Karel Höger jako kapitán Tůma v případu dvojnásobné vraždy (1959). Dále hrají: J. Bek, V. Menšík, J. Vinklář, O. Lackovič, E. Kohout, F. Vnouček, D. Zikánová, J. Štěpánková a další. Scénář M. Velínský. Kamera J. Střecha. Režie V. Čech
00:02:36 -Los číslo 238... do háje!
-Co je?
00:02:41 -Já mám 237. -No a co?
-Blázne! 238 vyhrává auto!
00:02:48 Aha! To je tedy smůla.
00:03:08 Ještě dvakrát!
00:03:15 Blbá neděle. Těšíš se, a pak nevíš co s ní.
00:03:21 -Tě bůh.
-Tě bůh!
00:03:28 -Počkej, co je?
-Musím za Janou.
00:03:32 Takhle za ní nemůžeš. Vyhodila by tě.
00:03:37 -To ne, Jana je...
-Znám svou sestru, Jirko.
00:03:45 Dobrý večer, pane Zelinka.
00:03:52 -Ahoj penzisti.
-Zdravím tě. -Ahoj.
00:03:56 Nalej mi jeden rum.
00:04:01 Buď trochu pohostinný, nebo ti najdu pořádné manko!
00:04:09 Tak naleješ mi, nebo...
00:04:25 -To je poslední, pane Zelinko.
-Ty se starej o tržbu.
00:04:32 Děkuji.
00:04:38 Tržba je objektivní ekonomický ukazatel, víš?
00:04:46 Jestli to nevíš, tak jdi od toho.
00:04:56 -Viděls to?
-Smůla, co?
00:05:01 Pojď domů.
00:05:08 Ten chlap jistě neumí řídit. A i kdyby, opije se a auto rozbije.
00:05:16 Karle, kdyby ten los náhodou ztratil...
00:05:26 Pozor!
00:05:29 -Kam čumíš?
-Běž do háje!
00:05:42 Opilí řidiči jsou nebezpeční.
00:05:48 Ještě ráno byla plná! No tak koupíme novou.
00:05:56 To je zbytečný, viď?
00:06:03 No, já bych se napil, po tom leknutí...
00:06:09 Mám tu nějaké peníze.
00:06:21 Tady měla být stovka...
00:06:32 Aha, ona je už neděle.
00:06:40 Kluci, tady nic není.
00:06:43 Tady Pepík skočí pro lahev. A vem i cigarety.
00:06:48 To je prima. Pepíček je zlato.
00:06:55 Tady máš klíče a běž.
00:07:10 Pepíček je zlato, a ty taky.
00:07:18 Něco ti ukážu. Hele!
00:07:27 -Máš taky dceru?
-Hezká. Moc hezká.
00:07:36 Víš, nebožka žena...
00:07:40 To mi nevyšlo, přepočítal jsem se.
00:07:46 Matematika je můj život.
00:07:54 Kdybych se občas neopil, tak se z těch čísel zblázním.
00:08:06 Já počítám, i když spím.
00:08:15 I když jsem střízlivý. Pořád počítám.
00:10:20 Děkuju, paní Majko. Ještě si zatelefonuju.
00:10:28 Pošta.
00:10:32 Jana? Nazdar.
00:10:36 -Nezlob se, já nemohl přijít...
-Nelži, jsi jako Karel.
00:10:44 Slíbils mi, že s ním nebudeš pít!
00:10:48 Telegram, prosím.
00:10:52 Cože? Ne, nemusíš...
00:10:58 Prosím drobné na telefon. Děkuji.
00:11:04 Nech toho a jdi domů. Mě to nezajímá.
00:11:13 -Co to vyvádíš?
-Nemůžu si zavolat?
00:11:18 Přestaň. Dej mi tu peněženku.
00:11:25 Počkáme. Šel k němu vedoucí z Černý růže.
00:11:30 Otec nemocen, prosím 3 dny volna.
00:11:35 -Podpis: Eva Zelinková?
-Ano.
00:11:40 3,60 prosím. Děkuji.
00:11:45 Jirko...
00:11:48 -Ahoj, Majko. -Ahoj. Co si dáš?
-Kávu. -A já pivo.
00:12:00 -Já už ten los mám.
-Jak to? Tys mu ho...
00:12:07 -No jasně. Jak jsme řekli.
-Mládenci, tady to máte!
00:12:24 -Kájo, Václav odjel.
-Vážně? To je fajn.
00:12:31 -Stavíš se večer?
-Jo, určitě, Majko.
00:12:37 -Co je mu?
-Má problémy s mou sestrou.
00:12:44 Dej mi ještě dva rumy.
00:13:04 -Máš strach?
-No...
00:13:07 Neblázni. Ten dědek nám to přímo nabízel.
00:13:13 Dám mu ten svůj los a je to. A navíc mu neseme lahev. Tak co?
00:13:22 -No jo, ale...
-Žádný ale!
00:13:34 Jdeme!
00:13:42 -Tak co?
-Přijdu, Majko.
00:13:56 -Dobrý večer. Nový nápadník?
-Tebe to už nemusí zajímat.
00:14:03 -Kávu?
-Jo.
00:14:05 -Nebyl tu tchán? -Který?
-Zelinka. -Ten účetní? Ne, nebyl.
00:14:46 -Schováváme se jak vrahové.
-Nech si ty řeči.
00:14:55 Máme přece klíče, ne?
00:15:04 -Hlídej. Když tak zakašlej, jasný?
-Jasný.
