Miloš Kopecký v kratochvilné komedii ze života posledního Rožmberka (1970). Dále hrají: P. Landovský, V. Brabec, O. Brousek, M. Drahokoupilová, W. Matuška, D. Chlebová, J. Schánilec, V. Sloup a další. Scénář a režie K. Steklý
00:02:21 -Tam straší.
-Straší ti v hlavě.
00:02:42 -Mlynářka tam někoho má!
-Už zase?
00:03:07 -Co je, hlupáku?
-Já nic, pantáto, to tam!
00:03:14 No počkej! Já ti ukážu!
00:03:41 Otevři, děvko! To nemáš nic jiného na práci? Koho tam máš?!
00:03:47 Jak se to mohlo stát? Dala jsem mu tolik piva.
00:03:52 Já ho zabiju! Ručnici!
00:03:55 -Drahý, musíš pryč.
-Kudy? -Oknem.
00:04:01 -Jinudy to nejde?
-Co je to pro tebe, můj rytíři.
00:04:08 -Vždycky chodím hlavním vchodem.
-Ne! Zabije tě.
00:04:13 -To bych nerad.
-Zabiju! Otevři, děvko!
00:04:23 -Kde je? Kam jsi ho schovala?
-Nedotýkej se dámy, hulváte!
00:04:56 -Nevěděl jsem, že umíte plavat.
-Já taky ne.
00:05:09 Všiml sis, že prostí lidé dělají pro každou maličkost kravál?
00:05:32 anděl strážný Petra Voka nezamhouří chudák oka
00:05:37 důvodů má na sta možná víc paní ani panny čisté
00:05:42 před Vokem si nejsou jisté stačí na ně kývnout a pak říct
00:05:49 zapřahejte kočáry bude hodokvas
00:05:55 až položí nás na máry nezbyde nám čas
00:06:01 odestelte postele rozepněte pás
00:06:06 než umíráček v kostele zavolá si nás
00:06:40 Hilda má od tebe mnohem větší rýmu.
00:06:43 Neztrácej naději, zítra můžeš mít nádhernou angínu.
00:06:48 -Už nemám bílý jazyk.
-To je neuvěřitelné.
00:06:58 -Už měsíc jsi u mě nebyl.
-Ale ne!
00:07:04 -Tak se podívej!
-Nedívej se!
00:07:11 A víš, že máš pravdu! Mně se slepily dva listy.
00:07:16 -Slečna Aranka nebude.
-Bude. A dvojitou porci.
00:07:47 Víte, že se císař Rudolf od svých 11 let počurává?
00:08:03 Milosti, pan purkrabí chce s vámi mluvit v naléhavé záležitosti.
00:08:37 Budeš-li tak neúnavně předčítat své verše mým dámám, přijdeš o zdraví.
00:08:48 Vypij to! Nenuť mě, abych tě dal katu.
00:08:53 Už jsem si na tvé chyby zvykl, nechci si zvykat na někoho nového.
00:09:02 Purkrabímu vyřiď, že nevím, proč bych ho měl vidět po večeři.
00:09:10 -Pojď sem! Co je to za poupě?
-Hanička, sirotek.
00:09:19 -Óh... sirota.
-Zželelo se mi jí.
00:09:28 -Dojal mě její hořký osud.
-Ničemo, tys to dítě unesl!
00:09:33 Milosti! Otec se utopil a matka zbloudila neznámo s kým.
00:09:41 Dost už! Nedrásej mé citlivé srdce. Co s ní uděláme?
00:09:47 Víno je připraveno.
00:09:50 Tvé geniální sklony jsou v mém počestném domě nevyužity.
00:09:55 U Habsburků by byl pravý dům pro traviče.
00:09:59 Po jednom zrníčku, aby si dámy nepokazily žaludek.
00:10:12 Mé dámy, vypít pohárek vína, to je jako mrknout vokem.
00:10:38 -Pámbíček.
-Děkuji.
00:11:16 -Madlenko.
-Ano.
00:11:26 Ty mizero, zase jsi nás uspal.
00:11:33 Nejdřív čajem, potom polévkou a dneska vínem.
00:11:57 Spí vestoje. To je rasa! Posaď ji.
00:12:02 -Ale ráno nás oba zfackuje.
-Ále...
00:12:08 Život, drahý Cyrile, neplyne v samých radovánkách.
00:12:13 I ta nejpůvabnější žena nás nakonec něčím unavuje.
00:12:31 Milosti, nechtěli mě vpustit, ale já už vám to musím říct.
00:12:37 -Starostmi nespím a nejím.
-Já toho také moc nenaspím.
00:12:45 -Dámy si před spaním zdřímly.
-Ano, ale...
00:12:50 Doufám, že mi nechcete říct něco nepříjemného?
00:12:54 -Špatných zpráv mám takhle.
-Ono jich může být až takhle!
00:12:57 Tady to nebudeme řešit. Pojďme do kabinetu, tam je klid.
00:13:06 Mohl bys aspoň respektovat mou chorobu, když nerespektuješ mě.
00:13:11 Už mám dneska 20. kapesník. Já si vezmu ručník.
00:13:16 -To máte z těch rybníků.
-To ti něco Šimon nakukal.
00:13:22 Já mám z těch rybníků a ranních mlh záduchu.
00:13:29 -To je nesnesitelné klima.
-Kdyby jenom klima.
00:13:34 Pravda, to se dá změnit, ale jsou jiné věci... Jsme na mizině.
00:13:40 My? Snad já? Pochybuji, že bys byl na mizině i ty.
00:13:47 Milosti, co si o mně myslíte?
00:13:53 Cyrile, nabídni panu purkrabímu hlt vína. Toho nejlepšího našeho.
00:14:04 Špatně jsi vedl mé finance, když jsme na mizině.
00:14:09 Dovolte, Milosti, vy jste se zadlužil bez mého vědomí.
00:14:14 To by nebylo nejhorší, kdyby se do celé věci nevložil sám císař.
00:14:21 Císař udělil městu pražskému svolení uvrhnout na vás zatykače.
00:14:32 -To že udělal?
