Slavná komedie Miloše Formana, v níž se tancuje, krade a hasí (1967). Hrají: J. Vostrčil, J. Šebánek, J. Valnoha, F. Debelka, J. Řehořek, M. Ježková a další. Scénář: I. Passer, M. Forman a J. Papoušek. Kamera M. Ondříček
00:00:01 HOŘÍ, MÁ PANENKO
00:00:38 -Ukaž!
00:00:46 -To je pěkný, co?
00:00:48 -Je to pěkný. Bude mít radost.
00:00:52 -Ukaž! Dej to sem!
00:00:57 To je pěkný.
00:01:06 -Dej to sem! Ukaž!
00:01:11 No... To bude mít radost z tohohle.
00:01:19 -Pěkný, pěkný to je, ale stejně vám řeknu,
00:01:23 že jsme mu to měli dát dřív, loni, když slavil ty pětaosmdesátiny.
00:01:28 A ne teď až na poslední chvíli.
-No jo, to je pravda.
00:01:34 Ale loni jsme nemohli vědět, že bude mít letos rakovinu.
00:01:38 -To je právě ono. Teď to vypadá,
00:01:42 jako když mu to chceme honem dát, než umře.
00:01:45 A to ještě chcete, aby měl nějakou radost.
00:01:47 -Ale počkej! To víme jenom my, že má rakovinu.
00:01:50 On to neví. Tak může mít stejnou radost, ne?
00:01:53 -Jak to víš, že to neví? Ty ses ho ptal?
00:01:58 -A kdo by mu to měl říci?
00:02:00 My mu to neřekneme a doktor mu to taky neřekne.
00:02:04 Doktor mu to neřekl. Na to je zákon.
00:02:07 To mu nesmí říci doktor.
00:02:09 To můžeš mít rakovinu jako řemen a doktor ti to neřekne.
00:02:12 -Právě proto doktorům nikdo nevěří.
00:02:14 -A to mně neříkej. To mu nemusí žádnej říkat.
00:02:18 To už každej cejtí,
00:02:20 když ta hodinka poslední na něj jde.
00:02:22 To mu nemusí nikdo říkat.
00:02:24 -Ty jsi ještě neumíral, tak nepovídej.
00:02:26 -Počkejte, chlapi. Takhle to nevyřešíme.
00:02:30 Jestli to ví, tak to ví.
00:02:33 A jestli to neví, my mu to říkat nebudeme.
00:02:38 -No, Franto, ty jsi takovej hypochondr.
00:02:41 Ne aby ses ho ptal, kde ho ta rakovina píchá nebo něco.
00:02:45 -Neboj! Neboj! Já se ho ptát nebudu.
00:03:45 -Takovej pitomej vtip. Václave!
00:03:50 Nedělejte voloviny, člověče! No...
00:03:54 Na to teďka není čas, na takový věci pitomý.
00:03:59 Tady byl dort.
-Co?
00:04:04 -To není pro mě. Vždyť to je pro lidi.
00:04:08 -Co chceš?
00:04:11 -Pane Balcar!
00:04:22 Pane Balcar!
-Počkej! Teď na něj nemluv.
00:04:26 -Pane Balcar!
-Co? Teď na mě nemluvte.
00:04:33 -Ale vždyť ti to říkám.
00:04:36 Stojím, zajišťuju žebřík. Za zády přece nevidím.
00:04:39 Co já o tom můžu vědět,
00:04:41 když jsi byl pryč, jestli tam někdo byl.
00:04:44 Přeci uznej.
00:04:47 -Počkej, ale co budeme dělat?
-To já nevím.
00:04:51 -Počkej, to já nevím. Jsme tady sami dva.
00:04:54 -No... Sami dva. Ale já opravdu o něm nevím.
00:04:59 -Někdo ho vzít musel.
-Tak si mě, pánové, prohledejte.
00:05:05 -Ale Lojzíku, sedni. Nepřipadáš v úvahu.
00:05:11 -Podívej! Podívej! Já jsem to viděl.
00:05:13 -Ty toho moc víš.
-Hele, nelži mi!
00:05:15 -Ty toho moc víš.
00:05:17 -Václave, nelži mi, tam ta noha nebyla.
00:05:19 -Ale jakpak ne.
00:05:21 -Podívej! Vždyť ten žebřík stojí sám.
00:05:23 Nespadne. Nespadne.
00:05:26 Podívej se, tak já ti už nevěřím, že jsi tady pořád u toho byl.
00:05:30 Ty jsi tady u toho nebyl, protože nohu měl tady takhle.
00:05:33 -Jo, jo, jo.
-Takhle ji měl, já to viděl.
00:05:36 -Co mě budeš...
-Já jsem to viděl.
00:05:38 -Co mě budeš...
-Sakra, já jsem to viděl.
00:05:40 -Tam sis měl hlídat dort a ne mě.
00:05:43 -Kdo ho tam mohl vzít?
-Já ti ho nevzal.
00:05:46 -Ten, kdo odsud mohl odejít.
-Já ti ho nevzal, to si dej pozor.
00:05:49 -Já tady s váma nepracuju, protože všichni lžete.
00:05:53 -Ale...
-Ty jsi tady mohl odsud odejít.
00:05:55 Já tady s váma nejsem. Já jdu odsud pryč, já jdu pryč.
00:05:59 -Josef, co děláš? Prosím tebe, kam jdeš?
00:06:09 -Pomoc! Pomoc! Sundejte mě!
00:06:12 Sundejte mě!
00:06:15 Sundejte mě!
00:06:18 Dělejte! Dělejte!
00:06:21 Dělejte!
00:06:24 Já to už dlouho nevydržím. Já to nevydržím.
00:06:28 Sundejte mě!
00:06:31 Pomoc!
00:06:34 Sundejte mě, prosím. Já se... Já se pouštím.
00:06:37 -Dovolíte, pánové?
-Já se...
00:06:40 Já se pouštím. Já se pouštím.
00:09:12 -Je, je, je, je!
00:09:15 -Ale hoši, to se na to musíme dívat trošku rozumně, ne?
00:09:19 To nemá cenu takhle.
-Co říkáš?
00:09:21 -Podívej se! Prohlédni si je a uvidíš.
00:09:25 -Já mám tuhletu.
-Vašek, ten má dobrej názor.
