Ďábel je vynalézavý. Český film na motivy románu Václava Kaplického (1969). Hrají: V. Šmeral, E. Romančík, J. Kemr, S. Valentová, B. Waleská, E. Cupák, L. Tokoš, J. Obermaierová, J. Štěpničková, B. Holišová a další. Scénář E. Krumbachová a O. Vávra. Kamera J. Illík. Režie O. Vávra
00:02:00 Skrze ženu přišel na svět hřích. Žena je hřích.
00:02:35 Lůno ženy je brána do pekla.
00:02:39 Všechno se děje z tělesné žádosti, která je u nich nenasytná.
00:03:25 Náruč ženy se rovná osidlům lovce.
00:03:28 Žena provozuje své kejkle s ďáblem,
00:03:30 protože ďábel se zjevuje v mužské podobě.
00:03:42 -Slitujte se.
-Zaplať vám to pánbůh.
00:04:01 (SLOVA PÍSNĚ) Vítej, hoste nejvzácnější,
00:04:09 můj sladký Ježíši,
00:04:16 příteli mně nejmilejší, Ježíši.
00:04:30 Vítej do srdce mého, na tebe laskavého.
00:04:47 Ó, pravý Bože s výsostí, ó, jakpak se snižuješ,
00:05:02 že z trůnu své velebnosti do mých úst vstupuješ.
00:05:19 Ó, Bože, ty můj jediný, odpusť nám naši vinu.
00:05:42 Hoc est enim Corpus meum.
00:05:51 Pane, nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou,
00:05:54 ale toliko rci slovem, a uzdravena bude duše má.
00:06:03 Ecce Agnus Dei, Qui tollit peccata mundi.
00:06:16 Corpus Domini nostri Jesus Christi
00:06:20 custodiat animam tuam in vitam aeternam. Amen.
00:07:34 Pojď do sakristie. Tak pojď!
00:07:53 Co jsi to udělala?
00:08:13 Co tady dělá?
00:08:20 -Co to má znamenat?
-Já za nic nemůžu, velebný pane!
00:08:24 Groerce z Vernířovic nedojí kráva.
00:08:28 Přiveď rychtáře!
00:08:46 Posaďte se, pánové.
00:08:50 Přivezli jste ji? Jak vypadá?
00:08:53 Ještě jsem žádnou čarodějnici neviděla.
00:09:02 Nejhorší je, hraběcí Milosti, že tu nejde o jednu žebračku,
00:09:07 ale o celou skupinu čarodějnic.
00:09:10 Bylo by třeba zakročit proti nim s největší tvrdostí.
00:09:16 Přiveďte ji!
00:09:22 -Taková věc se mi ještě nestala!
-Také jste ještě mlád, pane bratře.
00:09:30 To je ona?
00:09:37 Mluv jako u zpovědi. Jak to bylo s tou svatou hostií?
00:09:43 Groerka, ta porodní bába, potřebovala posvěcenou hostii,
00:09:50 aby ji dala své krávě, protože jí přestala dojit.
00:09:56 Slíbila mi máz hrachu a ještě trochu ječné mouky.
00:10:03 Já vím, že jsem to neměla dělat.
00:10:05 Ale velebný pane, vždyť kráva je taky tvor Boží.
00:10:10 On mi to snad Pán Bůh odpustí.
00:10:13 Copak nevíš, že takové pověry jsou hřích?
00:10:16 Když já jsem chtěla ten hrách!
00:10:21 Kde to Groerka vzala, s tou hostií?
00:10:24 To jí poradila stará Davidka.
00:10:27 -Kdo je to Davidka?
-To je taková stará čarodějnice!
00:10:32 -Proč myslíš, že je čarodějnice?
-Odpověz! Jinak budeš mít hřích!
00:10:37 To já jen tak. Ona je Davidka kořenářka.
00:10:43 Napravuje zlámaný ruce a taky zaříkává dobytek.
00:10:47 Takových bab je dost, ne? To ještě nemusí být...
00:10:50 Promiňte, Vaše Milosti, že jsem nucen, promiňte, prosím.
00:10:53 Zůstává ta Davidka v noci doma, nebo chodí pryč?
00:10:56 Nebo někdy mívá v noci návštěvy?
00:11:00 Kdo by k ní chodil, velebný pane. Vždyť jí už bude sedmdesát.
00:11:09 Ona vůbec neví, co spáchala.
00:11:12 Ale ne! Já kdybych věděla, co z toho bude... Moc toho lituju.
00:11:16 Nevěřte jí. Ďábel za ni mluví.
00:11:20 Ale pane faráři, je pověrčivá jako všechny.
00:11:24 Pomodlíš se dvacetkrát Otčenáš a Zdrávas. Hanba, co jsi udělala!
00:11:31 Nejde o pověru, pane děkane.
00:11:34 Jsme na stopě něčemu horšímu. Širokému bludařství.
00:11:37 Je to nesporně dílo ďáblovo,
00:11:39 který způsobil utrpení a bídu v této zemi.
00:11:41 Já už jsem celý případ hlásil biskupské konzistoři.
00:11:45 A prosím Vaši hraběcí Milost,
00:11:47 aby to ďábelské plemeno bylo v našem kraji vyhubeno.
00:11:49 -Udělám všechno, co bude třeba.
-Věřil jsem ve vaši pomoc, Milosti.
00:11:53 Dovolil bych si doporučit Vaší Milosti,
00:11:56 aby pozvala zkušeného inkvizičního soudce.
00:12:02 Znáte nějakého dobrého justiciára?
00:12:06 Snad Kašpar Hutter ze Šumperka.
00:12:09 Je rozumný, spravedlivý a zná zdejší poměry.
00:12:13 Ale ten byl, pokud vím, propuštěn.
00:12:15 Propustil na svobodu čtyři čarodějnice.
00:12:18 Ty ženy byly pomatené, pane hejtmane.
00:12:21 Tak proč ho vrchnost suspendovala? Snad neprávem?
00:12:25 V Olomouci žije bývalý inkviziční soudce, pan Boblig z Edelstadtu.
00:12:30 Už je v penzi. Je to nedostudovaný právník.
00:12:33 Přimlouvám se za soudce Huttera.
00:12:36 Pan Boblig z Edelstadtu vykonával svou praxi úspěšně 40 let.
00:12:43 A je velice dobře zapsán u biskupské konzistoře.
00:12:48 Zajeďte za ním.
00:13:06 (BOUCHÁ)
00:13:17 -Čím posloužím pánovi?
-Jíst, pít, spát.
00:13:21 -K pití to, co piješ sám.
-K službám.
00:13:23 -Ale postel čistou!
-Všechno bude v pořádku.
00:13:26 Nemůžeš se trochu upravit, když jdeš ke mně?
00:13:30 Hni sebou.
00:13:35 Prosím uctivě.
00:13:43 No, ujde to. Trochu kyselé, ale ujde to.
00:13:48 Pán je unaven, hned připravím lůžko.
00:13:51 -Pán jede zdaleka?
-Od Šumperka. Z Velkých Losin.
00:13:55 Patří tato hospoda panu z Edelstadtu, advokátovi?
00:14:01 Připrav jídlo.
00:14:03 Je to bývalý inkvizitor. Řekli mi, že mu to tady patří.
00:14:09 -To jsem já.
-Vy?
00:14:15 Co jste si přál, pane?
00:14:18 Posaďte se laskavě.
00:14:49 Na kolik asi takový proces přijde, pane z Edelstadtu?
00:14:56 Mohl bych poprosit o trochu teplé vody?
00:15:06 Musí se zřídit inkviziční tribunál, Milosti.
00:15:12 Kromě mne jako direktora
00:15:15 má podle zákona v tribunálu zasedat
00:15:18 ještě prokurátor fiscalis, sekretář a dva nebo tři přísedící.
00:15:23 Tské potřebuji svého písaře.
00:15:26 Má zkušenosti s pozorováním obviněných.
00:15:29 Je nutno je pozorovat ve dne v noci.
00:15:32 Děkuji uctivě.
00:15:35 Jak račte vědět, procesy s čarodějnicemi
00:15:40 nejsou obyčejné hrdelní procesy.
00:15:53 -Ďábel je neobyčejně vynalézavý.
-To je mi známo, pane z Edelstadtu.
00:16:01 Soudce je přitom neustále v nebezpečí života.
00:16:05 Ovšem majetek odsouzených stejně propadá vrchnosti.
00:16:08 Z něj se především hradí náklady procesu.
00:16:13 Z těch ubožaček bychom toho asi dostali!
00:16:17 Když chceme lidstvo očistit od ďábla,
00:16:19 nemohou být peníze to hlavní.
00:16:21 U nás nebudete mít příčiny k nespokojenosti.
00:16:26 Snažte se, prosím, snažte se být s tím brzo hotov.
00:16:34 Doufám, že to nebude nic vážného.