-Můžete být jat a vržen do žaláře.
00:14:40 Na mě, Rožmberka, si bude dovolovat Habsburk jako na loupežného rytíře?
00:14:49 -To volá o pomstu!
-Rozvahu, Milosti.
00:14:53 -On měl také rozvahu?
-Císař je suchý patron.
00:14:58 Vůbec se nesmál tomu, když jste si v Linci omylem půjčil jeho kočár.
00:15:04 Já ho naučím smát. A pij! Přece to nebudeš cucat jako slečinka.
00:15:28 -To je strašné. Mrtvice!
-Kdepak, pouhý omyl.
00:15:34 A víte, že se nám to nestalo poprvé?
00:15:43 -Proč se tak vytrubuje?
-Nic neslyším, Sire.
00:15:49 Byla by to nehoráznost, když jsem se rozhodl cestovat inkognito.
00:15:56 -Podívejte se, kde jsme.
-Blížíme se k hospodě.
00:16:00 -Čeká nás oběd.
-Kdo? -Oběd.
00:16:05 Být císařem je nepříjemné. Úplně si pokazím žaludek.
00:16:12 Doufám, že budete spokojen. Jedl zde i váš otec císař Maxmilián.
00:16:18 Zemřel na žaludeční vředy.
00:16:32 -Co to znamená? Kdo to dovolil?
-Vy neumíte číst? Asi císař.
00:16:40 -Císař sedí v tomto kočáře!
-Dejte si mokrý hadr na hlavu.
00:16:47 Otevřte vrata!
00:16:51 -Copak se děje?
-Sire, stala se nepříjemnost.
00:16:57 -Někdo si dovolil předstírat...
-Že je císař. To se nám stalo...
00:17:03 -Naposledy v Linci.
-Vtípky toho Rožmberka mě unavují.
00:17:10 Vok není žádný jasnovidec. Přímo v našem okolí si najmul...
00:17:17 -Špeha.
-Špeha, nenapovídejte.
00:17:22 Je ve vašem zájmu, abyste ho odhalil.
00:17:27 Jinak bych se mohl domnívat, že nejste hoden svého úřadu.
00:17:37 Tento muž má dobré srdce a věřím, že nabídl císaři skutečně všechno.
00:17:46 -Náno, ten lump nebyl vůbec císař!
-Když nebyl císař, měl by jím být!
00:18:02 -To se vám povedlo.
-Propadám se hanbou.
00:18:06 Ale proč? Nebýt Voka, nepoznal bych rozkoš z čerstvé jahody.
00:18:19 Obdivuji se vaší shovívavosti, Sire. Co si ten Vok dovoluje...
00:18:27 Však on se přestane smát. Teď svolám české pány do...
00:18:33 -Do Vídně.
-Do Prahy.
00:18:36 A uvidíme, jak projede branami města.
00:18:40 -Určitě v přestrojení.
-To vím také.
00:18:43 Ale vy už byste měl vědět v jakém. Má-li špehy on, musíme je mít i my.
00:18:53 Dejte pryč ta lejstra, přece nebudeme úřadovat na pasece.
00:18:59 Chtěl jsem jen upozornit na případ osiřelé Kateřiny z Ludanic, Sire.
00:19:06 Poručníci té mladice projevili nebývalý zájem o její dědictví.
00:19:11 O tom může rozhodnout jen panovník.
00:19:30 Tuto knihu zavezeš do kláštera Celestinek.
00:19:34 Vyzvedne si ji tam páter Ignác, zpovědník císaře Rudolfa.
00:19:40 Rozumím, Milosti.
00:19:57 -Pán je unavený.
-Zato šenkýřka je plná života.
00:20:04 Zvědavost a touha po změně jsou nejsilnější pudy člověka.
00:20:13 Mohl bych vám to vysvětlit na stěhování národů.
00:20:19 Nebo na převtělování duší. Zkrátka někdy toužím po přírodě.
00:20:28 Brouzdat se luční rosou, prohřát si srdce na slunné pasece.
00:20:34 Ty lháři! Vymeteš kdejakou hospodu!
00:20:42 No tak dámy, nechte toho!
00:20:47 Nikdy bych si nedovolil pochybovat o vaší vyhlášené špatné pověsti.
00:21:04 -Co si přeješ, synu?
-Nesu svatou knihu pro pátera.
00:21:09 -Kterého?
-Zpovědníka Jeho císařské Milosti.
00:21:48 -Páter Ignác?
-Zpovědník císaře Rudolfa.
00:22:52 -Milosti!
-Co je? Proč mě budíš?
00:22:59 -Jsme u pana Viléma.
-Kdo by to řekl. A co tu chceme?
00:23:04 -Chtěl jste mluvit s vladařem.
-Aha. Co myslíš, viděli nás?
00:23:12 -Urozená paní určitě.
-Doufám, že švagrová se mi vyhne.
00:23:21 Promiňte, drahý manželi, že vás ruším.
00:23:27 Naopak. Je to příjemné vytržení ze všedních starostí.
00:23:34 -Stalo se něco?
-Už zase přijel.
00:23:39 Nechápu, jak se takový člověk mohl stát vaším bratrem?
00:23:43 Doufám, má drahá, že tentokrát překonáte svůj odpor.
00:23:49 Můžeš jít.
00:23:51 Spoléhám na vaši ušlechtilost. Neříkejte mu, co si o něm myslíte.
00:23:58 Nebudu, raději ten čas strávím čtením životopisů svatých.
00:24:06 Mohu vaši nepřítomnost omluvit lehkou nevolností?
00:24:12 Omluvte ji těžkou nevolností.
00:24:31 Má lásko, má první lásko, na tebe nikdy nezapomenu.
00:24:38 -Lháři.
-Copak dělá náš svatý drak?
00:24:42 -Řekla, že se jde modlit.
-Jistě s uchem u některé záclony.
00:24:48 Bratře! Vypadáš skvěle. Jistě díky Anně Marii.
00:24:57 Někdy ti závidím poklidné noci, které vyplňuje jenom spánek.
00:25:04 -Kdepak je má drahá švagrová?
