Jiřina Bohdalová zpívá, tancuje a mstí se za nevěru! Hudební veselohra režiséra Ladislava Rychmana (1966). Dále hrají: R. Brzobohatý, F. Peterka, L. Geprtová, S. Fišer a další. Scénář V. Blažek. Kamera J. Hanuš. Hudba: J. Bažant, J. Malásek a V. Hála
00:00:38 HUDBA:
00:00:46 Neprobíhá život lidský vždycky jenom sympaticky
00:00:53 takže člověk nekritický moh' by se i bát.
00:01:00 Delikátnost lidských vztahů v Praze jako mimo Prahu
00:01:08 nutiti tě bude vždycky jistých citů dbát.
00:02:59 Já jí povídám, Boženo neblázni, podívej se kolem sebe,
00:03:02 vždyť ty by sis mohla ještě gratulovat.
00:03:04 Každá ženská musí dělat v zaměstnání i doma.
00:03:07 Jenomže málokterá má doma takového dobráka jako ty.
00:03:10 Marie, jak se to tváříš o svých narozeninách?
00:03:14 Narozeniny by neměly být. Jsem po nich týden celá rozlámaná.
00:03:20 Jiný chlap má nároky, ale já chodím na ryby.
00:03:26 Já už 10 dní drhnu a peru, aby všechno bylo, jak se patří.
00:03:30 No tak on Vašek má taky svýho dost.
00:03:33 Taky bych si někdy radši vyrazila na služební cestu.
00:03:40 Povídám jí, záleželo mi někdy na tom, jak vypadáš?
00:03:44 A víte, co mi na to řekla?
00:03:47 Ty bulíku, povídá, to je na tom to nejhorší.
00:03:51 Vy jste přece trouba, pane Marek, co vám jiného na tohle měla říct?
00:03:56 Počkej, ...no dovol, Marie!
00:04:05 Tak nahoru, nahoru!
00:04:58 Hele Marie, vy byste nás uznaly, až kdybychom nebyli.
00:05:06 Marie.
00:05:09 ZPÍVAJÍ:
00:05:11 Už jen pětkrát tam a zpátky Marie!
00:05:15 Tak se nemrač, copak tě to zabije?
00:05:20 Už jen pětkrát tam a zpátky na šířku je město krátký
00:05:25 na šířku je město krátký Marie!
00:05:30 A pak tradá do těch jeslí Marie!
00:05:35 Kde tvé děti křídou kreslí rafie!
00:05:40 Rafie a čtyřky k tomu večer si je vodíš domů
00:05:44 směj se aspoň kvůli tomu Marie!
00:05:55 Marie - Marie - Marie!
00:05:59 Z jeslí cesta každodenní Marie!
00:06:04 Od Pramene ku Prameni Marie!
00:06:09 Od Pramene ku Prameni máslo je a tvaroh není
00:06:14 co to na tvé lásce změní Marie?
00:06:19 Z drogerie do čistírny Marie!
00:06:24 Práce vzorná, ceny mírný Marie!
00:06:29 Vyzvedneš mu sako - páni! co je v něm jak Mastroianni
00:06:34 neodolá nikdo ani Marie!
00:06:39 Dávno bys už měla vrásky Marie!
00:06:43 Nedělat to všechno z lásky Marie!
00:06:48 Není těžko na tom světě jen když víš, že miluje tě
00:06:53 jen když ten tvůj miluje tě Marie!
00:06:57 Marie - Marie - Marie...
00:07:24 Víš, že jsi před chvílí vypadala úplně krásná?
00:07:27 Vy jste přece kecka, pane Marek...
00:07:43 TROUBÍ AUTA.
00:08:52 HUDBA.
00:09:29 Tak pro tebe já dřela jako kat?! Ty Apollo, ty hezoune, ty vrahu!
00:09:35 Za svědka beru stověžatou Prahu že pomsta moje bude za to stát!
00:09:44 TROUBÍ AUTA.
00:09:55 Taxi!
00:10:12 Tak tobě tedy dala jsem co mám?!
00:10:16 Svou nevinnost, své mládí a svý vnady!
00:10:19 A za to všechno za to dohromady
00:10:22 mě odkopneš jak nepotřebný krám!
00:10:26 Však já až pomstím se...
00:10:36 Až pomstím se tě před svým prahem klečet uhlídám!
00:10:49 Uhlídám, uhlídám, uhlídám!
00:10:57 Co chcete dělat, paní Kučerová?
00:11:01 ZPÍVAJÍ:
00:11:04 Mějte rozum, paní Kučerová, mějte rozum, všecko přebolí.
00:11:12 Mužskýmu se ženská nezachová odpusťte mu, paní Kučerová
00:11:20 ať to bylo cokoli...
00:11:24 Máte děti, paní Kučerová, ženská musí myslet na děti.
00:11:32 Odpusťte mu a začněte znova, odpusťte mu přece, paní Kučerová
00:11:40 ženská musí umět trpěti.
00:11:47 Jestli to neudělám teď, tak už si netroufnu nikdy!
00:11:51 MUŽSKÝ SBOR ZPÍVÁ:
00:11:54 NEJDŘÍVE POČÍTAJÍ.
00:12:03 Ke korunce koruna koruna, koruna
00:12:08 moudrý občan pravdu má a dovede snít.
00:12:13 Vkladní knížka výherní výherní, výherní
00:12:18 dvakrát vrátí, co je v ní a to si budeš žít!
00:12:24 Moudrý občan pravidelně odevzdává spořitelně
00:12:29 moudrý občan pilně střádá a Štěstěna ho má ráda.
00:12:42 POČÍTAJÍ.