00:16:38 Čarodějnice jsou osoby, které uzavírají s ďáblem řádný spolek
00:16:42 a přijímají ďábla za svého pána!
00:16:45 On jim za to propůjčuje konati rozličné nadpřirozené věci.
00:16:49 Já už nic nevím, milostpane, já už jsem všechno řekla!
00:16:55 Tu hostii jsem chtěla dát krávě, protože přestala dojit.
00:17:01 Kdybych byla věděla, jaký trápení si udělám...
00:17:04 -Lžeš! Tu svatou hostii jsi donesla na Petrovy kameny! -Ne!
00:17:10 Jak se jmenuje tvůj černý galán?
00:17:16 Marten? Hans? Nebo Zelený Tomáš?
00:17:23 Mluv, když se tě ptám!
00:17:25 To... Tomáš. Když já nevím, kterého myslíte, milostpane.
00:17:30 Však ty víš.
00:17:38 Chodívalas často na Petrovy kameny?
00:17:40 Ne! Ne, tam já jsem v životě nebyla.
00:17:44 To je přece daleko, kdo by tam chodil, milostpane.
00:17:46 Já jsem jenom ženská, já se bojím.
00:17:49 Ale my všechno víme.
00:17:52 -Žrali jste tam a chlastali...
-Ne...
00:17:54 -A šlapali po svatých hostiích!
-Ne!
00:17:57 S kým jsi tam byla?
00:17:59 Jako porodní bába znáš přece mnoho ženských.
00:18:01 -Co mi to říkáte?
-S kým jsi tam byla?
00:18:03 Jakživa jsem tam nevkročila!
00:18:06 Copak nevíte, že se říká, že tam lítají čarodějnice?
00:18:10 No tak vidíš, že to jde.
00:18:16 Za týden tě zase zavoláme,
00:18:19 abys nám pověděla, kdo tam byl s tebou.
00:18:22 Jste si tím jistý?
00:18:25 Nechci předvídat, ale bude to asi rozvětvená síť, Milosti.
00:18:31 Čarodějnice na mém panství! To je... To je děsné.
00:18:39 Já za to zodpovídám!
00:18:42 Máte mou plnou důvěru a podporu, pane z Edelstadtu.
00:19:25 Jak je to dlouho, co byl do vás poblázněný jeden student?
00:19:29 Když ten student utekl.
00:19:32 Ten student musel utéci, aby ho nesebrali na vojnu.
00:19:36 A teď máte dceru na vdávání.
00:19:39 Kdo ví, co je trvalejší. Jestli láska, nebo přátelství?
00:19:48 -Ty ho nechceš?
-Raději se utopím.
00:19:51 To musíš počkat, Lízo, voda je studená.
00:19:55 Kašpar si to nedá vymluvit.
00:19:58 Je to pravda, že chceš dát Lízu tomu bláznivému dědkovi?
00:20:01 -Proč ne? Žení se i starší.
-Líza je mladá.
00:20:04 -Ale bude se s ním mít dobře.
-Bez lásky?
00:20:07 -Přijdou děti a na lásku není čas.
-Není s ním řeč.
00:20:12 Ty máš mladou hospodyni a vidíš, taky už nejsi nejmladší.
00:20:19 Ještě si to rozmysli, Kašpare. Je jí pro něho škoda.
00:20:23 Přece jí nechceš kazit život. Je to tvoje dítě.
00:20:27 Ty tři báby v Losinách se už přiznaly.
00:20:30 Třikrát do roka lítaly na Petrovy kameny na vidlích
00:20:33 a vyváděly tam pěkný věci!
00:20:36 Ještěže ty Petrovy kameny nepatří do mého revíru.
00:20:39 -Co tomu říkáte, Důstojnosti?
-Viděl jsem tu žebračku.
00:20:42 Zaslouží si přísné pokání, ale ještě nemusí být čarodějnice.
00:20:46 Ale když se přiznaly, jak tvrdí pán z Elestadtu.
00:20:48 Soudní tribunál ještě nezasedá.
00:20:52 Mám obavu, příteli, že víte velmi málo o inkvizičních soudech.
00:20:54 Pánové, to se nás přece netýká, tím si nebudeme kazit večer.
00:20:58 Na zdraví naší Lízy a na jejích dvacet let!
00:22:58 (KLEPÁNÍ)
00:23:28 Jsem teď v Losinách, jak jistě už víte.
00:23:32 A neodolal jsem, Důstojnosti, abych vám nesložil svou poklonu.
00:23:37 Velká čest pro mě.
00:23:39 To je můj pomocník, písař Ignác. Počkej na mě v čeledníku.
00:23:49 Zuzano, přines víno a něco k tomu!
00:24:09 Máte to pěkné.
00:24:12 Vážil bych si, kdybyste mi pomohl zbavit váš kraj čarodějnic.
00:24:27 Vy hrajete na housle?
00:24:36 Aristoteles, Euripides, hm...
00:24:45 Tady teologie, práva, hm... Práva.
00:24:54 Neznám.
00:24:57 -To je knih!
-Knih není nikdy dost, pane.
00:25:10 Ó...!
00:25:18 Odpusťte...
00:25:24 Mohl bych prosit o trochu teplé vody, děvenko?
00:25:29 Ano, prosím.
00:25:32 Pěkná.
00:25:36 Víte, co mne překvapilo?
00:25:39 Jak se vaše město po požáru zase pozvedlo.
00:25:42 Vypadá líp než za mého mládí.
00:25:45 Jak ti lidé tak rychle zbohatli?
00:25:48 -O bohatství se u nich nedá doopravdy mluvit. -Proč?
00:25:53 Děkuju pěkně, děkuju.
00:26:00 Viděl jsem novou Sattlerovu barvírnu.
00:26:05 Hezký dům. Musel stát hodně peněz.
00:26:08 (VÝKŘIK)
00:26:13 Zuzano!
00:26:19 Pusť ho, Floriáne! Co je to tady?
00:26:23 Vede nestydaté řeči, Důstojnosti!
00:26:26 Jestli jsem prý viděl na panně Zuzaně nějaké tajné znamení!
00:26:29 Takhle se chová host?
00:26:31 Nalévá mu dvě sklenice, sobě jednu. Copak to se dělá?
00:26:35 Nejsou to trochu divné žerty? Jdi si po svém!
00:26:41 Jsme na církevní půdě.
00:26:45 Je příliš horlivý, odpusťte.
00:26:52 Doufám, Důstojnosti, že se nevidíme naposledy.
00:27:06 Co je, Zuzanko? Co se ti stalo, slyšíš? Copak je?
00:27:12 Mě může každý urážet. Každý. kdy se komu zlíbí.
00:27:16 Ale co to povídáš.
00:27:19 Až se ti někdo bude líbit, vdáš se a budeš si klidně žít.
00:27:24 Ale já nikoho nechci. Vy to přece víte.
00:27:29 Ty zas víš, že bych si přál, abys ty byla šťastná.
00:27:34 Tak... Vy byste mi přál štěstí?
00:27:42 A prosím vás, kdo by si vzal farskou kuchařku?
00:27:56 Na sněmy přilétají čarodějnice povětřím.
00:27:59 Aby se mohly vznést do vzduchu,
00:28:01 musí se pomazat zvláštní mastí
00:28:03 z morku a sádla zavražděných neviňátek,
00:28:06 rozmíchaného s čerstvou krví panen vycezenou zpod srdce.
00:28:09 Obkročují pometlo, hřeblo, vidle, přeslici nebo kozla
00:28:13 a vyjíždějí na nich jako na koních komínem do vzduchu.
00:28:18 Ne, ne, ne!
00:28:22 Já nikde nebyla! Já nic nevím.
00:28:28 Já řeknu všechno, co chcete, prosím vás...
00:28:36 A můj galán Marten mě bral s sebou na Petrovy kameny.
00:28:45 Můj galán Marten mě bral s sebou na Petrovy kameny.
00:28:51 A takové schůzky bývaly... No, řekni!
00:28:55 Takové schůzky bývaly o Valpurgině noci...
00:29:00 Ale ne! Takové schůzky bývaly čtyřikrát v roce. Za prvé...
00:29:06 Za prvé, za prvé, za prvé...
00:29:10 Ne, teď nesmíš spát. No stůj...
00:29:15 A poslouchej, no, takové schůzky bývaly za prvé...
00:29:20 Za prvé o Valpurgině noci.
00:29:24 No vidíš. Vidělas tam taky lázeňskou Tobiášovou?
00:29:30 Ano, za prvé o Valpurgině noci, za druhé den před svatým Martinem,
00:29:37 za třetí na velikonoční sobotu, za čtvrté na svatého Jiří.
00:29:45 Jak ses modlila Zdrávas, Maria?
