Předvolební Evropa očima zpravodajů ČT a jejich hostů ve speciálním živém vysílání ČT24
Předvolební Evropa
Premiéra: Čtvrtek 9. 5. 2024 na ČT24
Přehrát
00:00:08 -Evropa hledá směr a to ve volbách do Evropského parlamentu.
00:00:12 Ty rozhodnou o tom, kam se unie v následujících pěti letech vydá.
00:00:17 Odkloní se Evropa od zelené politiky a jak se vypořádá s migrací?
00:00:23 Může hlasovat až 400 milionů voličů.
00:00:27 Jenomže jde o volby, někteří odborníci říkají,
00:00:30 že to jsou nejenom evropské ale i lokální volby.
00:00:35 Každá země řeší svůj vlastní problémy,
00:00:37 podle kterých se potom voliči rozhodnou.
00:00:40 Jak evropské volby vnímají jednotlivé země?
00:00:43 Jak evropské volby vnímá Berlín, Varšava, Paříž, Bratislava i Brusel?
00:00:49 To bude téma dnešního zvláštního vydání na ČT 24.
00:00:54 O kterém budou mluvit zpravodajové ČT se svými pěti hosty.
00:00:59 Ale budeme o tom mluvit i my tady ve studiu.
00:01:02 Dobrý večer.
00:01:10 Já vás srdečně zdravím a zároveň si dovolím začít otázkou,
00:01:15 která je vlastně společná pro vás všechny.
00:01:19 Řekněme, že na úvod je poměrně jednoduchá.
00:01:21 Jaké je to hlavní téma podle vás,
00:01:23 které bude hýbat volbami ve vaší zemi?
00:01:26 Začnu Pavlem Polákem v Berlíně.
00:01:30 -Dobrý večer z Berlína, je asi těžké říci jedno zásadní téma, ale téma,
00:01:35 které se prolíná řadou oblastí je bezpečnost.
00:01:39 Ať je to migrace,
00:01:41 azylová politika nebo třeba reakce na mezinárodní konflikty,
00:01:45 válka na Ukrajině, izraelsko-palestinský konflikt,
00:01:48 na kterým německá veřejnost reaguje a který vnímá.
00:01:53 Samozřejmě bude velmi záležet na tom,
00:01:56 která strana dokáže voliče přesvědčit,
00:01:58 že je v otázce bezpečnosti kompetentní.
00:02:00 Zatím se zdá, že to jsou křesťanští demokraté z CDU,
00:02:03 kteří v preferencích výrazně vedou.
00:02:05 -To všechno budeme rozvíjet právě tyto myšlenky,
00:02:08 o tom si budeme povídat.
00:02:10 Pojďme do Varšavy.
00:02:11 Andreas Papadopulos.
00:02:13 Má Polsko téma?
00:02:15 -Dobrý večer.
00:02:17 Určitě a je to také bezpečnost,
00:02:19 která se rovněž prolíná naprosto všemi vlastně tématy, zástupnými,
00:02:24 které v evropských volbách Polsko řeší.
00:02:28 Ale vždy se to vztahuje posléze, když se to téma rozebere,
00:02:31 ať už jde o migraci, ekonomiku, jakýsi rychlý rozvoj,
00:02:37 kterým je Polsko pověstné v posledních několika dekádách,
00:02:41 tak vždy se to potom vrací zpět do toho bodu bezpečnost,
00:02:45 také v souvislosti s válkou na Ukrajině, v sousední zemi,
00:02:48 ze které přišlo sem do Polska několik milionů uprchlíků a několik
00:02:53 milionů Ukrajinců tady také stále žije.
00:02:56 Velké téma samozřejmě je také migrace,
00:03:00 před pár dny Polsko po dlouhé době společně s Maďarskem hlasovalo
00:03:06 stejně na Evropské radě a odmítla migrační pakt.
00:03:11 Budu se ptát také svého hosta, jak jsi zmínil,
00:03:15 do jaké míry to byla řekněme pragmatická politika,
00:03:19 která je velkým jmenovatelem kampaně před evropskými volbami
00:03:23 zde v Polsku.
00:03:25 -Těšíme se na tu debatu.
00:03:27 Otázka která zazněla tentokrát míří do Paříže.
00:03:29 Honza Šmíd.
00:03:30 Podle čeho se budou rozhodovat Francouzi?
00:03:35 -Hezký večer, asi neodpovím odlišně, o tom,
00:03:39 o čem mluvil i Pavel a Andreas.
00:03:42 Hlavní téma bude ekonomika, kupní síla,
00:03:45 nedávno Francie se zmítala v protestech,
00:03:48 zemědělci protestovali, traktoristé zablokovali hlavní komunikace.
00:03:52 Je to důležité téma.
00:03:55 Samozřejmě bezpečnost a migrace bude dominovat.
00:03:58 Je to téma, které si osvojila krajní pravice,
00:04:02 Národní sdružení a podle těch průzkumů výrazně vede.
00:04:05 Budeme si povídat právě o příčinách té situace, která je nevídaná,
00:04:11 může dojít k historickému vítězství národního sdružení.
00:04:14 Ještě bych připomněl jeden důležitý bod.
00:04:16 Volby do Evropského parlamentu ve Francii budou jistým způsobem
00:04:20 i referendem o Emmanuelu Macronovi.
00:04:24 -Jan Šilhan, Slovensko.
00:04:27 Věřím, že Slováci budou mít také spoustu témat.
00:04:30 Je ale v tomto případě možnost pojmenovat na Slovensku
00:04:33 to jedno jediné?
00:04:38 -Hezký večer i ode mě.
00:04:39 Jedno jediné téma to z mých úst tu rozhodně nebude.
00:04:42 Můžeme se odkázat na jarní výzkum barometru,
00:04:45 vyšel z vlaku považuje čtyři konkrétní body.
00:04:50 To jí bezpečnostní obranná politika,
00:04:52 zemědělská politika a hlavně podpora hospodářství a nových
00:04:57 pracovních míst.
00:04:58 Nepochybně to ale může být i téma,
00:05:00 které tady hrálo klíčovou roli i ve dvou nedávných volbách,
00:05:03 v těch parlamentních a prezidentských.
00:05:06 Tedy stále polarizující velmi citlivé téma konfliktu
00:05:08 v sousední zemi.
00:05:10 Mluvím samozřejmě i o válce na Ukrajině.
00:05:12 Může to být také případě Slovenska téma,
00:05:14 jak velkou váhu mohou mít menší státy v rámci
00:05:17 evropského společenství.
00:05:19 Jak silný mají hlas.
00:05:20 Zda bude pro ně výhodnější být součástí většiny nebo spíše
00:05:23 hlasité menšiny.
00:05:25 Nepochybně to může být téma toho zda vůbec budou mít Slováci a v jaké
00:05:28 míře zájem zúčastnit se eurovoleb,
00:05:30 neboť a zda se vůbec zbaví té statistiky toho,
00:05:35 že je zemí s nejnižší volební účastí už bohužel tradičně ve volbách.
00:05:40 Ve všech dosavadních čtyřech,
00:05:41 když Slováci měli možnost účastnit se voleb a volit své zástupce
00:05:45 do Evropského parlamentu, tak byly státem,
00:05:48 kde měli občané vůbec nejmenší zájem ze všech zemí EU.
00:05:52 O tom všem se samozřejmě budeme bavit právě téma volební kampaně
00:05:55 bude důležité, bude to téma ukrajinského konfliktu.
00:05:58 Také téma toho,
00:06:00 co Slováci zažívali a jak se prolíná k této chvíli velmi hektické
00:06:03 volební období.
00:06:05 Připomínám během devíti měsíců Slováci zažívají už třetí volby.
00:06:09 -Právě ta volební účast bude moment, který mě bude zajímat také.
00:06:12 Určitě se k tomu dostaneme.
00:06:14 Pojďme do Bruselu, Petr Obrovský.
00:06:26 -Všechna témata, která zatím zazněla.
00:06:28 Tedy bezpečnost, ekonomika nebo migrace,
00:06:31 rozhodně tady v Bruselu rezonují.
00:06:34 Právě končící parlament vstupoval v roce 2019 do svého mandátu
00:06:38 s jednou hlavní poptávkou, řešení dopadů klimatické změny.
00:06:42 Od té doby ale Evropa prošla pandemickou krizí,
00:06:45 začala ruská agrese na Ukrajině a to všechno ukázalo,
00:06:49 jak moc je kontinent zranitelný.
00:06:51 Že musí budovat vlastní obranu,
00:06:54 že musí budovat konkurenceschopnost a odolnost vůči konkurenci,
00:06:57 ať už v Americe, nebo v Číně.
00:06:59 Že se také musí zaměřit na budoucí rozšíření.
00:07:02 I to je téma, které bylo ještě v roce 2019 prakticky u ledu.
00:07:07 Potom tento parlament také zažije hvězdnou hodinu hned v těch prvních
00:07:10 měsících, protože zásadně může promluvit do toho,
00:07:14 jaké složení bude mít nová Evropská komise.
00:07:23 -Těch témat je skutečně celá řada.
00:07:25 Doufám, že se ke všem dostaneme a všechny probereme.
00:07:28 Když jsem sliboval, že to budeme probírat mimo jiné i tady ve studiu.
00:07:31 Musím přivítat mého hostu Iva Slosaršíka z institutu
00:07:34 mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
00:07:41 Toto jsou samozřejmě celoevropské volby, pochopitelně.
00:07:44 Volby ale také lokální.
00:07:46 Maximálně lokální.
00:07:48 Není toto právě problém pro ten samotný Evropský parlament,
00:07:50 že se skládá z dílčích témat a nikoliv z té jednotné
00:07:53 evropské myšlenky?
00:07:57 -Ta rozdvojenost,
00:07:58 ať už jde o evropské a kvaste 27 národních voleb,
00:08:03 to je zabudovaná do samotného volebního systému
00:08:07 evropského parlamentu.
00:08:08 Tak se členské země rozhodly,
00:08:10 když vymysleli volební systém a to mělo své důsledky.
00:08:15 Hlavní věc je v tom, že každý stát má svůj jistý balíček,
00:08:22 jisté množství garantované poslanců a tří do Bruselu / Štrasburku pošle,
00:08:31 ať už je ta volební účast 15 %, 35 % nebo 70 %.
00:08:38 To vede tím,
00:08:39 že ty státy a ti voliči svým vlivem vlastně nesoupeří mezi sebou,
00:08:44 ale hodně si řeší věci,
00:08:45 které se řeší v jejich národních domácích hranicích.
00:08:50 -Dal by se říci, že to vlastně je spíše souboj myšlenek?
