Český povídkový film o čtyřech etapách lidského života (1958). Hrají: J. Brejchová, J. Vala, J. Jakeš, V. Babka, V. Tichánková, V. Lohniský, A. Melíšková, J. Pick a další. Scénář V. Jasný a V. Valenta. Kamera J. Kučera. Režie Vojtěch Jasný
00:02:42 (dětský křik)
00:02:47 Krá!
00:02:57 Krá, krá!
00:03:02 Za mnou!
00:03:25 Tamhle skončí svět, tam ty vrány chytnem.
00:03:28 Ty jsi hloupý. Tam je přece les, a ne konec světa!
00:03:32 A byls tam?
00:03:41 (hudba)
00:03:50 Konec světa, konec světa!
00:04:04 -Tak vidíš. -Je tam konec světa!
-A není! -A je!
00:04:15 (hudba)
00:05:01 (zpěv ptáků)
00:05:14 -Dobrý den.
-Dobrý den. -Dobrý den.
00:05:17 -Čí jste?-Já jsem Joska Malinů.
-Já Svatošů.
00:05:21 -Odkud?
-Z Lučné.
00:05:24 -A táta co dělá?
-Je v práci. -Dobře.
00:05:29 -Staříčku, kde končí svět?
-Nikde.
00:05:33 A kdybych pořád šel a šel, došel bych tam?
00:05:36 Nedošel a svět by neskončil.
00:05:39 Kdybych letěl letadlem, doletěl bych tam?
00:05:43 Nedoletěl. Kam bys doletěl...
00:05:47 Staříčku, odkud nám přinesla vrána Barborku?
00:05:52 No tak marš! Ty jsi ale zvědavý!
00:05:57 Běžte, chlapci, domů, aby neměli o vás strach.
00:06:40 Táto!
00:06:42 Kde to lezeš, Josko?
00:06:48 -Nazdar, tati.
-Šup, lez.
00:06:56 -Josko, dneska máme svátek.
-Vždyť jsme nepekli buchty.
00:07:00 Ale ne, přivezu ti maminku a sestřičku.
00:07:03 Jé!
00:07:05 (troubení)
00:07:28 Josko, běž pro tetičku Novosadovou, ať nám pomůže uklidit. Běž!
00:07:41 -Tož co, slamáčku?
-Nic.
00:07:44 -Už víš, kdo ti přinesl Barborku?
-Nevím.
00:07:48 -Jak to, že nevíš?
-Tož nevím.
00:07:53 -Tetky se zeptej.
-Ty to musíš vědět.
00:07:57 -Tetka to ví líp.
-Vrána ti ji přinesla, že? -Ano.
00:08:01 Tak už běž, ogárku, a řekni tatínkovi, že přijdu.
00:08:20 -Dej mi ty petrklíče.
-Nedám!
00:08:24 -Dej mi je!
-Nedám!
00:08:26 Dej mi je!
00:08:29 Dej mi je!
00:08:53 Zdeničko...
00:09:00 (hudba)
00:09:30 -Tati, už!
-Co už? -Kuřátko!
00:09:33 Jen se nezblázni. Co říkala tetička?
00:09:35 -Že přijde.
-Ale kdy?
00:09:44 Kokokodák...
00:09:49 To už dej na pec.
00:10:10 -Tati! -Co?
-Z čeho se narodila Barborka?
00:10:14 -Teď dej pokoj.
-Ty to přece musíš vědět.
00:10:17 Na to jsi ještě moc maličký.
00:10:20 A nosí maličké děti čáp nebo vrána?
00:10:23 Ani čáp, ani vrána. Povím ti to až jindy, teď nemám čas.
00:10:28 -Však já stejně vím, jak to je.
-Jak?
00:10:31 -Z vajíčka. -Jak z vajíčka?
-Jako kuře. -Nepovídej...
00:10:41 No, že jdete, teta.
00:10:43 Co jste s tou podlahou udělali? Vždyť vám shnije.