00:12:54 Miliónek - to je balík!
00:13:00 Až budeš mít vyhráno vyhráno, vyhráno
00:13:05 tak si koupíš piáno budeš na něj mít!
00:13:21 Všecko vybrat!
00:13:56 -Promiňte.
-Promiňte, já jsem...
00:14:17 Právě probíhá sezónní přehlídka našich modelů.
00:14:21 -Tím lépe.
-Bohužel, je zcela obsazeno.
00:14:29 Já mám totiž tady takovou...
00:14:33 Ovšem při dobré vůli by se nějaké místečko našlo.
00:14:38 Jak šik! Ten střih! To půvabné plissé! Ten důvtip!
00:14:42 Ta tajle! Ten probraný pas! Snad do pasu růži! Hodila by se!
00:14:45 Anebo ne? Nebo spíš ano?
00:14:47 Ta ženská v těch šatech je jediný kaz!
00:15:39 Máte to tady moc hezké.
00:15:42 -SBOR:
-Ale né...
00:15:47 Já normálně šiju v Holešovicích u paní Kubíčkové.
00:16:06 Nádhera! Kouzlo! Pohádka mládí!
00:16:08 Otoč se, sůvo, ať vidím to snáz! Leda ten výstřih, ten opravdu vadí!
00:16:12 Naopak, padne! Dráždí a svádí!
00:16:15 Ta ženská v těch šatech je jediný kaz!
00:16:51 Ty bordó? Ty lila? Anebo ty šedé?
00:16:53 Tu večerní róbu? Ach, čemu dát hlas?
00:16:55 Ale ten kabát! Ten kabát, ten vede!
00:16:58 Už vidím ty ženské jak závistí bledé
00:17:00 mě vidí kráčet v té kráse všech krás!
00:17:06 A já to beru všecko! Jak to stojí a leží!
00:17:11 -ZVONEK.
-Hned!
00:17:22 -OPĚT ZVONEK.
-Už jdu!
00:17:33 Můžeme, prosím, mluvit s paní Kučerovou?
00:17:37 Já jsem myslel, že to je ona.
00:17:41 -ZVONÍ TELEFON.
-Pardon, pojďte dál!
00:17:54 Na tom kostýmku bych neměnila nic, jedině snad... Václav?
00:18:00 To jsem ráda, že jsi doma, miláčku, víš, já se dnes trošičku zdržím.
00:18:04 Ale nedělej si starosti, děti jsem dala k babičce.
00:18:10 A za oknem máš uzenáče. Tak pa!
00:18:16 Haló!
00:18:21 -To byla ona.
-Co říkala?
00:18:26 Že mám za oknem uzenáče.
00:18:28 -Volala od doktora?
-Co by tam dělala?
00:18:32 Jsem předseda závodního výboru.
00:18:36 Když řidička tramvaje opustí plný vlak na křižovatce, není zdravá.
00:18:48 Kte... která křižovatka to byla?
00:18:51 U Aerolinek. Asi tak o půl desáté.
00:19:03 Jděte pryč! Tady dneska nebude veselo.
00:19:09 ZPĚV:
00:19:20 Žádné dívce, ani paní která má vztah k budování
00:19:25 zaměstnání nezabrání myslet na svou pleť!
00:19:31 Nezapomeň, ženo česká, že jsi člověk teprv dneska
00:19:36 snaž se tedy zůstat hezká pro ten lepší, lepší svět!
00:19:43 Jenom žena upravená bude hodna toho jména
00:19:49 Fémina, Féminae, Fémininum!
00:19:54 Šetři kasu a zub času upraví tvou dívčí krásu
00:19:59 na mini, jémine, na minimum!
00:20:05 -Věnuj péči tajli, pleti, vlasům
-vlasům
00:20:10 -vždyť máš přece denně moře času
-chodit k nám
00:20:16 proč nebýt jak za svobodna lásky plná, lásky hodna?
00:20:21 Fémina, Féminae, Fémininum!
00:20:32 Řekni každé vdané ženě ať sem chodí každodenně
00:20:38 Fémina, Féminae, Fémininum!
00:20:43 Ať je krásná žena česká když namáčí prádlo v neckách
00:20:48 pro to své jediné Masculinum!
00:20:54 Kde se vráska počne snoubit s vráskou
00:20:59 konec je i s nekonečnou láskou nebeskou!
00:21:09 Proč nebýt jak za svobodna lásky plná, lásky hodna?
00:21:14 Fémina, Féminae, Fémininum!
00:21:31 Ježišmarjá!
00:21:38 Holka, pochop to, mužský jsou zkrátka takoví.
00:21:46 Ale to, co já cítím k tobě, to je něco strašně velikého.
00:21:57 To se nedá srovnat! Ále blbost...
00:22:03 To se, holčičko, nedá nic dělat.
00:22:07 Když ženská přestane na sebe dbát, tak se potom nesmí divit.
00:22:16 To potom chlap potká upravenou kočičku, ona se na něho usměje...
00:22:22 A je konec. Úplné neštěstí!
00:22:26 Já neříkám, že bych v tom chtěl pokračovat, to neříkám!
00:22:47 Nazdar, Vašku!
00:22:51 To je pro mě? Ty jsi hodný. A karafiáty!
00:22:57 Prosím tě, co si děláš takovou škodu?
00:23:00 -Co to máš na sobě?
-Tohle?
00:23:04 -Kdo ti to dal?
-Ale to jsem si koupila.
00:23:08 Mám přece narozeniny.
00:23:10 -Kdes na to vzala?
-Promiň, málem bych zapomněla.