00:09:28 -Chlapi, netlačte se tady na mě, nebo, kurva, to už mě...
00:09:32 -Počkej, já to spočítám. Počkej, já to spočítám.
00:09:35 Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset...
00:09:39 -Pánové, počkejte!
00:09:41 Vždyť budeme volit královnu krásy tady u nás.
00:09:44 Tady máte holky z celýho světa. Vždyť máte velký oči.
00:09:48 -Počkej, přeci nebudeme jich tolik vybírat.
00:09:50 -Osmatřicet, devětatřicet, čtyřicet.
00:09:52 -Vezmeme jich, dejme tomu, kolik? Osm?
00:10:14 -Mámo, vždyť tady byla flaška koňaku.
00:10:16 -A kde?
-Tady.
00:10:19 -A není tam?
-Podívej se, že tady není.
00:10:22 -To není možný.
00:10:24 -Tady stála, podívej se.
-A dal sis ji tam vůbec?
00:10:29 -Bodejť bych nedal!
00:10:31 -Já tady celou dobu hlídám. Já za to nemůžu.
00:10:34 Nic, nikdo tu nebyl.
-Tak to, mámo, nehlídáš.
00:10:38 -Ale hlídala.
-Nehlídala.
00:10:41 -Já ti tady říkám, že tady hlídám.
00:10:43 -Víš, koho jsi hlídala? Nevím koho tam, ale tady ne.
00:10:48 -Neřvi na mě!
-Já na tebe... Já na tebe řvu?
00:10:53 Já řvu? Vždyť to říkám pěkně, ne?
00:10:57 Nehlídala jsi. Flaška je pryč.
00:11:00 -Já bych myslel...
-To je blbost.
00:11:03 -Počkejte, my se musíme dohodnout,
00:11:05 jestli vezmeme dvě nebo deset nebo dvanáct...
00:11:08 -Osm.
-Osm? -Osm!
00:11:11 -No jo, ale to musí bejt ty nejkrásnější, který tady máme.
00:11:16 To si pamatujte.
-Já ti rozumím, já ti rozumím.
00:11:19 -Tak to proveďte!
00:11:21 -To budou ty nejkrásnější, jaký holky tady máme.
00:12:16 -Chlapi, tady nic neuvidíme.
00:12:18 Musíme jít na balkon, abychom viděli pořádný poprsí.
00:12:24 -Václave, podívej se.
00:12:26 Já tě sem volám jenom proto, že tady jsem měl flašku koňaku.
00:12:30 Já tady s mámou poctivě hlídám a ta flaška je pryč.
00:12:35 Podívej se!
-A kde je?
00:12:40 -Počkej, to já tě proto sem volám, aby to nebylo na nás,
00:12:45 že jsme to jako my toto...
00:12:47 Nějak ťukli.
00:12:58 -Ale Josef!
-No.
00:13:00 -Kde je ta tlačenka?
00:13:02 -Prosím tě, jaká tlačenka?
00:13:07 -Přece tady byla tlačenka.
-Počkej! Jo!
00:13:12 Tady byla taková čokoládová koule, víš?
00:13:16 To jo, to tady byla, ale tlačenka, Václave, no přece...
00:13:21 Tak to tady netento... Jsem u toho.
00:13:24 To nebyla, ne.
00:13:28 Ne.
00:13:33 -No... A kde je ta čokoládová koule?
00:13:45 -Jo, nemluv! Čokoládová koule...
00:13:50 Čokoládová... Mámo, prosím tě, pojď sem.
00:13:54 Tady byla taková čokoládová koule.
00:13:57 -Jaká koule?
-Čokoládová.
00:14:00 -Vždyť tu nikdy žádná čokoládová koule nebyla.
00:14:03 -Ale prosím tě, vždyť tady...
-Vždyť ty si vymejšlíš, člověče.
00:14:08 -Počkej, počkej, počkej! Počkej!
00:14:12 Že by přece jenom ta tlačenka?
00:14:16 Václave, víš, že máš pravdu?
00:14:19 To byla tlačenka. Jo, je to v pořádku.
00:14:24 Výborně, dobrý je to.
-Tak ksakru, kde je ta tlačenka?
00:14:36 -No, to je u mě ženská. To je u mě královna.
00:14:44 -Nohy, nohy chci vidět.
00:14:57 -Chlapi, blbneme, blbneme, blbneme.
00:15:01 My koukáme po nohách a my musíme koukat po ksichtech.
00:15:05 Ta musí mít obličej jak obrázek.
00:15:10 -Obličej jako obrázek, ale to jsou právě ty nejhorší.
00:15:18 -Chlapi! Pojď se podívat! Tamhleta se mi líbí.
00:15:23 Jak se tady drbe ve vlasech. Co tomu říkáš?
00:15:27 -No...
00:15:29 -Oto! Otíku!
00:15:35 Připiš tam tu Blanku Truhlářovou.
-Koho?
00:15:37 -Nic se neptej a napiš tam tu Blanku Truhlářovou.
00:15:45 -Co tam furt píšeš?
-Tu Blanku Truhlářovou.
00:15:48 -Prosím tě, tu tam nepiš. To je můra.
00:15:52 -Počkej! Počkej! Jen ji tam napiš.
00:16:00 -Vždyť je napsaná.
00:16:02 Tak ji tam mám nechat?
-Tak ji tam nech.
00:16:06 -A máme první.
00:16:31 -Mámo, už zabrali!
-Chlapi, tohleto mně nedělejte.
00:16:35 -A kdo to objednal?
-Já ne.
00:16:37 -Já taky ne.
-Tak kdo?
00:16:41 -Tady já! Napijte se a tam sedí moje holka, tak ji tam toto...
00:16:50 -Vždyť on bude chtít napsat tu svoji Růženu.
00:16:53 -No sláva, už máme druhou.
-Ale která to je? Která to je?
00:17:08 -Vidíš tamhletu? To je ona.
00:17:21 -Tohle vám posílají ti tři pánové a už jim nic nemáte posílat.
00:17:33 -Dobrý večer.
-Dobrej večír, slečno.
00:17:35 -Slečno!
-My jsme přišli...
00:17:37 -My jsme z toho plesovýho vejboru.
-Počkej! -Tak to dořekni.
00:17:42 -Slečno, my jsme...
-My jsme...
00:17:44 -Jestli byste se nechtěla zúčastnit volby královny krásy.