00:08:53 Nikoliv těch jednotlivých politických proudů nebo pohledů,
00:08:58 ale pokud v Evropě zvítězí třeba problém,
00:09:02 migrace nebo problém ekonomický, inflace.
00:09:06 Takže to potom sestaví nějakou majority v Evropském parlamentu,
00:09:11 který má tento pohled?
00:09:14 -Spíše ne.
00:09:16 To vytváření společného tématu,
00:09:19 které jakoby dominuje nebo ovlivňuje ty volby v EU,
00:09:23 je v posledních dvou dekádách postupně silnější.
00:09:28 Ale pořád jde hlavně o souboj politiků na té národní úrovni.
00:09:33 Jak bylo zmíněno.
00:09:34 Když se bavíme o tom,
00:09:36 že volby ve Francii budou takovým referendem o Macronově domácí
00:09:41 politice, tak to víceméně platí ve všech státech EU 27.
00:09:52 -Celá 1 sedmina Evropského parlamentu doma mluví německy.
00:09:57 Skutečně.
00:09:58 Jsou to Němci,
00:10:00 kteří mají ten nejsilnější hlas v Evropském parlamentu,
00:10:03 protože jich je tam prostě nejvíc.
00:10:05 Jak ten hlas bude po těchto volbách silný a jakou budou mít šanci?
00:10:10 To je otázka právě na zpravodaje,
00:10:12 se kterým jsme měli možnost v počátku mluvit.
00:10:15 To zpravodaje v Německu Pavla Poláka.
00:10:18 Ty tam budeš hovořit se svým hostem.
00:10:20 Já bych možná na úvod velice krátce navázal na to, co jsi říkal.
00:10:25 Co koneckonců zaznělo i ve studiu.
00:10:27 Ten souboj těch politiků, těch domácích politiků na tom kolbišti.
00:10:32 Dá se říci, že tyto volby ovlivní krajně pravicová AfD?
00:10:40 -Já si myslím, že jednoznačně a to v tom smyslu,
00:10:44 že právě pravicově populistická antiimigrační a v některých ohledech
00:10:51 také krajně pravicová strana alternativa pro Německo,
00:10:56 nastavuje nebo nastoluje agendu.
00:10:58 Je to vidět kupříkladu během celého uplynulého roku,
00:11:03 kdy řada zemských voleb byla právě ta žena v duchu tématu migrace.
00:11:09 Což je téma, které je pro stranu AfD klíčové.
00:11:13 Je to téma, na které tato strana nachytává nejvíce hlasů a je vidět,
00:11:19 že toto téma rozhodovalo regionální zemské volby.
00:11:23 Lze počítat i s tím,
00:11:25 že právě toto téma bude rozhodující i během těchto eurovoleb.
00:11:28 Je to také vidět na tom,
00:11:30 že všechny strany na toto téma v těch svých programech reagují
00:11:36 a lze počítat s tím,
00:11:38 že v tomto duchu a v tomto smyslu strana AfD bude určovat
00:11:42 ráz těchto eurovoleb.
00:11:44 -To je strana AfD.
00:11:46 Jak ten ráz nejenom těch voleb ale toho výsledku AfD,
00:11:50 jak to může ovlivnit nebo jak ovlivňují ty skandály,
00:11:53 které čteme a vidíme v posledních dnech a týdnech?
00:11:57 Může toto ovlivnit samotnou AfD a její výsledek?
00:12:03 -Já si myslím, když se podíváme na vývoj preferencí AfD,
00:12:07 vidíme jednoznačný propad.
00:12:09 Protože zkraje tohoto roku měla AfD preferencích průzkumech
00:12:14 přibližně 23 %.
00:12:16 Což se blíží už hranici volebního potenciálu této strany.
00:12:21 Tato strana byla, dá se říci, na konci svých možností,
00:12:26 kolik voličů je schopná oslovit a získat pro sebe.
00:12:30 Potom jsme byli svědky v Německu řady skandálů,
00:12:34 připomenu ty dva poslední, Maximiliána Kraha a Bystroně,
00:12:40 jedničky a dvojky na kandidátce do parlamentu evropského
00:12:46 této strany.
00:12:48 V posledních dvou měsících se z 23 % ty preference propady
00:12:53 na 15 %.
00:12:55 Tady vidíme jednoznačný dopad skandálů na tuto stranu.
00:13:00 Strana která bude říkat, že bude hájit zájmy Německa,
00:13:04 tak potom tito politici brali úplatky od čínských tajných služeb,
00:13:15 tak to dopadá i na případné sympatizanty a případné voliče
00:13:19 této strany.
00:13:20 Ale eurovolby v Německu i ta volební kampaň se netočí pouze kolem
00:13:26 alternativy pro Německo.
00:13:28 To, co eurovolby znamenají pro Spolkovou republiku,
00:13:32 tak to je téma,
00:13:34 které budu probírat a o kterém si budu povídat se svým hostem
00:13:40 z Nadace věda a politika, vítejte ve speciálním vysílání ČT.
00:13:47 Pěkný večer.
00:13:48 -Dobrý večer.
00:13:49 -Rád bych začal tím,
00:13:51 co doprovází předvolební kampaně v Německu a to jsou útoky
00:13:54 na politiky, na levicové i pravicové.
00:13:57 Zabývá se tím ministerstvo vnitra, hledají se recepty,
00:14:00 jak na to reagovat, jak předejít tomuto násilí vůči politikům?
00:14:05 Je to pro německou politickou kulturu ohrožení?
00:14:15 -Německá politika je zvyklá také na rustikální demonstrace.
00:14:20 Ale přímé útoky na politiky během volební kampaně a to je řada
00:14:26 takových případů, to je nová kvalita.
00:14:30 To nepřišlo zničehonic, ze dne na den.
00:14:35 To svědčí o tom,
00:14:36 že máme rostoucí polarizaci v německé politické kultuře,
00:14:41 která tradičně byla založena na kompromisu, na dialogu.
00:14:45 Svědčí to také o tom,
00:14:47 že část společnosti už nejsou schopni komunikovat se sebou
00:14:53 a to byly různé etapy.
00:14:55 Začalo se to více projevovat od migrační krize a od role toho
00:14:59 v médiích.
00:15:02 V porovnání s jinými zeměmi je to pořád docela umírněné.
00:15:08 -Bavíme se o eurovolbách.
00:15:10 Jak se Němci vlastně dívají na EU?
00:15:14 Jak se dívají na Brusel?
00:15:15 Vnímají ho jako jakéhosi protihráče domácí německé politiky?
00:15:21 -Německo se učí, protože jsme v jiné evropské unii než před 20, 30 lety.
00:15:29 To znamená, že Německo už nemůže do takové míry, jako tomu bylo dřív,
00:15:36 určit, co se děje v EU.
00:15:39 To znamená, Německo se také musí přizpůsobit těm rozhodnutím,
00:15:44 které byly v Bruselu společně rozhodnuté.
00:15:48 To je nové.
00:15:50 Německo se také učí, že musí něco dát,
00:15:54 jako největší členská země má zodpovědnost,
00:15:57 musí dát všechno dohromady například.
00:16:02 Má také finanční zodpovědnost.
00:16:05 To je něco nového určitě.
00:16:08 -Z průzkumu vychází, že tím zásadním a hlavním tématem je migrace,
00:16:13 je to azylová politika.
00:16:16 Je podle vás migrace skutečně tím nejpalčivějším,
00:16:20 tou nejproblematičtější záležitostí, kterou Německo trápí?
00:16:28 -Průzkumy říkají,
00:16:31 že v těch evropských volbách je to téma číslo jedna.
00:16:35 Více než 40 % říká, že to je nejdůležitější otázka.
00:16:43 Azyl, integrace, migrace.
00:16:48 Vidíme tady určitý posun také v těch mainstreamových stranách.
00:16:53 Když se podíváme třeba do toho,
00:16:57 co říkají politici v sociální demokracii, křesťanských demokratů,
00:17:03 také zelených.
00:17:05 Když se podíváme do volebních programů.
00:17:07 Tam je takové heslo, které zní, lidskost a pořádek.
00:17:13 To znamená, před 10, 15 lety ta narace byla ještě úplně jiná,
00:17:20 měli jsme tu willkomens Kultur a dneska jako ten mainstream
00:17:25 a je tlak samozřejmě ze strany AfD,
00:17:28 se trochu přesune směrem zpřísnění pravidel a také na evropské úrovni.
00:17:35 -Je to zásluha právě strany AfD, Alternativa pro Německo,
00:17:38 že se této téma dostalo více do německého diskurzu,
00:17:43 do německé debaty?
00:17:44 -Nejenom.
00:17:46 Samozřejmě to je důležitý stranický aspekt.
00:17:49 Ale když se díváme, co se děje ve městech, ve vesnicích,
00:17:55 kde často je velmi věcná diskuse o tom, co se má dělat s uprchlíky.
00:18:00 Jak se mají integrovat ti lidé.
00:18:03 To také ze strany třeba právě obcí, je tam nějaká nutnost,
00:18:08 že třeba něco změnit na té politice.
00:18:11 -Bezpečnostní situace v Evropě je v této době velmi nevyzpytatelná
00:18:16 kvůli válce na Ukrajině.
00:18:18 Německu se za poslední dva roky velmi změnilo.
00:18:22 Změnilo své bezpečnostní doktríny.
00:18:25 Dodává zbraně do válečných oblastí,
00:18:27 což bylo před dvěma lety zcela nemyslitelné.
00:18:30 Jak tuto změnu vnímá, jak na tuto změnu reaguje německá společnost?
00:18:36 -To je další zásadní proces reorientace Německa.
00:18:44 Tzv. strategická kultura je zpravidla docela stabilní.
00:18:49 To, čemu se říká zeitenwende takovém širším smyslu, je to proces,
00:18:56 který neobsahuje jenom náklady na armádu,
00:19:03 ale také změny společnosti a to je ta dlouhodobá výzva,
00:19:08 že politika, politické vedení, vláda musí přesvědčit veřejnost,
00:19:14 že máme úplně novou strategickou a bezpečnostní situaci v Evropě.
00:19:19 -Tradiční a v Německu tradiční téma ochrany klimatu, klimatických změn,
00:19:25 které bylo vysoko v politické debatě, v politickém diskurzu.
00:19:30 Zdá se, že v této kampani před volbami do Evropského parlamentu,
00:19:34 že toto téma se propadá?
00:19:36 Není tak důležité?
00:19:38 Je to podle vás dočasné nebo se to téma vrátí zpět
00:19:43 do politické debaty?