00:23:15 Tady. Ale ani je neotvírej, už tam stejně není nic ke čtení.
00:23:22 ZPĚV:
00:23:26 Takovou zmiji uškrtit málo!
00:23:28 Kdo šetří má za tři tak praví náš lid!
00:23:31 -Všecko to vrátíš!
-To by tak hrálo!
00:23:32 To všechno mi patří a budu to mít!
00:23:35 Zabít je málo pro toho hada!
00:23:37 -Pět roků střádám!
-A teď jsme si kvit!
00:23:40 -Spořím jak včela!
-A já na to dřela!
00:23:42 -Já měla tě ráda!
-A já chci mít klid!
00:23:48 Tak pojď, ale honem! Casanovo! Don Juane!
00:23:52 Odpovím ti před zákonem co bylo a co se stane!
00:23:59 SBOR:
00:24:02 Mějte rozum, paní Kučerová, mějte rozum, všecko přebolí.
00:24:14 Mužskýmu se ženská nezachová odpusťte mu, paní Kučerová
00:24:25 ať to bylo cokoli...
00:24:30 Máte děti, paní Kučerová, ženská musí myslet na děti.
00:24:42 Odpusťte mu a začněte znova ženská musí umět trpěti.
00:24:56 MUŽSKÝ SBOR:
00:25:10 Jaká by to hanba byla kdyby žena muže bila
00:25:13 jaká by to hanba byla kdyby se jí dal!
00:25:17 Žena muže bít nemůže protože ho nepřemůže
00:25:21 Žena muže bít nemůže pokud není bačkora!
00:25:25 -Pane, nemáte klíč od výtahu?
-Jo!
00:25:40 -Děkujeme mockrát.
-Za málo.
00:25:43 Prosím vás, Kučerovi jsou ve třetím?
00:25:47 Jo, moment!
00:26:00 Bavíte se dobře?
00:26:05 -Otevři!
-Nikdy! Já tě nenávidím!
00:26:08 -Otevři, nebo udělám skandál!
-Neuděláš, na to jsi zbabělý!
00:26:13 -Musíme si přece promluvit, Marie.
-Ale to jsme mohli hned.
00:26:27 Já jsem totiž myslela, že zase někam jedeš.
00:26:37 Omlouvám se ti, nebylo to ode mě správné. Už tě neudeřím.
00:26:43 Takhle se nedá žít!
00:26:48 -Podívej se, Marie.
-Ano, Vendo.
00:26:51 -Neříkej mi Vendo.
-Ano, Venoušku.
00:26:53 -A nech toho, když s tebou mluvím!
-Nezlob se, nenechám.
00:26:57 Já chci k něčemu vypadat. Všecko byla jenom moje vina.
00:27:02 Já na sebe nedbala a to je neodpustitelné.
00:27:05 To se potom nemohu divit, že se stalo něco takového.
00:27:10 -Když jsem viděla tu krasavici.
-Vynech to!
00:27:13 Ona není žádná Lollobrigida, ale byla upravená, víš?
00:27:19 To je žena, která nenosí jednu věc tři roky, to je znát.
00:27:24 Uvědomila jsem si, že se ti vlastně nedivím.
00:27:29 -Máňo...
-Říkej mi Marie.
00:27:32 A přitom jsem utratila jenom to, co jsem si za 5 let tvrdě vydělala.
00:27:36 -Co JSME si tvrdě vydělali!
-Mýlíš se.
00:27:40 Já nemám na mysli to, co mi dává stát za to utrpení na tramvaji.
00:27:45 Já myslím to, co jsem si vydělala doma.
00:27:49 Ale to by přece každá vdaná ženská mohla...
00:27:53 Její chyba, že to neudělá!
00:27:58 Pomocnici v domácnosti se platí až 7 Kč za hodinu.
00:28:03 Nejsem pijavice, udělám ti to za čtyři.
00:28:05 -8 x 4 = 32, 32 x 7...
-Počkej! V neděli se nedělá!
00:28:10 To platí jenom pro muže. Třicet dva krát sedm je kolik?
00:28:14 -224.
-Za týden!
00:28:17 A teď si to představ za ta léta! A to ti ani neúčtuji chvíle lásky.
00:28:22 -No dovol!
-Já vím, zní to hrozně.
00:28:25 Já jsem ti jenom chtěla vysvětlit ty vkladní knížky.
00:28:31 Musím říct, že je to smutné, když žena, která je půl roku podváděna.
00:28:34 Ale?
00:28:36 Chci říct, když se za takových okolností mluví o penězích.
00:28:39 -Kolik ti vlastně zbylo?
-Teď jsi se prozradil!
00:28:43 Tak ty ses nevrátil, protože toho lituješ.
00:28:46 Ty ses vrátil proto, že jsi viděl ty šaty!
00:28:50 Dost mi zbylo, abys věděl, právě na důstojnou oslavu svých narozenin.
00:28:56 Chci se obléci, protože odcházím.
00:29:00 -To bych rád věděl, kam?
-Na podnikový večírek.
00:29:04 -Jdu s tebou!
-Nedělej to!
00:29:08 -Mám na to právo!
-Vzpomeň si, že jsem tě varovala!
00:29:32 Ráda bych věděla, kde na to vzala? To mi vysvětli!
00:29:35 Já? On má patrně dobrý příjem.
00:29:39 Kdybych já byla ředitelem, zkazila bych jí náladu...
00:29:42 ...za tu tramvaj na křižovatce!
00:29:44 Pozval jsem si ji na zítřek. Tady se lidé baví, tak toho nech!
00:29:52 Kdybych já tak mohla udělat jednou něco jako ona.