00:16:38 OZVE SE RÁNA.
00:16:51 Pojď!
00:16:56 -Co to bylo za ránu?
-Zakopl jsem o židli. Ukaž!
00:17:11 Zelinka spí. Je to dobrý.
00:17:22 Tak co, ztratil ten los, nebo ne?
00:17:27 Dej mi napít!
00:17:41 -Nadiktuj mi čísla těch losů.
-00238, 00123...
00:17:52 A teď si uděláme 105% alibi!
00:17:57 Tak my budeme mít auto!
00:18:02 Lumpové mívají největší štěstí.
00:18:08 -Copak? -Bolí mě hlava.
-Od piva, ne?
00:18:15 Od rumu. My s tvým Jirkou nic jiného nepijeme.
00:18:22 Tak se trochu napili, no. Vžďyť vyhráli auto!
00:18:38 Nemysli si, že ti odpustím. Jestli budeš Jirku svádět k pití, uvidíš!
00:18:46 Sprosťáku!
00:19:44 Tůma. Neviděl jste seržantku Hůrkovou?
00:19:49 Čekám už půl hodiny.
00:19:53 Ale jděte, že tu je?
00:19:57 To mě nezajímá, zařiďte, aby byla ihned u mne.
00:20:20 -ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE.
-Vstupte!
00:20:26 -Soudruhu kapitáne...
-Moment.
00:20:32 Čekám už 38 minut.
00:20:36 -Já byla u nadporučíka...
-Vím. Posaďte se.
00:20:46 Byla jste přidělena ke mně a ne k nadporučíkovi.
00:20:54 -Mě to mrzí, kapitáne...
-Dobrá, nemluvme o tom.
00:21:00 Požár vznikl od vařiče.
00:21:05 Zasáhl jen část kuchyně, takže hmotná škoda je nízká.
00:21:13 Požárníci našli tělo Ferdinanda Zelinky,...
00:21:26 ...účetního revizora podniku Restaurace a jídelny.
00:21:37 Tečka.
00:21:43 Byl mrtev. Mohlo by jít o nešťastnou náhodu.
00:21:48 Opil se, upadl a rozbil lahev.
00:21:53 V krvi měl 2,73 promile alkoholu. Hned po pádu asi usnul.
00:22:02 Vykrvácel během pár minut.
00:22:07 -Přesněji během 20 až 30 minut.
-Děkuji, doktore. Další!
00:22:13 Rozměry střepiny odpovídají rozměrům řezné rány.
00:22:20 Na mrtvole nebyly nalezeny známky násilí.
00:22:26 Pouze drobné podlitiny, asi od toho pádu.
00:22:33 -V pořádku, doktore?
-Naprosto.
00:22:38 Máme ale podezření, že by mohlo jít o vraždu.
00:22:48 Někdo celý byt prohledal, všechny zásuvky jsou otevřeny.
00:22:56 V kaluži krve je otisk boty.
00:23:05 O kus dále byly dvě krvavé stopy.
00:23:11 Smrtící střepina je ze středu lahve, hrdlo má mrtvý v ruce.
00:23:23 Ostatní střepiny odlétly ve směru pádu.
00:23:28 Střední část by měla být někde u jeho lokte. Není.
00:23:34 Byla asi přemístěna a použita k poranění tepny.
00:23:42 Na střepině jsou otisky prstů tří lidí.
00:23:49 Jeden je mrtvého Zelinky.
00:23:52 Některý z dalších může patřit vrahovi.
00:24:01 To jsou zatím všechny závěry, zatím jen teoretické.
00:24:12 -A fakta?
-Dosud žádná, poručíku.
00:24:16 V peněžence měl losy a fotografii dcery.
00:24:26 V bytě měl účetní knihu hotelu Černá růže a v ní manko.
00:24:33 Jel tam nadporučík Líbal.
00:24:37 Kde je šéf?
00:24:39 -Hledáte manžela?
-Ano. Dobrý den.
00:24:43 -Je ve vinárně. Zavolám ho...
-Ne, my sami.
00:24:58 -Dobrýtro.
-Dobré jitro.
00:25:03 -Co si přejete?
-Zabili Ferdinanda, pane Batysta!
00:25:11 -Nerozumím. Jakého Ferdinanda?
-Zelinku! Poznáváte tohle?
00:25:24 -Ano, to je moje účetní kniha.
-A jak se dostala k Zelinkovi?
00:25:32 -Kdo věděl o tom manku?
-Jen účetní.
00:25:38 -Proč měl tu knihu doma?
-Aby měl klid na revizi.
00:25:43 -Na revizi, jo?
-Dovolíte?
00:25:50 Já jsem nemocný na srdce, pánové. Já si budu stěžovat...
00:25:57 Nehrajte na nás divadlo. Já vím, jak to bylo: vy jste kradl.
00:26:05 Zelinka na těch 12 000 přišel, ale řekl vám:...
00:26:13 ...přijďte ke mně v neděli a nějak to vyřešíme.
00:26:19 -Je to tak?
-Je.
00:26:22 Ale ne tak docela, já u něj v neděli nebyl.
00:26:30 Ale byl, jenže Zelinka byl opilý.
00:26:35 Možná, že jste se pohádali.
00:26:46 Možná, že jste do něj i vrazil.
00:26:50 Nenapadlo vás, že se ho můžete lehce zbavit?
00:26:56 Stačí ostrá střepina a vařič!
00:27:07 -Co ode mne chcete?
-Abyste se přiznal!