00:19:45 -V souvislosti s evropskou politikou ten tzv.
00:19:48 Green Deal, ten zelený úděl,
00:19:50 pro jedny je nutnost a pro druhé a to čím dál tím více je to výzva
00:19:57 problém, nese to slovo náklady a nejistoty pro ekonomiku.
00:20:02 Když se díváme na průzkumy, tam vidíme,
00:20:04 že jedna pětina Němců pořád myslí,
00:20:07 že EU má dělat důslednou klimatickou politiku,
00:20:12 ale také jedna pětina říká, že hospodářská politika je důležitá.
00:20:16 Já si myslím, že Německo teď hledá novou rovnováhu.
00:20:21 Německo nechce zrušit Green Deal,
00:20:24 ale chce mít novou rovnováhu mezi ochranou přírody a ochranou
00:20:29 konkurenceschopnosti německé hospodářství.
00:20:33 -To říká můj host, analytik z nadace věda a politika.
00:20:41 Děkuji vám za to, že jste byl hostem speciálního vysílání ČT.
00:20:45 Volby do europarlamentu budou v Německu v neděli devátého června
00:20:51 od osmi do 18 hodin.
00:20:54 -My na to navážeme.
00:20:58 Mě tam zaujala jedna taková myšlenka nebo věta, reorientace Německa.
00:21:03 Čeká to i Evropský parlament,
00:21:05 tyto drobné změny nebo možná významné změny v těch jednotlivých
00:21:09 členských státech,
00:21:11 jak se podle vás odrazí v samotném Evropském parlamentu?
00:21:16 -Evropský parlament bude mít určitě jiné složení než potom květnu tohoto
00:21:24 roku, než má doposud.
00:21:26 Ale možná důležitější, jaká bude nálada v Evropském parlamentu.
00:21:30 Jak se ty posuny prý budou projevovat ve sebevnímání
00:21:35 těch aktérů.
00:21:37 Evropská lidová strana bude asi pořád nejsilnější stranou,
00:21:41 skoro určitě, politickou skupinou parlamentu.
00:21:44 Ale pokud oslabí, jak se to vlastně projeví v její mentalitě?
00:21:49 Řekne si,
00:21:50 musíme pokračovat ve své starší politice ještě víc anebo musíme
00:21:53 se přizpůsobit změně nálady evropských občanů.
00:21:58 To, v čem se Evropský parlament může změnit, je v tom,
00:22:02 že doposud Evropský parlament z té trojice nebo čtveřice klíčových
00:22:08 evropských institucí byl ten nejvíce eurooptimistický,
00:22:12 ať to znamená cokoliv.
00:22:13 Ale většinou reakce Evropského parlamentu, většiny jeho poslanců,
00:22:17 byla, je nějaký problém, chce to víc evropské integrace,
00:22:22 to je řešení evropských problémů.
00:22:25 Komise říkala, někdy ano, někdy ne.
00:22:29 Evropská rada a rada, kde jsou zastoupeny členské státy, říkala,
00:22:33 musíme zbrzdit.
00:22:35 Byla taková jistota, že máte nějaký problém, Evropský parlament řekne,
00:22:39 chce to více evropské integrace.
00:22:41 Ale co s těmi parlamentními volbami.
00:22:49 Že možná v některých agendách bude říkat více Evropy a v některých zase
00:22:54 že evropská integrace se musí zpomalit nebo více zaměřit
00:22:58 na jednotlivé státy.
00:23:02 Ale jak evropskou integraci budou vnímat ti velcí hráči,
00:23:06 jako právě Evropská lidová strana nebo evropští socialisté,
00:23:10 jak vlastně ten posun ve voličských názorech promítnou
00:23:14 do své vlastní politiky?
00:23:15 -Pokud tomu dobře rozumí, jakým způsobem ten mainstream,
00:23:19 ta většina převezme trochu ten pohled a to chápání té menšiny?
00:23:24 To znamená, ten sílící hlas eurorealistů nebo euroskeptiků?
00:23:29 -Ano.
00:23:30 Za prvé, je důležité, jak vypadá ta většina.
00:23:33 Protože dneska máte strany jako evropské lidovce, evropské liberály,
00:23:41 kteří se dnes kamenují jinak, nebo evropské socialisty,
00:23:44 kteří opravdu tlačí tu evropskou agendu.
00:23:48 Potom máte skupiny,
00:23:49 jako kteří jsou třeba evropská reformní a konzervativní,
00:23:54 kam patří třeba česká ODS.
00:23:57 A kteří jsou a nazývají si umírněnými euroskeptiky.
00:24:01 Oni většinou s pár výjimkami neměli moc vliv na to,
00:24:06 jak ten mainstream rozhodne.
00:24:08 Uvidíme, jestli výsledkem voleb nebude to,
00:24:12 že se vlastně třeba tato skupina stane součástí toho evropského
00:24:17 mainstreamu a samozřejmě ho bude ovlivňovat.
00:24:20 Bude záležet na tom,
00:24:22 jak například i výsledky voleb bude číst Evropská lidová strana nebo
00:24:26 i liberálové,
00:24:29 jestli to budou brát jako výzvu ke spolupráci nebo výzvu každý
00:24:39 musíme jít po vlastní linii,
00:24:41 abychom v příštích volbách získali ještě více podpory.
00:24:47 -Budeme se této debatě věnovat potom v Polsku.
00:24:50 Tam to samozřejmě je velice důležité.
00:24:52 Já bych ale přesto ještě jednu drobnou otázku,
00:24:55 která souvisí s Německem nebo s tím německým pohledem.
00:24:58 To jsou spitzenkandidáti.
00:25:01 Je to mrtvé nebo ten koncept nějak už dojde k naplnění?
00:25:08 -Popravdě, já jsem překvapen osobně, že koncept spitzenkandidátů.
00:25:17 Že to přežilo s medicínskou podporu a stále se s tím operuje.
00:25:25 Když se podíváte na volby v roce 19,
00:25:28 tak tam to byla až skoro parodie na spitzenkandidáty,
00:25:31 když žádný z nich neuspěl.
00:25:36 Nestal se šéfem Evropské komise a byl vybrán politik,
00:25:40 politička Ursula von der Leyenová,
00:25:43 která stanovila úplně jiný systém a stala se předsedkyní.
00:25:45 Ale ona nechtěla pohřbít systém spitzenkandidátů,
00:25:49 to se tolik nezdůrazňuje,
00:25:51 že dva z nejvýznamnějších spitzenkandidátů za liberály
00:25:56 a socialisty dostali v Evropské komisi strašně vysoké posty
00:26:02 tzv. výkonných místo předsedů a měli na starosti třeba oblast klimatické
00:26:07 změny nebo digitální ekonomiky.
00:26:09 Takže strašně silné posty.
00:26:11 Takže i když vlastně oni se nestaly ani jeden z nich šéfem Evropské
00:26:14 komise, tak v ní měli velké slovo.
00:26:19 Jak se vyvíjí teď systém spitzenkandidátů,
00:26:22 tak úplně nesvědčí, že by vzkvétaly.
00:26:27 Mimo jiné kvůli tomu,
00:26:28 že každá z těch velkých politických skupin si ho vykládá jinak.
00:26:33 Že někteří jako třeba lidovci říkají ano, máme jednoho, jednu špičkovou,
00:26:39 vrcholnou vůdčí kandidátku.
00:26:41 Ale jiné skupiny jako třeba liberálové,
00:26:45 tak ti mají tři spitzenkandidáty.
00:26:48 Jiné ještě také třeba dva.
00:26:50 Je to trochu matoucí pro voliče.
00:26:58 -V tomto volebním období platilo trochu za černou ovci, Polsko,
00:27:02 spolu s Maďarskem ho evropští poslanci v nesčetných rezolucích
00:27:05 často kritizovali.
00:27:07 Evropská komise dokonce zahájila řízení o stavu vlády práva
00:27:10 a blokovala peníze z fondu obnovy.
00:27:12 S nástupem nové vlády Donalda Tuska se toto ale trochu změnilo.
00:27:16 Ty vztahy mezi Varšavou a Bruselem se obrátili.
00:27:19 Dokonce až o 180 stupňů.
00:27:21 Otázka, která míří na zpravodaje Andrease Papadopulose,
00:27:25 je poměrně jednoduchá.
00:27:27 Budou tyto volby v Polsku také mimo jiné referendem o Donaldu Tuskovi?
00:27:35 -Naprosto jednoznačně.
00:27:37 I z toho důvodu, že ty volby,
00:27:39 které Polsko prožívalo před měsícem a pár dny,
00:27:43 tedy volby do místních samospráv, tak takovým referendem také byly,
00:27:47 ale protože ten volební systém je velmi složitý a volí se po celé
00:27:52 zemi v nejrůznějších několika 1000 obvodech,
00:27:55 tak ten výsledek jako takový, podobně jako v Česku,
00:27:59 lze interpretovat různě, absolutní počet hlasů,
00:28:05 nejvíce jich získala opoziční.
00:28:07 Strana Právo a spravedlnost.
00:28:08 Stejně ona jako premiér Donald Tusk a jeho Občanská koalice
00:28:13 se prohlásili vítězi těch voleb.
00:28:15 Ale tyto evropské volby bude mnohem jednoznačnější rozsoudit z toho
00:28:19 pohledu, kdo je vítězem a kdo není.
00:28:22 Z toho pohledu je také bezpečné říci,
00:28:24 že budou rovněž referendem o vládě možná očekávaným referendem o vládě,
00:28:30 pokud se bavíme o perspektivě opoziční strany Právo
00:28:32 a spravedlnost,
00:28:34 která samozřejmě vycítila společně s velkými protesty zemědělců určitou
00:28:38 slabost vládní politiky a chce jí patřičně využít.
00:28:43 Varšava, to je město v jehož středu právě stojím,
00:28:47 tak zítra zažije další obrovské protesty polských zemědělců,
00:28:51 jenom pár ulic směrem k historickému centru.
00:28:55 Na to všechno se ptám na konotace, které to má s evropskými volbami,
00:28:59 konanými devátého června,
00:29:01 na to se budu ptát hosta Alexandr Kačerovský.
00:29:04 Překladatel, novinář, šéfredaktor Aspen Review.
00:29:13 Také znalec Bohumila Hrabala a autor knihy Čechy to nevymyslíš.
00:29:18 Před několika dny hlasovalo Polsko s Maďarskem,
00:29:21 možná poprvé ve velké věci společně proti nějakému bruselskému návrhu.
00:29:28 Je to opravdu od začátku války na Ukrajině jedna z mála věcí,
00:29:32 na které tyto státy staly na stejné straně.