00:29:49 Modlila jsem se Zdrávas, Maria,
00:29:52 ale když jsem došla ke slovům "požehnaný plod života tvého",
00:29:56 můj galán Mar... Marten,
00:30:00 můj galán Marten mě hodil na zem...
00:30:04 -A musela jsem říct "černý ocase Martenův". -Nahlas!
00:30:08 Pak jsem se položila a potom jsme spolu smilnili.
00:30:14 Když skončil, musela jsem jeho ocas vzývat a políbit.
00:30:20 A co jsi dělala na Petrových kamenech?
00:30:30 Měla jsem za úkol svítit.
00:30:33 Marten přinesl svíčky, ohnul mě k zemi,
00:30:36 můj holý zadek obrátil do výše a ty svíčky mi tam strčil.
00:30:40 A tak jsem svítila do půlnoci.
00:30:42 Za tu službu jsem dostávala rýnský zlatý od lázeňské Tobiášové.
00:30:48 Kdo byl s tebou na Petrových kamenech?
00:30:52 -Jmenuj všechny.
-Nevím. Nepoznala jsem je.
00:30:57 Vzpomeň si.
00:30:59 -Kdo byl s tebou na Petrových lamenech!? -Nikdo.
00:31:03 Nikdy jsem na Petrových kamenech nebyla!
00:31:08 Davidová, slyšela jsi obě obžalované, jak o tobě mluvily?
00:31:12 Chtějí na svých výpovědích žít a zemřít. Přiznej se!
00:31:15 Jestli o mně mluvily, tak mluvily.
00:31:18 Jestli chtějí umřít, tak můžou umřít.
00:31:20 Nemůžu nic přiznat.
00:31:23 Protože Davidová na otázky vůbec neodpovídá,
00:31:26 předvolal jsem Schuchovou, která prý o věci něco ví.
00:31:31 Vypověděla jsi, že Davidová
00:31:33 na Petrových kamenech často mluvila. Je to tak?
00:31:37 -Jo, mluvila dost.
-Proč teď před soudem nic nemluví?
00:31:42 Protože má němýho ducha.
00:31:44 Má dva duchy. Jednoho němýho a druhýho výřečnýho.
00:31:49 -Odkud to víš?
-Řekl mi to můj duch Marten.
00:31:54 Jsi ochotna na tom, co jsi řekla, žít a zemřít?
00:31:57 Ano, jsem ochotna na tom žít a zemřít.
00:32:02 -Slyšeli jste, pánové.
-Nic neříkám, pane z Edelstadtu.
00:32:13 Davidová, přiznej se po dobrém, co o tobě vypověděly obě ženy,
00:32:18 abychom nemuseli použít ostrý výslech.
00:32:24 Protože máš němého ducha, musíme vyplnit příkaz vrchnosti.
00:32:28 Mistře Hayi, proveď první napnutí!
00:32:35 (KŘIČÍ)
00:32:56 Přiznávám všecko, co ty dvě ženy na mě řekly.
00:33:00 Kdo byli ti ostatní? Jmenuj je!
00:33:14 Vidíte, pánové, sami, že je v zajetí němého ducha.
00:33:28 Do shromáždění o Valpurgině noci
00:33:30 bývá každá čarodějnice uvedena svým rohatým milencem.
00:33:34 Tam se bez ohledu na věk a příbuzenství
00:33:37 oddávají smilstvu nejohavnějšímu.
00:33:46 Čistou slámu sem, kdo to má čuchat!
00:33:55 Tak co? S kým jsi byla na Petrových kamenech?
00:34:02 -S tebou, ty ďáble, s tebou!
-Cos to řekla?
00:34:05 Jo, s tebou! A na tom chci žít a umřít!
00:34:08 Hayi, ty nevíš, co máš dělat?
00:34:12 Ty ďáble, ďáble!
00:34:16 -Dělej, zavři jí hubu!
-Ďáble! Ďáble! Ďáble!
00:34:28 Už nebude křičet, milostpane.
00:34:39 Hraběcí Milosti, dnes v noci
00:34:42 jedna z těch tří čarodějnic... zemřela.
00:34:46 -Jak zemřela?
-Při tortuře?
00:34:50 Ne, ďábel jí zlámal vaz, aby nemohla vypovídat.
00:35:03 Slyšela jsem dnes v noci hrozný křik.
00:35:06 Myslíte, že to byl ďábel? V mém zámku?
00:35:10 Tak, ano, tak, Milosti.
00:35:13 Mistr Hay slyšel na vlastní uši, jak Davidová zápasí s ďáblem.
00:35:19 Ale v tom případě tu samozřejmě nemohu zůstat.
00:35:22 Odstěhuju se do té doby, než to bude vyřízeno.
00:35:26 -Doufám, že už to brzy skončíte.
-To nemohu zaručit.
00:35:31 Rád bych vás upozornil, pane z Edelstadtu,
00:35:34 že podle zákona je dovoleno tortury používat
00:35:38 jen za asistence soudního tribunálu.
00:35:40 Znám své povinnosti. I svá práva!
00:35:45 Bylo by nepříjemné, kdyby se o tom mluvilo u dvora.
00:35:49 Postarám se, Milosti, aby mě ďábel už nepřelstil.
00:35:53 No, s Edelstadtem mi to bylo jasné od začátku.
00:35:56 Ten by byl schopen všechno vrátit o sto let zpátky!
00:36:00 Ale ne, to není možné.
00:36:02 Aspoň několik lidí se mu postaví na odpor.
00:36:05 Nepodceňuj bolest těla, příteli.
00:36:09 Dokud si nemusíš tělo uvědomovat, dokud netrpíš, jsi plný odvahy.
00:36:13 Ale pak podle toho, co jsem viděl, jsi plný bolesti a strachu.
00:36:19 Je a není to pravda. Myslím si, že bych...
00:36:22 Dopověz.
00:36:25 Nevím, ale snad by se v člověku našla síla, jak nepodlehnout.
00:36:31 Raději nepouštějte inkvizitora do našich domů.
00:36:35 Do našich domů snad ne.
00:36:38 Ale sem... Sem se už dostal.
00:36:45 Buď pochválen!
00:36:47 Právě odvedli do vězení lázeňskou Tobiášovou.
00:37:07 Už nechci, utři mě.
00:37:21 U těchle tady zjistíš majetkové poměry.
00:37:30 Hm, to jsou ti nejbohatší.
00:37:37 Protože od ďábla pochází všechno.
00:37:41 -Hlavně bohatství, milý hochu.
-Na to vy, pane, máte hlavu.
00:37:49 To taky mám.
00:37:57 Někdo si myslí, že může všechno vyčíst z knih.
00:38:02 Jako třeba děkan Lautner.
00:38:09 Z knih jako mnich!
00:38:16 Myslí si, že je víc než já, že sežral všechnu chytrost.
00:38:22 Všiml jste si, pane? Ta jeho kuchařka...
00:38:31 No vidíš, krása je taky od ďábla.
00:38:37 Ta by nám mohla leccos povědět.
00:38:42 Ta nám taky poví.
00:38:44 Jestli se naučil víc z těch svých knih nebo...
00:38:50 Od ní!
00:38:52 Myslíte si, že se učil od ní?
00:38:55 Já bych spíš řekl, že ji leccos naučil sám.
00:38:59 Pásl jsem s tebou krávy?
00:39:03 -Dělej, co jsem ti nařídil!
-Co jsem vám udělal?
00:39:09 Nic, nic, nic. Vykašli se na všecko!
00:39:15 Až bude po všem, postavím si dům!
00:39:19 A ještě mi půjdeš na veselku.
00:39:25 Doroto Tobiášová, mluv, kdo tam byl s tebou.
00:39:35 Ano, viděla jsem na Petrových kamenech
00:39:40 Marii Sattlerovou, ženu barvíře Kašpara.
00:39:45 Sattlera, který tam byl taky s dcerou Alžbětou.
00:39:52 To doznávám při spáse své duše.
00:39:58 A dál?
00:40:12 Pan děkan Lautner a jeho kuchařka Zuzana Voglicková.
00:40:19 Tohle není pravda, to sis vymyslela!
00:40:22 Tady vyslýchám já! Vaše povinnost je naslouchat.
00:40:32 Co jste tam spolu dělali po jídle a pití?
00:40:38 Děkanova kuchařka přinesla v zástěře posvěcené hostie
00:40:42 a pan děkan Lautner nám je rozdal.
00:40:45 Já jsem je poplivala a pošlapala botami.
00:40:49 Barvířka Sattlerová a děkanská kuchařka
00:40:54 do nich píchaly nožem a potom po nich skákaly.
00:40:59 Barvíř Sattler a pan děkan si je dali do bot
00:41:03 a potom v nich tancovali.
00:41:07 A potom jsme si s nimi vytřeli zadek.
00:41:09 -Nesmysl, ta ženská je blázen!
-Takhle urážet pana děkana!
00:41:13 -Pánové, klid!
