Věrné milování Širín a Ferchada v romantickém filmu režiséra Václava Kršky. ### Režie: Václav Krška. Scénář: Nazim Hikmet, Václav Krška. Hrají: Otýlie Beníšková, Vlasta Fialová, Apostol Karamitev, Přemysl Kočí a další.
00:03:25 Buď zdráva, železná horo.
00:03:32 Jak divně milujete, vy lidé.
00:03:37 Na vlky pohleď, pohleď na ptáky, pohleď na medvědy v hájích,
00:03:43 na zrno, na zem.
00:03:47 Všichni milují jen vlastním tělem. Jenom rukama, rty, očima.
00:03:56 A vy, lidé, milujete i srdcem i představivostí.
00:04:02 Jak vás to činí nešťastnými.
00:04:08 Mýlíš se, jsme šťastni, protože naše touha je naše síla.
00:04:33 Slyšte, slyšte, slyšte. Rozkaz vládkyně.
00:04:47 Obyvatelé města Arzenu!
00:04:53 Od nejmladšího až po nejstaršího, slyšte slova naše.
00:05:00 My, vaše panovnice Mechmene Banu oznamujeme, že naše jediná sestra
00:05:09 je nemocná již 40. den.
00:05:14 Ten, kdo odvrátí od nás toto neštěstí a vyléčí její nemoc,
00:05:21 dostane od nás 40 zahrad.
00:05:25 A bude-li si přát, i poklady našich karavan.
00:05:39 Vodu! Dejte nám vodu!
00:05:56 Voda! Vezou vodu!
00:06:00 Vezou vodu!
00:06:27 Vodu!
00:07:06 Tohle přece není voda, ale hnis a nákaza.
00:07:11 Všichni zahyneme žízní.
00:07:19 Není už naděje.
00:07:37 Není naděje. Moje sestra Širín umírá.
00:07:46 -Ach, vezíre.
-Ano, moje paní.
00:07:51 Jak je krásná i když pláče.
00:07:56 -Nejvyšší lékaři!
-Jen poroučej.
00:07:59 -Hvězdopravče!
-Čekám na rozkazy.
00:08:01 Chůvo!
00:08:03 Kéž mohu pro tebe zemřít, hlubino mého srdce.
00:08:07 Odpovězte. Odpovězte!
00:08:11 Ne! Mlčte.
00:08:20 Širín, sestřičko moje.
00:08:26 Jaké má dlouhé řasy. Delší než já?
00:08:31 Podej mi zrcadlo.
00:08:40 Slzy mi rozmazaly barvu na očích. Od pláče mi teď začnou padat řasy.
00:08:49 Nač myslí? Kdyby tak zůstala až do skonání světa.
00:08:58 Teď sebou hnula! Viděli jste? Má sestra hnula rukou.
00:09:07 Viděli jste nebo jste oslepli? Ty jsi to přece viděla!
00:09:14 -Že jsi to viděla?
-Viděla.
00:09:18 Moje panovnice, touhle rukou, takhle.
00:09:23 Proč stojíš? Jsi přece lékař. Ty mi snad nevěříš?
00:09:28 Je mi snad dovoleno nevěřit?
00:09:31 Touhle rukou pohnula. Ty jsi to také neviděl?
00:09:39 Ano, viděl, má paní.
00:09:43 Podívej se, co říkají hvězdy.
00:09:51 Hvězda Širín právě opustila souhvězdí Lyry a nyní...
00:10:00 Lžeš! Všichni lžete! Lež!
00:10:05 -Panovnice moje!
-Proklínám toto město.
00:10:10 Hlasatel už tolik dní vyvolává, a nikdo nepřišel na pomoc.
00:10:16 Už nepláči a nekřičím.
00:10:21 S tělem mé sestry vynesou z bran paláce i vaše useknuté hlavy.
00:10:32 -Stůj! Co chceš?
-Přišel jsem, abych vyléčil Širín.
00:10:48 Podej mi trochu vody.
00:10:52 Přinesu ti šerbet. Máš ráda malinový šerbet.
00:10:55 Ne, vodu chci.
00:10:59 Neznámý muž přišel a chce léčit nemocnou.
00:11:02 Přiveďte ho.
00:11:48 Bůh s tebou, panovnice.
00:11:52 Kéž brzy pomine tvůj zármutek.
00:11:55 Jak je podivný...
00:11:58 -Jsi z Arzenu?
-Ne.
00:12:01 -Kouzelník?
-Ne.
00:12:05 Ind?
00:12:09 Sotva jsem vstoupil, sis pomyslila, jak je podivný.
00:12:15 -Jak to víš?
-Prohlédnu nemocnou.
00:12:26 Pověst o kráse tvé sestry obletěla snad všechny země.
00:12:34 A přece jsem netušil, že je tak krásná.
00:12:40 -Vyléčím tvoji sestru.
-Žádej co chceš.