00:27:12 Zbavil jste se svědka. Třeba vás vydíral?
00:27:18 Tady je důkaz! Váš otisk na té smrtící střepině.
00:27:25 Ale to není pravda!
00:27:31 Přiznávám, že jsem mu za to něco slíbil,...
00:27:36 ...ale neviděl jsem ho. Nedozvonil jsem se.
00:27:42 Klid, pane Batysto. A co ty otisky, když jste tam nebyl?
00:27:55 Mluvil jsem s ním v neděli ráno a tu lahev jsem mu dal.
00:28:06 -Jaké jste měl boty? -Tyhle.
-Tak v nich půjdete s námi.
00:28:23 Pošlu to do Prahy na rozbor.
00:28:31 Ale zdá se mi, že krev tam není.
00:28:46 Tak ti pěkně děkuji.
00:28:59 -Čekám na tebe, Františku.
-Já vím.
00:29:06 Tak za prvé: tvůj postup při zatčení byl nesprávný.
00:29:13 Za druhé: kladl jsi sugestivní otázky.
00:29:17 Byl jsi neobjektivní. Příště ti to neprojde. To nám to pěkně začíná.
00:29:25 -Volá Chomutov!
-Děkuji.
00:29:31 Pojď dál.
00:29:34 Haló? Tady Tůma.
00:29:38 Pracuje tam u vás slečna Eva Zelinková?
00:29:55 Prosím? Ano... aha... děkuji!
00:30:05 Slečna Zelinková jela navštívit nemocného otce.
00:30:10 Tak si na ni počkáme.
00:30:18 A teď ty jeho losy. Víme, že jich koupil 5.
00:30:24 4 jsou rovné a 1 přeložený.
00:30:28 A na tom přeloženém je mastný otisk, vidíš?
00:30:33 A je stejný, jako ten třetí otisk na střepině.
00:30:45 -Asi ho někomu ukazoval.
-Proč jen jeden?
00:30:50 -A co když něco vyhrál?
-Ovšem! Co když něco vyhrál?
00:31:10 Hele, Jirko, ty o ničem nevíš, rozumíš?
00:31:17 Copak můžeme za to, že se ten dědek udusil?
00:31:21 Ale vyšetřuje to kriminálka.
00:31:26 Ten chlap od Černý růže, co tam šel, viděl jenom mě.
00:31:34 Pro to auto půjdu sám, ty zůstaň doma.
00:31:39 Rozumíš? Byl jsem sám.
00:31:45 -A co Majka?
-To zařídím. Pojď!
00:31:52 -A co když ne?
-Nech to na mně.
00:32:03 Říkal jsem si, kolik toho dnes pan účetní zas vypije...
00:32:12 A on možná zrovna umíral...
00:32:20 A to jste necítil kouř?
00:32:24 -Ahoj Majko!
-Ahoj.
00:32:29 Hele, co ti nesu!
00:32:37 -Proč jsi včera nepřišel?
-Já zapomněl!
00:32:43 Doma byla nepříjemnost, já jsem vážně nemohl, víš?
00:32:49 -Jen nevykládej!
-Nech si to vysvětlit.
00:33:03 Moje sestra žárlí na Jirku. Včera vyváděla, protože byl opilý.
00:33:12 Tvrdila, že za to mohu já.
00:33:16 Majko, kdyby něco, byl jsem tu včera sám. O Jirkovi ani slovo.
00:33:25 Mně je to úplně jedno.
00:33:42 Neblázni, je sem vidět!
00:33:46 -Tak přijdeš?
-Přijedu!
00:33:53 -Hodně štěstí, pane Antoš.
-Děkuji vám.
00:34:17 -To taky patří k registraci vozu?
-Ano. Alespoň u vás. -A proč?
00:34:25 Je podezření, že jste ten los získal nezákonně.
00:34:31 -Vaše jméno?
-Karel Antoš.
00:34:35 -Zaměstnání? -Úředník.
-Narozen? -12. srpna 1932.
00:34:42 -Kde jste koupil ten los?
-Ten co vyhrál?
00:34:48 Nevím, každý jsem koupil jinde.
00:34:52 -Kde jste byl v neděli? -Na zábavě.
-Sám? -Ano.
00:34:59 -Vy nemáte děvče?
-Nic stálého.
00:35:08 -Smím kouřit?
-Jistě.
00:35:11 -Prosím. -Ne, já kouřím Globusky.
-Mě škrábou v krku.
00:35:22 -Děkuji.
-Prosím.
00:35:25 -Jak jste se dozvěděl o výhře?
-Z plakátu.
00:35:29 -V kolik hodin? -Asi v 19.
-Ale poukaz jste vyzvedl ve 20,30?
00:35:37 -Neměl jsem losy u sebe.
-A jak jste věděl čísla?
00:35:42 Zapsal jsem si je a losy jsem nechal doma. Šel jsem pro ně.
00:35:51 -Může vám to někdo dosvědčit?
-Bohužel ne.
00:36:00 -V kolik jste byl doma?
-Asi v 19,30.
00:36:06 A pak jste si šel pro ten poukaz?
00:36:11 Ano. Ale bylo tam moc lidí a tak jsem čekal venku.
00:36:17 -Celou hodinu?
-To se snad smí, ne?
00:36:24 Promiňte.
00:36:34 Tady je ten váš los...
00:36:41 -To není můj!
-Ukažte? Spletl jsem se.
00:36:46 -Tohle je ten pravý, že?
-Ano.
00:37:00 Znáte toho člověka?