-Ale to je neuvěřitelné!
00:41:17 -Vám něco není jasné, pane lesmistře? -Ne, odpusťte.
00:41:25 Chceš na tom, cos vypověděla, žít a zemřít?
00:41:29 Ano, chci na tom žít a umřít. Prosím jen o milostivou smrt!
00:41:36 A taky moje děti jsou, proboha vás prosím, nevinné!
00:42:46 Ve jménu Jeho císařské Milosti,
00:42:49 ať jsou obžalované pro své těžké zločiny čarodějnictví
00:42:52 jiným k výstraze a opovržení
00:42:55 ze života zprovozeny podle práva.
00:43:01 Maryno Schuchová, přijímáš svůj rozsudek?
00:43:05 Ano, poníženě děkuju.
00:43:08 Doroto Groerová a Doroto Tobiášová,
00:43:12 slyšely jste rozsudek, přijímáte jej dobrovolně?
00:43:18 Co mi zbývá.
00:43:21 -To nejde, poděkuj!
-Poděkuj vrchnosti!
00:43:31 Ano, děkuju poníženě milostivé vrchnosti.
00:43:35 Mistře Jokle, vykonej svou povinnost!
00:43:51 (KŘIČÍ)
00:43:55 -Velebný pane, mám strach.
-Bůh je milosrdný.
00:44:12 Musela jsem se přiznat! Mučili mě devět dní za sebou!
00:44:18 To je lež. Byla obyčejně vyslýchána palečnicemi a španělskou botou.
00:44:24 Ovšem, to je běžné.
00:44:27 Lidi, lidi, utečte, nebo se vám stane to, co nám!
00:44:48 Umírám nevinně. Moje děti vás budou proklínat!
00:44:53 Ježíši, buď mně milostivý, udala jsem nevinné.
00:45:08 Lucifer vystoupí ze země, dole kosmatý jako kozel,
00:45:11 od boků výš zářící jako slunce.
00:45:14 Čarodějnice padají před ním na kolena,
00:45:16 líbají mu levou nohu a řiť.
00:45:18 Potom nejvyšší ďábel slouží v kněžském ornátu černou mši.
00:45:44 To byly jen ubohé pomocnice ďáblovy.
00:45:52 Někdy bývají, pánové, neuvěřitelné příběhy.
00:45:58 Dva dominikáni zaznamenali historku o jedné čarodějnici,
00:46:04 která mužům, s nimiž obcovala, odnímala úd.
00:46:16 S takovou na hranici!
00:46:19 Schovávala jich asi třicet v jakémsi hnízdě na stromě.
00:46:23 -Kolik?
-Třicet, Excelence! -Pomoz Pánbůh.
00:46:28 U inkvizičního soudu mnoho svědků tvrdilo,
00:46:32 že se ty údy pohybovaly jako živé!
00:46:40 Jeden nešťastný muž, který tam ztratil úd,
00:46:44 si tam mohl na radu jedné čarodějnice vybrat jiný.
00:46:47 Samozřejmě že si vzal ten největší!
00:46:52 Ale ta čarodějnice ho za to kárala, pánové.
00:46:56 Ten úd prý patřil...
00:46:59 Jednomu duchovnímu knížeti!
00:47:14 Proboha vás prosím, pane z Edelstadtu,
00:47:19 zastavte ty procesy.
00:47:22 Pane faráři, divím se, proč právě vy chcete něco takového.
00:47:28 Jste asi rozrušený, měl byste si odpočinout.
00:47:31 Díval jsem se jim do očí, když už to hořelo.
00:47:36 Byly nevinné. Byly nevinné.
00:47:41 Pozor, pane faráři.
00:47:44 Jako duchovní osoba nesmíte ženám příliš nahlížet do očí.
00:47:48 Ať jsou sebeošklivější. Aby taky vás neoklamal ďábel!
00:47:58 A představte si, pánové, že jim do toho hnízda sypala zrní.
00:48:39 Dobrá, máš pravdu. Ale kam chceš jít? Za kým?
00:48:44 Komu to chceš vysvětlovat,
00:48:46 když mají starosti s Turky a válkou.
00:48:48 Tak raději mlčet, viď!
00:48:53 Kryštofe, prosím tě, dnes platí zásada,
00:48:56 kdo se zastává kacířů, sám je kacíř.
00:49:00 A nešlapej po těch střepech, tahá mi to uši.
00:49:05 Odpusťte mi oba.
00:49:07 Za chvíli se budu chovat jako oni.
00:49:10 Ale nedokážu pochopit,
00:49:12 že takový člověk může mít v rukou lidské osudy.
00:49:14 -Tvůj, tvůj, můj!
-Vždycky to tak bude, buď klidný.
00:49:17 Kdybych tomu věřil, nebudu chtít ani žít!
00:49:20 Tak prosím tě, proč jsi studoval? Proč jsi byl soudce?
00:49:23 Proč jsi tedy tenkrát ty sám propustil ty ženské?
00:49:26 Taky z tebe mohl být pomatený inkvizitor.
00:49:28 Mýlíš se, Boblig není pomatený.
00:49:30 Mluvím o tobě, protože jsi vtělená rezignace!
00:49:33 Začněte se hádat ještě vy dva, buďte tak laskavi.
00:49:35 Znám vězně a vězení.
00:49:39 Snažil jsem se zachovat ve cti svůj stav soudce.
00:49:43 Proto mě taky propustili. Ale na tom už nezáleží.
00:49:48 Jde o to, že znám a vím, co z tebe vězení může udělat.
00:49:52 -Co?
-Všecko.
00:49:56 Jenom to pak už nejsi ty.
00:50:07 Posvěť se jméno tvé, přijď Království tvé
00:50:13 a odpusť nám naše viny...
00:50:23 -Prosím tě, bratře, nech mě...
-Stalo se něco?
00:50:26 Jsme přece z jedné matky. Musíš mi proboha pomoct!
00:50:30 Nekřič tady, mluv tiše, stěny mají uši.
00:50:38 Ty tři upálené ženy byly nevinné. Já jsem to... poznal.
00:50:43 On mi to dal vědět. Co mám dělat?
00:50:48 Dál. Co chceš?
00:50:50 Všechno jsem zavinil já. Mám je na svědomí.
00:50:52 Musíš přesvědčit Jeho biskupskou Milost, ať dá zastavit procesy!
00:50:57 Něco ti poradím, bratře.
00:51:00 Drž hubu.
00:51:12 Ano, piš.
00:51:15 Z těch důvodů...
00:51:22 při těchto...
00:51:26 nenadálých a hnusných doznáních
00:51:34 jsme byli tím více...
00:51:39 překvapeni...
00:51:43 Ne... zděšeni! Zděšeni podtrhni.
00:51:50 Zatknout samotného děkana, to nebude jen tak.
00:51:56 Buďto on, nebo já!
00:52:00 Boblig z Edelstadtu nesoudí přece sám.
00:52:03 Je tu s ním celý inkviziční tribunál.
00:52:06 Prosím tě, hejtman nic nestudoval, důchodní je člověk bázlivý,
00:52:11 lesmistr je tajný rada a neumí číst ani psát.
00:52:15 To na mně nechtěj!
00:52:20 Musím tedy poprosit o audienci u Jeho biskupské Milosti sám.
00:52:24 Nechtěl jsem to říkat, Kryštofe,
00:52:27 ale na biskupství o tobě nepanuje nejlepší mínění.
00:52:29 -Proč?
-Jsi příliš oblíbený u lidí.
00:52:35 Prosím tě, Kryštofe, drž se zpátky, mlč.
00:52:39 -Drž se svého, měj rozum.
-Právě proto, že mám rozum.
00:52:45 Sbohem, Vojtěchu.
00:52:48 Rostli jsme spolu, ale bojím se, že si už nerozumíme.
00:52:52 Sbohem.
00:52:56 Prosil bych Vaši Milost, aby to uvážila,
00:52:59 a také jen proto jsem se odvážil předstoupit.
00:53:02 Pan Boblig z Edelstadtu používá tak nelidské metody,
00:53:06 že donutí každého k jakémukoli přiznání.
00:53:09 Sebehanebnějšímu!
00:53:11 To odporuje nejen lidskému rozumu,
00:53:14 ale i právu a učení Ježíše Krista.
00:53:17 Cítím velkou odpovědnost před Bohem i před svým svědomím.
00:53:22 To je dobře, že se cítíte odpovědný za to,
00:53:25 co se děje ve vašem děkanství.
00:53:28 Jenže vy místo toho, abyste žádal o pomoc proti kacířům,
00:53:33 se přimlouváte za podezřelé,
00:53:36 nebo dokonce už usvědčené ďáblovy pomocníky.
00:53:39 Vaše Milosti, ďáblovo dílo spočívá především
00:53:43 v nelidskosti a necitelnosti k pověrčivým a nevzdělaným lidem.