00:10:47 Jak to?
00:10:49 Nejvyšší čas, že se Anička vrátí.
00:10:52 Pojď, Josko.
00:10:58 -Josko, nezlobit, nelézt na hůru, nezašpinit se.-Ano.
00:11:03 Pěkně čekej, až ti přivezu sestřičku a maminku.
00:11:05 Přijedem sanitkou, tak buď doma, ať má maminka radost.
00:11:09 A poslouchej tetičku. Rozuměls?
00:11:11 Rozuměl.
00:11:32 Tetičko, já stejně vím, že malé děti nenosí čáp ani vrána.
00:11:38 -A kdo ti to povídal?
-Tatínek.
00:11:42 A povídal, že jsem moc maličký.
00:11:46 Josífku, jdi na sluníčko. Jdi, ogárku.
00:12:01 (hvízdání)
00:12:09 (hudba)
00:13:50 Tumáš, číčo.
00:13:57 Raz, dva, tři, čtyři, pět.
00:14:03 Hop!
00:14:34 (hudba)
00:15:10 Jedeme si pro Barborku!
00:15:11 Vemte jí to!
00:15:20 (hudba)
00:16:17 (cinkání)
00:16:40 Pozor, Josko, je tam sestřička.
00:17:18 -Chrastím za lásku...
-Kdo jsi?
00:17:23 Já jsem tvá sestřička.
00:17:29 Já jsem se vyklubala z vajíčka. Z vajíčka, z vajíčka...
00:17:39 (zvuk motoru)
00:18:21 Co jsem ti povídal? Kde ses toulal?
00:18:27 No, pojď blíž, pojď.
00:18:34 Co jsem ti povídal?
00:18:38 Co sis to udělal na ruce, chlapče nedobrý? Ukaž!
00:18:48 No tak, Josko, neplač. Josífku, ogárku...
00:18:54 To se přece nehodí, aby takový chlapec... že?
00:18:59 -Jsme přece staří kamarádi, ne?
-Ano.
00:19:02 No tak vidíš, ty...
00:19:10 Půjdeš za Barborkou.
00:19:21 Tak...
00:19:43 Maminko!
00:19:47 Slamáčku můj malý...
00:19:50 (dětský pláč)
00:19:57 Neplač, Barborko...
00:20:03 (hudba)
00:20:43 (hudba)
00:22:00 Nešlapej mi louku, švagře!
00:22:02 Ještě jednou mi tohle uděláš, a roztrhnu tě jak kočku!
00:22:07 -Cože?
-Roztrhnu jak kočku!
00:22:18 -Otče, strýčku! Tati!
-Nezdržuj!
00:22:27 (hudba)
00:23:07 -Proč ty dědky nepolejete vodou?
-Vy jste na to lepší.
00:23:10 -Jako první pomoc?
-Nebylo by to nic divného.
00:23:28 Tak tady to bude. Plánek vám udělám zítra.
00:23:36 Fakt se divím, jak se lidi můžou hádat kvůli takovým maličkostem.
00:23:40 Kdybyste věděli, jaké jsme nic v celém vesmíru...
00:23:43 Vám se mluví, nic nemáte.
00:23:47 Ono je to všechno moc pěkné s tím vesmírem,
00:23:50 ale nejjistější je kus pevné země pod nohama.
00:23:58 Hyjé!
00:24:02 Lenko, pojď nakládat!
00:24:13 -Tak co?
-Nic.
00:24:16 Poslyšte, Lenko... Můžu vám tak říkat?
00:24:22 -Vy už taky hledáte něco pevného?
-Kde? -Tak vůbec. V životě.
00:24:27 Já? Ne. A vy už jste našel?
00:24:35 -Nenašel. Ale něco přece mám.
-A co?
00:24:42 -Je to moc daleko.
-Jak daleko? -Moc.
00:24:51 Přijďte někdy na hvězdárnu, můžete se podívat.
