti střihnout jednu za uši.
00:48:58 Nestydíš se? Mladý kluk a běhá za holku do hampejzu!
00:49:02 -Je to pravda!
-Vám se to mluví!
00:49:11 Také jsem si řekl, že už za ní nepůjdu.
00:49:16 Ale když vidím to zneuctění...
00:49:20 Pro 50 zlatých! To bych musel být z kamene!
00:49:25 Je hezké mít srdce na pravém místě, ale drž také rozum v hrsti.
00:49:30 Tak otevřete tu hrst s rozumem!
00:49:33 Co byste dělal na mém místě?
00:49:36 Mně by se to nestalo. Já byl vždy: Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
00:49:42 Ale přece... Potkat to může každého.
00:49:46 Vzal bych to do ruky prakticky.
00:49:48 Šel bych za kupcem, ať holku vykoupí.
00:49:52 Já? Za ním?!
00:49:56 Sám sobě bych musel naplít do očí!
00:50:00 To bych mu raději krkem zakroutil.
00:50:04 Ten se z toho zločinu ani zlatem nemůže vyplatit.
00:50:08 Sám to nezmůžeš. Zima na krku a musíš si koupit teplý kabát.
00:50:13 To počká. Seženu ty peníze, i kdybych se měl udřít.
00:50:19 Poslechni, nejsi ty zamilovaný?
00:50:26 Kdysi jsem měl takové myšlenky.
00:50:31 Ale to už je dávno.
00:50:50 (zpěv)
00:51:00 Copak, kolego? Mračíš se na svět, jako by nám pršelo do práce!
00:51:05 Ále...
00:51:21 -Tak! A také vidím všechno černě!
-K čemu to potřebujete?
00:51:27 Koupil jsem je vnukovi. Přijde si sem pro ně.
00:51:31 -(rány na traverzu)
-Padla, musím dolů!
00:51:37 (houslista cvičí na housle)
00:51:42 Už jdou! A děda jde s nimi!
00:51:46 Dědečku!
00:51:48 Toníku!
00:51:58 Zvedněte ho někdo! To jste chlapi?!
00:52:02 Počkejte! Ferdo, rychle pro doktora!
00:52:27 Dědečku! Proboha, dědečku, co se vám stalo?!
00:52:32 Promluvte! To jsem já, dědečku! Dědečku...!
00:52:36 Ježišmarjá, dědečku, řekněte mi něco!
00:52:40 Dědečku!
00:52:42 Ten chlapec by se měl odvést.
00:52:47 Dáme dědu do boudy!
00:52:54 Dědečku!
00:53:05 Měl byste zavolat komisi, ať víme, kdo za to může!
00:53:09 -Jsem z obliga. Neměl tam co dělat.
-Zedník má mít jistotu všude!
00:54:00 Chudák, má to za sebou.
00:54:21 Přikryjte ho něčím!
00:54:40 (modlí se)
00:54:43 Nechte toho, maltářko, tím nikomu nepomůžete.
00:54:46 Ani "Otčenáš" mu nedopřeješ?
00:54:55 Snad by bylo rozumnější postarat se o řádný pohřeb.
00:55:10 Zase natahujete dlaně! Zbláznili jste se?
00:55:14 Nežebráme. Stalo se to na vaší stavbě.
00:55:18 Chceme, aby měl vlastní hrob. Jinak ho hodí do společné šachty.
00:55:23 A já mám platit pohřeb? Copak kradu?
00:55:27 -Máte dost, když stavíte!
-Stavím, stavím.
00:55:31 Nestarám se tím také o vás?
00:55:33 Nemáte u mne práci? Co ještě chcete?!
00:55:37 Abyste byl trochu lidský. Nejde o tisíce.
00:55:41 Pětník a krejcar jsou také peníze. A já je nenašel na ulici!
00:55:47 Dřel jsem, přičiňoval se, šetřil od sirky!
00:55:51 Rozumíte? Od sirky!
00:55:55 Každý nemůže zbohatnout. K tomu člověk potřebuje pevnou vůli
00:56:00 a charakter, nedopřát si pohodlí a zábavu!