00:12:50 Jestli ji vyléčí, ztratím svůj úřad.
00:12:55 Kdyby teď raději vypuklo zemětřesení nebo požár.
00:12:59 Ať nejvyššímu lékaři useknou hlavu. Ale čím já jsem vinen?
00:13:04 Přijde kat, zvedne sekyru... Já nechci umřít, já nechci...
00:13:09 -umřít.
-Co jsi to říkal?
00:13:12 Já? Nic neříkám, má paní.
00:13:18 Ne, hvězdopravče, nechci tě připravit o krk.
00:13:24 Ani tebe, nejvyšší lékaři, nezbavím úřadu.
00:13:30 Ne, vůbec nejsem ďábel, vezíre.
00:13:37 Odejděte.
00:13:50 -Vyléčím ji, mám však 2 podmínky.
-Mluv!
00:13:57 Pro svoji sestru Širín postavíš palác v nejkrásnějším koutu země.
00:14:05 Souhlasím.
00:14:08 Mechmene Bano, žádná žena na světě nemilovala tolik
00:14:14 vlastní sestru tak jak ty.
00:14:17 Pro její záchranu jsi rozhodnuta obětovat korunu i trůn.
00:14:23 -Toho však není třeba.
-Mlč! Já už pochopil!
00:14:29 Proklínám tě! Vyžeňte toho čaroděje.
00:14:33 -Mám odejít?
-Ne!
00:14:35 Má paní, poručte, ať mu srazí hlavu.
00:14:41 Jakou máš krásnou tvář, dědičko šacha Selima.
00:14:47 Tvá pleť je jemnější než plátky růže, jež rozkvétá jednou za 7 let.
00:14:57 Jak jsi krásná, Mechmene Bano, jsi krásnější než tvoje sestra.
00:15:07 Říkám svou druhou podmínku:
00:15:10 Vzdáš se své krásy a tvoje sestra bude žít.
00:15:15 Proklatče!
00:15:17 -Zacpěte mu ústa!
-Mlč!
00:15:20 Vím, o čem přemýšlíš, tvé myšlenky se divě honí.
00:15:29 Teď konečně už na nic nemyslíš, ani se nesnažíš myslet.
00:15:37 Jsi klidná.
00:15:42 Souhlasím.
00:16:08 Vezmi ruku své sestry. Nehýbej se.
00:16:35 Toto je svatý čistý oheň, a proto je nelítostný.
00:16:42 Jako se krása této růže změní v popel a smísí se s popelem suché
00:16:51 snítky, tak se i tvoje krása smísí se smrtí, jež opředla tvou sestru,
00:17:00 a přemůže smrt.
00:17:03 Tohle by žádná žena, žádný muž... Nikdo!
00:17:07 Nikdy! Nikdo! Přísahám při tvé hlavě.
00:17:13 Dívej se na mou tvář.
00:17:16 Ve tvých očích poznám, co se děje se mnou.
00:17:22 Ach, vezíre, jak ti zbělela tvář! Proč se mi tvoje oči vyhýbají?
00:17:28 Chůvo, podej mi zrcadlo. Ne! Nechci, až potom.
00:17:33 Potom?!
00:17:35 Dost! Dost už!
00:17:46 Ty miluješ, jak milují zbabělci: jen pro sebe.
00:17:52 Měl jsi zabít mě.
00:17:55 Co se stalo!
00:17:59 Mlč, nehýbej se. Tvá sestra je zachráněna.
00:18:14 Má Širín, duše moje!
00:18:19 -Holubičko!
-Chůvo!
00:18:26 Byla jsem velmi nemocná.
00:18:30 Kde je moje sestra? Pošlete pro sestru!
00:18:37 Kdo je ta žena?
00:19:40 Hej, vy! Pomůžete nám?
00:19:43 -Kam vede vaše cesta?
-Sem za vámi.
00:19:47 Bude vás tu třeba. Panovnice rozkázala, stavíme.
00:19:50 Vy stavíte, my budem zdobit.
00:19:52 -Co?
-Všechno. Já jsem malíř Ferchad.
00:20:08 Jakoby někdo cizí tu vyslovil neznámé a krásné jméno.
00:20:16 -Neslyšela jsi?
-Ne, nic jsem neslyšela.
00:20:22 Holubičko moje, to byl jen vítr, co vane od železné hory.
00:20:31 Od železné hory?
00:20:45 Slyšela jsem včera, že ve městě není voda.
00:20:50 Ano, moje paní.
00:20:53 Pramen železné hory se nedá odvést do města?
00:20:57 Je tak hluboko v nedostupných horách.
00:21:01 Do průrvy se vtísní jen jeden člověk.
00:21:04 Chůvo!
00:21:05 Proč vyprávíš takové zkazky před Širín?
00:21:09 Nemám to ráda.
00:21:20 Co mohu dělat?
00:21:23 Můj lid hyne a nikdo se nenašel, aby přemohl železnou horu.