00:29:54 Ale to by člověk nejdřív musel zarazit dopravu, aby si ho všimli.
00:29:57 To není tvůj případ, Božka.
00:30:01 Aspoň bych měla jednou zase něco pořádného na sebe!
00:30:04 Tohle musím poslouchat od své ženy po tolika šťastných letech.
00:30:07 Jakých šťastných letech? Vezmeš pruty a jsi pod Palackého mostem!
00:30:13 Jiný si svou ženu aspoň vyvádí do biografu!
00:30:15 Který jiný? Ukaž mi jediného chlapa, který by šel...
00:30:19 ...do biografu s vlastní ženou s nadšením?
00:30:22 To si vyříkáme doma. Ještě si lidé budou myslet, že se hádáme.
00:30:32 Au! Tančíš opravdu jako zamlada.
00:30:40 Máňo, já si tě šíleně vážím!
00:30:46 Protože jsi za celý večer nepřipomněla tu lapálii.
00:30:51 Víš, tam na tom náměstí!
00:30:54 Co bylo... to bylo, to bude, protože to nebude život.
00:31:02 To bude jediný, nepřetržitý ráj!
00:31:08 -Nevadí ti, že už nehrají?
-Jo tak...
00:31:13 Z cesty, jde moje žena!
00:31:17 U mě jsi někdo! To já řeknu každému!
00:31:20 Posaď se! Pardon, tady je obsazeno!
00:31:25 Mohu představit? To je moje žena, co ochromila dopravu!
00:31:30 To je soudruh ředitel...
00:31:38 Na tvou šlechetnost, Marie, protože já se ti kořím!
00:31:49 A neváhám prohlásit, že svůj návrat z šikmé plochy okamžitě dokážu!
00:31:57 -Tady máš tužku a piš!
-Co mám psát?
00:32:03 Kateřina Wimrová, Praha, na Petřinách, blok D, č. 124.
00:32:08 -Jaké číslo?
-124.
00:32:11 Nejdražší Kateřino! Počkej, ne, to už je pryč!
00:32:18 Kateřino Wimrová!
00:32:24 Velkorysost mojí choti mě nutí zamyslet se nad svou morálkou.
00:32:34 -Máš to?
-Mám.
00:32:41 Hele, teď dávej pozor! Sděluji vám, kam se na ni hrabete!
00:32:53 -Já to potom podepíšu, neboj se.
-Já se nebojím.
00:33:01 S čímž jsem podepsaný... s čímž jsem podepsaný. Dobrou noc.
00:33:15 -Darebáku!
-Neblázni, Marie!
00:33:17 Ničemo! Cyniku spokojený!
00:33:19 Marie, nech toho, já vím, že ti není do zpěvu, ale...
00:33:22 ZPĚV:
00:33:23 -Nežli si mě vzal...
-Mlč, lidi se ohlížejí!
00:33:26 -Všecko by mi dal!
-Tiše, všichni se ti smějí!
00:33:29 Šplhal mi pro modré s nebe aby mě měl vedle sebe
00:33:34 tak mě miloval!
00:33:40 Ach, ta mu to dala.
00:33:43 Marie, měj rozum!
00:33:45 -Stačilo pár let!
-Přestaň, nejsi tady sama!
00:33:48 -A kde byl ten vzlet?
-Tak se chovej jako dáma!
00:33:51 Kde jsou slova z cukrkandle ale já ti zvednu mandle
00:33:56 to užasne svět!
00:34:03 Holka tvrdohlavá, cha, cha.
00:34:09 Vzmužte se ženy! Buďte jak kámen!
00:34:12 Žádám tě, abys ihned slezla dolů!
00:34:15 Vzmužte se, ženy sic je s vámi amen!
00:34:19 Pojď dolů anebo skončili jsme spolu!
00:34:21 Vzmužte se, ženy která z vás je vdaná
00:34:25 mládí je škoda pro mohamedána!
00:34:28 Omluvte ji, soudružky, je to divoch a je opravdu nešťastná!
00:34:33 -Nežli si mě vzal
-Mlč, lidi se ohlížejí!
00:34:35 -Všecko by mi dal!
-Tiše, lidi se nám smějí!
00:34:38 Šplhal mi pro modré s nebe aby mě měl vedle sebe
00:34:44 tak mě miloval!
00:34:50 Já byla tvůj sen do té doby jen
00:34:52 dokud ve mně jako nyní neviděl jen otrokyni
00:34:55 teď jdu z kola ven!
00:35:01 Vzmužte se ženy! Buďte jak kámen!
00:35:05 Vzmužte se ženy...
00:35:18 Jsi anděl zkázy, holka nešťastná, podívej se kolem sebe!
00:35:24 Pane Marek, potřebuji taxi a přítele, aby mi s něčím pomohl.
00:35:37 -Ty přece nebydlíš na Petřinách?
-Ovšemže ne. Pomůžete nám?
00:35:54 ZVONEK.
00:36:11 -Vy jste Kateřina Wimrová?
-No to jsem, ale já...
00:36:15 Já vím, je dávno po půlnoci, ale já jsem vám něco přivezla.
00:36:19 Buďte tak hodný, pane Marek.
00:36:29 Položte ho třeba tady, pane Marek.
00:36:37 Já nechápu, proč...
00:36:40 Jmenuji se Kučerová. A to je definitivní!
00:36:46 Já opravdu nechápu, proč zrovna v noci?
00:36:48 Počkejte na mě dole, já jen pár slov.
00:36:51 -Dobrou noc!
-Dobrou...
00:36:54 -Ale já vám musím vysvětlit...
-Užijte si ho ve zdraví!