00:37:03 -Pozor, to je Globuska!
-Jde jen o zvyk.
00:37:10 Tak znáte ho?
00:37:14 Ne. Ale asi jsem ho už viděl.
00:37:22 Třeba v neděli u toho plakátu?
00:37:29 Ne, tam určitě ne.
00:37:36 Vy ho hledáte?
00:37:54 Hledáme jeho vraha.
00:38:00 Vraha?
00:38:06 -Já ho nezabil.
-Víte co je daktyloskopie?
00:38:13 Na tom losu, co říkáte, že není váš, je otisk vašeho palce.
00:38:24 Ten los byl nalezen u zavražděného, kterého prý neznáte. Jak to?
00:38:34 Nevím.
00:38:39 To je málo.
00:38:44 Počkejte, už to mám!
00:38:51 Už vím, odkud ho znám!
00:39:00 Z Liďáku. Tam jsem ho viděl.
00:39:05 -Říkal jste, že tam ne!
-No jo.
00:39:11 Ale vy jste říkal venku a já ho viděl uvnitř.
00:39:18 Bylo tam plno lidí a gratulovali mi.
00:39:23 Byl tam taky tenhle člověk a byl rozčílený kvůli tomu losu.
00:39:31 Měl vztek, já se mu nedivím.
00:39:36 A jak mi ho ukazoval, asi jsem tam nechal ten otisk. Jasný?
00:39:45 To by bylo jasné, kdyby to byla pravda.
00:39:52 Ale my našli váš otisk i na střepu skla v jeho bytě.
00:40:08 Je to on?
00:40:20 Tak co, je to on?
00:40:26 Ano. Viděl jsem ho v neděli asi v 19 hodin. Vycházel...
00:40:38 -Já jsem Zelinku nezabil!
-Stop! Vrať to!
00:40:52 Tak znáte ho?
00:40:57 Ne. Ale asi jsem ho už viděl.
00:41:05 Třeba v neděli u toho plakátu?
00:41:10 Promiňte, prosím.
00:41:22 Jaké jste měl v neděli boty?
00:41:29 No tak, nezdržujte...
00:41:38 Hnědé semišky.
00:41:45 KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:41:52 -Neboj. Jdi vedle.
-Učeš se.
00:42:16 -Jsi sám?
-Jo. Co je?
00:42:22 Karel je zavřený, prý to auto ukradl...
00:42:29 -To je nesmysl!
-Byli jste přece spolu.
00:42:36 -Proto jsem přišel, abys...
-Byl jsem s ním.
00:42:41 -Ale jen chvíli. Pak jsem šel domů.
-Nepovídej, přece jste oslavovali!
00:42:48 Jak to bylo s tím losem? Vyhrál Karel nebo ne?
00:42:56 Mně řekl, že vyhrál, proto jsme slavili...
00:43:02 ...ale jen chvíli, pak jsem mluvil s Janou a pak jsem šel domů.
00:43:09 Škoda, že jste nebyli spolu.
00:43:16 Rád bych pomohl, pane Antoš.
00:43:24 -Karel se přiznal?
-Ne. Ale oni by mu to dokázali.
00:43:51 Ale Karel byl přece... To bude určitě omyl.
00:43:57 Uvidíte, že se to nějak vysvětlí.
00:44:06 -No dobrá. Sbohem.
-Na shledanou.
00:44:21 To je hrozné.
00:44:24 -Kam jdeš?
-Za mámou. Je tam sama.
00:44:30 Jirko, nemáš s tím nic společného?
00:44:36 -Dej mi čestné slovo!
-No vážně.
00:44:45 Opravdu, čestné slovo.
00:44:54 Prosím.
00:44:59 V neděli? To tu byl.
00:45:05 -Jak dlouho?
-Asi čtvrt hodiny.
00:45:14 -Byl tu sám?
-Ne. Se mnou.
00:45:19 -Tak moment!
-Dovolte! -Prosím...
00:45:29 -Co provedl?
-Co s ním máte?
00:45:34 -Líbí se mi. Co je na tom?
-Nic.
00:45:50 -Ví o tom manžel?
-Do toho vám nic není!
00:45:56 Děkuji vám za poučení.
00:46:01 -Byla jste laskavá.
-Prosím.
00:46:08 Na shledanou.
00:46:14 Jedny cigarety!
00:46:28 3,20 prosím.
00:46:33 Děkuji.
00:46:50 -To je Jana?
-Karel je zavřený!
00:46:55 -Vím. Co jste provedli?
-Já nic. Já šel hned domů...
00:47:04 Nelžete! Já vás neprozradím, už kvůli té vaší Janě.
00:47:10 Ale jestli Karlovi nechcete pomoci, styďte se!
00:47:15 Paní Majko!
00:48:36 -Co si přejete?
-Já se chci přiznat.
00:48:42 Celou tu dobu myslel obviněný na to,...
00:48:50 ...jak vzít Zelinkovi los, který vyhrál.
00:48:59 -Je to tak?
-Ano.
00:49:04 -Pište! Kdy jste vzal ten los?
-Když šel do předsíně.
00:49:11 -Proč?
-No... na záchod. On moc pil.
00:49:20 Ukažte, jak jste ho vzal.
00:49:25 No, tady byla peněženka a lahev.
00:49:33 -Můžu?
-Jistě.
00:49:43 Když odešel, ten los jsem vzal.
00:49:49 Láhev málem upadla, musel jsem ji chytit.
00:49:54 Kdybych nebyl opilý, jistě bych to neudělal.
