Složitý případ vraždy půvabné ženy objasňuje rada Vacátko se svými spolupracovníky. Český film podle povídky Jiřího Marka (1971). Hrají: J. Marvan, J. Bláha, J. Vinklář, F. Filipovský, S. Budínová, Z. Řehoř, M. Dvorská, J. Somr, M. Kopecký a další. Scénář J. Marek a J. Sequens. Kamera V. Hanuš. Režie J. Sequens
00:00:23 VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR
00:00:49 ZPĚV
-Hajej, hajej, dobrou noc.
00:01:03 Good night, good night.
00:01:21 -Bitte, Herr Kirchmeier.
00:01:24 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte...
00:01:28 -Danke, Pepi.
00:01:33 ZPĚV
-Gute Nacht.
00:01:42 Bim, bam.
00:01:48 Zavři očka, zavři.
00:01:55 Ve snu tanči dál.
00:02:02 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
00:02:15 Přijde k tobě pohádka,
00:02:22 Sněhurka už spí ve skleněné rakvi, růže kolem ní.
00:02:42 Zavři očka, zavři...
00:02:50 -Pane Mrázek!-Copak je?
-Skočej si do kuchyně.
00:02:54 Kuchař vzkazuje, že má pro ně tu krkovičku.
00:02:56 -Ta je něco extra.
-Výborně.
00:02:59 -A za mým kastlíkem je flaška francouzáku.
00:03:01 -Ať si posloužej na zdraví.
-Děkuju, Pepi.
00:03:04 -Psst!
00:03:13 Apartman Nummer 223, wie immer, Herr Kirchmeier.
00:03:19 -Danke, Pepi.
-Bitte.
00:03:22 ZPĚV: Zavři očka, zavři. A spal za chvíli.
00:03:36 A spal jako král.
00:03:43 -Pojď si sednout, mě už to tančení nebaví.
00:03:47 -To děláš chybu, holka, od našeho stolu
00:03:50 na toho perskýho fešáka moc neuvidíš.
00:03:52 -Že jsi drzej, to vím dávno, ale že jsi hloupej, to už mi vadí.
00:04:00 -Člověče, je mi nějak blbě, skočím si nahoru, dám si sprchu
00:04:03 a převlíknu se.
00:04:09 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte.
00:04:22 Gute Nacht.
00:04:30 Bim, bam.
00:04:35 Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
00:04:48 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
00:05:01 Až tě zmámí hudba jak šum dešťový,
00:05:15 chvějící se řasy leccos napoví.
00:05:23 -Ty jsi teda ohromnej, Járo. Hlídáš ji ty, nebo Polda?
00:05:28 -Zavři očka, zavři... A nečum, kam nemáš! To ti radím.
00:05:36 Nemuselo by se ti to vyplatit.
00:05:41 ZPĚV: Ten sad pohádkový kvete kolem nás.
00:05:55 Když utrhneš růži, tak tě poraní.
00:06:07 Zavřeš očka, zavřeš a je po hraní.
00:06:20 Pšš, pšš.
00:06:22 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:29 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:36 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:43 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:59 -Arno Hnízdo, directeur de lhotel Excelsior.
00:07:06 A co chce ten direktor?
00:07:08 -Já nevím, pane rado, ale vyhodit se nedá.
00:07:11 Má prej svolení pana policejního prezidenta.
00:07:15 -Hm. No, tak ho sem pusťte.
00:07:21 -Prosím.
00:07:25 -Smím?
-No prosím.
00:07:37 -Prosím.
-Děkuji.
00:07:41 Především dovolte, pane rado, abych zdůraznil,
00:07:44 že náš hotel je prvotřídní podnik, zanesený ve všech
00:07:47 světových bedekrech, tam též vřele doporučený,
00:07:50 několik set kroků od Wilsonova nádraží,
00:07:52 všechny světové spoje k dispozici.
00:07:55 -Zajisté ho znáte, že?
-Ano.
00:07:57 -Možná snad hotel Waldorf Astoria v New Yorku
00:08:00 je trochu větší a vznešenější, ale naše zlatá Praha
00:08:04 také není New York, to zajisté uznáte,
00:08:07 pane vrchní policejní rado.
00:08:09 -Zajisté. A co vás ke mně přivádí?
00:08:12 -Já jsem informován o vašem mezinárodním věhlasu
00:08:15 v oboru kriminalistiky, pane rado.
00:08:17 Jenom proto jsem se opovážil vás osobně obtěžovat.
00:08:20 Celá záležitost je naprosto fatální!
00:08:23 -No tak řekněte mi, oč jde, prosím!
00:08:26 -My si to prostě nemůžeme dovolit, pane rado.
00:08:29 Náš hotel, náš bar mají světovou pověst.
00:08:32 A naše kuchyně?
00:08:34 Sám kníže Leopold, bratr královy matky,
00:08:37 dává přednost našemu menu před jakýmikoli jinými jídly.
00:08:42 A tvrdí dokonce, což je od něho nesmírně laskavé,
00:08:45 že kupříkladu skopovou kýtu na česneku nepřipraví tak dokonale
00:08:49 ani hotel Gellért Pešť.
00:08:52 V poslední době, pane rado, jsme přistoupili
00:08:55 ke zcela novému způsobu úpravy jídel, tzv. grilování.
00:08:58 To je poslední veliká móda roku.
00:09:00 A pokud se týká flambování, pane rado,
00:09:03 náš vrchní Pepi je v tom naprosto nedostižný.
00:09:07 Představte si, prosím, že sám maharadža z Lahore,
00:09:11 veltman a gurmán, osobně zatleskal,
00:09:15 když do zešeřelé místnosti přinesl vrchní Pepi
00:09:18 hořící zmrzlinu politou curaçaem...
00:09:21 -Dost! Tak co, přišel jste mě pozvat na recepci?
00:09:26 Nebo vám tam někdo něco ukradl?
00:09:28 Příbory, náhrdelník, kufry, ložní prádlo, tak co?
00:09:31 -No tak co se tam vlastně stalo?
-U nás... Pane rado, u nás...
00:09:40 -U nás se stala vražda.
-He?
00:09:46 No tak vidíte. A proč jste mi to neřekl?
00:09:50 Proč jste mi to neřekl hned mezi dveřma?
00:09:53 Děláte mi tady zbytečné chutě a pachatelé možná už pláchli.
00:09:59 No tak kdypak k té vraždě došlo?
00:10:03 -Nevím, vzbudili mě ve čtyři hodiny v noci.
00:10:06 -Jak to, že to hlásili vám a ne nejbližšímu komisařství?
00:10:09 -Já jsem ředitel hotelu. Hotel má své zákony.-Policie též!
00:10:19 -Tak kdo byl zavražděn?
-Mladá dáma.
00:10:23 Jméno jsem teď v rozčilení dočista zapomněl.
00:10:26 Vím jenom, že to bylo apartmá 223.
00:10:30 -A kdo vraždu objevil?-Host. Tedy manžel té nešťastné dámy.
00:10:34 Zavolal okamžitě vrátného, to bylo k ránu,
00:10:37 když se vrátil z baru.
00:10:39 Vrátný konal pouze svou povinnost, přivolal okamžitě
00:10:41 hotelového lékaře a ten hotelového detektiva.
00:10:44 -Vy máte svýho detektiva?
-Ano, prosím.
00:10:47 Je to penzionovaný policejní úředník, velmi schopný,
00:10:50 prosím, velmi diskrétní, jménem Mrázek.
00:10:54 -Jo starej Mrázek je u vás?
00:10:57 Tak to máte štěstí, to nám vrah daleko neuteče.
00:11:01 -Tuto noc bohužel...
-Cože? Co bohužel?
00:11:05 -Neví celkem nic. Ráno ho tak tak vzbudili.
00:11:10 -Snad nechcete říct, že byl...
00:11:12 Co?
00:11:14 To je smůla. Sakra!
00:11:18 Ale odjezdy všech hostů jste zatím zarazili, doufám.
00:11:22 -To Mrázek jistě neopomněl.
-Brůžek!
00:11:26 -Prosím?
00:11:28 -Tak se nám to vykotilo. Máme mord v hotelu Excelsior.
00:11:47 -Prosím, panstvo, račte, chovejte se jako účastníci
00:11:50 vědecké konference.
00:11:52 Doufám, že mi rozumíte. Budete jistě spokojeni.
00:11:55 -Vítám tě u nás, Brůžku.
00:11:57 -To je ale nadělení, co? Tak referuj.
00:12:00 -Vražda byla objevena ve 3:50.
-Kde jsi byl v tu dobu?
00:12:05 -Pánové, prosím vás, nekonferujte mi na chodníku.
00:12:08 -Já ti to potom vysvětlím.
-Prosím.
00:12:11 -Prosím, pánové.
-Prosím.
00:12:14 Vaše konference bude zaručeně nerušena,
00:12:16 račte si odložit v šatně.
00:12:18 Pepi!
00:12:29 -Já, rozumíš, já jsem přišel do pokoje ve 4:25
00:12:33 a mrtvá ležela...
00:12:35 -Pardon, prosím.
00:12:37 -Liftboy, odveďte pány nahoru. Prosím.-Ano.
00:12:41 -Pozorujete, doufám, pane inspektore, že dělám vše,
00:12:44 abych tento politováníhodný případ co nejvíce zachránil.
00:12:46 -Jo, pozoruju, ale nemusíte mít strach,
00:12:49 my nosíme buřinky, nás by stejně nikdo nepoznal.
00:13:07 NĚMČINA
00:13:56 -Prosím.
00:14:00 -Tak kde máte mrtvolu?
-Tady v koupelně.
00:14:07 -Prosím, pánové.
-Vy ne, pane řediteli.
00:14:09 Od této chvíle budu řídit konferenci já.
00:14:11 Vy jste se už dneska namluvil dost,
00:14:13 takže si raději odpočiňte na chodbě.
00:14:16 Prosím, já si vás zavolám, až vás budu potřebovat.
00:14:19 -Prosím. Dovolte, abych zatím cosi velice důležitého zařídil.
00:14:48 -No jo, asi ji někdo zezadu uhodil a ona takhle upadla.
00:14:52 A už nevstala, chudinka.
00:14:55 No, to se ví, něco tupýho, pořádná rána, sakra.
00:15:04 Poslyšte, udělejte si tady pár fotek.
00:15:11 -Tak nejdřív odtud, jo?
00:15:17 -A co tady? Nehledal tady někdo něco?
00:15:22 -To bych ani neřekl.
00:15:24 -A když tě zavolali, neměl jsi pocit, že šlo o loupež?
00:15:28 -Rozhodně ne, ostatně tady byl manžel zavražděné.
00:15:33 -A kde je teď?
-Támhle v ložnici.
00:15:37 -To je náš hotelový lékař.
-Doktor Zima.
00:15:41 -Co je s ním?
00:15:44 Pro Kristovy rány, snad také není...
00:15:46 -Kdepak, pan Matouš je jenom na mol.
00:15:50 To víte, takovej šok.
00:15:53 Jo, pane inspektor, já, kdybych vypil
00:15:56 takový kvantum co on, tak už mě dávno vezou na Olšana,
00:15:59 ale tenhle pán je trénovanej borec.
00:16:03 -Znáš ho?
00:16:05 -Jakpak by ne. Ten není u nás v hotelu poprvé.
00:16:08 -Je schopen výpovědi, pane doktore?
00:16:10 -S tím nepočítejte, dostal injekci,
00:16:13 bude pár hodin spát.
00:16:15 -Pane doktore, pojďte se na něco podívat.
00:16:17 -Ano, prosím.
-Vy jste ohledával mrtvolu. -Ano.
00:16:20 -Podívejte se, ležela tak jako teď?
00:16:25 -V podstatě ano, já jsem se nad ni jenom sklonil,
00:16:28 zkusil jsem reakci zorniček, a když jsem poznal,
00:16:32 že je s ní amen, tak jsem dal pokyn vrátnému,
00:16:35 aby zavolal policii.
00:16:37 -Dovolíte?
-Kolik bylo hodin?
00:16:39 -No, mohly bejt maximálně čtyři.
00:16:42 -Vrátný ovšem nezavolal policii, nýbrž tady Mrázka.-Ano, mě.
00:16:47 -Ano, ano, takže vrah má teď náskok takovejch 5,5 hodiny.
00:16:53 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Neruším, pánové?
00:16:56 -Já vás ještě nevolal, co sem pořád lezete, člověče?
00:16:59 -Prosím tisíckrát za prominutí, ale... Pepi!
00:17:03 Dovolil jsem si malé občerstvení.
00:17:06 Suché martini, po ránu nejlahodnější nápoj, pánové,
00:17:09 vřele doporučuji.
00:17:11 Prosím, prosím. Vy ne, Mrázek!
00:17:15 Na váš úspěch, pane inspektore.
00:17:20 -Pepi.
-Prosím?
00:17:22 -Co je to za pořádek? Použité sklo? Odnést!
00:17:26 -Moment. Ničeho se nedotýkat, prosím.
00:17:32 -Pane inspektore, vy jste perfektní specialista.
00:17:36 Přiznávám se, že mne by něco takového nenapadlo.
00:17:39 Slyšel jste, Pepi? Ničeho se nedotýkat. A zmizet.
00:17:44 Jak pokračuje pátrání? Něco nového?
00:17:48 No, necháme to.
00:17:57 To je strašné, to je hrůza. Ten pohled do smrti nezapomenu.
00:18:02 -Takže pro vás bude lepší, když zase počkáte na chodbě,
00:18:06 pane řediteli, prosím.
00:18:10 No, prosím.
00:18:18 Co je to vlastně za člověka, ten vás ředitel?
00:18:21 -No, co je to za člověka. Chápeš, já jsem zaměstnanec.
00:18:26 -Jestli ti dobře rozumím, tak není tak docela
00:18:29 neviňoučkej, že jo?
00:18:31 -Holčičky?
-No...
00:18:33 -Tak co? Valuty, drogy, koníčci?
00:18:38 Tak hergot, Mrázek, patříš ještě aspoň trochu
00:18:41 na čtyřku, nebo už jenom hotelu Excelsior?
00:18:44 Jak je to s vaším ředitelem?
00:18:48 A sakra.
00:18:50 Hm, tak to on ti poručil, abys zavolal čtyřku, že jo?
00:18:54 -Ale no jo, říkal, že si to zařídí sám.
00:19:00 -Jo tak. Tak se mi zdá, Mrázku, že tady bude neviňoučkejch víc.
00:19:09 Rozumíš?
00:19:19 Z toho pily ženský. Zajímavý.
00:19:30 Slečno, dejte mi policejní ředitelství.
00:19:47 -Ne abyste jim tam moc dupal po kobercích, pane Bouše.
00:19:51 Excelsior je vznešenej hotel, sám kníže Leopold
00:19:54 ho vřele doporučuje.
00:19:56 -Jo?-A jak tam flambujou! No to je unikát.
00:20:00 -Co prosím?
-No, flambujou!
00:20:02 -A co to je, pane rado, to flambování?
00:20:05 -No, já nevím, jak bych vám to řekl, víte?
00:20:08 Takovej pikantní zázrak.
00:20:10 Ono se to nejvíc dělá v přítmí, víte? Při svíčkách, tak.
00:20:15 -To jsou holt poměry v těchhle nóbl hotelech.
00:20:18 To bude, pane rado, určitě nějaká prasárnička, co?
00:20:23 -Tak to je ten Matouš, pane rado.
00:20:25 -No má úcta, ten vypadá. Kde se tak zřídil?
00:20:29 -Dole v baru, velká společnost, prosím, pane rado.
00:20:33 A tady pan Matouš se svojí paní tam byli taky.
00:20:36 -Co je to za společnost?
00:20:38 -Nějaký cizinci a taky náš pan ředitel Hnízdo.
00:20:42 A potom ještě dva manželé, taky z Kladna
00:20:44 jako tihle Matoušovi.
00:20:46 Jmenují se Janíkovi. Ti čekají teď ve 111 o patro níž.
00:20:51 Ony tyhle dva páry jsou strašně dobrý známí.
00:20:55 Udělají si několikrát za rok vejlet do Prahy, rozšoupnout se,
00:20:58 rozumíte, pane rado.
00:21:00 A vždycky bydlej tady u nás v hotelu.
00:21:03 -Co je to za lidi?
00:21:04 -Ten Janík, to je zaměstnanec Báňský a hutní,
00:21:07 tam se vydělávaj velký prachy.
00:21:09 A tady ten Matouš je pojišťovák.
00:21:12 To taky není špatný, z každý pojistky prémie.
00:21:15 -Jak to vypadá s otisky?
00:21:17 -V koupelně je jich plno, pane rado.
00:21:20 Ale to nic. A tady v pokoji taky. Ale čí, že jo?
00:21:24 Motalo se tady dost lidí, doktor, ředitel, personál.
00:21:28 Bůh ví, kdo tady všechno byl, pane rado.
00:21:31 -Pane rado, z hotelu se zatím odhlásil jenom jedinej host,
00:21:35 sice nějakej Hans-Joachim Kirchmeier,
00:21:39 Němec z Hamburku, obchodník s automobilovejma olejema.
00:21:44 Původně chtěl jet až za tejden, ale dneska ráno si to rozmyslel
00:21:47 a před třema hodinama odjel berlínským rychlíkem,
00:21:50 takže v tuto chvíli je už za hranicema.
00:21:56 -Ten Němec byl taky dole v baru?
-Já myslím, že jo, pane rado.
00:22:01 -Co to znamená, myslím?
-No, já jsem totiž právě, když...
00:22:07 -Poslouchejte, Mrázek, já už sice na vás nemám
00:22:10 žádný gebühry, ale ze starý známosti mi dovolte
00:22:13 jednu indiskrétní otázečku, dovolíte?
00:22:16 -Prosím, prosím.
00:22:18 -No, tak Mrázek, jak to, že vy, takovej zkušenej starej policajt,
00:22:21 jste po tom mordu nezarazil odjezdy všech hostů, co?
00:22:25 -Pane rado, já jsem totiž...
-Já jsem totiž spal.
00:22:28 Spal jsem jako dudek a vůbec si nepamatuju,
00:22:30 co se dělo v noci, co se dělo k ránu.
00:22:33 A já si pořádně nepamatuju ani teď, co se děje.
00:22:36 -Ježíš Maria, jak jste to ráčil poznat?
00:22:38 -Ráčil? Mrázek!
00:22:43 -Tu mrtvolu odvezte na soudní.
-Jo.
00:22:47 A jak se k sobě chovali ti Matoušovi, aspoň to víš?
00:22:51 -Prosím tě, ještě ty. Normálně, no.
00:22:54 On si rád přihnul a ta panička byla taky veselá.
00:22:57 -Koukněte se, pane rado, co jsem tady objevil.
00:23:00 Tuhle dva otisky rtěnky.
00:23:09 -Koňak.
00:23:11 -No jo, nějakej dobrej.
-Nějakej. Francouz.
00:23:15 -Asi jo.-Co flaška?
-Jaká flaška, pane rado?
00:23:21 -Koukejte, Brůžek, když někdo pije,
00:23:24 tak si taky nalejvá.
00:23:26 -A z čeho? Obyčejně z flašky, ne?
-No jo.
00:23:29 No, tak ta tady nebyla, pane rado, určitě ne.
00:23:33 -Víte taky určitě, že ji nikdo neodstranil?
00:23:37 -Pane rado, to vám můžu zaručit, tady se s ničím nehnulo od doby,
00:23:40 co jsem přišel do pokoje, ale ta lahev tady nebyla.
00:23:44 -Pokud si pamatuju...
-Pokud vy si pamatujete!
00:23:48 Ale já vím, že nejlepší otisky jsou vždycky na flašce,
00:23:51 protože tu musíte vzít přece pořádně do ruky.
00:23:54 Nemám pravdu?
00:23:56 -Ráčíte mít pravdu, samozřejmě, pane rado.
00:23:59 Jako například tenhle otisk, podívejte se,
00:24:01 všech pět prstů, celá dlaň je tam.
00:24:04 No, to je pohádka, krásná věc, pane rado, krásná.
00:24:09 -Krásná věc. Vezměte otisky všem, co se tady motali.
00:24:16 A vy svolejte všechno dolů do baru.
00:24:19 ZPĚV
-Zavři očka, zavři.
00:24:25 Ve snu tanči dál.
00:24:32 Zavři očka, zavři...
00:24:36 No, tak takhle jsem zpíval. Líbí se vám to?
00:24:39 -Moc. Pokračujte, nestyďte se.
00:24:47 ZPĚV: Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí.
00:24:58 -Tak při tomhle tanci jste viděli, že Matouš odešel?
00:25:01 -Ano.
-A co dělala paní Matoušová?
00:25:12 -Tančila dál.
-A s kým?
00:25:17 -No, s tím hezkým Peršanem, támhle seděl.
00:25:24 -A kde je ten pán?
-Odmítl jít dolů.
00:25:28 Je to osoba z blízkosti perského šáha.
00:25:31 Princ Mohamed Rasul Zade, chápete?
00:25:36 -Diplomatická imunita, já ho nemohu nutit.-Chápu.
00:25:41 Pane Bouše! Sedněte si na místo toho prince.
00:25:46 -Prosím, pane rado.
00:25:51 -Vy jste měli s Matoušovými společný stůl, viďte?-No.
00:25:56 -Tak si tam jděte.
00:26:13 A kde jste stál vy, Mrázek?
00:26:15 -Pane rado, já jsem stál támhle v těch místech
00:26:18 a pozoroval jsem okolí.
00:26:20 -Jo vy jste pozoroval okolí.
00:26:22 Jestlipak jste si aspoň všiml, kde seděl ten Němec,
00:26:25 ten Kirchmeier, co jste ho nechal odjet.
00:26:28 -Ten seděl támhle, pane rado.
-Aha.
00:26:31 -Pane Brůžek!
-Prosím, pane rado?
00:26:33 -Posaďte se tam na to místo.
00:26:38 Vzdálil se ten Kirchmeier odtud?
00:26:41 -To já nevím, pane rado, já sám totiž při tomhle šlágru
00:26:44 už odešel.
00:26:46 -A proč a kam?
00:26:48 -Pepi za mnou přišel, abych si šel do kuchyně něco sníst
00:26:51 a taky mi říkal, že mi nechal v místnosti pro personál
00:26:55 půlku láhve koňaku, francouzáček, pane rado.
00:27:02 -Tak to je vlastně ta příčina, proč jste se nevrátil, ne?
00:27:07 Souhlasí, Pepi?
00:27:08 -Jo. My se šábneme občas o nějakej ten zbytek. Zaplacenej!
00:27:14 -No dobře, dobře.
00:27:16 A ten Kirchmeier, nevzdálil se odtud ani na chvíli?
00:27:21 -Ne. Aspoň já ho neviděl.
00:27:26 -Hele, hele, ten Vacátko je z výslechu nějakej smutnej.
00:27:31 Hoď mu to tam na valčík, ať se strejda trochu poveselí.
00:27:40 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Ve snu tanči dál.
00:27:49 Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
00:27:56 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
00:28:02 ve skleněný rakvi...
00:28:04 -A co jste dělal vy v tu dobu, pane řediteli?
00:28:08 -Tedy já jsem byl částečně zde a částečně ve své kanceláři.
00:28:14 ZPĚV
-I král vzpomíná...
00:28:17 -A s kým jste tady seděl?
00:28:20 -Obvykle se zastavím u každého stolu,
00:28:22 to je pochopitelné, to je moje povinnost, pane rado.
00:28:25 Včera jsem se ovšem věnoval hlavně panu sekčnímu šéfovi
00:28:29 Patočkovi z ministerstva obchodu.
00:28:31 ZPĚV
-Zavři očka, zavři...
00:28:34 -Pan doktor Patočka je hlavním akcionářem
00:28:36 naší hotelové společnosti, takže o včerejším večeru
00:28:40 opravdu vím velice málo, téměř nic.
00:28:44 Pan doktor Patočka odešel až v půl třetí ráno.
00:28:47 -A rovnou domů?
-Předpokládám, že rovnou domů.
00:28:54 ZPĚV: Ruce věrný chůvy, jak ho hladily.
00:29:01 Zavři očka, zavři, a spal za chvíli.
00:29:09 -Toho zpívání už můžete nechat.
-Kluci, balit! Balíme.
00:29:12 -Poslyšte, neviděl jste náhodou, jak se k sobě chovali
00:29:15 paní Matoušová s tím Peršanem při tanci?
00:29:18 -Ale pane rado, podívejte, já spíš koukám, abych neviděl nic.
00:29:22 Kdybyste totiž tenhle plac měl před očima noc co noc,
00:29:26 od neděle do soboty, tak byste se na to taky vykašlal.
00:29:29 Takže já nikdy o nikom nic nevím, víte?
00:29:32 Ale hlavně už bych se potřeboval vyspat, můžu jít?
00:29:35 -Klidně. Okamžik, páni muzikanti! Jednu otázku.
00:29:40 Nevšimli jste si náhodou něčeho podezřelého
00:29:42 kolem té zavražděné?
00:29:44 -Pane rado, oni?
00:29:46 -Počkejte, manželé Matoušovi sem přeci chodili častěji,
00:29:49 tak to pro vás nebyli cizí lidé.
00:29:52 -Ale no tak, pane rado, máte smůlu, z nás je nikdo neznal.
00:29:55 -To není pravda, támhle ten pán za klavírem.
00:29:58 Šel hned za Matoušem a mluvili spolu na chodbě,
00:30:01 já jsem je viděla.
00:30:04 -Je to tak.
00:30:07 Požádal mě o sirky, tak jsem mu zapálil, to je všecko.
00:30:11 -Vždyť jste přece zrovna hráli.
00:30:14 Copak můžete mezi hrou jen tak odejít?
00:30:16 -Jo, o tom něco vím, pane rado. Tady Kroftu volal telefon.
00:30:20 Sám jsem mu to vyřizoval, centrála to přepojila do kuchyně.
00:30:24 -Žena mě volala, takový ty nechutný trable.
00:30:27 Možná že to znáte.
00:30:29 -To ona mu dělá často, pane rado, to je takovej trapnej případ.
00:30:32 Já jsem to za něj vzal u piána, víte?
00:30:35 -A za jak dlouho jste se vrátil?
-Snad za 20 minut, za půl hodiny.
00:30:43 Stavil jsem se ještě ve výčepu na panáka,
00:30:45 abych se trochu uklidnil.
00:30:47 Mě tyhle hovory vždycky strašně... Strašně naštvou.
00:30:50 -On je trochu divnej, pane rado.
-Já vím.
00:30:55 Vy taky můžete jít.
00:31:04 -Paní Matoušová mezitím byla pořád tady?-Ne.
00:31:09 Odešla taky asi za 10 minut po Matoušovi.
00:31:13 -Sama?
-Sama.
00:31:15 -Kdy se vrátila?
-Už nikdy.
00:31:18 -A co ten její tanečník? Ten perskej princ? Co ten dělal?
00:31:23 -Jo, tak ten šel za chvilku po ní, pane rado.
00:31:26 Přál si platit, tak jsem ho zinkasoval.
00:31:28 Dělalo to 350 nebo 450 Kč a nějaké drobné.
00:31:35 -No tak, paní, uklidněte se. Co takhle sklenice vody by nebyla?
00:31:42 -Pepi, vodu.
-Prosím, prosím.
00:31:47 -A co jste dělali potom?
00:31:50 -My jsme poznali, že Dana už zašla příliš daleko,
00:31:54 tak jsme...
00:31:57 Tak jsem šel za ní, abych ji varoval
00:31:59 a dohnal jsem ji až na chodbě v jejich patře a ona,
00:32:05 jak mě viděla, tak zmizela.
00:32:09 -A kam vám zmizela?
-Do pokoje číslo 229.
00:32:15 -Nevíte náhodou, čí je to pokoj?
00:32:17 -Prosím o největší diskrétnost, pane rado.
00:32:20 -Na 229 bydlí... On.
-Co on, on? Kdo, hergot, on?
00:32:26 -Princ Mohamed Rasul Zade.
00:32:29 Pod ním je anglický lord, vedle ředitel mexické banky,
00:32:33 nejvyšší společnost, pane rado, světová aristokracie.
00:32:35 -A taky čtyři lidi z Kladna a jedna z nich zavražděná.
00:32:38 Mohu snad já za to?
00:32:44 -Tak jak to bylo dál?
-Pak jsem se vrátil dolů a...
00:32:48 -Pardon, dovolil jsem si malé občerstveníčko, pane rado.
00:32:51 Francouzáček, znamenitý hlavně při úporném přemýšlení.
00:32:55 -Doporučuju.
-To počká!
00:33:12 -Kdy jste byli v apartmá Matoušových naposledy?
00:33:17 -Ježíš, já nevím.
00:33:21 Než se šlo do baru, to mohlo být tak 10?
00:33:28 -Tady Jára...
-Já taky.
00:33:30 Moje paní byla s Danou v koupelně, to víte,
00:33:33 ženský se potřebujou pořád česat.
00:33:36 A my s Poldou jsme čekali.
00:33:39 -Jen tak, bez ničeho?
-Jak to, bez ničeho?
00:33:43 -No, v takových chvílích obyčejně mužští nesedí nasucho.
00:33:47 Vy jste nic nepili?
00:33:49 No stály tam přece dvě skleničky na stolku, ne?
00:33:53 -Naléval jste do nich koňak.
-No, pili jsme.
00:33:57 -A co vy, milostpaní, vy jste taky pila?
00:34:01 -Já si nevzpomínám, že bych pila. Ne, já jsem určitě nepila.
00:34:08 -Pane Janíku, mohl byste mi říct, jak jste se dozvěděli,
00:34:14 co se stalo paní Matoušové?
00:34:20 -Když přišel Matouš zase dolů, tak se ptal po Daně.
00:34:25 Bylo nám trapně, rozumíte.
00:34:28 A my jsme mu řekli, že se šla trošku projít,
00:34:31 že ji bolela hlava.
00:34:33 A on do sebe začal lejt jeden koňak za druhým,
00:34:37 tak jsme šli raději na pokoj.
00:34:39 -No, my jsme ještě dlouho nespali.
00:34:43 My jsme měli takovou malou manželskou diskusi.
00:34:48 A pak někdo zaklepal, byl to vrátnej,
00:34:51 že prej Matouš chce s náma mluvit, že se u něho něco stalo.
00:34:55 Tak jsme se trochu oblíkli, šli jsme k němu a Polda,
00:35:00 teda Matouš, stál sotva na nohách a pořád ukazoval do koupelny a...
00:35:14 -Prosím tě, vzpamatuj se. Promiňte, ona je citlivá.
00:35:19 Totiž tam v koupelně byla Dana, mrtvá.
00:35:29 Já jsem nejdřív myslel, že je to snad srdce
00:35:33 nebo něco podobnýho, ale když jsem se naklonil blíž
00:35:37 a viděl jsem, že má rozbitou hlavu...
00:35:41 -Čím asi?
-Jak to, čím? Copak to můžu vědět?
00:35:45 -A co ta flaška od koňaku? Ta tam pořád ještě stála na stole?
00:35:49 -Nevšiml jste si?
-Ne.
00:35:52 Já v tu chvíli přece nemohl myslet na to,
00:35:54 jestli tam stojí lahev, nebo ne?
00:35:56 Copak to nechápete? Taková hrůza!
00:35:58 -A co vy, paní Janíková, vy jste si nevšimla,
00:36:01 jestli tam ta lahev byla?
00:36:03 -Jaká lahev? Prosím vás, nemučte mě!
00:36:07 Já nic nevím!
00:36:27 -Ježíš Maria, pane rado, ale co s tím budeme dělat?
00:36:29 -No, co s tím budeme dělat, to ještě nevím, no.
00:36:32 -Kdyby se po mně ptal starej, tak že jsem si musel odskočit,
00:36:35 rozumíš?
00:36:36 -Dobře.
00:37:45 -Pomáhej pánbůh, pane řediteli. Copak to tady tropíte?
00:37:51 -Jak vidíte, dělám tu tak trošku pořádek.
00:37:55 -Vy sám? Ale podívejme se, persönlich pan ředitel.
00:37:59 Copak by tomu řekl kníže Leopold, co?
00:38:03 A proč to vlastně děláte?
00:38:06 -Jak jste se sem dostal?
00:38:08 -Támhle místní znalec poměrů mě sem dovedl.
00:38:11 -No, ten má nejmíň co špehovat. A zrovna mě!
00:38:14 Dneska v noci jste měl být při smyslech, člověče!
00:38:17 Proč děláte zmatky až teď? Nešaškujte mi tady!
00:38:20 -No tak dost!
-Promiňte.
00:38:23 -Já si ještě dodatečně zjistím, komu na tom záleželo,
00:38:26 aby Mrázek dnes v noci a ráno nebyl při smyslech.
00:38:31 Ale teď se ptám já. Tak co? Dozvím se to? Co tady děláte?
00:38:35 Co tady tropíte?
00:38:37 -Já prostě nesnáším svinčík, pane rado.
00:38:40 -No, tak to je něco jiného, já vám řeknu, to si cením.
00:38:43 Já taky. Dovolíte? Já si taky potrpím na pořádek.
00:38:49 A hlavně když se nic důležitého neztratí.
00:38:57 Kdopak vám tady udělal takovej svinčík, co?
00:39:00 Patrně nějakej opilec vyhodil flašku z okna.
00:39:05 To jsou tak hosti, co?
00:39:08 Jako támhle například, vidíte? Támhle to okýnko u koupelny?
00:39:13 Nebydlí tam náhodou Matoušovi?
00:39:18 A vám velmi záleželo, abyste odstranil všechny stopy.
00:39:24 A pravděpodobně i poslední stopu vražedného nástroje.
00:39:31 Pročpak jste ji chtěl odstranit?
00:39:34 -Proboha, pane rado, přece mě nebudete podezírat
00:39:37 z vraždy jen proto, že jsem uklízel nepořádek?
00:39:41 -Máte pravdu. Konečně, můžete jít.
00:39:46 Počkejte, ty střepy tady necháte policii k dispozici přece, ne?
00:39:52 Běžte!
00:40:13 -To je příšerný.
00:40:17 Jako balík špinavýho prádla. Copak si to zasloužila?
00:40:22 Proč ona? Proč zrovna ona? Řekněte, pane rado?
00:40:25 -Nechte toho. Dovolíte? Pardon? Dovolíte, já si to vezmu.
00:40:32 Děkuju vám za námahu.
00:40:36 -Mrázek!
-Rozkaz, pane rado.
00:40:38 -Doprovodíte tady pana ředitele do baru a ručíte mi za to,
00:40:43 že už se nám pan ředitel nikam nezatoulá.
00:40:46 -No tak, pane řediteli, tak jdeme, no, prosím.
00:40:59 -Ne.
-Co ještě chcete, člověče?
00:41:02 -Tváří v tvář majestátu smrti já nemohu mlčet. Já jsem je viděl.
00:41:08 -Koho?-Pana Matouše a paní Janíkovou v baru.
00:41:15 V jistých chvílích zmizeli za závěsem na schodišti
00:41:19 a líbali se tam.
00:41:22 A ne jednou. Vůbec se chovali k sobě jako milenci.
00:41:26 Tahle tragédie by s tím třeba mohla souviset, nemyslíte?
00:41:30 -Možná. Každopádně vám děkuju za důležitou informaci.
00:41:37 -Co je?
-Policejní rada Vacátko. Neruším?
00:41:41 -No prosím. To víte, já vás vůbec neznám.
00:41:46 Prostě pojďte dál.
00:41:49 Policie, jo? Policie? A copak se stalo, co?
00:41:55 Já vůbec nic nevím, já si na nic nevzpomínám.
00:41:59 -Ježíši Maria, to byl zase binec.
-Moment, moment.
00:42:04 -Já to asi včera pěkně rozsvítil.
-No, dovolíte?
00:42:09 -Prosím. A o co jde?
00:42:12 -No tak, no tak, vzpamatujte se přece,
00:42:15 pane Matouši.
00:42:17 Doktor tvrdí, že už můžete být při smyslech.
00:42:22 -Víte přece, co se stalo s vaší paní.-Co?
00:42:26 -Nebo snad ne?
00:42:31 -Ježíši Maria. Ježíši Maria!
00:42:36 Ano, teď si to začínám uvědomovat.
00:42:43 A vy... Vy už máte vraha?
00:42:51 -A kdy jste odešel z baru? Tedy myslím podruhý.
00:42:54 -Nevím.
-Proč?
00:42:56 -To nevím. Vždyť vám říkám, že jsem toho už měl dost.
00:43:03 -Aha. A co vaše žena? Tu jste dole v baru nepostrádal?
00:43:08 -Kde byla?
-To taky nevím.
00:43:13 Ježíši Maria! Kdyby mě tak nebolela palice.
00:43:17 Já si na nic nevzpomínám. Ježíši Kriste.
00:43:25 A vy, vy víte, kde byla?
00:43:31 Pane policejní rado, já mám úplný okno.
00:43:38 -To je malér.
00:43:40 Vaše paměť by nám pomohla při vypátrání vraha.
00:43:44 -Já vím.-Vždyť vy jste přece první objevil vraždu.
00:43:48 A jak jste ji objevil?
00:43:50 -Ale proč mě pořád trápíte zrovna v takovou chvíli,
00:43:54 když jsem vám řekl, že se na nic nepamatuju?
00:43:57 -No, škoda. Nedá se nic dělat, když se na nic nepamatujete,
00:44:01 tak bohužel nemohu ani vás vyloučit z okruhu podezřelých.
00:44:07 -Zatracená palice! Musím si vzpomenout, musím, musím!
00:44:12 -To bych vám radil.
00:44:15 Tak jak to bylo, když jste podruhé přišel nahoru?
00:44:18 -Počkejte, počkejte, já si vzpomenu. Jak to bylo?
00:44:24 Jsem přišel a hledal jsem Danu tady v ložnici.
00:44:28 Tady nebyla, tak jsem šel zpátky do pokoje, tady taky ne.
00:44:34 Tak jsem šel ke koupelně, otevřel jsem dveře a...
00:44:44 Tam jsem ji viděl, jak je ohnutá přes vanu,
00:44:47 tak jsem si myslel, že zvrací.
00:44:50 Tak ještě na ni volám: "Taky je ti tak blbě jako mně?“
00:44:54 A ona nic. Tak jsem si sedl tady ke stolku.
00:45:02 Sedl jsem si ke stolku a čekal jsem na ni. A pak...
00:45:09 Hergot, jak to bylo?
00:45:12 A pak jsem se vrátil zpátky, to už jsem šel přímo do koupelny,
00:45:19 zatřásl jsem s ní a říkám: "Holka, neblbni, vstávej.“
00:45:27 A teprve pak...
00:45:32 Teprve pak jsem poznal, že je... Promiňte.
00:45:39 -Pak jste se napil koňaku, co?
-Ne, ne, já už měl dost.