-Omlouvá se, přepadla ji nevolnost.
00:25:11 Doufám, že ji nepřepadla, když zaslechla můj kočár.
00:25:17 Krásná mapa. Snad nechceš jít do války? Ty studuješ bojiště?
00:25:27 Tady u Sighetu se proslavil náš švagr Mikuláš Zrinský.
00:25:35 Zato ty jsi válčil nejdál ve znojemských sklepích.
00:25:42 Nepřipomínej mi moravská vína. tři měsíce mě tam pálila žáha.
00:25:51 Ještě, že bylo včas uzavřeno příměří.
00:25:55 -Posaď se.
-To bych měl doporučit já tobě.
00:25:59 -Peníze nemám.
-V tom případě si nedělej škodu.
00:26:03 Sklenka mléka neškodí. Peníze padly na politickou kampaň v Polsku.
00:26:09 Říkal jsem, že je to prodělečný podnik.
00:26:13 Ne tak docela, měl jsem polskou korunu na dosah ruky.
00:26:19 Prostě ti to nevyšlo.
00:26:24 Přemýšlel jsem o tvém nepříjemném postavení. Císař se rozzlobil.
00:26:31 -Pasti brzy sklapnou.
-Na to si počkají.
00:26:36 Já půjdu do války a zmocním se jejich pokladu.
00:26:44 Stanu se nejbohatším mužem v Evropě.
00:26:49 Idealisto, sultán bere do války nejvýš několik unavených odalisek.
00:26:57 Tak mu aspoň vyplením harém!
00:27:00 -Božínku, to je hrdina.
-Hrdina? Kurevník!
00:27:04 Petře, vzpamatuj se! Jde to s tebou z kopce.
00:27:10 Nic jsi nedokončil, nic ti to nenese! Potřebuješ peníze a rychle.
00:27:23 Sám bych to nedokázal vyjádřit lépe.
00:27:28 -Přemýšlel jsi o ženění?
-Vlastně na nic jiného nemyslím.
00:27:35 Manželství je můj sen. Jenomže když vidím tebe, jak se překonáváš.
00:27:42 Já při své křehké povaze vždycky podlehnu.
00:27:51 -Chudinka pan Vok.
-Přestaň, nebo ti jednu vrazím!
00:27:58 To mléko mi dává. Tobě to nedělá nic?
00:28:03 Ženy si přinášejí do manželství podivné představy a vlastnosti.
00:28:11 -Tak třeba moje předchozí choť...
-Žofinka? Tvůj nejsladší omyl.
00:28:18 -To Anna Marie...
-Ta vyniká mnohými ctnostmi.
00:28:25 -Co prosím?
-Promiň, škrábe mě v krku.
00:28:30 -Styky, které máš na mysli, jsou...
-Odporné.
00:28:35 -Ano, jak to víš?
-Není jí dáno.
00:28:43 Měl bys užívat víc rozumu než rozmařilostí a vášní.
00:28:49 Připravil jsem ti několik výhodných návrhů.
00:28:54 Věnuj se mi, když s tebou mluvím o vážných věcech!
00:28:59 -Ty mi půjčíš?
-Byla by tu kněžna Luisa...
00:29:03 Nech toho, co s ní? Všechny ženy z tohoto rodu jsou divné.
00:29:09 Promiň, zapomněl jsem, že tvoje choť k nim patří.
00:29:14 Teď chápu, proč byly všechny tvoje diplomatické mise neúspěšné.
00:29:18 Přišel jsem tě totiž pozvat na svatbu.
00:29:23 -Nevím, že bys byl zasnouben?
-To ona také ne.
00:29:28 Doufám, že budu mít příležitost včas jí to oznámit.
00:29:32 Ucházím se totiž o Kateřinu z Ludanic.
00:29:39 -Znáš ji?
-Nikdy jsem ji neviděl.
00:29:45 -Bláznivý vrtoch.
-Nevidím na tom nic bláznivého.
00:29:52 -Ale má sotva 15 let.
-Opravdu?
00:29:58 -Kateřina je sirotek.
-Já přímo lnu k sirotám.
00:30:04 Mají daleko svobodnější sklon k přirozenému hříchu.
00:30:12 Vždyť je to ještě dítě!
00:30:16 Cítím se přímo povolán uvádět děti do života.
00:30:25 -A co když tě nebude chtít?
-Nestačí, že chci já?
00:30:30 -A co její poručníci?
-Ty rozvěsím po stromech.
00:30:35 Kateřinu unesu a budu s ní denně obcovat!
00:30:39 -No no no.
-Tak obden!
00:30:41 -On je básník. Proč ty ne?
-Chceš mě urážet, ty cuchto!
00:30:49 Požádej svou ctnostnou ženu, ať se za mě nepřestává modlit.
00:31:07 Nejásej, jen omdlela.
00:31:36 Co se to děje? Všichni běhají po zahradě s očazenými sklíčky!
00:31:41 -Zatmění slunce.
-Žádné nevidím.
00:31:45 Jeho Veličenstvo je oporou svaté církve. Nedovolím...
00:31:50 Jeho Veličenstvo samo baží po poznání.
00:31:55 -Ne však bludů Koperníkových!
-Přejete si také očoudit?
00:32:00 Doktore, dejte něco císaři, ať se může ukázat před panstvem.
00:32:06 -Proti průjmu je šlemová polévka.
-Tak ji nechte uvařit.
00:32:18 Štěstí, že zatmění není každý den, jinak bychom zašli hlady.
00:32:36 Jdi s tím pryč, nemohu léky ani vidět.
00:32:41 Po ranní medicíně jsem dostal nehorázné kroucení ve střevech.
00:32:48 -Sire, je to jenom malý průjem.
-Velký! Císař má všechno velké.
00:32:57 Co jsme to jenom u toho Lobkovice jedli? Mám břicho jako buben.
00:33:11 Pacička. Chůvo, Emilie! Pacičku!
00:33:18 Tady, slunce moje, stará hlava už zapomíná.
00:33:26 Stejně jsi moje jediná... Zatmění, pánové, zatmění.