00:29:36 Je to nějaký návrat evropské pragmatické politiky Donalda Tuska?
00:29:42 -Myslím si, že Donald Tusk je skutečně proevropský politik,
00:29:45 zároveň je ale velice asertivní.
00:29:48 Prostě když si něco myslí, tak to řekne.
00:29:50 On si prostě myslí, že ty evropské projekty,
00:29:54 které se týkají migrací a migrační krize, nejsou ty správné.
00:29:59 Mám dojem, že on se poučil z krize roku 20 15, to dvojím způsobem.
00:30:04 Jednak on si prostě myslí, že to byla krize,
00:30:08 která chybu v parlamentních volbách v roce 2015,
00:30:17 že prostě tehdy Donald Tusk nebo spíš tehdejší předsedkyně vlády Jana
00:30:22 Kopačová a její vláda na tu krizi nedokázala odpovědět stylem,
00:30:27 aby přesvědčit Poláky, že tu krizi bude ovládat.
00:30:38 Jak ta krize začala,
00:30:39 tak Donald Tusk v evropském centru Solidarity v Gdaňsku.
00:30:42 Jako veřejně mluví o tom,
00:30:44 tehdy byl Donald Tusk předsedou Evropské rady,
00:30:46 takže on měl informace z první ruky a tehdy nám říkal,
00:30:52 že prostě přichází velká migrační krize a že to bude velký politický
00:30:56 faktor,
00:30:57 který změní evropskou politiku na nejbližší roky a to se stalo.
00:31:02 To je pro ni trauma podle mě takové.
00:31:06 Jako právě proto má dvojitý důvod,
00:31:09 aby skutečně tu politiku migrační dělal po svém.
00:31:13 Ví, že to je velice razantní problém,
00:31:15 který je velice důležitý pro občany této země.
00:31:19 Uvědomuje si také,
00:31:20 že pokud to nebude řešit skutečně tímto způsobem tak může zásadně
00:31:25 politicky prohrát.
00:31:27 Přitom samozřejmě má dobré argumenty,
00:31:29 protože za poslední dva roky Polsko přijalo několik milionů
00:31:34 ukrajinských uprchlíků.
00:31:36 Už před válkou v Polsku bydlelo milion Ukrajinců,
00:31:39 takže byly také migranti,
00:31:41 buď ekonomicky nebo z různých důvodů odcházeli z Ukrajiny.
00:31:47 Prostě nedá se říct, že Polsko byl uzavřeno společnosti nebo zemí.
00:31:53 Už za minulé vlády právo a spravedlnost přijímalo
00:31:57 stovky 1000 politických migrantů každý rok.
00:32:04 Když se projdete po Varšavě, tak víte, kolik je tady cizinců.
00:32:09 Tady podle posledních průzkumů se zjistilo,
00:32:11 že třeba každý 10. podnikatel v Polsku je Ukrajinec.
00:32:16 Takže my jsme prostě otevřená země.
00:32:18 Ovšem vláda má za úkol migraci kontrolovat.
00:32:21 -Z toho důvodu Donald Tusk a jeho vláda tedy hlasovali proti tomu
00:32:24 migračnímu paktu s Maďarskem.
00:32:26 -Právě, myslí si,
00:32:27 že ty evropská řešení nejsou správné a nejsou dobré pro Polsko.
00:32:33 Za třetí oni jsou, jak jsem řekl, Donald Tusk je velice asertivní.
00:32:37 On si myslí,
00:32:38 že právě teď v době války v Ukrajině v době velké hrozby,
00:32:42 která přichází z východu.
00:32:44 Polsko je důležitá země a prostě může si to dělat po svém.
00:32:48 Nebude platit žádné prostě peníze za ne přivádění uprchlíků.
00:32:52 Prostě se nějakým stylem dohodne s Bruselem a on to vlastně řekl.
00:32:56 -To se propisuje do té kampaně před evropskými volbami.
00:32:59 Je velmi protimigrační.
00:33:01 Je zaměřená na bezpečnost.
00:33:03 Na vlastně na tu ruskou hrozbu,
00:33:05 kterou Poláci velmi intenzivně vnímají.
00:33:08 Do jaké míry je pravděpodobné,
00:33:10 že Polsko jako stále silnější hráč EU po těchto eurovolbách pohne
00:33:17 evropskou politikou směrem k vyššímu zajištění své politické bezpečnost.
00:33:22 Je tam nějaký politický směr,
00:33:24 který by tuto Polsku mohlo garantovat po těch volbách?
00:33:28 -Myslím si, že otázka bezpečnosti je v těch volbách nejdůležitější.
00:33:33 Tady je fakt.
00:33:38 Jako můžeme předpovídat,
00:33:41 že ty výsledky evropských voleb budou v Polsku velmi vyrovnané.
00:33:46 Pravděpodobně občanská koalice a Právo a spravedlnost možná získají
00:33:52 stejný počet mandátů.
00:33:54 Tak bude pravděpodobně 19, to se dá i spočítat.
00:33:57 Pak tam bude třetí cesta.
00:34:00 Lidová strana a další, ty možná dostanou osm.
00:34:06 Možná v tomto smyslu tady nejsou nějaké velké,
00:34:11 nebudu nějaká velká překvapení,
00:34:13 protože vlastně k těm volbám vůbec půjdou jenom přesvědčení voliči těch
00:34:17 nejdůležitějších stran.
00:34:23 Když to bude 30 %, tak to bude všechno.
00:34:27 Stejně ten zájem o evropské volby v Polsku je větší než třeba v Česku.
00:34:31 To je jako druhá věc.
00:34:34 To nejdůležitější teď pro Poláky je ale myslím pocit bezpečnosti.
00:34:39 To na mnoha úrovních.
00:34:42 Samozřejmě vláda Donalda Tuska prostě minimálně svým zastáncům,
00:34:49 fanouškům dává takovou naději a je to vlastně jako její takový
00:34:58 symbol návratu do Evropy.
00:35:00 Že prostě zase jsme u evropského stolu a zase mluvíme s těmi
00:35:04 nejdůležitějšími bruselskými nebo evropskými politiky pro své zájmy.
00:35:09 -Takže návrat do Evropy ale pragmaticky.
00:35:12 Jiné téma.
00:35:13 Ale vlastně související také s evropskou politikou a to je téma
00:35:17 právního státu.
00:35:18 Evropská komise řekla,
00:35:20 že uvolní Polsku léta blokované peníze z fondu obnovy.
00:35:25 Je to balík v přepočtu 65 miliard eur.
00:35:31 Je to balík uvolněný pravděpodobně na konci května.
00:35:34 Na základě nepříliš velkých legislativních změn,
00:35:37 které ale Polsko mělo dotáhnout do konce.
00:35:40 Je to také pragmatický přístup Bruselu směrem k Polsku tak,
00:35:43 aby si tuto klíčovou zemi udrželo, protože připomínám,
00:35:47 že Ursula von der Leyenová ještě za minulé konzervativní vlády
00:35:50 zde v Polsku stanovila podmínky nepřekročitelné k tomu,
00:35:54 aby ty peníze Evropská komise uvolnila.
00:35:56 Ty nebyly naplněny, ale vlastně ukázalo se, že stačí vláda,
00:36:01 která vyjadřuje snahu změnit legislativu a ty peníze
00:36:07 budou odblokovány.
00:36:08 -Tak vlády o chce tu legislativu napravit.
00:36:10 Čeho jsme byli svědky za posledních osm let bylo prostě zničení
00:36:14 nezávislosti polských soudů.
00:36:17 Ničení soudních systémů.
00:36:20 Takže tady vlastně hrozilo, že se z Polska stane druhé Maďarsko.
00:36:24 Všichni si vlastně uvědomuji,
00:36:26 že nějakým zázrakem se za podzim minulého roku podařilo získat nějaký
00:36:29 kredit důvěry.
00:36:41 Prostě ti politici v Bruselu si uvědomí,
00:36:44 že prezidentské volby v Polsku budou až na podzim příštího roku.
00:36:49 Vlastně až do té doby prezident Duda a vlastně může blokovat snahy
00:36:57 o nápravy soudního systému.
00:36:59 Takže zdá se mi,
00:37:01 že tak je velice důležitou úlohu plní ministr spravedlnosti Adam
00:37:05 Bodnar, který je prostě důvěryhodný člověk a jako to se ví, to se vidí.
00:37:11 Že on má skutečně navrch.
00:37:16 Napravil ten soudní systém.
00:37:20 Také mnoho dělá.
00:37:22 Nejsou to jenom slova.
00:37:24 V mezích zákona se vláda snaží skutečně ten zákon napravovat.
00:37:29 Nemůže to ale dělat nesprávně.
00:37:32 To je velice složitá situace.
00:37:34 Já to chápu prostě tak,
00:37:36 že jako všichni v Evropě uvítali tu změnu vlády v Polsku.
00:37:42 Prostě především právě proto,
00:37:44 že to bylo prostě jako návrat od nějakých autoritářských způsobů
00:37:48 k demokratickým praktikám.
00:37:51 A to je to nejdůležitější.
00:37:54 -Hodnotí tu situaci před ruskými volbami Alexandr Kačerovský,
00:37:57 polský novinář, velmi vážený.
00:38:00 Vlastně připomíná i ten pragmatický přístup nejenom Polska k evropské
00:38:06 politice ale také Bruselu k Polsku.
00:38:08 Také z toho hlediska,
00:38:10 že tato země je jednou z nejlidnatějších v EU a získává
00:38:14 na významu nejen posilováním armády a veškerých svých obranných složek
00:38:19 v posledních letech, ale také tím, že u evropské politiky usiluje o to,
00:38:25 aby některé klíčové funkce v Bruselu zastávali vysocí polští politici.
00:38:30 Připomenu jenom uvažovanou kandidaturu ministra zahraničí
00:38:34 Radoslava Šikorského na ten nově vzniklý post eurokomisaře
00:38:38 pro obranu.
00:38:40 -Pane Šlosarčíku, kdybych měl najít průsečík dvou rozhovorů,
00:38:43 které jsme slyšeli.
00:38:45 Tak to byla bezpečnost a migrace.
00:38:47 Mluvil jste o tom,
00:38:49 že ty tradiční strany nebo ty tradiční frakce přejímají určitou
00:38:52 rétoriku od těch menších.
00:38:53 Je právě ta migrace a bezpečnost to,
00:38:55 co bude nakonec dominovat nějaké debatě v Evropském parlamentu
00:39:01 už ze strany i těch tradičních proudů?