00:45:46 -No, když je člověk v provozu, tak si naleje, i když má dost.
00:45:51 -No stála tam přece láhev, ne?
-Ne.
00:45:59 Určitě ne.
00:46:02 -Tohle jsou zbytky krve. Prokazatelně její krve.
00:46:08 Takže lze s jistotou tvrdit, že právě tahle rozbitá lahev
00:46:13 byla vražedným nástrojem.
00:46:16 -Tak přeci ta flaška.
00:46:20 Teď ale kdo?
00:46:23 A podařilo se vám sestavit celou tu lahev?
00:46:26 -Skoro celou, pane rado, ona totiž dopadla dost naměkko,
00:46:29 na smetí, na starý papíry, že jsme měli štěstí.
00:46:33 -A otisky?
00:46:35 -No tak otisky samozřejmě všech čtyř přátel, těch manželů.
00:46:41 Matoušovejch, Janíkovejch.
00:46:43 Potom celá spousta cizích, neznámých.
00:46:48 Jo a to se budete divit, taky pana ředitele Hnízda.
00:46:54 -Tak tohle turnedo, mládenci, bude obzvlášť delikátní.
00:46:58 -Hergot, ale on přeci tvrdil, že do apartmánu Matoušových
00:47:02 vůbec nevkročil, leda až po vraždě
00:47:04 dohromady s Mrázkem.
00:47:06 A to už flaška byla pryč.
00:47:07 -Tak abychom zbytečně neztráceli čas, pane Bouše,
00:47:10 podíváte se do toho Kladna a omrknete tam minulost
00:47:13 těch dvou párků, víte?
00:47:15 Protože mně se nelíbí ten kamarádšoft, víte?
00:47:19 Já bych byl hrozně zvědavej, co za tím je.
00:47:23 Jestli jsou přítelkyně ty ženský, nebo ty mužský.
00:47:27 Pane Brůžek, co vy tomu říkáte?
00:47:30 Vy přece máte určitý zkušenosti v tomhle oboru, ne?
00:47:35 -Tedy na základě různejch pozorování, pane rado,
00:47:41 bych si troufal tvrdit, že by to mohlo bejt tak jako...
00:47:47 -Křížem.-Přesně tak, pane rado. Jsou takový páry.
00:47:51 -Jsou takový páry.
00:47:53 Tak, pane Bouše, šupito do toho Kladna.
00:47:56 Šupito, čím dřív se vrátíte, tím líp.
00:47:58 -Prosím, pane rado.
-No!
00:48:01 A ty dvě skleničky, komu ta růž tam patří?
00:48:06 -Tenhle otisk rtů tady, ten patří zavražděné.
00:48:11 -No jo, ale ta už nepromluví.
00:48:14 -Jenomže tadyhle na tý skleničce, tenhle otisk tu, jak vidíte,
00:48:21 ten je zatím bez určení.
00:48:26 -Ledaže by patřil tý druhý, ne? Tý Janíkový.
00:48:31 -Já vás ujišťuji, pánové, že jsem tu lahev
00:48:33 vůbec neměl v ruce.
00:48:35 Já to nedovedu zcela pochopit, to je neuvěřitelná,
00:48:39 to je fatální souhra náhod.
00:48:42 Já jsem naprosto nevinen, já to mohu dokázat.
00:48:45 -Víte, co to je daktyloskopie?
-No to je otázka. Samozřejmě.
00:48:50 -A já vám mohu na základě daktyloskopie dokázat,
00:48:54 že jste tu lahev v ruce měl.
00:48:57 A upozorňuji vás, že to platí jako soudní důkaz!
00:49:10 -Já se tedy, pánové, přiznávám.
00:49:14 Ano, prosím, já se přiznávám, že jsem byl v apartmá u Matoušů.
00:49:23 Byli jsme tam s panem Matoušem asi tak půl hodiny před půlnocí
00:49:29 hodit si očko.
00:49:32 Já se přiznávám i k tomu, že jsem vyhrál.
00:49:35 Abych se tedy přesněji vyjádřil, že jsem uměl vyhrát.
00:49:38 A že jsem tedy z té lahve panu Matoušovi naléval.
00:49:41 -To je, prosím, ten můj otisk.
-Ale jděte. Kolik jste vyhrál?
00:49:49 -Dovolíte, prosím?
00:49:51 Ano, tady je jedna, dva, tři, čtyři, pět tisíc dvě stě korun.
00:50:01 To je, prosím, celá výhra, pane rado.
00:50:04 Já bych si dovolil vložit ji do vašich ctěných rukou
00:50:08 na dobročinné účely, ráčíte-li mi dobře rozumět.
00:50:14 -Vy jste z lacinýho kraje, pane řediteli.
00:50:17 Takový pakatel za vraždu?
00:50:23 -Za vraždu?
00:50:26 Pánové, proboha, to snad nemyslíte vážně.
00:50:30 V tom jsem naprosto nevinen.
00:50:33 Promiňte, očko, to ano, ale v tom jsem naprosto nevinen.
00:50:37 -Tak proč jste chtěl odstranit ty střepy?
00:50:40 -No proč, proč, dalo se předpokládat,
00:50:43 že najdete moje otisky prstů a že budu podezřelý z vraždy.
00:50:47 Pane rado, to je nedorozumění, já jsem naprosto...
00:50:51 Já vám přísahám, pane rado, že jsem naprosto nevinen!
00:50:56 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:51:01 -Tak snad abyste šel otevřít, ne?
-Dovolíte?
00:51:23 Co je? Co sem lezete, člověče?
00:51:25 -Princ Mohamed Rasul Zade se chystá k odjezdu, pane rado.
00:51:28 -No a co? Účet má v pořádku?
-No, má, ale...
00:51:31 -Ať táhne ke všem čertům, nemám čas.-Moment!
00:51:33 Vy nějak kvaltujete s odchodem toho aristokrata z hotelu,
00:51:36 pane řediteli.
00:51:38 -A přitom dobře víte, že v apartmá 229
00:51:41 si asi pan princ nevykládal se zavražděnou pasiáns.
00:51:44 -Pánové, to nemyslíte vážně! Princ Mohamed Rasul Zade a vražda?
00:51:49 -Můj milej zlatej, my už na čtyřce měli nějaký pány.
00:51:54 To byste koukal. I prince.
00:51:57 A dokonce i ředitele velkejch hotelů taky, taky.
00:52:02 Máte tady lahvičku slušnýho koňaku?
00:52:05 -Ano, prosím, proč?
00:52:07 -No, něco dobrýho myslím. Takovej francouzáček.
00:52:10 -Jednu lahev, dvě skleničky.
-Co s ním teď?
00:52:14 -No tak, dělejte a připravte ty věci.
00:52:17 -A vy, Mrázek, sem pošlete toho pana prince.-Ano.
00:52:21 -Řekněte mu, že pan ředitel touží se s ním rozloučit.
00:52:25 -Dobře, pane rado.
00:52:29 -Viďte, pane řediteli?
00:52:34 No, tak vida, všechno připraveno.
00:52:37 Tak podívejte se, do téhle skleničky nalijete
00:52:42 tomu vznešenýmu Peršanovi.
00:52:46 Když už sbíráme otisky, tak ať nám sbírka roste.
00:52:51 A vy si nalejte třeba sem do týhle skleničky,
00:52:54 jestli ještě budete samozřejmě mít chuť.
00:52:58 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:53:01 Mlčet! Samozřejmě mlčet. Ve vlastním zájmu, pane řediteli.
00:53:05 -O totéž poprosím já vás, pánové, nejvyšší diskrétnost.
00:53:08 Kdybyste mě laskavě následovali, pane rado, prosím,
00:53:11 sem do téhle místnosti.
00:53:35 FRANCOUZŠTINA
00:53:59 -Jede do Paříže.
00:54:02 -Už mu nalil. A teď pijou, pane rado.
00:54:09 -Poslouchejte, Brůžek, to je prvotřídní hochštapler,
00:54:12 ten Hnízdo.
00:54:14 Víte, co po něm chce?
00:54:16 Aby napsal do bedekru, že hotel Excelsior
00:54:19 je šťastný ostrov pokoje a klidu v rušným velkoměstě.
00:54:25 Tenhle otisk rtěnky pochází z téhle vaší tyčinky.
00:54:33 -Jak nám to vysvětlíte?
-Já nevím.
00:54:38 Já jsem v noci u Matoušů nebyla a z té sklenky jsem vůbec nepila.
00:54:45 -Nelžete! Ten otisk vás usvědčuje, že jste tam byla
00:54:48 a že jste z ní pila.
00:54:50 -Ne, ne, ne, ne, ne!
-Vstaňte!
00:54:53 To zapírání nemá cenu. My počkáme, až si to rozmyslíte.
00:54:59 Zatím ovšem si vás tady musíme nechat, to snad uznáte.
00:55:03 -Odveďte ji.
-Tak pojďte, paní.
00:55:09 -Je pravda, že jste se v baru líbala s manželem zavražděné?
00:55:24 Odpovězte!
00:55:27 -Ježíši Kriste, já už dál nemůžu, já vám to všechno musím říct.
00:55:39 Já vám řeknu pravdu.
00:55:43 -Vždyť my taky nic jinýho nechceme. Prosím.
00:55:55 -Prosím.
-No.
00:55:58 -Líbala jsem se s Matoušem, ano. To nebylo poprvé.
00:56:03 -Ale my jsme začali až po nich.
-Po kom?
00:56:08 -Můj muž a Dana. Měli spolu poměr. Už dva roky.
00:56:18 -A já...
-Vy jste na něj žárlila, že ano?
00:56:22 -Prve jste nám řekla, že jste se celou noc
00:56:25 nevzdálila z baru.
00:56:27 -Trváte i teď na své výpovědi?
-Ne.
00:56:29 -Navštívila jste tedy v kritickou dobu
00:56:32 apartmán Matoušových.
00:56:34 -Jak to víte?
-Kolik bylo hodin?
00:56:36 -Bylo po půlnoci, tak půl jedný bylo.
00:56:39 -A s jakým úmyslem jste tam šla?
00:56:42 -Já jsem si chtěla promluvit s Poldou,
00:56:45 teda s Matoušem.
00:56:47 Chtěla jsem mu říct, že Dana a ten Peršan...
00:56:52 Já jsem se jí chtěla pomstít. Já jsem ji nenáviděla.
00:56:57 -A co se stalo, když jste vešla dovnitř?
00:57:00 -Já jsem vevnitř vůbec nebyla.
-No nepovídejte. Proč?
00:57:05 -No protože od nich ze dveří vyšel ten člověk.
00:57:12 -Jakej člověk?
00:57:14 -No ten muzikant z baru, ten pianista.
00:57:18 On mě neviděl, já jsem se schovala na toaletu.
00:57:23 A pak jsem se znovu vrátila ke dveřím apartmá Matoušovejch.
00:57:28 -A když jsem zevnitř slyšela ty hlasy... -Hlasy?
00:57:32 -Jo, hlasy, mužský hlasy. Někdo tam taky mluvil německy.
00:57:37 -Německy? Víte to jistě?
-No. Proto jsem tam přece nešla.
00:57:46 Tak jsem se vrátila do baru a tam jsem byla až do rána.
00:57:53 Vždyť já jsem se vás přece už prve snažila upozornit
00:57:57 na toho pianistu.
00:57:58 -Zatím jste neměla dost odvahy říct celou pravdu.
00:58:06 Jenom jestli ji říkáte teď.
00:58:09 -Ježíši Kriste, pane rado, já vám přiznám,
00:58:13 že já mám už stejně zničenej život.
00:58:17 -Tak pojďte.
00:58:33 -Tak co? Co tomu říkáte, pane Brůžek?
00:58:37 -Především že pan Pepino pořádně zalhal, když tvrdil,
00:58:41 že pianista Krofta měl v kuchyni telefon.
00:58:45 -Asi jo. A ten německej hovor, to byl bezpochyby Kirchmeier.
00:58:53 -A o něm nám Pepi taky zalhal.
-Hm.
00:58:56 Ale proč ten Kirchmeier tak znenadání odjel?
00:59:00 -Vždyť on skoro zdrhnul.
-Himl hergot, tohle je práce!
00:59:05 Hotel Excelsior, šťastný ostrov klidu
00:59:08 v rušném velkoměstě!
00:59:11 A fajnová společnost. A výpovědi jakbysmet.
00:59:15 ZVONĚNÍ TELEFONU
00:59:17 Samá voda.
00:59:19 Hotelový personál, hosté, všechno jedna sebranka!
00:59:23 Courá se to po schodech nahoru a dolů jako švábi.
00:59:26 Ale to se rozumí, žádnej se na nic nepamatuje,
00:59:30 na nic!
00:59:32 Buď byli všichni ožralí nebo lžou, jako když tiskne.
00:59:37 Policejní rada Vacátko!
00:59:41 Prosím?
00:59:44 Ale no tak to jsem rád, to rád slyším.
00:59:47 To jste mě potěšil. Servus.
00:59:52 Tak pane Brůžek, nová záhada. Auto, lidi a tradá.
00:59:58 Ten otisk na dveřích koupelny, ta krásná věc
01:00:04 patří našemu perskému princi.
01:00:08 Nehvízdejte mi tady a mažte na Wilsoňák.
01:00:10 Snad se vám poštěstí ještě chytit pařížskej rychlík.
01:00:17 -Nastupte si urychleně do rychlíku směr Plzeň ― Norimberk ― Paříž.
01:00:29 Opakuji, rychlík směr Plzeň...
01:00:36 -Pojďte sem!
01:00:39 Počkejte tady.
01:00:45 Jménem zákona půjdete se mnou.
01:00:48 FRANCOUZŠTINA
01:00:53 Já ti, chlapče, stejně nerozumím, ale na čtyřku musíš. Tak alou!
01:01:01 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
01:01:14 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
01:01:27 ve skleněné rakvi...
01:01:30 -Prosím, pánové. Prosím pěkně.
-To bude nějaká mejlka.
01:01:34 -Jak to?-Já jsem si nic neobjednal, pane Pepi.
01:01:38 -Vy jo?-Ne.
-No tak.
01:01:41 -Mám příkaz.
-Od koho?
01:01:49 Ach tak, tak vyřiďte panu direktorovi,
01:01:52 že mu pěkně děkuju, ale že zatím na ten koňáček
01:01:55 nemám tu správnou náladu.
01:01:59 -Chápu, pane rado.
01:02:01 -A víte, kdy ji dostanu? Pojďte sem.
01:02:04 -Ovšem. Pardon. Prosím?
01:02:07 -Až mi prozradíte to sladký tajemství,
01:02:11 kdo všechno byl včera v noci v apartmá u Matoušů.
01:02:20 Hlavně co tam dělal támhle ten krasavec.
01:02:29 -Jak já to můžu, prosím pěkně, vědět?
01:02:32 -Ale snad jo, Pepi, protože já jsem na centrále zjistil,
01:02:35 že včera v noci pro Kroftu žádnej telefon nepřišel.
01:02:38 -Ne? To je zajímavý.
-To je zaprvé.
01:02:40 A zadruhé nám liftboy prozradil, že vezli pana Kirchmeiera
01:02:43 do druhého patra.
01:02:45 A že ten německej obchodník předtím s vámi mluvil. No tak co?
01:02:50 Tak myslím, že bude nejlíp, když ten koňáček zase odnesete
01:02:53 a setkáme se v kanceláři u pana direktora!
01:03:00 -Je průšvih, musíme do kanceláře.
01:03:03 -Dobrý večer.
-Půjdeme nahoru, pane řediteli.
01:03:06 -Nahoru?
-No, prosím.
01:03:08 -Hele, kamaráde, nech toho hraní a k direktorovi do kanceláře.
01:03:12 Co koukáš? On tě zastoupí. Pojď.
01:03:23 Tak jdeme, jdeme, jdeme. Zahoď to a jdeme.
01:03:28 ZPĚV: Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
01:03:42 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
01:03:55 -Pánové! U vás v hotelu se stala vražda a vy tři...
01:04:01 -Protestuji!
01:04:03 -Já nemám s tou vraždou nic společného a nedovolím...-Ticho!
01:04:09 Poslouchejte, vy tři králové, já už vás mám tak pomalu
01:04:14 až po krk.
01:04:16 Buď budete klidně odpovídat na všechny mé otázky,
01:04:19 nebo se sebereme a alou na čtyřku a do separací, lordi, tam s vámi!
01:04:23 -Prosím, to ne, to, prosím, ne. Všecko, ale ne to!
01:04:28 Promiňte, pane rado, promiňte, prosím, to jsou prostě nervy.
01:04:31 Pánové, já vás zapřísahám, pomozte policii a taky mně.
01:04:34 Hotel Excelsior je v naprosto zoufalé a prekérní situaci,
01:04:37 vždyť hrozí mezinárodní skandál.
01:04:39 Copak to nechápete? Vaší povinností je...
01:04:41 -Tak dost, dost, vy fóristo!
01:04:44 Tu instruktáž jste si mohl nechat pro sebe,
01:04:47 ale teď už, prosím, ani slovo!
01:04:49 Teď už budete odpovídat jenom na moje otázky.
01:04:52 A především vy.
01:04:55 Proč jste vyřadil po celou včerejší noc
01:04:58 tady Mrázka tím, že jste mu přihrál lahev koňaku?
01:05:02 -To je blbost, prosím vás, nikoho jsem nevyřadil.
01:05:05 Můžu já za to, že se rád napije?
01:05:08 -No možná, prosím, ale když se tady stal ten mord
01:05:13 a já jsem byl potom celej den jako pitomej,
01:05:17 dal jsem zbyteček z tej lahve k dispozici policii.
01:05:23 -No jo, a v naší laboratoři bylo zjištěno,
01:05:28 že v tom koňaku bylo rozpuštěno větší množství prášku pro spaní.
01:05:35 -To jste tam dal vy?
-Nesmysl, prosím vás.
01:05:38 Kdo by měl zájem na takovým bezmocným fotrovi?
01:05:41 -Děkuju. Děkuju pěkně.
01:05:44 -Ale možná že zrovna vy, pane řediteli.-Dovolte?
01:05:47 -Mně se to totiž nestalo poprvé a to je zajímavý,
01:05:50 že to bylo vždycky v době, kdy tady byli Matoušovi, Janíkovi
01:05:53 a nějaký cizinci.
01:05:55 -A taky pan sekční šéf Patočka, viďte, pane řediteli?
01:06:01 -To je komplot, pánové, špinavá intrika, nic víc!
01:06:05 Já, prosím, nepřejímám za nic zodpovědnost, pane rado.
01:06:08 Absolutně za nic!
01:06:10 Tihle dva, ti, tihle ti. Bez mého vědomí ovšem.
01:06:13 -Grázle! Ty si myslíš, že v tom budeme lítat sami?
01:06:17 -Já tě zabiju, ty všiváku!
-Neblbni! Nech toho! Vzpamatuj se!
01:06:24 -Tady je to! Tady je ten jeho špinavej kšeft.
01:06:28 To on všechno sjednával, protože on měl nejvíc prachů.
01:06:32 -On, ředitel!
-Kuš, ty!
01:06:35 -Tys tam lákal cizince a obíral je!
01:06:39 -To je lež! To je lež!
-Mě taky! Udělal ze mě kripla!
01:06:44 A ty, kde jsou ty prachy od Kirchmeiera?
01:06:47 Kde jsou ty prachy? Naval je! Naval je, jsou mý!
01:06:50 -Já je potřebuju!
-To je záchvat, pane rado!
01:06:52 To je záchvat, nevěřte mu ani slovo!
01:06:55 -Jsou mý, jsou mý...
01:06:57 -On je nemocnej, neví, co mluví, je to kokainista!
01:06:59 -Kde jsou ty Kirchmeierovy prachy?
-Jaký prachy? Já žádný nemám.
01:07:04 -A jak to, že ten Kirchmeier odjel tak kách?
01:07:10 -On je tady šéf. Nad vším. On, ať mluví.
01:07:17 Ze mě už nedostanete ani slovo, pánové.
01:07:19 -O tom bych ani nemluvil.
-Ale to je všechno kardinální lež.
01:07:25 To je prostě totální spiknutí, nic víc!
01:07:29 Já vás ujišťuji, pane rado, že já jsem nevinen.
01:07:32 -Já jsem naprosto nevinen.
-Já vím, já vím, pane řediteli.
01:07:37 A co takhle francouzáček, ten by vám nepomohl?
01:07:40 Doporučuju, velmi vhodné při úporném přemýšlení.
01:07:44 -Vy jste krutý, pane rado, vy jste krutý a zlý.
01:07:47 -Mrázek!
-Prosím, pane rado?
01:07:49 -Já zatím odjedu na direkci a vy mi tady s nima počkejte,
01:07:53 než pro ně pošlu.
01:07:57 No, tak jednu záhadu bysme měli za sebou.
01:08:00 Teď jenom, kdo z tý party vraždil.
01:08:04 A kdo byl všechno včera v noci v apartmá Matoušových?
01:08:08 -On, Polda, Matouš a ředitel Hnízdo,
01:08:13 Němec Kirchmeier.
01:08:17 Pak sekční šéf Patočka. Klavírista Krofta.
01:08:22 A taky Pepi občas zašel.
01:08:27 -A taky pan princ Mohamed Rasul Zade.
01:08:30 To máme bezpečně daktyloskopicky zjištěno.
01:08:32 -Ne, ten s náma nehrál.
01:08:34 -Neříkejte. Tak kdo tam byl místo něho?
01:08:37 -Ona. Dana Matoušová.
01:08:40 -Jak to? Vy sám jste přece říkal, že jste ji viděl,
01:08:43 jak šla do apartmá 229.
01:08:46 -To nebyla pravda.
01:08:49 Já jsem věděl, že už je mrtvá a že už nemůže nic dosvědčit.
01:08:54 Jenom jsem nechtěl, abyste se dozvěděli
01:08:57 o těch kartách.
01:08:58 -Takže vy jste šel nahoru kvůli kartám
01:09:01 a ne kvůli paní Matoušové?
01:09:04 -Co dělala Matoušová během hry?
-No, jako vždycky.
01:09:09 Chodila mezi hosty a občas nám pomáhala.
01:09:12 -Aby se vám líp fixlovalo.
01:09:16 Kdo z vás a proč zabil Danu Matoušovou?
01:09:19 -Já... Já nevím.
01:09:21 -Kdy jste odešel z apartmá Matoušových? -Asi ve dvě.
01:09:25 -Byla v té době paní Matoušová ještě živá?
01:09:28 -Ano, myslím, že byla.
01:09:29 -Co, myslím, myslím? Odpovídejte přesně!
01:09:33 -Kdy jste s ní mluvil naposled?
-Asi půl hodiny předtím.
01:09:36 -Kde?
-Já jsem šel...
01:09:39 -Protože ona plakala, tak jsem šel za ní. -Kam?
01:09:44 -Do koupelny.
-Co se tam dělo?
01:09:47 -Byla velmi rozrušená.
01:09:49 Viděla Matouše, jak se dole v baru líbá s mou ženou.
01:09:52 -Zavražděná byla nalezena právě v té koupelně.
01:09:55 Přibližná hodina smrti mezi 1. a 3. ráno.
01:09:57 Co víte o její vraždě?
01:09:59 -Prosím vás, nechte mě na pokoji, já ji nezabil!
01:10:02 Já o té vraždě nic nevím! Já jsem ji...
01:10:04 Vždyť já jsem ji sám měl rád, pochopte to.
01:10:08 Já ji přece nezabil, já jsem nevinnej.
01:10:15 -Služba!-Já jsem ji měl opravdu rád, pochopte to.
01:10:19 -Odveďte ho dolů do separace.
-Já jsem ji nezabil, ne.
01:10:30 -Inspektora Brůžka. Sofort!
01:10:34 -Pane rado, ale já si stejně myslím,
01:10:36 že to udělal on.
01:10:38 Všiml jste si ho, jak on vypadá? Takovej eskamotér.
01:10:41 Mně jsou tihle slušní a brejlatí páni, víte,
01:10:46 od přírody podezřelí.
01:10:48 -Dobře, ale jakej by byl u toho Janíka motiv,
01:10:52 když byla jeho milenkou?
01:10:54 -Třeba jí měl už dost. Ona byla hysterka.
01:10:57 A to u ženský nikdy nevíte, jestli ji máte rád,
01:11:00 nebo jestli byste ji radši praštil.
01:11:02 -No dobře, já vím, ale to by potom i Matouš měl důvod, ne?
01:11:06 -A co když se do toho zapletli ti karbaníci?
01:11:09 -Třeba ten nešťastnej kokainista Krofta nebo Kirchmeier.
01:11:15 -A nebo, pane rado, by to taky mohl bejt
01:11:18 náš slušnej pan ředitel.
01:11:23 -Tak co, pane Brůžek, co dělá náš pan princ?
01:11:26 Na toho taky pozor, pánové.
01:11:29 Byl taky v koupelně a nechal nám tam důkaz, pánové,
01:11:33 jako hrom.
01:11:35 -Ale teď už je klidnej, pane rado.
01:11:37 Sedí dole v cimře a je tam s ním
01:11:40 jakejsi chargé daffaires z jejich vyslanectví,
01:11:43 tlumočník a dva advokáti.
01:11:45 Pane rado, vypadá to tam jako na diplomatický konferenci.
01:11:48 Sepisujou princovu výpověď.
01:11:50 Jo a poslal si pro humrový chlebíčky
01:11:53 a nějaký víno.
01:11:55 -Nepovídej?
-No jo.
01:11:57 -A všichni podezřelí jsou na čtyřce?
01:11:59 -Všichni, pane rado, až na pianistu,
01:12:02 kterýho odvezli do nemocnice.
01:12:04 Dal jsem je do separací, aby se nemohli domluvit.
01:12:06 -Tak to je v pořádku.
01:12:08 Mládenci, nechte si to všechno projít hlavou
01:12:11 a pak zahájíme výslechy znova pěkně jednoho po druhým, rozumíte?
01:12:16 Já myslím, začneme v jednu, pánové, to je tak správnej čas.
01:12:21 Běžte. Zatím si dáchněte, jo? No.
01:13:30 Pane Brůžek!
01:13:33 -Pojďte sem, pane Brůžek, pojďte.
-Co se děje, pane rado?
01:13:39 -Pojďte sem. Pojďte sem blíž.
01:13:43 -Co je, prosím?
-A podívejte se dobře na sklenku.
01:13:50 A teď mi řekněte, já vím, že máte svoje zkušenosti,
01:13:55 ne současný, to bych vám snad ani netrpěl, ale z dřívějška.
01:13:59 -Prosím, ano, pane rado.
01:14:01 -Víte, za mých mladých let se tyhle lippenstifty
01:14:05 moc nenosily.
01:14:07 A já bych od vás potřeboval, víte, abych tak řekl,
01:14:10 odbornou expertizu.
01:14:12 Jestli dneska, když se mužskej se ženskou líbá,
01:14:15 tedy silně líbá, víte, a několikrát,
01:14:18 jestli se může takovej lippenstift obtisknout na rty mužskýho
01:14:23 a potom...
01:14:26 Chápete?
01:14:28 -Chápu, pane rado, chápu. A můžu takový páry potvrdit.
01:14:33 -Jistě?-Samozřejmě ne z vlastní zkušenosti.
01:14:36 Ale spíše z různejch dedukcí, poněvadž já jsem ženatej.
01:14:40 -Tak dobře, to mi stačí, to ostatní už mě nezajímá.
01:14:44 Spíš, pane Brůžek, vzpomínáte si na paní Janíkovou,
01:14:49 jak se líbala s Matoušem za závěsem?
01:14:53 -Jo tak! Takže tenhle obtisk by mohl bejt po Matoušovi.
01:15:00 -No.
-No pane rado.
01:15:05 -Bouše!
-Ano, pane rado?
01:15:08 -Pojďte sem.
01:15:11 Pánové, všechny podezřelé převezte okamžitě
01:15:15 do hotelu Excelsior.
01:15:18 No, prosím, prosím.
01:15:20 Kdopak nám chybí do té vaší partičky?
01:15:23 Tedy především pan Kirchmeier, ale ten bude už asi v Hamburku.
01:15:27 A tady byl jasně pan Krofta, ale ten si ještě
01:15:30 nějakej čásek poleží.
01:15:32 A pan princ Mohamed Rasul Zade, ale ten čeká venku s Brůžkem
01:15:35 a s diplomatickým doprovodem.
01:15:38 A tady pan sekční šéf Patočka, ten mi neuteče,
01:15:42 tomu chystám pěkný překvapení.
01:15:44 Jen co se vyhajá.
01:15:47 A pak nám tu ještě chybí jedna paní,
01:15:50 která už se sem nikdy vrátit nemůže, protože je mrtvá.
01:15:55 A někdo z vás dobře ví proč.
01:15:58 Mě by například zajímal váš názor na vraždu, pane řediteli.
01:16:06 -To je velice jednoduché, nic o ní nevím.
01:16:09 Já jsem odešel z tohoto pokoje s panem sekčním šéfem
01:16:13 ve čtvrt na tři, a to byla paní Matoušová ještě živá,
01:16:17 loučil jsem se s ní.
01:16:18 -Vidíte! Tady mám svědka, byla živá ve čtvrt na tři
01:16:21 a já jsem odešel ve dvě!
01:16:23 -Sedněte si.
01:16:25 Viděl jste předtím, že by Janík odešel?
01:16:28 -To nevím, to opravdu nevím, to se nepamatuji.
01:16:32 Já jsem byl příliš zabrán do hry, v banku byly velké peníze,
01:16:35 opravdu nevím.
01:16:37 -Ty syčáku, podával jsem ti ruku, nevzpomínáš si?
01:16:41 -A co víte o vraždě vy, Pepi?
-Nic.
01:16:47 Odešel jsem se šéfem.
01:16:49 Kirchmeier byl plonk, tak jsem mu půjčil 3000.
01:16:52 Ty také prohrál pochopitelně.
01:16:55 Patočka, ten byl taky švorc a tihle zkasírovali bank, neřádi!
01:17:00 -Drž hubu! Kirchmeierovy prachy stejně patřily do banku.
01:17:03 -Samozřejmě. Kde jsou?
01:17:06 -No dobrá, věřím vám. Můžete jít.
01:17:11 -Ano?
-Zatím.
01:17:12 -Kam, prosím? Směl bych se věnovat hostům?
01:17:16 To by bylo ideální řešení pro pověst hotelu, pane rado.
01:17:19 -Věnovat se můžete tady Mrázkovi.
01:17:22 Půjdete s nimi dolů a počkáte s nimi v kanceláři.
01:17:25 -Prosím, pane rado. Tak prosím, pane řediteli.
01:17:33 -Já se klaním, panstvo, příjemnou zábavu.
01:17:40 -Pane Matouši, věděl jste o vztahu pana Janíka k vaší ženě?
01:17:54 Rozuměl jste mé otázce?
01:17:57 Tedy věděl jste o tom?
01:18:01 Ano, či ne?
01:18:04 -Ano.
01:18:06 -Hm. A proto jste, pane Matouši, na revanš navázal poměr
01:18:10 tady s paní Janíkovou.
01:18:13 -To byla přece naše soukromá záležitost.
01:18:16 -Vaše záležitost to byla, dokud se neobjevila mrtvá.
01:18:19 Ale teď se tahle vaše soukromá záležitost
01:18:21 stala předmětem policejního vyšetřování.
01:18:24 Pane Matouši, je tady výpověď jednoho svědka.
01:18:29 Vy jste líbal v baru paní Janíkovou. Ano, či ne?
01:18:33 -On ji zabil. On ji zabil!
01:18:35 Podváděli jste mě a teď ses jí chtěl zbavit!
01:18:38 Protože lezla za každým!
01:18:39 -Nelži! Aspoň teď nelži! Tys to udělal ze žárlivosti.
01:18:43 -Mlčte! A sedněte si.
01:18:49 Oba.
01:18:53 Kdo vám dosvědčí, že jste odešel ve dvě?
01:18:56 -No nikdo! Zůstal tady a zabil ji.
-To je lež.
01:18:59 Můj muž byl ve dvě dole, já to můžu dosvědčit.
01:19:03 -Kroťte svůj temperament, paní.
01:19:05 Vaše svědectví v tomto případě není průkazné
01:19:09 a kromě toho jste podezřelá i vy.
01:19:12 -Já? Já...
01:19:16 Ježíši Maria.
01:19:28 -Prosím.
01:19:31 -Odveďte Janíkovy.
-Tak pojďte.
01:19:49 -A teď jsme sami, teď máme konečně klid,
01:19:52 teď se můžete soustředit.
01:19:55 Víte, mě už by zajímala jenom jedna věc.
01:19:58 Jestli jste při hře pil koňak?
01:20:04 Myslím z jedné z těch skleniček, co stály na stole.
01:20:11 No, tak necháme teď stranou otázku, kdo a kolik každý z vás
01:20:16 vyhrál nebo prohrál v kartách, pravdu se stejně nedozvím.
01:20:23 A co jste dělal potom?
01:20:25 Po hře, myslím, když ostatní odešli?
01:20:29 -No co, měl jsem vztek, že jsem prohrál,
01:20:32 tak jsem dopil tady ten koňak a pak jsem šel dolů
01:20:38 a tam jsem zase pil.
01:20:43 -Vaše paní zůstala tady?
-Nevím.
01:20:47 Vždyť jsem vám říkal, že jsem měl okno.
01:20:51 Proč mě tady pořád držíte? Co jsem udělal?
01:20:54 -To ještě nevím. Možná že nic a já vás propustím.
01:20:58 -Opravdu?-Ano, já vás propustím, když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:21:06 -Já pro to udělám všechno.
01:21:11 -Fajn.
01:21:13 Tak pojďte, pojďte, pane Matouši, pojďte tady ke dveřím, no,
01:21:17 a ukažte mi, jak to bylo, když jste našel mrtvou.
01:21:22 -No...-Pane Matouši! Ale tentokrát pravdu.
01:21:27 -Ne, abyste mi vykládal báchorky jako posledně.-Dobře.
01:21:31 Tak když jsem přišel znovu nahoru, to už jsem byl hrozně opilej.
01:21:36 Ještě si tak myslím rychle do postele.
01:21:39 Ale předtím jsem se chtěl opláchnout, prostě umejt a tam...
01:21:46 -No, prosím.
01:21:49 -No, tak jsem šel ke koupelně a dveře byly takhle pootevřený.
01:21:55 A najednou jsem zaslechl nějakej šramot
01:21:58 a viděl nějakej stín.
01:22:00 Tak jsem po špičkách odešel do ložnice,
01:22:03 přivřel jsem si dveře.
01:22:05 -Takhle?
-Takhle.
01:22:08 A tou škvírou jsem pozoroval, kdo tam je. Byl tam...
01:22:14 Odpusťte, ale to je to jediný, co jsem vám posledně neřekl.
01:22:17 Ten člověk takhle pozpátku vystoupil z koupelny,
01:22:21 opřel se rukou o dveře a koukal dovnitř.
01:22:26 A přes něho jsem viděl, že...
01:22:31 Viděl jsem Danu a viděl jsem, že je mrtvá.
01:22:35 -Okamžik.
01:22:40 Brůžek!
01:22:44 Vy můžete vyjít. No pojďte, pojďte.
01:22:48 No pojďte, pojďte dál tady. Tady se postavte, no, hezky, tak.
01:22:58 Asi tak tady, no.
01:23:17 Je to on?
01:23:20 -Ano. Je to on.
01:23:25 -Jděte a ukažte mi, jak vyšel z koupelny
01:23:30 a jak tam stál.
01:23:32 -Běžte.
-Dobře.
01:23:54 -To měl pořád tu lahev v ruce?
01:23:57 -Ne, ne, tu přece vyhodil předtím z okna.-Fajn.
01:24:09 Pane Matouši, slíbil jsem vám, že vás propustím,
01:24:13 když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:24:16 To jste právě udělal.
01:24:18 A proto vás zatýkám pro vraždu vaší manželky
01:24:22 Dany Matoušové.
01:24:32 FRANCOUZŠTINA
01:24:59 Tak jak to bylo doopravdy?
01:25:02 -Chodila s Janíkem, koketovala s každým,
01:25:05 s tím Peršanem taky.
01:25:07 A právě proto jsem šel nahoru, že jsem myslel,
01:25:11 že je tady přistihnu, jenomže on tady nebyl.
01:25:14 A pak jsme se pohádali, já jsem vzal tu lahev...
01:25:20 -Právě ta lahev vás usvědčila.
01:25:23 Kdo mohl vědět, že byla zabita lahví?
01:25:26 Kdo mohl vědět, že ta lahev byla vyhozena oknem, kdo?
01:25:29 Jedině vrah. A tím jste vy.
01:25:34 Ten Peršan sice přišel, ale až po vraždě.
01:25:38 Vy jste se ukryl tady v ložnici a pozoroval jste ho.
01:25:41 Viděl jste, jak se opřel o dveře i jak utekl.
01:25:45 Pak jste se teprve opil do němoty. Je to tak?
01:25:52 -Odveďte ho.
-Pojďte.
01:25:58 ZPĚV: Zavři očka, zavři, ve snu tanči dál.
01:26:12 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
01:26:25 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí...
01:26:35 -Tak na vaše zdraví, pane Brůžek, ať se vám ten úřední úraz
01:26:39 brzo zahojí.
01:26:41 -Děkuju, pane rado, ale asi jsem udělal
01:26:43 nějakou diplomatickou chybu při zatýkání.
01:26:46 Já totiž ještě v životě žádnýho prince nesebral.
01:26:49 -To jo! V jedový chýši by se vám to rozhodně nestalo.
01:26:53 Vy se neuculujte moc, Mrázek, vy tady v tý nóbl
01:26:56 nejlepší společnosti jste taky mohl přijít
01:26:59 k pěknýmu maléru, víte?
01:27:01 Na vašem místě bych se sebral a tradá odtud.
01:27:03 Koneckonců, pročpak byste si nemohl otevřít
01:27:06 nějakou detektivní kancelář, co?
01:27:09 -No, to nebude tak lehký, pane rado, já jsem totiž slíbil
01:27:12 našemu místořediteli a tomu novýmu vrchnímu,
01:27:14 že jim to tady pohlídám dál, když Hnízdo a Pepi půjdou za katr.
01:27:17 Ale oni jsou to docela slušný lidi. Támhle stojej.
01:27:21 ZPĚV
-Věrné chůvy, jak ho hladily.
01:27:32 Zavři očka...
01:27:34 -Ježíši Maria, pane rado, podívejte se,
01:27:37 ten novej pianista, ten mi sem taky pasuje.
01:27:40 Oni tyhle vysušený dobrodějové jsou mi od přírody podezřelý,
01:27:44 pane rado.
01:28:03 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2019
00:00:23 VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR
00:00:49 ZPĚV
-Hajej, hajej, dobrou noc.