00:33:54 To je ona.
00:33:58 Dítě šlechtice, který, umíraje, svěřil péči císařské koruně.
00:34:06 -I nebožtíci jsou troufalí.
-Padl ve válce s Turky.
00:34:13 Víte dobře, že mně války neimponují.
00:34:18 Byl generálem vašeho císařského otce.
00:34:22 Stejně válčil jen proto, aby se vyhnul plesům.
00:34:32 Ta dívka potřebuje zastánce, její pěstouni nebudí důvěru.
00:34:39 To je hrozné, už ani ta pacička...
00:35:33 -Tak mistře, kdy to začne?
-Zatmění právě prošlo, Sire.
00:35:43 -Takže jsem to...
-Přesně tak, Milosti.
00:35:58 -Milosti, proč tady tak trpíme?
-Nerad kupuju zajíce v pytli.
00:36:05 -Vždyť má v erbu husu.
-Jsi tupec, co když má kozí nohy?
00:36:15 To se schová pod sukně, hlavně, aby neměla zrzavou.
00:36:20 -To je vidět, že jste žádnou neměl.
-Nechte toho! Co je se zpěvákem?
00:36:26 -Umí něco?
-Má zlato v hrdle.
00:36:46 Dívejte se!
00:36:52 Jsem příjemně překvapen.
00:36:56 -Ale co ten anděl drží v rukou?
-Vypadá to jako cihla.
00:37:02 -Šlechtična s cihlou?
-Myslím, že je to kniha.
00:37:09 Jen aby nebyla příliš sečtělá.
00:37:33 -Milosti, ta vám vypere prádlo.
-Dozněla píseň.
00:37:38 Naopak, čím větší pomluva, tím silnější zájem o muže.
00:37:46 Bude mít nutkání uvést hříšníka na cestu ctnosti.
00:37:55 Milosti, útočí na nás vozba, z levého boku!
00:38:19 -Metoději!
-Co mě budíš?
00:38:25 -Tady byla kupka sena a už není.
-Tak to už jsme ji asi naložili.
00:38:34 Kdybychom ji nenaložili, tak by tu byla.
00:39:10 Tak co je? Mám tu vyschnout jako treska?
00:39:14 -Neodměřuj mi to!
-Opatrně, je plný.
00:39:39 Zvedni ho!
00:39:45 Že se nestydíš, tělo jako býk a sneseš míň než blecha.
00:39:54 Madona mia, on mi rozbít moje instrumenta!
00:39:58 Ty mlč! Stejně ti to nehraje.
00:40:02 Momento, já vám zahrát barcarola. Manifik, manifik!
00:40:10 Co nám to děláte, obětovat svobodu.
00:40:17 Pravý muž se žení proto, aby svobodu naopak získal.
00:40:23 Protože svoboda bez peněz je pouze mlhavý pojem.
00:40:29 Peníze! Vojsko potřebuje to plechové na hlavu.
00:40:35 Co když ta válka zatím skončí? To by byly vyhozené peníze.
00:40:44 Blbost! Zbrojit se musí. Jedna válka skončí, druhá začne.
00:40:54 Mizero! Vždyť je to voda!
00:41:00 Moje koncertino je úplně fuč. Vy mi, siňore, vypila vysoké cé!
00:41:13 Moje umění!
00:41:32 -Poslušně hlásím...
-Teď si zopakujeme plán.
00:41:38 Vyslídíš, kudy urozená Kateřina jezdí na vyjížďky.
00:41:45 Jestli to zpackáš jako při obléhání Šoproně...
00:41:53 Nakonec jde jenom o vítězství a porážky, o nic důležitého.
00:41:59 Ale tady jde o mé životní štěstí, to je o peníze!
00:42:05 Vyhodím tě a budeš se živit vlastní prací.
00:42:12 To je jasné. Zalezu si do křoví a až pojedou kolem, maník vyskočí.
00:42:20 -Nenápadně.
-To taky.
00:42:23 A vytáhne jim z kola zákolník. Nenápadně.
00:42:29 A ta holka se nápadně vymázne. Pardon, nenápadně.
00:42:37 Cyrile, doušek!
00:43:07 Mám ideu. My náhodou pojedeme kolem a já poskytnu Kateřině pomoc.
00:43:18 Představím se... nebo že bych se nepředstavoval?
00:43:23 Představím se a řeknu: Znáte tuto nádhernou krajinu, urozená slečno?
00:43:32 -Ano, rytíři, jsem zde doma.
-Velmi pravděpodobné.
00:43:37 -Jak se jmenuje tento strom?
-To je přece smrk.
00:43:44 Na co jiného bych se jí také ptal, když budeme v lese.
00:43:52 To jste tedy vymyslel geniálně.
00:43:58 Musím ovšem přiznat, že spoluautorem je trochu Ovidius.
00:44:09 Omlouvám se, že jsem vám kdy vyčítal vaši knihovnu, Milosti.
00:44:15 Když jsem byl upoután na lůžko, přečetl jsem i já jednu knihu.
00:44:25 Ten komediant nám asi lhal, už dávno měli projet.
00:44:37 -Nasedat! Nadjedeme jim!
-Ignác, židli!
00:44:53 Už jedou, vstávej!
00:45:45 -Hej muži, nebolí vás něco?
-Ne.
00:45:50 Vy tam na stromě, udržíte se ještě chvilku?
00:45:59 Větev, kterou nevidíte, mám vraženou do boku! Jejej.
00:46:09 Boule! Počkejte, člověče!
00:46:15 Kde jste kdo! Otevřete!
00:46:33 Pít. Voda.
00:46:46 Zdá se, že se vám přihodila nehoda.
00:46:52 Jedu náhodou kolem, není to zvláštní?
00:46:57 Za normálních okolností byste se měl představit.
00:47:03 Ale vypadáte indisponovaně, tak se představím sama.
00:47:12 -Kateřina z Ludanic.
-Petr Vok z Rožmberka.
00:47:18 -Neříkejte, to jste vy? Ne.
-Jak jste si mě představovala?
00:47:25 Vlastně ano, asi takto.