00:17:50 -Jste docela slušná a hezká slečna.
00:17:52 Co tomu říkáte?
00:17:58 -Chlapi, tohle mně nedělejte!
-Počkej!
00:18:01 -Co budu čekat? Když s vámi mluvím...
00:18:05 -Prosím tě, odveď ho. Odveď ho!
00:18:07 -Ludvíku, pojď! Pojď!
00:18:11 -Co je? (ŠEPTÁ)
00:18:14 -Pojď! Co se ti děje?
00:18:16 -Ježíšmarjá! Ale proč zrovna my?
00:18:19 -No počkejte vy, slečnu tady jsme si vybrali.
00:18:23 -Napište tam tu naši Růženku taky, ať mám pokoj.
00:18:26 -Ludvo, Ludvíčku, vždyť ona je ti tak strašně podobná.
00:18:33 Ani si neumíš představit jak.
-Vždyť je to moje dcera.
00:18:37 -To si taky myslím.
00:18:40 -Anno, nesmějte se tomu. Slečno Anno!
00:18:47 -Franto! Franto!
00:18:51 Pojď sem!
00:18:54 Tak pojď, hergot!
00:18:57 Vršeckou a Matějíčkovou.
00:19:00 -Vida, jaký máme krásný hezký děvčata.
00:19:02 Už máme tři.
-Franto, nekecej a piš!
00:19:05 -Jak se jmenuje?
-Vršecká, Matějíčková.
00:19:07 -Oto! Otíku!
00:19:12 Tu Blanku Truhlářovou, jak jsem ti o ní říkala, škrtni.
00:19:16 -Jak to? Před chvilkou jsi říkala, abych ji tam napsal.
00:19:20 -Teď ti zase říkám: Nadobro ji škrtni.
00:19:22 -Tak co? Mám ji škrtnout?
-Nic neškrtej.
00:19:27 -Vždyť říkala škrtni.
-A co hergot?
00:19:29 -Tak ji škrtni.
-Tak ji škrtnu.
00:19:33 -Já jsem hlídala.
-Ty jsi nehlídala.
00:19:36 -Hlídala!
-Ale mně se neztratila. Tobě!
00:19:40 -Co tamhleta?
00:19:49 -Cha!
-Rudo, Rudíčku, neser! Neser!
00:19:54 -Frantíku, nebudu, nebudu, když tam napíšete naši Růženu.
00:21:02 -Já se ti, mámo, divím. Ty jsi taková hloupá.
00:21:05 Taková bedna zabedněná! Vždyť to kradou oni!
00:21:09 Sakra! To oni kradou!
-Budeš vidět, budeš vidět.
00:21:18 -Nech mě! Nesahej na mě!
00:21:21 Přestaň! Nech toho!
00:21:28 -Prosím vás, běžte mi od toho, lidé.
00:21:30 Nebuďte mi tam u toho.
00:21:32 Neumíte česky?
00:21:34 Co to je za pořádek tady? Běžte od toho!
00:21:43 (ZPĚV)
00:21:45 -Znám jednu hezkou hospodu zámeckou.
00:21:49 Šumí tam vinice, potok a háj.
00:21:52 Znám jednu hezkou hospodu zámeckou.
00:21:56 Teď je ve zvyku říkat jí ráj.
00:22:01 U Kokořína, u Kokořína...
00:22:03 -Jé!
00:22:05 -Lahvičku vína si vypiju rád.
00:22:08 U Kokořína je Kateřina
00:22:12 a Kateřina prý zná milovat.
00:22:17 Šenkýřka hbitá chytře se proplítá.
00:22:21 Každýho odmítá, zkrátka to zná.
00:22:25 Sotva tam vkročím, padnu jí do očí.
00:22:28 Svět se zatočí a už je má.
00:22:34 U Kokořína, u Kokořína
00:22:37 lahvičku vína si vypiju rád.
00:22:41 U Kokořína je Kateřina
00:22:45 a Kateřina zná milovat.
00:22:48 -Jsi to ty?
00:22:50 -Jednou má milá víno mi nalila.
00:22:54 Já na to: Ludmila, to je ta má.
00:22:58 Ouha, má milá hned celá žárlivá...
00:23:00 -Karzík!
00:23:02 Karzíku!
00:23:04 -Slečno, my jsme z toho zábavního výboru.
00:23:07 A přišli jsme vás požádat, jestli byste se nezúčastnila tý...
00:23:12 -Volby královny krásy, soutěže.
-Tý soutěže.
00:23:15 -Co chcete?
00:23:17 -Jestli se chcete zúčastnit volby královny krásy.
00:23:22 Je vám to jasný?
00:23:24 -Co je? Pánové, co je?
00:23:29 -Počkej! Je to tvoje slečna?
00:23:32 Počkej, počkej! Počkej! Nech si to vysvětlit.
00:23:36 Nech si to vysvětlit.
-Tak vysvětlujte.
00:23:40 -Podívej se, je to tvoje slečna.
00:23:42 My chceme ji požádat o volbu královny krásy.
00:23:45 -Nech toho!
-Vysvětlujte!
00:23:48 -Já ti to rád vysvětlím.
-Tak vysvětlujte.
00:23:51 -Už ti to vysvětluju podruhý.
-Vždyť ti to chce vysvětlit.
00:23:55 -Nech si to vysvětlit!
00:24:02 -Hergot, pusťte mě!
00:24:07 Posraní hasiči!
00:24:14 -Já ti dám posraní hasiči, ty chuligáne jeden!
00:24:16 -Franto, nech ho, pojď! Franto!
00:24:26 (ZPĚV)
00:24:29 -Na Strahově pod Petřínem klášter stojí.
00:24:33 -Jo, Zindulka! Jéjda! Ty jsi mě nenapadl, člověče.
00:24:37 -Ale!
-Ty už jsi tady z vojny?
00:24:39 Zindulko! Jejeje!
00:24:43 -A tam jako v kleci ptáček pláče...
00:24:47 -Co tam děláš?
00:24:49 -Hergot, nemůžu najít ten papír, papírek,
00:24:52 co jsme tam měli napsaný ty ďoučata.
00:24:58 -Tak slečno, lezte ven! Ale honem!
00:25:02 Lezte!
00:25:05 Povídám vám: Lezte ven!
00:25:17 Vždyť já bych na vás někoho musel zavolat.
