I ve zlomeném srdci může dřímat naděje a láska. Český film (1969). Hrají: V. Šmeral, J. Adamíra, Z. Kryzánek, C. Mayerová, E. Steimarová, J. Patočka, D. Klichová a další. Scénář J. Procházka. Kamera J. Pávek. Režie Karel Kachyňa
00:01:35 (muž) Vejdar, slyšíte? Musím jet na sál!
00:01:39 Co tam s tím výtahem děláte?
00:02:20 (šepot) (muž) Ležet! Nerumplovat!
00:02:24 Skáknem o patru dolů a jsme na operačním sále.
00:02:30 No, to zas bude slejvák! To si zas nabereme do šuplat vody.
00:03:04 (muž) Co s tím výtahem furt děláte? (bouchání)
00:03:08 Kde to zase visí?
00:03:37 Tuhle kalamitu dělají ženský v kuchyni. Zavolají si lift,
00:03:41 nechají ho stát, nezavřou dveře a kecaj. Krávy!
00:04:03 Žádný kvalty, pane inženýre. Nemáte to od metru.
00:04:06 Já vím. Já vím. Chtěl jsem... Zkoušel jsem...
00:04:12 Jen pár kroků. Jen žádný strachy!
00:04:16 Už se dostáváte do fazóny. Pomalu, ale pořád.
00:04:20 Jak říkala ta paní. (smích) Prosím?
00:04:23 Pardon!
00:04:26 Ještě jste neposlal žádnou čumkartu Nemám vám jich pár koupit?
00:04:30 No, aby se přijeli mrknout, jestli jste neumřel.
00:04:35 Kdo má přijet? To já nevím. To vy musíte vědět.
00:04:41 Kvůli mně by mohli poštu zrušit. Obraťme list!
00:04:46 Chcete slyšet můj případ? 30 let ohromný štěstí
00:04:51 a minulý měsíc přijdu ze špitálu a stará byla odstěhovaná.
00:04:56 Sakum pikum, se vším všudy. Dokonce odmontovali i sporák.
00:05:01 No, řekl byste, že je to možný? Taková bestialita.Cože?
00:05:45 (šepot)
00:06:06 Nedal by se, prosím vás, tady někde poblíž zakoupit triedr?
00:06:11 Myslím jakýkoliv dalekohled. S teplotou nesmíte chodit.
00:06:16 Proč jste mi neřekl o tý teplotě?
00:06:23 Tak jak se dneska daří doktoru Bleibergovi?
00:06:53 (ženy) Dobrý den! Dobrý den!
00:07:03 Musíte se usmívat, budete v novinách.
00:07:06 Už jsem byl.
00:07:18 Je tam i pan ministr.
00:07:21 Mám začít zpívat hymnu? Říkala jsem ti,
00:07:25 že je s panem Šimkem legrace? Umí zpívat jako ptáci.
00:07:29 Že umíte pískat jako pták? (pískání)
00:07:32 Teď ne, pane Šimku, teď ne!
00:07:36 Nevíte náhodou, jak se jmenuje ta ulice,
00:07:40 co je ten dům s tou zelenou kopulí? Tady nedaleko.
00:07:46 Jen klidně ležte. Nechcete něco pod hlavu?
00:07:50 Julčo, polštář!
00:07:54 Tak co? Myslím, že od nás půjdete rovnou do Sokola.
00:08:01 Pravidelně dýchat. Hlavně pravidelně dýchat.
00:08:06 Ti, co přestali dýchat, všichni zatím odešli zadním vchodem
00:08:11 Bez hole ani ránu. A žádný schody! Ani jeden schod.
00:08:15 Jinak se vám to vaše jo-jo utrhne.
00:08:20 Pojďte, prosím, k oknu.
00:08:23 Polyká prášky? Ano.
00:08:26 Ale jenom když mu chutnají, ne? Pořád mu skáčete na ty jeho fígle.