00:39:05 -Já myslím,
00:39:07 že pokud bude nějaký velký posun ve volbách v Evropském parlamentu,
00:39:11 po těch volbách, tak to bude otázka Green Dealu.
00:39:14 Otázky, jak vlastně posouvat narativ,
00:39:18 posouvat vnímání EU jako aktéra,
00:39:21 který buď podporuje nebo omezuje prosperitu zemí států EU.
00:39:27 Já myslím,
00:39:29 že otázka migrační politiky bude spíš pořád a více v rukou států
00:39:36 na úrovni rady a Evropské rady.
00:39:38 Už i kvůli tomu, že v podstatě,
00:39:41 aby ten migrační pakt pořádně fungoval,
00:39:45 tak je třeba silná spolupráce jednotlivých zemí.
00:39:49 Ten starý migrační pakt nebo ten systém relokace žadatelů o azyl
00:39:55 z 15. roku, tak v podstatě neměl moc velké důsledky v praxi,
00:40:00 protože země, kterým si nelíbil,
00:40:02 které hlasovali proti a byli v radě přehlasovány, tady bych zmínil to,
00:40:07 že Polsko mělo fakt zajímavou až fascinující vývoj,
00:40:11 kdy oni na poslední chvíli změnili svůj názor.
00:40:15 Podpořili v tom 15. roce to relokační rozhodnutí,
00:40:20 aby o pár měsíců později,
00:40:22 když byly pak volby a tu stranu Občanská platforma nahradilo Právo
00:40:30 a spravedlnost, tak řekli,
00:40:32 my ty domluvená pravidla prostě nebudeme respektovat a co s námi
00:40:38 vlastně můžete udělat.
00:40:39 Tomu se chtějí právě vyhnout státy a proto je podle mě dneska daleko
00:40:45 citlivější komunikace mezi Evropskou radou, kde zasedají členské státy,
00:40:53 a těmi zeměmi,
00:40:54 které jsou s tím novým migračním paktem nespokojeny a dávají
00:40:59 to najevo, ať třeba tím, že hlasují proti, jako Polsko a Maďarsko,
00:41:04 nebo se zdrží toho konečného hlasování, jako to udělala ČR.
00:41:10 Jedna z těch velkých změn bude,
00:41:13 že si EU a myslím že i parlament uvědomují, že taková velká řešení,
00:41:19 která se týkají citlivých problémů,
00:41:21 které mají veliký potenciál mobilizovat politickou averzi vůči
00:41:26 EU, nebudou tlačit na sílu, ale snažit se o spolu s těmi zeměmi,
00:41:31 které nejsou úplně nadšené.
00:41:39 -Ví se o ní jako o zemi,
00:41:41 která by do Evropského parlamentu letos mohla vyslat největší počet
00:41:44 zástupců krajní pravice.
00:41:46 Francie.
00:41:47 V polovině vlastního volebního období také zažije něco jako trochu
00:41:50 hlasování o popularitě svého prezidenta tedy Emmanuela Macrona.
00:41:54 Výsledek těchto voleb tak bude důležitý nejenom pro Brusel
00:41:58 ale i pro samotnou Paříž.
00:42:00 V Paříži je kdo jiný než Jan Šmíd.
00:42:04 V zásadě tuto otázku jsem položil a položím jí znova.
00:42:07 Trochu v jiném gardu.
00:42:08 Volby budou ve Francii taktéž referendem a tentokrát tedy
00:42:13 tou ústřední postavou bude Emmanuel Macron?
00:42:19 -Samozřejmě.
00:42:21 Budou referendem.
00:42:22 Ostatně bývá to tak vždy.
00:42:24 Bývá to v prezidentských volbách.
00:42:26 Vždyť je to referendum,
00:42:27 vždy se hodnotí působení prezidenta u moci.
00:42:31 Je to jeden z hlavních faktorů.
00:42:32 Nebude to v těchto volbách jinak.
00:42:34 Ovšem co je zajímavé, je to,
00:42:38 že strana nebo ta koalice prezidenta Macrona výrazně ztrácí.
00:42:42 Může dojít k historickému výsledku v tuto chvíli vlastně má jenom podle
00:42:47 průzkumů o polovinu méně hlasů než Jordan Bardella z národního
00:42:53 sdružení a to je naprosto nevídané.
00:42:56 Protože přestože Národní sdružení vyhrálo v těch předchozích volbách,
00:42:59 tak to bylo o jeden procentní bod.
00:43:02 Teď je to jinak.
00:43:03 Samozřejmě záleží teď na tom, co bude prezident Macron dělat.
00:43:07 Debatuje se v rámci strany o tom,
00:43:09 jestli by se měl do kampaně sám zapojit.
00:43:12 Jak už bylo řečeno, je to referendum,
00:43:14 nemusí to vždy být dobrý krok.
00:43:16 Na druhou stranu ta kandidátka,
00:43:20 která hájí stranu renesance a tu koalici,
00:43:24 tak se zatím neprojevuje příliš dobře.
00:43:27 Dá se říci, že prezident Macron a také premiér Attal,
00:43:30 který vyzval ministry, aby se zapojili do kampaně,
00:43:32 kdekoliv jsou a kdekoliv budou, možná se stane i to,
00:43:38 že kandidátka strany prohraje výrazně v té televizní debatě
00:43:43 s Jordanem Bardellou.
00:43:45 Macron má velké dilema.
00:43:47 Možná mu trochu pomůže ten příští měsíc,
00:43:50 protože ten vyvrcholí těsně před eurovolbami solavami vylodění
00:43:55 v Normandii.
00:43:56 Macron se ukáže jako státník.
00:43:58 Jsou to témata,
00:43:59 která samozřejmě pro značnou část voličů budou důležitá.
00:44:02 Není vyloučeno, že ten náskok se trochu zmenší,
00:44:06 ale současné době to pro tuto stranu nevypadá úplně nejlépe.
00:44:09 Navíc se na ní dotahují socialisté.
00:44:13 Mají ztrátu jenom tři procentní body.
00:44:15 Rafael Klicman, který tu stranu výrazně oživil.
00:44:18 Takže pokud by i tady prohráli Macron a spol,
00:44:23 tak by to bylo asi kritické.
00:44:25 -A čím to je?
00:44:28 Je to tím, co si vysvětlil?
00:44:30 Že naopak Macron tolik ztrácí?
00:44:36 -Myslím si, že těch důvodů je celá řada.
00:44:39 Není to jeden jediný důvod.
00:44:41 Paradoxně, zní to opravdu jako paradox, mám pocit,
00:44:43 že to Národní sdružení má v současné době blíže k Evropě
00:44:46 než kdykoli předtím.
00:44:48 Vzpomínám,
00:44:49 kdy Marlen Penová v prezidentských volbách prosazovala eurovolby.
00:44:52 Ale nakonec se ukázalo že ne.
00:45:01 Ale poučila se, stejně tak v současné době ona tvrdí,
00:45:05 že a nejenom ona ale Bardella,
00:45:08 že je chyba mluvit o vystoupení z EU,
00:45:12 že potřeba ale EU nějakým způsobem ovlivnit.
00:45:17 Bardella, člověk, který vyrůstal v komplikované čtvrti.
00:45:23 Má blízko k těm, kteří na tom nejsou úplně sociálně nejlépe.
00:45:27 To jedna část té kampaně je velmi ostrá v těch otázkách
00:45:32 co s týče migrace.
00:45:33 To může být ten důvod.
00:45:35 Je mladý, dynamický.
00:45:37 Možná poprvé, protože Národní sdružení vždy bylo stranou,
00:45:41 kde lidé ukazovali, že protestují proti vládní straně.
00:45:47 Byla to strana, které nedávaly exekutivní moc.
00:45:52 Jenom velmi málo starostů je z národního sdružení.
00:45:54 To se pomalu mění.
00:45:56 Možná i to může být jeden z důvodů.
00:45:59 Já vlastně bych se na něco podobného chtěl zeptat i svého dnešního hosta,
00:46:04 kterým je historik a politolog Jacques Rupnik.
00:46:09 Já nevidím, jestli odmítavě kývá nebo přikyvuje.
00:46:15 Řekl byste,
00:46:16 že třeba co se týče národního sdružení té rostoucí popularity,
00:46:19 já jenom řeknu podle těch posledních průzkumů,
00:46:21 32 % Francouzů by volilo Národní sdružení,
00:46:24 Bardellu a jenom 16 % volí Macronovu koalici.
00:46:30 Je něco, co jsem zapomněl nebo co byste dodal?
00:46:32 Jak vysvětlit vedení národního sdružení?
00:46:37 -Jednak tady je mladý ve své straně velice oblíbený politik,
00:46:43 který už je mediálně velice ostřílený.
00:46:47 Přijít s Evropského parlamentu úplně neznámá poslankyně,
00:46:51 která má vést kampaň za stranu prezidenta.
00:46:56 To je jeden problém.
00:46:58 Je to nevyvážené a pak je tedy druhý problém,
00:47:01 že vlastně hlavním mluvčím této strany o evropských otázkách
00:47:07 je prezident a prezident měl nedávno projev na Sorbonně,
00:47:12 který byl prostě hodina a půl.
00:47:15 Skutečně podstatný zásadní projev o dnešní situaci v Evropě.
00:47:20 Čili byste řekl, tak toto je to silné téma pro volby.
00:47:25 Ale je to samozřejmě dal laťku velice vysoko a to jsou
00:47:29 ty obecné problémy.
00:47:31 Bezpečnost.
00:47:32 Válka na Ukrajině.
00:47:34 Mezinárodní kontext.
00:47:35 Co bude, když Trump bude zvolen v Americe.
00:47:39 Atd.
00:47:40 Najednou toto je všechno zajímavé a je to dost vzdálené od problémů
00:47:47 řadového občana.
00:47:49 Takže tady máte problém, že kampaň jeho strany,
00:47:54 nejenom tedy tato poslankyně ale i další, nebyli schopni říct,
00:48:00 dobře to je ten obecný rámec, ten kontext,
00:48:02 ve kterém budeme debatovat o Evropě.
00:48:04 Ale máme tady velice konkrétní věci, které chceme prosazovat.
00:48:09 -Když to přeženu, budou rozhodovat traktoristé?
00:48:12 Zažili jsme nedávno vzpouru a protesty zemědělců, blokády ulic,
00:48:19 silnic a dálnic.
00:48:21 To vlastně řekněme bylo jasné poselství.
00:48:25 -Bylo to poselství,
00:48:26 že ten evropský Green Deal není zrovna populární u zemědělců.
00:48:32 Jelikož zemědělci jsou zase populární ve většině obyvatelstva.