00:24:54 -Můžu taky přijít?
-Proč ne, je to zajímavé.
00:24:58 Určitě přijdeme. Viď, Lenko?
00:25:10 -Vidíte?
-Ano.
00:25:13 Saturn.
00:25:17 Hmm...
00:25:19 Spirální mlhovina v souhvězdí Andromedy.
00:25:23 Ano.
00:25:26 -A kde jste nechala sestru?
-Nemohla.
00:25:37 A proč děláte geometra, když vás baví hvězdy?
00:25:46 Vás ještě nikdy nic nezklamalo, viďte?
00:25:50 Vy jste se zklamal?
00:25:52 -Snad.
-Čím? -Tak nějak vším.
00:26:02 -Co vy chcete od života?
-Všechno.
00:26:07 -Co to je všechno?
-No všecko.
00:26:11 -Lidé nikdy nebudou mít všecko.
-Ale já chci všecko.
00:26:27 (zvonek na kole)
00:26:59 (hudba)
00:29:30 Stejně si myslím, že jsem tu zkoušku neudělala.
00:29:35 Bylo nás tam tolik... A já vlastně ještě nic neumím.
00:29:41 Jakpak bys ji neudělala? Ty jsi přece ze všech nejšikovnější.
00:29:46 Ze všech nejhezčí, ze všech...
00:29:53 Ty bys chtěl, abych odjela?
00:29:57 Nechtěl. Ale musíš jít.
00:30:01 Půjdeš si svou cestou, ať se mi to líbí nebo ne.
00:30:10 (hudba)
00:31:39 Nikdy mě neopustíš?
00:31:43 (kuká kukačka)
00:31:48 Jak dlouho budeme žít?
00:31:51 Dlouho, miláčku.
00:31:55 Dlouho...
00:32:03 (hudba)
00:33:08 -Tak co?
-Udělala. Máš radost?
00:33:14 Ty jsi vždycky říkal, že to dobře dopadne.
00:33:16 No vidíš... a dopadlo.
00:33:33 Budeš na mě myslet?
00:33:37 Budeš vzpomínat?
00:33:41 Budeš chodit na naše místa? Budeš?
00:34:08 -Dobrý večer.
-Ále, to jsou k nám hosti!
00:34:12 Dobrý...
00:34:14 Tak co, pantáto, ještě se hádáte?
00:34:17 -Ale to nic. Na, cvakněte si.
-Ne, děkuju, dneska nebudu.
00:34:22 -A co že jste dnes tak smutný?
-Ale tak.
00:34:26 -Asi nejen tak.
-Copak? Dala vám kvinde?
00:34:32 -Ne tak docela.
-A jak tedy? -Odjela.
00:34:37 No bože. Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
00:34:41 -A co když svítí?
-To by bylo proti přírodě.
00:34:45 Jestli vás má ráda, tak se vrátí.
00:34:51 A kolik je jí?
00:34:55 Sedmnáct.
00:35:00 To znám. Ale měl byste to stejně marný.
00:35:06 To máte jako s hříbětem, chce volnost, nesmí se hned zapřahat.
00:35:11 Ale to nic.
00:35:13 Vyspíte se a pak ještě jednou, až se vám to v hlavě srovná.
00:35:17 To je moje řeč.
00:35:42 -Jak dojedu, hned ti napíšu.
-Napiš.
00:35:48 A ty? Budeš mi psát? Ano?
00:35:57 Bude se mi stýskat.
00:36:08 Ježíši, kde jsou ty vajíčka pro tetu Máňu?
00:36:11 -Tady v košíku.
-Určitě bych si na ně sedla...
00:36:32 Nikdy tě nepřestanu mít ráda.
00:36:45 (hudba)
00:38:25 (hudba)
00:38:56 Pane Bože, děkuju ti za všecko.
00:38:59 Neopouštěj nás v starostech a zachovej tatínka.
00:39:04 A dej mi sílu. Zbav nás trápení a křivd.