00:01:03 Good night, good night.
00:01:21 -Bitte, Herr Kirchmeier.
00:01:24 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte...
00:01:28 -Danke, Pepi.
00:01:33 ZPĚV
-Gute Nacht.
00:01:42 Bim, bam.
00:01:48 Zavři očka, zavři.
00:01:55 Ve snu tanči dál.
00:02:02 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
00:02:15 Přijde k tobě pohádka,
00:02:22 Sněhurka už spí ve skleněné rakvi, růže kolem ní.
00:02:42 Zavři očka, zavři...
00:02:50 -Pane Mrázek!-Copak je?
-Skočej si do kuchyně.
00:02:54 Kuchař vzkazuje, že má pro ně tu krkovičku.
00:02:56 -Ta je něco extra.
-Výborně.
00:02:59 -A za mým kastlíkem je flaška francouzáku.
00:03:01 -Ať si posloužej na zdraví.
-Děkuju, Pepi.
00:03:04 -Psst!
00:03:13 Apartman Nummer 223, wie immer, Herr Kirchmeier.
00:03:19 -Danke, Pepi.
-Bitte.
00:03:22 ZPĚV: Zavři očka, zavři. A spal za chvíli.
00:03:36 A spal jako král.
00:03:43 -Pojď si sednout, mě už to tančení nebaví.
00:03:47 -To děláš chybu, holka, od našeho stolu
00:03:50 na toho perskýho fešáka moc neuvidíš.
00:03:52 -Že jsi drzej, to vím dávno, ale že jsi hloupej, to už mi vadí.
00:04:00 -Člověče, je mi nějak blbě, skočím si nahoru, dám si sprchu
00:04:03 a převlíknu se.
00:04:09 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte.
00:04:22 Gute Nacht.
00:04:30 Bim, bam.
00:04:35 Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
00:04:48 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
00:05:01 Až tě zmámí hudba jak šum dešťový,
00:05:15 chvějící se řasy leccos napoví.
00:05:23 -Ty jsi teda ohromnej, Járo. Hlídáš ji ty, nebo Polda?
00:05:28 -Zavři očka, zavři... A nečum, kam nemáš! To ti radím.
00:05:36 Nemuselo by se ti to vyplatit.
00:05:41 ZPĚV: Ten sad pohádkový kvete kolem nás.
00:05:55 Když utrhneš růži, tak tě poraní.
00:06:07 Zavřeš očka, zavřeš a je po hraní.
00:06:20 Pšš, pšš.
00:06:22 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:29 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:36 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:43 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:59 -Arno Hnízdo, directeur de lhotel Excelsior.
00:07:06 A co chce ten direktor?
00:07:08 -Já nevím, pane rado, ale vyhodit se nedá.
00:07:11 Má prej svolení pana policejního prezidenta.
00:07:15 -Hm. No, tak ho sem pusťte.
00:07:21 -Prosím.
00:07:25 -Smím?
-No prosím.
00:07:37 -Prosím.
-Děkuji.
00:07:41 Především dovolte, pane rado, abych zdůraznil,
00:07:44 že náš hotel je prvotřídní podnik, zanesený ve všech
00:07:47 světových bedekrech, tam též vřele doporučený,
00:07:50 několik set kroků od Wilsonova nádraží,
00:07:52 všechny světové spoje k dispozici.
00:07:55 -Zajisté ho znáte, že?
-Ano.
00:07:57 -Možná snad hotel Waldorf Astoria v New Yorku
00:08:00 je trochu větší a vznešenější, ale naše zlatá Praha
00:08:04 také není New York, to zajisté uznáte,
00:08:07 pane vrchní policejní rado.
00:08:09 -Zajisté. A co vás ke mně přivádí?
00:08:12 -Já jsem informován o vašem mezinárodním věhlasu
00:08:15 v oboru kriminalistiky, pane rado.
00:08:17 Jenom proto jsem se opovážil vás osobně obtěžovat.
00:08:20 Celá záležitost je naprosto fatální!
00:08:23 -No tak řekněte mi, oč jde, prosím!
00:08:26 -My si to prostě nemůžeme dovolit, pane rado.
00:08:29 Náš hotel, náš bar mají světovou pověst.
00:08:32 A naše kuchyně?
00:08:34 Sám kníže Leopold, bratr královy matky,
00:08:37 dává přednost našemu menu před jakýmikoli jinými jídly.
00:08:42 A tvrdí dokonce, což je od něho nesmírně laskavé,
00:08:45 že kupříkladu skopovou kýtu na česneku nepřipraví tak dokonale
00:08:49 ani hotel Gellért Pešť.
00:08:52 V poslední době, pane rado, jsme přistoupili
00:08:55 ke zcela novému způsobu úpravy jídel, tzv. grilování.
00:08:58 To je poslední veliká móda roku.
00:09:00 A pokud se týká flambování, pane rado,
00:09:03 náš vrchní Pepi je v tom naprosto nedostižný.
00:09:07 Představte si, prosím, že sám maharadža z Lahore,
00:09:11 veltman a gurmán, osobně zatleskal,
00:09:15 když do zešeřelé místnosti přinesl vrchní Pepi
00:09:18 hořící zmrzlinu politou curaçaem...
00:09:21 -Dost! Tak co, přišel jste mě pozvat na recepci?
00:09:26 Nebo vám tam někdo něco ukradl?
00:09:28 Příbory, náhrdelník, kufry, ložní prádlo, tak co?
00:09:31 -No tak co se tam vlastně stalo?
-U nás... Pane rado, u nás...
00:09:40 -U nás se stala vražda.
-He?
00:09:46 No tak vidíte. A proč jste mi to neřekl?
00:09:50 Proč jste mi to neřekl hned mezi dveřma?
00:09:53 Děláte mi tady zbytečné chutě a pachatelé možná už pláchli.
00:09:59 No tak kdypak k té vraždě došlo?
00:10:03 -Nevím, vzbudili mě ve čtyři hodiny v noci.
00:10:06 -Jak to, že to hlásili vám a ne nejbližšímu komisařství?
00:10:09 -Já jsem ředitel hotelu. Hotel má své zákony.-Policie též!
00:10:19 -Tak kdo byl zavražděn?
-Mladá dáma.
00:10:23 Jméno jsem teď v rozčilení dočista zapomněl.
00:10:26 Vím jenom, že to bylo apartmá 223.
00:10:30 -A kdo vraždu objevil?-Host. Tedy manžel té nešťastné dámy.
00:10:34 Zavolal okamžitě vrátného, to bylo k ránu,
00:10:37 když se vrátil z baru.
00:10:39 Vrátný konal pouze svou povinnost, přivolal okamžitě
00:10:41 hotelového lékaře a ten hotelového detektiva.
00:10:44 -Vy máte svýho detektiva?
-Ano, prosím.
00:10:47 Je to penzionovaný policejní úředník, velmi schopný,
00:10:50 prosím, velmi diskrétní, jménem Mrázek.
00:10:54 -Jo starej Mrázek je u vás?
00:10:57 Tak to máte štěstí, to nám vrah daleko neuteče.
00:11:01 -Tuto noc bohužel...
-Cože? Co bohužel?
00:11:05 -Neví celkem nic. Ráno ho tak tak vzbudili.
00:11:10 -Snad nechcete říct, že byl...
00:11:12 Co?
00:11:14 To je smůla. Sakra!
00:11:18 Ale odjezdy všech hostů jste zatím zarazili, doufám.
00:11:22 -To Mrázek jistě neopomněl.
-Brůžek!
00:11:26 -Prosím?
00:11:28 -Tak se nám to vykotilo. Máme mord v hotelu Excelsior.
00:11:47 -Prosím, panstvo, račte, chovejte se jako účastníci
00:11:50 vědecké konference.
00:11:52 Doufám, že mi rozumíte. Budete jistě spokojeni.
00:11:55 -Vítám tě u nás, Brůžku.
00:11:57 -To je ale nadělení, co? Tak referuj.
00:12:00 -Vražda byla objevena ve 3:50.
-Kde jsi byl v tu dobu?
00:12:05 -Pánové, prosím vás, nekonferujte mi na chodníku.
00:12:08 -Já ti to potom vysvětlím.
-Prosím.
00:12:11 -Prosím, pánové.
-Prosím.
00:12:14 Vaše konference bude zaručeně nerušena,
00:12:16 račte si odložit v šatně.
00:12:18 Pepi!
00:12:29 -Já, rozumíš, já jsem přišel do pokoje ve 4:25
00:12:33 a mrtvá ležela...
00:12:35 -Pardon, prosím.
00:12:37 -Liftboy, odveďte pány nahoru. Prosím.-Ano.
00:12:41 -Pozorujete, doufám, pane inspektore, že dělám vše,
00:12:44 abych tento politováníhodný případ co nejvíce zachránil.
00:12:46 -Jo, pozoruju, ale nemusíte mít strach,
00:12:49 my nosíme buřinky, nás by stejně nikdo nepoznal.
00:13:07 NĚMČINA
00:13:56 -Prosím.
00:14:00 -Tak kde máte mrtvolu?
-Tady v koupelně.
00:14:07 -Prosím, pánové.
-Vy ne, pane řediteli.
00:14:09 Od této chvíle budu řídit konferenci já.
00:14:11 Vy jste se už dneska namluvil dost,
00:14:13 takže si raději odpočiňte na chodbě.
00:14:16 Prosím, já si vás zavolám, až vás budu potřebovat.
00:14:19 -Prosím. Dovolte, abych zatím cosi velice důležitého zařídil.
00:14:48 -No jo, asi ji někdo zezadu uhodil a ona takhle upadla.
00:14:52 A už nevstala, chudinka.
00:14:55 No, to se ví, něco tupýho, pořádná rána, sakra.
00:15:04 Poslyšte, udělejte si tady pár fotek.
00:15:11 -Tak nejdřív odtud, jo?
00:15:17 -A co tady? Nehledal tady někdo něco?
00:15:22 -To bych ani neřekl.
00:15:24 -A když tě zavolali, neměl jsi pocit, že šlo o loupež?
00:15:28 -Rozhodně ne, ostatně tady byl manžel zavražděné.
00:15:33 -A kde je teď?
-Támhle v ložnici.
00:15:37 -To je náš hotelový lékař.
-Doktor Zima.
00:15:41 -Co je s ním?
00:15:44 Pro Kristovy rány, snad také není...
00:15:46 -Kdepak, pan Matouš je jenom na mol.
00:15:50 To víte, takovej šok.
00:15:53 Jo, pane inspektor, já, kdybych vypil
00:15:56 takový kvantum co on, tak už mě dávno vezou na Olšana,
00:15:59 ale tenhle pán je trénovanej borec.
00:16:03 -Znáš ho?
00:16:05 -Jakpak by ne. Ten není u nás v hotelu poprvé.
00:16:08 -Je schopen výpovědi, pane doktore?
00:16:10 -S tím nepočítejte, dostal injekci,
00:16:13 bude pár hodin spát.
00:16:15 -Pane doktore, pojďte se na něco podívat.
00:16:17 -Ano, prosím.
-Vy jste ohledával mrtvolu. -Ano.
00:16:20 -Podívejte se, ležela tak jako teď?
00:16:25 -V podstatě ano, já jsem se nad ni jenom sklonil,
00:16:28 zkusil jsem reakci zorniček, a když jsem poznal,
00:16:32 že je s ní amen, tak jsem dal pokyn vrátnému,
00:16:35 aby zavolal policii.
00:16:37 -Dovolíte?
-Kolik bylo hodin?
00:16:39 -No, mohly bejt maximálně čtyři.
00:16:42 -Vrátný ovšem nezavolal policii, nýbrž tady Mrázka.-Ano, mě.
00:16:47 -Ano, ano, takže vrah má teď náskok takovejch 5,5 hodiny.
00:16:53 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Neruším, pánové?
00:16:56 -Já vás ještě nevolal, co sem pořád lezete, člověče?
00:16:59 -Prosím tisíckrát za prominutí, ale... Pepi!
00:17:03 Dovolil jsem si malé občerstvení.
00:17:06 Suché martini, po ránu nejlahodnější nápoj, pánové,
00:17:09 vřele doporučuji.
00:17:11 Prosím, prosím. Vy ne, Mrázek!
00:17:15 Na váš úspěch, pane inspektore.
00:17:20 -Pepi.
-Prosím?
00:17:22 -Co je to za pořádek? Použité sklo? Odnést!
00:17:26 -Moment. Ničeho se nedotýkat, prosím.
00:17:32 -Pane inspektore, vy jste perfektní specialista.
00:17:36 Přiznávám se, že mne by něco takového nenapadlo.
00:17:39 Slyšel jste, Pepi? Ničeho se nedotýkat. A zmizet.
00:17:44 Jak pokračuje pátrání? Něco nového?
00:17:48 No, necháme to.
00:17:57 To je strašné, to je hrůza. Ten pohled do smrti nezapomenu.
00:18:02 -Takže pro vás bude lepší, když zase počkáte na chodbě,
00:18:06 pane řediteli, prosím.
00:18:10 No, prosím.
00:18:18 Co je to vlastně za člověka, ten vás ředitel?
00:18:21 -No, co je to za člověka. Chápeš, já jsem zaměstnanec.
00:18:26 -Jestli ti dobře rozumím, tak není tak docela
00:18:29 neviňoučkej, že jo?
00:18:31 -Holčičky?
-No...
00:18:33 -Tak co? Valuty, drogy, koníčci?
00:18:38 Tak hergot, Mrázek, patříš ještě aspoň trochu
00:18:41 na čtyřku, nebo už jenom hotelu Excelsior?
00:18:44 Jak je to s vaším ředitelem?
00:18:48 A sakra.
00:18:50 Hm, tak to on ti poručil, abys zavolal čtyřku, že jo?
00:18:54 -Ale no jo, říkal, že si to zařídí sám.
00:19:00 -Jo tak. Tak se mi zdá, Mrázku, že tady bude neviňoučkejch víc.
00:19:09 Rozumíš?
00:19:19 Z toho pily ženský. Zajímavý.
00:19:30 Slečno, dejte mi policejní ředitelství.
00:19:47 -Ne abyste jim tam moc dupal po kobercích, pane Bouše.
00:19:51 Excelsior je vznešenej hotel, sám kníže Leopold
00:19:54 ho vřele doporučuje.
00:19:56 -Jo?-A jak tam flambujou! No to je unikát.
00:20:00 -Co prosím?
-No, flambujou!
00:20:02 -A co to je, pane rado, to flambování?
00:20:05 -No, já nevím, jak bych vám to řekl, víte?
00:20:08 Takovej pikantní zázrak.
00:20:10 Ono se to nejvíc dělá v přítmí, víte? Při svíčkách, tak.
00:20:15 -To jsou holt poměry v těchhle nóbl hotelech.
00:20:18 To bude, pane rado, určitě nějaká prasárnička, co?
00:20:23 -Tak to je ten Matouš, pane rado.
00:20:25 -No má úcta, ten vypadá. Kde se tak zřídil?
00:20:29 -Dole v baru, velká společnost, prosím, pane rado.
00:20:33 A tady pan Matouš se svojí paní tam byli taky.
00:20:36 -Co je to za společnost?
00:20:38 -Nějaký cizinci a taky náš pan ředitel Hnízdo.
00:20:42 A potom ještě dva manželé, taky z Kladna
00:20:44 jako tihle Matoušovi.
00:20:46 Jmenují se Janíkovi. Ti čekají teď ve 111 o patro níž.
00:20:51 Ony tyhle dva páry jsou strašně dobrý známí.
00:20:55 Udělají si několikrát za rok vejlet do Prahy, rozšoupnout se,
00:20:58 rozumíte, pane rado.
00:21:00 A vždycky bydlej tady u nás v hotelu.
00:21:03 -Co je to za lidi?
00:21:04 -Ten Janík, to je zaměstnanec Báňský a hutní,
00:21:07 tam se vydělávaj velký prachy.
00:21:09 A tady ten Matouš je pojišťovák.
00:21:12 To taky není špatný, z každý pojistky prémie.
00:21:15 -Jak to vypadá s otisky?
00:21:17 -V koupelně je jich plno, pane rado.
00:21:20 Ale to nic. A tady v pokoji taky. Ale čí, že jo?
00:21:24 Motalo se tady dost lidí, doktor, ředitel, personál.
00:21:28 Bůh ví, kdo tady všechno byl, pane rado.
00:21:31 -Pane rado, z hotelu se zatím odhlásil jenom jedinej host,
00:21:35 sice nějakej Hans-Joachim Kirchmeier,
00:21:39 Němec z Hamburku, obchodník s automobilovejma olejema.
00:21:44 Původně chtěl jet až za tejden, ale dneska ráno si to rozmyslel
00:21:47 a před třema hodinama odjel berlínským rychlíkem,
00:21:50 takže v tuto chvíli je už za hranicema.
00:21:56 -Ten Němec byl taky dole v baru?
-Já myslím, že jo, pane rado.
00:22:01 -Co to znamená, myslím?
-No, já jsem totiž právě, když...
00:22:07 -Poslouchejte, Mrázek, já už sice na vás nemám
00:22:10 žádný gebühry, ale ze starý známosti mi dovolte
00:22:13 jednu indiskrétní otázečku, dovolíte?
00:22:16 -Prosím, prosím.
00:22:18 -No, tak Mrázek, jak to, že vy, takovej zkušenej starej policajt,
00:22:21 jste po tom mordu nezarazil odjezdy všech hostů, co?
00:22:25 -Pane rado, já jsem totiž...
-Já jsem totiž spal.
00:22:28 Spal jsem jako dudek a vůbec si nepamatuju,
00:22:30 co se dělo v noci, co se dělo k ránu.
00:22:33 A já si pořádně nepamatuju ani teď, co se děje.
00:22:36 -Ježíš Maria, jak jste to ráčil poznat?
00:22:38 -Ráčil? Mrázek!
00:22:43 -Tu mrtvolu odvezte na soudní.
-Jo.
00:22:47 A jak se k sobě chovali ti Matoušovi, aspoň to víš?
00:22:51 -Prosím tě, ještě ty. Normálně, no.
00:22:54 On si rád přihnul a ta panička byla taky veselá.
00:22:57 -Koukněte se, pane rado, co jsem tady objevil.
00:23:00 Tuhle dva otisky rtěnky.
00:23:09 -Koňak.
00:23:11 -No jo, nějakej dobrej.
-Nějakej. Francouz.
00:23:15 -Asi jo.-Co flaška?
-Jaká flaška, pane rado?
00:23:21 -Koukejte, Brůžek, když někdo pije,
00:23:24 tak si taky nalejvá.
00:23:26 -A z čeho? Obyčejně z flašky, ne?
-No jo.
00:23:29 No, tak ta tady nebyla, pane rado, určitě ne.
00:23:33 -Víte taky určitě, že ji nikdo neodstranil?
00:23:37 -Pane rado, to vám můžu zaručit, tady se s ničím nehnulo od doby,
00:23:40 co jsem přišel do pokoje, ale ta lahev tady nebyla.
00:23:44 -Pokud si pamatuju...
-Pokud vy si pamatujete!
00:23:48 Ale já vím, že nejlepší otisky jsou vždycky na flašce,
00:23:51 protože tu musíte vzít přece pořádně do ruky.
00:23:54 Nemám pravdu?
00:23:56 -Ráčíte mít pravdu, samozřejmě, pane rado.
00:23:59 Jako například tenhle otisk, podívejte se,
00:24:01 všech pět prstů, celá dlaň je tam.
00:24:04 No, to je pohádka, krásná věc, pane rado, krásná.
00:24:09 -Krásná věc. Vezměte otisky všem, co se tady motali.
00:24:16 A vy svolejte všechno dolů do baru.
00:24:19 ZPĚV
-Zavři očka, zavři.
00:24:25 Ve snu tanči dál.
00:24:32 Zavři očka, zavři...
00:24:36 No, tak takhle jsem zpíval. Líbí se vám to?
00:24:39 -Moc. Pokračujte, nestyďte se.
00:24:47 ZPĚV: Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí.
00:24:58 -Tak při tomhle tanci jste viděli, že Matouš odešel?
00:25:01 -Ano.
-A co dělala paní Matoušová?
00:25:12 -Tančila dál.
-A s kým?
00:25:17 -No, s tím hezkým Peršanem, támhle seděl.
00:25:24 -A kde je ten pán?
-Odmítl jít dolů.
00:25:28 Je to osoba z blízkosti perského šáha.
00:25:31 Princ Mohamed Rasul Zade, chápete?
00:25:36 -Diplomatická imunita, já ho nemohu nutit.-Chápu.
00:25:41 Pane Bouše! Sedněte si na místo toho prince.
00:25:46 -Prosím, pane rado.
00:25:51 -Vy jste měli s Matoušovými společný stůl, viďte?-No.
00:25:56 -Tak si tam jděte.
00:26:13 A kde jste stál vy, Mrázek?
00:26:15 -Pane rado, já jsem stál támhle v těch místech
00:26:18 a pozoroval jsem okolí.
00:26:20 -Jo vy jste pozoroval okolí.
00:26:22 Jestlipak jste si aspoň všiml, kde seděl ten Němec,
00:26:25 ten Kirchmeier, co jste ho nechal odjet.
00:26:28 -Ten seděl támhle, pane rado.
-Aha.
00:26:31 -Pane Brůžek!
-Prosím, pane rado?
00:26:33 -Posaďte se tam na to místo.
00:26:38 Vzdálil se ten Kirchmeier odtud?
00:26:41 -To já nevím, pane rado, já sám totiž při tomhle šlágru
00:26:44 už odešel.
00:26:46 -A proč a kam?
00:26:48 -Pepi za mnou přišel, abych si šel do kuchyně něco sníst
00:26:51 a taky mi říkal, že mi nechal v místnosti pro personál
00:26:55 půlku láhve koňaku, francouzáček, pane rado.
00:27:02 -Tak to je vlastně ta příčina, proč jste se nevrátil, ne?
00:27:07 Souhlasí, Pepi?
00:27:08 -Jo. My se šábneme občas o nějakej ten zbytek. Zaplacenej!
00:27:14 -No dobře, dobře.
00:27:16 A ten Kirchmeier, nevzdálil se odtud ani na chvíli?
00:27:21 -Ne. Aspoň já ho neviděl.
00:27:26 -Hele, hele, ten Vacátko je z výslechu nějakej smutnej.
00:27:31 Hoď mu to tam na valčík, ať se strejda trochu poveselí.
00:27:40 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Ve snu tanči dál.
00:27:49 Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
00:27:56 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
00:28:02 ve skleněný rakvi...
00:28:04 -A co jste dělal vy v tu dobu, pane řediteli?
00:28:08 -Tedy já jsem byl částečně zde a částečně ve své kanceláři.
00:28:14 ZPĚV
-I král vzpomíná...
00:28:17 -A s kým jste tady seděl?
00:28:20 -Obvykle se zastavím u každého stolu,
00:28:22 to je pochopitelné, to je moje povinnost, pane rado.
00:28:25 Včera jsem se ovšem věnoval hlavně panu sekčnímu šéfovi
00:28:29 Patočkovi z ministerstva obchodu.
00:28:31 ZPĚV
-Zavři očka, zavři...
00:28:34 -Pan doktor Patočka je hlavním akcionářem
00:28:36 naší hotelové společnosti, takže o včerejším večeru
00:28:40 opravdu vím velice málo, téměř nic.
00:28:44 Pan doktor Patočka odešel až v půl třetí ráno.
00:28:47 -A rovnou domů?
-Předpokládám, že rovnou domů.
00:28:54 ZPĚV: Ruce věrný chůvy, jak ho hladily.
00:29:01 Zavři očka, zavři, a spal za chvíli.
00:29:09 -Toho zpívání už můžete nechat.
-Kluci, balit! Balíme.
00:29:12 -Poslyšte, neviděl jste náhodou, jak se k sobě chovali
00:29:15 paní Matoušová s tím Peršanem při tanci?
00:29:18 -Ale pane rado, podívejte, já spíš koukám, abych neviděl nic.
00:29:22 Kdybyste totiž tenhle plac měl před očima noc co noc,
00:29:26 od neděle do soboty, tak byste se na to taky vykašlal.
00:29:29 Takže já nikdy o nikom nic nevím, víte?
00:29:32 Ale hlavně už bych se potřeboval vyspat, můžu jít?
00:29:35 -Klidně. Okamžik, páni muzikanti! Jednu otázku.
00:29:40 Nevšimli jste si náhodou něčeho podezřelého
00:29:42 kolem té zavražděné?
00:29:44 -Pane rado, oni?
00:29:46 -Počkejte, manželé Matoušovi sem přeci chodili častěji,
00:29:49 tak to pro vás nebyli cizí lidé.
00:29:52 -Ale no tak, pane rado, máte smůlu, z nás je nikdo neznal.
00:29:55 -To není pravda, támhle ten pán za klavírem.
00:29:58 Šel hned za Matoušem a mluvili spolu na chodbě,
00:30:01 já jsem je viděla.
00:30:04 -Je to tak.
00:30:07 Požádal mě o sirky, tak jsem mu zapálil, to je všecko.
00:30:11 -Vždyť jste přece zrovna hráli.
00:30:14 Copak můžete mezi hrou jen tak odejít?
00:30:16 -Jo, o tom něco vím, pane rado. Tady Kroftu volal telefon.
00:30:20 Sám jsem mu to vyřizoval, centrála to přepojila do kuchyně.
00:30:24 -Žena mě volala, takový ty nechutný trable.
00:30:27 Možná že to znáte.
00:30:29 -To ona mu dělá často, pane rado, to je takovej trapnej případ.
00:30:32 Já jsem to za něj vzal u piána, víte?
00:30:35 -A za jak dlouho jste se vrátil?
-Snad za 20 minut, za půl hodiny.
00:30:43 Stavil jsem se ještě ve výčepu na panáka,
00:30:45 abych se trochu uklidnil.
00:30:47 Mě tyhle hovory vždycky strašně... Strašně naštvou.
00:30:50 -On je trochu divnej, pane rado.
-Já vím.
00:30:55 Vy taky můžete jít.
00:31:04 -Paní Matoušová mezitím byla pořád tady?-Ne.
00:31:09 Odešla taky asi za 10 minut po Matoušovi.
00:31:13 -Sama?
-Sama.
00:31:15 -Kdy se vrátila?
-Už nikdy.
00:31:18 -A co ten její tanečník? Ten perskej princ? Co ten dělal?
00:31:23 -Jo, tak ten šel za chvilku po ní, pane rado.
00:31:26 Přál si platit, tak jsem ho zinkasoval.
00:31:28 Dělalo to 350 nebo 450 Kč a nějaké drobné.
00:31:35 -No tak, paní, uklidněte se. Co takhle sklenice vody by nebyla?
00:31:42 -Pepi, vodu.
-Prosím, prosím.
00:31:47 -A co jste dělali potom?
00:31:50 -My jsme poznali, že Dana už zašla příliš daleko,
00:31:54 tak jsme...
00:31:57 Tak jsem šel za ní, abych ji varoval
00:31:59 a dohnal jsem ji až na chodbě v jejich patře a ona,
00:32:05 jak mě viděla, tak zmizela.
00:32:09 -A kam vám zmizela?
-Do pokoje číslo 229.
00:32:15 -Nevíte náhodou, čí je to pokoj?
00:32:17 -Prosím o největší diskrétnost, pane rado.
00:32:20 -Na 229 bydlí... On.
-Co on, on? Kdo, hergot, on?
00:32:26 -Princ Mohamed Rasul Zade.
00:32:29 Pod ním je anglický lord, vedle ředitel mexické banky,
00:32:33 nejvyšší společnost, pane rado, světová aristokracie.
00:32:35 -A taky čtyři lidi z Kladna a jedna z nich zavražděná.
00:32:38 Mohu snad já za to?
00:32:44 -Tak jak to bylo dál?
-Pak jsem se vrátil dolů a...
00:32:48 -Pardon, dovolil jsem si malé občerstveníčko, pane rado.
00:32:51 Francouzáček, znamenitý hlavně při úporném přemýšlení.
00:32:55 -Doporučuju.
-To počká!
00:33:12 -Kdy jste byli v apartmá Matoušových naposledy?
00:33:17 -Ježíš, já nevím.
00:33:21 Než se šlo do baru, to mohlo být tak 10?
00:33:28 -Tady Jára...
-Já taky.
00:33:30 Moje paní byla s Danou v koupelně, to víte,
00:33:33 ženský se potřebujou pořád česat.
00:33:36 A my s Poldou jsme čekali.
00:33:39 -Jen tak, bez ničeho?
-Jak to, bez ničeho?
00:33:43 -No, v takových chvílích obyčejně mužští nesedí nasucho.
00:33:47 Vy jste nic nepili?
00:33:49 No stály tam přece dvě skleničky na stolku, ne?
00:33:53 -Naléval jste do nich koňak.
-No, pili jsme.
00:33:57 -A co vy, milostpaní, vy jste taky pila?
00:34:01 -Já si nevzpomínám, že bych pila. Ne, já jsem určitě nepila.
00:34:08 -Pane Janíku, mohl byste mi říct, jak jste se dozvěděli,
00:34:14 co se stalo paní Matoušové?
00:34:20 -Když přišel Matouš zase dolů, tak se ptal po Daně.
00:34:25 Bylo nám trapně, rozumíte.
00:34:28 A my jsme mu řekli, že se šla trošku projít,
00:34:31 že ji bolela hlava.
00:34:33 A on do sebe začal lejt jeden koňak za druhým,
00:34:37 tak jsme šli raději na pokoj.
00:34:39 -No, my jsme ještě dlouho nespali.
00:34:43 My jsme měli takovou malou manželskou diskusi.
00:34:48 A pak někdo zaklepal, byl to vrátnej,
00:34:51 že prej Matouš chce s náma mluvit, že se u něho něco stalo.
00:34:55 Tak jsme se trochu oblíkli, šli jsme k němu a Polda,
00:35:00 teda Matouš, stál sotva na nohách a pořád ukazoval do koupelny a...
00:35:14 -Prosím tě, vzpamatuj se. Promiňte, ona je citlivá.
00:35:19 Totiž tam v koupelně byla Dana, mrtvá.
00:35:29 Já jsem nejdřív myslel, že je to snad srdce
00:35:33 nebo něco podobnýho, ale když jsem se naklonil blíž
00:35:37 a viděl jsem, že má rozbitou hlavu...
00:35:41 -Čím asi?
-Jak to, čím? Copak to můžu vědět?
00:35:45 -A co ta flaška od koňaku? Ta tam pořád ještě stála na stole?
00:35:49 -Nevšiml jste si?
-Ne.
00:35:52 Já v tu chvíli přece nemohl myslet na to,
00:35:54 jestli tam stojí lahev, nebo ne?
00:35:56 Copak to nechápete? Taková hrůza!
00:35:58 -A co vy, paní Janíková, vy jste si nevšimla,
00:36:01 jestli tam ta lahev byla?
00:36:03 -Jaká lahev? Prosím vás, nemučte mě!
00:36:07 Já nic nevím!
00:36:27 -Ježíš Maria, pane rado, ale co s tím budeme dělat?
00:36:29 -No, co s tím budeme dělat, to ještě nevím, no.
00:36:32 -Kdyby se po mně ptal starej, tak že jsem si musel odskočit,
00:36:35 rozumíš?
00:36:36 -Dobře.
00:37:45 -Pomáhej pánbůh, pane řediteli. Copak to tady tropíte?
00:37:51 -Jak vidíte, dělám tu tak trošku pořádek.
00:37:55 -Vy sám? Ale podívejme se, persönlich pan ředitel.
00:37:59 Copak by tomu řekl kníže Leopold, co?
00:38:03 A proč to vlastně děláte?
00:38:06 -Jak jste se sem dostal?
00:38:08 -Támhle místní znalec poměrů mě sem dovedl.
00:38:11 -No, ten má nejmíň co špehovat. A zrovna mě!
00:38:14 Dneska v noci jste měl být při smyslech, člověče!
00:38:17 Proč děláte zmatky až teď? Nešaškujte mi tady!
00:38:20 -No tak dost!
-Promiňte.
00:38:23 -Já si ještě dodatečně zjistím, komu na tom záleželo,
00:38:26 aby Mrázek dnes v noci a ráno nebyl při smyslech.
00:38:31 Ale teď se ptám já. Tak co? Dozvím se to? Co tady děláte?
00:38:35 Co tady tropíte?
00:38:37 -Já prostě nesnáším svinčík, pane rado.
00:38:40 -No, tak to je něco jiného, já vám řeknu, to si cením.
00:38:43 Já taky. Dovolíte? Já si taky potrpím na pořádek.
00:38:49 A hlavně když se nic důležitého neztratí.
00:38:57 Kdopak vám tady udělal takovej svinčík, co?
00:39:00 Patrně nějakej opilec vyhodil flašku z okna.
00:39:05 To jsou tak hosti, co?
00:39:08 Jako támhle například, vidíte? Támhle to okýnko u koupelny?
00:39:13 Nebydlí tam náhodou Matoušovi?
00:39:18 A vám velmi záleželo, abyste odstranil všechny stopy.
00:39:24 A pravděpodobně i poslední stopu vražedného nástroje.
00:39:31 Pročpak jste ji chtěl odstranit?
00:39:34 -Proboha, pane rado, přece mě nebudete podezírat
00:39:37 z vraždy jen proto, že jsem uklízel nepořádek?
00:39:41 -Máte pravdu. Konečně, můžete jít.
00:39:46 Počkejte, ty střepy tady necháte policii k dispozici přece, ne?
00:39:52 Běžte!
00:40:13 -To je příšerný.
00:40:17 Jako balík špinavýho prádla. Copak si to zasloužila?
00:40:22 Proč ona? Proč zrovna ona? Řekněte, pane rado?
00:40:25 -Nechte toho. Dovolíte? Pardon? Dovolíte, já si to vezmu.
00:40:32 Děkuju vám za námahu.
00:40:36 -Mrázek!
-Rozkaz, pane rado.
00:40:38 -Doprovodíte tady pana ředitele do baru a ručíte mi za to,
00:40:43 že už se nám pan ředitel nikam nezatoulá.
00:40:46 -No tak, pane řediteli, tak jdeme, no, prosím.
00:40:59 -Ne.
-Co ještě chcete, člověče?
00:41:02 -Tváří v tvář majestátu smrti já nemohu mlčet. Já jsem je viděl.
00:41:08 -Koho?-Pana Matouše a paní Janíkovou v baru.
00:41:15 V jistých chvílích zmizeli za závěsem na schodišti
00:41:19 a líbali se tam.
00:41:22 A ne jednou. Vůbec se chovali k sobě jako milenci.
00:41:26 Tahle tragédie by s tím třeba mohla souviset, nemyslíte?
00:41:30 -Možná. Každopádně vám děkuju za důležitou informaci.
00:41:37 -Co je?
-Policejní rada Vacátko. Neruším?
00:41:41 -No prosím. To víte, já vás vůbec neznám.
00:41:46 Prostě pojďte dál.
00:41:49 Policie, jo? Policie? A copak se stalo, co?
00:41:55 Já vůbec nic nevím, já si na nic nevzpomínám.
00:41:59 -Ježíši Maria, to byl zase binec.
-Moment, moment.
00:42:04 -Já to asi včera pěkně rozsvítil.
-No, dovolíte?
00:42:09 -Prosím. A o co jde?
00:42:12 -No tak, no tak, vzpamatujte se přece,
00:42:15 pane Matouši.
00:42:17 Doktor tvrdí, že už můžete být při smyslech.
00:42:22 -Víte přece, co se stalo s vaší paní.-Co?
00:42:26 -Nebo snad ne?
00:42:31 -Ježíši Maria. Ježíši Maria!
00:42:36 Ano, teď si to začínám uvědomovat.
00:42:43 A vy... Vy už máte vraha?
00:42:51 -A kdy jste odešel z baru? Tedy myslím podruhý.
00:42:54 -Nevím.
-Proč?
00:42:56 -To nevím. Vždyť vám říkám, že jsem toho už měl dost.
00:43:03 -Aha. A co vaše žena? Tu jste dole v baru nepostrádal?
00:43:08 -Kde byla?
-To taky nevím.
00:43:13 Ježíši Maria! Kdyby mě tak nebolela palice.
00:43:17 Já si na nic nevzpomínám. Ježíši Kriste.
00:43:25 A vy, vy víte, kde byla?
00:43:31 Pane policejní rado, já mám úplný okno.
00:43:38 -To je malér.
00:43:40 Vaše paměť by nám pomohla při vypátrání vraha.
00:43:44 -Já vím.-Vždyť vy jste přece první objevil vraždu.
00:43:48 A jak jste ji objevil?
00:43:50 -Ale proč mě pořád trápíte zrovna v takovou chvíli,
00:43:54 když jsem vám řekl, že se na nic nepamatuju?
00:43:57 -No, škoda. Nedá se nic dělat, když se na nic nepamatujete,
00:44:01 tak bohužel nemohu ani vás vyloučit z okruhu podezřelých.
00:44:07 -Zatracená palice! Musím si vzpomenout, musím, musím!
00:44:12 -To bych vám radil.
00:44:15 Tak jak to bylo, když jste podruhé přišel nahoru?
00:44:18 -Počkejte, počkejte, já si vzpomenu. Jak to bylo?
00:44:24 Jsem přišel a hledal jsem Danu tady v ložnici.
00:44:28 Tady nebyla, tak jsem šel zpátky do pokoje, tady taky ne.
00:44:34 Tak jsem šel ke koupelně, otevřel jsem dveře a...
00:44:44 Tam jsem ji viděl, jak je ohnutá přes vanu,
00:44:47 tak jsem si myslel, že zvrací.
00:44:50 Tak ještě na ni volám: "Taky je ti tak blbě jako mně?“
00:44:54 A ona nic. Tak jsem si sedl tady ke stolku.
00:45:02 Sedl jsem si ke stolku a čekal jsem na ni. A pak...
00:45:09 Hergot, jak to bylo?
00:45:12 A pak jsem se vrátil zpátky, to už jsem šel přímo do koupelny,
00:45:19 zatřásl jsem s ní a říkám: "Holka, neblbni, vstávej.“
00:45:27 A teprve pak...
00:45:32 Teprve pak jsem poznal, že je... Promiňte.
00:45:39 -Pak jste se napil koňaku, co?
-Ne, ne, já už měl dost.
00:45:46 -No, když je člověk v provozu, tak si naleje, i když má dost.
00:45:51 -No stála tam přece láhev, ne?
-Ne.
00:45:59 Určitě ne.
00:46:02 -Tohle jsou zbytky krve. Prokazatelně její krve.
00:46:08 Takže lze s jistotou tvrdit, že právě tahle rozbitá lahev
00:46:13 byla vražedným nástrojem.
00:46:16 -Tak přeci ta flaška.
00:46:20 Teď ale kdo?