00:48:36 I lidé, kteří jsou a mají zájem o životní prostředí, ekologii atd.
00:48:41 Ale zároveň není kategorie ve francouzské společnosti,
00:48:46 která by měla větší přízeň.
00:48:48 Je jich málo.
00:48:49 Je to asi dvě, tři % obyvatel.
00:48:53 Oni nastartovali téma, Green Deal a Evropa, to je problém.
00:48:58 Bardella a ti říkají, je tu další problém, migrační pakt evropský.
00:49:05 Macron to podpořil, všichni to podpořili.
00:49:07 Pro nás to není dost dobré.
00:49:09 Evropa vlastně je příčinou, proč nekontrolovaná migrace pokračuje.
00:49:16 No známe jejich kritiku Evropy.
00:49:19 To je silné téma.
00:49:20 Když se podíváte na to, co jsou nejdůležitější témata.
00:49:24 Migrace je vždycky první nebo druhé téma v tomto kontextu.
00:49:29 To je myslím další důvod.
00:49:31 -Ale vlastně obě témata souvisí s Evropou.
00:49:34 Samozřejmě migrační pakt, co se týče zemědělců, dotace, ochrana trhu.
00:49:39 To jsou vlastně témata přesně pro evropské volby.
00:49:42 -Přesně.
00:49:44 Kdyby ne Macron sám ale jeho kampaň nebo jeho strany byla schopna říci,
00:49:52 podívejte se, vezměte jakýkoliv větší problém dneška, migrace,
00:49:58 ekologické problémy, hospodářské problémy, obchod,
00:50:02 čínský prezident tady byl teď,
00:50:05 vezměte jakýkoliv větší problém dneška,
00:50:08 ani nemusíte mluvit o válce na Ukrajině,
00:50:13 kdo na to má řešení sám?
00:50:15 Je tady jediná země v Evropě, která to může vyřešit sama?
00:50:19 Asi ne.
00:50:20 Snažit se propojit toto domácí téma s tím evropským.
00:50:24 To se zatím nepodařilo.
00:50:26 Je tady zvláštní paradox ve Francii.
00:50:29 Viděl jsem průzkum veřejného mínění.
00:50:31 Většina Francouzů víc než většina,
00:50:36 tři čtvrtiny Francouzů jsou hrdí na to, že jsou Evropané.
00:50:39 Zároveň 45 % mají obavy z Evropy.
00:50:44 Takže vy jste na to hrdý a zároveň máte obavy a dokonce 10 %,
00:50:49 kteří jsou rozhněvaní evropským tématem.
00:50:53 To je zvláštní paradox.
00:50:54 Je to velice těžké toto ukočírovat.
00:50:57 Někdy říkám prostě Francie je krásná země.
00:51:02 Je to ráj, kde polovina obyvatel si myslí, že žijí v pekle.
00:51:07 A s tím je velice těžké dělat, řekněme, rozumnou,
00:51:14 racionální politiku a nejenom hýbat emocemi.
00:51:17 To co umí velice dobře to Národní sdružení.
00:51:27 Bardella je emoce, mobilizovat emoce.
00:51:32 -Co se během posledního měsíce může stát?
00:51:36 Bardella tvrdí, pokud vyhraji tak, jak ukazují průzkumy,
00:51:39 tak vlastně Macron nemá mandát vládnout.
00:51:41 Že hrozí nebo navrhne rozpuštění Národního shromáždění.
00:51:45 Říká, že ta politická scéna se otřese.
00:51:48 Může se to stát?
00:51:51 Je velmi zajímavé, že ta strana znovudobytí má šest %.
00:51:55 Řekněme,
00:51:57 ta krajnější pravice jako kdyby se soustředila na to pravé křídlo
00:52:02 spektra a jako kdyby Bardella vysával republikány,
00:52:05 kteří mají tradiční stranu, kteří mají jenom sedm %.
00:52:10 Jaká vlastně bude budoucnost?
00:52:11 Co se může stát na francouzské politické scéně po těchto volbách?
00:52:15 -Určitě to může oslabit prezidenta.
00:52:18 Ale to nejsou prezidentské volby.
00:52:21 Víme a všichni vědí, že právě je možné protestovat silně.
00:52:26 Dát silný vzkaz vládě v těchto volbách,
00:52:29 protože to nemá přímý následek na domácí politickou situaci.
00:52:34 Ale má to nepřímý následek.
00:52:36 Pokud to skutečně dopadne tak, jak to vypadá dnes.
00:52:39 Že strana prezidenta má polovičku toho, co má hlavní rival,
00:52:45 tedy Bardella.
00:52:47 Tak v tom případě bude pokušení,
00:52:52 buď tedy udělat nějaké hlasování v parlamentu proti vládě,
00:52:58 nebo vyprovokovat situaci takovou,
00:53:00 kdy sám prezident se rozhodne vypsat nové volby.
00:53:04 Všechny scénáře jsou možné.
00:53:07 Myslím, že ještě ta kampaň neskončila a myslím,
00:53:11 že teď jestli se do ní zapojí, možná ne přímo prezident,
00:53:16 ale premiér a další.
00:53:18 Jestli ten kontext, ve kterém žijeme,
00:53:21 teď prostě je tady olympijská pochodeň,
00:53:23 včera byl úžasný den v Marseille.
00:53:25 Najednou je tady i tento elán.
00:53:27 Přijdou oslavy osvobození Francie v Normandii z roku 44.
00:53:34 To všechno.
00:53:36 Ta atmosféra bude trochu jiná.
00:53:37 Možná že to přihraje trochu nebo to pomůže straně pana prezidenta.
00:53:42 To uvidíme.
00:53:44 -Děkuji vám za vaše slova.
00:53:45 Hostem dnešního speciálu z Paříže nebo části z Paříže byl rozhovor
00:53:50 s Jacquesem Rupnikem.
00:53:59 -My jsme neviděli to jestli kývá pan Rupnik,
00:54:03 ale vy jste kýval když se bavili o tom,
00:54:09 že nacionalistické strany velmi často opouštějí kartu vystoupení
00:54:15 z EU.
00:54:16 Jak toto čtete?
00:54:18 -To se dá číst velice jednoduše.
00:54:20 Oni vidí, jak dopadl Brexit.
00:54:22 Vidí to i voliči a ví,
00:54:24 že vystoupení z EU nebo z Eurozóny by měly opravdu jasný a negativní
00:54:30 dopad na kvalitu života jejích voličů a vůbec obecně obyvatel
00:54:36 kterékoliv země EU 27.
00:54:39 Samozřejmě pro ty víc mainstreamové strany jako je strana prezidenta
00:54:46 Macrona je to vlastně problém.
00:54:47 Oni nemůžou hrát s tou kartou, to jsou snílci, případně rebelové,
00:54:52 případně politické riziko, kteří vymýšlí něco, co se nikdy nestane.
00:54:58 Ale zjistí,
00:55:00 že najednou se s ní musí bavit o konkrétních politických
00:55:03 iniciativách,
00:55:04 kdy oni navrhují alternativní verze k regulaci migrace, Green Dealu,
00:55:10 sociálním otázkám.
00:55:12 Proč ta Francie může být po volbách strašně zajímavá, bude to,
00:55:16 že bude mluvit jinak na evropské rady,
00:55:20 kde je prezident Macron a bude stále prezident Macron minimálně další
00:55:25 dva roky.
00:55:26 Jinak na půdě Evropského parlamentu.
00:55:28 Takže bude vlastně strašně zvláštní, jak Francii číst.
00:55:36 -Ten trochu rozdíl toho, jak vypadají Evropský parlament,
00:55:39 jak je zastoupený.
00:55:41 Nestává se z něj a nemůže z ní stát vlastně kolbiště opozičních stran?
00:55:44 Na rozdíl od třeba Evropské rady nebo v zásadě zbytku toho,
00:55:50 jak kdo vládne v Evropě.
00:55:52 -O volby do Evropského parlamentu se tomu říká protestní volby.
00:55:58 Většinou vyhrávají strany, které jsou v opozici.
00:56:03 U nás v ČR v těch prvních volbách v roce 2004 tak opoziční strany
00:56:11 posbírali 20 europoslanců a vládní strany jenom čtyři.
00:56:15 To byl docela extrém.
00:56:17 Tehdy ČR měla 24 europoslanců.
00:56:20 Ten váš scénář se asi nestane kvůli tomu,
00:56:23 že ty domácí parlamentní volby se odehrávají v různou dobu.
00:56:28 Když teď v květnu budou zvoleny převážně opoziční strany.
00:56:33 Opět ne vždycky je to tak jasné, jak jsme viděli v Polsku třeba.
00:56:36 Za chvilinku za rok,
00:56:38 za dva ty opoziční strany mohou být vládními stranami v jejich
00:56:42 domácích vládách.
00:56:43 -Takže to trochu dojede?
00:56:45 -Ano, trošinku.
00:56:46 Nebo se to třeba posune trochu dál.
00:56:49 Ale máte jeden časový harmonogram pro eurovolby,
00:56:52 ale 27 harmonogramů pro volby v členských státech.
00:56:56 To ten váš scénář trochu komplikuje.
00:57:05 -V jedné věci je Slovensko unikátní.
00:57:07 Je to země s tradičně nejmenší volební účastí v těchto volbách.
00:57:12 O tom proč tomu tak je, se v zásadě léta přou analytici.
00:57:16 Zmiňují Poci Slováků, že Brusel je daleko a že toho moc nezmohou.
00:57:21 Na Slovensku je náš reportér Jan Šilhan.
00:57:28 Čím to je,
00:57:29 že Slovensko má tak nízkou nebo nejnižších vlastně ze všech
00:57:33 evropských zemí volební účast právě v evropských volbách?
00:57:39 -Těch důvodů může být několik.
00:57:41 Určitě se k nim dostaneme.
00:57:43 Připomínám,
00:57:44 Slovensko mělo možnost prozatím volit v eurovolbách celkem čtyřikrát
00:57:47 a pokaždé to skutečně byla nejnižší volební účast ze všech.
00:57:50 Nikdy jenom pro zajímavost nepřesáhla 25 %.
00:57:53 Vždy to bylo maximálně tedy 22 %.
00:57:59 V roce 2019 stačilo ke zvolení do parlamentu pouze 14 000 hlasů.
00:58:07 To je velikost slovenského města Levoča anebo třeba českého Turnova.
00:58:12 Pokud se podíváme na ty konkrétní důvody.
00:58:14 Podle některých analytiků se o slovenských evropských tématech
00:58:18 ve slovenských médiích příliš nemluví.