00:53:47 A toto ďábelské probouzí advokát Boblig každým svým činem!
00:53:52 Vy obviňujete inkvizitora?
00:53:56 Ale ke mně se právě o vás donesly špatné zprávy.
00:54:01 Vy dobře víte, že netrpíme,
00:54:04 aby si duchovní k sobě brali mladé hospodyně.
00:54:07 A vy, pane děkane, právě takovou mladou ženu u sebe přechováváte.
00:54:12 A nejen to. Vy ji dokonce berete do společnosti.
00:54:17 Jak se to shoduje s vaším svědomím a poslušností?
00:54:24 To děvče přijala na děkanství nebožka matka, a pak zůstala u mě.
00:54:31 Neměla kam jít, Vaše Milosti.
00:54:34 Všechno, synu, řádně uvážíme. Teď tě propouštíme v milosti.
00:54:56 Požádejte doktora Mayera, aby dobře prostudoval
00:55:00 obžalovací spis advokáta Bobliga z Edelstadtu.
00:55:03 Obviňuje děkana Lautnera a faráře Königa z čarodějnictví.
00:55:11 Máte pro mě nějaké příkazy, pane?
00:55:13 Ano, chtěl jsem s vámi mluvit... Mezi čtyřma očima.
00:55:18 Ignáci, jdi se podívat, jestli někdo neposlouchá za dveřmi.
00:55:25 Chtěl jsem vás jen upozornit,
00:55:29 že dvě z těch čarodějnic udaly taky vaše jméno.
00:55:36 Prý vás viděly na Petrových kamenech
00:55:40 a tam jste vyváděl... takové kousky,
00:55:44 že bych to do vás nikdy neřekl.
00:55:47 -Ježíši Kriste, to není pravda.
-Jen klid, klid.
00:55:49 Všemu se věřit nedá, to já vím.
00:55:52 Ale někdy si vymyslí ze msty nějaké jméno.
00:55:56 Pane z Edelstadtu, já vám budu vděčný nadosmrti.
00:55:59 Buďte klidný, já vám věřím.
00:56:02 Jde jen o to, abyste svůj úřad vykonával opravdu svědomitě.
00:56:06 Tady je seznam dalších podezřelých. Musíte je zatknout.
00:56:10 I kdyby mezi nimi byli vaši přátelé, to se nedá nic dělat.
00:56:13 Lidé, kteří jsou podezřelí ze styku s ďáblem, nemohou být mými přáteli.
00:56:17 Výborně, děkuji vám.
00:56:19 Marie Sattlerová, vy a vaše dcera Líza
00:56:22 jste obviněny z čarodějnictví. Mám rozkaz vás zatknout.
00:56:30 Neboj se! Potřebujeme tě jenom jako svědka.
00:56:33 Barvířka Sattlerová se tě dovolává.
00:56:37 Tak... Tak to půjdu. Ale.. až přijde pan děkan.
00:56:42 Nene, musíš jít hned!
00:56:45 Ne, nemohu...
00:56:51 Pusťte mě, prosím vás!
00:57:07 Kolik chcete?
00:57:09 Drž a dej pozor, aby tě nikdo neslyšel.
00:57:11 -Kolik chcete, abych mohla mluvit s mužem? -Seď a drž.
00:57:15 Zřejmě věděli, že jsi odjel k biskupovi.
00:57:24 Bože...
00:57:28 Nezlob se, že jdu až teď. Musel jsem čekat do tmy.
00:57:31 Teď začal hlídat jeden druhého.
00:57:41 Podplatil jsem dozorce, přinesl mi to před chvílí.
00:57:52 Seber se ještě teď v noci a uteč.
00:57:55 Rentmistr mi prozradill, že je tam taky udání na tebe.
00:57:59 Nač jsem se potom celý život dřel?
00:58:01 Abych jim to teď všechno nechal?
00:58:03 -Pro peníze chceš ztratit život?
-Ne, pro peníze ne.
00:58:06 Ale taky jsem ještě první radní!
00:58:09 Celý život jsem žil jako slušný člověk.
00:58:12 A pro tohle město jsem taky něco udělal!
00:58:15 A teď těm darebákům mám ustupovat?
00:58:23 Neposadíte se, pane děkane? Prosím.
00:58:30 Ignáci, víno! Ať uctíme tak... vzácnou návštěvu.
00:58:41 Pane z Edelstadtu, jaký máte zájem
00:58:43 na věznění barvířky Sattlerové, její dcery a mé hospodyně Zuzany?
00:58:49 A proč právě vy, Důstojnosti, se zajímáte o osud těch žen?
00:58:54 Marie Sattlerová byla vždycky dobrá katolička.
00:58:57 Poctivá a dobrá žena. Stejně tak její dcera.
00:59:00 A také Zuzana Voglicková. Znám ji mnoho let.
00:59:04 Ano, vím, pane děkane.
00:59:06 Navštěvujete prý často Sattlerovu rodinu.
00:59:09 Má to být snad přitěžující okolnost pro paní Sattlerovou?
00:59:13 Chraň Bůh, dělám všechno v jejich prospěch.
00:59:27 Na vaše zdraví, Důstojnosti.
00:59:33 Čubko!
00:59:38 Kurvo!
00:59:42 Kurvo!
00:59:50 Nebo se snad domníváte, že ty první tři
00:59:52 odevzdal inkviziční soud plamenům pro nic za nic?
00:59:56 A jak jste dokazoval jejich vinu?
00:59:58 Máte přece v knihovně právnické spisy, pane děkane.
01:00:01 Vinu lze dokázat pouze přiznáním a svědectvím, nemyslíte?
01:00:07 Něco vám prozradím.
01:00:14 Ženy, kterých se tak zastáváte, mají tady mnoho spoluviníků.
01:00:19 A já se jen divím, že vy jako duchovní pastýř
01:00:22 jste se neinformoval o situaci přímo u mne.
01:00:26 Kdo to ještě má být?
01:00:31 Proč mě, pane děkane, nemáte rád?
01:00:37 Co máte proti mně?
01:00:58 -Vy čtete mnoho knih, pane děkane. Mně stačí jedna. -Bible?
01:01:02 Ne. Kladivo na čarodějnice. Nejsvětější kniha. Je v ní všecko.
01:01:07 Já ji znám. Smím vám z ní něco přečíst?
01:01:17 Dovoleno je svésti obžalovanou k vyznání
01:01:20 přislíbením mírnějšího trestu nebo úplné milosti.
01:01:22 Může se jí naznačiti, že toliko jistou dobu vězněna bude.
01:01:26 Slib ten ovšem musí soudce splniti
01:01:30 a čarodějnici teprve po uplynutí naznačené doby upáliti.
01:01:34 Může se jí také milost přislíbiti
01:01:36 a pak jiného na své místo ustanoviti,
01:01:38 který nad ní vynese ortel smrti.
01:01:42 Takové počínání dovoluje právo Božské a lidské.
01:01:47 Bezbožná krutá kniha, nemyslíte, pane z Edelstadtu?
01:01:51 Ostuda pro křesťanské země!
01:01:54 Myslíte, že byste mohl někoho propustit na svobodu?
01:01:57 Ovšemže ano, samozřejmě,
01:02:00 kdyby se prokázalo, že není ve spojení s ďáblem.
01:02:02 A to by bylo možno prokázat jak? Jakým způsobem?
01:02:05 Víte, že to nevím? Mně se totiž vždycky každý přiznal.
01:02:08 Možná že tomu nevěříte, ale je to tak.
01:02:12 A i kdybych se snad někdy zmýlil,
01:02:16 vy jako církevní osoba přece víte,
01:02:19 že ani soudce není nic jiného než nástroj v rukou Božích.
01:02:23 A svědomí?
01:02:29 Já nejsem teolog, já jsem právník.
01:02:51 Chci mluvit s maminkou. Dám ti peníze.
01:03:08 Tak mi je dej.
01:03:17 Pusť, budu křičet.
01:03:20 To ti není nic platné!
01:03:24 Můj bratr převor si bude stěžovat.
01:03:26 Mydláři Přerovský, lituju, ale jste taky v seznamu obviněných.
01:03:30 -Půjdete se mnou.
-Sattlere, jděte po dobrém.
01:03:33 -A podle rozkazu vás zatýkám.
-Jsme členové soudního tribunálu!
01:03:39 -Co se tady děje?
-Dostal jsem rozkaz.
01:03:43 Byl jsem nucen dát zatknout pana důchodního a pana lesmistra
01:03:47 pro podezření z čarodějnictví.
01:03:50 To jsou úředníci Její Milosti! O těch rozhoduji já!
01:03:52 Jestli dovolíte, předsedou inkvizičního tribunálu jsem já.
01:03:56 Její Milost paní hraběnka
01:03:58 nemá ve svých službách lidi, kteří jsou ve spolku s ďáblem.