00:39:08 Učiň, aby bylo, jak bylo.
00:39:12 Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé,
00:39:15 přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi...
00:39:37 Ejhle, Beránek Boží, který se za vás podává...
00:39:40 Ejhle, Beránek Boží, který se za vás podává...
00:40:15 (zvony)
00:40:35 Dobrý den.
00:40:37 -Dobrý den.
-Co si přeješ, Andělo?
00:40:41 Však ty víš dobře. Letos už to neutáhnu.
00:40:44 Jo, děvče, dodávky ti snížit nemůžu, jsou podle výměry.
00:40:48 To by mohl přijít každý.
00:40:50 To povídej tomu, kdo má na práci celou rodinu, ale já jsem sama,
00:40:53 proto si na mě troufáš!
00:40:55 Kdybys nebyla tak paličatá a šla do družstva,měla bys po starostech.
00:40:59 Po tom, co jste mi udělali? Pole vyměnili, strčili mě do kopců!
00:41:04 Co bylo, bylo, už to neděláme.
00:41:06 -Že ti huba neupadne!
-Andělo, nekoleduj mi tady!
00:41:11 Už jsem ti dodávku vypsal a hotovo!
00:41:12 Sem už víckrát nepřijdu! Tady se spravedlnosti nedovolám!
00:41:15 Jak jsem to dělala, tak to budu dělat dál!
00:41:26 Jak ta ženská spustí, tak se prostě neovládne.
00:41:29 -Vy jste jí nějak ublížil?
-Ublížil?
00:41:31 Vy tu nejste na okrese dlouho, ale já ze Zubkova paty nevytáhl.
00:41:35 A na řeči tu nesmíte nic dát, to by vás tu opili rohlíkem.
00:41:41 Představte si, jaký je ten ogar Pavelků.
00:41:43 Dřív to nemělo ani čím prdel přikrýt, a teď má rozumu za tři.
00:41:55 -Švagře, jak se ti jede?
-Paráda.
00:41:57 Teď žiješ z arcibiskupského a jedeš na moje pole.
00:42:00 Kdyby tě viděla nebožka maminka,
00:42:02 že ani na Cyrila a Metoděje do kostela nejdeš,
00:42:05 -to by ti neodpustila.
-Hyjé!
00:42:14 -Dobrý den.
-Co je, Andělko?
00:42:19 Řekněte, pane řídící, proč jsou lidi na sebe tak zlí?
00:42:23 Snad abys, Andělko, sama mezi ně šla.
00:42:26 Jsi pořádný člověk, jistě bys jim tam prospěla.
00:42:29 Na chalupě celej život dřu, nikomu nejsem nic dlužna.
00:42:33 Za války jsem kdekomu moukou pomáhala,
00:42:35 proč zrovna já nemám mít ani trochu pokoje?
00:42:38 -Co se děje, tatínku?
-Viděli jsme Michala, to mi dal.
00:42:43 Michal byl na pile. Nech to, Honzíčku.
00:42:45 -Co vzkázal?-Na žně prý určitě přijde, až dostane dovolenou.
00:42:49 -A pozdravuje tě.
-To jsem ráda.
00:43:00 Nepouštějte sem tu havěť, tatínku. Ještě jste to kafe nedopil?
00:43:21 Ty nohy, ty nohy...
00:43:27 Zase jsem se chytla s Pavelkou.
00:43:29 To nesmíte, tatínku, copak musím před vámi všecko schovávat?
00:43:42 Na, pi pi pi, na... Na, pi pi pi!
00:43:48 Puťa, puťa, puťa!
00:44:13 Pr! Kde jsi to zajel, Honzíčku? Tady už nemáme pole.
00:44:17 Však já ne.
00:44:25 (hudba)
00:44:53 Strýc Michal!
00:44:56 Zapískejte! Zapískejte, strýčku! Ještě!
00:45:04 Ještě!
00:45:08 Ještě, ještě, ještě!