00:36:57 Snídaně má rád na vidličku, večeře pokud možno neohřívané.
00:37:01 Po rajské by se utloukl. Prádlo má rád v pořádku.
00:37:07 Pokud vám mohu radit, špenát přímo nesnáší. Dobrou noc.
00:37:13 -Kam jdete?
-Pokračovat v načatém večeru.
00:37:18 Vzala bych vás s sebou, ale vám teď nastanou povinnosti.
00:37:22 Dobrou noc.
00:37:51 ZPĚV:
00:37:55 Čtu si ráda v oné báji čtu v ní ráda, můj milý!
00:37:59 Nebýt hada tenkrát v ráji tak jsme tu dnes nebyli!
00:38:11 Všechno lidské pokolení vzniklo skrze toho hada
00:38:16 nejenom tu báj čtu ráda já cítím, že slušnost žádá
00:38:20 mít ráda i toho hada nebýt hada, tak se
00:38:27 Adam s Evou sotva ženili!
00:38:45 Nebýt hada tenkrát v ráji jeho nebýt, můj milý
00:38:49 tak bychom se letos v máji ušlechtile nudili!
00:39:08 Nudili, nudili ušlechtile nudili!
00:39:16 Čtu si v oné báji!
00:39:21 Nebýt hada v ráji!
00:39:25 Tak bychom se nudili!
00:39:31 Lahvičku bílého. Přirozeně originál!
00:39:34 -Kolik sklenek?
-Jednu.
00:39:36 -Jednu?
-Jednu!
00:40:28 Dovolíte, smím prosit?
00:40:37 Já?
00:40:59 Máte fantastickou kravatu.
00:41:02 Zbožňuji muže, kteří vědí, co si uvázat na krk.
00:41:10 -Ta kapela to ale strká, co?
-Já... já jsem z Liberce.
00:41:16 Půvabná osada! Ale není vás tam škoda?
00:41:23 -Tam u stolu, to je sestřička?
-Kdepak, my se budeme brát.
00:41:32 Děláte chybu. Vy s těmahle očima...
00:41:43 Pracuji na Barrandově. Asistentka režie.
00:41:52 Myslím, že bych pro vás něco měla.
00:41:59 -Děláte si legraci, viďte?
-Zvu vás na skleničku!
00:42:11 Pane vrchní! Dvakrát něco!
00:42:17 Nejste asistentka režie. To jste řekla jen tak.
00:42:21 Nejsem. Ale pánové to používají, když mají o někoho zájem.
00:42:29 -Vy máte o mě zájem?
-To už jsem snad naznačila.
00:42:36 Vraťte se! Liberec vás postrádá!
00:42:41 Já... Řekla byste mi adresu?
00:42:48 254 984. Budu ráda, když mě někdy zavoláte.
00:42:55 Ovšem... pokud budete v Praze sám.
00:43:05 -Škoda.
-Proč? Život je tak dlouhý...
00:43:13 Dva - pět, čtyři - devět, osm - čtyři... Pa.
00:43:29 -Smím prosit?
-Prosím.
00:43:44 Promiňte.
00:43:52 Nemyslete si, že mě klofnete. To spíš klofnu já vás.
00:43:57 -Mýlíte se...
-Ba jo, jste přesně můj typ.
00:44:07 -Víte, že vypadáte jako diplomat?
-Ale nejsem.
00:44:30 -Váš občanský průkaz, prosím.
-Jakým právem? Já žádný nemám!
00:44:39 -V tom případě půjdete se mnou.
-No dovolte!
00:44:42 Jsem počestná žena a mám tam kabelku!
00:44:48 Zadržená trvá na svém prohlášení, že pracuje jako řidička tramvaje.
00:45:01 -Tak ještě jednou, holčičko.
-Marie Kučerová je moje jméno.
00:45:05 Dejme tomu. Vy tedy tvrdíte, že jezdíte s tramvají?
00:45:10 Chcete nám namluvit, že řidička tramvaje si vydělá na takový kabát?
00:45:13 Však je to taky hanba!
00:45:15 -Jak jste k němu přišla?
-Chovám doma leoparda!
00:45:18 -Přestaňte už s tím urážením!
-Jenom klid!
00:45:21 I kdybyste byla řidičkou tramvaje, udělala byste lépe,...
00:45:26 ...kdybyste to právě dnes příliš nezdůrazňovala.
00:45:29 Jedna taková nám totiž včera nechala stát tramvaj na křižovatce.
00:45:36 -To jsem byla já.
-To jste byla vy?
00:45:41 Zatkněte mě jako řidičku, která ucpala křižovatku!
00:45:44 Ale nemluvte se mnou jako s lehkou ženskou!
00:45:49 Já jsem nešťastný člověk, kterému se strašně ublížilo.
00:45:53 Ale také mám svoji čest. Pište!
00:45:58 Zadržená se odvolává na Ústavu ČSSR, která zaručuje...
00:46:06 ...ženám stejná práva, jako mají muži.
00:46:11 A orgán mravnostní policie tuto ústavu hrubě porušil!
00:46:20 Zadržená v té době nedělela nic jiného, než co muži dělají veřejně!
00:46:25 Aniž ho kdokoliv za to zadržoval! Vykřičník!
00:46:31 Zadržená prohlašuje, že to tak nenechá, že to požene výš.
00:46:39 I kdyby na to mělo padnout vše, co jí zbylo z 3 vkladních knížek.
00:46:47 Z jakých vkladních knížek?
00:46:52 S vámi bych nešla, i kdybyste byl jediný mužský v celém soc. táboře!