00:47:29 -Vy krvácíte!
-Já co nevidět vykrvácím.
00:47:46 -Znáte tuto krásnou krajinu?
-To ano.
00:47:51 -Jak se jmenuje ten strom?
-Míníte tuto kosodřevinu?
00:47:59 To bude zcela určitě cosi ovocného. Třešeň nebo buk.
00:48:11 Nebyla jste náhodou delší dobu upoutána na lůžko?
00:48:16 Ne, proč?
00:48:19 Tak. Jeden šlechtic si díky tomu osvojil docela slušné vzdělání.
00:48:29 srdce tvrdé jako mramor prostřelil mu jednou Amor
00:48:34 a je z toho láska jako trám
00:48:37 posel za poslem se žene s dárky k dívce vytoužené
00:48:42 já jí aspoň k tomu zazpívám
00:48:48 zapřahejte kočáry bude hodokvas
00:48:54 až položí nás na máry nezbyde nám čas
00:49:00 odestelte postele rozepněte pás
00:49:06 než umíráček v kostele zavolá si nás
00:49:27 Vaše oblíbená delikatesa. Vaření raci.
00:49:33 Musíte se tak cpát, když Jeho Milost trpí?
00:49:40 Dost už fňukání. I mně podmínka ctnostné Kateřiny netěší.
00:49:48 Musím rozpustit svůj fraucimór, ale nalezl jsem ideální řešení.
00:50:00 -Vy se neoženíte, Milosti.
-Ó nikoliv, věrný Šimone.
00:50:10 Naopak, ožení se nás víc.
00:50:16 Mé dámy, rozhodl jsem se, že vás provdám.
00:50:22 Ano, léta už máte, leccos jste už zažily.
00:50:32 Jistě si život zařídíte tak, aby za vás pracoval někdo jiný.
00:50:40 Každá z vás dostane odpovídající věno.
00:50:49 A když Pánbůh požehná, budu jednou kmotrem vašich dětí.
00:50:57 Lumpe! Už ses nás nabažil? Nejsme ti dost nóbl!
00:51:09 Mám pokojné řešení, můžeme je otrávit.
00:51:14 Novinka z Flander.
00:51:19 -Ty bys to dokázal?
-Milosti, kvůli vám si myju i krk.
00:51:27 -Provdáme dámy za nějaké blbouny...
-Za spořádané muže, že ano.
00:51:34 Dámy, pochopte, jak k vám byla Jeho Milost ušlechtilá.
00:51:39 Věnovala vaší výchově skoro všechen svůj volný čas.
00:51:46 Milý Šimone, těší mě, že se na to díváš jako slušný člověk.
00:51:53 Byl jsi mi vždycky nejbližší, budeš mít právo první volby.
00:52:02 -Já?
-Ty, chlapče, ty.
00:52:07 Milosti, dovolte, abych vám řekl svůj názor na manželství.
00:52:17 -To je zbytečné.
-Jeho Milost ti to, abys mohl...
00:52:27 -Říkáš to výborně, ale jdi.
-Vždyť to říkám.
00:52:32 -A kterou bych si jako měl vzít?
-Vezmi si tu, kterou nejvíc znáš.
00:52:45 Dovolíte otcovskému příteli delikátní otázku.
00:52:52 Kterápak z vás, srdíčka, už někdy se Šimonem rozmlouvala o poezii?
00:53:19 Vidím, že jsi úspěšnější básník, než jsem předpokládal.
00:53:26 Byl jsi přímo můj tichý společník.
00:53:32 Madlenko, pojď sem, ty první jsi zvedla ruku.
00:53:43 Co já bych jí dal za věno? Sám toho moc nemám.
00:53:49 Dám jí hospodu v Ševětíne, ta není moje. To je zlatý důl.
00:53:57 Milosti, jak se vám odvděčím?
00:54:02 Na vděčnost teď není čas, snad nás něco příjemného napadne.
00:54:09 Prozatím buď jeho múzou.
00:54:15 Múzy máme obstarány a teď trošku války.
00:54:22 Milosti, já jsem naprosto impotentní a mám delirium trémens.
00:54:30 Výborně? Hildo!
00:54:35 Kdyby zblbnul víc, než je únosné, převezmeš za něj velení.
00:54:48 Vidím, že by ti slušelo i brnění.
00:54:54 Být ženou purkrabího také není špatné.
00:55:02 Aidičko, pojď sem! Ukaž nám, jak by vám to slušelo?
00:55:09 -Milosti, třikrát jsem ovdověl!
-Tentokrát se ti to nestane.
00:55:15 -Cyrile!
-Milosti, mně je to fuk, kterou.
00:55:25 Líbí se mi tvá tichá odevzdanost, chlapče, ale na to je čas.
00:55:32 Tebe si ještě schovám do zásoby.
00:55:36 Teď si opatříme seznam svobodných mužů, kteří mají nějaký vroubek.
00:55:43 Umění vládnout spočívá v neustálém spojování nespojitelného.
00:55:55 Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
00:56:06 -Milosti, že to je jen žert?
-Nikdy jsem nebyl vážnější.
00:56:14 -Ukradl jsi 10 fůr uhlí.
-Pomluvili mě, 10 jich nebylo.
00:56:22 I kdyby jich bylo pět, mohl bych tě za to nechat vsadit do klády.
00:56:26 Milost, už se to nestane.
00:56:30 To doufám, proto ti dávám vzornou ženu, která ti to nedovolí.
00:56:37 Milosti, co to děláme? Svatby bez ohlášek!
00:56:41 -Jak to zodpovím?
-Jako všechny ostatní hříchy.
00:56:45 Milosti, to není ženská do lesa, já ji vyženu!
00:56:50 Na tvém místě bych se trochu mírnil.
00:56:55 Jo. Jmenuje se Uršula!
00:57:37 No vida, chleba s nádivkou.
00:57:42 Drzé klevety o našem nejjasnějším císaři.
00:57:49 A plné pravopisných chyb! Copak debil se píše s tvrdým y?
00:57:57 Milosti, jsme samoukové. Potřebujeme doplnit vzdělání.