00:45:11 (pískání)
00:45:30 Michale!
00:45:41 Už jsem myslela, že nepřijdeš.
00:45:45 Já?
00:45:52 Žito nám letos pěkně dozrálo.
00:46:03 Kombinačky. A čtrnáctku.
00:46:07 -Tak to ne, francouzák.
-Tady. -Ale ten větší.
00:46:11 Tady.
00:46:14 -Ale kuš. -Co kuš?
-Je to na draka.
00:46:17 -To jste od rána všecko posekali?
-Od rána.-To bych stačila kosou.
00:46:21 Já vím. Tak leda kopřivy pro housata, co, teta?
00:46:25 -A ty tak leda břitvou, kadeřníku!
-To je hotovka.
00:46:28 Až nebudeme něco vědět, tak si vás pozveme, i s tím vaším Šemíkem!
00:46:32 Dej pozor, aby tě ten Šemík nenakopl.
00:46:34 Až po vás. A to si z toho nebudu nic dělat, protože je to kočka.
00:46:39 Asi taková kočka, jací vy jste kombajnéři! Čest práci.
00:46:43 Dejž to Pánbůh.
00:46:45 Až na věky, teta. Amen.
00:46:51 Tradá! Tak se mi to líbí.
00:46:56 (hudba)
00:47:30 Andělko!
00:47:34 Půjdeme stavět.
00:48:22 Hyjé! Hyjé!
00:48:25 -Dej mi bič.
-Počkáme, má toho taky dost.
00:48:32 (hudba z místního rozhlasu)
00:48:49 Hlášení místního národního výboru.
00:48:52 Naše JZD jako prvé v okrese plní svoji povinnost vůči státu.
00:48:59 Odevzdává podle plánu 100 procent své dodávkové povinnosti.
00:49:28 -Tak už začnete mlátit? -Zítra.
-A co ty? Půjdeš pak zase domů?
00:49:34 -Michale, zůstaň tady.
-Co bych tu dělal?
00:49:37 Nedělej hloupého. Stejně to ví celá obec. Tak už se s ní ožeň.
00:49:42 -Tobě se řekne...
-Co? -Tobě se řekne!
00:49:46 To si nevíš s ženskou rady? To jsi chlap?
00:49:49 Já bych na tvém místě... Anděla je ženská, která za něco stojí.
00:50:08 Jde vám to dobře, tatínku.
00:50:31 Co je doma, je doma.
00:51:08 Tak sype, sype?
00:51:18 -Co tu chceš? -Podívat se.
-Já myslela, že pomoct.
00:51:21 -Nemám čas. Proč jste nenakládali?
-Nebylo co, pozdě jsme začínali.
00:51:27 -Přišel jsi špehovat, jak to sype, co? -Že mluvíš!
00:51:30 Ty se tak chodíš optat, když mi předpisuješ dodávky!
00:51:33 Nemluv hlouposti!
00:51:36 Hlouposti? To už bych tu nesměla ani ceknout!
00:51:39 Co jsem ti předepsal, to taky splníš!
00:51:41 -Obec mi rozvracet nebudeš!
-Co já rozvracím?
00:51:44 Však ty dobře víš. A dej si pozor, abych s tebou nezatočil!
00:51:48 S kým chceš točit? On mi tady bude ještě vyhrožovat!?
00:51:57 Ježíši proč?
00:51:59 Že já jsem mu hnáty nepřerazila, když tu tatínka prosil,
00:52:02 aby nám mohl aspoň barák nabílit. Marš ze dvora! Tady hospodařím já!
00:52:07 To tě bude mrzet!
00:52:09 -Já se zrovna leknu. Marš!
-Andělo, neblázni.
00:52:12 Slyšelas ho? Copak já rozvracím? Koho? Vždyť si nikoho ani nevšimnu!
00:52:18 Teď nemluv, vylez nahoru, ať to dneska domlátíme.
00:52:23 -Pavelko, nech to být.