00:25:21 A proč bych vám dělal ostudu? Zbytečně.
00:25:24 Prosím vás, vylezte ven, ano?
00:25:28 -Neplač, neplač, Strahováčku, zanech nářku.
00:25:33 Dobrá fara všechno spraví.
00:25:37 Vezmeš si dívenku svoji
00:25:43 sobě za kuchařku.
00:25:49 Dobrá fara všechno spraví.
00:25:53 Vezmeš si dívenku svoji
00:25:58 sobě za kuchařku.
00:26:05 -Jé!
00:26:07 -Chlape jeden, co mi tady hrabeš v tý mojí tašce?
00:26:10 Co je ti do toho, co tam mám?
00:26:12 A proč jsi mi ji vůbec vytahoval z toho pod stolu?
00:26:15 Tady každej krade a ty se jen na to koukáš.
00:26:19 Ty pitomče starej, poctivej!
00:26:23 -Vršenská.
-Vršecká. Vršecká!
00:26:26 -Ne! Ta byla ošklivá.
00:26:28 -Tu jsme škrtli taky. Tu jsme škrtli taky.
00:26:30 -Matějíčková.
-Matějíčková!
00:26:33 -Matějíčková. Napiš ji tam. Matějíčková.
00:26:38 -No jo, chlapi, ale to máme jenom jednu.
00:26:50 -Tak ji napiš. Růžena Metelková.
00:26:52 -Tak ji napíšu.
00:26:57 No jo, chlapi, ale to máme teprve dvě.
00:26:59 -Copak?
00:27:01 -Prosím vás, mohl bych si někam ještě odskočit teď?
00:27:03 -Odskočit? Teď? Počkejte.
00:27:06 Ale teď měla bejt volba královny krásy.
00:27:10 -No jo, to já...
-Nevím.
00:27:13 -To já právě mám obavy, abych nic nezkazil.
00:27:17 -Ale počkejte!
00:27:20 Tak snad by se nic nestalo, když byste se brzo vrátil.
00:27:24 -To já vám děkuju, ale to já radši vydržím.
00:27:30 (FANFÁRA)
00:27:36 -Prosím, pozor! Prosím, pozor!
00:27:39 Prosíme vybrané kandidátky na volbu královnu krásy,
00:27:44 tyto soudružky,
00:27:46 aby se všechny dostavily do zadní místnosti za výčepem.
00:27:49 Opakuji. Za výčepem.
00:27:54 (FANFÁRA)
00:28:16 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
-Dále!
00:28:41 -Postavte se blíž k tý stěně.
00:28:49 -Neboj! Budou lepší. Budou lepší, neboj!
00:28:52 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
00:28:54 -Dobrý den.
00:28:56 Já jsem maminka a jdu se na vás podívat.
00:28:59 Chci se vás zeptat, co je na tom pravda.
00:29:02 Holka mi pořád bájí o nějaký královně krásy.
00:29:05 Já si myslím, holka je mladá, že jo, nezkušená,
00:29:07 aby někde nenaletěla, tak se jdu zeptat,
00:29:10 přesvědčit, prostě co je na tom pravdy?
00:29:12 -To je hezký, že jste se přišla podívat.
00:29:16 Můžete mít radost, že byla vybraná.
00:29:19 -Tak když se vám líbí, tak nechám na vás, že jo?
00:29:21 -Jen klid, matko, všecko je solidní.
00:29:24 -A jistota je jistota. Od čeho má mámu, že jo?
00:29:27 -Jen nemějte žádnejch obav. Podívejte se na nás.
00:29:32 Copak bychom mohli, že?
-Tak já vám ji zavolám.
00:29:39 Anno! Kde tě mám? Kde jsi? Holka, pojď sem!
00:29:44 Tady vám ji vedu.
00:29:47 Holka je hubená, jak když zobe cvrčky.
00:29:51 Ale když nechce jíst, kdopak za to může, že jo?
00:29:53 Tak se tady hezky postav, narovnej se hezky.
00:29:59 Tak ji tady máte.
00:30:01 -Ona se nehejbe, člověče. Ona se nehejbe.
00:30:08 Tak to je dobrý, maminko, už můžete odejít, jo?
00:30:11 -Tak mě tady nechte. Já jsem zvědavá.
00:30:14 Já bych to chtěla taky vidět, co bude dál.
00:30:16 -Nemusíte mít obavy. Tady se nic nestane.
00:30:19 -A vám se taky nic nestane, když mě tady necháte.
00:30:25 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
00:30:27 -Dále!
00:30:29 -No tak dále!
00:30:35 -Tak pojďte, pojďte! Nebojte se!
00:30:38 Postavte se tady k těm děvčatům, jo?
00:30:48 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
-Dále!
00:30:53 Jen pojďte, pojďte! Nestyďte se.
00:30:56 Pojďte! Postavte se tady vedle.
00:31:15 -Dobrý večer.
00:31:20 -No tak dál tady. Postavte se vedle.
00:31:52 To přece nejsou všechny. Říkali jsme osm.
00:31:55 -No jo, no jo, jo. No jo.
00:32:11 Ona byla za dveřma. Ona byla za dveřma.
00:32:14 -Já jsem nebyla vybraná.
-Pst! Pst!
00:32:17 Všecko v pořádku. Tady se postavte.
00:32:19 Všecko v pořádku. Pst!
00:32:36 -No, tak to začni.
00:32:39 -A co mám začít?
00:32:42 -Tak to začnu sám. Já ti pomůžu.
00:32:48 Pojď!
00:32:55 Děvčátka, já vás jménem zábavního výboru vítám.
00:32:59 Byly jste vybrány na našem plese jako nejkrásnější.
00:33:03 Máte radost, že?
-Já jsem nebyla vybraná.
00:33:07 -Pst! Já jsem ji osobně vybíral.
00:33:11 Já jsem ji osobně vybíral!
00:33:13 -Tak teď si řekneme,
00:33:16 jak to za chvíli provedeme na pódiu, jo?
00:33:20 Proveď!
00:33:30 No!
00:33:37 -Tak děvčata.
00:33:49 Ať jde ta baba pryč! Ať jde pryč ta baba!
00:33:52 -Jděte s ní někdo do kola. Jdi!
-Co já? Ať jde on.
00:33:56 -A zase já?
-Ale tak se nedohaduj.
00:33:59 -Zase já mám jít?