00:21:27 Prokletá lidská slabost!
00:21:30 -Panovnice moje!
-Co se děje?
00:21:33 Ve městě vypukl mor.
00:22:16 Už jdou!
00:22:22 Už jdou! Tam! Jdou!
00:22:27 Sousede, Mechmene Banu vyšla, přestaň pracovat.
00:22:31 Už dávno než vydala rozkaz, aby se na ni nikdo nedíval,
00:22:34 tak jsem ji neviděl. Nemám rád ženské velkého světa.
00:22:39 Však ty to zaplatíš svou tvrdohlavou palicí.
00:22:42 Jdi z cesty!
00:22:44 Neznám ani její krásu ani ošklivost.
00:22:47 Starám se o své, abych byl živ.
00:22:49 Zavřu krámek. Nevydržel bych to a podíval bych se.
00:22:52 Jsem už taková povaha. A usekli by mi hlavu.
00:23:37 Nedívej se!
00:23:44 Nedívej se! Nikdo se nesmí dívat na Mechmene Banu.
00:23:48 Usekli by ti hlavu.
00:23:58 Kam jdou? Nevíte, kam jdou?
00:24:01 Mlč! Nedívej se!
00:24:05 Vodu.
00:24:09 Vodu.
00:24:14 Copak neumějí nic jiného než naříkat?
00:24:19 -Zas.
-Neposlouchej.
00:24:30 Přísahám, Behzade, nikdy jsem neviděl a neuvidím takovou zeleň.
00:24:36 -Tvůj syn tě předstihl i v barvě.
-Ne.
00:24:40 V tom je na mě chlapec ještě krátký.
00:24:44 Moje oranžová je stále lepší než jeho.
00:24:47 -Mistře!
-Co je?
00:24:52 Mistře, namíchal jsem vám rubínovou barvu.
00:24:56 Viděl jsi někdy takové tulipány?
00:24:59 A co říkáš té zeleni? A ta vlnovka - jen si ji prohlédni.
00:25:12 -Podívej se? Je to dobré?
-Není to špatné.
00:25:17 -Jenom ta barva listů...
-Co je na té barvě?
00:25:23 Mám-li říci pravdu, synku Ešrefe,
00:25:26 to naše řemeslo není pro vznešené mládence, jako jsi ty.
00:25:32 Co tím myslíš?
00:25:35 Každé řemeslo je věcí obyčejných lidí.
00:25:39 Tvoje matka je chůvou naší panovnice.
00:25:44 Mohl by ses stát vezírem kterékoliv země.
00:25:49 Já chci být malířem.
00:26:34 Hej, krajane, ničíš ornament na váze.
00:26:39 Zvedni svůj meč.
00:26:50 Dej pryč tu ruku! Říkám ti naposledy!
00:26:55 Co děláš, ty medvěde!
00:26:57 Co je tam?
00:27:00 -Co je?
-Svým mečem poškrábal můj ornament.
00:27:04 Jak je krásný!
00:27:09 Jeho oči...
00:27:11 Nechte ho být.
00:27:14 -Kdo jsi?
-Tvůj sluha - malíř.
00:27:18 -Tvé jméno?
-Ferchad.
00:27:20 To jméno...
00:27:24 Smiluj se, panovnice, nad svým sluhou.
00:27:27 Mistr jako on se ještě nenarodil a nenarodí.
00:27:32 Jmenujeme mistra Ferchada nejvyšším malířem paláce v Arzenu.
00:27:47 Jaké štěstí, zalíbil se jí můj ornament.
00:27:59 -To všechno maloval on?
-Ano, má paní.
00:28:04 Poslední 4 dny nejedl, nepil, nespal.
00:28:10 I v noci při pochodních pracoval.
00:28:13 Je krásnější než všechny jeho ornamenty.
00:28:18 Pohleď, moje paní, na umění mého Ešrefa.
00:28:24 -Co říkáš, chůvo?
-Tento ornament kreslil můj syn.
00:28:30 Tvůj Ešref? Hezké.
00:29:11 Kam se to dívá?
00:29:16 Ferchade! Ferchade... Podívej se na mě.
00:29:23 Jak jasně září moje zeleň, z kolika travin jsem ji získal.
00:29:29 Obrať svou tvář, Ferchade. Vyvstaň přede mnou, obnažený meči.
00:30:11 Odkryj svou tvář.
00:30:14 Proč skrýváš oči?
00:30:17 -Vzhlédni přece.
-Mé oči...
00:30:21 Pohleď mi do očí.
00:30:27 Jsem oslepen, jako bych se díval do slunce.
00:30:51 Jsi šílená, jsi troufalá, jsi čarodějka.
00:30:57 Jsi jako pronikavá červeň, jako zelená barva, jako květ tulipánu,
00:31:01 jako voda, jako obraz.
00:31:07 Taková ty jsi dívka.
00:31:10 Kdybych se neovládal, křičel bych ze všech sil.