-Čertova baba, ta mi pije krev.
00:52:27 -Nemluv, to je tvoje práce.
-Jak to, moje?
00:52:31 Už jsem ti to kolikrát říkala, nejhorší je, že nic nechápeš.
00:52:35 Měl by ses podívat na věc také z druhé strany.
00:52:56 (hlasité chrápání)
00:53:38 -(klepání)
-To jsi ty, Michale? -Já.
00:53:43 Pojď dál.
00:53:46 Došly mi sirky.
00:53:53 Ještě že jsme to žito vymlátili.
00:53:57 Počkej...
00:54:03 Víš, Andělko, je toho na tebe moc. Trápíš se.
00:54:09 A já mám toho toulání taky už dost. Ale to nic.
00:54:13 Chtěl bych ti říct, jako před lety, kdybys chtěla...
00:54:20 Jsi moc hodný, Michale, ani nevím, co bych si bez tebe počala.
00:54:26 Ale musím ti říct... ...co tenkrát.
00:54:34 Zhasni potom.
00:55:01 Anděl Páně zvěstoval Panně Marii a ona počala z Ducha svatého.
00:55:06 Zdrávas Maria, milosti plná...
00:55:10 Požehnaná tys mezi ženami...
00:55:32 (štěkání)
00:56:22 To mi dalo.
00:56:26 Andělko...
00:56:29 Co to děláš, Michale?!
00:56:52 Maminko!
00:57:17 Andělko...
00:57:20 Andělko!
00:57:24 Andělko...
00:57:45 Michale!
00:57:48 Michale...
00:57:53 Michale!
00:58:36 Moje nohy... Mrcha nohy, mrcha nohy...
00:58:50 (bouchání)
00:59:11 Paní učitelko, s Andělkou je zle.
00:59:33 Neboj se, Andělko, zůstanu, dokud se nevrátíš.
00:59:36 Postarám se.
01:00:05 Michale, ty všecko umíš.
01:00:11 Andělka se už brzo vrátí, ať to má v pořádku, než odejdu.
01:00:59 -Dobrý den.
-Dobré odpoledne.
01:01:18 Stůj! Zastav!
01:01:25 Budeš dneska hotový s tím lánem u kamenů?
01:01:28 -Zajeď potom na pole k Anděle.
-To na mně nechtěj.
01:01:31 -Netlem se a jeď.
-No dobrá.
01:01:34 Ale jestli mě požene bičem, tak ji, tajemníku, pošlu na tebe.
01:01:37 To můžeš. Zorej a nebav se s ní. A o mně ani muk!
01:01:55 Kolikrát jsi u nás byl a vždycky tak odcházel a v létě se vracel...
01:02:06 Už se slétávají.
01:03:04 Hyjé!
01:03:23 Panímámo, co dáte, když vám to zorám?
01:03:26 Nezlob staré lidi a hleď mazat!
01:03:29 Že vám není toho koně líto! Však dejte režné, a zorám vám to všecko.
01:03:33 Nestojím o to.
01:03:34 Vy mně nevěříte, co? Podívejte se, bude to hned.
01:03:48 Jděte pryč, nebo vás přejedu.
01:03:52 Ani se nehnu!
01:03:54 Utečte! Teta, uhněte, zorám to všecko!
01:04:09 (hudba)
01:06:25 (hudba)
01:06:42 (štěkání)
01:06:50 Reku, ty ses dneska zase vyštěkal.
01:06:54 Potřeboval bys kamarády, viď?
01:07:03 Počkej, ty darebo...
01:07:14 -Dobrý den, paní učitelko.
-Nic pro mě? -Nic nemáte.
01:07:19 -Ještě vám nepřijeli?
-Čekám, čekám. -Na shledanou.
01:07:24 Pojď, Reku.
01:07:40 -Tak co, Jendo, posloucháš doma?
-Ano.
01:07:44 Paní učitelko, tatínek zastřelil včera velikou ondatru.