00:34:09 Smím prosit?
00:34:11 -Jé, promiňte, teď to bude teprve zajímavý.
00:34:13 Já bych to tak ráda viděla.
-Přece mu nedáte košem.
00:34:16 -Jen jděte s ním si zatančit! Přece mu nedáte košem.
00:34:20 -Přece mu nedáte košem.
00:34:30 -Tak děvčata.
00:34:37 Pozor!
00:34:39 (BOUCHNUTÍ DVEŘÍ)
00:34:45 -Já vám dám královnu krásy! Vy kanci!
00:34:49 Marš! Marš!
00:34:51 Marš!
00:34:58 -Pohov.
00:35:00 -Děvčata, já vás upozorňuju,
00:35:04 že ta, která budete zvolena královnou krásy,
00:35:08 budete poctěna čestným úkolem předat tento dar
00:35:14 našemu bývalému předsedovi, kterému bude osmdesát šest roků.
00:35:20 Osmdesát šest!
00:35:24 Pokračuj!
00:35:26 -Já s nima udělám... Tu chůzi s nima nacvičím, ne?
00:35:32 Tak děvčata, podívejte se!
00:35:36 Abyste tam nepřišly jako stádo, rozumíte tomu, jo?
00:35:40 No.
00:35:43 Tam se na vás budou dívat lidi.
00:35:47 Pět set lidí se na vás bude dívat.
00:35:49 Tak se musíte trochu vyštrekovat, abyste nám nedělaly ostudu,
00:35:54 že jsme vybrali nějaký takový...
00:35:57 Rozumíte tomu?
00:35:59 Postupte si o krok.
00:36:03 Udělejte vpravo v bok. Ne, ne, ne.
00:36:08 Vlevo v bok udělejte. Vlevo v bok udělejte.
00:36:15 -Dobrý večer. Dobrý večer.
00:36:18 Nezlobte se na mě, já jsem si byla doma pro plavky.
00:36:21 -Pro co?
-Pro plavky.
00:36:25 -Vy je máte s sebou?
00:36:37 Počkejte! Co to děláte?
00:36:40 -Nech ji! Ať dělá.
00:36:43 -Ale přece si tady nenecháme svlíkat holku.
00:36:45 -Prosím tě.
00:36:47 (VZRUŠENĚ SE DOMLOUVAJÍ)
00:36:50 -Počkej! Počkej!
00:36:53 Podrž tam ty dveře, ať sem nikdo neleze.
00:37:00 Pokračujte.
00:37:19 -Ssss. Hm?
00:37:26 Vy jste jí říkali, aby si vzala plavky?
00:37:35 Poslyšte, slečno, a kdo vám říkal, abyste si vzala plavky?
00:37:38 -Nikdo.
00:37:43 -Děvčata, vám taky nikdo neříkal, abyste si vzaly plavky?
00:37:53 Tak proč jste to neřekli těm ostatním taky,
00:37:55 aby si vzaly plavky?
00:37:57 -Nám nikdo nic neřekl.
00:38:05 -Slečno, postupte trošku dozadu, jo?
00:38:08 Dál, dál, dál, dál. Stop! Dobrý. Stačí.
00:38:12 A zkuste udělat nějakej postoj.
00:38:25 Zkuste nějakej jinej.
00:38:38 Slečno, no vy tam, postavte se vedle.
00:38:48 Udělejte taky takovej postoj jako ona.
00:38:59 Vyjádřete se k tomu.
-Ty plavky jsou dobrý.
00:39:03 Mně se to líbí, ale měly by je mít všecky.
00:39:06 -To je jiný kafe v těch plavkách.
00:39:09 -Dobrý. Zařaďte se, jo?
00:39:19 Můžeš pokračovat v tom nácviku toho pochodu, jo?
00:39:23 -Děvčátka, pozor!
00:39:26 Pochodem v chod! Levá!
00:39:34 Levá! Levá! Trošku života do toho!
00:39:38 Podívejte se, no, hergot! A usmívat se!
00:39:42 Usmívejte se!
-Usmívat! Usmívat!
00:39:45 -Raz! Raz! Raz!
00:39:48 -Děvčata, tak hezky do toho, do toho hezky.
00:39:53 Vesele, hezky!
-Levá! Levá! Levá!
00:39:57 -Vesele!
00:39:59 -Usmívejte se!
00:40:06 -Usmívejte se!
00:40:11 A pusinku do publika!
-Ano.
00:40:13 -Pusu!
00:40:16 -Holky, hergot, polibek tamhle!
00:40:21 Pěknej polibek.
00:40:23 Holky, hergot, vždyť to umíte, ne?
00:40:26 Tak hezky vesele. Raz, dva!
00:40:29 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
-Počkejte!
00:40:31 -Holky!
00:40:37 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
00:40:39 -Oblíkněte se! Oblíkněte se! Ale rychle!
00:40:42 -Zařaďte se! Zařaďte se!
00:40:46 Zařaďte se!
00:40:48 Dělej! Dělejte!
-Dělej trošku!
00:40:56 -Rychle! To to trvá.
00:40:58 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
-Dělejte rychle!
00:41:00 (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
00:41:03 -Ježíšmarjá! (KLEPÁNÍ NA DVEŘE)
00:41:09 -Dále.
-Dále.
00:41:15 -Co tady děláte?
00:41:27 -Kde jsi nechal tu babu?
-Zemánek mně ji přebral.
00:41:31 -Ježíšmarjá! Ty jsi takovej blbej.
00:41:33 Ty jsi takovej blbej.
-Zase já?
00:41:36 Zase já?
00:41:58 -A nyní konečně nadchází ta námi jistě dlouho očekávaná chvíle.
00:42:03 Přistupujeme k volbě královny krásy.
00:42:15 Která poté slavnostně předá
00:42:18 čestný dar našemu bývalému dlouholetému předsedovi.
00:42:30 A nyní tedy prosím vybrané kandidátky,
00:42:34 aby se okamžitě dostavily sem na pódium.
00:42:37 Hudba, hraj!
00:43:05 -Já vám řeknu, já vám řeknu. Jen klid.
00:43:09 Stůjte tady, já vám povím, kdy máte jít.
00:43:12 -Tak soudružky kandidátky,
00:43:14 prosím vás, pojďte nahoru na pódium.
00:43:36 -Co je s těma děvčatama?