00:31:17 -Ty jsi otrokyně naší panovnice?
-Ne, jmenuji se Širín.
00:31:26 Jak jsi daleko. A já miluji tedy hvězdu na nebi.
00:33:50 To jsem já.
00:33:56 Noc je tak horká, napadlo mě, že ještě pracuješ.
00:34:02 -Nemohu pracovat.
-Proč?
00:34:08 Nevím.
00:34:10 Už jsi dokončil vzor pro moji výšivku?
00:34:13 Ještě ne.
00:34:16 -Uplynuly 2 měsíce.
-Vím.
00:34:20 Kdybys jen tušil, Ferchade...
00:34:23 Kdybys jen tušil, jak mě bolí tvoje krásná ústa.
00:34:27 Tentokrát mě asi vyžene.
00:34:31 Jaké je tu dusno. Otevři okno.
00:35:28 Chci, abys dokončil práci co nejrychleji.
00:35:33 Budeš-li něco potřebovat, můžeš přijít kdykoliv ke mně.
00:35:39 Děkuji, panovnice.
00:35:42 Víš, že sem vede harémem tajné schodiště?
00:35:47 -Nevěděl jsem to, panovnice.
-Není třeba pracovat až do rána.
00:35:52 Je třeba také odpočívat, snít, nemyslet na nic.
00:36:00 Ještě tento týden skončím svoji práci.
00:37:02 -Co ještě chcete?
-Čekáme tvoje rozkazy, paní.
00:37:06 Nepotřebuji nic. Chci být sama, jděte pryč.
00:37:47 Kdybych ji spatřil, kdybych na ni pohlédl, shořel bych.
00:37:57 Kdybych ji dnes objal, shořel bych.
00:38:20 Přemýšlíš o barvě budoucího ornamentu?
00:38:24 Ne.
00:38:27 Chtěl bych znát tajemství tvé zelené barvy, Ferchade.
00:38:33 Nikdo je nezná.
00:38:36 Ta hvězda nezáří jen na hladině vody, je možno se jí dotknout,
00:38:40 obejmout ji...
00:38:44 Moje matka je chůvou v tomto paláci a zná tajemství tajných dveří,
00:38:49 za kterými čeká Širín.
00:39:24 Počkejte chvilku, srdce se mi svírá.
00:39:31 Nezapomeneš svůj slib?
00:39:33 Zítra ráno ti prozradím tajemství zelené barvy.
00:39:37 Chci i štětec na tulipány.
00:39:40 -O tom jsme nemluvili.
-Mluvíme o tom teď.
00:39:47 Dobře.
00:40:23 Širín!
00:40:25 Kdyby mě teď objal... Kdyby mě objal, shořela bych.
00:40:36 Jak snadno stojím před její krásou a měl bych pro ni pohoří odvalovat.
00:40:43 Měl bych se pro ni brodit pustinami a vyptávat se tažných ptáků.
00:40:51 Líbej mne, líbej... Jako tenkrát, právě tak.
00:41:22 -Je z téže jabloně jako tenkrát.
-Ještě voní mořem.
00:41:31 Mám vždycky první házet jablko?
00:41:44 Širín, proč jsi dcera sultána a já jen obyčejný malíř?
00:41:52 Jsem Širín, nic jiného než tvá Širín.
00:42:00 Nedostižná, vzdálená, krásná...
00:42:10 Tvoje tvář, tvůj hlas, tvoje ruce, vlasy - to znamená spatřit svět.
00:42:19 -Rukama se ho dotknout.
-Obejmi mne ještě víc.
00:42:23 -Širín...
-Ferchade,můj Ferchade...
00:42:29 Říkám ti bez přetvářky, bez klamu, říkám ti prostě jak sama cítím:
00:42:34 Miluji tě. Náležím ti celá.
00:42:43 Jsem připravena, vezmi si mne, prchneme.
00:42:48 -Hvězdo nejkrásnější!
-Pryč! Pryč odtud!
00:42:55 Abych byla tvoje, musíš vsadit život na jednu kartu.
00:42:59 Širín!
00:43:06 Musím ještě napsat tajemství své zeleně.
00:43:09 Slíbil jsem.
00:43:13 Pust moji ruku, to bolí. Ne, nebolí, drž pevně.
00:43:20 Ještě víc.
00:43:28 Ještě polibek.
00:43:30 Jsi tolik moje, že už nemohu a nechci tě líbat jako zloděj.
00:44:23 -Co je to?
-Ve městě je smrt.
00:44:53 -Kdo je tam?
-To jsem já, otče.
00:45:02 Přišel jsem pro Jiskru. Chci si vyjet na lov.
00:45:05 Dobře.
00:45:19 Jen já jsem to udělala, jen já jsem vinna!
00:45:24 Nedotýkejte se mého synáčka!
00:45:28 -Nevíš, kam uprchli?
-Nevím!
00:45:31 Smilujte se, on nic neví!