00:58:28 Řada Slováků zkrátka má pocit,
00:58:30 že hlas Slovenska vzhledem k velikosti a vzhledem k počtu
00:58:33 europoslancům nemůže být v rámci Evropského parlamentu tak výrazný,
00:58:37 že zkrátka Slováci nejsou schopni, byť by chtěli něco prosadit,
00:58:40 tak nemají takovou roli.
00:58:42 Tím momentem a důvodem může být také výrazný euroskeptický až euro
00:58:48 realistický hlas,
00:58:50 který je běžnou součástí slovenského politického diskurzu.
00:58:54 Ale o tom, jak konkrétně se to bude řešit,
00:58:57 na to se zeptám mého hosta Radovana Geista.
00:59:01 Konkrétně zakladatele provozovatelé a také analytika webu eur aktiv SK.
00:59:08 Platí skutečně, že Slováci mají malý zájem o evropská témata,
00:59:11 evropské volby?
00:59:13 Co je tím důvodem podle vás?
00:59:15 -Je tam docela paradox důvěry v evropské instituce i Evropského
00:59:21 parlamentu až do posledních let.
00:59:23 A také o velmi nízké účasti do europarlamentu.
00:59:28 Byl to takový pocit, že tak až moc nezáleží na tom,
00:59:33 koho do Evropského parlamentu zvolí.
00:59:36 Jako jste říkali příčiny,
00:59:38 tak hlavní příčinou je asi jak celé ty politické strany pojali
00:59:42 ty kampaně.
00:59:44 Ty kampaně málo kdy ji přinášely nějaké výraznější témata.
00:59:47 I když ty témata byla negativní, migrace a bezpečno.
00:59:53 Až do těchto voleb málokdy kandidovali výrazné
00:59:56 politické osobnosti.
00:59:58 -Může být ta kampaň vyhrocenějším že to jsou tu silná témata,
01:00:02 otázka médií, právního státu,
01:00:04 ostatně jsou to témata kvůli kterým se na Slovensko obrací a bedlivě
01:00:08 sleduje také Evropský parlament.
01:00:10 Viděli jsme kritickou rezoluci,
01:00:12 kterou schválil před několika týdny také Evropská komise bedlivě
01:00:15 aktuálně sleduje dění na Slovensku.
01:00:17 Může toto hrát roli?
01:00:19 Může toto alespoň část voličů vyburcovat,
01:00:22 ať už z jednoho nebo z druhého tábora?
01:00:24 -Určitě.
01:00:25 Právě že na obou stranách.
01:00:27 Když posloucháme politiky,
01:00:29 tak zasahování Bruselu do slovenský záležitostí, tak to využívají na to,
01:00:35 aby volit do Evropského parlamentu lidi,
01:00:38 kteří budou chránit Slovensko a ne ho kritizovali.
01:00:42 Možná je to možnost uchrání demokracii na Slovensku
01:00:46 i prostřednictvím volby do Evropského parlamentu.
01:00:49 Určitě to propojení domácí politiky s evropskou hraje svojí úlohu.
01:00:52 Účast bude o něco vyšší.
01:00:54 Plus dnes i tyto volby vidíme,
01:00:57 že na kandidátkách jsou předsedové stran, ministryně, Ministrové.
01:01:02 O mnoho výraznější osobnosti.
01:01:04 Je pravděpodobné, že to přiláká více lidí k urnám.
01:01:10 -Mimochodem zaznamenal jsem podle některých průzkumů
01:01:12 až možnou 40 procentní volební účast.
01:01:14 Nezdá se mi to příliš realistické.
01:01:16 Byl by to dvojnásobek oproti té předchozí volební účasti.
01:01:19 Ale pojďme řešit možná ty další důvody.
01:01:22 Může být u Slováků jistá únava z voleb,
01:01:24 protože přece jenom během devíti měsíců jsme tady měli nejdříve
01:01:28 parlamentní, poté prezidentské a teď evropské volby?
01:01:31 -Je to trochu shoda okolností, ty parlamentní volby byly předčasné.
01:01:35 Kdyby byly v řádném termínu,
01:01:37 ve skutečnosti by byly ještě více natlačené na sebe.
01:01:40 Co může ale sehrát roli je blízkost prezidentských a evropských voleb.
01:01:45 Několikrát se přemýšlelo o tom, o nějaké ústavní novele,
01:01:49 která by sloučila volby do jednoho dne.
01:01:52 Co mělo mít efekt vyšší účastí a i v evropských volbách.
01:01:56 Před prezidentskými volbami je poměrně vyhrocená kam.
01:02:00 Většinou se tam vy formují dva silní kandidáti,
01:02:03 kteří postupují do druhého kola.
01:02:05 Jeden je více blízký vládní koalici, druhý opozicí.
01:02:09 Je to sen a vyhrocená kampaň,
01:02:11 na které se soustředí politické strany, média i lidi.
01:02:16 A potom se opět nastartovat evropských voleb bývá těžké.
01:02:19 Dnes ale vidíme nebo při těchto volbách vidíme,
01:02:22 že se ty kampaně trochu prolínaly v prezidentských.
01:02:26 V kampani jsem mluvil o evropských tématech,
01:02:29 že zvolený prezident může ustrážit Slovensku demokracií a na druhé
01:02:34 straně bude pro slovenský a nebude nahrávat nějak ní vnějším zájmem.
01:02:40 Toto prolínání kampaně může opět pomoct v účasti.
01:02:43 Ale ve všeobecnosti pozornost je více na prezidentských
01:02:46 než na těch evropských měsíc po.
01:02:51 -Jak vyhroceným tématem může být otázka konfliktu v sousední
01:02:54 zemi, otázka Ukrajiny?
01:02:56 Bylo to důležité pro voliče na jedné nebo na druhé straně i v těch
01:02:59 předchozích parlamentních a prezidentských volbách?
01:03:02 -Bylo to velmi důležité.
01:03:04 A důvod jak to uchopila i ten směr a hlas zde a i prezidentský kandidát
01:03:09 Petr Pellegrini.
01:03:11 Kterých podstatě Urbanovským způsobem mluvil,
01:03:13 že Slovensko uchraňme před válkou.
01:03:22 Hrálo to svojí úlohu.
01:03:24 Hraje to úlohu i teď.
01:03:28 I když od premiéra slyšíme o ohrožení slovenské suverenity
01:03:33 a o ztrátě práva veta, po kterém by potom tzv.
01:03:38 Brusel mohl Slovensko přikazovat, je to takové suverenistické.
01:03:50 Na jednu stranu staví slovenskou suverenitu a na druhou stranu
01:03:55 evropské zájmy.
01:03:56 -Říká Radovan Geist.
01:03:58 Analytik ze serveru euraktiv SK.
01:04:00 Děkujeme za váš pohled a za slovenský kontext.
01:04:03 -Děkuji a na viděnou.
01:04:04 -Připomínám,
01:04:05 že Slovensko podobně jako ČR bude ve volbách volit konkrétně
01:04:08 osmého června.
01:04:10 To tentokrát celkem 15 zástupců v Evropském parlamentu oproti
01:04:13 současným 14.
01:04:19 -Začátku rozhovoru to zaznělo, takový ten pocit,
01:04:22 že Brusel je daleko, že mi malá země, například konkrétně Slovensko,
01:04:26 můžu mít pocit, tam toho totiž moc nezmůžeme.
01:04:29 Je toto falešný pocit nebo na tom trochu něco je?
01:04:33 -Samozřejmě, že menší země mají menší vliv než velké státy.
01:04:41 Ale když to dám do architektury EU, tak ta je postaven na tom,
01:04:45 že ten vliv menších zemí spíše posilu než oslabuje.
01:04:50 Ale musí to dělat chytře.
01:04:53 Když se dělaly studie ohledně vlivu zemí naší nebo slovenské velikosti
01:04:58 v Radě ministrů anebo v Evropském parlamentu,
01:05:02 tak v radě se ukázalo nebo v Radě EU Evropské komisi,
01:05:06 že pro státy naší velikosti je klíčové,
01:05:09 vybudovat si expertizu a reputaci v nějaké agendě,
01:05:12 aby naši experti a potom politici byli bráni vážně.
01:05:16 To znamená, ne silová politika, ne hlasování,
01:05:19 těch hlasů bude méně než u těch větších zemí.
01:05:24 Ale vybudovat si expertizu a být vlastně u vzniku těch
01:05:28 legislativních iniciativ, nebo jiných programů a dostat do nich to,
01:05:33 co vlastně ČR chce.
01:05:35 Ale ne ve stylu to chceme my,
01:05:37 my ale zarámovat to do obecného evropského problému.
01:05:42 U Evropského parlamentu, tak tam pro státy,
01:05:45 pro vliv státu a jejich poslanců není až tak důležité,
01:05:49 ze které země jsou,
01:05:50 ale v jaké politické skupině se do toho zapojí a jaký
01:05:54 tam mají vliv.
01:05:55 Ostatně předsedkyně Evropského parlamentu dneska je maltská
01:05:59 politička, což je země která ještě menší než Slovensko.
01:06:04 -Když se nedostaneme na tu evropskou půdu,
01:06:06 třem Evropské komise nebo Rady EU, kde rozhodují členské státy atd.,
01:06:12 co se týče Evropského parlamentu, máte spíše pocit,
01:06:15 že je důležitější to,
01:06:17 který stát a která strana v těch domácích volbách se spojí,
01:06:21 se kterou jinou stranou ve frakcích, než to kdo má jaké národní tričko?
01:06:25 -Absolutně.
01:06:26 Studie ukazují,
01:06:28 že v naprosté většině případů opravdu záleží na tom,
01:06:31 jak se zapojíte do frakce nebo politické skupiny v Evropském
01:06:35 parlamentu a to slouží jak k prosazení vlastních priorit,
01:06:40 tak k ochraně před kritikou ze strany Evropského parlamentu.
01:06:44 Když se podíváme na polskou nebo časté odlišné zacházení s Polskem
01:06:49 a Maďarskem,
01:06:50 tak například Maďarsko bylo schopno dlouho být součástí jejich
01:06:56 stran Fidesz.
01:06:58 Té nejsilnější lidové Evropské rady Evropském parlamentu.
01:07:01 Což umožňovalo mít na dění v EU větší vliv,
01:07:06 než měla ta polská strana Právo a spravedlnost,
01:07:13 která byla v té skupině evropských konzervativců a reformistů,
01:07:19 která možná byla ideologicky semknutější,
01:07:22 ale ten otisk evropské legislativy nechala lepší než EPP.
01:07:34 -Její hlavní město se stalo synonymem pro EU.
01:07:37 Belgie a Brusel.