01:04:01 Jestli je okamžitě nepropustíte, zatknu já vás!
01:04:06 Pane hejtmane Vinarský,
01:04:09 zastával jste se spojenců ďáblových, a proto vás zatýkám.
01:04:12 Tohle vás bude stát krk!
01:04:16 Zaprotokolovat.
01:04:22 Dává si u každého, než ho zatkne, zjišťovat majetkové poměry.
01:04:27 Soudí tribunál, ne já.
01:04:30 Procesy se prodražují. Nemohu už to dál sama platit.
01:04:34 Já dám pro církev všechno, co mohu, ale doba je zlá.
01:04:37 Pan z Edelstadtu má jistě svoje právní důvody,
01:04:41 kterým vy ani já nerozumíme.
01:04:44 Když byli zatčeni mí úředníci, ukázalo se,
01:04:48 že mě už dlouhou dobu okrádali,
01:04:50 takže zabavením jejich majetku dostanu zpět aspoň část toho,
01:04:55 oč mě připravili.
01:05:00 Důstojný otče, radím vám, buďte opatrnější.
01:05:07 S mou ochranou už teď nemůžete počítat.
01:06:24 Zářící roh nad čelem Luciferovým
01:06:26 osvětluje ohavnou žranici z masa zdechlin a divoký tanec,
01:06:30 kde ďábli hrají na koňskou hlavu a dutý kočičí ocas!
01:06:38 Tam přitlač, tam přitlač!
01:06:44 Tak Sattlerová, Sattler... i ta jejich holka se už přiznali.
01:06:49 Máte to ale oteklé.
01:06:51 To je z té jejich soudní síně. Mají tam zimu jako v psinci.
01:06:58 Jsem zvědavý, co řekne Lautner,
01:07:00 až ho budeme konfrontovat se Sattlerovými.
01:07:02 Taky jsem zvědavý. Jestli k tomu dojde.
01:07:06 Trochu míň!
01:07:12 Ale že nepřišla od biskupa žádná odpověď.
01:07:17 Co na té konzistoři dělají?
01:07:19 -Chcete ještě?
-Ne!
01:07:22 Už jsem z toho celý unavený, počkej chvíli.
01:07:26 Potom vezmeš ještě nohy.
01:07:34 Nechci vám do toho mluvit,
01:07:37 ale já si myslím, že s tou holkou...,
01:07:42 s tou Zuzanou, zacházíte moc mírně.
01:07:45 A přitom by právě její výpověď biskupa zaručeně rozhýbala.
01:07:52 Co víš...
01:07:56 To není jako ty špinavý venkovský baby. Fuj.
01:08:08 Podle ní by se mohla malovat madona.
01:08:11 Nejdřív levou!
01:08:13 Kolikrát ti mám říkat, víš, že jsem na srdce.
01:08:16 Promiňte, pane. Nic ve zlým.
01:08:24 Škoda že jsem už starý. Netlač tolik.
01:08:35 -Dovedeš si ji představit nahou?
-Docela vám ano.
01:08:42 Ale já nemyslím u výslechu.
01:08:48 Škoda že musí.
01:08:50 No to se nedá nic dělat.
01:08:53 Když se chceš potěšit z krásné květiny, musíš ji utrhnout.
01:08:58 A ona pak zvadne.
01:09:01 Zrovna v tom nejhezčím okamžiku musí uvadnout.
01:09:09 Člověk je marnost.
01:09:14 I ta krása.
01:09:16 Všechno to je jenom na povrchu a uvnitř... maso, krvavý maso.
01:09:26 Krev, hniloba, nic. Mámení.
01:09:55 Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
01:10:04 Přiznáváš, že ses zúčastnila
01:10:07 čarodějnických shromáždění na Petrových kamenech,
01:10:10 jak o tobě vypověděli tři spoluúčastníci před smrtí
01:10:13 a čtyři, kteří ještě žijí?
01:10:16 Na Petrových kamenech jsem nikdy nebyla.
01:10:19 A kolika svědky nás můžeš přesvědčit,
01:10:22 že není pravda, co oněch sedm osob na tebe vypovědělo?
01:10:25 Nemohu přece dokazovat, kde jsem nebyla a co jsem nedělala.
01:10:33 Znám tě, Zuzano, odmalička. Vždycky jsem tě měl rád.
01:10:37 Řekni pravdu, přiznej se.
01:10:40 Když projevíš lítost, Bůh ti odpustí.
01:10:43 Zuzano Voglicková, svou zatvrzelostí nutíš soud,
01:10:48 aby přistoupil k tortuře.
01:10:53 Tak přece promluv.
01:10:57 Nemohu říkat nic jiného, než že to není pravda.
01:11:01 Mistře Jokle, přines palečnice.
01:11:35 (KŘIČÍ)
01:11:41 -Chceš učinit doznání?
-Ne!
01:11:47 Už ji nechte! Vydržela torturu, je nevinná!
01:11:51 To jen její galán dělá tělo necitelné.
01:11:54 Pokračuj, mistře Jokle.
01:11:56 (KŘIČÍ)
01:12:02 Ano.
01:12:19 Budeš odpovídat na otázky?
01:12:25 Byl s tebou na Petrových kamenech děkan Lautner?
01:12:33 Děkan Lautner... Ano...
01:12:36 Bývala jsi s ním v hříšném spojení?
01:12:40 Ano.
01:12:49 A teď si musím odpykat trest za svůj hřích.
01:12:56 Doznání obžalované stačí.
01:12:59 Ještě se musíme přesvědčit,
01:13:01 jestli má na těle signum diabolicum, ďábelské znamení.
01:13:51 -Hledej dobře, Ignáci.
-Tady je.
01:14:09 Ani kapka krve, pánové.
01:14:17 -Důkaz nade všechna přiznání.
-Signum diabolicum.
01:14:26 Všechno je to lež. Nic z toho není pravda.
01:14:31 Odveď ji.
01:14:47 Vítám tě, příteli.
01:14:51 Pojď, hosté už čekají.
01:14:57 Doufám, že budu pochválen. Je dvacet let stará.
01:15:05 Jsem rád, že tě zase vidím, žes přijel na naše posvícení.
01:15:12 -Vivat decanus Adalbertus Winkler!
-Vivat, vivat!
01:15:53 Dopis od Jeho biskupské Milosti.
01:15:57 -To je pro mě?
-Čti.
01:16:19 To je krásný dopis.
01:16:22 Ale ty mi jistě řekneš přesně, co znamená.
01:16:26 Znamená to, Důstojnosti, že jste z rozkazu Jeho Milosti zatčen.
01:16:33 Takže jsi mě pozval jen proto,
01:16:35 abys mě mohl nechat v klidu a nenápadně zatknout.
01:16:43 Tys mě před krátkou chvílí líbal.
01:16:46 Víš, kdo to kromě tebe ještě udělal?
01:16:51 Jsem k službám, pánové.
01:17:14 Viděl jsem, když ho odvezli. Jak zločince.
01:17:19 Já jedu pryč. Nechcete se mnou?
01:17:24 Dřív než si pro vás přijdou?
01:17:28 Budu tady hned.
01:17:53 Podám stížnost apelačnímu soudu. Vezmeš mě do Prahy?
01:18:00 Děkuji ti, je to poslední možnost.
01:18:15 Na ukončení Valpurginy noci Lucifer spálí sám sebe.
01:18:19 Jeho popel se rozdává čarodějnicím.
01:18:27 Co to děláš?
01:18:36 Ty čubo čarodějnická! Co si vlastně myslíš?
01:18:42 Já za tebe ručím! Ty musíš svědčit! Svědčit musíš!
01:18:51 Kryštofe Lautnere, můžete nám říct,
01:18:54 proč jste žádal o konfrontaci s těmi, kteří svědčí proti vám?
01:18:58 Doufám, že je přesvědčím.
01:19:00 Není možné, aby mi moji přátelé říkali do očí takové nesmysly.
01:19:07 Marie Sattlerová, vypověz, kde jsi viděla děkana Lautnera
01:19:12 a co jste tam dělali?
01:19:17 My jsme se stýkali
01:19:19 na čarodějnických shromážděních na Petrových kamenech,
01:19:24 kam jsem chodila já, můj muž Kašpar,
01:19:28 děkan Lautner a jeho kuchařka Zuzana.
01:19:32 -Tam jsme...
-Marie, proč to říkáte?
01:19:36 -Tam jsme žrali, tancovali...
-Vždyť je to lež!
01:19:39 -Skákali a pili pivo.
-Proč lžete?
01:19:42 -Potom jsme smilnili.
-Marie, podívejte se mi do očí.
01:19:46 Pan děkan souložil se svou kuchařkou a se mnou.
01:20:02 Alžběto Sattlerová,
01:20:04 vypovídej, co víš o čarodějné svatbě ve vašem domě.
01:20:12 Přihlásili se dva nápadníci.