00:45:42 Směrem na jihovýchod bylo vysláno 200 jezdců.
00:45:45 Pošlete další k západním hranicím.
00:46:22 Je tak chladný vzduch, anebo jen mně je zima?
00:46:28 Ne, je dusno.
00:46:38 -Chůva a Ešref byli propuštěni?
-Ano.
00:46:43 Kdyby však moje paní vyslechla radu svého otroka...
00:46:46 Vím, kdybych dala na tvoji radu, byli by oba ukřižováni.
00:46:50 A po zásluze. Stejně i tak...
00:46:53 Co?
00:46:55 Poručil bych Ferchada přivázat k mulám a pak roztrhat.
00:47:00 -A Širín?
-Nikdy bych se neodvážil...
00:47:03 Vezíre, proč mi lžeš? Vždyť právě Širín nejvíc nenávidíš.
00:47:09 Jak nedobrý jsi člověk!
00:47:11 Jedinou věc, jež mě byla sto učinit dobrým, odcizila ona.
00:47:18 To byla moje krása.
00:47:22 Já sama jsem ji však obětovala a nelituji toho.
00:47:27 Co se tak na mě díváš?
00:47:37 Vždyť ty nenávidíš i mě! I mně jsi nepřítelem!
00:47:42 Ty nejsi dobrý člověk. Ty jsi vlk!
00:47:46 To vy jste ze mě udělala vlka.
00:47:51 -Tys o tom přece věděl.
-O čem, paní?
00:48:01 Že ho miluji.
00:48:05 -Širín to také věděla.
-Ne!
00:48:10 Jak jsi zlý! Jako ten, kdo hvízdáním probouzí zmiji.
00:48:16 Hluboko v srdci žije stočena v klubko a spí.
00:48:21 Ne, nespí, vystrkuje hlavu a větří.
00:48:28 Vezíre, já nejsem anděl! Nejsem anděl, slyšíš!
00:48:34 Stačí pohlédnout mi do tváře.
00:48:43 Jdi!
00:48:47 Jdi pryč!
00:49:34 Miluj mé tělo, mé nohy, hruď, můj život, paže, moje ramena.
00:49:42 Tys je mohl objímat svýma krásnýma osmahlýma rukama, Ferchade.
00:49:49 Ach, Ferchade, chci, abys mne vzal za ruku, abys mne objal.
00:49:57 Hle, taková jsem.
00:50:02 To není jenom moje tělo, co křičí, zalyká se žízní, šílí,
00:50:07 ale mé srdce, moje hlava, mé hoře, touha má.
00:50:12 Slyšet jeho hlas, pohledět v tvář...
00:50:16 I teď, když není naděje?
00:50:21 Snad právě proto, že už není?
00:50:29 To světlo je jak malinová šťáva.
00:50:46 Zabiji.
00:50:49 Ano, tebe zabiji za tvoji zradu, za její krásu, za moji žárlivost.
00:50:56 Což opravdu jen žárlím? Širín, moje milovaná Širín,
00:51:01 zachránila jsem tě proto, abys mě mučila?
00:51:05 Lituji toho snad? Lituji toho.
00:51:09 VZLYKY
00:51:12 -Neplač!
-Já nejsem vinna. Nejsem vinna!
00:51:18 -Nikdo tu není vinen.
-Na matku přijdou se vším.
00:51:22 -Udělej tohle, udělej tohle...
-Ty toho lituješ?
00:51:27 Ty toho lituješ, že jsi pomohla synovi získat tajemství.
00:51:33 Řekni, že toho lituješ!
00:51:36 Vždyť ty sama si obětovala to nejdražší.
00:51:40 Či snad ty lituješ?
00:51:45 -Viděli se jen jednou?
-Jednou.
00:51:52 -On Širín líbal?
-Jak bych to mohla vědět?
00:52:00 -Co myslíš, mohu se ještě líbit?
-Panovnice moje...
00:52:05 Neptám se tě, může-li mě někdo milovat, jen líbit se.
00:52:11 -To mohu?
-Žena nemá přece jenom tvář.
00:52:17 Teď mluvíš jako vezír. Rozsviť všechny svíce!
00:52:25 Ne, nech toho. Všechny je pozhasínej!
00:52:31 Ať mě ten stesk raději udusí.
00:52:35 Ať pronikne do hlubiny prsou, ať rozdrtí mé srdce.
00:54:06 Nevzdávej se! Zemřeme spolu.
00:54:14 -Chytili je.
-Konečně!
00:54:16 -Ferchad je raněn.
-Do mučírny s ním.
00:54:22 A Širín?
00:54:37 -Širín!
-Co bude s Ferchadem?
00:54:44 -Neboj se, nemám síly mu ublížit.
-Zahynula bych s ním.
00:54:49 Širín! To nejsi ty.
00:54:53 Já teď už nejsem, je jenom on! On sám.
00:54:59 -Vím, co je to milovat.