-Já nevím. -Kde jsou?
00:43:43 -No tak, prosím vás, už půjde sem někdo nahoru konečně?
00:43:46 -Růženo!
00:43:49 -Nezlobte nás! Pojďte nahoru! No tak, děvčata.
00:44:01 -Mámo, tleskej!
00:44:07 -Lidi, prosím vás, to je zbytečný. Co tleskáte?
00:44:11 To je zbytečný. To nepatří úplně do soutěže.
00:44:13 -Jen tleskej! Tleskej!
00:44:15 -Prosím vás, pojďte nahoru a už toho nechte.
00:44:19 Uklánění. Pojďte nahoru. A nezdržujte to!
00:44:24 -Ještě ne.
00:44:30 Ještě ne.
00:44:36 Ještě ne.
00:44:39 Už! Už!
-Sakra!
00:44:48 (HOVOR NENÍ SLYŠET)
00:44:56 -Tak další, prosím vás, pojďte nahoru už konečně.
00:45:21 Hudbo, hraj!
00:45:25 Pokračujte, prosím vás. Pokračujte!
00:45:31 -Jděte! Jděte nahoru!
00:45:37 -Hudba, co je?
-To samý máme hrát?
00:45:39 -Samozřejmě.
00:45:54 -Bartošová, vidím vás.
00:46:15 -Slečno!
00:46:22 Slečny!
00:46:26 -Já nebyla vybraná! Já nebyla vybraná!
00:46:29 Já nebyla vybraná.
-To nevadí. Pojďte! Pojďte!
00:47:09 -Růženo! Růženo, vrať se! Růženo, vrať se!
00:47:17 (KŘIK DÍVEK)
00:47:22 -Ticho!
00:47:36 (VZÁJEMNĚ SE NESROZUMITELNĚ PŘEKŘIKUJÍ)
00:47:57 -Slečny, pojďte ven!
00:48:01 Slečny, pojďte ven!
00:48:03 Klid!
-Nedělejte hlouposti!
00:48:06 -Pojďte ven!
-Buďte ticho! Klid!
00:48:08 -Ticho! Ticho!
00:48:18 -Zastavte to! Nehrajte!
00:48:23 -Ticho!
00:48:27 Ticho!
00:48:30 (HOUKÁ HASIČSKÁ SIRÉNA)
00:48:33 -Hoří.
00:48:36 Hoří.
00:48:46 -Ježíšikriste! Platit, prosím.
00:48:52 Co vy jste měla?
00:48:55 -Lidi, prosím!
00:49:10 -Hoši, lopaty!
00:49:25 -Zpátky! Zpátky!
00:49:40 -Zpátky! Zpátky!
00:50:21 -Ne! Já nechci ven! Ne!
-Nebojte se!
00:50:24 -Já tam mám věci. Já tam mám věci.
00:50:33 -Všichni ven! Ven všichni!
00:50:39 -Prosím vás, ho tady někdo podržte!
00:50:42 -Podržte ho!
-Udělejte tady místo!
00:50:44 -Stůjte, dědo! Počkejte!
00:50:46 -Platit! Mladý muži, co jste měl?
-Jednu limonádu.
00:50:50 -Dejchněte na mě. Sedmdesát pět halířů.
00:50:53 Další, prosím pěkně, platit.
00:51:03 -Nenechte ho tady stát!
00:51:06 Dědo, sedněte si!
-Sedněte si! Pomalu.
00:51:15 -Paní, jděte na stranu kousek.
00:51:17 -Vždyť já tady stojím proto, aby neviděl, jak mu hoří barák.
00:51:20 Taky ho na to necháte koukat.
00:51:22 -Otočte ho aspoň! Vždyť je to blbý.
00:51:25 -Tak se, dědo, otočte!
00:51:32 -Sedněte si, dědo! Sedněte. Pomalu. Tak.
00:51:35 -Vždyť on se tam stejně dívá.
-Nedivte se, vždyť mu hoří barák.
00:51:39 -Dědo, není vám zima?
-Půjdeme blíž k ohni, ne?
00:51:44 -Tak, dědo, vstaňte! Jdeme blíž.
00:51:56 -Hergot, člověče, tady už to nějak pálí.
00:51:59 -Tak, dědo, posaďte se už. Tady vám snad nebude zima.
00:52:07 Hergot, nekoukejte tam pořád.
00:52:13 -Dědo, já si půjčím váš stůl.
00:52:24 -Děvčata, nedívat se po ohni a jedeme!
00:52:27 Vyndejte ty kelímky. Sem mi dej tu slivovici.
00:52:31 No, tak. Otvírák tam najdi. Otvírák.
00:52:57 Na všechny se dostane. Na všechny.
00:53:01 -Pane vrchní, dvě piva bych prosil.
00:53:04 -Stavte se do fronty tady, prosím. Do fronty se stavte.
00:53:44 -Dědo, napijte se trochu. Je vám beztoho zima.
00:53:50 -Chléb náš vezdejší dejž nám dnes
00:53:55 a odpusť nám naše viny,
00:53:57 jakož i my odpouštíme našim viníkům.
00:53:59 A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
00:54:05 Amen.
00:54:13 -Táto, dej mně helmu.
-Nedám, nedám.
00:54:15 -Dej ji sem!
-Proč mi ji bereš?
00:54:17 -Já ti dám šátek. Ráno bude zima.
00:54:20 -Ale jak v tom šátku budu vypadat?
00:54:23 Jak stará bába nějaká.
-Vždyť jsi dědek, ne?
00:54:26 -Dědek jsem. Dědek a bába je rozdíl, ne?
00:54:28 -Jo, ale jsi dědek.
00:54:31 -Jen si to pěkně nechte. Začíná mrznout.
00:54:35 Jste celej zpocenej a budete z toho potom nemocnej.
00:54:39 Tak si to nechte!
-Děkuju.
00:54:42 -A tohleto si zapněte taky.
-Děkuju.
00:54:44 -A dobrou noc.
00:54:46 -A ráno ať mě přijdou vystřídat, jo?
00:54:48 -Já zas jdu a dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:54:50 -A pěkně to tady hlídej, táto, jo?
00:55:23 -Děkuju vám. Děkuju vám mockrát.
00:55:25 Máte ještě někdo, prosím? Děkuju.
00:55:27 Vám taky děkuju pěkně. Děkuju, jste moc hodná.