00:50:00 -Kdy se Zelinka vrátil?
-Hned.
00:50:05 Chtěl vařit grog, ale já už chtěl být pryč.
00:50:14 Řekl jsem mu, že jdu koupit rum.
00:50:18 -On zůstal doma?
-Ano. Spal tady na židli.
00:50:27 -Jak to víte?
-Usnul, než jsem odešel.
00:50:32 -Tak jste s ním nemohl mluvit!
-To ještě nespal.
00:50:40 -Posaďte se.
-Prosím.
00:50:45 Pamatujete si to dobře?
00:50:51 Ano. Vyšel jsem ven a pak jsem viděl toho pána,...
00:50:58 ...toho vedoucího z Černé růže, jak zvoní na Zelinku.
00:51:06 -Viděl jste, že vešel?
-Ne, neviděl.
00:51:11 Pište: obviněný neviděl pana Batistu vcházet do bytu.
00:51:18 -Já nevím. Bral za kliku...
-Tak vešel dovnitř, nebo ne?
00:51:28 -Já nevím, ale...
-Neviděl ho.
00:51:34 -A co bylo pak?
-Chvíli jsem chodil...
00:51:38 Pak jsem se zastavil na kávu v tom bufetu,...
00:51:45 ...no a pak jsem si šel pro ten poukaz.
00:51:51 A jak se ten váš los dostal k Zelinkovi?
00:51:58 Dal jsem mu ho tam, aby nic nepoznal.
00:52:03 Tak to ne, pane Antoš! Říkal jste, že jste losy u sebe neměl!
00:52:13 Tak co? Už nám zase lžete.
00:52:24 Až se příště budete přiznávat, dejte mi to písemně. Odvést!
00:52:49 -Co je? -Je mi ho líto. Tak mladý.
-A hezký, že ano?
00:52:56 Tu jeho výpověď opište.
00:53:03 Ten kluk něco tají.
00:53:18 Pan Batysta stál tady a zvonil. Já jsem si šel pro pivo.
00:53:27 Říkal jsem si: ten není doma, tam se nedozvoníš.
00:53:34 Kdepak aby byl doma, když je přece neděle...
00:53:41 -A dozvonil se?
-Ne.
00:53:44 -Byl to určitě pan Batysta?
-Aby ne!
00:53:49 Přece nejsem padlý na hlavu, ne?
00:53:54 Tak tady to vidíte, pane kapitáne.
00:53:59 -A v kolik to bylo hodin?
-No, byl večer.
00:54:04 A vůbec, dejte mi už pokoj.
00:54:08 Držíte mě tu jako uličníka. Copak jsem něco ukradl?
00:54:14 Jen klid. Hodně jste nám pomohl a panu Batystovi možná taky.
00:54:23 No, to já rád pomůžu.
00:54:26 -Tak pojďte.
-Kam? -Domů.
00:54:36 Tak servus!
00:54:43 Já protestuji. Manko je věc moje a mého podniku.
00:54:52 S vraždou nemám nic společného.
00:54:56 Tak se rozhodněte: jsem vedoucí nebo lump?
00:55:04 Odvést!
00:55:08 Moment! Jak se vám podařilo utajit manko 12 000?
00:55:17 To vám snadno vysvětlím:
00:55:22 Já vedu tři podniky, to je obrat asi 200 000 měsíčně.
00:55:30 Těch 12 000 proti tomu nic není.
00:55:35 -Věděl o tom manku někdo?
-Proč?
00:55:40 -Věděl, nebo ne?
-Ne. Jen Zelinka a já.
00:56:09 Haló? Líbal... ano... co je?
00:56:17 Jo, já to vyřídím. Buď zdráv!
00:56:22 Právě přišel posudek z Prahy.
00:56:26 Na botách Batysty i Antoše není ani stopa krve.
00:56:32 To nic neznamená. Do krve mohl šlápnout i někdo z hasičů.
00:56:39 Dnes bude volat Hlavní správa, jak jsme daleko...
00:56:51 -Zavoláme odborníka z Prahy?
-Ještě počkáme.
00:56:56 -Hlavní správa chce výsledky!
-To je právě to, co nemáme.
00:57:06 Zavolejte na prokuraturu, ať uvalí vazbu na oba zadržené.
00:57:19 -Tohle přišlo z Chomutova.
-A co vy tady?
00:57:25 -Viděla jsem vás z okna...
-To nemáte co dělat? -Mám.
00:57:31 -Dovolte mi odejít.
-Prosím.
00:57:41 Už vím, proč ses neoženil. To mluvíš takhle s každou?
00:57:47 Podívej, tady není žádný penzionát.
00:57:53 -A mé chování...
-Je podle předpisů.
00:57:57 -Víš vůbec, jaké má křestní jméno?
-Jindřiška.
00:58:02 Narozená 20. srpna 1930. Svátek má 26. ledna.
00:58:08 Vážnou známost nemá, motá se kolem ní jeden nadporučík.
00:58:18 Ta Eva Zelinková tu v neděli byla a ve 20,15 posílala telegram.
00:58:26 Ten telegram posílal vrchní od Černé růže.
00:58:33 -Á, Kici Neuman? Děkuji vám.
-Na shledanou.
00:58:46 -Co chtěl?
-Nějaký telegram.
00:58:54 -Co je s tebou?
-Nic, nech mě!
00:59:40 Tak tady je to.
00:59:49 -Nesete mi něco.
-Ano, pane Neuman.