00:46:23 A podařilo se vám sestavit celou tu lahev?
00:46:26 -Skoro celou, pane rado, ona totiž dopadla dost naměkko,
00:46:29 na smetí, na starý papíry, že jsme měli štěstí.
00:46:33 -A otisky?
00:46:35 -No tak otisky samozřejmě všech čtyř přátel, těch manželů.
00:46:41 Matoušovejch, Janíkovejch.
00:46:43 Potom celá spousta cizích, neznámých.
00:46:48 Jo a to se budete divit, taky pana ředitele Hnízda.
00:46:54 -Tak tohle turnedo, mládenci, bude obzvlášť delikátní.
00:46:58 -Hergot, ale on přeci tvrdil, že do apartmánu Matoušových
00:47:02 vůbec nevkročil, leda až po vraždě
00:47:04 dohromady s Mrázkem.
00:47:06 A to už flaška byla pryč.
00:47:07 -Tak abychom zbytečně neztráceli čas, pane Bouše,
00:47:10 podíváte se do toho Kladna a omrknete tam minulost
00:47:13 těch dvou párků, víte?
00:47:15 Protože mně se nelíbí ten kamarádšoft, víte?
00:47:19 Já bych byl hrozně zvědavej, co za tím je.
00:47:23 Jestli jsou přítelkyně ty ženský, nebo ty mužský.
00:47:27 Pane Brůžek, co vy tomu říkáte?
00:47:30 Vy přece máte určitý zkušenosti v tomhle oboru, ne?
00:47:35 -Tedy na základě různejch pozorování, pane rado,
00:47:41 bych si troufal tvrdit, že by to mohlo bejt tak jako...
00:47:47 -Křížem.-Přesně tak, pane rado. Jsou takový páry.
00:47:51 -Jsou takový páry.
00:47:53 Tak, pane Bouše, šupito do toho Kladna.
00:47:56 Šupito, čím dřív se vrátíte, tím líp.
00:47:58 -Prosím, pane rado.
-No!
00:48:01 A ty dvě skleničky, komu ta růž tam patří?
00:48:06 -Tenhle otisk rtů tady, ten patří zavražděné.
00:48:11 -No jo, ale ta už nepromluví.
00:48:14 -Jenomže tadyhle na tý skleničce, tenhle otisk tu, jak vidíte,
00:48:21 ten je zatím bez určení.
00:48:26 -Ledaže by patřil tý druhý, ne? Tý Janíkový.
00:48:31 -Já vás ujišťuji, pánové, že jsem tu lahev
00:48:33 vůbec neměl v ruce.
00:48:35 Já to nedovedu zcela pochopit, to je neuvěřitelná,
00:48:39 to je fatální souhra náhod.
00:48:42 Já jsem naprosto nevinen, já to mohu dokázat.
00:48:45 -Víte, co to je daktyloskopie?
-No to je otázka. Samozřejmě.
00:48:50 -A já vám mohu na základě daktyloskopie dokázat,
00:48:54 že jste tu lahev v ruce měl.
00:48:57 A upozorňuji vás, že to platí jako soudní důkaz!
00:49:10 -Já se tedy, pánové, přiznávám.
00:49:14 Ano, prosím, já se přiznávám, že jsem byl v apartmá u Matoušů.
00:49:23 Byli jsme tam s panem Matoušem asi tak půl hodiny před půlnocí
00:49:29 hodit si očko.
00:49:32 Já se přiznávám i k tomu, že jsem vyhrál.
00:49:35 Abych se tedy přesněji vyjádřil, že jsem uměl vyhrát.
00:49:38 A že jsem tedy z té lahve panu Matoušovi naléval.
00:49:41 -To je, prosím, ten můj otisk.
-Ale jděte. Kolik jste vyhrál?
00:49:49 -Dovolíte, prosím?
00:49:51 Ano, tady je jedna, dva, tři, čtyři, pět tisíc dvě stě korun.
00:50:01 To je, prosím, celá výhra, pane rado.
00:50:04 Já bych si dovolil vložit ji do vašich ctěných rukou
00:50:08 na dobročinné účely, ráčíte-li mi dobře rozumět.
00:50:14 -Vy jste z lacinýho kraje, pane řediteli.
00:50:17 Takový pakatel za vraždu?
00:50:23 -Za vraždu?
00:50:26 Pánové, proboha, to snad nemyslíte vážně.
00:50:30 V tom jsem naprosto nevinen.
00:50:33 Promiňte, očko, to ano, ale v tom jsem naprosto nevinen.
00:50:37 -Tak proč jste chtěl odstranit ty střepy?
00:50:40 -No proč, proč, dalo se předpokládat,
00:50:43 že najdete moje otisky prstů a že budu podezřelý z vraždy.
00:50:47 Pane rado, to je nedorozumění, já jsem naprosto...
00:50:51 Já vám přísahám, pane rado, že jsem naprosto nevinen!
00:50:56 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:51:01 -Tak snad abyste šel otevřít, ne?
-Dovolíte?
00:51:23 Co je? Co sem lezete, člověče?
00:51:25 -Princ Mohamed Rasul Zade se chystá k odjezdu, pane rado.
00:51:28 -No a co? Účet má v pořádku?
-No, má, ale...
00:51:31 -Ať táhne ke všem čertům, nemám čas.-Moment!
00:51:33 Vy nějak kvaltujete s odchodem toho aristokrata z hotelu,
00:51:36 pane řediteli.
00:51:38 -A přitom dobře víte, že v apartmá 229
00:51:41 si asi pan princ nevykládal se zavražděnou pasiáns.
00:51:44 -Pánové, to nemyslíte vážně! Princ Mohamed Rasul Zade a vražda?
00:51:49 -Můj milej zlatej, my už na čtyřce měli nějaký pány.
00:51:54 To byste koukal. I prince.
00:51:57 A dokonce i ředitele velkejch hotelů taky, taky.
00:52:02 Máte tady lahvičku slušnýho koňaku?
00:52:05 -Ano, prosím, proč?
00:52:07 -No, něco dobrýho myslím. Takovej francouzáček.
00:52:10 -Jednu lahev, dvě skleničky.
-Co s ním teď?
00:52:14 -No tak, dělejte a připravte ty věci.
00:52:17 -A vy, Mrázek, sem pošlete toho pana prince.-Ano.
00:52:21 -Řekněte mu, že pan ředitel touží se s ním rozloučit.
00:52:25 -Dobře, pane rado.
00:52:29 -Viďte, pane řediteli?
00:52:34 No, tak vida, všechno připraveno.
00:52:37 Tak podívejte se, do téhle skleničky nalijete
00:52:42 tomu vznešenýmu Peršanovi.
00:52:46 Když už sbíráme otisky, tak ať nám sbírka roste.
00:52:51 A vy si nalejte třeba sem do týhle skleničky,
00:52:54 jestli ještě budete samozřejmě mít chuť.
00:52:58 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:53:01 Mlčet! Samozřejmě mlčet. Ve vlastním zájmu, pane řediteli.
00:53:05 -O totéž poprosím já vás, pánové, nejvyšší diskrétnost.
00:53:08 Kdybyste mě laskavě následovali, pane rado, prosím,
00:53:11 sem do téhle místnosti.
00:53:35 FRANCOUZŠTINA
00:53:59 -Jede do Paříže.
00:54:02 -Už mu nalil. A teď pijou, pane rado.
00:54:09 -Poslouchejte, Brůžek, to je prvotřídní hochštapler,
00:54:12 ten Hnízdo.
00:54:14 Víte, co po něm chce?
00:54:16 Aby napsal do bedekru, že hotel Excelsior
00:54:19 je šťastný ostrov pokoje a klidu v rušným velkoměstě.
00:54:25 Tenhle otisk rtěnky pochází z téhle vaší tyčinky.
00:54:33 -Jak nám to vysvětlíte?
-Já nevím.
00:54:38 Já jsem v noci u Matoušů nebyla a z té sklenky jsem vůbec nepila.
00:54:45 -Nelžete! Ten otisk vás usvědčuje, že jste tam byla
00:54:48 a že jste z ní pila.
00:54:50 -Ne, ne, ne, ne, ne!
-Vstaňte!
00:54:53 To zapírání nemá cenu. My počkáme, až si to rozmyslíte.
00:54:59 Zatím ovšem si vás tady musíme nechat, to snad uznáte.
00:55:03 -Odveďte ji.
-Tak pojďte, paní.
00:55:09 -Je pravda, že jste se v baru líbala s manželem zavražděné?
00:55:24 Odpovězte!
00:55:27 -Ježíši Kriste, já už dál nemůžu, já vám to všechno musím říct.
00:55:39 Já vám řeknu pravdu.
00:55:43 -Vždyť my taky nic jinýho nechceme. Prosím.
00:55:55 -Prosím.
-No.
00:55:58 -Líbala jsem se s Matoušem, ano. To nebylo poprvé.
00:56:03 -Ale my jsme začali až po nich.
-Po kom?
00:56:08 -Můj muž a Dana. Měli spolu poměr. Už dva roky.
00:56:18 -A já...
-Vy jste na něj žárlila, že ano?
00:56:22 -Prve jste nám řekla, že jste se celou noc
00:56:25 nevzdálila z baru.
00:56:27 -Trváte i teď na své výpovědi?
-Ne.
00:56:29 -Navštívila jste tedy v kritickou dobu
00:56:32 apartmán Matoušových.
00:56:34 -Jak to víte?
-Kolik bylo hodin?
00:56:36 -Bylo po půlnoci, tak půl jedný bylo.
00:56:39 -A s jakým úmyslem jste tam šla?
00:56:42 -Já jsem si chtěla promluvit s Poldou,
00:56:45 teda s Matoušem.
00:56:47 Chtěla jsem mu říct, že Dana a ten Peršan...
00:56:52 Já jsem se jí chtěla pomstít. Já jsem ji nenáviděla.
00:56:57 -A co se stalo, když jste vešla dovnitř?
00:57:00 -Já jsem vevnitř vůbec nebyla.
-No nepovídejte. Proč?
00:57:05 -No protože od nich ze dveří vyšel ten člověk.
00:57:12 -Jakej člověk?
00:57:14 -No ten muzikant z baru, ten pianista.
00:57:18 On mě neviděl, já jsem se schovala na toaletu.
00:57:23 A pak jsem se znovu vrátila ke dveřím apartmá Matoušovejch.
00:57:28 -A když jsem zevnitř slyšela ty hlasy... -Hlasy?
00:57:32 -Jo, hlasy, mužský hlasy. Někdo tam taky mluvil německy.
00:57:37 -Německy? Víte to jistě?
-No. Proto jsem tam přece nešla.
00:57:46 Tak jsem se vrátila do baru a tam jsem byla až do rána.
00:57:53 Vždyť já jsem se vás přece už prve snažila upozornit
00:57:57 na toho pianistu.
00:57:58 -Zatím jste neměla dost odvahy říct celou pravdu.
00:58:06 Jenom jestli ji říkáte teď.
00:58:09 -Ježíši Kriste, pane rado, já vám přiznám,
00:58:13 že já mám už stejně zničenej život.
00:58:17 -Tak pojďte.
00:58:33 -Tak co? Co tomu říkáte, pane Brůžek?
00:58:37 -Především že pan Pepino pořádně zalhal, když tvrdil,
00:58:41 že pianista Krofta měl v kuchyni telefon.
00:58:45 -Asi jo. A ten německej hovor, to byl bezpochyby Kirchmeier.
00:58:53 -A o něm nám Pepi taky zalhal.
-Hm.
00:58:56 Ale proč ten Kirchmeier tak znenadání odjel?
00:59:00 -Vždyť on skoro zdrhnul.
-Himl hergot, tohle je práce!
00:59:05 Hotel Excelsior, šťastný ostrov klidu
00:59:08 v rušném velkoměstě!
00:59:11 A fajnová společnost. A výpovědi jakbysmet.
00:59:15 ZVONĚNÍ TELEFONU
00:59:17 Samá voda.
00:59:19 Hotelový personál, hosté, všechno jedna sebranka!
00:59:23 Courá se to po schodech nahoru a dolů jako švábi.
00:59:26 Ale to se rozumí, žádnej se na nic nepamatuje,
00:59:30 na nic!
00:59:32 Buď byli všichni ožralí nebo lžou, jako když tiskne.
00:59:37 Policejní rada Vacátko!
00:59:41 Prosím?
00:59:44 Ale no tak to jsem rád, to rád slyším.
00:59:47 To jste mě potěšil. Servus.
00:59:52 Tak pane Brůžek, nová záhada. Auto, lidi a tradá.
00:59:58 Ten otisk na dveřích koupelny, ta krásná věc
01:00:04 patří našemu perskému princi.
01:00:08 Nehvízdejte mi tady a mažte na Wilsoňák.
01:00:10 Snad se vám poštěstí ještě chytit pařížskej rychlík.
01:00:17 -Nastupte si urychleně do rychlíku směr Plzeň ― Norimberk ― Paříž.
01:00:29 Opakuji, rychlík směr Plzeň...
01:00:36 -Pojďte sem!
01:00:39 Počkejte tady.
01:00:45 Jménem zákona půjdete se mnou.
01:00:48 FRANCOUZŠTINA
01:00:53 Já ti, chlapče, stejně nerozumím, ale na čtyřku musíš. Tak alou!
01:01:01 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
01:01:14 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
01:01:27 ve skleněné rakvi...
01:01:30 -Prosím, pánové. Prosím pěkně.
-To bude nějaká mejlka.
01:01:34 -Jak to?-Já jsem si nic neobjednal, pane Pepi.
01:01:38 -Vy jo?-Ne.
-No tak.
01:01:41 -Mám příkaz.
-Od koho?
01:01:49 Ach tak, tak vyřiďte panu direktorovi,
01:01:52 že mu pěkně děkuju, ale že zatím na ten koňáček
01:01:55 nemám tu správnou náladu.
01:01:59 -Chápu, pane rado.
01:02:01 -A víte, kdy ji dostanu? Pojďte sem.
01:02:04 -Ovšem. Pardon. Prosím?
01:02:07 -Až mi prozradíte to sladký tajemství,
01:02:11 kdo všechno byl včera v noci v apartmá u Matoušů.
01:02:20 Hlavně co tam dělal támhle ten krasavec.
01:02:29 -Jak já to můžu, prosím pěkně, vědět?
01:02:32 -Ale snad jo, Pepi, protože já jsem na centrále zjistil,
01:02:35 že včera v noci pro Kroftu žádnej telefon nepřišel.
01:02:38 -Ne? To je zajímavý.
-To je zaprvé.
01:02:40 A zadruhé nám liftboy prozradil, že vezli pana Kirchmeiera
01:02:43 do druhého patra.
01:02:45 A že ten německej obchodník předtím s vámi mluvil. No tak co?
01:02:50 Tak myslím, že bude nejlíp, když ten koňáček zase odnesete
01:02:53 a setkáme se v kanceláři u pana direktora!
01:03:00 -Je průšvih, musíme do kanceláře.
01:03:03 -Dobrý večer.
-Půjdeme nahoru, pane řediteli.
01:03:06 -Nahoru?
-No, prosím.
01:03:08 -Hele, kamaráde, nech toho hraní a k direktorovi do kanceláře.
01:03:12 Co koukáš? On tě zastoupí. Pojď.
01:03:23 Tak jdeme, jdeme, jdeme. Zahoď to a jdeme.
01:03:28 ZPĚV: Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
01:03:42 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
01:03:55 -Pánové! U vás v hotelu se stala vražda a vy tři...
01:04:01 -Protestuji!
01:04:03 -Já nemám s tou vraždou nic společného a nedovolím...-Ticho!
01:04:09 Poslouchejte, vy tři králové, já už vás mám tak pomalu
01:04:14 až po krk.
01:04:16 Buď budete klidně odpovídat na všechny mé otázky,
01:04:19 nebo se sebereme a alou na čtyřku a do separací, lordi, tam s vámi!
01:04:23 -Prosím, to ne, to, prosím, ne. Všecko, ale ne to!
01:04:28 Promiňte, pane rado, promiňte, prosím, to jsou prostě nervy.
01:04:31 Pánové, já vás zapřísahám, pomozte policii a taky mně.
01:04:34 Hotel Excelsior je v naprosto zoufalé a prekérní situaci,
01:04:37 vždyť hrozí mezinárodní skandál.
01:04:39 Copak to nechápete? Vaší povinností je...
01:04:41 -Tak dost, dost, vy fóristo!
01:04:44 Tu instruktáž jste si mohl nechat pro sebe,
01:04:47 ale teď už, prosím, ani slovo!
01:04:49 Teď už budete odpovídat jenom na moje otázky.
01:04:52 A především vy.
01:04:55 Proč jste vyřadil po celou včerejší noc
01:04:58 tady Mrázka tím, že jste mu přihrál lahev koňaku?
01:05:02 -To je blbost, prosím vás, nikoho jsem nevyřadil.
01:05:05 Můžu já za to, že se rád napije?
01:05:08 -No možná, prosím, ale když se tady stal ten mord
01:05:13 a já jsem byl potom celej den jako pitomej,
01:05:17 dal jsem zbyteček z tej lahve k dispozici policii.
01:05:23 -No jo, a v naší laboratoři bylo zjištěno,
01:05:28 že v tom koňaku bylo rozpuštěno větší množství prášku pro spaní.
01:05:35 -To jste tam dal vy?
-Nesmysl, prosím vás.
01:05:38 Kdo by měl zájem na takovým bezmocným fotrovi?
01:05:41 -Děkuju. Děkuju pěkně.
01:05:44 -Ale možná že zrovna vy, pane řediteli.-Dovolte?
01:05:47 -Mně se to totiž nestalo poprvé a to je zajímavý,
01:05:50 že to bylo vždycky v době, kdy tady byli Matoušovi, Janíkovi
01:05:53 a nějaký cizinci.
01:05:55 -A taky pan sekční šéf Patočka, viďte, pane řediteli?
01:06:01 -To je komplot, pánové, špinavá intrika, nic víc!
01:06:05 Já, prosím, nepřejímám za nic zodpovědnost, pane rado.
01:06:08 Absolutně za nic!
01:06:10 Tihle dva, ti, tihle ti. Bez mého vědomí ovšem.
01:06:13 -Grázle! Ty si myslíš, že v tom budeme lítat sami?
01:06:17 -Já tě zabiju, ty všiváku!
-Neblbni! Nech toho! Vzpamatuj se!
01:06:24 -Tady je to! Tady je ten jeho špinavej kšeft.
01:06:28 To on všechno sjednával, protože on měl nejvíc prachů.
01:06:32 -On, ředitel!
-Kuš, ty!
01:06:35 -Tys tam lákal cizince a obíral je!
01:06:39 -To je lež! To je lež!
-Mě taky! Udělal ze mě kripla!
01:06:44 A ty, kde jsou ty prachy od Kirchmeiera?
01:06:47 Kde jsou ty prachy? Naval je! Naval je, jsou mý!
01:06:50 -Já je potřebuju!
-To je záchvat, pane rado!
01:06:52 To je záchvat, nevěřte mu ani slovo!
01:06:55 -Jsou mý, jsou mý...
01:06:57 -On je nemocnej, neví, co mluví, je to kokainista!
01:06:59 -Kde jsou ty Kirchmeierovy prachy?
-Jaký prachy? Já žádný nemám.
01:07:04 -A jak to, že ten Kirchmeier odjel tak kách?
01:07:10 -On je tady šéf. Nad vším. On, ať mluví.
01:07:17 Ze mě už nedostanete ani slovo, pánové.
01:07:19 -O tom bych ani nemluvil.
-Ale to je všechno kardinální lež.
01:07:25 To je prostě totální spiknutí, nic víc!
01:07:29 Já vás ujišťuji, pane rado, že já jsem nevinen.
01:07:32 -Já jsem naprosto nevinen.
-Já vím, já vím, pane řediteli.
01:07:37 A co takhle francouzáček, ten by vám nepomohl?
01:07:40 Doporučuju, velmi vhodné při úporném přemýšlení.
01:07:44 -Vy jste krutý, pane rado, vy jste krutý a zlý.
01:07:47 -Mrázek!
-Prosím, pane rado?
01:07:49 -Já zatím odjedu na direkci a vy mi tady s nima počkejte,
01:07:53 než pro ně pošlu.
01:07:57 No, tak jednu záhadu bysme měli za sebou.
01:08:00 Teď jenom, kdo z tý party vraždil.
01:08:04 A kdo byl všechno včera v noci v apartmá Matoušových?
01:08:08 -On, Polda, Matouš a ředitel Hnízdo,
01:08:13 Němec Kirchmeier.
01:08:17 Pak sekční šéf Patočka. Klavírista Krofta.
01:08:22 A taky Pepi občas zašel.
01:08:27 -A taky pan princ Mohamed Rasul Zade.
01:08:30 To máme bezpečně daktyloskopicky zjištěno.
01:08:32 -Ne, ten s náma nehrál.
01:08:34 -Neříkejte. Tak kdo tam byl místo něho?
01:08:37 -Ona. Dana Matoušová.
01:08:40 -Jak to? Vy sám jste přece říkal, že jste ji viděl,
01:08:43 jak šla do apartmá 229.
01:08:46 -To nebyla pravda.
01:08:49 Já jsem věděl, že už je mrtvá a že už nemůže nic dosvědčit.
01:08:54 Jenom jsem nechtěl, abyste se dozvěděli
01:08:57 o těch kartách.
01:08:58 -Takže vy jste šel nahoru kvůli kartám
01:09:01 a ne kvůli paní Matoušové?
01:09:04 -Co dělala Matoušová během hry?
-No, jako vždycky.
01:09:09 Chodila mezi hosty a občas nám pomáhala.
01:09:12 -Aby se vám líp fixlovalo.
01:09:16 Kdo z vás a proč zabil Danu Matoušovou?
01:09:19 -Já... Já nevím.
01:09:21 -Kdy jste odešel z apartmá Matoušových? -Asi ve dvě.
01:09:25 -Byla v té době paní Matoušová ještě živá?
01:09:28 -Ano, myslím, že byla.
01:09:29 -Co, myslím, myslím? Odpovídejte přesně!
01:09:33 -Kdy jste s ní mluvil naposled?
-Asi půl hodiny předtím.
01:09:36 -Kde?
-Já jsem šel...
01:09:39 -Protože ona plakala, tak jsem šel za ní. -Kam?
01:09:44 -Do koupelny.
-Co se tam dělo?
01:09:47 -Byla velmi rozrušená.
01:09:49 Viděla Matouše, jak se dole v baru líbá s mou ženou.
01:09:52 -Zavražděná byla nalezena právě v té koupelně.
01:09:55 Přibližná hodina smrti mezi 1. a 3. ráno.
01:09:57 Co víte o její vraždě?
01:09:59 -Prosím vás, nechte mě na pokoji, já ji nezabil!
01:10:02 Já o té vraždě nic nevím! Já jsem ji...
01:10:04 Vždyť já jsem ji sám měl rád, pochopte to.
01:10:08 Já ji přece nezabil, já jsem nevinnej.
01:10:15 -Služba!-Já jsem ji měl opravdu rád, pochopte to.
01:10:19 -Odveďte ho dolů do separace.
-Já jsem ji nezabil, ne.
01:10:30 -Inspektora Brůžka. Sofort!
01:10:34 -Pane rado, ale já si stejně myslím,
01:10:36 že to udělal on.
01:10:38 Všiml jste si ho, jak on vypadá? Takovej eskamotér.
01:10:41 Mně jsou tihle slušní a brejlatí páni, víte,
01:10:46 od přírody podezřelí.
01:10:48 -Dobře, ale jakej by byl u toho Janíka motiv,
01:10:52 když byla jeho milenkou?
01:10:54 -Třeba jí měl už dost. Ona byla hysterka.
01:10:57 A to u ženský nikdy nevíte, jestli ji máte rád,
01:11:00 nebo jestli byste ji radši praštil.
01:11:02 -No dobře, já vím, ale to by potom i Matouš měl důvod, ne?
01:11:06 -A co když se do toho zapletli ti karbaníci?
01:11:09 -Třeba ten nešťastnej kokainista Krofta nebo Kirchmeier.
01:11:15 -A nebo, pane rado, by to taky mohl bejt
01:11:18 náš slušnej pan ředitel.
01:11:23 -Tak co, pane Brůžek, co dělá náš pan princ?
01:11:26 Na toho taky pozor, pánové.
01:11:29 Byl taky v koupelně a nechal nám tam důkaz, pánové,
01:11:33 jako hrom.
01:11:35 -Ale teď už je klidnej, pane rado.
01:11:37 Sedí dole v cimře a je tam s ním
01:11:40 jakejsi chargé daffaires z jejich vyslanectví,
01:11:43 tlumočník a dva advokáti.
01:11:45 Pane rado, vypadá to tam jako na diplomatický konferenci.
01:11:48 Sepisujou princovu výpověď.
01:11:50 Jo a poslal si pro humrový chlebíčky
01:11:53 a nějaký víno.
01:11:55 -Nepovídej?
-No jo.
01:11:57 -A všichni podezřelí jsou na čtyřce?
01:11:59 -Všichni, pane rado, až na pianistu,
01:12:02 kterýho odvezli do nemocnice.
01:12:04 Dal jsem je do separací, aby se nemohli domluvit.
01:12:06 -Tak to je v pořádku.
01:12:08 Mládenci, nechte si to všechno projít hlavou
01:12:11 a pak zahájíme výslechy znova pěkně jednoho po druhým, rozumíte?
01:12:16 Já myslím, začneme v jednu, pánové, to je tak správnej čas.
01:12:21 Běžte. Zatím si dáchněte, jo? No.
01:13:30 Pane Brůžek!
01:13:33 -Pojďte sem, pane Brůžek, pojďte.
-Co se děje, pane rado?
01:13:39 -Pojďte sem. Pojďte sem blíž.
01:13:43 -Co je, prosím?
-A podívejte se dobře na sklenku.
01:13:50 A teď mi řekněte, já vím, že máte svoje zkušenosti,
01:13:55 ne současný, to bych vám snad ani netrpěl, ale z dřívějška.
01:13:59 -Prosím, ano, pane rado.
01:14:01 -Víte, za mých mladých let se tyhle lippenstifty
01:14:05 moc nenosily.
01:14:07 A já bych od vás potřeboval, víte, abych tak řekl,
01:14:10 odbornou expertizu.
01:14:12 Jestli dneska, když se mužskej se ženskou líbá,
01:14:15 tedy silně líbá, víte, a několikrát,
01:14:18 jestli se může takovej lippenstift obtisknout na rty mužskýho
01:14:23 a potom...
01:14:26 Chápete?
01:14:28 -Chápu, pane rado, chápu. A můžu takový páry potvrdit.
01:14:33 -Jistě?-Samozřejmě ne z vlastní zkušenosti.
01:14:36 Ale spíše z různejch dedukcí, poněvadž já jsem ženatej.
01:14:40 -Tak dobře, to mi stačí, to ostatní už mě nezajímá.
01:14:44 Spíš, pane Brůžek, vzpomínáte si na paní Janíkovou,
01:14:49 jak se líbala s Matoušem za závěsem?
01:14:53 -Jo tak! Takže tenhle obtisk by mohl bejt po Matoušovi.
01:15:00 -No.
-No pane rado.
01:15:05 -Bouše!
-Ano, pane rado?
01:15:08 -Pojďte sem.
01:15:11 Pánové, všechny podezřelé převezte okamžitě
01:15:15 do hotelu Excelsior.
01:15:18 No, prosím, prosím.
01:15:20 Kdopak nám chybí do té vaší partičky?
01:15:23 Tedy především pan Kirchmeier, ale ten bude už asi v Hamburku.
01:15:27 A tady byl jasně pan Krofta, ale ten si ještě
01:15:30 nějakej čásek poleží.
01:15:32 A pan princ Mohamed Rasul Zade, ale ten čeká venku s Brůžkem
01:15:35 a s diplomatickým doprovodem.
01:15:38 A tady pan sekční šéf Patočka, ten mi neuteče,
01:15:42 tomu chystám pěkný překvapení.
01:15:44 Jen co se vyhajá.
01:15:47 A pak nám tu ještě chybí jedna paní,
01:15:50 která už se sem nikdy vrátit nemůže, protože je mrtvá.
01:15:55 A někdo z vás dobře ví proč.
01:15:58 Mě by například zajímal váš názor na vraždu, pane řediteli.
01:16:06 -To je velice jednoduché, nic o ní nevím.
01:16:09 Já jsem odešel z tohoto pokoje s panem sekčním šéfem
01:16:13 ve čtvrt na tři, a to byla paní Matoušová ještě živá,
01:16:17 loučil jsem se s ní.
01:16:18 -Vidíte! Tady mám svědka, byla živá ve čtvrt na tři
01:16:21 a já jsem odešel ve dvě!
01:16:23 -Sedněte si.
01:16:25 Viděl jste předtím, že by Janík odešel?
01:16:28 -To nevím, to opravdu nevím, to se nepamatuji.
01:16:32 Já jsem byl příliš zabrán do hry, v banku byly velké peníze,
01:16:35 opravdu nevím.
01:16:37 -Ty syčáku, podával jsem ti ruku, nevzpomínáš si?
01:16:41 -A co víte o vraždě vy, Pepi?
-Nic.
01:16:47 Odešel jsem se šéfem.
01:16:49 Kirchmeier byl plonk, tak jsem mu půjčil 3000.
01:16:52 Ty také prohrál pochopitelně.
01:16:55 Patočka, ten byl taky švorc a tihle zkasírovali bank, neřádi!
01:17:00 -Drž hubu! Kirchmeierovy prachy stejně patřily do banku.
01:17:03 -Samozřejmě. Kde jsou?
01:17:06 -No dobrá, věřím vám. Můžete jít.
01:17:11 -Ano?
-Zatím.
01:17:12 -Kam, prosím? Směl bych se věnovat hostům?
01:17:16 To by bylo ideální řešení pro pověst hotelu, pane rado.
01:17:19 -Věnovat se můžete tady Mrázkovi.
01:17:22 Půjdete s nimi dolů a počkáte s nimi v kanceláři.
01:17:25 -Prosím, pane rado. Tak prosím, pane řediteli.
01:17:33 -Já se klaním, panstvo, příjemnou zábavu.
01:17:40 -Pane Matouši, věděl jste o vztahu pana Janíka k vaší ženě?
01:17:54 Rozuměl jste mé otázce?
01:17:57 Tedy věděl jste o tom?
01:18:01 Ano, či ne?
01:18:04 -Ano.
01:18:06 -Hm. A proto jste, pane Matouši, na revanš navázal poměr
01:18:10 tady s paní Janíkovou.
01:18:13 -To byla přece naše soukromá záležitost.
01:18:16 -Vaše záležitost to byla, dokud se neobjevila mrtvá.
01:18:19 Ale teď se tahle vaše soukromá záležitost
01:18:21 stala předmětem policejního vyšetřování.
01:18:24 Pane Matouši, je tady výpověď jednoho svědka.
01:18:29 Vy jste líbal v baru paní Janíkovou. Ano, či ne?
01:18:33 -On ji zabil. On ji zabil!
01:18:35 Podváděli jste mě a teď ses jí chtěl zbavit!
01:18:38 Protože lezla za každým!
01:18:39 -Nelži! Aspoň teď nelži! Tys to udělal ze žárlivosti.
01:18:43 -Mlčte! A sedněte si.
01:18:49 Oba.
01:18:53 Kdo vám dosvědčí, že jste odešel ve dvě?
01:18:56 -No nikdo! Zůstal tady a zabil ji.
-To je lež.
01:18:59 Můj muž byl ve dvě dole, já to můžu dosvědčit.
01:19:03 -Kroťte svůj temperament, paní.
01:19:05 Vaše svědectví v tomto případě není průkazné
01:19:09 a kromě toho jste podezřelá i vy.
01:19:12 -Já? Já...
01:19:16 Ježíši Maria.
01:19:28 -Prosím.
01:19:31 -Odveďte Janíkovy.
-Tak pojďte.
01:19:49 -A teď jsme sami, teď máme konečně klid,
01:19:52 teď se můžete soustředit.
01:19:55 Víte, mě už by zajímala jenom jedna věc.
01:19:58 Jestli jste při hře pil koňak?
01:20:04 Myslím z jedné z těch skleniček, co stály na stole.
01:20:11 No, tak necháme teď stranou otázku, kdo a kolik každý z vás
01:20:16 vyhrál nebo prohrál v kartách, pravdu se stejně nedozvím.
01:20:23 A co jste dělal potom?
01:20:25 Po hře, myslím, když ostatní odešli?
01:20:29 -No co, měl jsem vztek, že jsem prohrál,
01:20:32 tak jsem dopil tady ten koňak a pak jsem šel dolů
01:20:38 a tam jsem zase pil.
01:20:43 -Vaše paní zůstala tady?
-Nevím.
01:20:47 Vždyť jsem vám říkal, že jsem měl okno.
01:20:51 Proč mě tady pořád držíte? Co jsem udělal?
01:20:54 -To ještě nevím. Možná že nic a já vás propustím.
01:20:58 -Opravdu?-Ano, já vás propustím, když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:21:06 -Já pro to udělám všechno.
01:21:11 -Fajn.
01:21:13 Tak pojďte, pojďte, pane Matouši, pojďte tady ke dveřím, no,
01:21:17 a ukažte mi, jak to bylo, když jste našel mrtvou.
01:21:22 -No...-Pane Matouši! Ale tentokrát pravdu.
01:21:27 -Ne, abyste mi vykládal báchorky jako posledně.-Dobře.
01:21:31 Tak když jsem přišel znovu nahoru, to už jsem byl hrozně opilej.
01:21:36 Ještě si tak myslím rychle do postele.
01:21:39 Ale předtím jsem se chtěl opláchnout, prostě umejt a tam...
01:21:46 -No, prosím.
01:21:49 -No, tak jsem šel ke koupelně a dveře byly takhle pootevřený.
01:21:55 A najednou jsem zaslechl nějakej šramot
01:21:58 a viděl nějakej stín.
01:22:00 Tak jsem po špičkách odešel do ložnice,
01:22:03 přivřel jsem si dveře.
01:22:05 -Takhle?
-Takhle.
01:22:08 A tou škvírou jsem pozoroval, kdo tam je. Byl tam...
01:22:14 Odpusťte, ale to je to jediný, co jsem vám posledně neřekl.
01:22:17 Ten člověk takhle pozpátku vystoupil z koupelny,
01:22:21 opřel se rukou o dveře a koukal dovnitř.
01:22:26 A přes něho jsem viděl, že...
01:22:31 Viděl jsem Danu a viděl jsem, že je mrtvá.
01:22:35 -Okamžik.
01:22:40 Brůžek!
01:22:44 Vy můžete vyjít. No pojďte, pojďte.
01:22:48 No pojďte, pojďte dál tady. Tady se postavte, no, hezky, tak.
01:22:58 Asi tak tady, no.
01:23:17 Je to on?
01:23:20 -Ano. Je to on.
01:23:25 -Jděte a ukažte mi, jak vyšel z koupelny
01:23:30 a jak tam stál.
01:23:32 -Běžte.
-Dobře.
01:23:54 -To měl pořád tu lahev v ruce?
01:23:57 -Ne, ne, tu přece vyhodil předtím z okna.-Fajn.
01:24:09 Pane Matouši, slíbil jsem vám, že vás propustím,
01:24:13 když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:24:16 To jste právě udělal.
01:24:18 A proto vás zatýkám pro vraždu vaší manželky
01:24:22 Dany Matoušové.
01:24:32 FRANCOUZŠTINA
01:24:59 Tak jak to bylo doopravdy?
01:25:02 -Chodila s Janíkem, koketovala s každým,
01:25:05 s tím Peršanem taky.
01:25:07 A právě proto jsem šel nahoru, že jsem myslel,
01:25:11 že je tady přistihnu, jenomže on tady nebyl.
01:25:14 A pak jsme se pohádali, já jsem vzal tu lahev...
01:25:20 -Právě ta lahev vás usvědčila.
01:25:23 Kdo mohl vědět, že byla zabita lahví?
01:25:26 Kdo mohl vědět, že ta lahev byla vyhozena oknem, kdo?
01:25:29 Jedině vrah. A tím jste vy.
01:25:34 Ten Peršan sice přišel, ale až po vraždě.
01:25:38 Vy jste se ukryl tady v ložnici a pozoroval jste ho.
01:25:41 Viděl jste, jak se opřel o dveře i jak utekl.
01:25:45 Pak jste se teprve opil do němoty. Je to tak?
01:25:52 -Odveďte ho.
-Pojďte.
01:25:58 ZPĚV: Zavři očka, zavři, ve snu tanči dál.
01:26:12 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
01:26:25 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí...
01:26:35 -Tak na vaše zdraví, pane Brůžek, ať se vám ten úřední úraz
01:26:39 brzo zahojí.
01:26:41 -Děkuju, pane rado, ale asi jsem udělal
01:26:43 nějakou diplomatickou chybu při zatýkání.
01:26:46 Já totiž ještě v životě žádnýho prince nesebral.
01:26:49 -To jo! V jedový chýši by se vám to rozhodně nestalo.
01:26:53 Vy se neuculujte moc, Mrázek, vy tady v tý nóbl
01:26:56 nejlepší společnosti jste taky mohl přijít
01:26:59 k pěknýmu maléru, víte?
01:27:01 Na vašem místě bych se sebral a tradá odtud.
01:27:03 Koneckonců, pročpak byste si nemohl otevřít
01:27:06 nějakou detektivní kancelář, co?
01:27:09 -No, to nebude tak lehký, pane rado, já jsem totiž slíbil
01:27:12 našemu místořediteli a tomu novýmu vrchnímu,
01:27:14 že jim to tady pohlídám dál, když Hnízdo a Pepi půjdou za katr.
01:27:17 Ale oni jsou to docela slušný lidi. Támhle stojej.
01:27:21 ZPĚV
-Věrné chůvy, jak ho hladily.
01:27:32 Zavři očka...
01:27:34 -Ježíši Maria, pane rado, podívejte se,
01:27:37 ten novej pianista, ten mi sem taky pasuje.
01:27:40 Oni tyhle vysušený dobrodějové jsou mi od přírody podezřelý,
01:27:44 pane rado.
01:28:03 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2019
00:00:23 VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR
00:00:49 ZPĚV
-Hajej, hajej, dobrou noc.
00:01:03 Good night, good night.
00:01:21 -Bitte, Herr Kirchmeier.
00:01:24 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte...
00:01:28 -Danke, Pepi.
00:01:33 ZPĚV
-Gute Nacht.
00:01:42 Bim, bam.
00:01:48 Zavři očka, zavři.
00:01:55 Ve snu tanči dál.
00:02:02 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
00:02:15 Přijde k tobě pohádka,
00:02:22 Sněhurka už spí ve skleněné rakvi, růže kolem ní.
00:02:42 Zavři očka, zavři...