00:08:30 Ty pilulky vám nedáváme pro legraci Tady už se nemusíte ničeho bát.
00:08:36 Tady už nejste v kriminále. Posloucháte mě vůbec?
00:08:42 Ano. Ano.
00:08:49 (lékař) Nahoru.
00:08:59 Dolů.
00:09:07 Ještě jednou nahoru.
00:09:13 A dolů.
00:09:35 -Perfektní!
-Bravo! Gratuluju!
00:09:43 Děkuju vám. To je můj spolupracovník.
00:09:46 Výborně, doktore!
00:10:03 Vy jste, soudruhu profesore, přece přednášel na Matfyzu.Ne ne.
00:10:08 Ale ano. Já si přesně vzpomínám na cyklus přednášek o kybernetice.
00:10:13 Harmach, jestli si pamatujete. Chodil jsem k vám na seminář.
00:10:18 Ano. Nevíte, co je to za ulici, jak tamhle stojí na střeše to děvče
00:10:25 Nečumím nahoru! Čumím do země! Nekecám, držím zobák!
00:10:44 Nevzpomínáte si na Wittmannovu teorii pravděpodobnosti?
00:10:50 Myslím těch 6 obecných zákonů. Ticho!
00:11:05 Jak jste s učebnicí daleko?
00:11:08 Promýšlím třetí kapitolu. Člověče, vy pořád věříte,
00:11:13 že ještě jednou budeme mít v ruce pero?
00:11:16 A před sebou čistý papír? (muž) -Kolik hodin trvala operace?
00:11:21 (lékař) Necelých 6 hodin. Kdo všechno se zúčastnil operace?
00:11:26 Celý tým. To je 10 lékařů. Je to první taková operace u nás?
00:11:33 Ano, to je. Počítáte s dalšími podobnými
00:11:38 operacemi na vaší klinice? Ano, počítáme.
00:11:42 Objeví-li se vhodný případ. Pane profesore, jak se cítíte?
00:11:49 Slyšeli jsme, že jste byl právně i morálně rehabilitován.
00:11:54 Obnovíte své přednášky na fakultě? Nevím.
00:11:59 Soudruhu ministře, bude obnovena profesorova katedra?
00:12:03 Ovšem. Ovšemže bude. Samozřejmě, že budete přednášet!
00:12:07 Proč ne? Proč taky ne? Prosím, pánové! Sál je připraven.
00:12:37 Naše učitelka málem spadla. Ptala se, jak jsem to vypočítala.
00:12:41 Jak jsem na to mohla přijít. Proč si myslí, že jsem tak blbá?
00:12:46 Copak bych na to nemohla přijít? Určitě byste na to přišla.
00:12:55 Nechcete, abych zatelefonovala vaší bývalé manželce?
00:12:58 Třeba by za vámi chtěla přijít. Ne, děkuji vám.
00:13:05 Odpočívejte! Musíte taky odpočívat!
00:14:51 Helenko!
00:16:20 (hvízdání)
00:17:59 Nech toho, jo! Nech toho!
00:18:46 (holčičky) Jéé! (smích, tleskání)
00:18:57 Dobrý den! Dobrý den!
00:19:00 Spal jste? Trochu.
00:19:03 Zase vůbec! Trochu ano.
00:19:06 Na službu jste v noci nezvonil. Neměl jste žízeň?
00:19:08 Teď už nemívám takovou žízeň.
00:19:12 Co to zase děláte?
00:19:16 Zkuste ji hodit tamhle z okna. Ale tak, aby nikde nenarazila
00:19:21 na zeď a doletěla až dolů. Na tom něco je.
00:19:25 Zkuste to! No jo, na tom něco je!
00:19:29 Není tam zase hrdlička? Někdy sem lítá hrdlička.
00:19:33 Ne. Má na noze zlatý prstýnek.
00:19:37 Vy máte fóry! Vážně!
00:19:43 Teplotu nemáte. Polknout a zapít!
00:20:10 Tak je to pravda! Děláte to!