-Odpust, odpust.
00:55:05 Darovala jsi mi to, co žádná žena by nikdy nedala.
00:55:10 -A ty? Ty bys nejednala stejně?
-Udělala bych to.
00:55:15 A pak? Kdybys pak potkala Ferchada, pak bys nelitovala?
00:55:19 Já... já... Nevím, nevím!
00:55:22 Širín! Ty přece nedokážeš lhát.
00:55:28 Kdybys nebyla tak mladá, neměla tak sličnou tvář, byla zohavena
00:55:34 jako já a potkala Ferchada, litovala bys?
00:55:37 -Litovala bych! Litovala.
-Neplač, neplač.
00:55:46 Vždyť já toho nelituji.
00:55:53 Já nepotkala Ferchada, a proto mohu lhát.
00:55:57 -Ty nesmíš lhát.
-Mohu!
00:56:00 A jak! Jsem teď také jiná, Širín.
00:56:05 My dvě šly spolu ruku v ruce, než mezi nás udeřil blesk.
00:56:39 -Neumíš jen malovat, umíš se i bít.
-To umím, moje panovnice.
00:56:47 Podívej se na mne, Ferchade.
00:56:53 Vyber si svou smrt.
00:56:56 I když není sto zmírnit utrpení, které jsi připravil ty mně.
00:57:01 Nám, Mechmene Banu.
00:57:04 Chtěl bych padnout na zem a políbit tvé roucho.
00:57:12 Vidím tě a jsem hrdý, že jsem člověk.
00:57:17 To, cos dokázala ty, nedokáže anděl, strom ani pták.
00:57:30 -Jen lidská bytost.
-Dost! Mlč! Nedívej se.
00:57:41 Odvažte ho!
00:57:51 Slyšíš, Ferchade? To oplakávají své mrtvé.
00:57:58 Ale ani ty se nestaráš o náš lid, stejně jako já.
00:58:03 Myslíš jedině na Širín.
00:58:06 Dáme ti ji, ale pod jednou podmínkou.
00:58:12 Dokážeš sám a bez cizí pomoci prokopat železnou horu?
00:58:17 Prokopat ji a vpustit vodu do města?
00:58:20 -Dokážeš-li to, je Širín tvoje.
-Přijímám.
00:58:25 Možná, že to bude deset - dvacet let práce.
00:58:28 Přijímám!
00:58:30 Dokud se horou neprokopeš, nespatříš svoji Širín!
00:58:32 Přijímám.
00:58:34 Možná že dřív, než budeš s prací hotov, zemřeš.
00:58:37 Přijímám.
00:58:43 Můžeš jít.
00:59:12 Ferchade, synu, mučili tě? Kam jdeš?
00:59:17 Daleko pro jedinou hvězdu.
00:59:21 Probiju se železnou horou, abych dal městu vodu.
00:59:26 -Pro krásu Širín...
-Pro lásku Širín. Sbohem, otče.
00:59:33 Neznám tě, opustíš-li svoje štětce a barvy.
00:59:38 Zapomenu na tebe, zapomeneš-li na svoje umění.
00:59:43 -Otče!
-Prokleju tě.
00:59:55 Sbohem, otče.
00:59:59 Odešel.
01:00:21 Otevři! Otevři! Sestro, otevři!
01:00:30 Sestro, sestro, otevři!
01:00:34 Požeň jezdce, aby přivedli Ferchada zpět.
01:00:42 Už mě nikdy neuvidíš, ani jeho neuvidíš.
01:00:49 Tvůj domov je teď jinde. Jdi.
01:03:45 Jak jsi daleko... A já miluji tedy hvězdu na nebi.
01:03:53 Podívej se na mne, vyvstaň přede mnou, obnažený meči.
01:04:06 Jsi jako voda, jako pronikavá červeň, jako zelená barva,
01:04:13 jako květ tulipánu, taková ty jsi dívka.
01:04:48 Uplynul jeden rok, Ferchade.
01:04:53 A já sázím první topol, železná horo.
01:05:06 -Chvěješ se. Je ti chladno?
-Chladno.
01:05:13 Počkej, zahřeješ se brzy. Za chvíli vyjde slunce.
01:05:20 Já nevím, zahřeju-li se.
01:05:41 Čtyři roky uplynuly, Ferchade.
01:05:46 A já sázím čtvrtý topol, železná horo.
01:05:54 Héj! Ferchade! Ferchade!
01:06:14 -Pospěšte si, už čeká.
-Jdeme pozdě.
01:06:17 Pospěšte si!
01:06:19 -Vstává před sluncem?
-Ano, a do západu slunce pracuje.
01:06:23 Chytrák, myslí jen na sebe.
01:06:26 Vzal si do hlavy, vezmu si Širín a začal kopat horu.
01:06:30 Mlč, znám tě. Až voda poteče, poběžíš první, aby ses jí napil.