00:02:50 -Pane Mrázek!-Copak je?
-Skočej si do kuchyně.
00:02:54 Kuchař vzkazuje, že má pro ně tu krkovičku.
00:02:56 -Ta je něco extra.
-Výborně.
00:02:59 -A za mým kastlíkem je flaška francouzáku.
00:03:01 -Ať si posloužej na zdraví.
-Děkuju, Pepi.
00:03:04 -Psst!
00:03:13 Apartman Nummer 223, wie immer, Herr Kirchmeier.
00:03:19 -Danke, Pepi.
-Bitte.
00:03:22 ZPĚV: Zavři očka, zavři. A spal za chvíli.
00:03:36 A spal jako král.
00:03:43 -Pojď si sednout, mě už to tančení nebaví.
00:03:47 -To děláš chybu, holka, od našeho stolu
00:03:50 na toho perskýho fešáka moc neuvidíš.
00:03:52 -Že jsi drzej, to vím dávno, ale že jsi hloupej, to už mi vadí.
00:04:00 -Člověče, je mi nějak blbě, skočím si nahoru, dám si sprchu
00:04:03 a převlíknu se.
00:04:09 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte.
00:04:22 Gute Nacht.
00:04:30 Bim, bam.
00:04:35 Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
00:04:48 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
00:05:01 Až tě zmámí hudba jak šum dešťový,
00:05:15 chvějící se řasy leccos napoví.
00:05:23 -Ty jsi teda ohromnej, Járo. Hlídáš ji ty, nebo Polda?
00:05:28 -Zavři očka, zavři... A nečum, kam nemáš! To ti radím.
00:05:36 Nemuselo by se ti to vyplatit.
00:05:41 ZPĚV: Ten sad pohádkový kvete kolem nás.
00:05:55 Když utrhneš růži, tak tě poraní.
00:06:07 Zavřeš očka, zavřeš a je po hraní.
00:06:20 Pšš, pšš.
00:06:22 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:29 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:36 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:43 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:59 -Arno Hnízdo, directeur de lhotel Excelsior.
00:07:06 A co chce ten direktor?
00:07:08 -Já nevím, pane rado, ale vyhodit se nedá.
00:07:11 Má prej svolení pana policejního prezidenta.
00:07:15 -Hm. No, tak ho sem pusťte.
00:07:21 -Prosím.
00:07:25 -Smím?
-No prosím.
00:07:37 -Prosím.
-Děkuji.
00:07:41 Především dovolte, pane rado, abych zdůraznil,
00:07:44 že náš hotel je prvotřídní podnik, zanesený ve všech
00:07:47 světových bedekrech, tam též vřele doporučený,
00:07:50 několik set kroků od Wilsonova nádraží,
00:07:52 všechny světové spoje k dispozici.
00:07:55 -Zajisté ho znáte, že?
-Ano.
00:07:57 -Možná snad hotel Waldorf Astoria v New Yorku
00:08:00 je trochu větší a vznešenější, ale naše zlatá Praha
00:08:04 také není New York, to zajisté uznáte,
00:08:07 pane vrchní policejní rado.
00:08:09 -Zajisté. A co vás ke mně přivádí?
00:08:12 -Já jsem informován o vašem mezinárodním věhlasu
00:08:15 v oboru kriminalistiky, pane rado.
00:08:17 Jenom proto jsem se opovážil vás osobně obtěžovat.
00:08:20 Celá záležitost je naprosto fatální!
00:08:23 -No tak řekněte mi, oč jde, prosím!
00:08:26 -My si to prostě nemůžeme dovolit, pane rado.
00:08:29 Náš hotel, náš bar mají světovou pověst.
00:08:32 A naše kuchyně?
00:08:34 Sám kníže Leopold, bratr královy matky,
00:08:37 dává přednost našemu menu před jakýmikoli jinými jídly.
00:08:42 A tvrdí dokonce, což je od něho nesmírně laskavé,
00:08:45 že kupříkladu skopovou kýtu na česneku nepřipraví tak dokonale
00:08:49 ani hotel Gellért Pešť.
00:08:52 V poslední době, pane rado, jsme přistoupili
00:08:55 ke zcela novému způsobu úpravy jídel, tzv. grilování.
00:08:58 To je poslední veliká móda roku.
00:09:00 A pokud se týká flambování, pane rado,
00:09:03 náš vrchní Pepi je v tom naprosto nedostižný.
00:09:07 Představte si, prosím, že sám maharadža z Lahore,
00:09:11 veltman a gurmán, osobně zatleskal,
00:09:15 když do zešeřelé místnosti přinesl vrchní Pepi
00:09:18 hořící zmrzlinu politou curaçaem...
00:09:21 -Dost! Tak co, přišel jste mě pozvat na recepci?
00:09:26 Nebo vám tam někdo něco ukradl?
00:09:28 Příbory, náhrdelník, kufry, ložní prádlo, tak co?
00:09:31 -No tak co se tam vlastně stalo?
-U nás... Pane rado, u nás...
00:09:40 -U nás se stala vražda.
-He?
00:09:46 No tak vidíte. A proč jste mi to neřekl?
00:09:50 Proč jste mi to neřekl hned mezi dveřma?
00:09:53 Děláte mi tady zbytečné chutě a pachatelé možná už pláchli.
00:09:59 No tak kdypak k té vraždě došlo?
00:10:03 -Nevím, vzbudili mě ve čtyři hodiny v noci.
00:10:06 -Jak to, že to hlásili vám a ne nejbližšímu komisařství?
00:10:09 -Já jsem ředitel hotelu. Hotel má své zákony.-Policie též!
00:10:19 -Tak kdo byl zavražděn?
-Mladá dáma.
00:10:23 Jméno jsem teď v rozčilení dočista zapomněl.
00:10:26 Vím jenom, že to bylo apartmá 223.
00:10:30 -A kdo vraždu objevil?-Host. Tedy manžel té nešťastné dámy.
00:10:34 Zavolal okamžitě vrátného, to bylo k ránu,
00:10:37 když se vrátil z baru.
00:10:39 Vrátný konal pouze svou povinnost, přivolal okamžitě
00:10:41 hotelového lékaře a ten hotelového detektiva.
00:10:44 -Vy máte svýho detektiva?
-Ano, prosím.
00:10:47 Je to penzionovaný policejní úředník, velmi schopný,
00:10:50 prosím, velmi diskrétní, jménem Mrázek.
00:10:54 -Jo starej Mrázek je u vás?
00:10:57 Tak to máte štěstí, to nám vrah daleko neuteče.
00:11:01 -Tuto noc bohužel...
-Cože? Co bohužel?
00:11:05 -Neví celkem nic. Ráno ho tak tak vzbudili.
00:11:10 -Snad nechcete říct, že byl...
00:11:12 Co?
00:11:14 To je smůla. Sakra!
00:11:18 Ale odjezdy všech hostů jste zatím zarazili, doufám.
00:11:22 -To Mrázek jistě neopomněl.
-Brůžek!
00:11:26 -Prosím?
00:11:28 -Tak se nám to vykotilo. Máme mord v hotelu Excelsior.
00:11:47 -Prosím, panstvo, račte, chovejte se jako účastníci
00:11:50 vědecké konference.
00:11:52 Doufám, že mi rozumíte. Budete jistě spokojeni.
00:11:55 -Vítám tě u nás, Brůžku.
00:11:57 -To je ale nadělení, co? Tak referuj.
00:12:00 -Vražda byla objevena ve 3:50.
-Kde jsi byl v tu dobu?
00:12:05 -Pánové, prosím vás, nekonferujte mi na chodníku.
00:12:08 -Já ti to potom vysvětlím.
-Prosím.
00:12:11 -Prosím, pánové.
-Prosím.
00:12:14 Vaše konference bude zaručeně nerušena,
00:12:16 račte si odložit v šatně.
00:12:18 Pepi!
00:12:29 -Já, rozumíš, já jsem přišel do pokoje ve 4:25
00:12:33 a mrtvá ležela...
00:12:35 -Pardon, prosím.
00:12:37 -Liftboy, odveďte pány nahoru. Prosím.-Ano.
00:12:41 -Pozorujete, doufám, pane inspektore, že dělám vše,
00:12:44 abych tento politováníhodný případ co nejvíce zachránil.
00:12:46 -Jo, pozoruju, ale nemusíte mít strach,
00:12:49 my nosíme buřinky, nás by stejně nikdo nepoznal.
00:13:07 NĚMČINA
00:13:56 -Prosím.
00:14:00 -Tak kde máte mrtvolu?
-Tady v koupelně.
00:14:07 -Prosím, pánové.
-Vy ne, pane řediteli.
00:14:09 Od této chvíle budu řídit konferenci já.
00:14:11 Vy jste se už dneska namluvil dost,
00:14:13 takže si raději odpočiňte na chodbě.
00:14:16 Prosím, já si vás zavolám, až vás budu potřebovat.
00:14:19 -Prosím. Dovolte, abych zatím cosi velice důležitého zařídil.
00:14:48 -No jo, asi ji někdo zezadu uhodil a ona takhle upadla.
00:14:52 A už nevstala, chudinka.
00:14:55 No, to se ví, něco tupýho, pořádná rána, sakra.
00:15:04 Poslyšte, udělejte si tady pár fotek.
00:15:11 -Tak nejdřív odtud, jo?
00:15:17 -A co tady? Nehledal tady někdo něco?
00:15:22 -To bych ani neřekl.
00:15:24 -A když tě zavolali, neměl jsi pocit, že šlo o loupež?
00:15:28 -Rozhodně ne, ostatně tady byl manžel zavražděné.
00:15:33 -A kde je teď?
-Támhle v ložnici.
00:15:37 -To je náš hotelový lékař.
-Doktor Zima.
00:15:41 -Co je s ním?
00:15:44 Pro Kristovy rány, snad také není...
00:15:46 -Kdepak, pan Matouš je jenom na mol.
00:15:50 To víte, takovej šok.
00:15:53 Jo, pane inspektor, já, kdybych vypil
00:15:56 takový kvantum co on, tak už mě dávno vezou na Olšana,
00:15:59 ale tenhle pán je trénovanej borec.
00:16:03 -Znáš ho?
00:16:05 -Jakpak by ne. Ten není u nás v hotelu poprvé.
00:16:08 -Je schopen výpovědi, pane doktore?
00:16:10 -S tím nepočítejte, dostal injekci,
00:16:13 bude pár hodin spát.
00:16:15 -Pane doktore, pojďte se na něco podívat.
00:16:17 -Ano, prosím.
-Vy jste ohledával mrtvolu. -Ano.
00:16:20 -Podívejte se, ležela tak jako teď?
00:16:25 -V podstatě ano, já jsem se nad ni jenom sklonil,
00:16:28 zkusil jsem reakci zorniček, a když jsem poznal,
00:16:32 že je s ní amen, tak jsem dal pokyn vrátnému,
00:16:35 aby zavolal policii.
00:16:37 -Dovolíte?
-Kolik bylo hodin?
00:16:39 -No, mohly bejt maximálně čtyři.
00:16:42 -Vrátný ovšem nezavolal policii, nýbrž tady Mrázka.-Ano, mě.
00:16:47 -Ano, ano, takže vrah má teď náskok takovejch 5,5 hodiny.
00:16:53 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Neruším, pánové?
00:16:56 -Já vás ještě nevolal, co sem pořád lezete, člověče?
00:16:59 -Prosím tisíckrát za prominutí, ale... Pepi!
00:17:03 Dovolil jsem si malé občerstvení.
00:17:06 Suché martini, po ránu nejlahodnější nápoj, pánové,
00:17:09 vřele doporučuji.
00:17:11 Prosím, prosím. Vy ne, Mrázek!
00:17:15 Na váš úspěch, pane inspektore.
00:17:20 -Pepi.
-Prosím?
00:17:22 -Co je to za pořádek? Použité sklo? Odnést!
00:17:26 -Moment. Ničeho se nedotýkat, prosím.
00:17:32 -Pane inspektore, vy jste perfektní specialista.
00:17:36 Přiznávám se, že mne by něco takového nenapadlo.
00:17:39 Slyšel jste, Pepi? Ničeho se nedotýkat. A zmizet.
00:17:44 Jak pokračuje pátrání? Něco nového?
00:17:48 No, necháme to.
00:17:57 To je strašné, to je hrůza. Ten pohled do smrti nezapomenu.
00:18:02 -Takže pro vás bude lepší, když zase počkáte na chodbě,
00:18:06 pane řediteli, prosím.
00:18:10 No, prosím.
00:18:18 Co je to vlastně za člověka, ten vás ředitel?
00:18:21 -No, co je to za člověka. Chápeš, já jsem zaměstnanec.
00:18:26 -Jestli ti dobře rozumím, tak není tak docela
00:18:29 neviňoučkej, že jo?
00:18:31 -Holčičky?
-No...
00:18:33 -Tak co? Valuty, drogy, koníčci?
00:18:38 Tak hergot, Mrázek, patříš ještě aspoň trochu
00:18:41 na čtyřku, nebo už jenom hotelu Excelsior?
00:18:44 Jak je to s vaším ředitelem?
00:18:48 A sakra.
00:18:50 Hm, tak to on ti poručil, abys zavolal čtyřku, že jo?
00:18:54 -Ale no jo, říkal, že si to zařídí sám.
00:19:00 -Jo tak. Tak se mi zdá, Mrázku, že tady bude neviňoučkejch víc.
00:19:09 Rozumíš?
00:19:19 Z toho pily ženský. Zajímavý.
00:19:30 Slečno, dejte mi policejní ředitelství.
00:19:47 -Ne abyste jim tam moc dupal po kobercích, pane Bouše.
00:19:51 Excelsior je vznešenej hotel, sám kníže Leopold
00:19:54 ho vřele doporučuje.
00:19:56 -Jo?-A jak tam flambujou! No to je unikát.
00:20:00 -Co prosím?
-No, flambujou!
00:20:02 -A co to je, pane rado, to flambování?
00:20:05 -No, já nevím, jak bych vám to řekl, víte?
00:20:08 Takovej pikantní zázrak.
00:20:10 Ono se to nejvíc dělá v přítmí, víte? Při svíčkách, tak.
00:20:15 -To jsou holt poměry v těchhle nóbl hotelech.
00:20:18 To bude, pane rado, určitě nějaká prasárnička, co?
00:20:23 -Tak to je ten Matouš, pane rado.
00:20:25 -No má úcta, ten vypadá. Kde se tak zřídil?
00:20:29 -Dole v baru, velká společnost, prosím, pane rado.
00:20:33 A tady pan Matouš se svojí paní tam byli taky.
00:20:36 -Co je to za společnost?
00:20:38 -Nějaký cizinci a taky náš pan ředitel Hnízdo.
00:20:42 A potom ještě dva manželé, taky z Kladna
00:20:44 jako tihle Matoušovi.
00:20:46 Jmenují se Janíkovi. Ti čekají teď ve 111 o patro níž.
00:20:51 Ony tyhle dva páry jsou strašně dobrý známí.
00:20:55 Udělají si několikrát za rok vejlet do Prahy, rozšoupnout se,
00:20:58 rozumíte, pane rado.
00:21:00 A vždycky bydlej tady u nás v hotelu.
00:21:03 -Co je to za lidi?
00:21:04 -Ten Janík, to je zaměstnanec Báňský a hutní,
00:21:07 tam se vydělávaj velký prachy.
00:21:09 A tady ten Matouš je pojišťovák.
00:21:12 To taky není špatný, z každý pojistky prémie.
00:21:15 -Jak to vypadá s otisky?
00:21:17 -V koupelně je jich plno, pane rado.
00:21:20 Ale to nic. A tady v pokoji taky. Ale čí, že jo?
00:21:24 Motalo se tady dost lidí, doktor, ředitel, personál.
00:21:28 Bůh ví, kdo tady všechno byl, pane rado.
00:21:31 -Pane rado, z hotelu se zatím odhlásil jenom jedinej host,
00:21:35 sice nějakej Hans-Joachim Kirchmeier,
00:21:39 Němec z Hamburku, obchodník s automobilovejma olejema.
00:21:44 Původně chtěl jet až za tejden, ale dneska ráno si to rozmyslel
00:21:47 a před třema hodinama odjel berlínským rychlíkem,
00:21:50 takže v tuto chvíli je už za hranicema.
00:21:56 -Ten Němec byl taky dole v baru?
-Já myslím, že jo, pane rado.
00:22:01 -Co to znamená, myslím?
-No, já jsem totiž právě, když...
00:22:07 -Poslouchejte, Mrázek, já už sice na vás nemám
00:22:10 žádný gebühry, ale ze starý známosti mi dovolte
00:22:13 jednu indiskrétní otázečku, dovolíte?
00:22:16 -Prosím, prosím.
00:22:18 -No, tak Mrázek, jak to, že vy, takovej zkušenej starej policajt,
00:22:21 jste po tom mordu nezarazil odjezdy všech hostů, co?
00:22:25 -Pane rado, já jsem totiž...
-Já jsem totiž spal.
00:22:28 Spal jsem jako dudek a vůbec si nepamatuju,
00:22:30 co se dělo v noci, co se dělo k ránu.
00:22:33 A já si pořádně nepamatuju ani teď, co se děje.
00:22:36 -Ježíš Maria, jak jste to ráčil poznat?
00:22:38 -Ráčil? Mrázek!
00:22:43 -Tu mrtvolu odvezte na soudní.
-Jo.
00:22:47 A jak se k sobě chovali ti Matoušovi, aspoň to víš?
00:22:51 -Prosím tě, ještě ty. Normálně, no.
00:22:54 On si rád přihnul a ta panička byla taky veselá.
00:22:57 -Koukněte se, pane rado, co jsem tady objevil.
00:23:00 Tuhle dva otisky rtěnky.
00:23:09 -Koňak.
00:23:11 -No jo, nějakej dobrej.
-Nějakej. Francouz.
00:23:15 -Asi jo.-Co flaška?
-Jaká flaška, pane rado?
00:23:21 -Koukejte, Brůžek, když někdo pije,
00:23:24 tak si taky nalejvá.
00:23:26 -A z čeho? Obyčejně z flašky, ne?
-No jo.
00:23:29 No, tak ta tady nebyla, pane rado, určitě ne.
00:23:33 -Víte taky určitě, že ji nikdo neodstranil?
00:23:37 -Pane rado, to vám můžu zaručit, tady se s ničím nehnulo od doby,
00:23:40 co jsem přišel do pokoje, ale ta lahev tady nebyla.
00:23:44 -Pokud si pamatuju...
-Pokud vy si pamatujete!
00:23:48 Ale já vím, že nejlepší otisky jsou vždycky na flašce,
00:23:51 protože tu musíte vzít přece pořádně do ruky.
00:23:54 Nemám pravdu?
00:23:56 -Ráčíte mít pravdu, samozřejmě, pane rado.
00:23:59 Jako například tenhle otisk, podívejte se,
00:24:01 všech pět prstů, celá dlaň je tam.
00:24:04 No, to je pohádka, krásná věc, pane rado, krásná.
00:24:09 -Krásná věc. Vezměte otisky všem, co se tady motali.
00:24:16 A vy svolejte všechno dolů do baru.
00:24:19 ZPĚV
-Zavři očka, zavři.
00:24:25 Ve snu tanči dál.
00:24:32 Zavři očka, zavři...
00:24:36 No, tak takhle jsem zpíval. Líbí se vám to?
00:24:39 -Moc. Pokračujte, nestyďte se.
00:24:47 ZPĚV: Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí.
00:24:58 -Tak při tomhle tanci jste viděli, že Matouš odešel?
00:25:01 -Ano.
-A co dělala paní Matoušová?
00:25:12 -Tančila dál.
-A s kým?
00:25:17 -No, s tím hezkým Peršanem, támhle seděl.
00:25:24 -A kde je ten pán?
-Odmítl jít dolů.
00:25:28 Je to osoba z blízkosti perského šáha.
00:25:31 Princ Mohamed Rasul Zade, chápete?
00:25:36 -Diplomatická imunita, já ho nemohu nutit.-Chápu.
00:25:41 Pane Bouše! Sedněte si na místo toho prince.
00:25:46 -Prosím, pane rado.
00:25:51 -Vy jste měli s Matoušovými společný stůl, viďte?-No.
00:25:56 -Tak si tam jděte.
00:26:13 A kde jste stál vy, Mrázek?
00:26:15 -Pane rado, já jsem stál támhle v těch místech
00:26:18 a pozoroval jsem okolí.
00:26:20 -Jo vy jste pozoroval okolí.
00:26:22 Jestlipak jste si aspoň všiml, kde seděl ten Němec,
00:26:25 ten Kirchmeier, co jste ho nechal odjet.
00:26:28 -Ten seděl támhle, pane rado.
-Aha.
00:26:31 -Pane Brůžek!
-Prosím, pane rado?
00:26:33 -Posaďte se tam na to místo.
00:26:38 Vzdálil se ten Kirchmeier odtud?
00:26:41 -To já nevím, pane rado, já sám totiž při tomhle šlágru
00:26:44 už odešel.
00:26:46 -A proč a kam?
00:26:48 -Pepi za mnou přišel, abych si šel do kuchyně něco sníst
00:26:51 a taky mi říkal, že mi nechal v místnosti pro personál
00:26:55 půlku láhve koňaku, francouzáček, pane rado.
00:27:02 -Tak to je vlastně ta příčina, proč jste se nevrátil, ne?
00:27:07 Souhlasí, Pepi?
00:27:08 -Jo. My se šábneme občas o nějakej ten zbytek. Zaplacenej!
00:27:14 -No dobře, dobře.
00:27:16 A ten Kirchmeier, nevzdálil se odtud ani na chvíli?
00:27:21 -Ne. Aspoň já ho neviděl.
00:27:26 -Hele, hele, ten Vacátko je z výslechu nějakej smutnej.
00:27:31 Hoď mu to tam na valčík, ať se strejda trochu poveselí.
00:27:40 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Ve snu tanči dál.
00:27:49 Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
00:27:56 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
00:28:02 ve skleněný rakvi...
00:28:04 -A co jste dělal vy v tu dobu, pane řediteli?
00:28:08 -Tedy já jsem byl částečně zde a částečně ve své kanceláři.
00:28:14 ZPĚV
-I král vzpomíná...
00:28:17 -A s kým jste tady seděl?
00:28:20 -Obvykle se zastavím u každého stolu,
00:28:22 to je pochopitelné, to je moje povinnost, pane rado.
00:28:25 Včera jsem se ovšem věnoval hlavně panu sekčnímu šéfovi
00:28:29 Patočkovi z ministerstva obchodu.
00:28:31 ZPĚV
-Zavři očka, zavři...
00:28:34 -Pan doktor Patočka je hlavním akcionářem
00:28:36 naší hotelové společnosti, takže o včerejším večeru
00:28:40 opravdu vím velice málo, téměř nic.
00:28:44 Pan doktor Patočka odešel až v půl třetí ráno.
00:28:47 -A rovnou domů?
-Předpokládám, že rovnou domů.
00:28:54 ZPĚV: Ruce věrný chůvy, jak ho hladily.
00:29:01 Zavři očka, zavři, a spal za chvíli.
00:29:09 -Toho zpívání už můžete nechat.
-Kluci, balit! Balíme.
00:29:12 -Poslyšte, neviděl jste náhodou, jak se k sobě chovali
00:29:15 paní Matoušová s tím Peršanem při tanci?
00:29:18 -Ale pane rado, podívejte, já spíš koukám, abych neviděl nic.
00:29:22 Kdybyste totiž tenhle plac měl před očima noc co noc,
00:29:26 od neděle do soboty, tak byste se na to taky vykašlal.
00:29:29 Takže já nikdy o nikom nic nevím, víte?
00:29:32 Ale hlavně už bych se potřeboval vyspat, můžu jít?
00:29:35 -Klidně. Okamžik, páni muzikanti! Jednu otázku.
00:29:40 Nevšimli jste si náhodou něčeho podezřelého
00:29:42 kolem té zavražděné?
00:29:44 -Pane rado, oni?
00:29:46 -Počkejte, manželé Matoušovi sem přeci chodili častěji,
00:29:49 tak to pro vás nebyli cizí lidé.
00:29:52 -Ale no tak, pane rado, máte smůlu, z nás je nikdo neznal.
00:29:55 -To není pravda, támhle ten pán za klavírem.
00:29:58 Šel hned za Matoušem a mluvili spolu na chodbě,
00:30:01 já jsem je viděla.
00:30:04 -Je to tak.
00:30:07 Požádal mě o sirky, tak jsem mu zapálil, to je všecko.
00:30:11 -Vždyť jste přece zrovna hráli.
00:30:14 Copak můžete mezi hrou jen tak odejít?
00:30:16 -Jo, o tom něco vím, pane rado. Tady Kroftu volal telefon.
00:30:20 Sám jsem mu to vyřizoval, centrála to přepojila do kuchyně.
00:30:24 -Žena mě volala, takový ty nechutný trable.
00:30:27 Možná že to znáte.
00:30:29 -To ona mu dělá často, pane rado, to je takovej trapnej případ.
00:30:32 Já jsem to za něj vzal u piána, víte?
00:30:35 -A za jak dlouho jste se vrátil?
-Snad za 20 minut, za půl hodiny.
00:30:43 Stavil jsem se ještě ve výčepu na panáka,
00:30:45 abych se trochu uklidnil.
00:30:47 Mě tyhle hovory vždycky strašně... Strašně naštvou.
00:30:50 -On je trochu divnej, pane rado.
-Já vím.
00:30:55 Vy taky můžete jít.
00:31:04 -Paní Matoušová mezitím byla pořád tady?-Ne.
00:31:09 Odešla taky asi za 10 minut po Matoušovi.
00:31:13 -Sama?
-Sama.
00:31:15 -Kdy se vrátila?
-Už nikdy.
00:31:18 -A co ten její tanečník? Ten perskej princ? Co ten dělal?
00:31:23 -Jo, tak ten šel za chvilku po ní, pane rado.
00:31:26 Přál si platit, tak jsem ho zinkasoval.
00:31:28 Dělalo to 350 nebo 450 Kč a nějaké drobné.
00:31:35 -No tak, paní, uklidněte se. Co takhle sklenice vody by nebyla?
00:31:42 -Pepi, vodu.
-Prosím, prosím.
00:31:47 -A co jste dělali potom?
00:31:50 -My jsme poznali, že Dana už zašla příliš daleko,
00:31:54 tak jsme...
00:31:57 Tak jsem šel za ní, abych ji varoval
00:31:59 a dohnal jsem ji až na chodbě v jejich patře a ona,
00:32:05 jak mě viděla, tak zmizela.
00:32:09 -A kam vám zmizela?
-Do pokoje číslo 229.
00:32:15 -Nevíte náhodou, čí je to pokoj?
00:32:17 -Prosím o největší diskrétnost, pane rado.
00:32:20 -Na 229 bydlí... On.
-Co on, on? Kdo, hergot, on?
00:32:26 -Princ Mohamed Rasul Zade.
00:32:29 Pod ním je anglický lord, vedle ředitel mexické banky,
00:32:33 nejvyšší společnost, pane rado, světová aristokracie.
00:32:35 -A taky čtyři lidi z Kladna a jedna z nich zavražděná.
00:32:38 Mohu snad já za to?
00:32:44 -Tak jak to bylo dál?
-Pak jsem se vrátil dolů a...
00:32:48 -Pardon, dovolil jsem si malé občerstveníčko, pane rado.
00:32:51 Francouzáček, znamenitý hlavně při úporném přemýšlení.
00:32:55 -Doporučuju.
-To počká!
00:33:12 -Kdy jste byli v apartmá Matoušových naposledy?
00:33:17 -Ježíš, já nevím.
00:33:21 Než se šlo do baru, to mohlo být tak 10?
00:33:28 -Tady Jára...
-Já taky.
00:33:30 Moje paní byla s Danou v koupelně, to víte,
00:33:33 ženský se potřebujou pořád česat.
00:33:36 A my s Poldou jsme čekali.
00:33:39 -Jen tak, bez ničeho?
-Jak to, bez ničeho?
00:33:43 -No, v takových chvílích obyčejně mužští nesedí nasucho.
00:33:47 Vy jste nic nepili?
00:33:49 No stály tam přece dvě skleničky na stolku, ne?
00:33:53 -Naléval jste do nich koňak.
-No, pili jsme.
00:33:57 -A co vy, milostpaní, vy jste taky pila?
00:34:01 -Já si nevzpomínám, že bych pila. Ne, já jsem určitě nepila.
00:34:08 -Pane Janíku, mohl byste mi říct, jak jste se dozvěděli,
00:34:14 co se stalo paní Matoušové?
00:34:20 -Když přišel Matouš zase dolů, tak se ptal po Daně.
00:34:25 Bylo nám trapně, rozumíte.
00:34:28 A my jsme mu řekli, že se šla trošku projít,
00:34:31 že ji bolela hlava.
00:34:33 A on do sebe začal lejt jeden koňak za druhým,
00:34:37 tak jsme šli raději na pokoj.
00:34:39 -No, my jsme ještě dlouho nespali.
00:34:43 My jsme měli takovou malou manželskou diskusi.
00:34:48 A pak někdo zaklepal, byl to vrátnej,
00:34:51 že prej Matouš chce s náma mluvit, že se u něho něco stalo.
00:34:55 Tak jsme se trochu oblíkli, šli jsme k němu a Polda,
00:35:00 teda Matouš, stál sotva na nohách a pořád ukazoval do koupelny a...
00:35:14 -Prosím tě, vzpamatuj se. Promiňte, ona je citlivá.
00:35:19 Totiž tam v koupelně byla Dana, mrtvá.
00:35:29 Já jsem nejdřív myslel, že je to snad srdce
00:35:33 nebo něco podobnýho, ale když jsem se naklonil blíž
00:35:37 a viděl jsem, že má rozbitou hlavu...
00:35:41 -Čím asi?
-Jak to, čím? Copak to můžu vědět?
00:35:45 -A co ta flaška od koňaku? Ta tam pořád ještě stála na stole?
00:35:49 -Nevšiml jste si?
-Ne.
00:35:52 Já v tu chvíli přece nemohl myslet na to,
00:35:54 jestli tam stojí lahev, nebo ne?
00:35:56 Copak to nechápete? Taková hrůza!
00:35:58 -A co vy, paní Janíková, vy jste si nevšimla,
00:36:01 jestli tam ta lahev byla?
00:36:03 -Jaká lahev? Prosím vás, nemučte mě!
00:36:07 Já nic nevím!
00:36:27 -Ježíš Maria, pane rado, ale co s tím budeme dělat?
00:36:29 -No, co s tím budeme dělat, to ještě nevím, no.
00:36:32 -Kdyby se po mně ptal starej, tak že jsem si musel odskočit,
00:36:35 rozumíš?
00:36:36 -Dobře.
00:37:45 -Pomáhej pánbůh, pane řediteli. Copak to tady tropíte?
00:37:51 -Jak vidíte, dělám tu tak trošku pořádek.
00:37:55 -Vy sám? Ale podívejme se, persönlich pan ředitel.
00:37:59 Copak by tomu řekl kníže Leopold, co?
00:38:03 A proč to vlastně děláte?
00:38:06 -Jak jste se sem dostal?
00:38:08 -Támhle místní znalec poměrů mě sem dovedl.
00:38:11 -No, ten má nejmíň co špehovat. A zrovna mě!
00:38:14 Dneska v noci jste měl být při smyslech, člověče!
00:38:17 Proč děláte zmatky až teď? Nešaškujte mi tady!
00:38:20 -No tak dost!
-Promiňte.
00:38:23 -Já si ještě dodatečně zjistím, komu na tom záleželo,
00:38:26 aby Mrázek dnes v noci a ráno nebyl při smyslech.
00:38:31 Ale teď se ptám já. Tak co? Dozvím se to? Co tady děláte?
00:38:35 Co tady tropíte?
00:38:37 -Já prostě nesnáším svinčík, pane rado.
00:38:40 -No, tak to je něco jiného, já vám řeknu, to si cením.
00:38:43 Já taky. Dovolíte? Já si taky potrpím na pořádek.
00:38:49 A hlavně když se nic důležitého neztratí.
00:38:57 Kdopak vám tady udělal takovej svinčík, co?
00:39:00 Patrně nějakej opilec vyhodil flašku z okna.
00:39:05 To jsou tak hosti, co?
00:39:08 Jako támhle například, vidíte? Támhle to okýnko u koupelny?
00:39:13 Nebydlí tam náhodou Matoušovi?
00:39:18 A vám velmi záleželo, abyste odstranil všechny stopy.
00:39:24 A pravděpodobně i poslední stopu vražedného nástroje.
00:39:31 Pročpak jste ji chtěl odstranit?
00:39:34 -Proboha, pane rado, přece mě nebudete podezírat
00:39:37 z vraždy jen proto, že jsem uklízel nepořádek?
00:39:41 -Máte pravdu. Konečně, můžete jít.
00:39:46 Počkejte, ty střepy tady necháte policii k dispozici přece, ne?
00:39:52 Běžte!
00:40:13 -To je příšerný.
00:40:17 Jako balík špinavýho prádla. Copak si to zasloužila?
00:40:22 Proč ona? Proč zrovna ona? Řekněte, pane rado?
00:40:25 -Nechte toho. Dovolíte? Pardon? Dovolíte, já si to vezmu.
00:40:32 Děkuju vám za námahu.
00:40:36 -Mrázek!
-Rozkaz, pane rado.
00:40:38 -Doprovodíte tady pana ředitele do baru a ručíte mi za to,
00:40:43 že už se nám pan ředitel nikam nezatoulá.
00:40:46 -No tak, pane řediteli, tak jdeme, no, prosím.
00:40:59 -Ne.
-Co ještě chcete, člověče?
00:41:02 -Tváří v tvář majestátu smrti já nemohu mlčet. Já jsem je viděl.
00:41:08 -Koho?-Pana Matouše a paní Janíkovou v baru.
00:41:15 V jistých chvílích zmizeli za závěsem na schodišti
00:41:19 a líbali se tam.
00:41:22 A ne jednou. Vůbec se chovali k sobě jako milenci.
00:41:26 Tahle tragédie by s tím třeba mohla souviset, nemyslíte?
00:41:30 -Možná. Každopádně vám děkuju za důležitou informaci.
00:41:37 -Co je?
-Policejní rada Vacátko. Neruším?
00:41:41 -No prosím. To víte, já vás vůbec neznám.
00:41:46 Prostě pojďte dál.
00:41:49 Policie, jo? Policie? A copak se stalo, co?
00:41:55 Já vůbec nic nevím, já si na nic nevzpomínám.
00:41:59 -Ježíši Maria, to byl zase binec.
-Moment, moment.
00:42:04 -Já to asi včera pěkně rozsvítil.
-No, dovolíte?
00:42:09 -Prosím. A o co jde?
00:42:12 -No tak, no tak, vzpamatujte se přece,
00:42:15 pane Matouši.
00:42:17 Doktor tvrdí, že už můžete být při smyslech.
00:42:22 -Víte přece, co se stalo s vaší paní.-Co?
00:42:26 -Nebo snad ne?
00:42:31 -Ježíši Maria. Ježíši Maria!
00:42:36 Ano, teď si to začínám uvědomovat.
00:42:43 A vy... Vy už máte vraha?
00:42:51 -A kdy jste odešel z baru? Tedy myslím podruhý.
00:42:54 -Nevím.
-Proč?
00:42:56 -To nevím. Vždyť vám říkám, že jsem toho už měl dost.
00:43:03 -Aha. A co vaše žena? Tu jste dole v baru nepostrádal?
00:43:08 -Kde byla?
-To taky nevím.
00:43:13 Ježíši Maria! Kdyby mě tak nebolela palice.
00:43:17 Já si na nic nevzpomínám. Ježíši Kriste.
00:43:25 A vy, vy víte, kde byla?
00:43:31 Pane policejní rado, já mám úplný okno.
00:43:38 -To je malér.
00:43:40 Vaše paměť by nám pomohla při vypátrání vraha.
00:43:44 -Já vím.-Vždyť vy jste přece první objevil vraždu.
00:43:48 A jak jste ji objevil?
00:43:50 -Ale proč mě pořád trápíte zrovna v takovou chvíli,
00:43:54 když jsem vám řekl, že se na nic nepamatuju?
00:43:57 -No, škoda. Nedá se nic dělat, když se na nic nepamatujete,
00:44:01 tak bohužel nemohu ani vás vyloučit z okruhu podezřelých.
00:44:07 -Zatracená palice! Musím si vzpomenout, musím, musím!
00:44:12 -To bych vám radil.
00:44:15 Tak jak to bylo, když jste podruhé přišel nahoru?
00:44:18 -Počkejte, počkejte, já si vzpomenu. Jak to bylo?
00:44:24 Jsem přišel a hledal jsem Danu tady v ložnici.
00:44:28 Tady nebyla, tak jsem šel zpátky do pokoje, tady taky ne.
00:44:34 Tak jsem šel ke koupelně, otevřel jsem dveře a...
00:44:44 Tam jsem ji viděl, jak je ohnutá přes vanu,
00:44:47 tak jsem si myslel, že zvrací.
00:44:50 Tak ještě na ni volám: "Taky je ti tak blbě jako mně?“
00:44:54 A ona nic. Tak jsem si sedl tady ke stolku.
00:45:02 Sedl jsem si ke stolku a čekal jsem na ni. A pak...
00:45:09 Hergot, jak to bylo?
00:45:12 A pak jsem se vrátil zpátky, to už jsem šel přímo do koupelny,
00:45:19 zatřásl jsem s ní a říkám: "Holka, neblbni, vstávej.“
00:45:27 A teprve pak...
00:45:32 Teprve pak jsem poznal, že je... Promiňte.
00:45:39 -Pak jste se napil koňaku, co?
-Ne, ne, já už měl dost.
00:45:46 -No, když je člověk v provozu, tak si naleje, i když má dost.
00:45:51 -No stála tam přece láhev, ne?
-Ne.
00:45:59 Určitě ne.
00:46:02 -Tohle jsou zbytky krve. Prokazatelně její krve.
00:46:08 Takže lze s jistotou tvrdit, že právě tahle rozbitá lahev
00:46:13 byla vražedným nástrojem.
00:46:16 -Tak přeci ta flaška.
00:46:20 Teď ale kdo?
00:46:23 A podařilo se vám sestavit celou tu lahev?
00:46:26 -Skoro celou, pane rado, ona totiž dopadla dost naměkko,
00:46:29 na smetí, na starý papíry, že jsme měli štěstí.
00:46:33 -A otisky?
00:46:35 -No tak otisky samozřejmě všech čtyř přátel, těch manželů.
00:46:41 Matoušovejch, Janíkovejch.
00:46:43 Potom celá spousta cizích, neznámých.
00:46:48 Jo a to se budete divit, taky pana ředitele Hnízda.