00:20:13 Přede mnou! Pan profesor Preclík říkal,
00:20:17 jestli to nebudete polykat, že umřete.
00:20:22 Pan profesor Keclík? Tohle není psina.
00:20:26 Nedělejte si psinu. Co když se mi už nechce do Sokola?
00:20:31 Cože?
00:23:18 (cvaknutí dveří)
00:23:25 On je chudák a ona je špindíra. Ona pere jenom na Velikonoce.
00:23:30 Co bys tomu řekla? -Ne!
-No jo! On přijde z fabriky
00:23:33 a ona má studenou plotnu.
00:23:38 Vidělas ho, jak teď vypadá. Jenom ho položit na krchov.
00:23:43 Jsem zvědavá, kdy ho to přestane bavit.
00:23:46 Měl by jí sbalit kufr a čau!
00:24:28 Mě trefí šlak! Člověče, kde couráte po vejletech?
00:24:33 Nač koukáte? Nač tady koukáte? Žádný dívčí lyceum tady není.
00:24:39 S dovolením.
00:24:43 Máte stejný dalekohled jako já. To je váš dalekohled.
00:24:53 Vždycky tam byla ráno v osm a odpoledne kolem čtvrté hodiny.
00:25:00 Ale určitě do půl páté. Přece je musí vypustit.
00:25:05 Nemůže je mít pořád v koších. Ležte klidně!
00:25:12 Má teplotu jako hrom! Neměl teplotu.
00:25:14 Měl. Jenomže vy něco nemáte. Jestli mi to budete takhle jebat,
00:25:18 tak vás vylifruju do zahradnictví. Když vás z toho máme dostat,
00:25:23 tak musíte, milej drahej, taky chtít.
00:25:26 Nemohla by se třeba sestra podívat? Z okna na chodbě u výtahu.
00:25:32 Na co? Jestli ty holuby vypustila.
00:25:35 Holuby už pusťte, sakra, z hlavy! A nikam nebude špacírovat!
00:25:40 A dejte mu sem gramofon. Ne, gramofon ne!
00:25:47 Co máte proti hudbě?
00:25:54 Takhle se čmárá domácí úkol? Já se z tebe zjevím.
00:26:00 Kolik ti to vyšlo? (kluk) 12 800.
00:26:05 Zapomněl jsi desetinnou čárku. Já jdu, nebo bych přišla o nervy!
00:26:11 Úplná hysterka!
00:26:19 Výsledek? 12 celých, 8 desetin.
00:26:23 Jedna celá, 28 setin. Vlastně jo.
00:26:28 (melodie z hodinek)
00:26:43 Teď dávej pozor! Půjdeš k výtahu, ano?
00:26:47 Naproti výtahu otevřeš okno a podíváš se ven.
00:26:52 Přímo před sebe, k zelené kopuli. Rozumíš?
00:26:57 A řekneš mi, jestli u té kopule nějaké děvče vypouští holuby. Ano?
00:27:03 Na té střeše je prádlo. Na šňůře. A proč je vypouští? Ty holuby.
00:27:08 Až se vrátíš, tak si zase zahrajeme písničku.
00:27:12 To budete muset vrátit ručičky, aby byla zase celá.
00:27:16 Vrátím ručičky třeba třikrát, když budeš chtít.Tak jo.
00:27:24 (dětský smích)
00:27:28 (ptačí hvízdání)
00:28:07 Co tady děláš? Proč se neučíš, co?
00:28:10 Poslal mě sem, abych se podíval, jestli tam lítaj, ty holuby.
00:28:15 -Kde říkal, že mají lítat?
-U zelený koule, kopule.
00:28:19 -Běž domů! Plav! Na co čekáš?
-Nechal jsem u dědka sešit.
00:28:24 Já ti dám dědka! Ten sešit ti večer přinesu.
00:28:27 A nezapomeň na mlíko a chleba!
00:28:31 Otočte se!