00:56:05 Umět si odepřít i sklenici piva!
00:56:08 Po celý život se šidit!
00:56:12 Jo...!
00:56:14 Ostatně co vy víte...
00:56:38 Prosím vás, co je s Márinkou?
00:56:41 Je pryč. Dohazovačka ji odvedla.
00:56:45 -Vždyť tady měla dluh!
-Ten tu máme každá.
00:56:49 -Kde je?
-V Praze sotva.
00:56:52 Ale vzkazuje vám, že je to tak lepší. Už ji nesmíte nikdy vidět.
00:56:58 To není možné, to nemohla říct!
00:57:01 Prosím, nekřičte a jděte, než vás poznají! Jděte!
00:57:16 Dobře se stalo. Sejde s očí, sejde s mysli.
00:57:20 -Najdeš si jinou, zapomeneš.
-To je vedlejší.
00:57:25 Pochopte, jaká se tu stala křivda! Copak to s vámi vůbec nehne?
00:57:31 Co já? Mám rodinu a plnou hlavu starostí!
00:57:34 Ale já to tak nesmím nechat! Musí se najít nějaké zastání.
00:57:41 Počkej... Sákryš...!
00:57:44 Mívám rita u jednoho advokáta, třeba by to vzal do péra.
00:57:50 To víte, pane doktore, našinec se v paragrafech nevyzná.
00:57:55 Tak tady kamarád přišel na to, že byste nám mohl poradit.
00:58:01 Vaše odhodlání je velice sympatické.
00:58:05 Tak trochu jako z románu.
00:58:08 Bohužel se zabývám jen obchodními spory,
00:58:12 smlouvami, převody majetku a tak. Toto není můj obor.
00:58:17 A kam se tedy mám obrátit?
00:58:20 Máte peníze? Bez nich se do tak složitého případu nemůžete pustit.
00:58:26 Ale něco dělat musím.
00:58:30 Co kdybych šel rovnou k soudu?
00:58:33 Proč ne? Můžete použít práva chudých.
00:58:39 Ano... Děkuji.
00:58:48 Pochopte, prosím, to děvče je v hrozném postavení.
00:58:53 Sama není schopna se bránit.
00:58:57 Jsou přece nějaké zákony...
00:59:01 Existuje mnoho zákonů.
00:59:03 1 z nich poskytuje ochranu i Marii Kryštofové.
00:59:08 Nachází se v domě,
00:59:10 o který pečuje samo c. a k. policejní ředitelství.
00:59:15 Říkám vám: Drží ji tam násilím! Copak chudák nemá právo?
00:59:22 Zákon může poskytnout ochranu osobě,
00:59:26 které bylo přímo ukřivděno a která o to sama požádá.
00:59:31 Vám se přece nic nestalo.
00:59:35 Mně...
00:59:39 Nic.
00:59:41 Ano. Ale já nemůžu mlčet.
00:59:46 Jako člověk nesmím mlčet.
00:59:50 Rozumíte?
01:00:12 (polední zvony)
01:01:49 (hraje)
01:02:47 -Vem si!
-Nechci!
01:02:51 -Slečna trucuje?
-A co jste čekala?
01:02:54 Budu vás velebit, ne?! Za co? Že mě vezete a vůbec nevím kam?
01:02:59 Neboj se. Jsi neřád. Ale do špatného lokálu tě nedám.
01:03:05 Budeš jako ve vatičce.
01:03:08 Ve městě je regiment dragounů.
01:03:11 Každý oficír je přinejmenším baron!
01:03:36 (zakašle)
01:04:35 Pane průvodčí, neviděl jste tu holku, co jela se mnou?
01:04:38 Nepotkal jste ji?
01:04:49 Náramek! Sotva jsem si zdřímla, už mi ho ta uličnice stáhla!
01:04:54 -Zavřít ji nechám!
-Co s tím mám dělat?
01:04:57 Dosvědčit mi to!