00:46:54 -Tak tohle turnedo, mládenci, bude obzvlášť delikátní.
00:46:58 -Hergot, ale on přeci tvrdil, že do apartmánu Matoušových
00:47:02 vůbec nevkročil, leda až po vraždě
00:47:04 dohromady s Mrázkem.
00:47:06 A to už flaška byla pryč.
00:47:07 -Tak abychom zbytečně neztráceli čas, pane Bouše,
00:47:10 podíváte se do toho Kladna a omrknete tam minulost
00:47:13 těch dvou párků, víte?
00:47:15 Protože mně se nelíbí ten kamarádšoft, víte?
00:47:19 Já bych byl hrozně zvědavej, co za tím je.
00:47:23 Jestli jsou přítelkyně ty ženský, nebo ty mužský.
00:47:27 Pane Brůžek, co vy tomu říkáte?
00:47:30 Vy přece máte určitý zkušenosti v tomhle oboru, ne?
00:47:35 -Tedy na základě různejch pozorování, pane rado,
00:47:41 bych si troufal tvrdit, že by to mohlo bejt tak jako...
00:47:47 -Křížem.-Přesně tak, pane rado. Jsou takový páry.
00:47:51 -Jsou takový páry.
00:47:53 Tak, pane Bouše, šupito do toho Kladna.
00:47:56 Šupito, čím dřív se vrátíte, tím líp.
00:47:58 -Prosím, pane rado.
-No!
00:48:01 A ty dvě skleničky, komu ta růž tam patří?
00:48:06 -Tenhle otisk rtů tady, ten patří zavražděné.
00:48:11 -No jo, ale ta už nepromluví.
00:48:14 -Jenomže tadyhle na tý skleničce, tenhle otisk tu, jak vidíte,
00:48:21 ten je zatím bez určení.
00:48:26 -Ledaže by patřil tý druhý, ne? Tý Janíkový.
00:48:31 -Já vás ujišťuji, pánové, že jsem tu lahev
00:48:33 vůbec neměl v ruce.
00:48:35 Já to nedovedu zcela pochopit, to je neuvěřitelná,
00:48:39 to je fatální souhra náhod.
00:48:42 Já jsem naprosto nevinen, já to mohu dokázat.
00:48:45 -Víte, co to je daktyloskopie?
-No to je otázka. Samozřejmě.
00:48:50 -A já vám mohu na základě daktyloskopie dokázat,
00:48:54 že jste tu lahev v ruce měl.
00:48:57 A upozorňuji vás, že to platí jako soudní důkaz!
00:49:10 -Já se tedy, pánové, přiznávám.
00:49:14 Ano, prosím, já se přiznávám, že jsem byl v apartmá u Matoušů.
00:49:23 Byli jsme tam s panem Matoušem asi tak půl hodiny před půlnocí
00:49:29 hodit si očko.
00:49:32 Já se přiznávám i k tomu, že jsem vyhrál.
00:49:35 Abych se tedy přesněji vyjádřil, že jsem uměl vyhrát.
00:49:38 A že jsem tedy z té lahve panu Matoušovi naléval.
00:49:41 -To je, prosím, ten můj otisk.
-Ale jděte. Kolik jste vyhrál?
00:49:49 -Dovolíte, prosím?
00:49:51 Ano, tady je jedna, dva, tři, čtyři, pět tisíc dvě stě korun.
00:50:01 To je, prosím, celá výhra, pane rado.
00:50:04 Já bych si dovolil vložit ji do vašich ctěných rukou
00:50:08 na dobročinné účely, ráčíte-li mi dobře rozumět.
00:50:14 -Vy jste z lacinýho kraje, pane řediteli.
00:50:17 Takový pakatel za vraždu?
00:50:23 -Za vraždu?
00:50:26 Pánové, proboha, to snad nemyslíte vážně.
00:50:30 V tom jsem naprosto nevinen.
00:50:33 Promiňte, očko, to ano, ale v tom jsem naprosto nevinen.
00:50:37 -Tak proč jste chtěl odstranit ty střepy?
00:50:40 -No proč, proč, dalo se předpokládat,
00:50:43 že najdete moje otisky prstů a že budu podezřelý z vraždy.
00:50:47 Pane rado, to je nedorozumění, já jsem naprosto...
00:50:51 Já vám přísahám, pane rado, že jsem naprosto nevinen!
00:50:56 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:51:01 -Tak snad abyste šel otevřít, ne?
-Dovolíte?
00:51:23 Co je? Co sem lezete, člověče?
00:51:25 -Princ Mohamed Rasul Zade se chystá k odjezdu, pane rado.
00:51:28 -No a co? Účet má v pořádku?
-No, má, ale...
00:51:31 -Ať táhne ke všem čertům, nemám čas.-Moment!
00:51:33 Vy nějak kvaltujete s odchodem toho aristokrata z hotelu,
00:51:36 pane řediteli.
00:51:38 -A přitom dobře víte, že v apartmá 229
00:51:41 si asi pan princ nevykládal se zavražděnou pasiáns.
00:51:44 -Pánové, to nemyslíte vážně! Princ Mohamed Rasul Zade a vražda?
00:51:49 -Můj milej zlatej, my už na čtyřce měli nějaký pány.
00:51:54 To byste koukal. I prince.
00:51:57 A dokonce i ředitele velkejch hotelů taky, taky.
00:52:02 Máte tady lahvičku slušnýho koňaku?
00:52:05 -Ano, prosím, proč?
00:52:07 -No, něco dobrýho myslím. Takovej francouzáček.
00:52:10 -Jednu lahev, dvě skleničky.
-Co s ním teď?
00:52:14 -No tak, dělejte a připravte ty věci.
00:52:17 -A vy, Mrázek, sem pošlete toho pana prince.-Ano.
00:52:21 -Řekněte mu, že pan ředitel touží se s ním rozloučit.
00:52:25 -Dobře, pane rado.
00:52:29 -Viďte, pane řediteli?
00:52:34 No, tak vida, všechno připraveno.
00:52:37 Tak podívejte se, do téhle skleničky nalijete
00:52:42 tomu vznešenýmu Peršanovi.
00:52:46 Když už sbíráme otisky, tak ať nám sbírka roste.
00:52:51 A vy si nalejte třeba sem do týhle skleničky,
00:52:54 jestli ještě budete samozřejmě mít chuť.
00:52:58 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:53:01 Mlčet! Samozřejmě mlčet. Ve vlastním zájmu, pane řediteli.
00:53:05 -O totéž poprosím já vás, pánové, nejvyšší diskrétnost.
00:53:08 Kdybyste mě laskavě následovali, pane rado, prosím,
00:53:11 sem do téhle místnosti.
00:53:35 FRANCOUZŠTINA
00:53:59 -Jede do Paříže.
00:54:02 -Už mu nalil. A teď pijou, pane rado.
00:54:09 -Poslouchejte, Brůžek, to je prvotřídní hochštapler,
00:54:12 ten Hnízdo.
00:54:14 Víte, co po něm chce?
00:54:16 Aby napsal do bedekru, že hotel Excelsior
00:54:19 je šťastný ostrov pokoje a klidu v rušným velkoměstě.
00:54:25 Tenhle otisk rtěnky pochází z téhle vaší tyčinky.
00:54:33 -Jak nám to vysvětlíte?
-Já nevím.
00:54:38 Já jsem v noci u Matoušů nebyla a z té sklenky jsem vůbec nepila.
00:54:45 -Nelžete! Ten otisk vás usvědčuje, že jste tam byla
00:54:48 a že jste z ní pila.
00:54:50 -Ne, ne, ne, ne, ne!
-Vstaňte!
00:54:53 To zapírání nemá cenu. My počkáme, až si to rozmyslíte.
00:54:59 Zatím ovšem si vás tady musíme nechat, to snad uznáte.
00:55:03 -Odveďte ji.
-Tak pojďte, paní.
00:55:09 -Je pravda, že jste se v baru líbala s manželem zavražděné?
00:55:24 Odpovězte!
00:55:27 -Ježíši Kriste, já už dál nemůžu, já vám to všechno musím říct.
00:55:39 Já vám řeknu pravdu.
00:55:43 -Vždyť my taky nic jinýho nechceme. Prosím.
00:55:55 -Prosím.
-No.
00:55:58 -Líbala jsem se s Matoušem, ano. To nebylo poprvé.
00:56:03 -Ale my jsme začali až po nich.
-Po kom?
00:56:08 -Můj muž a Dana. Měli spolu poměr. Už dva roky.
00:56:18 -A já...
-Vy jste na něj žárlila, že ano?
00:56:22 -Prve jste nám řekla, že jste se celou noc
00:56:25 nevzdálila z baru.
00:56:27 -Trváte i teď na své výpovědi?
-Ne.
00:56:29 -Navštívila jste tedy v kritickou dobu
00:56:32 apartmán Matoušových.
00:56:34 -Jak to víte?
-Kolik bylo hodin?
00:56:36 -Bylo po půlnoci, tak půl jedný bylo.
00:56:39 -A s jakým úmyslem jste tam šla?
00:56:42 -Já jsem si chtěla promluvit s Poldou,
00:56:45 teda s Matoušem.
00:56:47 Chtěla jsem mu říct, že Dana a ten Peršan...
00:56:52 Já jsem se jí chtěla pomstít. Já jsem ji nenáviděla.
00:56:57 -A co se stalo, když jste vešla dovnitř?
00:57:00 -Já jsem vevnitř vůbec nebyla.
-No nepovídejte. Proč?
00:57:05 -No protože od nich ze dveří vyšel ten člověk.
00:57:12 -Jakej člověk?
00:57:14 -No ten muzikant z baru, ten pianista.
00:57:18 On mě neviděl, já jsem se schovala na toaletu.
00:57:23 A pak jsem se znovu vrátila ke dveřím apartmá Matoušovejch.
00:57:28 -A když jsem zevnitř slyšela ty hlasy... -Hlasy?
00:57:32 -Jo, hlasy, mužský hlasy. Někdo tam taky mluvil německy.
00:57:37 -Německy? Víte to jistě?
-No. Proto jsem tam přece nešla.
00:57:46 Tak jsem se vrátila do baru a tam jsem byla až do rána.
00:57:53 Vždyť já jsem se vás přece už prve snažila upozornit
00:57:57 na toho pianistu.
00:57:58 -Zatím jste neměla dost odvahy říct celou pravdu.
00:58:06 Jenom jestli ji říkáte teď.
00:58:09 -Ježíši Kriste, pane rado, já vám přiznám,
00:58:13 že já mám už stejně zničenej život.
00:58:17 -Tak pojďte.
00:58:33 -Tak co? Co tomu říkáte, pane Brůžek?
00:58:37 -Především že pan Pepino pořádně zalhal, když tvrdil,
00:58:41 že pianista Krofta měl v kuchyni telefon.
00:58:45 -Asi jo. A ten německej hovor, to byl bezpochyby Kirchmeier.
00:58:53 -A o něm nám Pepi taky zalhal.
-Hm.
00:58:56 Ale proč ten Kirchmeier tak znenadání odjel?
00:59:00 -Vždyť on skoro zdrhnul.
-Himl hergot, tohle je práce!
00:59:05 Hotel Excelsior, šťastný ostrov klidu
00:59:08 v rušném velkoměstě!
00:59:11 A fajnová společnost. A výpovědi jakbysmet.
00:59:15 ZVONĚNÍ TELEFONU
00:59:17 Samá voda.
00:59:19 Hotelový personál, hosté, všechno jedna sebranka!
00:59:23 Courá se to po schodech nahoru a dolů jako švábi.
00:59:26 Ale to se rozumí, žádnej se na nic nepamatuje,
00:59:30 na nic!
00:59:32 Buď byli všichni ožralí nebo lžou, jako když tiskne.
00:59:37 Policejní rada Vacátko!
00:59:41 Prosím?
00:59:44 Ale no tak to jsem rád, to rád slyším.
00:59:47 To jste mě potěšil. Servus.
00:59:52 Tak pane Brůžek, nová záhada. Auto, lidi a tradá.
00:59:58 Ten otisk na dveřích koupelny, ta krásná věc
01:00:04 patří našemu perskému princi.
01:00:08 Nehvízdejte mi tady a mažte na Wilsoňák.
01:00:10 Snad se vám poštěstí ještě chytit pařížskej rychlík.
01:00:17 -Nastupte si urychleně do rychlíku směr Plzeň ― Norimberk ― Paříž.
01:00:29 Opakuji, rychlík směr Plzeň...
01:00:36 -Pojďte sem!
01:00:39 Počkejte tady.
01:00:45 Jménem zákona půjdete se mnou.
01:00:48 FRANCOUZŠTINA
01:00:53 Já ti, chlapče, stejně nerozumím, ale na čtyřku musíš. Tak alou!
01:01:01 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
01:01:14 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
01:01:27 ve skleněné rakvi...
01:01:30 -Prosím, pánové. Prosím pěkně.
-To bude nějaká mejlka.
01:01:34 -Jak to?-Já jsem si nic neobjednal, pane Pepi.
01:01:38 -Vy jo?-Ne.
-No tak.
01:01:41 -Mám příkaz.
-Od koho?
01:01:49 Ach tak, tak vyřiďte panu direktorovi,
01:01:52 že mu pěkně děkuju, ale že zatím na ten koňáček
01:01:55 nemám tu správnou náladu.
01:01:59 -Chápu, pane rado.
01:02:01 -A víte, kdy ji dostanu? Pojďte sem.
01:02:04 -Ovšem. Pardon. Prosím?
01:02:07 -Až mi prozradíte to sladký tajemství,
01:02:11 kdo všechno byl včera v noci v apartmá u Matoušů.
01:02:20 Hlavně co tam dělal támhle ten krasavec.
01:02:29 -Jak já to můžu, prosím pěkně, vědět?
01:02:32 -Ale snad jo, Pepi, protože já jsem na centrále zjistil,
01:02:35 že včera v noci pro Kroftu žádnej telefon nepřišel.
01:02:38 -Ne? To je zajímavý.
-To je zaprvé.
01:02:40 A zadruhé nám liftboy prozradil, že vezli pana Kirchmeiera
01:02:43 do druhého patra.
01:02:45 A že ten německej obchodník předtím s vámi mluvil. No tak co?
01:02:50 Tak myslím, že bude nejlíp, když ten koňáček zase odnesete
01:02:53 a setkáme se v kanceláři u pana direktora!
01:03:00 -Je průšvih, musíme do kanceláře.
01:03:03 -Dobrý večer.
-Půjdeme nahoru, pane řediteli.
01:03:06 -Nahoru?
-No, prosím.
01:03:08 -Hele, kamaráde, nech toho hraní a k direktorovi do kanceláře.
01:03:12 Co koukáš? On tě zastoupí. Pojď.
01:03:23 Tak jdeme, jdeme, jdeme. Zahoď to a jdeme.
01:03:28 ZPĚV: Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
01:03:42 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
01:03:55 -Pánové! U vás v hotelu se stala vražda a vy tři...
01:04:01 -Protestuji!
01:04:03 -Já nemám s tou vraždou nic společného a nedovolím...-Ticho!
01:04:09 Poslouchejte, vy tři králové, já už vás mám tak pomalu
01:04:14 až po krk.
01:04:16 Buď budete klidně odpovídat na všechny mé otázky,
01:04:19 nebo se sebereme a alou na čtyřku a do separací, lordi, tam s vámi!
01:04:23 -Prosím, to ne, to, prosím, ne. Všecko, ale ne to!
01:04:28 Promiňte, pane rado, promiňte, prosím, to jsou prostě nervy.
01:04:31 Pánové, já vás zapřísahám, pomozte policii a taky mně.
01:04:34 Hotel Excelsior je v naprosto zoufalé a prekérní situaci,
01:04:37 vždyť hrozí mezinárodní skandál.
01:04:39 Copak to nechápete? Vaší povinností je...
01:04:41 -Tak dost, dost, vy fóristo!
01:04:44 Tu instruktáž jste si mohl nechat pro sebe,
01:04:47 ale teď už, prosím, ani slovo!
01:04:49 Teď už budete odpovídat jenom na moje otázky.
01:04:52 A především vy.
01:04:55 Proč jste vyřadil po celou včerejší noc
01:04:58 tady Mrázka tím, že jste mu přihrál lahev koňaku?
01:05:02 -To je blbost, prosím vás, nikoho jsem nevyřadil.
01:05:05 Můžu já za to, že se rád napije?
01:05:08 -No možná, prosím, ale když se tady stal ten mord
01:05:13 a já jsem byl potom celej den jako pitomej,
01:05:17 dal jsem zbyteček z tej lahve k dispozici policii.
01:05:23 -No jo, a v naší laboratoři bylo zjištěno,
01:05:28 že v tom koňaku bylo rozpuštěno větší množství prášku pro spaní.
01:05:35 -To jste tam dal vy?
-Nesmysl, prosím vás.
01:05:38 Kdo by měl zájem na takovým bezmocným fotrovi?
01:05:41 -Děkuju. Děkuju pěkně.
01:05:44 -Ale možná že zrovna vy, pane řediteli.-Dovolte?
01:05:47 -Mně se to totiž nestalo poprvé a to je zajímavý,
01:05:50 že to bylo vždycky v době, kdy tady byli Matoušovi, Janíkovi
01:05:53 a nějaký cizinci.
01:05:55 -A taky pan sekční šéf Patočka, viďte, pane řediteli?
01:06:01 -To je komplot, pánové, špinavá intrika, nic víc!
01:06:05 Já, prosím, nepřejímám za nic zodpovědnost, pane rado.
01:06:08 Absolutně za nic!
01:06:10 Tihle dva, ti, tihle ti. Bez mého vědomí ovšem.
01:06:13 -Grázle! Ty si myslíš, že v tom budeme lítat sami?
01:06:17 -Já tě zabiju, ty všiváku!
-Neblbni! Nech toho! Vzpamatuj se!
01:06:24 -Tady je to! Tady je ten jeho špinavej kšeft.
01:06:28 To on všechno sjednával, protože on měl nejvíc prachů.
01:06:32 -On, ředitel!
-Kuš, ty!
01:06:35 -Tys tam lákal cizince a obíral je!
01:06:39 -To je lež! To je lež!
-Mě taky! Udělal ze mě kripla!
01:06:44 A ty, kde jsou ty prachy od Kirchmeiera?
01:06:47 Kde jsou ty prachy? Naval je! Naval je, jsou mý!
01:06:50 -Já je potřebuju!
-To je záchvat, pane rado!
01:06:52 To je záchvat, nevěřte mu ani slovo!
01:06:55 -Jsou mý, jsou mý...
01:06:57 -On je nemocnej, neví, co mluví, je to kokainista!
01:06:59 -Kde jsou ty Kirchmeierovy prachy?
-Jaký prachy? Já žádný nemám.
01:07:04 -A jak to, že ten Kirchmeier odjel tak kách?
01:07:10 -On je tady šéf. Nad vším. On, ať mluví.
01:07:17 Ze mě už nedostanete ani slovo, pánové.
01:07:19 -O tom bych ani nemluvil.
-Ale to je všechno kardinální lež.
01:07:25 To je prostě totální spiknutí, nic víc!
01:07:29 Já vás ujišťuji, pane rado, že já jsem nevinen.
01:07:32 -Já jsem naprosto nevinen.
-Já vím, já vím, pane řediteli.
01:07:37 A co takhle francouzáček, ten by vám nepomohl?
01:07:40 Doporučuju, velmi vhodné při úporném přemýšlení.
01:07:44 -Vy jste krutý, pane rado, vy jste krutý a zlý.
01:07:47 -Mrázek!
-Prosím, pane rado?
01:07:49 -Já zatím odjedu na direkci a vy mi tady s nima počkejte,
01:07:53 než pro ně pošlu.
01:07:57 No, tak jednu záhadu bysme měli za sebou.
01:08:00 Teď jenom, kdo z tý party vraždil.
01:08:04 A kdo byl všechno včera v noci v apartmá Matoušových?
01:08:08 -On, Polda, Matouš a ředitel Hnízdo,
01:08:13 Němec Kirchmeier.
01:08:17 Pak sekční šéf Patočka. Klavírista Krofta.
01:08:22 A taky Pepi občas zašel.
01:08:27 -A taky pan princ Mohamed Rasul Zade.
01:08:30 To máme bezpečně daktyloskopicky zjištěno.
01:08:32 -Ne, ten s náma nehrál.
01:08:34 -Neříkejte. Tak kdo tam byl místo něho?
01:08:37 -Ona. Dana Matoušová.
01:08:40 -Jak to? Vy sám jste přece říkal, že jste ji viděl,
01:08:43 jak šla do apartmá 229.
01:08:46 -To nebyla pravda.
01:08:49 Já jsem věděl, že už je mrtvá a že už nemůže nic dosvědčit.
01:08:54 Jenom jsem nechtěl, abyste se dozvěděli
01:08:57 o těch kartách.
01:08:58 -Takže vy jste šel nahoru kvůli kartám
01:09:01 a ne kvůli paní Matoušové?
01:09:04 -Co dělala Matoušová během hry?
-No, jako vždycky.
01:09:09 Chodila mezi hosty a občas nám pomáhala.
01:09:12 -Aby se vám líp fixlovalo.
01:09:16 Kdo z vás a proč zabil Danu Matoušovou?
01:09:19 -Já... Já nevím.
01:09:21 -Kdy jste odešel z apartmá Matoušových? -Asi ve dvě.
01:09:25 -Byla v té době paní Matoušová ještě živá?
01:09:28 -Ano, myslím, že byla.
01:09:29 -Co, myslím, myslím? Odpovídejte přesně!
01:09:33 -Kdy jste s ní mluvil naposled?
-Asi půl hodiny předtím.
01:09:36 -Kde?
-Já jsem šel...
01:09:39 -Protože ona plakala, tak jsem šel za ní. -Kam?
01:09:44 -Do koupelny.
-Co se tam dělo?
01:09:47 -Byla velmi rozrušená.
01:09:49 Viděla Matouše, jak se dole v baru líbá s mou ženou.
01:09:52 -Zavražděná byla nalezena právě v té koupelně.
01:09:55 Přibližná hodina smrti mezi 1. a 3. ráno.
01:09:57 Co víte o její vraždě?
01:09:59 -Prosím vás, nechte mě na pokoji, já ji nezabil!
01:10:02 Já o té vraždě nic nevím! Já jsem ji...
01:10:04 Vždyť já jsem ji sám měl rád, pochopte to.
01:10:08 Já ji přece nezabil, já jsem nevinnej.
01:10:15 -Služba!-Já jsem ji měl opravdu rád, pochopte to.
01:10:19 -Odveďte ho dolů do separace.
-Já jsem ji nezabil, ne.
01:10:30 -Inspektora Brůžka. Sofort!
01:10:34 -Pane rado, ale já si stejně myslím,
01:10:36 že to udělal on.
01:10:38 Všiml jste si ho, jak on vypadá? Takovej eskamotér.
01:10:41 Mně jsou tihle slušní a brejlatí páni, víte,
01:10:46 od přírody podezřelí.
01:10:48 -Dobře, ale jakej by byl u toho Janíka motiv,
01:10:52 když byla jeho milenkou?
01:10:54 -Třeba jí měl už dost. Ona byla hysterka.
01:10:57 A to u ženský nikdy nevíte, jestli ji máte rád,
01:11:00 nebo jestli byste ji radši praštil.
01:11:02 -No dobře, já vím, ale to by potom i Matouš měl důvod, ne?
01:11:06 -A co když se do toho zapletli ti karbaníci?
01:11:09 -Třeba ten nešťastnej kokainista Krofta nebo Kirchmeier.
01:11:15 -A nebo, pane rado, by to taky mohl bejt
01:11:18 náš slušnej pan ředitel.
01:11:23 -Tak co, pane Brůžek, co dělá náš pan princ?
01:11:26 Na toho taky pozor, pánové.
01:11:29 Byl taky v koupelně a nechal nám tam důkaz, pánové,
01:11:33 jako hrom.
01:11:35 -Ale teď už je klidnej, pane rado.
01:11:37 Sedí dole v cimře a je tam s ním
01:11:40 jakejsi chargé daffaires z jejich vyslanectví,
01:11:43 tlumočník a dva advokáti.
01:11:45 Pane rado, vypadá to tam jako na diplomatický konferenci.
01:11:48 Sepisujou princovu výpověď.
01:11:50 Jo a poslal si pro humrový chlebíčky
01:11:53 a nějaký víno.
01:11:55 -Nepovídej?
-No jo.
01:11:57 -A všichni podezřelí jsou na čtyřce?
01:11:59 -Všichni, pane rado, až na pianistu,
01:12:02 kterýho odvezli do nemocnice.
01:12:04 Dal jsem je do separací, aby se nemohli domluvit.
01:12:06 -Tak to je v pořádku.
01:12:08 Mládenci, nechte si to všechno projít hlavou
01:12:11 a pak zahájíme výslechy znova pěkně jednoho po druhým, rozumíte?
01:12:16 Já myslím, začneme v jednu, pánové, to je tak správnej čas.
01:12:21 Běžte. Zatím si dáchněte, jo? No.
01:13:30 Pane Brůžek!
01:13:33 -Pojďte sem, pane Brůžek, pojďte.
-Co se děje, pane rado?
01:13:39 -Pojďte sem. Pojďte sem blíž.
01:13:43 -Co je, prosím?
-A podívejte se dobře na sklenku.
01:13:50 A teď mi řekněte, já vím, že máte svoje zkušenosti,
01:13:55 ne současný, to bych vám snad ani netrpěl, ale z dřívějška.
01:13:59 -Prosím, ano, pane rado.
01:14:01 -Víte, za mých mladých let se tyhle lippenstifty
01:14:05 moc nenosily.
01:14:07 A já bych od vás potřeboval, víte, abych tak řekl,
01:14:10 odbornou expertizu.
01:14:12 Jestli dneska, když se mužskej se ženskou líbá,
01:14:15 tedy silně líbá, víte, a několikrát,
01:14:18 jestli se může takovej lippenstift obtisknout na rty mužskýho
01:14:23 a potom...
01:14:26 Chápete?
01:14:28 -Chápu, pane rado, chápu. A můžu takový páry potvrdit.
01:14:33 -Jistě?-Samozřejmě ne z vlastní zkušenosti.
01:14:36 Ale spíše z různejch dedukcí, poněvadž já jsem ženatej.
01:14:40 -Tak dobře, to mi stačí, to ostatní už mě nezajímá.
01:14:44 Spíš, pane Brůžek, vzpomínáte si na paní Janíkovou,
01:14:49 jak se líbala s Matoušem za závěsem?
01:14:53 -Jo tak! Takže tenhle obtisk by mohl bejt po Matoušovi.
01:15:00 -No.
-No pane rado.
01:15:05 -Bouše!
-Ano, pane rado?
01:15:08 -Pojďte sem.
01:15:11 Pánové, všechny podezřelé převezte okamžitě
01:15:15 do hotelu Excelsior.
01:15:18 No, prosím, prosím.
01:15:20 Kdopak nám chybí do té vaší partičky?
01:15:23 Tedy především pan Kirchmeier, ale ten bude už asi v Hamburku.
01:15:27 A tady byl jasně pan Krofta, ale ten si ještě
01:15:30 nějakej čásek poleží.
01:15:32 A pan princ Mohamed Rasul Zade, ale ten čeká venku s Brůžkem
01:15:35 a s diplomatickým doprovodem.
01:15:38 A tady pan sekční šéf Patočka, ten mi neuteče,
01:15:42 tomu chystám pěkný překvapení.
01:15:44 Jen co se vyhajá.
01:15:47 A pak nám tu ještě chybí jedna paní,
01:15:50 která už se sem nikdy vrátit nemůže, protože je mrtvá.
01:15:55 A někdo z vás dobře ví proč.
01:15:58 Mě by například zajímal váš názor na vraždu, pane řediteli.
01:16:06 -To je velice jednoduché, nic o ní nevím.
01:16:09 Já jsem odešel z tohoto pokoje s panem sekčním šéfem
01:16:13 ve čtvrt na tři, a to byla paní Matoušová ještě živá,
01:16:17 loučil jsem se s ní.
01:16:18 -Vidíte! Tady mám svědka, byla živá ve čtvrt na tři
01:16:21 a já jsem odešel ve dvě!
01:16:23 -Sedněte si.
01:16:25 Viděl jste předtím, že by Janík odešel?
01:16:28 -To nevím, to opravdu nevím, to se nepamatuji.
01:16:32 Já jsem byl příliš zabrán do hry, v banku byly velké peníze,
01:16:35 opravdu nevím.
01:16:37 -Ty syčáku, podával jsem ti ruku, nevzpomínáš si?
01:16:41 -A co víte o vraždě vy, Pepi?
-Nic.
01:16:47 Odešel jsem se šéfem.
01:16:49 Kirchmeier byl plonk, tak jsem mu půjčil 3000.
01:16:52 Ty také prohrál pochopitelně.
01:16:55 Patočka, ten byl taky švorc a tihle zkasírovali bank, neřádi!
01:17:00 -Drž hubu! Kirchmeierovy prachy stejně patřily do banku.
01:17:03 -Samozřejmě. Kde jsou?
01:17:06 -No dobrá, věřím vám. Můžete jít.
01:17:11 -Ano?
-Zatím.
01:17:12 -Kam, prosím? Směl bych se věnovat hostům?
01:17:16 To by bylo ideální řešení pro pověst hotelu, pane rado.
01:17:19 -Věnovat se můžete tady Mrázkovi.
01:17:22 Půjdete s nimi dolů a počkáte s nimi v kanceláři.
01:17:25 -Prosím, pane rado. Tak prosím, pane řediteli.
01:17:33 -Já se klaním, panstvo, příjemnou zábavu.
01:17:40 -Pane Matouši, věděl jste o vztahu pana Janíka k vaší ženě?
01:17:54 Rozuměl jste mé otázce?
01:17:57 Tedy věděl jste o tom?
01:18:01 Ano, či ne?
01:18:04 -Ano.
01:18:06 -Hm. A proto jste, pane Matouši, na revanš navázal poměr
01:18:10 tady s paní Janíkovou.
01:18:13 -To byla přece naše soukromá záležitost.
01:18:16 -Vaše záležitost to byla, dokud se neobjevila mrtvá.
01:18:19 Ale teď se tahle vaše soukromá záležitost
01:18:21 stala předmětem policejního vyšetřování.
01:18:24 Pane Matouši, je tady výpověď jednoho svědka.
01:18:29 Vy jste líbal v baru paní Janíkovou. Ano, či ne?
01:18:33 -On ji zabil. On ji zabil!
01:18:35 Podváděli jste mě a teď ses jí chtěl zbavit!
01:18:38 Protože lezla za každým!
01:18:39 -Nelži! Aspoň teď nelži! Tys to udělal ze žárlivosti.
01:18:43 -Mlčte! A sedněte si.
01:18:49 Oba.
01:18:53 Kdo vám dosvědčí, že jste odešel ve dvě?
01:18:56 -No nikdo! Zůstal tady a zabil ji.
-To je lež.
01:18:59 Můj muž byl ve dvě dole, já to můžu dosvědčit.
01:19:03 -Kroťte svůj temperament, paní.
01:19:05 Vaše svědectví v tomto případě není průkazné
01:19:09 a kromě toho jste podezřelá i vy.
01:19:12 -Já? Já...
01:19:16 Ježíši Maria.
01:19:28 -Prosím.
01:19:31 -Odveďte Janíkovy.
-Tak pojďte.
01:19:49 -A teď jsme sami, teď máme konečně klid,
01:19:52 teď se můžete soustředit.
01:19:55 Víte, mě už by zajímala jenom jedna věc.
01:19:58 Jestli jste při hře pil koňak?
01:20:04 Myslím z jedné z těch skleniček, co stály na stole.
01:20:11 No, tak necháme teď stranou otázku, kdo a kolik každý z vás
01:20:16 vyhrál nebo prohrál v kartách, pravdu se stejně nedozvím.
01:20:23 A co jste dělal potom?
01:20:25 Po hře, myslím, když ostatní odešli?
01:20:29 -No co, měl jsem vztek, že jsem prohrál,
01:20:32 tak jsem dopil tady ten koňak a pak jsem šel dolů
01:20:38 a tam jsem zase pil.
01:20:43 -Vaše paní zůstala tady?
-Nevím.
01:20:47 Vždyť jsem vám říkal, že jsem měl okno.
01:20:51 Proč mě tady pořád držíte? Co jsem udělal?
01:20:54 -To ještě nevím. Možná že nic a já vás propustím.
01:20:58 -Opravdu?-Ano, já vás propustím, když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:21:06 -Já pro to udělám všechno.
01:21:11 -Fajn.
01:21:13 Tak pojďte, pojďte, pane Matouši, pojďte tady ke dveřím, no,
01:21:17 a ukažte mi, jak to bylo, když jste našel mrtvou.
01:21:22 -No...-Pane Matouši! Ale tentokrát pravdu.
01:21:27 -Ne, abyste mi vykládal báchorky jako posledně.-Dobře.
01:21:31 Tak když jsem přišel znovu nahoru, to už jsem byl hrozně opilej.
01:21:36 Ještě si tak myslím rychle do postele.
01:21:39 Ale předtím jsem se chtěl opláchnout, prostě umejt a tam...
01:21:46 -No, prosím.
01:21:49 -No, tak jsem šel ke koupelně a dveře byly takhle pootevřený.
01:21:55 A najednou jsem zaslechl nějakej šramot
01:21:58 a viděl nějakej stín.
01:22:00 Tak jsem po špičkách odešel do ložnice,
01:22:03 přivřel jsem si dveře.
01:22:05 -Takhle?
-Takhle.
01:22:08 A tou škvírou jsem pozoroval, kdo tam je. Byl tam...
01:22:14 Odpusťte, ale to je to jediný, co jsem vám posledně neřekl.
01:22:17 Ten člověk takhle pozpátku vystoupil z koupelny,
01:22:21 opřel se rukou o dveře a koukal dovnitř.
01:22:26 A přes něho jsem viděl, že...
01:22:31 Viděl jsem Danu a viděl jsem, že je mrtvá.
01:22:35 -Okamžik.
01:22:40 Brůžek!
01:22:44 Vy můžete vyjít. No pojďte, pojďte.
01:22:48 No pojďte, pojďte dál tady. Tady se postavte, no, hezky, tak.
01:22:58 Asi tak tady, no.
01:23:17 Je to on?
01:23:20 -Ano. Je to on.
01:23:25 -Jděte a ukažte mi, jak vyšel z koupelny
01:23:30 a jak tam stál.
01:23:32 -Běžte.
-Dobře.
01:23:54 -To měl pořád tu lahev v ruce?
01:23:57 -Ne, ne, tu přece vyhodil předtím z okna.-Fajn.
01:24:09 Pane Matouši, slíbil jsem vám, že vás propustím,
01:24:13 když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:24:16 To jste právě udělal.
01:24:18 A proto vás zatýkám pro vraždu vaší manželky
01:24:22 Dany Matoušové.
01:24:32 FRANCOUZŠTINA
01:24:59 Tak jak to bylo doopravdy?
01:25:02 -Chodila s Janíkem, koketovala s každým,
01:25:05 s tím Peršanem taky.
01:25:07 A právě proto jsem šel nahoru, že jsem myslel,
01:25:11 že je tady přistihnu, jenomže on tady nebyl.
01:25:14 A pak jsme se pohádali, já jsem vzal tu lahev...
01:25:20 -Právě ta lahev vás usvědčila.
01:25:23 Kdo mohl vědět, že byla zabita lahví?
01:25:26 Kdo mohl vědět, že ta lahev byla vyhozena oknem, kdo?
01:25:29 Jedině vrah. A tím jste vy.
01:25:34 Ten Peršan sice přišel, ale až po vraždě.
01:25:38 Vy jste se ukryl tady v ložnici a pozoroval jste ho.
01:25:41 Viděl jste, jak se opřel o dveře i jak utekl.
01:25:45 Pak jste se teprve opil do němoty. Je to tak?
01:25:52 -Odveďte ho.
-Pojďte.
01:25:58 ZPĚV: Zavři očka, zavři, ve snu tanči dál.
01:26:12 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
01:26:25 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí...
01:26:35 -Tak na vaše zdraví, pane Brůžek, ať se vám ten úřední úraz
01:26:39 brzo zahojí.
01:26:41 -Děkuju, pane rado, ale asi jsem udělal
01:26:43 nějakou diplomatickou chybu při zatýkání.
01:26:46 Já totiž ještě v životě žádnýho prince nesebral.
01:26:49 -To jo! V jedový chýši by se vám to rozhodně nestalo.
01:26:53 Vy se neuculujte moc, Mrázek, vy tady v tý nóbl
01:26:56 nejlepší společnosti jste taky mohl přijít
01:26:59 k pěknýmu maléru, víte?
01:27:01 Na vašem místě bych se sebral a tradá odtud.
01:27:03 Koneckonců, pročpak byste si nemohl otevřít
01:27:06 nějakou detektivní kancelář, co?
01:27:09 -No, to nebude tak lehký, pane rado, já jsem totiž slíbil
01:27:12 našemu místořediteli a tomu novýmu vrchnímu,
01:27:14 že jim to tady pohlídám dál, když Hnízdo a Pepi půjdou za katr.
01:27:17 Ale oni jsou to docela slušný lidi. Támhle stojej.
01:27:21 ZPĚV
-Věrné chůvy, jak ho hladily.
01:27:32 Zavři očka...
01:27:34 -Ježíši Maria, pane rado, podívejte se,
01:27:37 ten novej pianista, ten mi sem taky pasuje.
01:27:40 Oni tyhle vysušený dobrodějové jsou mi od přírody podezřelý,
01:27:44 pane rado.
01:28:03 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2019
00:00:23 VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR
00:00:49 ZPĚV
-Hajej, hajej, dobrou noc.
00:01:03 Good night, good night.
00:01:21 -Bitte, Herr Kirchmeier.
00:01:24 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte...
00:01:28 -Danke, Pepi.
00:01:33 ZPĚV
-Gute Nacht.
00:01:42 Bim, bam.
00:01:48 Zavři očka, zavři.
00:01:55 Ve snu tanči dál.
00:02:02 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
00:02:15 Přijde k tobě pohádka,
00:02:22 Sněhurka už spí ve skleněné rakvi, růže kolem ní.
00:02:42 Zavři očka, zavři...
00:02:50 -Pane Mrázek!-Copak je?
-Skočej si do kuchyně.
00:02:54 Kuchař vzkazuje, že má pro ně tu krkovičku.
00:02:56 -Ta je něco extra.
-Výborně.
00:02:59 -A za mým kastlíkem je flaška francouzáku.
00:03:01 -Ať si posloužej na zdraví.
-Děkuju, Pepi.
00:03:04 -Psst!
00:03:13 Apartman Nummer 223, wie immer, Herr Kirchmeier.
00:03:19 -Danke, Pepi.