00:28:36 Kdybyste se začal dusit, tak zazvoňte.
00:28:40 Nebudu se dusit. Přinesu vám čaj.
00:28:45 Ten chlapec ještě přijde. Nepřijde. Poslala jsem ho nakupovat
00:28:49 Klidně ležte! Žádný holuby tam nejsou.
00:28:53 Už na to nemyslete! Mám vám sem dát rádio?Ne.
00:29:00 (cvaknutí dveří)
00:29:10 (déšť)
00:29:41 Prosím vás! Ano?
00:29:45 Sestřičko, já mám takovou starost. Copak vás trápí?
00:29:50 Mám zavolat pana profesora? Ne ne ne ne!
00:29:54 Kdybyste mohla jít na chodbu, až na konec chodby, k výtahu...
00:30:00 Otevřete okno... Nic mně nedávejte!
00:30:04 Já nemám horečku. Já nemám takovou horečku,
00:30:07 abych bláznil. Jen si to nechte!
00:30:11 A co s tím oknem? Budete se dívat rovně před sebe
00:30:16 a v tom směru, tady asi přes 3 bloky,
00:30:20 je dům se zelenou střechou. Má vysokou zelenou kopuli.
00:30:27 Ale to poznáte. Jenom se podívejte, jestli na té střeše visí prádlo.
00:30:33 Ta dívka... Děvče, co ho pověsilo. Možná, že se něco stalo.
00:30:40 Už dvakrát nevypustila holuby. Aha.
00:30:44 Začalo pršet, že? Ano, ale...
00:30:47 Možná, že se vůbec nic nestalo. Třeba jenom neměla čas.
00:30:52 A teď to prádlo sebrala. Můžete se, prosím vás, podívat?
00:31:09 (déšť)
00:31:39 (žena) -To jsou pěkný botičky!
-Viď!
00:31:42 (zvonění telefonu)
00:31:46 Preclík.Zezulová. Slyším. Co je?
00:31:50 Profesor Šimek má zvýšenou teplotu a volal mě... Pss! Vy jste říkal,
00:31:55 abychom vás o všem informovali. Co od vás chtěl?
00:31:59 Volal mě, abych se šla podívat... Na holuby?
00:32:03 Na pověšené prádlo. Jestli tam prší A vy jste se šla podívat.
00:32:08 To prádlo tam visí. Vám nikdy nezmoklo prádlo?
00:32:13 Poslouchejte, Zemánková... Zezulová.
00:32:17 No tak Zezulová. Nic mu neříkejte. Nebo...
00:32:21 Řekněte mu, že tam žádné prádlo není.
00:32:24 Kristepane, já ho vytáhnu z rakve a on se mi nakonec zcvokatí.
00:32:28 Řekněte mu, že už tam nic není. Nebo nám zase neusne.
00:32:32 A do čaje mu dejte Noxinor. Dvě tablety.
00:32:36 Čaje mu dejte do sklenice míň, aby to všechno vypil. Jo?
00:32:40 Pořádně ho kontrolujte! Jo, zavolejte mi před půlnocí.Ano.
00:32:48 Pršelo až do rána? To byl chlejstanec!
00:32:53 V Davli to zavalilo všechny kanály a mají vodu až v konzumu.
00:32:59 (bouchání)
00:33:09 Poslyšte, příteli! O holubech nic nevím.
00:33:15 Kdo tam na tom výtahu sedí, sakra? Poslyšte...
00:33:22 Ne. Takový od lidí brát nesmím. Tak děkuju.
00:33:29 Jakápak je tamhleto ulice? Jak je ta zelená kopule. Vidíte ji?
00:33:37 Která by to byla? Co je ta kopule, jo?Ano.
00:33:42 To by mohla bejt Melichovka. Jo, to bude Melichovka.Melichovka.
00:33:47 Profesor Šimek. Jindřich Šimek. Je to, prosím, VB v Praze 1?