01:07:48 A měla ohromný ocas. Takový!
01:07:51 To nic není, takový já chytím sám.
01:07:57 A co ty, Liduško, tatínek se už vrátil?
01:08:01 Ne. Maminka pravila, že už se nevrátí.
01:08:14 Běžte, děti, běžte napřed.
01:08:20 Ty čekáš na mě, Liduško? Tak pojď.
01:08:24 -Dobrý den.
-Dobrý den. -Jak se daří?
01:08:28 Myslím, že už ten poslední kopeček není tak daleko.
01:08:32 -Cožpak vy, ještě dobře vypadáte.
-Jen kdyby ty vršíčky nebyly.
01:08:38 -Jen kdyby ty vršíčky nebyly...
-Sbohem. -Sbohem.
01:08:51 Dobrý den.
01:09:03 (hudba)
01:09:33 (klepání)
01:10:31 (brnkání)
01:11:09 -Pěkně vítám doma.
-Dobrý den, paní Bravená.
01:11:15 Jaké to tu bývalo, že, pane inženýre...
01:11:18 -To víte.
-Maminka si toho hodně bere.
01:11:22 Už jí to jde těžko. A vy pořád jste po světě...
01:11:26 Já vím...
01:11:30 Reku! Rečku, pojď sem, ty starý kamaráde...
01:11:35 Tak co, kdepak máš paničku? Kde je panička?
01:11:39 Půjdeme za ní. Tak pojď, pojď.
01:11:43 Na shledanou, paní Bravená.
01:12:10 (dětský zpěv)
01:12:29 (klepání)
01:12:38 Reku, co chceš? Že se nestydíš. Jdi ven.
01:12:43 -Mami!
-Chlapče můj zlatý...
01:12:49 -Tak jsem tu. A na celý týden.
-Jen týden?
01:12:55 -Bože, tak málo tě mám.-Jako bys nevěděla, jak to u nás chodí.
01:13:00 -A proč nepřijela Janička?
-Jana nemohla.
01:13:10 (štěkání)
01:13:26 Reku, darebo jeden, necháš toho?!
01:13:36 (pískání)
01:13:51 -Pane inženýre!
-Copak?
01:13:52 Dnes bylo paní učitelce ve škole špatně.
01:13:57 -A kde je teď?
-Už jde.
01:14:08 -Tak jak to jde, Vašíčku?
-Už je ti líp, maminko?
01:14:12 Někdo už žaloval...
01:14:15 To je jen moje srdce.
01:14:20 Je to dneska nádhera.
01:14:33 (hudba)
01:15:39 Vždycky jsem si představoval, že budu žít jako tatínek s tebou.
01:15:43 -V domku...
-Zvyknete si.
01:15:48 A pak, podívej, jaké to je. Všechno pustne...
01:15:54 -Přestěhuj se k nám.
-Ba ne, synku.
01:15:58 Starý strom se těžko přesazuje. Jste mladí, překážela bych.
01:16:05 Tak se přijeď podívat. Odpočineš si.
01:16:09 -A co škola? -Aspoň o Vánocích.
-Co by řekl Frantík?
01:16:14 Celý rok v té laboratoři... Chudák se ani pořádně nenají.
01:16:18 Ty jsi ženatý, ty nevíš, co to je.
01:16:21 -Na Vánoce přijedete všichni domů.
-My nemůžeme.
01:16:28 -Budeme přece chovat.
-Já to tušila. Ty...
01:16:36 (hudba)
01:16:58 Tak vidíš, stejně jsem to všecko nestačil.
01:17:02 -Jako vždycky, viď?-Já si taky pomalu něco sama zařídím.
01:17:07 A to ostatní počká.
01:17:11 Jsme jako ti stěhovaví ptáci, viď?
01:17:14 -Taky se vždycky vracíme.
-Dokud máme kam.
01:17:19 -Maminko, dávej na sebe pozor.
-To víš, na jaře mi bude už 60.