01:20:14 Jeden byl duch, kterému jsem se oddala, totiž Hans Petr,
01:20:18 a druhý byl mydlář Jan Přerovský.
01:20:21 Ještě dřív, než moji rodiče dali oběma nápadníkům odpověď,
01:20:26 pozvali do našeho domu hosty z čarodějnických shromáždění.
01:20:32 Děkan Lautner mě pak zasnoubil se zlým duchem.
01:20:35 -Kmotřenko, co se ti to zdálo?
-Viděla jsem vás vlastníma očima.
01:20:40 Prováděl jste smilstvo s kuchařkou Zuzanou a s mojí matkou.
01:20:45 Můj otec pak souložil se mnou. Je to hrůza.
01:20:49 Víš, co mluvíš?
01:20:51 Ty přece víš, že jsem pro tebe udělal vždycky to nejlepší.
01:20:58 Kašpare Sattlere, poznáváš děkana Kryštofa Lautnera?
01:21:05 -Ano.
-Kašpare, aspoň ty řekni pravdu.
01:21:12 Pan děkan byl ve spojení se zlým duchem.
01:21:16 Ty se ještě zlobíš, že jsem byl proti svatbě tvé dcery, viď?
01:21:23 Jednou korunoval mou ženu na královnu čarodějnic.
01:21:29 A potom nám k tomu hrál na housle.
01:21:33 Kašpare Sattlere,
01:21:35 nemluví z tebe nepřátelství vůči děkanu Lautnerovi?
01:21:40 Ne, byli jsme dobří přátelé mnoho let,
01:21:44 ale oba jsme sloužili nečistému duchu, a za to musíme pykat.
01:21:49 Kašpare, ani jedno slovo, co jsi řekl, není pravda, ty to víš.
01:21:54 Já jsem taky zapíral, ale nechal jsem toho,
01:21:58 abych byl ušetřen větších muk.
01:22:04 Myslíš, že mi to Bůh odpustí?
01:22:14 Já to všechno chápu.
01:22:16 Prosím tě, Kašpare, ty mi odpusť, jestli jsem ti kdy ublížil.
01:22:21 Nezlobím se na tebe a všechno ti odpouštím.
01:22:26 Nehrajte nám tady komedii, Kryštofe Lautnere.
01:22:29 Víme všechno o vašich zločinech!
01:22:32 Přiznáváte se k tomu, Kryštofe Lautnere,
01:22:35 co o vás vypověděli svědkové?
01:22:37 Nic nepřiznávám!
01:22:39 Byla vaše hospodyně Zuzana Voglicková s vámi
01:22:42 na čarodějné svatbě u Kašpara Sattlera?
01:22:45 Na žádné čarodějné svatbě jsme nebyli. Ani já, ani ona.
01:22:52 Kdo v ní poprvé vzbudil city dospělosti? Řekněte pravdu!
01:22:59 Já.
01:23:07 A proč jste ji časem neodstranil?
01:23:11 Chtěl jsem ji dřív zaopatřit.
01:23:14 Udělali jsme spolu dohodu
01:23:16 a zanechali veškerého tělesného styku.
01:23:23 A kromě toho nic?
01:23:27 Nebyla snad také mezi vámi dohoda o kouzelném paktu?
01:23:31 -Ne.
-Hrajete na housle? -Ano.
01:23:35 Vidíte, pane doktore, kněz, a hraje na housle!
01:23:42 Doznáváte, co o vás vypověděly losinské a šumperské čarodějnice?
01:23:46 Ne!
01:23:47 Ale, pane děkane Lautnere, komu je možné věřit?
01:23:51 -Šestatřiceti, nebo jednomu?
-Jednomu spravedlivému.
01:23:57 Takže vy můžete prokázat svou nevinu?
01:24:01 Nemohu. Nikdo mi nemůže vidět do svědomí a já jemu také ne.
01:24:10 Proč jste se zavíral v knihovně před zatčením? Čeho jste se bál?
01:24:15 Ničeho jsem se nebál. Studoval jsem. To je všechno.
01:24:21 Chcete si vyslechnout, co o vás vypovídá Zuzana Voglicková?
01:24:27 Ano, chci. Doufám, že vypoví pravdu.
01:24:47 Zuzanko...
01:24:55 Zuzano Voglicková, vypovídej.
01:24:57 Co jste dělali na Petrových kamenech?
01:25:01 Řekni celou pravdu.
01:25:09 Moje neštěstí bylo, že jsem se dostala k vám na faru.
01:25:13 -Měla jsem raději jít žebrat.
-Zuzanko, to přece...
01:25:19 Mluv o Petrových kamenech.
01:25:24 Petrovy kameny...
01:25:26 Já vím, jen chvilku, hned to řeknu správně.
01:25:30 Tak my jsme tam žrali, chlastali, skákali a tancovali,
01:25:36 smilnili se zlými duchy a s lidmi, a to je hřích a hanba.
01:25:43 Pan děkan to prováděl se mnou a s barvířkou Sattlerovou.
01:25:49 Ano, ano, to je pravda.
01:25:52 Přišla jsem na děkanství a tam ze mě udělali čarodějnici.
01:25:57 A já proto budu muset umřít.
01:26:04 Zuzanko, proboha tě prosím, odpusť mi.
01:26:09 Já vím, je to všechno kvůli mně.
01:26:19 Uklidni se.
01:26:22 Opakuj jen to, cos nám už vypověděla.
01:26:26 Musíš to říct panu děkanovi do očí, on to nechce přiznat.
01:26:32 Ne, já nemohu! Já nemohu! Ne, ne, ne!
01:26:45 Je naprosto nepříčetná. Zešílela, nevidíte?
01:26:49 To není nic neobvyklého, pánové. Nic, co by nás mělo mást.
01:26:53 Prostě ji umlčuje ďábel. Račte!
01:26:57 Ten červený pruh na krku.
01:26:59 Její černý galán jí chtěl zavřít ústa!
01:27:03 Apage Satanas in nomine Patris et Filii et Spiritus sancti. Amen.
01:27:08 Vaše dílo, pánové. Bohulibé dílo!
01:27:22 Mám vás rád jako dřív
01:27:24 a odpouštím vám, co jste proti mně vypověděla, Zuzanko.
01:27:30 Zuzanko... Zuzanko!
01:27:39 Kryštofe Lautnere, přiznáváte se ke své vině?
01:27:42 Ne!
01:27:45 Není pravda ani to, co vypověděla rodina Sattlerova,
01:27:49 a není pravda, co vypověděla ta dívka,
01:27:53 kterou jste prostě připravili o rozum!
01:27:56 Zacházeli jsme s vámi až dosud příliš mírně.
01:27:59 Budeme tedy přísnější.
01:28:01 Vaše komise má moc, ale moc a pravda, to jsou dvě různé věci.
01:28:06 Nehledě k tomu, že vy, že vy...
01:28:12 Ďábel přece na sebe může vzít podobu kohokoli.
01:28:16 Což jestli tenhle je nevinný
01:28:18 a ďábel na shromáždění vzal na sebe pouze jeho podobu?
01:28:22 Čili byl to pouhý duplikát tohoto muže?
01:28:25 Toto není duplikát.
01:28:26 Mám čtyřicetiletou praxi, pane doktore. To je originál.
01:28:31 A ty báby ještě pořád nemají nic lepšího na práci?
01:28:33 Ne, Milosti, ale proces se rozrůstá. Je jich už skoro 40.
01:28:37 Bývalý soudce Hutter podal k Vaší Milosti protest.
01:28:40 -Proti čemu?
-Proti vyšetřovacím metodám.
01:28:43 Tvrdí, že přiznání jsou vynucena těžkou torturou.
01:28:48 U inkvizičních soudů je tortura běžnou vyšetřovací metodou.
01:28:51 Ale Boblig z Edelstadtu, Milosti,
01:28:54 používá stejné praktiky
01:28:57 jako inkvizitoři v německých krajích na začátku století.
01:28:59 -A já se domnívám...
-Přiznali se ti lidé? Přiznali.
01:29:07 Víte, pane sekretáři,
01:29:09 Jeho Milost císaře nemůžeme obtěžovat takovými malichernostmi.
01:29:14 Má z nás nejvíc starostí.
01:29:16 Mizerné finance... Víte, jak to myslím.
01:29:19 Musíme především udržet klid a pořádek na panstvích, chápete?
01:29:23 A ten Turek před Vídní... No, nějak to dopadne.
01:29:28 Báječný střih, Milosti.
01:29:32 -Doufám, že dnes Martinice zdrtí.
-Zcela určitě, Milosti.
01:30:04 Příjemně překvapila Marie Sattlerová, která zemřela dobře.
01:30:11 Měla oči do posledního okamžiku obrácené k nebi.
01:30:17 Stala se jen malá nepříjemnost.
01:30:20 Kat musel třikrát tnout, než sťal barvíře Sattlera.