01:05:42 (hra na harmoniku)
01:06:18 Že se vám chce sedět v boudě!
01:06:25 Takový krásný večer...
01:06:30 Šla jsem okolo. Náhodou. Napadlo mě, co asi děláte?
01:06:48 Nesednete si ke mně?
01:06:51 Nebo snad někoho čekáte?
01:06:55 Nemám koho.
01:06:58 Proč tu máte dřepět celé noci sám a sám?
01:07:02 Nechte toho!
01:07:07 Nesednete si ke mně?
01:07:36 Je pravda, že chodíte za ženskou do nějakého divného domu?
01:07:42 Já to nemyslela zle!
01:07:47 Přijdou v životě těžké chvíle...
01:07:52 Najednou z ničeho nic se strhne taková vichřice.
01:07:57 Mužský má co dělat, aby se udržel. Natož mladá holka.
01:08:03 Je slabá, zamotá se jí hlava.
01:08:07 Každá se nedokáže chytit lopaty.
01:08:12 Já vím.
01:08:13 O mně se také ledacos povídá. Ale s každým nejdu!
01:08:18 -Protože mám čest.
-Čest. Víte, co je to čest?
01:08:25 Nedat si nic líbit a raději zahynout, než odpustit křivdu!
01:08:32 Kdyby našinec měl každou křivdu vážit...
01:08:38 Zítra bude glajcha.
01:08:40 Vypije se trochu piva a rozletíme se jako vrabci.
01:08:47 Nerada půjdu z téhle stavby...
01:08:52 Co bych to neřekla! Kvůli vám.
01:08:58 (rachot)
01:09:12 Kdo je to?
01:09:14 Co tu chceš?!
01:09:27 Proč jsi to udělal, ty...?!
01:09:31 Kvůli Růženě! Proč za ní lezeš? Nesl jsem jí prstýnek!
01:09:37 Já se o něj neprosila!
01:09:48 Pomoz mi!
01:09:50 Au! Mám asi zlomenou ruku.
01:10:50 Márinko...!
01:10:57 Pane Lén...
01:11:09 Moc toho nemá...
01:11:11 Můžete ten náramek vypodobnit?
01:11:15 Řetěz. Masivní. 55 gramů.
01:11:20 Já mám jen nóbl věci.
01:11:24 Vidíte, jaké ty holky jsou!
01:11:27 10 dní má u mne postel a stravu!
01:11:30 Ke komu mohla jít? Nemáte ponětí?
01:11:33 Něco mi říká, že nebude daleko. Zuby-nehty se bránila jít z Prahy.
01:11:38 Určitě je v tom mužský.
01:11:43 Proboha, na co to myslíte?!
01:11:46 Já už se rozhodl. Zítra se s ním vyrovnám.
01:11:52 Pane Lén, ponechte to spravedlnosti.
01:11:56 Ta je jenom v mých rukou!
01:11:59 Kolikrát jsem si řekl: Nech ho běžet.
01:12:06 Nejde to.
01:12:09 Když si vzpomenu, co všechno zavinil!
01:12:15 Vždyť jste byla ještě holčička...
01:12:30 Neplačte, vy za nic nemůžete.
01:12:35 Země je nespravedlivá, že takového lotra nosí.
01:12:42 A co bude se mnou?
01:12:49 Tady jsem pro vás ušetřil... Je to akurát 50 zlatých.
01:12:58 Vezměte je k sobě.
01:13:08 Může být, že už nikdy víc neušetřím.
01:13:27 Co bych s nimi sama dělala? Já to myslela všechno jináč.
01:13:35 Pane Lén, zapomeňte na to, co bylo.
01:13:39 Když mě toho dluhu zbavíte, budu dělat třeba tu nejtěžší práci!
01:13:43 Jen mě, prosím, od sebe nevyhánějte, pane Lén! Prosím vás!
01:13:48 (kroky)
01:13:50 -Jste Marie Kryštofová?
-Ano.
01:13:56 -Pojďte s námi!
-Kam by chodila?
01:13:59 Jde-li o těch 50 zlatých, co dluží, tak ty jsou tady!