00:47:08 Soudruhu kapitáne, je tady ta výtržnost z Petřin.
00:47:11 Mám je předvést?
00:47:15 Pojďte!
00:47:19 Dobrý večer.
00:47:24 Prali se ještě na ulici.
00:47:31 Kdo ti to udělal?
00:47:38 Miluješ mě?!
00:47:43 Pak už mě čekal jen ten Ir a cesta k titulu byla otevřená.
00:47:46 Jenže to byl chlap! Ten by neprošel tamhle těmi dveřmi.
00:47:50 Proti němu jsem byl jak oloupaný vrbový proutek.
00:47:54 -Jenže, rozumějte, já mám tady!
-To je právě to!
00:47:57 Rozumíte, on šel jen za ránou. Jako buldok.
00:48:04 Jakákoliv finta byla pro něj španělská vesnice.
00:48:11 Jo, jo, jo? A sedí! Tuhle nečekal a padl jak podťatý.
00:48:17 To je zatím můj nejsilnější zážitek. Kromě setkání s vámi.
00:48:26 To neříkejte, to ne...
00:48:29 Říkal jsem si, co té křehké ženě dalo sílu, že vztáhla ruku na tebe?
00:48:37 -Protože... podívejte!
-Proboha, co to děláte?
00:48:42 Haló, pane Béďo!
00:48:53 To je sekáč! Bravo!
00:48:57 A tohohle člověka já mlátím!
00:49:01 Tohle jsem já!
00:49:13 Na povrchu! Ale tady uvnitř jsem nemocný.
00:49:19 Od té chvíle, co jste mě tak krásně uhodila...
00:49:25 Ale to vy přece musíte dávno tušit?
00:49:28 Kdepak, já netuším nic. Jsem vám vděčná, že jste mi to neoplatil.
00:49:34 Ale to je všechno. Chtěla jsem se vám jen omluvit.
00:49:38 Teď už musím jít, protože potřebuji umýt podlahu.
00:49:45 Aspoň celé tohle odpoledne. Jedno odpoledne...
00:49:53 Víte, já jsem nikdy nebyl takhle neobratný, když šlo o ženské...
00:49:59 -Pardon.
-To nevadí.
00:50:03 -O ženy. Zlobíte se?
-Nezlobím.
00:50:08 -Ale, pane Béďo, já tam nepřijdu.
-Ale já tam budu.
00:50:18 Ne, já už musím domů. Sbohem!
00:50:30 ZVONÍ NA ZVONKY.
00:50:32 -Tady Hofman. Olgo!
-Dejte mi všichni pokoj!
00:50:41 -Nazdar!
-Nazdar.
00:50:43 -Vydrhl jsem podlahu.
-Hodný.
00:50:47 -A teď ji pastuji.
-Já vidím.
00:50:51 A takhle to budu dělat 5 roků, protože tys to taky dělala 5 let.
00:50:55 -Nemáš cigaretu?
-Jo... na.
00:51:01 Marie, my si musíme přece rozumně promluvit.
00:51:05 Takhle to nemůžeme dělat.
00:51:08 -Ty kouříš?
-Začínám.
00:51:11 Ale to vůbec nemusíš.
00:51:13 -Marie, já ti slibuji...
-Pozdě.
00:51:16 Ale pozdě není nikdy. Já budu vodit děti ráno do jeslí.
00:51:24 -Marie, zítra je neděle.
-Já vím.
00:51:28 -A já nemám služební cestu.
-Ale já ji asi budu mít.
00:52:04 -Věděl jsem, že přijdeš.
-To je moje rozloučení.
00:52:09 Nepojedu s vámi a už se nikdy neuvidíme.
00:52:11 Ale proč?
00:52:13 Vím, že jste lepší než on, ale nemůže to být.
00:52:17 -Tohle jste někde četla?
-Snad, ale nedá se nic dělat.
00:52:25 -Chcete nám oběma zkazit život?
-Nemohu jinak, on mě potřebuje.
00:52:29 Dobrá, tak se podívejte, kam vedou tyhle dívčí románky!
00:52:34 Ne.
00:52:46 Ne!
00:52:54 -Stalo se něco?
-Ne, nic.
00:52:58 Tak pojď! Snídaně už je na stole!
00:53:02 Tak co?
00:53:06 Trošku ti klesla, přičmoudla, ale na muže to není špatné.
00:53:14 Vrazil jsem do toho trochu amonia, báječně to pak kyne. A...
00:53:20 -Marie!
-Co zas?
00:53:24 Opravdu by ses přes to nemohla přenést?
00:53:28 Ale já už se přenesla, Václave.
00:53:33 Já to věděl. Žádná zaměstnaná žena si odedneška nebude žít lépe než ty!
00:53:38 To tě přece muselo trknout.
00:53:42 Když jsem se smířil s těma vkladníma knížkama.
00:53:45 I s tím, jak jsi mě dovezla k té. Já se k tomu prostě nechci vracet.
00:53:49 Neptej se, kam jdu. Já to nechtěla!
00:53:53 HUDBA:
00:54:13 Nebe modré, slunce září ptactvo pěje vesele
00:54:20 a na římském kalendáři sedmý den je neděle.
00:54:29 Rychle zažeň chmury s tváří čile vyskoč z postele!
00:54:38 Sedmý den se nevyváří sedmý den je neděle.
00:54:47 Odpočívej, řekl Pán tak odpočívej
00:54:51 sedmý den se světí
00:54:55 v tom je ten pes zakopán nelze dvěma pánům vyhověti!
00:55:03 Nebe hladké jako samet pějme taky, přátelé!
00:55:11 Pilný vítr mraky zamet' protože je neděle!