00:58:03 Čtete mé myšlenky, přivedl jsem vám 2 znamenité učitelky jazyka.
00:58:08 Všemohoucí, dívej se jinam, tady se neděje nic zajímavého.
00:58:22 Ruce vzhůru! Máš zlato? Tak dělej!
00:58:39 Bývali jste chloubou mých lesů. To už jste jenom tři?
00:58:46 Kuba a Vojtěch si zakoupili hospody.
00:58:50 A budou odírat pocestné veřejně.
00:58:54 Je vidět, že máte hodně peněz, pomohu vám je utratit.
00:59:06 Pěkně to vedeš, purkmistře, sáhl jsi i na sirotčí peníze.
00:59:12 Umřela mi žena, peníze ležely ladem, chtěl jsem založit špitál.
00:59:19 -Vždyť jsi žádný nepostavil.
-Ale chtěl jsem!
00:59:23 Doufám, že jsi to aspoň prochlastal v mých pivovarech!
00:59:30 -Milost!
-Co z tebe bude?
00:59:34 Já se polepším, uchýlím se do poustevny.
00:59:39 To určitě. Děkuj nebesům, že pečuji o blaho svých poddaných.
00:59:48 Jmenuje se Aranka, touží po dítěti, ale tím už tě nebude obtěžovat.
01:00:05 Čelem vzad! Vpravo v bok!
01:00:20 -Smím vědět, kdo se žení, Milosti?
-Ty, Fendrichu, a slez z koně!
01:00:33 Ty svatby nám daly zabrat. Tebe nebolí nic?
01:00:39 Duše, nevím, jak usmířím Hospodina.
01:00:45 S Hospodinem se už domluvím. Postavím pastoušku pro chudé.
01:00:54 Bechyňskému kostelu dám novou střechu.
01:01:00 Nebo bych mohl k vikářství připojit 2 ha pastvin.
01:01:10 Budu se za vás modlit, Milosti.
01:01:28 -Á, pivo je tady.
-Odpusťte, kostelník je nemehlo.
01:01:33 -Nevadí, nalej si také.
-Tady to bývávalo jako v ráji.
01:01:42 Moje kuchařka byla anděl, ale Pán ji k sobě povolal.
01:01:52 Asi se nudil.
01:01:56 A mně nechal trápení s kostelníkem.
01:02:14 Odměním tvou nadlidskou obětavost, nová hospodyně ti to vynahradí.
01:02:25 Přistup blíž, drahé dítě.
01:02:32 Milosti, svůj život jsem zasvětil svatému Aloisovi?
01:02:37 Vždyť je to také Aloisie?
01:02:41 Opravdu? Tak si odlož, Lojzičko, jistě tě všechno tísní.
01:02:53 -Proč si také nenaleješ?
-Já nemohu.
01:02:58 Já bych se opil z lítosti.
01:03:02 Dneska jsem poznal, jak mě máte rád ze všech nejvíc.
01:03:10 -Že jsem tě ušetřil ženění?
-Já si to nezasloužím. Zabte mě.
01:03:20 -Ty jsi něco ukradl?
-Proboha, neptejte se mě.
01:03:46 Ty darebáku, že jsi mi provedl nějakou hanebnost?
01:03:54 Milosti, probodněte mě, já už nemohu.
01:04:00 Když budeš hodný, možná tě zabiju, ale napřed mluv!
01:04:10 Prozradil jsem, v jakém přestrojení jedete do Prahy k císaři.
01:04:18 -Komu?
-To nevím, byli z kancléřství.
01:04:24 Prozradil jsi, že pojedu v rouchu kardinála?
01:04:29 Jsem ničema!
01:04:44 -Císařské zlato. Vstaň!
-Milosti, co se mnou uděláte?
01:04:55 -To ještě nevím.
-Můžete mi odpustit?
01:05:00 Musím, nesehnal bych jiného tak schopného padoucha.
01:05:09 Ale nikdy to už nesmíš udělat. A když, tak za víc.
01:05:41 -Stát! Čí je to kočár?
-Nevidíš erb?
01:05:48 Vezu urozenou slečnu z Pernštejna.
01:05:53 -Neotvírejte na mě, nastydnu se.
-Odpusťte kněžno, plním rozkaz.
01:06:03 -Jeď!
-Hyjé!
01:06:18 -Máme právo svobodného průjezdu.
-Vezete pana kardinála.
01:06:22 -Jasnost má diplomatické poslání.
-Víme, proto na něho čekáme.
01:06:28 -Tady je císařský glejt.
-To známe. Chachacha.
01:06:32 -Co se tu děje?
-Musíte do strážnice.
01:06:36 -No dovolte!
-Radím vám, neodporujte!
01:06:39 Jsem vyslanec svaté stolice! Jsem kardinál Stefani!
01:06:43 -Tak pojďte.
-Pusťte mě, budu si stěžovat!
01:06:54 Znáš rozkaz.
01:07:10 -Nějak nejede, aby ho tak chytili.
-Už jsme byli v horších situacích.
01:07:34 Ženy jsou opravdu trpitelky, když musí tohle nosit.
01:07:41 -Přijela?
-Malér, přestěhovali ji.
01:07:45 -Nasadili k ní stráže a psy.
-A okna má nad medvědincem.
01:07:55 To je dost nevýhodná poloha. Co budeme celou noc dělat?
01:08:02 -Získal jsem adresu jisté...
-Ne, nehodlám se rozptylovat.
01:08:13 -Je to císařova milenka.
-To ovšem mění situaci.
01:08:53 Ráčil jste mě volat, Sire?
01:09:02 Bílý táhne a dá 3. tahem mat.
01:09:20 -Račte mít bílé nebo černé?
-Dovolte, mám bílé.
01:09:32 Je to velmi těžké, nemáte královnu.
01:09:37 Kdekdo mi vyčítá, že nemám ženu. Povídejte raději nějaké klepy.
01:09:45 -Mám něco o Kateřině z Ludanic.
-O té sirotě už nechci slyšet.
01:09:54 Jde jen o to, že ta mladá dáma se hodlá zasnoubit.