01:06:41 Dej mu, nevylezla bych tam.
01:06:45 Mně postačí, když uslyším aspoň dunění jeho palice.
01:06:51 -Buď zdráv, Ferchade.
-Buď zdráv.
01:06:54 Buď zdráv, Ferchade.
01:06:57 Ty jsi naše jediná naděje.
01:06:59 -Buď zdráv, Ferchade.
-Buďte zdrávi.
01:07:02 Přivedla jsem svého syna, aby tě viděl.
01:07:05 Aby z něho byl takový bohatýr, jako jsi ty.
01:07:09 Já nejsem bohatýr. Ať z tvého synka vyroste lepší člověk než jsem já.
01:07:19 -Buď zdráv, Ferchade!
-Buď zdráv, synu.
01:07:28 Otče!
01:07:37 -Ferchade...
-Otče...
01:07:43 Lidé v tebe věří, Ferchade.
01:07:46 Už dávno zapomněli, že jsi začal kopat horu jen pro krásu Širín.
01:07:51 -I já jsem zapomněl.
-Na Širín?
01:07:55 Bylo by možno na ni zapomenout?
01:07:59 V mém srdci spojila se Širín s vodou v jedno.
01:08:04 Sám už vlastně nevím, proč tady lámu tu skálu.
01:08:11 Abych dostal Širín, nebo lidé vodu?
01:08:18 Ferchade, pohleď mi do očí.
01:08:22 Oči, do kterých ty ses podíval, dostanou prý to, po čem touží.
01:08:30 Ferchade, slunce vychází.
01:08:35 Ano, slunce vychází.
01:08:40 Zase celou noc jsi proplakala. Slyšela jsem tě.
01:08:44 To se ti jen zdálo.
01:08:46 To byl jenom vítr nebo kroky strážců, co chodí pod oknem.
01:08:51 Mám dobré uši, všechno slyším a všechno vím.
01:08:56 Mě nikdo neoklame.
01:09:02 Dnes v noci povídali u brány, že se ve městě všichni připravují:
01:09:08 kameníci, hrnčíři, zahradníci, všichni. Všichni!
01:09:16 -Hora se ještě nepohnula?
-Ne.
01:09:32 A přece prý se ve městě stále připravují.
01:09:36 Věří, že voda poteče.
01:09:46 Jak jsi daleko. A já miluji tedy hvězdu na nebi.
01:10:10 Trápí tě velký stesk, viď, holubičko moje.
01:10:17 Trápí.
01:10:28 Upředla jsi toho tolik, že by to stačilo pro celé město Arzen.
01:10:58 Roky míjejí, zestárla jsi. Už tě nebude milovat.
01:11:05 Teď už můžeš k němu jít. A přiveď si ho, bude-li chtít.
01:11:11 Dovolujeme ti to.
01:11:16 -Buď zdráva, železná horo.
-Buď zdráv, Ferchade.
01:11:24 Buďte zdrávi!
01:11:28 Křoviny, trávy, brouci, medvědi, hadi, laně, granátová jabloni,
01:11:36 smuteční vrbo, buďte zdrávi.
01:11:41 SBOR Buď zdráv, Ferchade!
01:12:02 -O čem to zpíváš, slavíku?
-O tom,jak jsi zamilovaný,Ferchade.
01:12:07 I tys to na mně poznal? A přiletěls teprve včera.
01:12:19 -Proč pláčeš, smuteční vrbo?
-Nad tebou, ty zamilovaný.
01:12:31 Co ty mi povíš, moje hvězdo.
01:12:35 Včera minulo deset let, cos viděl naposled Širín.
01:12:38 Tak málo jsem ji viděl.
01:12:41 -Pamatuješ si ještě její tvář?
-Nepamatuji.
01:12:43 Tys zapomněl?
01:12:45 Nezapomněl, ale nepamatuji se už na její ústa, řasy, oči...
01:12:56 Zůstala mi jen její tvář jako světlá záře.
01:13:04 Jako jsi ty, večernice.
01:13:09 Jak divně milujete, vy lidé.
01:13:19 Proč se směješ?
01:13:22 Protože jsme se nakonec shledali.
01:13:47 Jak je krásný tvůj úsměv. Jako sluneční paprsek na vodě.
01:13:56 Jak je krásný tvůj smích. Jako snítky jabloně ve větru.
01:14:05 -Proč pláčeš?
-Ferchade, mé slzy se usmívají.
01:14:13 Teď budeš stále se mnou, na mé hrudi, tak blízká, tak živá.
01:14:23 -A tak moje.
-Tvoje.
01:14:33 -Pojďme.
-Kam?
01:14:36 K jabloním, kde jsem ti poprvé hodila jablko.
01:14:46 -Širín...
-Jak divně vyslovils moje jméno.
01:14:52 Lámal jsem skálu deset let, voda poteče.
01:14:59 -Voda musí téct.
-Ty už mne nemáš rád.