01:17:26 Ale neboj se, ještě se musím něčeho dočkat.
01:17:37 (hudba)
01:19:04 (klepání)
01:19:08 Přečtu vám báseň, děti.
01:19:14 Akáty.
01:19:16 Dávejte dobrý pozor.
01:19:20 Akáty ještě zelené, a přece již zasněžené.
01:19:25 Jdu kolem vás tmou ulice a za mnou sníh se žene.
01:19:31 A celou dlouhou ulicí jdou černé řady lidí.
01:19:38 Zda aspoň jeden pod sněhem nesmělou zeleň vidí?
01:19:43 Ne. Nikdo vás si nevšimne. Jen dva vás zříme, braši.
01:19:52 To já a onen plamének, jenž na nároží zháší.
01:20:03 Děti, rozuměli jste té básni?
01:20:10 Příroda je pokryta sněhem a spí.
01:20:14 Jen ten, kdo opravdu miluje, nezapomíná.
01:20:36 Děti, buďte tu zatím hodné.
01:20:42 Já musím odejít.
01:21:24 Co mi neseš, Jano?
01:22:07 (klepání)
01:22:13 Jsme syni paní Hynkové.
01:22:25 A nedá se nic...
01:22:33 -Můžeme maminku vidět?
-No jistě.
01:22:51 Maminko...
01:22:56 Maminko.
01:22:58 Chlapci moji, tak jste přijeli. Tolik jsem se těšila.
01:23:19 Jana tě pozdravuje.
01:23:23 Těší se, že k nám určitě přijedeš.
01:24:02 -Rečku...
-Nechce nic žrát.
01:24:05 A jak ho pustím, pořád hledá.
01:24:11 (hudba)
01:25:39 (šeptání)
01:25:45 Děti, ticho!
01:25:51 -Čí je to pes?
-To je Rek naší paní učitelky.
01:25:59 (zvony)
01:26:38 (hudba)
01:28:20 Tatínek z nás chtěl mít včelaře.
01:28:41 Naše vrby ještě vydržely.
01:28:47 Pamatuješ, když jsme byli malí kluci, jak jsme chtěli,
01:28:50 aby tatínek s maminkou zůstali pořád stejně mladí?
01:29:28 Neviděl jste našeho inženýra?
01:29:36 Neviděli jste inženýra Hynka?
01:29:59 Už to je!
01:30:02 Už to je!
01:30:05 -Už to je!
-Ale co to je?
01:30:09 Ježíšmarjá, já jsem se zapomněla zeptat. Oni mi to neřekli.
01:30:15 Nevadí, stejně jsem chtěl holku.
01:30:17 Ale co když to bude kluk?
01:30:55 Skryté titulky Marcela Wimmerová
01:30:59 Vyrobila Česká televize 2010
Lyrický povídkový film režiséra Vojtěcha Jasného ukazuje ve čtyřech krátkých příbězích čtyři etapy lidského života, symbolicky rozdělené do čtyř ročních dob.
"Jarní" povídka O chlapci, který hledal konec světa zachycuje pocity malého kluka (Jan Jakeš), jenž se svým tanínkem (Václav Babka) čeká na příjezd čerstvě narozené sestřičky.
Čisté a naivní dětské představy o tom, kam sahají hranice světa a jak na něj lidé přicházejí, se ve druhé povídce Lidé na zemi a hvězdy na nebi mění v okouzlení láskou a poznáním. Sedmnáctiletá Lenka (Jana Brejchová) prožije svůj první milostný vztah s třicetiletým geodetem Janem (Jiří Vala).
Pozdní léto a nadcházející podzim života prožívá hrdinka povídky Anděla, odkvétající vesničanka, která se místo vstupu do zemědělského družstva do úmoru stará o pole, chalupu a nemohoucího tatínka.
Závěrečná povídka s názvem Maminka pak vypráví o učitelce (Anna Melíšková), která se ocitá na konci své životní pouti…