00:59:54 -Tady pánové vás hledají.
-Aha, to nebudou pošťáci.
01:00:02 -Děkuji vám.
-Já také. Na shledanou.
01:00:09 -Jdete mi pomoci?
-Dobrý den.
01:00:13 -Jdeme si popovídat.
-Já to dodělám.
01:00:17 -Kdy jste přijel sem na chatu?
-Proč?
01:00:22 -Ptát se budeme my.
-Tak jo.
01:00:26 Přijel jsem v sobotu.
01:00:30 -Jste tu sám? -Ne.
-A s kým? -Se slečnou.
01:00:37 -A nikde jinde jste nebyl?
-Ne.
01:00:42 -Ani ve městě?
-Proč asi?
01:00:46 -Zeptejte se Evy. -Které?
-Té, co je tu se mnou.
01:00:53 -Ta vám to dosvědčí?
-Jistě. Stalo se něco?
01:00:59 Byl jste v neděli večer na poště, lidé vás tam viděli.
01:01:06 Měl jsem si snad nalepit vousy?
01:01:12 Jak to, že slečna Zelinková nechodí do práce?
01:01:18 Když dnes chtějí být dva spolu, tak aby si vymýšleli takové finty.
01:01:26 Ano, byl jsem tam poslat telegram.
01:01:30 -Kdy?
-V 19. A za hodinu jsem byl zpátky.
01:01:36 -Proč? -Zajímá nás to.
-Aha! Kvůli té motorce!
01:01:41 -Jaké?
-Od převozníka.
01:01:46 -Mizera, říkal že má řidičák.
-Nemá.
01:01:50 -Dostanu pokutu?
-Já jen chci vědět, kdy odjel.
01:01:57 -VOLÁNÍ Z DRUHÉHO BŘEHU.
-To bude ta jeho slečna.
01:02:17 -Kdy odjel?
-Kolem 19. a po 21. byl tady.
01:02:23 -Tak pozdě?
-No, však ho znáte.
01:02:30 -Vy ho nemáte rád, že?
-Jak se to vezme.
01:02:35 Nebýt té slečny, motorku bych mu nepůjčil.
01:02:40 -Ona nebyla s ním?
-Kdepak! Čekala tu na něj.
01:02:53 Slečna tu zůstane.
01:02:57 -To kvůli té absenci v práci?
-Ne. Jde o soukromou věc.
01:03:05 My zatím vyřídíme tu pokutu.
01:03:09 -Pepíčku...
-Promiň, já zapomněl.
01:03:16 Evo, sejdeme se dole, ano?
01:03:22 Já přece poznám, že se stalo něco vážného. O co jde?
01:03:28 -O jejího otce.
-Co je s ním? -Zemřel.
01:03:36 Propána... a kdy?
01:03:42 Z neděle na pondělí, slečno. Udusil se.
01:03:51 Táta?
01:04:00 Hůrková!
01:04:08 Lékaře! Rychle!
01:04:29 Jen klid. Slečna tu zůstane a zítra vám zavolá.
01:04:37 -Děkuji. Na shledanou.
-Na shledanou.
01:04:59 Já tam byl taky. Čestně. Musel jsem vám to říci.
01:05:05 To je správné, pane Brož. Ale nejde jen o ten los.
01:05:11 -Říkáte, že jste tenkrát slyšel zevnitř ránu? -Ano.
01:05:20 -Jak vám to připadalo?
-No... jako když něco upadne.
01:05:27 -A co to bylo?
-Nevím. Karel prý zakopl o židli.
01:05:33 Antoš se vrátil jen proto, aby dal Zelinkovi svůj los?
01:05:41 -Proč mlčíte?
-Já už nic nevím.
01:05:46 -Co se vlastně stalo?
-O čem s vámi mluvil Zelinka?
01:05:52 On hledal peníze... a že nám uvaří grog...
01:05:59 -Kde hledal?
-V zásuvkách, v účetní knize...
01:06:04 -Taky ve vkladních knížkách.
-V jakých? -Ze spořitelny. Byly 2.
01:06:12 Táta tady měl 2 knížky.
01:06:21 Možná budou ve stole.
01:06:24 Zkuste je najít. Je to důležité.
01:06:43 Je tady pan Neuman.
01:06:47 -Dobrý den. -Dobrý. Já...
-Pojďme dovnitř.
01:06:57 -Tak co?
-Co se tu vlastně děje?
01:07:02 Čekám tu na Evičku a vy ji pořád držíte.
01:07:07 To nic. Jen něco zjišťujeme. Za chvíli jí dáme pokoj.
01:07:19 A co chcete zjistit? Copak ho někdo zabil, nebo...
01:07:28 Řekl jste, že v neděli jste se vrátil už za hodinu.
01:07:39 -Nespletl jste se?
-Ne, proč?
01:07:43 Podle převozníka jste přijel ve čtvrt na deset.
01:07:50 A slečna Eva to ví přesněji: ve 21,25.
01:07:55 To je totiž tak. Já jsem tu sháněl tchána, tedy Zelinku.
01:08:03 Já se ho chtěl zeptat, kde je Eva... chápete?
01:08:11 On mě neměl rád, tak jsem chtěl, aby si nemyslel, že je Eva se mnou.
01:08:20 Dělal jste Evě alibi?
01:08:28 -Ale já nechápu, proč...
-Kapitáne!
01:08:33 Počkejte chvíli, pane Neuman.
01:08:40 Jedna knížka chybí. Je na jméno Eva.