-Bitte.
00:03:22 ZPĚV: Zavři očka, zavři. A spal za chvíli.
00:03:36 A spal jako král.
00:03:43 -Pojď si sednout, mě už to tančení nebaví.
00:03:47 -To děláš chybu, holka, od našeho stolu
00:03:50 na toho perskýho fešáka moc neuvidíš.
00:03:52 -Že jsi drzej, to vím dávno, ale že jsi hloupej, to už mi vadí.
00:04:00 -Člověče, je mi nějak blbě, skočím si nahoru, dám si sprchu
00:04:03 a převlíknu se.
00:04:09 ZPĚV
-Hajej, dadej, buonanotte.
00:04:22 Gute Nacht.
00:04:30 Bim, bam.
00:04:35 Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
00:04:48 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
00:05:01 Až tě zmámí hudba jak šum dešťový,
00:05:15 chvějící se řasy leccos napoví.
00:05:23 -Ty jsi teda ohromnej, Járo. Hlídáš ji ty, nebo Polda?
00:05:28 -Zavři očka, zavři... A nečum, kam nemáš! To ti radím.
00:05:36 Nemuselo by se ti to vyplatit.
00:05:41 ZPĚV: Ten sad pohádkový kvete kolem nás.
00:05:55 Když utrhneš růži, tak tě poraní.
00:06:07 Zavřeš očka, zavřeš a je po hraní.
00:06:20 Pšš, pšš.
00:06:22 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:29 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:36 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:43 Hajej, pšš, pšš, dadej, pšš, pšš.
00:06:59 -Arno Hnízdo, directeur de lhotel Excelsior.
00:07:06 A co chce ten direktor?
00:07:08 -Já nevím, pane rado, ale vyhodit se nedá.
00:07:11 Má prej svolení pana policejního prezidenta.
00:07:15 -Hm. No, tak ho sem pusťte.
00:07:21 -Prosím.
00:07:25 -Smím?
-No prosím.
00:07:37 -Prosím.
-Děkuji.
00:07:41 Především dovolte, pane rado, abych zdůraznil,
00:07:44 že náš hotel je prvotřídní podnik, zanesený ve všech
00:07:47 světových bedekrech, tam též vřele doporučený,
00:07:50 několik set kroků od Wilsonova nádraží,
00:07:52 všechny světové spoje k dispozici.
00:07:55 -Zajisté ho znáte, že?
-Ano.
00:07:57 -Možná snad hotel Waldorf Astoria v New Yorku
00:08:00 je trochu větší a vznešenější, ale naše zlatá Praha
00:08:04 také není New York, to zajisté uznáte,
00:08:07 pane vrchní policejní rado.
00:08:09 -Zajisté. A co vás ke mně přivádí?
00:08:12 -Já jsem informován o vašem mezinárodním věhlasu
00:08:15 v oboru kriminalistiky, pane rado.
00:08:17 Jenom proto jsem se opovážil vás osobně obtěžovat.
00:08:20 Celá záležitost je naprosto fatální!
00:08:23 -No tak řekněte mi, oč jde, prosím!
00:08:26 -My si to prostě nemůžeme dovolit, pane rado.
00:08:29 Náš hotel, náš bar mají světovou pověst.
00:08:32 A naše kuchyně?
00:08:34 Sám kníže Leopold, bratr královy matky,
00:08:37 dává přednost našemu menu před jakýmikoli jinými jídly.
00:08:42 A tvrdí dokonce, což je od něho nesmírně laskavé,
00:08:45 že kupříkladu skopovou kýtu na česneku nepřipraví tak dokonale
00:08:49 ani hotel Gellért Pešť.
00:08:52 V poslední době, pane rado, jsme přistoupili
00:08:55 ke zcela novému způsobu úpravy jídel, tzv. grilování.
00:08:58 To je poslední veliká móda roku.
00:09:00 A pokud se týká flambování, pane rado,
00:09:03 náš vrchní Pepi je v tom naprosto nedostižný.
00:09:07 Představte si, prosím, že sám maharadža z Lahore,
00:09:11 veltman a gurmán, osobně zatleskal,
00:09:15 když do zešeřelé místnosti přinesl vrchní Pepi
00:09:18 hořící zmrzlinu politou curaçaem...
00:09:21 -Dost! Tak co, přišel jste mě pozvat na recepci?
00:09:26 Nebo vám tam někdo něco ukradl?
00:09:28 Příbory, náhrdelník, kufry, ložní prádlo, tak co?
00:09:31 -No tak co se tam vlastně stalo?
-U nás... Pane rado, u nás...
00:09:40 -U nás se stala vražda.
-He?
00:09:46 No tak vidíte. A proč jste mi to neřekl?
00:09:50 Proč jste mi to neřekl hned mezi dveřma?
00:09:53 Děláte mi tady zbytečné chutě a pachatelé možná už pláchli.
00:09:59 No tak kdypak k té vraždě došlo?
00:10:03 -Nevím, vzbudili mě ve čtyři hodiny v noci.
00:10:06 -Jak to, že to hlásili vám a ne nejbližšímu komisařství?
00:10:09 -Já jsem ředitel hotelu. Hotel má své zákony.-Policie též!
00:10:19 -Tak kdo byl zavražděn?
-Mladá dáma.
00:10:23 Jméno jsem teď v rozčilení dočista zapomněl.
00:10:26 Vím jenom, že to bylo apartmá 223.
00:10:30 -A kdo vraždu objevil?-Host. Tedy manžel té nešťastné dámy.
00:10:34 Zavolal okamžitě vrátného, to bylo k ránu,
00:10:37 když se vrátil z baru.
00:10:39 Vrátný konal pouze svou povinnost, přivolal okamžitě
00:10:41 hotelového lékaře a ten hotelového detektiva.
00:10:44 -Vy máte svýho detektiva?
-Ano, prosím.
00:10:47 Je to penzionovaný policejní úředník, velmi schopný,
00:10:50 prosím, velmi diskrétní, jménem Mrázek.
00:10:54 -Jo starej Mrázek je u vás?
00:10:57 Tak to máte štěstí, to nám vrah daleko neuteče.
00:11:01 -Tuto noc bohužel...
-Cože? Co bohužel?
00:11:05 -Neví celkem nic. Ráno ho tak tak vzbudili.
00:11:10 -Snad nechcete říct, že byl...
00:11:12 Co?
00:11:14 To je smůla. Sakra!
00:11:18 Ale odjezdy všech hostů jste zatím zarazili, doufám.
00:11:22 -To Mrázek jistě neopomněl.
-Brůžek!
00:11:26 -Prosím?
00:11:28 -Tak se nám to vykotilo. Máme mord v hotelu Excelsior.
00:11:47 -Prosím, panstvo, račte, chovejte se jako účastníci
00:11:50 vědecké konference.
00:11:52 Doufám, že mi rozumíte. Budete jistě spokojeni.
00:11:55 -Vítám tě u nás, Brůžku.
00:11:57 -To je ale nadělení, co? Tak referuj.
00:12:00 -Vražda byla objevena ve 3:50.
-Kde jsi byl v tu dobu?
00:12:05 -Pánové, prosím vás, nekonferujte mi na chodníku.
00:12:08 -Já ti to potom vysvětlím.
-Prosím.
00:12:11 -Prosím, pánové.
-Prosím.
00:12:14 Vaše konference bude zaručeně nerušena,
00:12:16 račte si odložit v šatně.
00:12:18 Pepi!
00:12:29 -Já, rozumíš, já jsem přišel do pokoje ve 4:25
00:12:33 a mrtvá ležela...
00:12:35 -Pardon, prosím.
00:12:37 -Liftboy, odveďte pány nahoru. Prosím.-Ano.
00:12:41 -Pozorujete, doufám, pane inspektore, že dělám vše,
00:12:44 abych tento politováníhodný případ co nejvíce zachránil.
00:12:46 -Jo, pozoruju, ale nemusíte mít strach,
00:12:49 my nosíme buřinky, nás by stejně nikdo nepoznal.
00:13:07 NĚMČINA
00:13:56 -Prosím.
00:14:00 -Tak kde máte mrtvolu?
-Tady v koupelně.
00:14:07 -Prosím, pánové.
-Vy ne, pane řediteli.
00:14:09 Od této chvíle budu řídit konferenci já.
00:14:11 Vy jste se už dneska namluvil dost,
00:14:13 takže si raději odpočiňte na chodbě.
00:14:16 Prosím, já si vás zavolám, až vás budu potřebovat.
00:14:19 -Prosím. Dovolte, abych zatím cosi velice důležitého zařídil.
00:14:48 -No jo, asi ji někdo zezadu uhodil a ona takhle upadla.
00:14:52 A už nevstala, chudinka.
00:14:55 No, to se ví, něco tupýho, pořádná rána, sakra.
00:15:04 Poslyšte, udělejte si tady pár fotek.
00:15:11 -Tak nejdřív odtud, jo?
00:15:17 -A co tady? Nehledal tady někdo něco?
00:15:22 -To bych ani neřekl.
00:15:24 -A když tě zavolali, neměl jsi pocit, že šlo o loupež?
00:15:28 -Rozhodně ne, ostatně tady byl manžel zavražděné.
00:15:33 -A kde je teď?
-Támhle v ložnici.
00:15:37 -To je náš hotelový lékař.
-Doktor Zima.
00:15:41 -Co je s ním?
00:15:44 Pro Kristovy rány, snad také není...
00:15:46 -Kdepak, pan Matouš je jenom na mol.
00:15:50 To víte, takovej šok.
00:15:53 Jo, pane inspektor, já, kdybych vypil
00:15:56 takový kvantum co on, tak už mě dávno vezou na Olšana,
00:15:59 ale tenhle pán je trénovanej borec.
00:16:03 -Znáš ho?
00:16:05 -Jakpak by ne. Ten není u nás v hotelu poprvé.
00:16:08 -Je schopen výpovědi, pane doktore?
00:16:10 -S tím nepočítejte, dostal injekci,
00:16:13 bude pár hodin spát.
00:16:15 -Pane doktore, pojďte se na něco podívat.
00:16:17 -Ano, prosím.
-Vy jste ohledával mrtvolu. -Ano.
00:16:20 -Podívejte se, ležela tak jako teď?
00:16:25 -V podstatě ano, já jsem se nad ni jenom sklonil,
00:16:28 zkusil jsem reakci zorniček, a když jsem poznal,
00:16:32 že je s ní amen, tak jsem dal pokyn vrátnému,
00:16:35 aby zavolal policii.
00:16:37 -Dovolíte?
-Kolik bylo hodin?
00:16:39 -No, mohly bejt maximálně čtyři.
00:16:42 -Vrátný ovšem nezavolal policii, nýbrž tady Mrázka.-Ano, mě.
00:16:47 -Ano, ano, takže vrah má teď náskok takovejch 5,5 hodiny.
00:16:53 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Neruším, pánové?
00:16:56 -Já vás ještě nevolal, co sem pořád lezete, člověče?
00:16:59 -Prosím tisíckrát za prominutí, ale... Pepi!
00:17:03 Dovolil jsem si malé občerstvení.
00:17:06 Suché martini, po ránu nejlahodnější nápoj, pánové,
00:17:09 vřele doporučuji.
00:17:11 Prosím, prosím. Vy ne, Mrázek!
00:17:15 Na váš úspěch, pane inspektore.
00:17:20 -Pepi.
-Prosím?
00:17:22 -Co je to za pořádek? Použité sklo? Odnést!
00:17:26 -Moment. Ničeho se nedotýkat, prosím.
00:17:32 -Pane inspektore, vy jste perfektní specialista.
00:17:36 Přiznávám se, že mne by něco takového nenapadlo.
00:17:39 Slyšel jste, Pepi? Ničeho se nedotýkat. A zmizet.
00:17:44 Jak pokračuje pátrání? Něco nového?
00:17:48 No, necháme to.
00:17:57 To je strašné, to je hrůza. Ten pohled do smrti nezapomenu.
00:18:02 -Takže pro vás bude lepší, když zase počkáte na chodbě,
00:18:06 pane řediteli, prosím.
00:18:10 No, prosím.
00:18:18 Co je to vlastně za člověka, ten vás ředitel?
00:18:21 -No, co je to za člověka. Chápeš, já jsem zaměstnanec.
00:18:26 -Jestli ti dobře rozumím, tak není tak docela
00:18:29 neviňoučkej, že jo?
00:18:31 -Holčičky?
-No...
00:18:33 -Tak co? Valuty, drogy, koníčci?
00:18:38 Tak hergot, Mrázek, patříš ještě aspoň trochu
00:18:41 na čtyřku, nebo už jenom hotelu Excelsior?
00:18:44 Jak je to s vaším ředitelem?
00:18:48 A sakra.
00:18:50 Hm, tak to on ti poručil, abys zavolal čtyřku, že jo?
00:18:54 -Ale no jo, říkal, že si to zařídí sám.
00:19:00 -Jo tak. Tak se mi zdá, Mrázku, že tady bude neviňoučkejch víc.
00:19:09 Rozumíš?
00:19:19 Z toho pily ženský. Zajímavý.
00:19:30 Slečno, dejte mi policejní ředitelství.
00:19:47 -Ne abyste jim tam moc dupal po kobercích, pane Bouše.
00:19:51 Excelsior je vznešenej hotel, sám kníže Leopold
00:19:54 ho vřele doporučuje.
00:19:56 -Jo?-A jak tam flambujou! No to je unikát.
00:20:00 -Co prosím?
-No, flambujou!
00:20:02 -A co to je, pane rado, to flambování?
00:20:05 -No, já nevím, jak bych vám to řekl, víte?
00:20:08 Takovej pikantní zázrak.
00:20:10 Ono se to nejvíc dělá v přítmí, víte? Při svíčkách, tak.
00:20:15 -To jsou holt poměry v těchhle nóbl hotelech.
00:20:18 To bude, pane rado, určitě nějaká prasárnička, co?
00:20:23 -Tak to je ten Matouš, pane rado.
00:20:25 -No má úcta, ten vypadá. Kde se tak zřídil?
00:20:29 -Dole v baru, velká společnost, prosím, pane rado.
00:20:33 A tady pan Matouš se svojí paní tam byli taky.
00:20:36 -Co je to za společnost?
00:20:38 -Nějaký cizinci a taky náš pan ředitel Hnízdo.
00:20:42 A potom ještě dva manželé, taky z Kladna
00:20:44 jako tihle Matoušovi.
00:20:46 Jmenují se Janíkovi. Ti čekají teď ve 111 o patro níž.
00:20:51 Ony tyhle dva páry jsou strašně dobrý známí.
00:20:55 Udělají si několikrát za rok vejlet do Prahy, rozšoupnout se,
00:20:58 rozumíte, pane rado.
00:21:00 A vždycky bydlej tady u nás v hotelu.
00:21:03 -Co je to za lidi?
00:21:04 -Ten Janík, to je zaměstnanec Báňský a hutní,
00:21:07 tam se vydělávaj velký prachy.
00:21:09 A tady ten Matouš je pojišťovák.
00:21:12 To taky není špatný, z každý pojistky prémie.
00:21:15 -Jak to vypadá s otisky?
00:21:17 -V koupelně je jich plno, pane rado.
00:21:20 Ale to nic. A tady v pokoji taky. Ale čí, že jo?
00:21:24 Motalo se tady dost lidí, doktor, ředitel, personál.
00:21:28 Bůh ví, kdo tady všechno byl, pane rado.
00:21:31 -Pane rado, z hotelu se zatím odhlásil jenom jedinej host,
00:21:35 sice nějakej Hans-Joachim Kirchmeier,
00:21:39 Němec z Hamburku, obchodník s automobilovejma olejema.
00:21:44 Původně chtěl jet až za tejden, ale dneska ráno si to rozmyslel
00:21:47 a před třema hodinama odjel berlínským rychlíkem,
00:21:50 takže v tuto chvíli je už za hranicema.
00:21:56 -Ten Němec byl taky dole v baru?
-Já myslím, že jo, pane rado.
00:22:01 -Co to znamená, myslím?
-No, já jsem totiž právě, když...
00:22:07 -Poslouchejte, Mrázek, já už sice na vás nemám
00:22:10 žádný gebühry, ale ze starý známosti mi dovolte
00:22:13 jednu indiskrétní otázečku, dovolíte?
00:22:16 -Prosím, prosím.
00:22:18 -No, tak Mrázek, jak to, že vy, takovej zkušenej starej policajt,
00:22:21 jste po tom mordu nezarazil odjezdy všech hostů, co?
00:22:25 -Pane rado, já jsem totiž...
-Já jsem totiž spal.
00:22:28 Spal jsem jako dudek a vůbec si nepamatuju,
00:22:30 co se dělo v noci, co se dělo k ránu.
00:22:33 A já si pořádně nepamatuju ani teď, co se děje.
00:22:36 -Ježíš Maria, jak jste to ráčil poznat?
00:22:38 -Ráčil? Mrázek!
00:22:43 -Tu mrtvolu odvezte na soudní.
-Jo.
00:22:47 A jak se k sobě chovali ti Matoušovi, aspoň to víš?
00:22:51 -Prosím tě, ještě ty. Normálně, no.
00:22:54 On si rád přihnul a ta panička byla taky veselá.
00:22:57 -Koukněte se, pane rado, co jsem tady objevil.
00:23:00 Tuhle dva otisky rtěnky.
00:23:09 -Koňak.
00:23:11 -No jo, nějakej dobrej.
-Nějakej. Francouz.
00:23:15 -Asi jo.-Co flaška?
-Jaká flaška, pane rado?
00:23:21 -Koukejte, Brůžek, když někdo pije,
00:23:24 tak si taky nalejvá.
00:23:26 -A z čeho? Obyčejně z flašky, ne?
-No jo.
00:23:29 No, tak ta tady nebyla, pane rado, určitě ne.
00:23:33 -Víte taky určitě, že ji nikdo neodstranil?
00:23:37 -Pane rado, to vám můžu zaručit, tady se s ničím nehnulo od doby,
00:23:40 co jsem přišel do pokoje, ale ta lahev tady nebyla.
00:23:44 -Pokud si pamatuju...
-Pokud vy si pamatujete!
00:23:48 Ale já vím, že nejlepší otisky jsou vždycky na flašce,
00:23:51 protože tu musíte vzít přece pořádně do ruky.
00:23:54 Nemám pravdu?
00:23:56 -Ráčíte mít pravdu, samozřejmě, pane rado.
00:23:59 Jako například tenhle otisk, podívejte se,
00:24:01 všech pět prstů, celá dlaň je tam.
00:24:04 No, to je pohádka, krásná věc, pane rado, krásná.
00:24:09 -Krásná věc. Vezměte otisky všem, co se tady motali.
00:24:16 A vy svolejte všechno dolů do baru.
00:24:19 ZPĚV
-Zavři očka, zavři.
00:24:25 Ve snu tanči dál.
00:24:32 Zavři očka, zavři...
00:24:36 No, tak takhle jsem zpíval. Líbí se vám to?
00:24:39 -Moc. Pokračujte, nestyďte se.
00:24:47 ZPĚV: Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí.
00:24:58 -Tak při tomhle tanci jste viděli, že Matouš odešel?
00:25:01 -Ano.
-A co dělala paní Matoušová?
00:25:12 -Tančila dál.
-A s kým?
00:25:17 -No, s tím hezkým Peršanem, támhle seděl.
00:25:24 -A kde je ten pán?
-Odmítl jít dolů.
00:25:28 Je to osoba z blízkosti perského šáha.
00:25:31 Princ Mohamed Rasul Zade, chápete?
00:25:36 -Diplomatická imunita, já ho nemohu nutit.-Chápu.
00:25:41 Pane Bouše! Sedněte si na místo toho prince.
00:25:46 -Prosím, pane rado.
00:25:51 -Vy jste měli s Matoušovými společný stůl, viďte?-No.
00:25:56 -Tak si tam jděte.
00:26:13 A kde jste stál vy, Mrázek?
00:26:15 -Pane rado, já jsem stál támhle v těch místech
00:26:18 a pozoroval jsem okolí.
00:26:20 -Jo vy jste pozoroval okolí.
00:26:22 Jestlipak jste si aspoň všiml, kde seděl ten Němec,
00:26:25 ten Kirchmeier, co jste ho nechal odjet.
00:26:28 -Ten seděl támhle, pane rado.
-Aha.
00:26:31 -Pane Brůžek!
-Prosím, pane rado?
00:26:33 -Posaďte se tam na to místo.
00:26:38 Vzdálil se ten Kirchmeier odtud?
00:26:41 -To já nevím, pane rado, já sám totiž při tomhle šlágru
00:26:44 už odešel.
00:26:46 -A proč a kam?
00:26:48 -Pepi za mnou přišel, abych si šel do kuchyně něco sníst
00:26:51 a taky mi říkal, že mi nechal v místnosti pro personál
00:26:55 půlku láhve koňaku, francouzáček, pane rado.
00:27:02 -Tak to je vlastně ta příčina, proč jste se nevrátil, ne?
00:27:07 Souhlasí, Pepi?
00:27:08 -Jo. My se šábneme občas o nějakej ten zbytek. Zaplacenej!
00:27:14 -No dobře, dobře.
00:27:16 A ten Kirchmeier, nevzdálil se odtud ani na chvíli?
00:27:21 -Ne. Aspoň já ho neviděl.
00:27:26 -Hele, hele, ten Vacátko je z výslechu nějakej smutnej.
00:27:31 Hoď mu to tam na valčík, ať se strejda trochu poveselí.
00:27:40 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Ve snu tanči dál.
00:27:49 Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
00:27:56 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
00:28:02 ve skleněný rakvi...
00:28:04 -A co jste dělal vy v tu dobu, pane řediteli?
00:28:08 -Tedy já jsem byl částečně zde a částečně ve své kanceláři.
00:28:14 ZPĚV
-I král vzpomíná...
00:28:17 -A s kým jste tady seděl?
00:28:20 -Obvykle se zastavím u každého stolu,
00:28:22 to je pochopitelné, to je moje povinnost, pane rado.
00:28:25 Včera jsem se ovšem věnoval hlavně panu sekčnímu šéfovi
00:28:29 Patočkovi z ministerstva obchodu.
00:28:31 ZPĚV
-Zavři očka, zavři...
00:28:34 -Pan doktor Patočka je hlavním akcionářem
00:28:36 naší hotelové společnosti, takže o včerejším večeru
00:28:40 opravdu vím velice málo, téměř nic.
00:28:44 Pan doktor Patočka odešel až v půl třetí ráno.
00:28:47 -A rovnou domů?
-Předpokládám, že rovnou domů.
00:28:54 ZPĚV: Ruce věrný chůvy, jak ho hladily.
00:29:01 Zavři očka, zavři, a spal za chvíli.
00:29:09 -Toho zpívání už můžete nechat.
-Kluci, balit! Balíme.
00:29:12 -Poslyšte, neviděl jste náhodou, jak se k sobě chovali
00:29:15 paní Matoušová s tím Peršanem při tanci?
00:29:18 -Ale pane rado, podívejte, já spíš koukám, abych neviděl nic.
00:29:22 Kdybyste totiž tenhle plac měl před očima noc co noc,
00:29:26 od neděle do soboty, tak byste se na to taky vykašlal.
00:29:29 Takže já nikdy o nikom nic nevím, víte?
00:29:32 Ale hlavně už bych se potřeboval vyspat, můžu jít?
00:29:35 -Klidně. Okamžik, páni muzikanti! Jednu otázku.
00:29:40 Nevšimli jste si náhodou něčeho podezřelého
00:29:42 kolem té zavražděné?
00:29:44 -Pane rado, oni?
00:29:46 -Počkejte, manželé Matoušovi sem přeci chodili častěji,
00:29:49 tak to pro vás nebyli cizí lidé.
00:29:52 -Ale no tak, pane rado, máte smůlu, z nás je nikdo neznal.
00:29:55 -To není pravda, támhle ten pán za klavírem.
00:29:58 Šel hned za Matoušem a mluvili spolu na chodbě,
00:30:01 já jsem je viděla.
00:30:04 -Je to tak.
00:30:07 Požádal mě o sirky, tak jsem mu zapálil, to je všecko.
00:30:11 -Vždyť jste přece zrovna hráli.
00:30:14 Copak můžete mezi hrou jen tak odejít?
00:30:16 -Jo, o tom něco vím, pane rado. Tady Kroftu volal telefon.
00:30:20 Sám jsem mu to vyřizoval, centrála to přepojila do kuchyně.
00:30:24 -Žena mě volala, takový ty nechutný trable.
00:30:27 Možná že to znáte.
00:30:29 -To ona mu dělá často, pane rado, to je takovej trapnej případ.
00:30:32 Já jsem to za něj vzal u piána, víte?
00:30:35 -A za jak dlouho jste se vrátil?
-Snad za 20 minut, za půl hodiny.
00:30:43 Stavil jsem se ještě ve výčepu na panáka,
00:30:45 abych se trochu uklidnil.
00:30:47 Mě tyhle hovory vždycky strašně... Strašně naštvou.
00:30:50 -On je trochu divnej, pane rado.
-Já vím.
00:30:55 Vy taky můžete jít.
00:31:04 -Paní Matoušová mezitím byla pořád tady?-Ne.
00:31:09 Odešla taky asi za 10 minut po Matoušovi.
00:31:13 -Sama?
-Sama.
00:31:15 -Kdy se vrátila?
-Už nikdy.
00:31:18 -A co ten její tanečník? Ten perskej princ? Co ten dělal?
00:31:23 -Jo, tak ten šel za chvilku po ní, pane rado.
00:31:26 Přál si platit, tak jsem ho zinkasoval.
00:31:28 Dělalo to 350 nebo 450 Kč a nějaké drobné.
00:31:35 -No tak, paní, uklidněte se. Co takhle sklenice vody by nebyla?
00:31:42 -Pepi, vodu.
-Prosím, prosím.
00:31:47 -A co jste dělali potom?
00:31:50 -My jsme poznali, že Dana už zašla příliš daleko,
00:31:54 tak jsme...
00:31:57 Tak jsem šel za ní, abych ji varoval
00:31:59 a dohnal jsem ji až na chodbě v jejich patře a ona,
00:32:05 jak mě viděla, tak zmizela.
00:32:09 -A kam vám zmizela?
-Do pokoje číslo 229.
00:32:15 -Nevíte náhodou, čí je to pokoj?
00:32:17 -Prosím o největší diskrétnost, pane rado.
00:32:20 -Na 229 bydlí... On.
-Co on, on? Kdo, hergot, on?
00:32:26 -Princ Mohamed Rasul Zade.
00:32:29 Pod ním je anglický lord, vedle ředitel mexické banky,
00:32:33 nejvyšší společnost, pane rado, světová aristokracie.
00:32:35 -A taky čtyři lidi z Kladna a jedna z nich zavražděná.
00:32:38 Mohu snad já za to?
00:32:44 -Tak jak to bylo dál?
-Pak jsem se vrátil dolů a...
00:32:48 -Pardon, dovolil jsem si malé občerstveníčko, pane rado.
00:32:51 Francouzáček, znamenitý hlavně při úporném přemýšlení.
00:32:55 -Doporučuju.
-To počká!
00:33:12 -Kdy jste byli v apartmá Matoušových naposledy?
00:33:17 -Ježíš, já nevím.
00:33:21 Než se šlo do baru, to mohlo být tak 10?
00:33:28 -Tady Jára...
-Já taky.
00:33:30 Moje paní byla s Danou v koupelně, to víte,
00:33:33 ženský se potřebujou pořád česat.
00:33:36 A my s Poldou jsme čekali.
00:33:39 -Jen tak, bez ničeho?
-Jak to, bez ničeho?
00:33:43 -No, v takových chvílích obyčejně mužští nesedí nasucho.
00:33:47 Vy jste nic nepili?
00:33:49 No stály tam přece dvě skleničky na stolku, ne?
00:33:53 -Naléval jste do nich koňak.
-No, pili jsme.
00:33:57 -A co vy, milostpaní, vy jste taky pila?
00:34:01 -Já si nevzpomínám, že bych pila. Ne, já jsem určitě nepila.
00:34:08 -Pane Janíku, mohl byste mi říct, jak jste se dozvěděli,
00:34:14 co se stalo paní Matoušové?
00:34:20 -Když přišel Matouš zase dolů, tak se ptal po Daně.
00:34:25 Bylo nám trapně, rozumíte.
00:34:28 A my jsme mu řekli, že se šla trošku projít,
00:34:31 že ji bolela hlava.
00:34:33 A on do sebe začal lejt jeden koňak za druhým,
00:34:37 tak jsme šli raději na pokoj.
00:34:39 -No, my jsme ještě dlouho nespali.
00:34:43 My jsme měli takovou malou manželskou diskusi.
00:34:48 A pak někdo zaklepal, byl to vrátnej,
00:34:51 že prej Matouš chce s náma mluvit, že se u něho něco stalo.
00:34:55 Tak jsme se trochu oblíkli, šli jsme k němu a Polda,
00:35:00 teda Matouš, stál sotva na nohách a pořád ukazoval do koupelny a...
00:35:14 -Prosím tě, vzpamatuj se. Promiňte, ona je citlivá.
00:35:19 Totiž tam v koupelně byla Dana, mrtvá.
00:35:29 Já jsem nejdřív myslel, že je to snad srdce
00:35:33 nebo něco podobnýho, ale když jsem se naklonil blíž
00:35:37 a viděl jsem, že má rozbitou hlavu...
00:35:41 -Čím asi?
-Jak to, čím? Copak to můžu vědět?
00:35:45 -A co ta flaška od koňaku? Ta tam pořád ještě stála na stole?
00:35:49 -Nevšiml jste si?
-Ne.
00:35:52 Já v tu chvíli přece nemohl myslet na to,
00:35:54 jestli tam stojí lahev, nebo ne?
00:35:56 Copak to nechápete? Taková hrůza!
00:35:58 -A co vy, paní Janíková, vy jste si nevšimla,
00:36:01 jestli tam ta lahev byla?
00:36:03 -Jaká lahev? Prosím vás, nemučte mě!
00:36:07 Já nic nevím!
00:36:27 -Ježíš Maria, pane rado, ale co s tím budeme dělat?
00:36:29 -No, co s tím budeme dělat, to ještě nevím, no.
00:36:32 -Kdyby se po mně ptal starej, tak že jsem si musel odskočit,
00:36:35 rozumíš?
00:36:36 -Dobře.
00:37:45 -Pomáhej pánbůh, pane řediteli. Copak to tady tropíte?
00:37:51 -Jak vidíte, dělám tu tak trošku pořádek.
00:37:55 -Vy sám? Ale podívejme se, persönlich pan ředitel.
00:37:59 Copak by tomu řekl kníže Leopold, co?
00:38:03 A proč to vlastně děláte?
00:38:06 -Jak jste se sem dostal?
00:38:08 -Támhle místní znalec poměrů mě sem dovedl.
00:38:11 -No, ten má nejmíň co špehovat. A zrovna mě!
00:38:14 Dneska v noci jste měl být při smyslech, člověče!
00:38:17 Proč děláte zmatky až teď? Nešaškujte mi tady!
00:38:20 -No tak dost!
-Promiňte.
00:38:23 -Já si ještě dodatečně zjistím, komu na tom záleželo,
00:38:26 aby Mrázek dnes v noci a ráno nebyl při smyslech.
00:38:31 Ale teď se ptám já. Tak co? Dozvím se to? Co tady děláte?
00:38:35 Co tady tropíte?
00:38:37 -Já prostě nesnáším svinčík, pane rado.
00:38:40 -No, tak to je něco jiného, já vám řeknu, to si cením.
00:38:43 Já taky. Dovolíte? Já si taky potrpím na pořádek.
00:38:49 A hlavně když se nic důležitého neztratí.
00:38:57 Kdopak vám tady udělal takovej svinčík, co?
00:39:00 Patrně nějakej opilec vyhodil flašku z okna.
00:39:05 To jsou tak hosti, co?
00:39:08 Jako támhle například, vidíte? Támhle to okýnko u koupelny?
00:39:13 Nebydlí tam náhodou Matoušovi?
00:39:18 A vám velmi záleželo, abyste odstranil všechny stopy.
00:39:24 A pravděpodobně i poslední stopu vražedného nástroje.
00:39:31 Pročpak jste ji chtěl odstranit?
00:39:34 -Proboha, pane rado, přece mě nebudete podezírat
00:39:37 z vraždy jen proto, že jsem uklízel nepořádek?
00:39:41 -Máte pravdu. Konečně, můžete jít.
00:39:46 Počkejte, ty střepy tady necháte policii k dispozici přece, ne?
00:39:52 Běžte!
00:40:13 -To je příšerný.
00:40:17 Jako balík špinavýho prádla. Copak si to zasloužila?
00:40:22 Proč ona? Proč zrovna ona? Řekněte, pane rado?
00:40:25 -Nechte toho. Dovolíte? Pardon? Dovolíte, já si to vezmu.
00:40:32 Děkuju vám za námahu.
00:40:36 -Mrázek!
-Rozkaz, pane rado.
00:40:38 -Doprovodíte tady pana ředitele do baru a ručíte mi za to,
00:40:43 že už se nám pan ředitel nikam nezatoulá.
00:40:46 -No tak, pane řediteli, tak jdeme, no, prosím.
00:40:59 -Ne.
-Co ještě chcete, člověče?
00:41:02 -Tváří v tvář majestátu smrti já nemohu mlčet. Já jsem je viděl.
00:41:08 -Koho?-Pana Matouše a paní Janíkovou v baru.
00:41:15 V jistých chvílích zmizeli za závěsem na schodišti
00:41:19 a líbali se tam.
00:41:22 A ne jednou. Vůbec se chovali k sobě jako milenci.
00:41:26 Tahle tragédie by s tím třeba mohla souviset, nemyslíte?
00:41:30 -Možná. Každopádně vám děkuju za důležitou informaci.
00:41:37 -Co je?
-Policejní rada Vacátko. Neruším?
00:41:41 -No prosím. To víte, já vás vůbec neznám.
00:41:46 Prostě pojďte dál.
00:41:49 Policie, jo? Policie? A copak se stalo, co?
00:41:55 Já vůbec nic nevím, já si na nic nevzpomínám.
00:41:59 -Ježíši Maria, to byl zase binec.
-Moment, moment.
00:42:04 -Já to asi včera pěkně rozsvítil.
-No, dovolíte?
00:42:09 -Prosím. A o co jde?
00:42:12 -No tak, no tak, vzpamatujte se přece,
00:42:15 pane Matouši.
00:42:17 Doktor tvrdí, že už můžete být při smyslech.
00:42:22 -Víte přece, co se stalo s vaší paní.-Co?
00:42:26 -Nebo snad ne?
00:42:31 -Ježíši Maria. Ježíši Maria!
00:42:36 Ano, teď si to začínám uvědomovat.
00:42:43 A vy... Vy už máte vraha?
00:42:51 -A kdy jste odešel z baru? Tedy myslím podruhý.
00:42:54 -Nevím.
-Proč?
00:42:56 -To nevím. Vždyť vám říkám, že jsem toho už měl dost.
00:43:03 -Aha. A co vaše žena? Tu jste dole v baru nepostrádal?
00:43:08 -Kde byla?
-To taky nevím.
00:43:13 Ježíši Maria! Kdyby mě tak nebolela palice.
00:43:17 Já si na nic nevzpomínám. Ježíši Kriste.
00:43:25 A vy, vy víte, kde byla?
00:43:31 Pane policejní rado, já mám úplný okno.
00:43:38 -To je malér.
00:43:40 Vaše paměť by nám pomohla při vypátrání vraha.
00:43:44 -Já vím.-Vždyť vy jste přece první objevil vraždu.
00:43:48 A jak jste ji objevil?
00:43:50 -Ale proč mě pořád trápíte zrovna v takovou chvíli,
00:43:54 když jsem vám řekl, že se na nic nepamatuju?
00:43:57 -No, škoda. Nedá se nic dělat, když se na nic nepamatujete,
00:44:01 tak bohužel nemohu ani vás vyloučit z okruhu podezřelých.
00:44:07 -Zatracená palice! Musím si vzpomenout, musím, musím!
00:44:12 -To bych vám radil.
00:44:15 Tak jak to bylo, když jste podruhé přišel nahoru?
00:44:18 -Počkejte, počkejte, já si vzpomenu. Jak to bylo?
00:44:24 Jsem přišel a hledal jsem Danu tady v ložnici.
00:44:28 Tady nebyla, tak jsem šel zpátky do pokoje, tady taky ne.
00:44:34 Tak jsem šel ke koupelně, otevřel jsem dveře a...
00:44:44 Tam jsem ji viděl, jak je ohnutá přes vanu,
00:44:47 tak jsem si myslel, že zvrací.
00:44:50 Tak ještě na ni volám: "Taky je ti tak blbě jako mně?“
00:44:54 A ona nic. Tak jsem si sedl tady ke stolku.
00:45:02 Sedl jsem si ke stolku a čekal jsem na ni. A pak...
00:45:09 Hergot, jak to bylo?
00:45:12 A pak jsem se vrátil zpátky, to už jsem šel přímo do koupelny,
00:45:19 zatřásl jsem s ní a říkám: "Holka, neblbni, vstávej.“
00:45:27 A teprve pak...
00:45:32 Teprve pak jsem poznal, že je... Promiňte.
00:45:39 -Pak jste se napil koňaku, co?
-Ne, ne, já už měl dost.
00:45:46 -No, když je člověk v provozu, tak si naleje, i když má dost.
00:45:51 -No stála tam přece láhev, ne?
-Ne.
00:45:59 Určitě ne.
00:46:02 -Tohle jsou zbytky krve. Prokazatelně její krve.
00:46:08 Takže lze s jistotou tvrdit, že právě tahle rozbitá lahev
00:46:13 byla vražedným nástrojem.
00:46:16 -Tak přeci ta flaška.
00:46:20 Teď ale kdo?
00:46:23 A podařilo se vám sestavit celou tu lahev?
00:46:26 -Skoro celou, pane rado, ona totiž dopadla dost naměkko,
00:46:29 na smetí, na starý papíry, že jsme měli štěstí.
00:46:33 -A otisky?
00:46:35 -No tak otisky samozřejmě všech čtyř přátel, těch manželů.
00:46:41 Matoušovejch, Janíkovejch.
00:46:43 Potom celá spousta cizích, neznámých.
00:46:48 Jo a to se budete divit, taky pana ředitele Hnízda.
00:46:54 -Tak tohle turnedo, mládenci, bude obzvlášť delikátní.
00:46:58 -Hergot, ale on přeci tvrdil, že do apartmánu Matoušových
00:47:02 vůbec nevkročil, leda až po vraždě
00:47:04 dohromady s Mrázkem.
00:47:06 A to už flaška byla pryč.