00:33:55 Hoďte s sebou, sakra! Veřejná nemocnice.
00:33:59 Ano, na Novém Městě. U telefonu profesor Šimek.
00:34:04 Ano, já jsem tady lékařem. Prosím? Které oddělení? Interní.
00:34:12 Prosím vás, v Melichově ulici... Tak fofrem!
00:34:17 Pravděpodobně je to Melichovka. Ale nemohu to vědět určitě,
00:34:21 když se na to dívám jen z okna... Všiml jsem si, že na střeše domu...
00:34:29 Je to dům s plechovou střechou.
00:34:38 Tak vy jste teď doktor na interně. Já se z vás zblázním.
00:34:42 Ten poslední půlrok spím míň jak vy Drahej, milej.
00:34:48 Vy jste se narodil na venkově. Ne.
00:34:53 Ale žil jste na venkově. Ne.
00:34:56 Tak jste ale na venkov jezdíval. Já jsem se nezbláznil.
00:35:05 Zavolejte ty dvě soudružky, co pracují v kuchyni.
00:35:11 Podívejte se, tyhle dvě soudružky jsou skoro denně na střeše.
00:35:15 -Když neprší.
-No jistě.
00:35:18 Viděly jste v blízkosti nemocnice kroužit hejna holubů?Hejno!
00:35:23 -Já jsem nic neviděla.
-Já nevím.
00:35:26 A kdyby tady lítali denně, to byste je přece musely vidět, ne?
00:35:30 To bychom je viděly. Ale žádné holuby jsme neviděly.
00:35:37 V Melichově ulici ani okolí není žádný držitel poštovních
00:35:42 ani jiných holubů. Svaz chovatelů drobného zvířectva v Praze
00:35:47 žádné nové koncese nepovoluje.
00:36:03 Tak kdepak máte to vaše prádlo?
00:37:00 Když sundala prádlo, proč nevypouští holuby?
00:37:26 Pamatujte si: Když nebudete jíst, tak vám dám žaludeční sondu.
00:37:31 Když jsme vás nenechali umřít před půl rokem,
00:37:35 tak nám teď nebudete pospíchat. Co čtete?
00:37:43 Tak to by vás zbytečně rozčilovalo. Dejte mu tam rádio, televizi...
00:37:52 A hlavně ho nenechávejte o samotě! Ani ve dne, ani v noci.
00:37:57 nesrozumitelný ženský hlas z rádia
00:38:05 (cvaknutí dveří)
00:38:15 (sestra) Nadzvedněte se!
00:38:33 Budu snídat.
00:38:41 S nima je lepší po dobrým. Kdepak!
00:38:48 Na ně si nikdo nevyskočí. Mně kdyby dali tu hadici do krku,
00:38:53 tak bych se, myslím, poblil. To musí být hrozná chuť.
00:39:43 Kruci, to je zase ten Jan Hus!
00:39:47 No jo, to je ta jeho srdeční vada.
00:40:07 Vy jste tu žádost vůbec nenapsal. Napsal.
00:40:12 Nikdo vám nic nenesl na poštu. Dal jsem to chlapci té...
00:40:17 Prokešové? Telefonoval jsem na fakultu,
00:40:21 nic od vás nedostali. Chcete se tam vrátit nebo nechcete?
00:40:30 Už tam nemusíte psát, mluvil jsem s děkanem Absolonem.
00:40:34 Zařídí všechno sám. Na jaře budete mít svou katedru.
00:40:38 Ten Absolon říkal, že se znáte. Ano, Absolon mě zná.
00:40:44 Nemáte ho rád? Neviděl jsem ho už 15 let.
00:40:49 Naposledy jsem ho viděl u soudu. Ale Absolon nebyl v báni?
00:40:55 Ne, Absolon tam nebyl. Můžete rozsvítit!
00:41:04 Ptal se mě, jestli jste dokončil učebnici kybernetiky.
00:41:08 Ano, dokončil jsem ji. Takže tu katedru přijmete?