01:08:45 Vkladní knížka č. 1932692 na jméno Eva...
01:08:52 V pondělí vybráno 12 000 korun.
01:08:56 -Víte, kdo to vybral?
-To těžko.
01:09:04 Ale u takové sumy... Moment. Pane Rektorys, prosím vás,...
01:09:12 ...nevíte, kdo si vybíral těch 12 000?
01:09:17 -Nebyl to tenhle? -Ne.
-Určitě ne? -Určitě.
01:09:24 Já se na to pamatuji. Já toho chlapce totiž znám.
01:09:30 -Jak se jmenuje?
-To nevím.
01:09:34 Ale hraje fotbal za Baník. Šikovný kluk.
01:09:41 -To je Ivan Hrdlička.
-Nazdar. Potřebujeme informaci.
01:09:48 S kým jsi to mluvil v pondělí ve spořitelně?
01:09:55 -S nikým.
-Ale byl jsi tam, že? -Byl.
01:10:00 -Čí to byly peníze? -Matky.
-To byla její knížka? -Asi ne.
01:10:09 Prý patřila její přítelkyni.
01:10:14 Ale já už u matky nebydlím, co si vzala toho Válka.
01:10:20 -Aha. Máma dělá v tom bufetu?
-Ano.
01:10:41 -Co se stalo?
-Sebevražda. Nějaká Válková.
01:10:57 -Hotovo?
-Ano.
01:11:07 -Kdy ji našli?
-Před půl hodinou.
01:11:20 Smrt nastala v noci. Alkohol a pak plyn.
01:11:25 Sejměte otisky z plynových kohoutů!
01:12:08 Tohle bylo ve skříňce. Peníze už jsou pryč.
01:12:19 -Všechno jsem řekl. Víc nevím.
-Prosím. Tak další výslech.
01:12:26 Budeme vás vyslýchat tak dlouho, jak si budete přát.
01:12:34 -Znal jste paní Válkovou? -Znal.
-Intimně? -Ne.
01:12:40 Karle, nelži!
01:12:44 Jaké styky měl pan Antoš s paní Válkovou?
01:12:50 -No oni spolu...
-Měli poměr?
01:12:56 -Ano.
-Ne! Vždyť je vdaná.
01:13:00 No tak, pane Antoš! Tady nejsme na faře.
01:13:06 Kdy jste tedy viděl paní Válkovou naposledy?
01:13:14 Cože...? No... v neděli večer.
01:13:21 Ne, byl jsi tam i v pondělí v poledne.
01:13:26 O čem jste spolu mluvili?
01:13:31 -Tak co? -Že k ní večer přijdu.
-Kam? -Do bytu.
01:13:37 -Vy se přece neznáte důvěrně, ne?
-Co ode mne chcete? Mám ji rád!
01:13:44 -Jen klid...
-Já nikoho nezabil, věřte mi!
01:13:49 Zabil!
01:13:52 Zabil jsi Zelinku a chceš nás dostat do maléru.
01:13:58 Vás se nikdo neptal!
01:14:03 Nepřinesl jste paní Válkové něco?
01:14:14 Znáte tohle?
01:14:17 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE.
01:14:28 -Neumíte číst, poručíku?
-Nezlobte se...
01:14:34 Na těch plynových kohoutcích nejsou žádné otisky. Ani té mrtvé.
01:14:58 Nelíbí se mi to. Vypadalo to na sebevraždu.
01:15:05 Vše ukazovalo na otravu plynem.
01:15:10 Ale podle rozboru krve určitě nevypila sama celou lahev.
01:15:19 -Nevíme, jestli lahev byla plná.
-Nejspíš byla plná.
01:15:28 Přece by jinak nepoužila vývrtku.
01:15:35 Vy myslíte, že byla zavražděna?
01:15:40 To je hezké. Dvě vraždy a my nemáme pachatele.
01:16:06 Nehraje nám to. Někdo zabil Zelinku a založil požár...
01:16:14 -Ale nehořelo.
-On to ale nevěděl.
01:16:19 Řekl Majce, aby vybrala peníze. A nakonec odstranil i ji.
01:16:27 -To se mu skoro povedlo.
-To dává smysl.
01:16:33 Ale Antoš, Brož i Batysta byli v té době u nás.
01:16:40 Ti tři nemají s vraždou nic společného.
01:16:47 Moment!
01:16:50 Manko bylo 12 000 a oni vybrali taky 12 000!
01:16:56 Batysta Majku znal, je vedoucím i jejího bufetu.
01:17:10 S tím já nechci nic mít.
01:17:14 -Já paní Majku znal...
-Nikdo vás nepodezřívá!
01:17:21 Děkuji.
01:17:24 Jak to, že manko bylo 12 000 a z knížky vybrali také 12 000?
01:17:35 -Já nic...
-To jsme slyšeli!
01:17:39 Tak já vám všechno povím. To manko není moje.
01:17:47 Udělal ho jeden můj zaměstnanec, Josef Neuman.
01:17:55 Slíbil vrátit peníze do čtvrtka. To je dnes. Mám úpis.
01:18:02 Ale proč to Zelinka retušoval?
01:18:07 To byl jeho nápad. Chtěl za to jen 1000 korun.
01:18:13 -A zbytek by byl pro vás, že?
-Ano, prosím.
01:18:20 ZVONÍ TELEFON.
01:18:28 -Tůma.
-Našli jsme podací lístek.
01:18:34 Válková posílala v úterý balíček Josefu Neumanovi, chata č. 0131.