01:15:05 Nikdy jsem tě nemiloval tak jako teď.
01:15:11 Na mém čele jsou 3 malé vrásky, ale ještě jsem krásná. Pojď.
01:15:21 V době, kdy lidé umírají žízní, mohli bychom my být štastni?
01:15:29 Jediná skála zbývá a já ji prolomím.
01:15:33 -Miluješ Arzen víc než mě.
-Což ty nejsi z Arzenu?
01:15:52 Přejdou léta, vrásky sestoupí k očím, potom k ústům
01:16:02 a až voda poteče, budu stará.
01:16:08 -Pro mne budeš vždycky...
-Mlč, já ti věřím.
01:16:44 Širín!
01:17:26 Nuže?
01:17:28 Vrací se sama. Jeden umře steskem, druhý únavou.
01:17:33 Jdi.
01:17:59 -Vrátil se?
-Přines moje vřeteno.
01:18:04 Musím dál oblékat všechny lidi v Arzenu.
01:19:24 -Čas ubíhá, Ferchade.
-Čas ubíhá, železná horo.
01:19:35 Ferchade! Nač myslíš, Ferchade.
01:19:43 Myslím na tři maličké vrásky, které musí sestoupit až k jejím očím.
01:19:58 Čas ubíhá...
01:20:26 Buď už se stmívá nebo jsou to mé oči, které nevidí.
01:20:36 Už se stmívá.
01:20:41 Jak se náhle setmělo.
01:20:43 Kdyby se v tomto paláci rozsvítila všechna světla,
01:20:48 věčně tu bude soumrak.
01:20:52 Já vím, co si myslíš, vezíre, a přece poruč, aby rozsvítili.
01:21:20 Lampa je veliký malíř.
01:21:25 Jaké podivné stíny, jaká škoda, že nejsou barevné.
01:21:36 Ach, smrt - neměj strach ze smrti.
01:21:48 Skončili jsme. Všechny fontány jsou hotovy.
01:21:53 -Byl jsi u něho?
-Byl. Ptal se po tobě.
01:21:56 -A už se brzy vrátí?
-Brzy.
01:21:59 Až se vrátí, začne znovu malovat. Ukaž mu tyhle stíny.
01:22:10 -Jsou krásné.
-Mohl by je použít i v barvě.
01:22:17 Tady žlutá, tamhle modrá, tady červená, zelená...
01:22:31 Cos to říkal?
01:23:41 Ještě chvíli. Ještě malou chvíli.
01:23:45 Zapamatuj si ten zvuk, synku.
01:23:48 Bij, Ferchade, bij!
01:23:50 Ferchade, bij!
01:23:52 Bij, Ferchade, bij!
01:24:54 Slyším, slyším.
01:25:01 Voda teče.
01:26:42 Vstaň.
01:26:45 Jak je krásný, krásnější než býval.
01:26:48 Ó, srdce moje.
01:26:52 -Přišli jsme ti poděkovat.
-Paní moje.
01:26:56 Přivedl jsi vodu.
01:27:03 -Chceš,abych ti řekl, co si myslíš?
-Ne!
01:27:08 Podívej se.
01:27:46 Byla to láska - veliká láska - která přivedla tuto vodu.
01:27:52 -Nevěřím.
-Umyj svou tvář a přesvědčíš se.
01:28:06 Umyj svou tvář.
01:28:25 Zvedněte hlavy a dívejte se. Všichni se dívejte!
01:28:44 Dejte mi zrcadlo. Dejte mi zrcadlo!
01:29:05 -Myslíš, že on...
-Mlč.
01:29:17 Panovnice moje, jsem prostý člověk.
01:29:24 U nás muži nechodí do domu ženy, i když je tento dům palácem.
01:29:30 U nás jsou to ženy, které jdou ke svému muži.
01:30:20 Skryté titulky Alena Kardová
Námětem romantického pohádkového filmu Legenda o lásce je láska sesterská, láska milenecká a konečně i láska k lidem. Vládkyně orientálního města Arzenu Mechmene Banu obětuje krásu své tváře za záchranu života těžce nemocné mladší sestry. Obě sestry se zamilují do mladého malíře Ferchada. Mechmene propadne žárlivosti, když zjistí, že se Ferchad zamiloval do uzdravené Širín. Vládkyně mu slíbí sestřinu ruku, až když ze železné hory vytryskne pramen zázračné vody, bez které město Arzen umírá žízní. Deset let se Ferchad probíjí nepropustnou skálou a jeho láska k Širín se stává láskou ke všem lidem…
Pohádkový námět se stal pro režiséra Václava Kršku vítanou změnou. Ateliérové scény vznikly na Barrandově, exteriéry na různých místech v Bulharsku. V hlavních rolích uvidíte Vlastu Fialovou, Janu Rybářovou, Apostola Karamiteva, kterého mluví Václav Voska, Otýlii Beníškovou, Přemysla Kočího a Františka Smolíka.