00:55:21 Hurá! Jedeme!
00:55:53 -Věděl jsem, že přijdeš.
-To je moje rozloučení.
00:55:58 Nepojedu s vámi a už se nikdy neuvidíme!
00:56:01 Řečičky! Já nemám čas na nějaké psychologické řeči.
00:56:06 Já vím, co se ode mě chce!
00:56:24 HUDBA:
00:56:27 Když nádherně se vydaří sedmý den, sedmý den
00:56:34 a když vám motor nevaří tak přece buďte spokojen!
00:56:41 Ať tedy nádherně se vydaří sedmý den, sedmý den
00:56:49 vám s úctou přejí stopaři mějte nás rádi sedmý den.
00:57:12 Ať sviští kola sedmý den sedmý den, sedmý den
00:57:19 stačí nám, když jen dojedem je přece sedmý, sedmý den!
00:57:47 To je vzdoušek, co? To vůbec není k srovnání s městem!
00:57:52 No bodejť by jo, tohle je moje štreka.
00:57:58 Jenže normálně to běhám jenom jednou.
00:58:03 -Marie...
-Ale co vás napadá?
00:58:08 Já jsem ve strašné situaci - žena mezi dvěma muži.
00:58:12 -Musíte mít trpělivost!
-Nemohu...
00:58:15 -Ale no tak, pojďte!
-Marie, já už nemohu.
00:58:20 Patnáct kilometrů ve 4 svetrech...
00:58:25 Ještě jedno kolo a máte to za sebou. Pojďte!
00:58:30 To jsou galeje!
00:58:43 Tak vidíte, takhle se hubne. Ale byl jste skvělý.
00:58:48 To jsem netušil, co všechno snesu od takovéhle muší váhy...
00:58:57 Ne, ne, ne!
00:59:00 Teď se musíte pořádně najíst, abyste zase trochu přibral.
00:59:04 Ďáble! Ale ponesu si vás přes práh!
00:59:11 Ale jo, to se přece také dá připočítat k tréninku!
00:59:17 Já bych v pátek také nevěřila, jak dobře mi bude v neděli.
00:59:22 Pozor, trám!
00:59:30 -Dobrý den.
-Dobrý.
00:59:38 Ale že se nám udělalo počasí, co?
00:59:41 Jen aby to vydrželo.
00:59:44 A já jsem rád, že jste tady. Aspoň si uděláme jasno.
00:59:48 Připrav něco k svačině!
00:59:50 -Prosím.
-Proč vy?
00:59:53 Jistě, miláčku, prostřu na zahradě.
01:00:03 Nesu ještě trochu jahodového džemu. Musím říct, že se vám povedl.
01:00:10 Děkuji, vlastně jsem ho nedělala pro sebe. Bedřich ho zbožňoval.
01:00:14 To je krásné, když si lidé vyjdou vstříc.
01:00:17 -To vy jste pečovala o zahradu?
-Ano, a dělala jsem to ráda.
01:00:22 Snad vám nebude vadit, když ty krokusy přesadím.
01:00:25 U vrátek budou veselejší.
01:00:28 Obávám se, že to jsou předčasné plány, miláčku.
01:00:30 Ale vůbec ne, už jsme se na tom dohodli, viď?
01:00:34 -Směl bych vědět, na čem?
-Na těch květinách, přirozeně.
01:00:42 Všechno jsem dělala ráda, než jsem poznala, že někomu je milejší ring.
01:00:49 -Měla's mě zavolat.
-Ale drahý, to už je za námi.
01:00:53 -A není za námi!
-Trochu čaje?
01:00:56 Ukázal jsem dost dobré vůle, abych mohl být ušetřen téhle komedie.
01:00:59 -Ale prosím tebe, jsou tu lidi!
-To je mi jedno. Není to fér!
01:01:02 Tak najednou to není fér?
01:01:05 Kdybych byla mužský, navlékla bych si tohle a vysvětlila bych ti to!
01:01:10 Tady jsem našla člověka, který si dokáže vážit křehkých půvabů.
01:01:14 Žádný člověk nedokáže být sám se svým zoufalstvím.
01:01:17 Tak co na tom není fér?
01:01:20 -ZPÍVAJÍ:
-To není, to není, to není fér!
01:01:42 Že je soustředění, to ti neříká nic?
01:01:45 Na trénink se kašle, co? Ty se tady válíš!
01:01:49 ZPĚV:
01:01:51 -Kolektiv volá!
-Ať pustí moji ženu!
01:01:53 -Slyš jeho hlas!
-Marie, znám tvou cenu!
01:01:56 -Kolektiv volá!
-Bedřichu! Sluch mi věnuj!
01:02:00 -Pojď mezi nás!
-Naposledy, Béďo!
01:02:06 Běž si! Muž má vždycky 2 lásky a o mě strach mít nemusíš.
01:02:18 -Marie, já se tě nevzdám!
-Pozdě!
01:02:21 -Budu o tebe bojovat!
-A co já?
01:02:23 Vy? Vy přece ráda pracujete na zahrádce.
01:02:27 Ovšem, jen když my tu nebudeme, ano?
01:02:38 Vážně bys nemohl na chvíli přestat?
01:02:47 Ne, bohužel!
01:02:51 Kromě toho v tom začínám nacházet potěšení.
01:03:01 ZVONÍ TELEFON.
01:03:07 Haló! Á, to jste vy?
01:03:11 Ale ne, už jsem vám stokrát řekla, že ne.
01:03:15 Vraťte se do Liberce, máte celý život před sebou.
01:03:25 ZVONÍ TELEFON.