01:07:38 Pro sídla unie budou volby totiž znamenat také výměnu.
01:07:42 Na těch nejvlivnějších postech.
01:07:44 To je otázka, kterou nemůžu položit nikomu jinému,
01:07:47 než našemu zpravodaji v Bruselu Petr obrovskému.
01:07:50 My jsme to koneckonců tady už ve studiu trochu nakousli.
01:07:53 Spitzenkandidáti.
01:07:55 Celý ten proces.
01:07:57 Ale Ursula von der Leyenová.
01:07:59 Je favoritkou?
01:08:06 -Dá se říci, že stále je favoritkou.
01:08:09 Ursula von der Leyenová dala najevo ten svůj zájem o druhý mandát,
01:08:13 letos v únoru,
01:08:14 byť tady v Bruselu se už dlouhé měsíce předtím mluvilo o tom,
01:08:18 jestli to tak bude, nebo nebude.
01:08:20 Ona potřebuje k tomu aby získala druhý mandát v čele Evropské komise
01:08:24 splnit dvě věci.
01:08:25 Potřebuje podporu prezidentů a premiérů členských států,
01:08:29 protože ti kandidáta na předsedu nebo předsedkyni komise nominují.
01:08:34 Zdá se, že na této půdě je celkem úspěšná.
01:08:38 Potom potřebujeme mít za sebou také většinu v evropském parlamentu,
01:08:41 který toho kandidáta nebo kandidátku do funkce schválí.
01:08:45 Před pěti lety prošla těsnou většinou devíti hlasů.
01:08:50 Tady v Bruselu začíná zaznívat,
01:08:52 že její šance v Evropském parlamentu do budoucna nemusejí být tak jisté,
01:08:57 jak se možná ještě zdáli v únoru.
01:08:59 Je to možná i proto,
01:09:01 že její jméno poškodili některé problematické věci nebo možná,
01:09:05 by někdo řekl i skandály, týkaly se způsobu,
01:09:09 jakým vyjednával se společností Pfizer během pandemie o nákupu
01:09:13 vakcín nebo to,
01:09:14 jak přistoupila k výběrovému řízení a výběru nového vyslance Evropské
01:09:18 komise pro malé střední podniky,
01:09:21 kdy podle kritiků upřednostněna politické kritérium a vybral
01:09:25 svého spolustraníka.
01:09:29 -Když to dám trochu výš na ta témata.
01:09:34 Existuje téma,
01:09:36 které ty cítíš v Bruselu jako jedno dominantní téma,
01:09:39 které může nějakým způsobem ty volby ovlivnit?
01:09:45 -Já zmíním tři témata,
01:09:47 která budou pro tyto volby podle mého soudu klíčová.
01:09:50 Po nich budeme míň mluvit o zelené politice nebo budeme klást menší
01:09:55 důraz na zelená řešení a budeme klást větší důraz na budování
01:10:00 konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Evropy.
01:10:03 Protože těch uplynulých pět let ukázal,
01:10:06 jak je Evropa zranitelná,
01:10:08 že musí posílit svou ekonomiku a odolnost své ekonomiky ve vztahu
01:10:13 ke Spojeným státům nebo k Číně.
01:10:15 Musí také posílit svou obranu.
01:10:17 To nejenom kvůli ruské agresi vůči Ukrajině ale také kvůli tomu,
01:10:22 že do budoucna se očekává mnohem menší angažovanost Američanů
01:10:26 v Evropě, co se týče bezpečnosti a to bez ohledu na to,
01:10:29 jak dopadne prezidentské klání ve Spojených státech letos
01:10:32 v listopadu.
01:10:34 Jakým způsobem se Evropský parlament promění,
01:10:36 kdo posílí a kdo ztratí a proč se tak stane?
01:10:39 To rozebereme teď s mým hostem,
01:10:40 kterým je vedoucí bruselské kanceláře Institutu
01:10:43 pro evropskou politiku.
01:10:45 Dobrý večer.
01:10:47 Co nám říkají aktuální modely, které se snaží projektovat počet křesel,
01:10:54 jak by vypadal Evropský parlament,
01:10:56 kdyby šli lidé k volbám právě teď nebo v nedávné době?
01:10:59 -Tak ty aktuální predikce nám ukazují,
01:11:02 že nejsilnější frakcí by zůstal Evropská lidová strana ATP,
01:11:06 která by ten titul obhájila už poněkolikáté.
01:11:10 Měla by někde kolem 23 %.
01:11:14 Za ní by se umístili sociální demokraté, kolem 18 %.
01:11:19 Poté kolem 10 až 12 % bychom měli tři frakce liberálů,
01:11:24 konzervativců a také poté tu třetí,
01:11:28 která je tou nejpalčivější a to je krajně pravicová.
01:11:32 To jsou tři frakce, které se mohou umístit kolem 10 %.
01:11:35 -To je věc,
01:11:36 která se v souvislosti s evropskými volbami zmiňuje asi nejvíce.
01:11:39 Z očekávané posílení těch pravicových skupin.
01:11:42 Jednak evropských konzervativců a reformistů a také skupiny identita
01:11:45 a demokracie.
01:11:47 Co to bude znamenat pro agendu budoucího parlamentu?
01:11:50 -Tak samozřejmě musíme nějakým způsobem tento lehký posun doprava
01:11:55 vnímat jako reakci voličů na krize,
01:11:58 které Evropu vlastně pronásledují již přes dekádu.
01:12:03 Co by to znamenalo pro tu agendu Evropského parlamentu,
01:12:07 to je zatím otázka a bude záležet na tom,
01:12:09 jak bude vypadat ta vládnoucí koalice napříč stranami?
01:12:15 Určitě to bude posílení pro ty pravicové a krajně pravicové
01:12:20 strany co se týče hlasování v Evropském parlamentu.
01:12:23 Teoreticky i třeba zastoupení v různých výborech a podvýborech.
01:12:27 -Kde má to posílení pravicových skupin své kořeny?
01:12:30 Jaké k tomu vedou důvody a pokud můžeme říci,
01:12:33 které Národní strany v těchto skupinách patří mezi ty největší
01:12:36 skokany těchto voleb?
01:12:39 -Jak už jsem tady zmínil, voliči reagují na ty,
01:12:43 které začaly finanční,
01:12:44 nasledovat imigrační a covidovou až do té krize spojené s válkou
01:12:48 na Ukrajině.
01:12:50 To je jeden důvod.
01:12:51 Je to jakási nespokojenost s těmi vládnoucími elitami.
01:12:54 Občas můžeme mluvit i o protestních hlasech.
01:12:57 Ale samozřejmě je potřeba vnímat i to, že ta krajní pravice,
01:13:01 tak se trochu mění.
01:13:03 Trochu se posouvá do středu, co se týče narativů,
01:13:06 už nemůžeme o krajní pravici mluvit o antievropských stranách.
01:13:16 Ve Francii v Německu třebaže nemusí být zásadně proti EU jako takové.
01:13:21 Samozřejmě potom to rozmělňuje i to voličstvo.
01:13:25 -Na začátku jsem mluvil o šancích Ursuly von der Leyenové stát
01:13:28 se novou předsedkyní Evropské komise nebo staronovou předsedkyní
01:13:32 Evropské komise.
01:13:33 Z těch dvou skupin pravicových o kterých jsme mluvili by do toho
01:13:37 mohla asi promluvit spíše skupina konzervativci a reformisté.
01:13:41 Jak?
01:13:42 -Určitě by do toho mohla promluvit právě ta konzervativní část
01:13:47 zastoupení v parlamentu.
01:13:49 Záležet bude právě na tom,
01:13:51 jak se k formování té vládnoucí koalice přistoupí nejenom v ATP,
01:13:56 také jak se k tomu postaví jíž dlouhodobý partner
01:13:59 sociální demokracie.
01:14:01 Pokud by sociální demokracie nebyla pro setrvání v nějakém tom středovém
01:14:06 fungování společnosti se liberály, to by znamenalo,
01:14:09 že ATP by se mohla víceméně otočit na stranu konzervativců.
01:14:16 Záleží,
01:14:18 zdali by ATP společně s konzervativci a liberály byli
01:14:20 schopný vytvořit většinu.
01:14:23 Zatím to vypadá, že ATP tuto možnost nezavrhuje.
01:14:27 -Říká vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou
01:14:31 politiku europeum.
01:14:32 Díky za rozhovor.
01:14:34 Jak to nakonec dopadne?
01:14:36 To se dozvíme na začátku června, první červnový víkend.
01:14:38 První stát,
01:14:40 který o složení nového Evropského parlamentu bude rozhodovat je hned
01:14:43 sousední stát vedle Belgie, Nizozemci.
01:14:46 Ti vyrazí k urnám už ve čtvrtek šestého června.
01:14:50 -Jak to všechno dopadne?
01:14:52 Otázka, která by byla asi úplně nejlepší nakonec na vás.
01:14:55 Tomu bychom pozvali další hodinu.
01:14:57 Kdybychom to měli shrnout a poprosím o nějakou relativně
01:15:01 stručnou odpověď.
01:15:02 Jak si myslíte, že ten příští parlament bude jiný než parlament,
01:15:05 který zasedá v tuto chvíli nebo zasedal toto volební období?
01:15:09 -Bude pravděpodobně méně eurooptimistický,
01:15:15 ale ne ve smyslu méně evropské integrace ale bude potřebovat různé
01:15:21 směry, kudy evropská integrace může probíhat.
01:15:27 Může ale nemusí mít výrazně odlišné stranické složení a koalice mezi
01:15:33 stranickými skupinami.
01:15:35 Může s odstupem pár měsíců být velmi spokojen ale také docela frustrován
01:15:39 s tím,
01:15:40 jak se mu podaří nebo nepodaří prosadit svůj vliv při výběru
01:15:46 staronové šéfové nebo nového předsedy nebo předsedkyně komise.
01:15:54 -Děkuji mnoho, že jste byl se mnou ve studiu.
01:15:57 -Děkuji za pozvání.
01:15:58 -Takový byl pohled na Evropu,
01:16:01 na předvolební Evropu očima zpravodajů ČT.
01:16:05 Probrali jsme pětici velice důležitých měst.
01:16:07 Tím to nekončí.
01:16:09 Za týden ve středu tady budeme znovu a budeme probírat další města.
01:16:12 Další země.
01:16:13 Třeba Itálii nebo Maďarsko.
01:16:15 Každopádně díky, že jste se dnes dívali.
01:16:18 Mějte se hezky.
01:16:19 Dobrý večer.
01:16:20 Pro ČT: Anita Vališová SpeechTech, s.r.o., 2024