00:41:14 Nemůžete mi tu knihu už vrátit?
00:41:24 Zmáčkněte to až do nebe! Tam se jezdí fiakrem, zadní bránou.
00:41:30 Ale než vás donesou k auťáku, tak vás třikrát upustěj.
00:41:34 To je lepší se uzdravit. To je ta branka za kostelem?
00:41:38 Jo, to je kvůli svatýmu požehnání.
00:41:59 Vůbec nic!
00:42:10 Samozřejmě.
00:42:12 Srdce bude mít jako zvon, ale holuby mu uletěli.
00:42:16 A mě už to začíná brát taky.
00:42:34 Růženko! Vytáhněte mi jeho kartu. Je tam taky někde podrobný výpis,
00:42:39 co jsme si vyžádali od soudu.
00:43:12 Víš, že se mi zdá, že jsem tady někdy holuby viděla.
00:43:17 Nepleť se do toho! Máš univerzitu? Nemáš.
00:43:22 Kdyby něco, nakonec by to svedli na nás.
00:43:25 nesrozumitelný mužský hlas z rádia
00:44:01 Odkud se pořád bere ta zvýšená teplota?
00:44:08 Necháme vás trochu prospat.
00:44:23 (nesrozumitelné hlasy z rádia) Zavřete rádio!
00:44:27 A zatáhněte okno!
00:44:44 Kdybyste něco potřeboval, tak zazvoňte.
00:48:11 Jak se jmenuješ? Alena.
00:48:15 A co je ti? Nevím.
00:48:18 Přinesl jsem ti pravítko, zrcátko a knížku.
00:48:40 Naučil byste mě takovou vlaštovku, jako děláte vy?
00:48:45 Už nemám čas. Máš papír? Holky, honem papír!
00:48:59 Jéé! Jéé!
00:50:49 (nesrozumitelné hašteření)
00:52:03 Pane veliteli, Jindřich Šimek, nepřítel lidu, hlásí příchod!
00:52:08 Jak dlouho jste byl ženatej, Šimek? Ale já jsem ženatý, pane veliteli.
00:52:18 Nejste ženatej, Šimek, nejste. Vaše žena se s váma dala rozvést.
00:52:24 Zákon nařizuje seznámit ty nejtěžší zločince s rodinnými událostmi.
00:52:30 Chcete se ještě na něco zeptat?
00:52:35 Ne.
00:52:39 Fofrem, Šimek! Budu slyšet burácení po schodech.
00:53:36 (troubení auta)
00:53:39 Postav si tady stan, ty nádhero!
00:53:50 (nesrozumitelné dětské hlasy)
00:54:20 Ahoj, holky!
00:54:25 Dobrý den!
00:54:53 Prosím vás, kde tady jezdí tramvaj? Která?
00:55:08 Prosím vás, kde tady jezdí tramvaj? Hned za rohem a doprava.
00:55:17 -Potřebujete něco, pane doktore?
-Je namazanej jako ložisko.
00:55:22 Za bílýho dne. Doktoři strašně chlastají.
00:55:37 Lístečky. Lístečky, prosím. Kdo je bez lístku?
00:55:58 Prosím vás, nevíte, kde je Melichova ulice?
00:56:03 Ne, já jsem ze Slanýho.
00:56:06 Nevíte, prosím vás, kde je tady Melichova ulice?
00:56:10 To musíte k tržnici a za ní doleva.
00:56:14 Prosím vás, kde je tady tržnice? Druhá ulice vpravo.Děkuji.
00:56:38 Promiňte.
00:56:48 (skřípot brzd)
00:56:54 Kam to bude, pane doktore?
00:56:57 Do Melichovy ulice. Na Starém Městě nebo v Dejvicích?
00:57:02 Melichovky máme totiž dvě. Na Starém Městě.
00:57:07 To vám ale nestojí za to. To máte pět kroků.
00:57:10 Zavezte mě tam, prosím vás. Prosím.