01:03:32 Ano? Ale to je od vás hezké, soudruhu kapitáne.
01:03:39 Ale já opravdu nepotřebuji ochranu. Už dávno nenavštěvuji noční kluby.
01:03:44 Také psychicky jsem naprosto v pořádku.
01:03:51 Ne, nezlobím se na vás. A pozdravujte to "bystré očko"!
01:04:10 RÁNA.
01:04:34 To je padesátka?
01:04:40 -Jo, proč se ptáš?
-Bedřich ji zdvihá jednou rukou.
01:04:58 Řekni, že to všecko jenom hraješ, že si ho nechceš vzít?
01:05:02 Ovšem, že se vdávat nebudu, ale dokud mi s ním bude dobře...
01:05:18 ZPÍVAJÍ:
01:05:20 Mějte rozum, paní Kučerová odpusťte mu a začněte znova!
01:05:32 Tisíce lidí, vážení posluchači, nedostalo vstupenky.
01:05:37 A není divu! Finále šampionátu republiky bylo snadnou záležitostí.
01:05:42 Bedřich Wimr, zasloužilý mistr sportu, vždy hladce vyhrával!
01:05:51 Dnes je tomu jinak. Na boxerském nebi vzplanul Václav Kučera.
01:05:56 Nákupčí Chirany Václav Kučera dnes bojuje o víc...
01:06:07 Ale také náš Béďa vidí v sázce víc, než pouhý další titul.
01:06:15 Ale dejme promluvit skutečnosti.
01:06:23 Hurá!
01:06:29 Ano, to je ta atmosféra dnešního utkání.
01:06:33 To je to klima, které ze sportu dělá vzrušení.
01:06:37 To je finálový boj, na který se nezapomíná.
01:06:41 To je... to je Marie Kučerová, která právě přichází.
01:06:46 Ale, pánové, nechte mě projít, já jsem jen obyčejný divák.
01:06:49 V šatně najdete ty dva, se kterými asi chcete mluvit.
01:06:53 -Znáte 2. finalistu těžké váhy?
-Pochopitelně, je to můj muž.
01:06:57 -Přece vás miluje Velký Bedřich?
-Ano, život je složitý.
01:07:01 -Váš manžel nikdy neboxoval?
-Ne, nikdy.
01:07:04 Jak to, že se tedy probojoval až do finále?
01:07:07 Nemohu být nediskrétní.
01:07:09 Nemáte pocit, že se tu bojuje o vás?
01:07:13 Mám, ale na tom nezáleží.
01:07:16 -Pustili byste mě do sálu?
-Samozřejmě.
01:07:31 Promiňte, paní Kučerová, chápu, že je to trochu nezvyklá otázka.
01:07:38 Jste si vědoma toho, že vy jste hlavní trofejí dnešního střetnutí?
01:07:44 Odnaučila jsem se být skromná. Ano, je to přesně tak.
01:07:49 To je zajímavé a myslím, že byste mohla ještě mnohé dodat.
01:07:54 To pochopitelně. Poslouchejte dobře.
01:07:59 HUDBA:
01:08:01 Byla jedna Popelka chudičká a nevelká
01:08:05 na čele hvězdu neměla a ani zlatý vlas.
01:08:13 Málokdy se líbila takže vlastně nežila
01:08:19 jen trpěla a trpěla dlouhý čas.
01:08:30 Marie, my to víme! Marie, máš náš hlas!
01:08:37 Víme, co v tobě dříme dlouhý čas!
01:08:50 Platívalo pro ženy že jsou vzorek bez ceny.
01:08:57 Já nosila to znamení tak jako každá z vás.
01:09:04 A kdekdo krčil rameny mužskej má srdce kamenný
01:09:11 až i to tvoje zkamení za ten čas!
01:09:21 Marie, my tě ctíme! Jsi nejchytřejší z nás!
01:09:27 Jsi to co v nás jen dříme máš náš hlas!
01:09:41 A na tyhle neduhy pro sebe i pro druhý
01:09:47 já našla místo doktora ten pravej recept včas!
01:09:57 Aby byla věčně fit nesmí ženská srdce mít
01:10:02 ženská musí být potvora a v tom je ten špás!
01:10:27 Liberec zdraví Prahu!
01:10:30 Holka, ty ses vybarvila, co já si teď doma počnu?
01:10:34 To ze mě udělal život, pane Marek.
01:10:37 Já jsem tak napjatá...
01:10:40 Myslíš, že ten tvůj má nějaké šance?
01:10:43 Kterého z nich máte na mysli?
01:10:45 Ježišmarjá, Václava přece, vždyť ten Herodes ho zabije!
01:10:47 Pane Marek, jediný vítěz tohohle finále jsem už napřed já!
01:10:54 Ale víte, že jsem to nechtěla.
01:10:57 Vy jste přece tenkrát jel v té tramvaji se mnou, ne?
01:11:15 -Zab ho!
-Zabal ho do papíru!
01:11:18 -Znič ho!
-Setři!
01:11:20 Vem mu míru!
01:11:38 -Ty oči, Marie!
-Já si nezačala!
01:12:00 Co se tak dívá?
01:12:30 Ring volný! Prvé kolo!
01:14:07 Vrahu!
01:14:42 TROUBENÍ AUT.
01:15:06 HUDBA:
01:15:31 Tak to na tom světě kráčí jednou k smíchu, jednou k pláči
01:15:39 to se sotva přejinačí co si budem lhát?
01:15:47 -Netrapte se nad tím více!
-Snad to byla sestřenice! Cha cha
01:15:53 A slušný muž sestřenice musí míti rád!
Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život…
Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou.