00:55:31 Děkuju. Já vybírám tady.
00:55:35 Přispějte něco, chudák ať taky něco vyhraje,
00:55:37 ať má taky, když mu to všecko shořelo, nemá nic.
00:55:40 Děkuju vám mockrát.
-Táto! Táto!
00:55:45 Táto, pojď sem už!
00:55:49 On se nehne, kruci.
-Copak, paní? Copak?
00:55:52 -Prosím vás,
00:55:54 ti lidi tam dělají sbírku losů do tomboly pro toho vyhořelýho.
00:55:57 -A co má bejt?
-Že by se to mělo nějak zarazit.
00:56:02 Pojď sem!
-A proč?
00:56:04 -Proč, poněvadž je celá tombola vykradená.
00:56:06 Pojď sem už!
00:56:12 -Přeci takhle ho tam nemůžu nechat.
00:56:15 Já tu vyháním kluky chuligány,
00:56:17 když mně přijdou bez kravaty, a jeho tam nechám v podvlíkačkách?
00:56:21 Mějte rozum! Vždyť to přeci není možný.
00:56:24 -Ale, člověče, když je to chudák.
00:56:27 -Chudák... Je to pravda, to mu nikdo nebere.
00:56:32 Ale tak na co já tady vlastně jsem? Na co?
00:56:36 No? Na co já tady jsem? To tu nemusím vůbec bejt.
00:56:40 To je zbytečný naprosto.
00:57:05 -S dovolením! S dovolením!
00:57:18 -Dědo, dovolte mně,
00:57:21 abych vaším jménem poděkoval všem zde přítomným v sále.
00:57:25 A vy mi dovolte, abych vaším jménem
00:57:29 předal panu Havelkovi ten krásný výsledek naší...
00:57:34 Naší...
00:57:37 -Sbírky.
-Ano, jistěže, sbírky.
00:57:41 Ale já jsem myslel něco v tom smyslu,
00:57:44 že ta sbírka je výsledkem naší...
00:57:48 -Dobroty.
00:57:50 -Ano, ovšem, dobroty také, ale to není, to je něco jiného.
00:57:55 Já to mám na jazyku, ale nevzpomenu si.
00:57:58 Naší...
-Laskavosti?
00:58:00 -Ano, ovšem, laskavosti též. Laskavosti, dobroty.
00:58:05 A ještě to není ono. To je...
00:58:07 -Soudružský pomoci. Řekni to, vole.
00:58:11 -Solidarity, ano, solidarity, to je to pravé slovo.
00:58:15 A proto dovolte, abych vaším jménem předal
00:58:19 panu Havelkovi ten krásný projev naší solidarity
00:58:23 a se kterým v jeho neštěstí hluboce cítíme.
00:58:43 -Tohle nejsou žádný peníze. To jsou prachobyčejný papírky.
00:58:49 -Dědo, to jsou lístky do tomboly.
00:58:51 Na to můžete vyhrát spoustu krásných věcí v tombole.
00:58:55 -Já potřebuju peníze, já tohle nepotřebuju, věci.
00:59:00 Já potřebuju peníze.
-Ale to máte, dědo, jako peníze.
00:59:04 -Okamžik, okamžik. Všechno bude v pořádku.
00:59:07 Všechno bude v pořádku.
00:59:11 Prosím, ticho!
00:59:15 -Přátelé, věnujte mi chvilku pozornost.
00:59:19 Stala se nám taková nepříjemná věc.
00:59:23 Nechci to tady roztahovat a nechci z toho taky dělat aféru.
00:59:26 Někdo nám sebral z tomboly několik cen.
00:59:31 Nemůžeme pokračovat.
00:59:34 My teď zhasneme, bude tma.
00:59:38 V této nastalé tmě ten, kdo to zcizil, to tam odnese.
00:59:45 Nezhasínej! Ještě ne! Ještě jsem nedomluvil.
00:59:50 Rozsviť! Nezhasínejte! Rozsviťte!
01:00:05 Co to? To je nějaký nedorozumění.
01:00:08 Tady jsou nějací vtipálkové.
01:00:10 Jasně jsem řekl, bude tma, až se zhasne,
01:00:15 tak ti, co to sebrali, to odnesou na své místo.
01:00:18 A ne obráceně! Ne obráceně!
01:00:24 Tak ještě jednou! Zhasnout!
01:00:26 (KŘIK V SÁLE)
01:00:42 -Jé!
01:00:59 -Dejte mu něco pod hlavu.
-Opatrně, opatrně, hoši, opatrně!
01:01:03 -Dejte mu něco pod hlavu.
-Ještě dál! Ještě dál!
01:01:05 -Stačí.
-Dejte mu něco...
01:01:07 -Počkej! Zdvihni ho! Zdvihni ho!
01:01:09 Zdvihněte mu hlavu!
01:01:15 -Polož ho!
-Dobrý, hoši, dobrý.
01:01:19 -Ty vole starej, pitomej!
-Nesahat!
01:01:21 -Proč jsi to tam vracel? Proč to tam vracel ten vůl?
01:01:25 Co? Neměl to tam vracet.
01:01:28 Chlapi, to bude taková ostuda, že to vrátil.
01:01:32 Vždyť to vypadá,
01:01:34 jako kdybychom to ukradli a sebrali my.
01:01:36 -Ale no tak, prosím tě, nerozčiluj se!
01:01:38 Nech ho odpočinout, hergot!
-Co odpočinout?
01:01:41 Je to vůl, je to vůl a neměl to vracet.
01:01:43 -Tak to neměl vracet, vrátil to, prosím tě, vyřešíme to.
01:01:46 Nech ho odpočinout a po srandě.
-Jak to budeš řešit?
01:01:50 -Vyřešíme to pořád, ale hádáním ne.
01:01:53 -Tu ostudu už nevyřešíš, Josko!
01:01:55 -Prosím tě, jakoupak ostudu, prosím tě.
01:01:57 -To je ostuda na celej sbor. To je beznadějný.
01:02:00 -Mlč! Mlč! Já ti něco řeknu.
01:02:04 Kdybys byl v té situaci ty, jako je on,
01:02:08 tak to vrátíš taky, protože jsi poctivej.
01:02:11 -Nikdy! Nikdy v týhletý situaci, nikdy ne!