00:57:25 To jsou brka, co? Kam to bude v tý Melichovce?
00:57:31 Zajeďte někam, jak je ten vysoký dům s kopulí.
00:57:36 V Melichovce žádná kopule není. Jak to?
00:57:40 To nevím. Taková velká zelená kopule.
00:57:46 Tak to by mohla být spořitelna. Ta je ale v Potoční.
00:57:50 Tak jeďte, prosím vás, do Potoční.
00:57:54 Fajn! Jedete do spořitelny, jo? Ne, ale... Ano, do spořitelny.
00:58:14 Spořitelna je tohleto. Tenhleten hrad s kopulí.
00:58:22 Ano, ale já hledám jiný dům. Tady někde?
00:58:27 Ano. Snad by... To si ponechejte. Děkuju.
00:58:32 Máte děti? Mám dvě. Doma.
00:58:35 Dvě jsem nechal v cizině. A jaký hledáte číslo? Znáte číslo?
00:58:40 Poznal bych ten dům podle střechy.
00:58:49 Nemůžeme zajet někam, kde by bylo vidět střechy?
00:58:54 Jedině od Stalina. Od bejvalýho pomníku.
00:59:06 Vidíte ji?Ne. Ta s tou zelenou kopulí.
00:59:14 Nevidíte ji? Už jo. Ale to není Melichovka.
00:59:19 To je... To je Zákostelní. To není ani Zákostelní. Moment.
00:59:27 To bude Františkánská. Nebo tam někde.
00:59:33 O co jde? Co je v tom baráku? Ale něco se tam stalo.
00:59:37 Nemohl byste mě tam zavézt? Jak víte, že se tam něco stalo?
00:59:41 Můžete mě tam, prosím, zavézt? Ale já mám o půl ryto.
00:59:47 Ne! Už jste platil. Ale jen si to nechte.
00:59:50 Já peníze nepotřebuji.
00:59:53 Odněkud jsi vzal roha? Tak pojď!
01:00:03 Sedni si ale ke mně, dopředu.
01:01:05 (dětský křik)
01:01:41 (srkání)
01:02:06 Jak se jmenuješ? Eva.
01:02:09 Kolik je ti roků? Patnáct pryč.
01:06:03 Hledáte někoho? Ne, nikoho. Děkuji.
01:06:11 Dolů se nejezdí.
01:06:23 Prosím vás, nevíte, jestli tady mají...
01:06:29 Jestli tady nevypouštějí holuby. Nevím.
01:06:33 Mami, já vím, kde jsou holuby. Tady v tom domě jsou.
01:06:37 Jedna paní tam má holuby.
-Prosím Tě, Věro!
01:06:41 Jak že se jmenuje?
01:07:19 Buďte tak laskava, nebydlí tady v domě nějaká...
01:07:23 Nikoho tady neznám.
01:07:38 (zazvonění)
01:08:04 (zazvonění)
01:08:11 Hergot! Co je? Hoří?
01:08:15 Hledám... Tady v tom domě... Nějakou paní nebo slečnu, která...
01:08:23 Kvůli tomu mám vstávat? Po šichtě! Kamaráde, ty vypadáš!
01:08:28 To jste se zas vedle zkárovali, co? Ne, prosím.
01:08:33 Mám strach, aby se jí něco nestalo. Jestli myslíš tu štětku ze třetího,
01:08:38 tak už se stalo. Před měsícem... Študuje.
01:08:42 Nezavírejte! (zazvonění)
01:08:48 Jak se ještě jednou dotkneš zvonku, tak z tebe ty piva a prcky vytřepu!
01:08:53 Radši si ušetři na funus, Romeo!
01:08:57 (zakašlání)
01:09:07 Haló! Haló! Hledáte někoho?
01:09:13 Hledám jedno děvče. Vypouštělo každý den holuby.
01:09:21 -Rudolfku?
-Ano, Jiřinko, já slyším.