01:18:42 Kdy? V úterý? Aha...
01:18:48 Je tam uvedena váha, že? Zjistěte, kolik váží 12 000!
01:18:54 Ano, ve stokorunách. A vkladní knížka k tomu!
01:19:00 A hned mi to hlaste! Konec.
01:19:06 Pane Batysto, kde máte ten úpis od Kiciho?
01:19:13 Doma... ve stole, třetí zásuvka.
01:19:30 Zavazuji se vrátit částku 12 000 do čtvrtka. Josef Neuman.
01:19:44 Dobrý den.
01:19:48 Váha přesně souhlasí. To je důkaz. Majka mu peníze poslala na chatu.
01:19:56 Jenže já musím mít jistotu.
01:20:02 Paní Batystová!
01:20:05 Můžeme vás požádat o pomoc? Pomůžete i manželovi.
01:20:31 Promiňte...
01:20:37 Jednu známku.
01:20:40 Pane Svozil, co to pivo?
01:20:46 Na shledanou! Až se vrátí šéf, povím mu to.
01:20:53 Dobrý večer.
01:20:56 Kici!
01:21:02 -Prosím.
-Dnes je čtvrtek, Kici.
01:21:05 -Prosím?
-Dnes je čtvrtek!
01:21:08 A zítra pátek... Já vám nerozumím...
01:21:17 -To vám dal šéf?
-Než ho odvedli.
01:21:22 -Prý mu to vrátíte.
-Jistě. Viděl to někdo?
01:21:29 Totiž, teď by z toho mohl být pěkný malér, víte?
01:21:35 -Hned to přinesu.
-Já počkám.
01:21:39 Chápu. Hned tu budu.
01:22:32 -Stalo se něco?
-Ne. Jdu se rozloučit. Zlobíš se?
01:22:38 Ne, ale hledala mě šéfová...
01:22:44 Nechci tě zdržovat. Nesu ti klíče, až přijdou pro tátovy věci...
01:22:51 Jistě. Brzy se vrať.
01:23:28 -Je tu šéfová?
-Ano...
01:23:31 -Hledáte někoho?
-Ne. Vítám vás, posaďte se.
01:23:38 Co si dáte? Máme tu blatenský ryzlink...
01:23:42 -Ne, minerálku. -Prosím?
-Jsem tu služebně.
01:23:50 -Jistě. Jednu minerálku! Promiňte.
-Prosím...
01:24:01 -Dobrý večer. Vy tu máte manévry?
-Vy jste šprýmař.
01:24:08 -Také minerálku?
-Ne. Dnes si dám rum.
01:24:13 No prosím.
01:24:16 Malé strpení...
01:24:25 Pardon.
01:24:28 -To jste neměl, Kici! -Promiňte...
-Chudák paní Majka. -Co je s ní?
01:24:37 Vy nevíte, že se včera otrávila?
01:24:43 -A víte proč?
-Víme!
01:24:48 -Kici...
-Hledal jste paní Batystovou?
01:24:54 -Kdepak, on hledá tohle, že?
-Tak dáte nám ty peníze, Kici?
01:25:03 -Já vám nerozumím.
-Kici, na chvilečku...
01:25:19 -Jménem zákona vás zatýkám!
-Prosím?
01:25:26 Aha, máte 2 vraždy na krku a potřebujete podezřelého, že?
01:25:34 -Jak to 2 vraždy? Odkud to víte?
-Odpovězte! -Mluvte!
01:25:50 -Prosím.
-Já jsem tady doma.
01:25:54 Zastavte se u mě na biftek.
01:25:58 -My se ještě uvidíme. -Ano?
-Na shledanou.
01:26:08 Protokol předáme Lidovému soudu, kam budete předvoláni.
01:26:15 Zatím jste propuštěni.
01:26:20 A kolik asi dostaneme?
01:26:28 Kolik zasloužíte!
01:26:34 -Tak na shledanou.
-Raději sbohem!
01:26:48 -Je vám jich líto?
-Trochu.
01:26:52 Mezi námi - mně taky. Trochu.
01:27:00 Ale museli poznat, že na to auto si musí našetřit.
01:27:21 -Ty, Karle...
-Nech toho. Pojď.
01:27:32 Poslyšte, Jindřiško...
01:27:37 Nešla byste večer do kina?
01:27:41 -Šla. A na co?
-Dávají dobrou detektivku.
01:27:46 ZVONÍ TELEFON.
01:27:51 Slyším! Jo...
01:27:57 Nerozumím! Loupež? Kde? Dobrá. Hned tam jedu.
01:28:08 No, a máme po detektivce.
Na přelomu padesátých a šedesátých let si získala popularitu dvojice kriminalistů – kapitán Tůma a nadporučík Líbal – v podání Karla Högera a Josefa Beka. Natočeny byly celkem tři filmy – 105% alibi (1959), Kde alibi nestačí (1961) a Alibi na vodě (1965). V prvním příběhu řeší vyšetřovatelé vraždu starého účetního revizora podniku RaJ Zelinky. Byl nalezen mrtev s rozřezanou tepnou na ruce a okraden o los a hlavní výhru v podobě osobního automobilu. Z vraždy jsou podezíráni dva mladíci, kteří s ním v kritický večer popíjeli a byli s ním naposledy viděni…
Roli starého revizora přesvědčivě ztvárnil Eduard Kohout, dva mladíky Josef Vinklář a Otto Lackovič, protřelého číšníka s nevinnou tváří Vladimír Menšík.