01:14:04 -Poctivě vydělané!
-Jde o něco jiného.
01:14:07 O krádež zlatého náramku!
01:14:10 -Já nikdy nikomu nic nevzala.
-To musíte dokázat!
01:14:15 Nevzpouzejte se a pojďte!
01:14:17 (hudba a zpěv)
01:14:21 Ach, já tu nebudu, já odsud pryč půjdu,
01:14:27 ach, já tu nebudu, já půjdu pryč!
01:14:51 Ženské, co koukáte přes plot? Pojďte dovnitř!
01:14:56 Pojďte, neupejpejte se!
01:14:58 Tak pojďte.
01:15:11 Pročpak se straníte?
01:15:16 Napijte se se mnou!
01:15:33 Služebnice, pane komisaři! Osměluji se zeptat, co je nového?
01:15:37 Zapírá. Zlobit se s ní nebudu. Odvážejí ji do vyšetřovací vazby.
01:15:42 To snad není nutné. Raději bych, kdybyste ji pustili.
01:15:46 Moc mi na tom záleží.
01:15:49 Jistě se dá něco dělat...
01:15:52 No, uvidíme.
01:15:56 Protokol Marie Kryštofové!
01:16:02 A předveďte mi ji!
01:16:10 Musím ji ještě per forma vyslechnout. Počkejte vedle, ano?
01:16:34 -Tak co, vzpomněla jste si?
-Pane komisaři, já nic nevzala,
01:16:39 neměla jsem na to ani pomyšlení. Věřte. Utekla jsem ze strachu.
01:16:43 Už nesnesu to ponížení. Prosím, pusťte mě!
01:16:47 Dejme tomu, že bych vás pustil.
01:16:51 Pusťte, pane komisaři, teď, hned, než bude pozdě!
01:16:55 Na hodinu. Uděláte dobrý skutek!
01:16:58 Počkejte, o čem to mluvíte?
01:17:01 Proboha vás prosím, neptejte se. Pusťte mě!
01:17:04 Jinak to bude stát život!
01:17:09 No, jděte si!
01:17:13 Děkuji vám. Děkuji!
01:17:22 Sledujte ji!
01:17:25 A když nám ještě krapet toho roztopčínu pošlete,
01:17:29 budeme pít na vaše zdraví, abyste toho domu užil až do roztrhání!
01:17:34 Tak. Až projdu stavbu, tak si pošlete!
01:17:37 Vivat!
01:17:51 (hraje harmonika)
01:18:56 Pane Lén!
01:19:01 (výkřik)
01:19:07 Tam... ve světlíku... Konopík!
01:19:28 Márinko...
01:19:48 Tady máte!
01:19:53 Já musím dolů.
01:19:56 -Vrátíte se?
-Počkáte?
01:20:09 Skryté titulky Rudolf Světecký
Dramatický děj filmu, natočeného podle románu Karla Matěje Čapka-Choda "Kašpar Lén mstitel", se odehrává v Praze před první světovou válkou. Mladý zedník Kašpar se po třech letech vojny vrací do civilu. Chce se ubytovat u přítele Kryštofa, sklepní byt je ale prázdný. Přítel je po smrti a z jeho dcery Márynky, na niž Kašpar celou vojnu myslel, se stala lehká holka. Lén zjistí, že příčinou všeho zla je bohatý kupec Konopík. Po dlouhém a marném hledání spravedlnosti se mladý muž rozhodne vzít zákon do vlastních rukou…
Silnou stránkou poměrně neznámého snímku, který v roce 1959 natočil Karel Steklý, jsou výborné herecké výkony představitelů hlavních postav. V titulní roli zazářil Radoslav Brzobohatý: role Kašpara Léna byla jeho filmovým debutem. V roli kupce Konopíka uvidíme skvělého Jana Pivce, nešťastnou Kašparovu lásku Márynku hrála Ivanka Devátá. K přesnému a sugestivnímu vylíčení doby a prostředí přispěla i výborná kamera Jana Stallicha.