01:09:26 Není vám nevolno? Ne, je mi dobře. Neznáte ji?
01:09:32 -Kdo má u nás v domě holuby?
-Jedině ta nová.
01:09:38 -Která nová? Kdo je tady nový?
-Už jsem ti to přece říkal, Jiřinko
01:09:44 Tady ten rozvedený. Přivedl si přece s sebou děvče.
01:09:50 Z venkova.
-Ano, tos mi říkal. Že prodala dům
01:09:55 a pan Daneš si koupil auto. A ona má holuby?
01:09:59 Ty jsi s ní přece mluvil, Rudolfku
-Ale to mi neříkala, Jiřinko.
01:10:06 Ona už je jako dítě. Ale on, myslím, odjel.
01:10:13 Pan Daneš, myslím. Jel někam pryč.
01:10:17 Už je to asi tři nebo čtyři dny. Kde bydlí, prosím vás?
01:10:22 Tady. Ale vy se neudržíte na nohou.
01:10:36 (zazvonění)
01:10:42 (zazvonění)
01:11:08 (rány)
01:11:20 Co je? Co se děje? Co se stalo?
01:11:25 Otevřete!
01:11:30 (holubí vrkání)
01:11:47 Není mrtvá. Vy jste lékař? Ne, já nejsem lékař.
01:12:08 Prosím vás, zavolejte první pomoc. (muž) Zavolejte pro doktora.
01:12:14 Brnkněte na záchranku! (žena) -Proč já?
01:12:18 -Máte to pár kroků.
-Co vy, vy ne?
01:12:22 -Stejně se vás budou vyptávat?
-Mě? Proč by se mě vyptávali?
01:12:25 Je tady někde telefon? Kde je tady telefon?
01:12:30 (muž) Sanita už je tady. A dvě.
01:12:37 -Přineste někdo ručník a vodu.
-Rudolfku, přines umyvadlo, ručník
01:12:43 a mýdlo pro pana doktora.
01:15:04 Konec. Podívejte se!
01:15:08 Opravdu sem lítá hrdlička. (pláč)
01:15:27 Vážně to napsal. Proč to trhal?
01:15:38 Jeho dcera? Možná.
01:15:43 Když ho tenkrát odsoudili, tak ona se ho přece zřekla.
01:15:47 Bylo jí sedmnáct. Tenkrát se zdálo, že prožíváme revoluci.
01:15:52 Co vy jste dělal v sedmnácti?
01:15:58 Když se dozvěděla pravdu, udělala totéž, co ta dnešní holka.
01:16:03 Jenomže umřela. Byli to bohužel slušní lidé.
01:16:09 Zabilo ho až to, že se zabila ona. Protože to jediné se nedá odvolat.
01:16:15 Bože! (pláč) A to by ji odpustil!
01:16:19 Byla tehdy stejně hloupá jako jsme byli všichni hloupí.
01:16:24 A jak ona se jmenovala? To už jsem zapomněl.
01:17:13 Skryté titulky: Karel Vykusa Česká televize 2012
Bývalý profesor kybernetiky Šimek (V. Šmeral) se v nemocnici zotavuje po náročné operaci srdce. Lékařský tým, vedený chirurgem dr. Preclíkem (J. Adamíra), se starého pána ze všech sil snaží udržet při životě. Profesor Šimek však vlastně o to nestojí. Vybavují se mu vzpomínky na léta, která z politických důvodů strávil ve vězení. Tam také onemocněl a přišel o manželku i o dceru, která se ho pod nátlakem zřekla. Jediné, co teď pacienta zajímá, je mladá dívka, kterou oknem několikrát spatřil na vzdálené střeše věšet prádlo a vypouštět holuby. Jednoho dne se však dívka už neukáže a profesor Šimek dostane neblahé tušení. Přestože sebemenší fyzická námaha jej může ohrozit na životě, muž se odhodlá utéct z nemocnice a přijít záhadě ztracené dívky na kloub…