01:02:16 To si pamatuj, poněvadž pověst sboru je mi milejší
01:02:21 než nějaká má poctivost, ty makovče jeden!
01:02:23 -Pověst sboru, pověst sboru.
01:02:25 Já ti řeknu, na čem záleží pověst sboru.
01:02:27 Pověst sboru záleží na tom,
01:02:30 jak to zařídíme teď s tou tombolou.
01:02:32 -Co bychom s tombolou zařizovali, prosím tě?
01:02:36 To je jasný. To je jasný.
01:02:39 -Co je na tom jasnýho? Tobě je všecko jasný.
01:02:42 -Bodejť by ne. Co budeš zařizovat?
01:02:44 Tombola je rozkradená.
-Pánové, fakt je jeden.
01:02:48 Když si to ti lidé rozkradli, tak to nemůžou vyhrát.
01:02:52 -Takhle nemluv, Josko. Jak k tomu přijdou ti lidé,
01:02:55 co si losy poctivě koupili, a nic si nenakradli?
01:02:59 -Měli si nakrást.
01:03:02 A kdo si nenakradl, to musí chápat tak, jako že nic nevyhrál.
01:03:05 -Tak počkej, tak nevtipkuj, prosím tě, tady.
01:03:09 Tady jde o jinou věc.
01:03:11 Co udělat s těma lidma,
01:03:15 kteří si nakradli a losy si nekoupili?
01:03:17 -To je sviňárna tedy. To není snad ani možný.
01:03:21 -Nechat je zjistit! Nechat je zjistit!
01:03:23 -Ale jak to zjistíš, prosím tě? Kde?
01:03:25 -Když jsou lidi pryč, to nejde.
01:03:27 -Počkejte, mládenci! Počkejte!
01:03:31 Vycházejte z toho, že u nás na plese není nikdo,
01:03:34 kdo by si nekoupil aspoň jeden los.
01:03:36 Zloděj bez losu u nás neexistuje.
01:03:40 -Z toho vycházejme! Z toho vycházejme!
01:03:49 -No jo, tak z toho vycházejme, ale ti lidé tam čekají.
01:03:53 Tak jim to musíme říci, ne?
01:03:56 -Prosím tě, co bys jim pořád říkal?
01:03:58 Já nevím. Co jim budeš říkat?
01:04:01 Ty mně připadáš jak Ježíš Kristus, pořád někomu něco vysvětlovat.
01:04:05 Podívej se!
01:04:07 Tombola je rozkradená. Ti lidé tam byli všichni.
01:04:11 Všichni jsou podezřelí, tak ať drží hubu!
01:04:16 -A to je právě důležitý, že jsou všichni podezřelí.
01:04:20 -To není pravda, to není pravda.
-To je dobrý.
01:04:23 -Ale něco na tom je. Něco na tom je.
01:04:25 -On má pravdu.
-To není pravda.
01:04:28 -Něco na tom je.
01:04:30 -Tak jim to ale někdo musí říci pořád.
01:04:33 -Co by jim kdo říkal?
-Že jsou všichni podezřelí.
01:04:37 -Mládenci, já nevím, jak myslíte.
01:04:40 Copak já bych jim to mohl říci sám.
01:04:43 To je maličkost, ale myslím, že je to zbytečný.
01:04:48 -Já nevím zbytečný.
01:04:50 -Zbytečný, podívejte! Oni lidi dobře vědí,
01:04:54 když si to rozkradli, že to nemůžou vyhrát.
01:04:56 A taky moc dobře vědí, že jsou všichni podezřelí.
01:05:00 Lidi nejsou hloupí. Nejsou hloupí.
01:05:04 -Nepodceňovat! Pánové, nepodceňovat ty lidi.
01:05:08 -Ano, nepodceňovat. Lidem musíme věřit.
01:05:11 -Ano, nepodceňovat a věřit lidem.
01:05:14 -Opravdu. Půjdu radši pětkrát hasit.
01:05:17 Proč to ten vůl tam vracel, tu tlačenku?
01:05:21 -Nech toho bejt!
-Ticho! Počkej!
01:05:23 -Co je?
01:05:29 Co je?
01:05:43 Chlapi, jděte se tam někdo podívat,
01:05:46 co se tam děje v sále.
01:07:02 Předsedo, musíš nám prominout, že jsme se trochu zpozdili.
01:07:07 Však ty víš, jak to u nás po takovým požáru vždycky vypadá.
01:07:11 Ale tím víc to bude z lásky a od srdce, že, chlapci?
01:07:15 -Ano.
01:07:17 -Předávám ti dárek, který ti jistě právem náleží.
01:07:20 Prosím, převezmi si ho.
01:07:23 -Přátelé, děkuju upřímně váženému požárnímu sboru,
01:07:28 jehož jsem byl dlouhá léta předsedou
01:07:32 a nyní již jen jako vysloužilý předseda,
01:07:35 a vám všem za tento krásný dar, za toto vysoké vyznamenání.
01:07:41 Jsem nevýslovně šťasten,
01:07:45 že na sklonku mého života se mi dostalo takové vysoké pocty.
01:07:50 Děkuju vám ještě za vzácnou pomoc, kterou jste mi často poskytli
01:07:55 při vykonávání mých prací a různých úkolů.
01:08:00 Tím jste mně právě přispěli
01:08:03 k docílení takového vysokého vyznamenání,
01:08:07 že mi byl věnován tento cenný dar krásný.
01:09:39 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2019
Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním hraným filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu, u něhož si v těchto dnech připomínáme jeho nedožitých 90 let. Na snímku scenáristicky spolupracovali i jeho dva přátelé Ivan Passer a Jaroslav Papoušek a kameramanem byl světově proslulý Miroslav Ondříček, od jehož úmrtí v těchto dnech uplyne 5 let. Ústředním motivem filmu je hasičský bál, a to bál velice svérázný. Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, mnohé figurky jako by byly vystřiženy ze skutečného života. Jestliže jeho předchozí filmy shlížely na lidské hemžení se shovívavým a laskavým úsměvem, v tomto filmu lyrická a zjemňující nota zcela zmizela a zůstalo jen důsledné odhalování negativních stránek lidských povah. A hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh film sleduje, je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let.
* 18. 2. 1932
† 13. 4. 2018
* 4. 11. 1934
† 28. 3. 2015
* 10. 7. 1933
† 9. 1. 2020