01:30:26 -Sattler byl opilý?
-Copak?
01:30:35 Barvíř Sattler včera podepsal poslední vůli.
01:30:38 To neměl před smrtí nic rozumnějšího na práci?
01:30:44 Z jeho majetku se bude hradit proces.
01:30:47 A protože zabavené peníze na to nestačí,
01:30:50 bude nutné prodat jeho dům a dílnu.
01:30:54 Ovšem za úřední cenu. A to je třetina.
01:30:58 -Vím, že jste byl první zájemce.
-A také vím, co se sluší.
01:31:08 Odpusť nám naše viny. Mně odpusť moji vinu.
01:31:16 Všechno jsem udělal ve tvém jménu.
01:31:25 Co vy o tom soudíte, bratře? Je Kryštof Lautner vinen?
01:31:29 Jste člen inkviziční komise, nejste nijak zaujat vůči němu.
01:31:32 Odpovězte podle svého nejlepšího svědomí.
01:31:36 Pan z Edelstadtu shromáždil proti němu usvědčující materiály.
01:31:40 Váš osobní názor, prosím.
01:31:44 Nejsem o jeho vině bezvýhradně přesvědčen.
01:31:48 Chybí mi odpověď na otázku,
01:31:50 proč by se děkan Lautner dopouštěl těchto zločinů.
01:31:55 Tvůj názor, bratře?
01:31:58 Lituji, Milosti, ale já mám opačné mínění.
01:32:02 Šestatřicet svědků je šestatřicet svědků.
01:32:05 Svědkové bez výjimky potvrdili jeho účast na čarodějnictví.
01:32:09 Lautnerovi se dosud nepodařilo jejich svědectví vyvrátit.
01:32:13 A proto myslím, že nám zbývá jedině poslední cesta.
01:32:16 Použít vůči němu torturu.
01:32:19 Tvoje mínění, bratře?
01:32:24 Je tu otázka...
01:32:29 Je-li tortura nejspolehlivější prostředek ke zjištění... pravdy.
01:32:38 Největší autority dokázaly,
01:32:40 že jen s pomocí ďábla může delikvent při tortuře mlčet.
01:32:48 Od vás se mnoho nedozvídám.
01:32:52 Já sám mám na tom velký zájem,
01:32:54 protože Kryštof Lautner je kněz. A proto ať o něm rozhodne Bůh.
01:33:00 Dáváme tedy souhlas, aby Kryštof Lautner
01:33:03 byl podroben obvyklému druhu tortury.
01:33:12 Ne! Nepřiznávám se!
01:33:27 Dost, Jokle!
01:33:29 Obžalovaný dvakrát přikývl, což se rovná ústnímu doznání.
01:33:34 Protokolovat.
01:33:36 Kryštof Lautner dnešního dne učinil dobrovolné doznání,
01:33:43 že byl ve spojení s ďáblem.
01:33:49 Byla to lež! Není pravda, co jsem doznal.
01:33:53 Všichni viděli tvé doznání.
01:33:55 Viděli, jak se člověk donutí ke lži.
01:33:58 Já jsem hříšný člověk, ale magii jsem nikdy nepropadl.
01:34:02 Mistře Jokle, vytáhni ho na žebřík!
01:34:05 Pro dnešek to stačí, pane z Edelstadtu.
01:34:08 Prosím, abyste nerušil moje vyšetřování.
01:34:10 Podle inkvizičního řádu nemá třetí mučení trvat déle než půl hodiny.
01:34:15 A jak je vám jistě známo,
01:34:17 je zakázáno užívat několik druhů mučení bezprostředně za sebou.
01:34:21 Svědectví šestatřiceti lidí je dokonale průkazné,
01:34:24 nemusí být vynucováno torturou.
01:34:28 Jeho dvojí kývnutí hlavy dokonale postačí.
01:34:30 Chtěl bych upozornit, že když jsou dvě tvrzení protichůdná,
01:34:34 jako je Lautnerovo ano a také ne, lze se přiklonit ke kterémukoli.
01:34:39 Vy tedy dokonce pokládáte tvrzení obžalovaného za stejně věrohodné
01:34:44 jako výpovědi celé řady svědků?
01:34:50 Pro dnešek končím útrpný výslech.
01:34:53 Jestli se nepřiznáš, budeš natažen na skřipec.
01:35:01 Nedomníváte se, páni bratři,
01:35:03 že bychom mohli přikročit k jeho propuštění?
01:35:06 Přestál tři stupně mučení a nepřiznal se.
01:35:09 Myslím, že by nikdo takovou bolest nevydržel,
01:35:12 kdyby byl opravdu vinen.
01:35:14 Snáší všechno s pomocí ďábla, pane děkane.
01:35:25 Jak ještě dlouho, Hospodine, se budeš zapomínati nade mnou?
01:35:30 Rozpomeň se, Hospodine,
01:35:33 protože úklady hrobu obklíčily mne, předělily mne.
01:35:38 Mé kosti se podobají roztavenému vosku.
01:35:43 Rozpomeň se na mne, Bože.
01:35:46 Ach Bože můj, proč jsi mě opustil?
01:35:52 Kryštofe...
01:36:05 Odpusť mi, Kryštofe.
01:36:08 Vzdal jsem se členství v inkviziční komisi.
01:36:12 Nemohu být tvým soudcem. Podívej se na mě, Kryštofe.
01:36:20 Takže vy se, pane děkane, vzdáváte činnosti v inkviziční komisi,
01:36:27 abyste nemusel vystoupit proti sprostému vrahovi?
01:36:32 Ne, jsem nemocen.
01:36:37 To jsem rád, že nejsem sám.
01:36:46 Můžeš mi odpustit?
01:36:49 Nemohu tě soudit. Oba jsme ubozí a slabí.
01:37:20 Je, nebo není pravda, cos včera přiznal?
01:37:24 Ano, přiznávám se.
01:37:27 Přiznáváš vše, co na tebe šesta- třicet čarodějnic vypovědělo?
01:37:32 Ano, ano!
01:37:36 Přiznej, koho jsi ještě viděl na Petrových kamenech?
01:37:42 Přiznávám, že jsem byl v tak těsném spojení s ďáblem,
01:37:48 že na moje požádání učinil tmu a bouři, kroupy a hřmot.
01:37:57 Z toho důvodu jsem žádného z přítomných nepoznal.
01:38:04 -Kromě těch, co jsou mrtvi.
-Tak podepiš zápis.
01:38:23 Ďábel vší mocí usiluje o panství nad světem.
01:38:26 Avšak Bůh Všemohoucí nám dovolil odkrýt toto nečisté hnízdo.
01:38:30 A sláva jemu na výsostech!
01:38:33 Obdařil nás ctí, že můžeme toto nečisté hnízdo zašlápnout,
01:38:37 úplně zničit a vykouřit ohněm.
01:38:46 Přišli jsme, bratře,
01:38:48 abychom tě modlitbami připravili na cestu, která tě očekává.
01:38:56 A neměl byste, otče, pro mě trochu tabáku?
01:39:23 Ty chybuješ, bratře.
01:39:27 Je to možné, otče. Býval jsem vždycky takový.
01:39:34 -Mnoho jsem se prohřešil.
-Mysli na své spasení.
01:39:40 Na to myslím už dlouho, ale zbývá mi už málo času.
01:39:48 Budeme tu s tebou do rána,
01:39:49 abychom se s tebou poslední noc modlili.
01:39:53 -A kdy budu spát?
-Nebojíš se Boha?
01:39:56 Ale ano, ano...
01:40:01 Ale s vámi o něm mluvit nebudu.
01:40:33 Mají z tebe už strach,
01:40:36 protože ty nejsi s nimi v jedné řadě.
01:40:43 Oni všichni mohou být podezřelí, ale já...
01:40:51 Já už ne!
01:41:12 Já už jsem vykročil!
01:41:18 Já už kráčím!
01:41:23 Jen odvahu, pevný cíl a žádné ohledy.
01:41:29 Protože já nejsem obyčejný člověk.
01:41:33 Já už nejsem obyčejný člověk.
01:41:37 Já už jsem nahoře.
01:41:43 Otče náš, který jsi na nebesích, odpusť nám.
01:41:47 Ne, neodpouštěj naše viny. Ani jim, ani mně.
01:41:52 Protože jsme ve tvém jménu zhřešili proti člověku.
01:42:20 Skryté titulky Blažena Stráníková, Česká televize 2006
Jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678–1695. Inkvizitor Boblig, povolaný do města Šumperka, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí…
Na scénáři s Vávrou spolupracovala i výrazná osobnost českého filmu Ester Krumbachová. Oba obohatili scénář neskrývanou analogií s politickými procesy 50. let, jejichž hrůza začala vycházet v 60. letech najevo. Film se tak v obecné podobě stal působivou výstrahou před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí.