00:47:07 -Tak abychom zbytečně neztráceli čas, pane Bouše,
00:47:10 podíváte se do toho Kladna a omrknete tam minulost
00:47:13 těch dvou párků, víte?
00:47:15 Protože mně se nelíbí ten kamarádšoft, víte?
00:47:19 Já bych byl hrozně zvědavej, co za tím je.
00:47:23 Jestli jsou přítelkyně ty ženský, nebo ty mužský.
00:47:27 Pane Brůžek, co vy tomu říkáte?
00:47:30 Vy přece máte určitý zkušenosti v tomhle oboru, ne?
00:47:35 -Tedy na základě různejch pozorování, pane rado,
00:47:41 bych si troufal tvrdit, že by to mohlo bejt tak jako...
00:47:47 -Křížem.-Přesně tak, pane rado. Jsou takový páry.
00:47:51 -Jsou takový páry.
00:47:53 Tak, pane Bouše, šupito do toho Kladna.
00:47:56 Šupito, čím dřív se vrátíte, tím líp.
00:47:58 -Prosím, pane rado.
-No!
00:48:01 A ty dvě skleničky, komu ta růž tam patří?
00:48:06 -Tenhle otisk rtů tady, ten patří zavražděné.
00:48:11 -No jo, ale ta už nepromluví.
00:48:14 -Jenomže tadyhle na tý skleničce, tenhle otisk tu, jak vidíte,
00:48:21 ten je zatím bez určení.
00:48:26 -Ledaže by patřil tý druhý, ne? Tý Janíkový.
00:48:31 -Já vás ujišťuji, pánové, že jsem tu lahev
00:48:33 vůbec neměl v ruce.
00:48:35 Já to nedovedu zcela pochopit, to je neuvěřitelná,
00:48:39 to je fatální souhra náhod.
00:48:42 Já jsem naprosto nevinen, já to mohu dokázat.
00:48:45 -Víte, co to je daktyloskopie?
-No to je otázka. Samozřejmě.
00:48:50 -A já vám mohu na základě daktyloskopie dokázat,
00:48:54 že jste tu lahev v ruce měl.
00:48:57 A upozorňuji vás, že to platí jako soudní důkaz!
00:49:10 -Já se tedy, pánové, přiznávám.
00:49:14 Ano, prosím, já se přiznávám, že jsem byl v apartmá u Matoušů.
00:49:23 Byli jsme tam s panem Matoušem asi tak půl hodiny před půlnocí
00:49:29 hodit si očko.
00:49:32 Já se přiznávám i k tomu, že jsem vyhrál.
00:49:35 Abych se tedy přesněji vyjádřil, že jsem uměl vyhrát.
00:49:38 A že jsem tedy z té lahve panu Matoušovi naléval.
00:49:41 -To je, prosím, ten můj otisk.
-Ale jděte. Kolik jste vyhrál?
00:49:49 -Dovolíte, prosím?
00:49:51 Ano, tady je jedna, dva, tři, čtyři, pět tisíc dvě stě korun.
00:50:01 To je, prosím, celá výhra, pane rado.
00:50:04 Já bych si dovolil vložit ji do vašich ctěných rukou
00:50:08 na dobročinné účely, ráčíte-li mi dobře rozumět.
00:50:14 -Vy jste z lacinýho kraje, pane řediteli.
00:50:17 Takový pakatel za vraždu?
00:50:23 -Za vraždu?
00:50:26 Pánové, proboha, to snad nemyslíte vážně.
00:50:30 V tom jsem naprosto nevinen.
00:50:33 Promiňte, očko, to ano, ale v tom jsem naprosto nevinen.
00:50:37 -Tak proč jste chtěl odstranit ty střepy?
00:50:40 -No proč, proč, dalo se předpokládat,
00:50:43 že najdete moje otisky prstů a že budu podezřelý z vraždy.
00:50:47 Pane rado, to je nedorozumění, já jsem naprosto...
00:50:51 Já vám přísahám, pane rado, že jsem naprosto nevinen!
00:50:56 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:51:01 -Tak snad abyste šel otevřít, ne?
-Dovolíte?
00:51:23 Co je? Co sem lezete, člověče?
00:51:25 -Princ Mohamed Rasul Zade se chystá k odjezdu, pane rado.
00:51:28 -No a co? Účet má v pořádku?
-No, má, ale...
00:51:31 -Ať táhne ke všem čertům, nemám čas.-Moment!
00:51:33 Vy nějak kvaltujete s odchodem toho aristokrata z hotelu,
00:51:36 pane řediteli.
00:51:38 -A přitom dobře víte, že v apartmá 229
00:51:41 si asi pan princ nevykládal se zavražděnou pasiáns.
00:51:44 -Pánové, to nemyslíte vážně! Princ Mohamed Rasul Zade a vražda?
00:51:49 -Můj milej zlatej, my už na čtyřce měli nějaký pány.
00:51:54 To byste koukal. I prince.
00:51:57 A dokonce i ředitele velkejch hotelů taky, taky.
00:52:02 Máte tady lahvičku slušnýho koňaku?
00:52:05 -Ano, prosím, proč?
00:52:07 -No, něco dobrýho myslím. Takovej francouzáček.
00:52:10 -Jednu lahev, dvě skleničky.
-Co s ním teď?
00:52:14 -No tak, dělejte a připravte ty věci.
00:52:17 -A vy, Mrázek, sem pošlete toho pana prince.-Ano.
00:52:21 -Řekněte mu, že pan ředitel touží se s ním rozloučit.
00:52:25 -Dobře, pane rado.
00:52:29 -Viďte, pane řediteli?
00:52:34 No, tak vida, všechno připraveno.
00:52:37 Tak podívejte se, do téhle skleničky nalijete
00:52:42 tomu vznešenýmu Peršanovi.
00:52:46 Když už sbíráme otisky, tak ať nám sbírka roste.
00:52:51 A vy si nalejte třeba sem do týhle skleničky,
00:52:54 jestli ještě budete samozřejmě mít chuť.
00:52:58 ZAKLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:53:01 Mlčet! Samozřejmě mlčet. Ve vlastním zájmu, pane řediteli.
00:53:05 -O totéž poprosím já vás, pánové, nejvyšší diskrétnost.
00:53:08 Kdybyste mě laskavě následovali, pane rado, prosím,
00:53:11 sem do téhle místnosti.
00:53:35 FRANCOUZŠTINA
00:53:59 -Jede do Paříže.
00:54:02 -Už mu nalil. A teď pijou, pane rado.
00:54:09 -Poslouchejte, Brůžek, to je prvotřídní hochštapler,
00:54:12 ten Hnízdo.
00:54:14 Víte, co po něm chce?
00:54:16 Aby napsal do bedekru, že hotel Excelsior
00:54:19 je šťastný ostrov pokoje a klidu v rušným velkoměstě.
00:54:25 Tenhle otisk rtěnky pochází z téhle vaší tyčinky.
00:54:33 -Jak nám to vysvětlíte?
-Já nevím.
00:54:38 Já jsem v noci u Matoušů nebyla a z té sklenky jsem vůbec nepila.
00:54:45 -Nelžete! Ten otisk vás usvědčuje, že jste tam byla
00:54:48 a že jste z ní pila.
00:54:50 -Ne, ne, ne, ne, ne!
-Vstaňte!
00:54:53 To zapírání nemá cenu. My počkáme, až si to rozmyslíte.
00:54:59 Zatím ovšem si vás tady musíme nechat, to snad uznáte.
00:55:03 -Odveďte ji.
-Tak pojďte, paní.
00:55:09 -Je pravda, že jste se v baru líbala s manželem zavražděné?
00:55:24 Odpovězte!
00:55:27 -Ježíši Kriste, já už dál nemůžu, já vám to všechno musím říct.
00:55:39 Já vám řeknu pravdu.
00:55:43 -Vždyť my taky nic jinýho nechceme. Prosím.
00:55:55 -Prosím.
-No.
00:55:58 -Líbala jsem se s Matoušem, ano. To nebylo poprvé.
00:56:03 -Ale my jsme začali až po nich.
-Po kom?
00:56:08 -Můj muž a Dana. Měli spolu poměr. Už dva roky.
00:56:18 -A já...
-Vy jste na něj žárlila, že ano?
00:56:22 -Prve jste nám řekla, že jste se celou noc
00:56:25 nevzdálila z baru.
00:56:27 -Trváte i teď na své výpovědi?
-Ne.
00:56:29 -Navštívila jste tedy v kritickou dobu
00:56:32 apartmán Matoušových.
00:56:34 -Jak to víte?
-Kolik bylo hodin?
00:56:36 -Bylo po půlnoci, tak půl jedný bylo.
00:56:39 -A s jakým úmyslem jste tam šla?
00:56:42 -Já jsem si chtěla promluvit s Poldou,
00:56:45 teda s Matoušem.
00:56:47 Chtěla jsem mu říct, že Dana a ten Peršan...
00:56:52 Já jsem se jí chtěla pomstít. Já jsem ji nenáviděla.
00:56:57 -A co se stalo, když jste vešla dovnitř?
00:57:00 -Já jsem vevnitř vůbec nebyla.
-No nepovídejte. Proč?
00:57:05 -No protože od nich ze dveří vyšel ten člověk.
00:57:12 -Jakej člověk?
00:57:14 -No ten muzikant z baru, ten pianista.
00:57:18 On mě neviděl, já jsem se schovala na toaletu.
00:57:23 A pak jsem se znovu vrátila ke dveřím apartmá Matoušovejch.
00:57:28 -A když jsem zevnitř slyšela ty hlasy... -Hlasy?
00:57:32 -Jo, hlasy, mužský hlasy. Někdo tam taky mluvil německy.
00:57:37 -Německy? Víte to jistě?
-No. Proto jsem tam přece nešla.
00:57:46 Tak jsem se vrátila do baru a tam jsem byla až do rána.
00:57:53 Vždyť já jsem se vás přece už prve snažila upozornit
00:57:57 na toho pianistu.
00:57:58 -Zatím jste neměla dost odvahy říct celou pravdu.
00:58:06 Jenom jestli ji říkáte teď.
00:58:09 -Ježíši Kriste, pane rado, já vám přiznám,
00:58:13 že já mám už stejně zničenej život.
00:58:17 -Tak pojďte.
00:58:33 -Tak co? Co tomu říkáte, pane Brůžek?
00:58:37 -Především že pan Pepino pořádně zalhal, když tvrdil,
00:58:41 že pianista Krofta měl v kuchyni telefon.
00:58:45 -Asi jo. A ten německej hovor, to byl bezpochyby Kirchmeier.
00:58:53 -A o něm nám Pepi taky zalhal.
-Hm.
00:58:56 Ale proč ten Kirchmeier tak znenadání odjel?
00:59:00 -Vždyť on skoro zdrhnul.
-Himl hergot, tohle je práce!
00:59:05 Hotel Excelsior, šťastný ostrov klidu
00:59:08 v rušném velkoměstě!
00:59:11 A fajnová společnost. A výpovědi jakbysmet.
00:59:15 ZVONĚNÍ TELEFONU
00:59:17 Samá voda.
00:59:19 Hotelový personál, hosté, všechno jedna sebranka!
00:59:23 Courá se to po schodech nahoru a dolů jako švábi.
00:59:26 Ale to se rozumí, žádnej se na nic nepamatuje,
00:59:30 na nic!
00:59:32 Buď byli všichni ožralí nebo lžou, jako když tiskne.
00:59:37 Policejní rada Vacátko!
00:59:41 Prosím?
00:59:44 Ale no tak to jsem rád, to rád slyším.
00:59:47 To jste mě potěšil. Servus.
00:59:52 Tak pane Brůžek, nová záhada. Auto, lidi a tradá.
00:59:58 Ten otisk na dveřích koupelny, ta krásná věc
01:00:04 patří našemu perskému princi.
01:00:08 Nehvízdejte mi tady a mažte na Wilsoňák.
01:00:10 Snad se vám poštěstí ještě chytit pařížskej rychlík.
01:00:17 -Nastupte si urychleně do rychlíku směr Plzeň ― Norimberk ― Paříž.
01:00:29 Opakuji, rychlík směr Plzeň...
01:00:36 -Pojďte sem!
01:00:39 Počkejte tady.
01:00:45 Jménem zákona půjdete se mnou.
01:00:48 FRANCOUZŠTINA
01:00:53 Já ti, chlapče, stejně nerozumím, ale na čtyřku musíš. Tak alou!
01:01:01 ZPĚV: Zavři očka, zavři. Přijde k tobě král.
01:01:14 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí
01:01:27 ve skleněné rakvi...
01:01:30 -Prosím, pánové. Prosím pěkně.
-To bude nějaká mejlka.
01:01:34 -Jak to?-Já jsem si nic neobjednal, pane Pepi.
01:01:38 -Vy jo?-Ne.
-No tak.
01:01:41 -Mám příkaz.
-Od koho?
01:01:49 Ach tak, tak vyřiďte panu direktorovi,
01:01:52 že mu pěkně děkuju, ale že zatím na ten koňáček
01:01:55 nemám tu správnou náladu.
01:01:59 -Chápu, pane rado.
01:02:01 -A víte, kdy ji dostanu? Pojďte sem.
01:02:04 -Ovšem. Pardon. Prosím?
01:02:07 -Až mi prozradíte to sladký tajemství,
01:02:11 kdo všechno byl včera v noci v apartmá u Matoušů.
01:02:20 Hlavně co tam dělal támhle ten krasavec.
01:02:29 -Jak já to můžu, prosím pěkně, vědět?
01:02:32 -Ale snad jo, Pepi, protože já jsem na centrále zjistil,
01:02:35 že včera v noci pro Kroftu žádnej telefon nepřišel.
01:02:38 -Ne? To je zajímavý.
-To je zaprvé.
01:02:40 A zadruhé nám liftboy prozradil, že vezli pana Kirchmeiera
01:02:43 do druhého patra.
01:02:45 A že ten německej obchodník předtím s vámi mluvil. No tak co?
01:02:50 Tak myslím, že bude nejlíp, když ten koňáček zase odnesete
01:02:53 a setkáme se v kanceláři u pana direktora!
01:03:00 -Je průšvih, musíme do kanceláře.
01:03:03 -Dobrý večer.
-Půjdeme nahoru, pane řediteli.
01:03:06 -Nahoru?
-No, prosím.
01:03:08 -Hele, kamaráde, nech toho hraní a k direktorovi do kanceláře.
01:03:12 Co koukáš? On tě zastoupí. Pojď.
01:03:23 Tak jdeme, jdeme, jdeme. Zahoď to a jdeme.
01:03:28 ZPĚV: Zavři očka, zavři, v tanci pohoupej.
01:03:42 Ty má věčná lásko, dechu naslouchej.
01:03:55 -Pánové! U vás v hotelu se stala vražda a vy tři...
01:04:01 -Protestuji!
01:04:03 -Já nemám s tou vraždou nic společného a nedovolím...-Ticho!
01:04:09 Poslouchejte, vy tři králové, já už vás mám tak pomalu
01:04:14 až po krk.
01:04:16 Buď budete klidně odpovídat na všechny mé otázky,
01:04:19 nebo se sebereme a alou na čtyřku a do separací, lordi, tam s vámi!
01:04:23 -Prosím, to ne, to, prosím, ne. Všecko, ale ne to!
01:04:28 Promiňte, pane rado, promiňte, prosím, to jsou prostě nervy.
01:04:31 Pánové, já vás zapřísahám, pomozte policii a taky mně.
01:04:34 Hotel Excelsior je v naprosto zoufalé a prekérní situaci,
01:04:37 vždyť hrozí mezinárodní skandál.
01:04:39 Copak to nechápete? Vaší povinností je...
01:04:41 -Tak dost, dost, vy fóristo!
01:04:44 Tu instruktáž jste si mohl nechat pro sebe,
01:04:47 ale teď už, prosím, ani slovo!
01:04:49 Teď už budete odpovídat jenom na moje otázky.
01:04:52 A především vy.
01:04:55 Proč jste vyřadil po celou včerejší noc
01:04:58 tady Mrázka tím, že jste mu přihrál lahev koňaku?
01:05:02 -To je blbost, prosím vás, nikoho jsem nevyřadil.
01:05:05 Můžu já za to, že se rád napije?
01:05:08 -No možná, prosím, ale když se tady stal ten mord
01:05:13 a já jsem byl potom celej den jako pitomej,
01:05:17 dal jsem zbyteček z tej lahve k dispozici policii.
01:05:23 -No jo, a v naší laboratoři bylo zjištěno,
01:05:28 že v tom koňaku bylo rozpuštěno větší množství prášku pro spaní.
01:05:35 -To jste tam dal vy?
-Nesmysl, prosím vás.
01:05:38 Kdo by měl zájem na takovým bezmocným fotrovi?
01:05:41 -Děkuju. Děkuju pěkně.
01:05:44 -Ale možná že zrovna vy, pane řediteli.-Dovolte?
01:05:47 -Mně se to totiž nestalo poprvé a to je zajímavý,
01:05:50 že to bylo vždycky v době, kdy tady byli Matoušovi, Janíkovi
01:05:53 a nějaký cizinci.
01:05:55 -A taky pan sekční šéf Patočka, viďte, pane řediteli?
01:06:01 -To je komplot, pánové, špinavá intrika, nic víc!
01:06:05 Já, prosím, nepřejímám za nic zodpovědnost, pane rado.
01:06:08 Absolutně za nic!
01:06:10 Tihle dva, ti, tihle ti. Bez mého vědomí ovšem.
01:06:13 -Grázle! Ty si myslíš, že v tom budeme lítat sami?
01:06:17 -Já tě zabiju, ty všiváku!
-Neblbni! Nech toho! Vzpamatuj se!
01:06:24 -Tady je to! Tady je ten jeho špinavej kšeft.
01:06:28 To on všechno sjednával, protože on měl nejvíc prachů.
01:06:32 -On, ředitel!
-Kuš, ty!
01:06:35 -Tys tam lákal cizince a obíral je!
01:06:39 -To je lež! To je lež!
-Mě taky! Udělal ze mě kripla!
01:06:44 A ty, kde jsou ty prachy od Kirchmeiera?
01:06:47 Kde jsou ty prachy? Naval je! Naval je, jsou mý!
01:06:50 -Já je potřebuju!
-To je záchvat, pane rado!
01:06:52 To je záchvat, nevěřte mu ani slovo!
01:06:55 -Jsou mý, jsou mý...
01:06:57 -On je nemocnej, neví, co mluví, je to kokainista!
01:06:59 -Kde jsou ty Kirchmeierovy prachy?
-Jaký prachy? Já žádný nemám.
01:07:04 -A jak to, že ten Kirchmeier odjel tak kách?
01:07:10 -On je tady šéf. Nad vším. On, ať mluví.
01:07:17 Ze mě už nedostanete ani slovo, pánové.
01:07:19 -O tom bych ani nemluvil.
-Ale to je všechno kardinální lež.
01:07:25 To je prostě totální spiknutí, nic víc!
01:07:29 Já vás ujišťuji, pane rado, že já jsem nevinen.
01:07:32 -Já jsem naprosto nevinen.
-Já vím, já vím, pane řediteli.
01:07:37 A co takhle francouzáček, ten by vám nepomohl?
01:07:40 Doporučuju, velmi vhodné při úporném přemýšlení.
01:07:44 -Vy jste krutý, pane rado, vy jste krutý a zlý.
01:07:47 -Mrázek!
-Prosím, pane rado?
01:07:49 -Já zatím odjedu na direkci a vy mi tady s nima počkejte,
01:07:53 než pro ně pošlu.
01:07:57 No, tak jednu záhadu bysme měli za sebou.
01:08:00 Teď jenom, kdo z tý party vraždil.
01:08:04 A kdo byl všechno včera v noci v apartmá Matoušových?
01:08:08 -On, Polda, Matouš a ředitel Hnízdo,
01:08:13 Němec Kirchmeier.
01:08:17 Pak sekční šéf Patočka. Klavírista Krofta.
01:08:22 A taky Pepi občas zašel.
01:08:27 -A taky pan princ Mohamed Rasul Zade.
01:08:30 To máme bezpečně daktyloskopicky zjištěno.
01:08:32 -Ne, ten s náma nehrál.
01:08:34 -Neříkejte. Tak kdo tam byl místo něho?
01:08:37 -Ona. Dana Matoušová.
01:08:40 -Jak to? Vy sám jste přece říkal, že jste ji viděl,
01:08:43 jak šla do apartmá 229.
01:08:46 -To nebyla pravda.
01:08:49 Já jsem věděl, že už je mrtvá a že už nemůže nic dosvědčit.
01:08:54 Jenom jsem nechtěl, abyste se dozvěděli
01:08:57 o těch kartách.
01:08:58 -Takže vy jste šel nahoru kvůli kartám
01:09:01 a ne kvůli paní Matoušové?
01:09:04 -Co dělala Matoušová během hry?
-No, jako vždycky.
01:09:09 Chodila mezi hosty a občas nám pomáhala.
01:09:12 -Aby se vám líp fixlovalo.
01:09:16 Kdo z vás a proč zabil Danu Matoušovou?
01:09:19 -Já... Já nevím.
01:09:21 -Kdy jste odešel z apartmá Matoušových? -Asi ve dvě.
01:09:25 -Byla v té době paní Matoušová ještě živá?
01:09:28 -Ano, myslím, že byla.
01:09:29 -Co, myslím, myslím? Odpovídejte přesně!
01:09:33 -Kdy jste s ní mluvil naposled?
-Asi půl hodiny předtím.
01:09:36 -Kde?
-Já jsem šel...
01:09:39 -Protože ona plakala, tak jsem šel za ní. -Kam?
01:09:44 -Do koupelny.
-Co se tam dělo?
01:09:47 -Byla velmi rozrušená.
01:09:49 Viděla Matouše, jak se dole v baru líbá s mou ženou.
01:09:52 -Zavražděná byla nalezena právě v té koupelně.
01:09:55 Přibližná hodina smrti mezi 1. a 3. ráno.
01:09:57 Co víte o její vraždě?
01:09:59 -Prosím vás, nechte mě na pokoji, já ji nezabil!
01:10:02 Já o té vraždě nic nevím! Já jsem ji...
01:10:04 Vždyť já jsem ji sám měl rád, pochopte to.
01:10:08 Já ji přece nezabil, já jsem nevinnej.
01:10:15 -Služba!-Já jsem ji měl opravdu rád, pochopte to.
01:10:19 -Odveďte ho dolů do separace.
-Já jsem ji nezabil, ne.
01:10:30 -Inspektora Brůžka. Sofort!
01:10:34 -Pane rado, ale já si stejně myslím,
01:10:36 že to udělal on.
01:10:38 Všiml jste si ho, jak on vypadá? Takovej eskamotér.
01:10:41 Mně jsou tihle slušní a brejlatí páni, víte,
01:10:46 od přírody podezřelí.
01:10:48 -Dobře, ale jakej by byl u toho Janíka motiv,
01:10:52 když byla jeho milenkou?
01:10:54 -Třeba jí měl už dost. Ona byla hysterka.
01:10:57 A to u ženský nikdy nevíte, jestli ji máte rád,
01:11:00 nebo jestli byste ji radši praštil.
01:11:02 -No dobře, já vím, ale to by potom i Matouš měl důvod, ne?
01:11:06 -A co když se do toho zapletli ti karbaníci?
01:11:09 -Třeba ten nešťastnej kokainista Krofta nebo Kirchmeier.
01:11:15 -A nebo, pane rado, by to taky mohl bejt
01:11:18 náš slušnej pan ředitel.
01:11:23 -Tak co, pane Brůžek, co dělá náš pan princ?
01:11:26 Na toho taky pozor, pánové.
01:11:29 Byl taky v koupelně a nechal nám tam důkaz, pánové,
01:11:33 jako hrom.
01:11:35 -Ale teď už je klidnej, pane rado.
01:11:37 Sedí dole v cimře a je tam s ním
01:11:40 jakejsi chargé daffaires z jejich vyslanectví,
01:11:43 tlumočník a dva advokáti.
01:11:45 Pane rado, vypadá to tam jako na diplomatický konferenci.
01:11:48 Sepisujou princovu výpověď.
01:11:50 Jo a poslal si pro humrový chlebíčky
01:11:53 a nějaký víno.
01:11:55 -Nepovídej?
-No jo.
01:11:57 -A všichni podezřelí jsou na čtyřce?
01:11:59 -Všichni, pane rado, až na pianistu,
01:12:02 kterýho odvezli do nemocnice.
01:12:04 Dal jsem je do separací, aby se nemohli domluvit.
01:12:06 -Tak to je v pořádku.
01:12:08 Mládenci, nechte si to všechno projít hlavou
01:12:11 a pak zahájíme výslechy znova pěkně jednoho po druhým, rozumíte?
01:12:16 Já myslím, začneme v jednu, pánové, to je tak správnej čas.
01:12:21 Běžte. Zatím si dáchněte, jo? No.
01:13:30 Pane Brůžek!
01:13:33 -Pojďte sem, pane Brůžek, pojďte.
-Co se děje, pane rado?
01:13:39 -Pojďte sem. Pojďte sem blíž.
01:13:43 -Co je, prosím?
-A podívejte se dobře na sklenku.
01:13:50 A teď mi řekněte, já vím, že máte svoje zkušenosti,
01:13:55 ne současný, to bych vám snad ani netrpěl, ale z dřívějška.
01:13:59 -Prosím, ano, pane rado.
01:14:01 -Víte, za mých mladých let se tyhle lippenstifty
01:14:05 moc nenosily.
01:14:07 A já bych od vás potřeboval, víte, abych tak řekl,
01:14:10 odbornou expertizu.
01:14:12 Jestli dneska, když se mužskej se ženskou líbá,
01:14:15 tedy silně líbá, víte, a několikrát,
01:14:18 jestli se může takovej lippenstift obtisknout na rty mužskýho
01:14:23 a potom...
01:14:26 Chápete?
01:14:28 -Chápu, pane rado, chápu. A můžu takový páry potvrdit.
01:14:33 -Jistě?-Samozřejmě ne z vlastní zkušenosti.
01:14:36 Ale spíše z různejch dedukcí, poněvadž já jsem ženatej.
01:14:40 -Tak dobře, to mi stačí, to ostatní už mě nezajímá.
01:14:44 Spíš, pane Brůžek, vzpomínáte si na paní Janíkovou,
01:14:49 jak se líbala s Matoušem za závěsem?
01:14:53 -Jo tak! Takže tenhle obtisk by mohl bejt po Matoušovi.
01:15:00 -No.
-No pane rado.
01:15:05 -Bouše!
-Ano, pane rado?
01:15:08 -Pojďte sem.
01:15:11 Pánové, všechny podezřelé převezte okamžitě
01:15:15 do hotelu Excelsior.
01:15:18 No, prosím, prosím.
01:15:20 Kdopak nám chybí do té vaší partičky?
01:15:23 Tedy především pan Kirchmeier, ale ten bude už asi v Hamburku.
01:15:27 A tady byl jasně pan Krofta, ale ten si ještě
01:15:30 nějakej čásek poleží.
01:15:32 A pan princ Mohamed Rasul Zade, ale ten čeká venku s Brůžkem
01:15:35 a s diplomatickým doprovodem.
01:15:38 A tady pan sekční šéf Patočka, ten mi neuteče,
01:15:42 tomu chystám pěkný překvapení.
01:15:44 Jen co se vyhajá.
01:15:47 A pak nám tu ještě chybí jedna paní,
01:15:50 která už se sem nikdy vrátit nemůže, protože je mrtvá.
01:15:55 A někdo z vás dobře ví proč.
01:15:58 Mě by například zajímal váš názor na vraždu, pane řediteli.
01:16:06 -To je velice jednoduché, nic o ní nevím.
01:16:09 Já jsem odešel z tohoto pokoje s panem sekčním šéfem
01:16:13 ve čtvrt na tři, a to byla paní Matoušová ještě živá,
01:16:17 loučil jsem se s ní.
01:16:18 -Vidíte! Tady mám svědka, byla živá ve čtvrt na tři
01:16:21 a já jsem odešel ve dvě!
01:16:23 -Sedněte si.
01:16:25 Viděl jste předtím, že by Janík odešel?
01:16:28 -To nevím, to opravdu nevím, to se nepamatuji.
01:16:32 Já jsem byl příliš zabrán do hry, v banku byly velké peníze,
01:16:35 opravdu nevím.
01:16:37 -Ty syčáku, podával jsem ti ruku, nevzpomínáš si?
01:16:41 -A co víte o vraždě vy, Pepi?
-Nic.
01:16:47 Odešel jsem se šéfem.
01:16:49 Kirchmeier byl plonk, tak jsem mu půjčil 3000.
01:16:52 Ty také prohrál pochopitelně.
01:16:55 Patočka, ten byl taky švorc a tihle zkasírovali bank, neřádi!
01:17:00 -Drž hubu! Kirchmeierovy prachy stejně patřily do banku.
01:17:03 -Samozřejmě. Kde jsou?
01:17:06 -No dobrá, věřím vám. Můžete jít.
01:17:11 -Ano?
-Zatím.
01:17:12 -Kam, prosím? Směl bych se věnovat hostům?
01:17:16 To by bylo ideální řešení pro pověst hotelu, pane rado.
01:17:19 -Věnovat se můžete tady Mrázkovi.
01:17:22 Půjdete s nimi dolů a počkáte s nimi v kanceláři.
01:17:25 -Prosím, pane rado. Tak prosím, pane řediteli.
01:17:33 -Já se klaním, panstvo, příjemnou zábavu.
01:17:40 -Pane Matouši, věděl jste o vztahu pana Janíka k vaší ženě?
01:17:54 Rozuměl jste mé otázce?
01:17:57 Tedy věděl jste o tom?
01:18:01 Ano, či ne?
01:18:04 -Ano.
01:18:06 -Hm. A proto jste, pane Matouši, na revanš navázal poměr
01:18:10 tady s paní Janíkovou.
01:18:13 -To byla přece naše soukromá záležitost.
01:18:16 -Vaše záležitost to byla, dokud se neobjevila mrtvá.
01:18:19 Ale teď se tahle vaše soukromá záležitost
01:18:21 stala předmětem policejního vyšetřování.
01:18:24 Pane Matouši, je tady výpověď jednoho svědka.
01:18:29 Vy jste líbal v baru paní Janíkovou. Ano, či ne?
01:18:33 -On ji zabil. On ji zabil!
01:18:35 Podváděli jste mě a teď ses jí chtěl zbavit!
01:18:38 Protože lezla za každým!
01:18:39 -Nelži! Aspoň teď nelži! Tys to udělal ze žárlivosti.
01:18:43 -Mlčte! A sedněte si.
01:18:49 Oba.
01:18:53 Kdo vám dosvědčí, že jste odešel ve dvě?
01:18:56 -No nikdo! Zůstal tady a zabil ji.
-To je lež.
01:18:59 Můj muž byl ve dvě dole, já to můžu dosvědčit.
01:19:03 -Kroťte svůj temperament, paní.
01:19:05 Vaše svědectví v tomto případě není průkazné
01:19:09 a kromě toho jste podezřelá i vy.
01:19:12 -Já? Já...
01:19:16 Ježíši Maria.
01:19:28 -Prosím.
01:19:31 -Odveďte Janíkovy.
-Tak pojďte.
01:19:49 -A teď jsme sami, teď máme konečně klid,
01:19:52 teď se můžete soustředit.
01:19:55 Víte, mě už by zajímala jenom jedna věc.
01:19:58 Jestli jste při hře pil koňak?
01:20:04 Myslím z jedné z těch skleniček, co stály na stole.
01:20:11 No, tak necháme teď stranou otázku, kdo a kolik každý z vás
01:20:16 vyhrál nebo prohrál v kartách, pravdu se stejně nedozvím.
01:20:23 A co jste dělal potom?
01:20:25 Po hře, myslím, když ostatní odešli?
01:20:29 -No co, měl jsem vztek, že jsem prohrál,
01:20:32 tak jsem dopil tady ten koňak a pak jsem šel dolů
01:20:38 a tam jsem zase pil.
01:20:43 -Vaše paní zůstala tady?
-Nevím.
01:20:47 Vždyť jsem vám říkal, že jsem měl okno.
01:20:51 Proč mě tady pořád držíte? Co jsem udělal?
01:20:54 -To ještě nevím. Možná že nic a já vás propustím.
01:20:58 -Opravdu?-Ano, já vás propustím, když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:21:06 -Já pro to udělám všechno.
01:21:11 -Fajn.
01:21:13 Tak pojďte, pojďte, pane Matouši, pojďte tady ke dveřím, no,
01:21:17 a ukažte mi, jak to bylo, když jste našel mrtvou.
01:21:22 -No...-Pane Matouši! Ale tentokrát pravdu.
01:21:27 -Ne, abyste mi vykládal báchorky jako posledně.-Dobře.
01:21:31 Tak když jsem přišel znovu nahoru, to už jsem byl hrozně opilej.
01:21:36 Ještě si tak myslím rychle do postele.
01:21:39 Ale předtím jsem se chtěl opláchnout, prostě umejt a tam...
01:21:46 -No, prosím.
01:21:49 -No, tak jsem šel ke koupelně a dveře byly takhle pootevřený.
01:21:55 A najednou jsem zaslechl nějakej šramot
01:21:58 a viděl nějakej stín.
01:22:00 Tak jsem po špičkách odešel do ložnice,
01:22:03 přivřel jsem si dveře.
01:22:05 -Takhle?
-Takhle.
01:22:08 A tou škvírou jsem pozoroval, kdo tam je. Byl tam...
01:22:14 Odpusťte, ale to je to jediný, co jsem vám posledně neřekl.
01:22:17 Ten člověk takhle pozpátku vystoupil z koupelny,
01:22:21 opřel se rukou o dveře a koukal dovnitř.
01:22:26 A přes něho jsem viděl, že...
01:22:31 Viděl jsem Danu a viděl jsem, že je mrtvá.
01:22:35 -Okamžik.
01:22:40 Brůžek!
01:22:44 Vy můžete vyjít. No pojďte, pojďte.
01:22:48 No pojďte, pojďte dál tady. Tady se postavte, no, hezky, tak.
01:22:58 Asi tak tady, no.
01:23:17 Je to on?
01:23:20 -Ano. Je to on.
01:23:25 -Jděte a ukažte mi, jak vyšel z koupelny
01:23:30 a jak tam stál.
01:23:32 -Běžte.
-Dobře.
01:23:54 -To měl pořád tu lahev v ruce?
01:23:57 -Ne, ne, tu přece vyhodil předtím z okna.-Fajn.
01:24:09 Pane Matouši, slíbil jsem vám, že vás propustím,
01:24:13 když mi pomůžete usvědčit vraha.
01:24:16 To jste právě udělal.
01:24:18 A proto vás zatýkám pro vraždu vaší manželky
01:24:22 Dany Matoušové.
01:24:32 FRANCOUZŠTINA
01:24:59 Tak jak to bylo doopravdy?
01:25:02 -Chodila s Janíkem, koketovala s každým,
01:25:05 s tím Peršanem taky.
01:25:07 A právě proto jsem šel nahoru, že jsem myslel,
01:25:11 že je tady přistihnu, jenomže on tady nebyl.
01:25:14 A pak jsme se pohádali, já jsem vzal tu lahev...
01:25:20 -Právě ta lahev vás usvědčila.
01:25:23 Kdo mohl vědět, že byla zabita lahví?
01:25:26 Kdo mohl vědět, že ta lahev byla vyhozena oknem, kdo?
01:25:29 Jedině vrah. A tím jste vy.
01:25:34 Ten Peršan sice přišel, ale až po vraždě.
01:25:38 Vy jste se ukryl tady v ložnici a pozoroval jste ho.
01:25:41 Viděl jste, jak se opřel o dveře i jak utekl.
01:25:45 Pak jste se teprve opil do němoty. Je to tak?
01:25:52 -Odveďte ho.
-Pojďte.
01:25:58 ZPĚV: Zavři očka, zavři, ve snu tanči dál.
01:26:12 Zavři očka, zavři, přijde k tobě král.
01:26:25 Přijde k tobě pohádka, Sněhurka už spí...
01:26:35 -Tak na vaše zdraví, pane Brůžek, ať se vám ten úřední úraz
01:26:39 brzo zahojí.
01:26:41 -Děkuju, pane rado, ale asi jsem udělal
01:26:43 nějakou diplomatickou chybu při zatýkání.
01:26:46 Já totiž ještě v životě žádnýho prince nesebral.
01:26:49 -To jo! V jedový chýši by se vám to rozhodně nestalo.
01:26:53 Vy se neuculujte moc, Mrázek, vy tady v tý nóbl
01:26:56 nejlepší společnosti jste taky mohl přijít
01:26:59 k pěknýmu maléru, víte?
01:27:01 Na vašem místě bych se sebral a tradá odtud.
01:27:03 Koneckonců, pročpak byste si nemohl otevřít
01:27:06 nějakou detektivní kancelář, co?
01:27:09 -No, to nebude tak lehký, pane rado, já jsem totiž slíbil
01:27:12 našemu místořediteli a tomu novýmu vrchnímu,
01:27:14 že jim to tady pohlídám dál, když Hnízdo a Pepi půjdou za katr.
01:27:17 Ale oni jsou to docela slušný lidi. Támhle stojej.
01:27:21 ZPĚV
-Věrné chůvy, jak ho hladily.
01:27:32 Zavři očka...
01:27:34 -Ježíši Maria, pane rado, podívejte se,
01:27:37 ten novej pianista, ten mi sem taky pasuje.
01:27:40 Oni tyhle vysušený dobrodějové jsou mi od přírody podezřelý,
01:27:44 pane rado.
01:28:03 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2019
Vražda v hotelu Excelsior je další ze série čtyř barrandovských filmů, které navázaly na úspěšný televizní seriál podle povídek Jiřího Marka. Tentokrát byly vybrány z jeho knihy Panoptikum hříšných lidí. V kriminálním retro příběhu se vše točí kolem láhve od francouzského koňaku, jíž byla v prvotřídním pražském podniku zabita půvabná Dana Matoušová. Všechny nitky zapeklitého případu, kde nechybí hazard a v němž postupně upadají do podezření jak zaměstnanci hotelu, tak i hosté, včetně tajemného perského diplomata, zručně rozplétá policejní rada Vacátko a jeho spolupracovníci. O spletitou šarádu se stará především ředitel podniku Hnízdo, který se za každou cenu snaží uchovat zdání dobré pověsti hotelu…
O znamenité vykreslení atmosféry 30. let se vedle všech tvůrců (Jiří Marek, Jiří Sequens, Václav Hanuš) a herců (Jaroslav Marvan, Josef Vinklář, Josef Bláha, Miloš Kopecký) zasloužil i „hotelový orchestr“ s krásnou písní „Excelsior – slow“ Zdeňka Lišky a Vladimíra Síse, kterou ve stylu R. A. Dvorského zpívá Eduard Hrubeš.