01:10:08 -Uchází se o ni pan Vok.
-Ten se cítí, mohla by být vnučkou.
01:10:19 Pan Vok totiž počítá, že s ní vyžení peníze.
01:10:26 -Při jeho dluzích je to logické.
-Ale její majetek se vypařil.
01:10:36 -Ptáčátko oškubali.
-Geniální přirovnání.
01:10:41 A Vok o tom neví. Fáma praví, že dnes požádá o její ruku.
01:10:49 Doporučujete, abych dal souhlas ke sňatku. Nádherná ničemnost.
01:11:01 Ovšem dostaví-li se k audienci. Možná bude vyčerpán. Pardon, Sire.
01:11:19 -Právě se to stalo.
-Doufám, že s ním zacházeli lidsky.
01:11:27 Vaše přání jsou vždy plněna do písmene, Sire.
01:11:33 Opravdu? Bílý táhne a dá 3. tahem mat.
01:11:48 Pane Voku, vy zde? Povídalo se, že vás tu možná neuvidíme.
01:11:55 Kdybyste věděl, co se povídá o vás!
01:12:11 -Jakou jsi měl cestu, bratře?
-Zábavnou.
01:12:16 -Mluvila jsem o vás s Kateřinou.
-Proboha!
01:12:20 -Dělám vám plamenného zastánce.
-Děsím se, abych nebyl upálen.
01:12:29 Promiň, bratře, povinnost volá.
01:12:40 -Chcete si něco koupit?
-Nesnáším trapné výstupy.
01:12:44 Kramáři jsou ohromně užiteční. Milenci, krásná práce.
01:12:53 Jak on ji zjihle drží za ruku. Celý já. V mladších letech.
01:13:05 -Vzpomněla jste si?
-A vy?
01:13:08 Já neustále. Radil jsem se o vás se svým srdcem, bratrem i věřiteli.
01:13:16 -Splnil jsem všechny podmínky.
-To ráda slyším.
01:13:41 Císař je v dobrém rozmaru. Dokonce se usmívá.
01:13:45 A to ještě netuší, že ho chci požádat o povolení k sňatku.
01:13:50 -Vy se chcete ženit?
-Máte odvahu stát se mou ženou?
01:14:01 -Ještě dnes v noci.
-Já jsem dojat, ale...
01:14:10 Vy netušíte, jak vás střeží. Pochopte to, prosím vás.
01:14:18 Já jsem příliš vážený muž, než abych v noci šplhal po římsách.
01:14:31 -Tak já přijedu za vámi.
-To nejde!
01:14:38 Po ničem jiném netoužím, ale dnes večer už něco mám.
01:14:48 Už jsem najala kočár a dala na něj vymalovat císařský znak.
01:14:53 Takové vozy nesmí nikdo zastavit. Převléknu se za muže.
01:15:00 -Co když vás někdo přepadne?
-Mám bambitky a vyškrábu mu oči.
01:15:22 Nezdá se vám, že se tamhle vzadu motá Vok?
01:15:30 Nevypadá jako po výprasku, to vy jste mnohem přepadlejší.
01:15:41 Sire, rád bych vyslovil jisté přání.
01:15:46 Oč mě chcete, pane Voku, poprosit? Poslouchám, mluvte.
01:15:59 Prosím o svolení k sňatku s urozenou Kateřinou z Ludanic.
01:16:06 Doufám, že to je čistá a nezištná láska.
01:16:19 -Prosbě se vyhovuje.
-Jste velmi laskav.
01:16:28 Taková ničemnost! Vyvlekli mě z kočáru jako nějakého lupiče.
01:16:39 To se vám povedlo.
01:16:43 V Praze byl zhanoben papežský stolec. Církev svatá pošpiněna.
01:16:56 Písmo praví: udeří-li tě kdo v pravou tvář, nastav mu i levou.
01:17:02 Promiňte, Sire, jsem rozčilen.
01:17:06 -Posaďte se.
-Jenom to ne!
01:17:14 Nech toho, já se narozdíl od ostatní šlechty koupu.
01:17:20 -Ta dáma si na to potrpí.
-Už abych byl ženatý.
01:17:28 -Musím mluvit s panem Vokem!
-Co se stalo?
01:17:40 Musíš přinášet tragické zprávy, když tě manželka pustila z domu.
01:17:44 Už je dost těch hloupých vtipů! Musíš zrušit zasnoubení!
01:17:51 Zjistil jsem, že truhlice tvojí vyvolené jsou naplněny chudobou.
01:18:00 -Ale chudinka. A co císař?
-Tváří se netečně.
01:18:08 Jak to? Musí přece zjednat právo!
01:18:13 Kdybys v tom ale nebyl ty. Je jisté, že pro ni nehne prstem.
01:18:21 Když ji opustil císař, to ji mám opustit i já? Tak hluboko neklesnu!
01:18:31 Tvá čestnost mě dojímá, ale tvé postavení je víc než hrozivé.
01:18:44 -Tady jde o věci nejvážnější.
-O peníze?
01:18:49 Ano o peníze.
01:18:50 Vím, že můj sňatek z lásky tě mrzí víc než mě.
01:18:56 Já budu pečovat o čest rodu a ty se budeš starat o finance.
01:19:05 Cyrile! Promiň, bratře.
01:19:23 -Hospodo, otevřít!
-Co chceš?
01:19:27 -Já mám žízeň.
-Zmizni, ochlasto!
01:20:29 Rudolfe, můj císaři.
01:20:45 Ale ty nejsi Rudolf!
01:20:50 Nejsi Rudolf.
01:21:02 Žebřík máte připravený.
01:21:05 Kdyby mě chtěl strážný zadržet, tak ho zastřelíš!
01:21:09 Na to si musím vzít cvikr. A bůh vás provázej.
01:21:18 Moment! Vaše noční košilka. Vstupte do života jako opravdová dáma.
01:21:36 Sundej řetěz, nevidíš císařský znak?
01:22:20 Jeho Milost císař!
01:22:27 Tohle je tak blbá móda!
01:22:30 -Miláčku, ty odcházíš?
-Císař se blíží!
01:22:34 -Copak tys ho nepřišel zabít?
-Tenhle vtip mě ještě nenapadl. Pa.
01:23:16 Jsem zvědav, kdy dáte odklidit ze zahrady to seno.
01:23:26 Netečnost k mé senné rýmě by mohla být vykládána jako neúcta k císaři.
01:23:47 -Nepoznáš císařský kočár?
-Před chvilkou jel tam.
01:23:52 -To musí jet zase zpátky.
-Ty jsi chytrý.
01:24:05 -Pán není doma!
-To nevadí.
01:24:09 -Vrátit ji, znamená urážku císaře.
-Ale pánové...
01:24:18 Jmenuje se Fatima a pozor, má ráda hrozinky. Chachacha.
01:24:31 -Něco slyším! Něco jede!
-Aby tak císař!
01:24:38 -To je blbost, slyším ho odjinud!
-Ale on jede sem!
01:25:00 Dnes v noci se dějou divné věci.
01:25:40 Co na mě civíš?
01:25:50 Zuj mi boty!
01:26:11 -A zatop, je tu zima.
-Topíme až od 15. října.
01:26:17 Ty drzoune!
01:26:26 Milosti, je zle! V domě je plno cizích lidí. Pojďte se podívat.
01:26:39 Za dveřmi je milostivá slečna.
01:26:43 -Měl jste důležité státní jednání.
-Jako vždy jsi mluvil pravdu.
01:26:50 Tam je dárek od císaře.
01:27:08 Habsburkové se chtějí ještě udržet u moci. Šimone!
01:27:16 Velice rád, ale už jste mě ráčil oženit.
01:27:24 -Dáte mi volnou ruku, Milosti?
-Ani se mnou se život nemazlí.
01:27:43 -Kateřino!
-Asi mi to příliš nesluší, že?
01:27:48 Je to případné zobrazení našeho znaku. Růže s medvědem.
01:27:57 -Jste rozkošně vtipná.
-Roztřásla mě zima.
01:28:17 Přesně tak mě líbával můj strýček.
01:28:22 To vám ten zločinec nenabídl ani sklenici svařeného vína?
01:28:27 Cyrile! Jak to, že jsi vzácné návštěvě nepodal občerstvení?
01:28:39 A nyní spolu my dva něco menšího pojíme.
01:28:48 -Děkuji, nemám hlad.
-Ani trošku?
01:28:53 Není nic krásnějšího, než se v noci dobře najíst. Tedy ve dvou.
01:29:02 Dáš usmažit 20 vajec, šunku, kuře a nějaký salát.
01:29:14 -Už je vám tepleji?
-Slyšela jsem o tobě tolik řečí.
01:29:21 Nesmíte všemu věřit. Dovolíte choulostivou otázku?
01:29:29 -Znáte pravý stav svého majetku?
-O to se zajímám tak málo jako ty.
01:29:40 -Přinesou večeři!
-Snad nechceš čekat tak dlouho?
01:29:52 Dáš tu pracku pryč!
01:30:41 Rozumíš česky? Ne, viď? Tak žer! No, hamity papity!
01:31:14 Ty chceš bumbat? Momento.
01:31:49 Bumbej, já si něco vyřídím.
01:32:20 Úplně spolehlivé.
01:32:48 -Nejsi unaven, miláčku.
-Ani v nejmenším, ale spal bych.
01:32:54 -Jsem tak šťastná. Slyšíš?
-Prosím?
01:32:59 Jsem šťastná, že všechny pověsti o tobě byly přehnané.
01:33:22 Promiňte, že ruším, ale mám dojem, že nemáte svůj plášť.
01:33:41 Abych nezapomněl.
01:33:45 kolik má pan Petr vrásek tolik měl v životě lásek
01:33:51 taky ho to stálo hodně sil
01:33:56 není už tím čím dříve býval když si zplna hrdla zpíval
01:34:02 když se rval a miloval a pil
01:34:10 zapřahejte kočáry bude hodokvas
01:34:17 až položí nás na máry nezbyde nám čas
01:34:25 odestelte postele rozepněte pás
01:34:33 než umíráček v kostele zavolá si nás
01:34:49 Za tou řekou jsme se setkali s divochy. Měli pomalované tváře.
01:34:58 -A neublížili vám?
-Získali jsme je laskavými slovy.
01:35:05 -A pak jsme je pokřtili.
-A dali se?
01:35:11 Nikoliv, Milosti, ale my jsme je stejně pokřtili.
01:35:15 Netušila jsem, že duchovní může mít tolik odvahy.
01:35:21 Řídíme se vůlí boží.
01:35:27 Vaše vyprávění je poutavé. Vás to nevzrušuje?
01:35:33 Naopak, nebýt těchto mužů, nevěděl bych, jak chutná krocan.
01:36:07 Církev svatá nás učí k pokoře a lásce.
01:36:12 Láska je nádherná věc a pro její šíření jsem vždy byl.
01:36:18 Ale Petře, to je přece něco zcela jiného!
01:36:23 Ano? Tak se napijeme.
01:36:40 -Bože, stalo se mu něco?
-Toho si nevšímejte. Bude spát.
01:36:56 Vyprávějte, prosím, dnes vám chci naslouchat až do kuropění.
Hrdinou historické veselohry z rudolfinské doby je známá postava české historie – pan Petr Vok z Rožmberka. Film však tohoto hrdinu nelíčí tak, jak jej známe z dějin, totiž jako jednoho z předních šlechticů českého království, ani tak, jak jej vylíčil Jiří Mařánek v knize Barbar Vok, i když se snaží zachytit některé rysy Mařánkovy interpretace, zejména Vokovo frejířství, pijanství a rebelantství. Režisér Karel Steklý si kladl za cíl filmem diváky především pobavit. Proto z jeho života ztvárnil pouze kratičký úsek, kdy Petr Vok usiloval o sňatek s mladou a krásnou Kateřinou z Ludanic, a potřeboval se kvůli tomu zbavit svých milenek z početného „fraucimóru"…
