To nejlepší z Vlasty Buriana! Střihový film Vladimíra Síse a Rudolfa Jaroše. ### Scénář M. Frída, R. Jaroš a V. Sís. Kamera A. Hejzlar
00:02:39 Vážení přátelé, tak tedy ještě jednou na vaše přání:
00:02:43 Vlasta Burian!
00:02:54 MLUVÍ NĚMECKY Pardon...
00:02:58 No, já jsem byl rytmajstr von Kylian,
00:03:01 no a to jsem měl takový případ,
00:03:03 že jednou vypuklo takový nepřátelství,
00:03:06 lidi se mezi sebou mazali,
00:03:08 no a já jsem mezi tím byl ten rytmajstr.
00:03:11 A teď přišel takový případ, že se má někdo obě... obětovat
00:03:17 a vzít nějakou fangli, tedy prapor nepřátelský.
00:03:21 No a pochopitelně já jsem vystoupil, protože jsem hrdina,
00:03:25 a teď jsem vyšel ven a povídám,
00:03:28 pane obrste, já to přinesu, ale mám takovou podmínku,
00:03:32 že k tomu potřebuju takovýho koně,
00:03:35 co leze nízko při zemi, takovýho plížáka.
00:03:39 On mi říkal, koně dostanete,
00:03:41 tak já jsem ho vyfasoval, ještě byl teplý.
00:03:45 Napřed jsme teda jeli, pak jsme lezli,
00:03:48 ale pak jsme se vrátili,
00:03:51 no a teď nastoupily ty dvojky... ty jednotky,
00:03:54 no a já jsem měl být dekorírovanej,
00:03:57 prsa jsem měl vystrčený,
00:04:00 a obrst to píchl do mě, ten metál.
00:04:04 A ptal se mě při té příležitosti,
00:04:07 jak vy jste to udělal, tu statečnost, to hrdinství,
00:04:10 a já mu na to říkám, velmi jednoduše, pane,
00:04:14 já jsem... já jsem vyměnil toho koně za ten prapor!
00:05:17 Oči černé jako uhle.
00:05:27 Pro vás bych chtěl ležet v truhle,
00:05:41 ležet v truhle pěkně ztuhle,
00:05:53 buďto tamhle, nebo tuhle.
00:07:06 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:09:19 PÍSKÁ SI PODLE MELODIE V RÁDIU
00:10:07 PÍSKÁ SI PODLE MELODIE V RÁDIU
00:12:23 Haló, pane! Mužskej, haló!
00:12:28 Haló!
00:12:30 Já teď musím pryč,
00:12:32 tak kdyby vás někdo budil, já za to nemůžu.
00:12:45 Kampak jdete?
00:12:47 Co je vám do toho? Ukažte mi lístek!
00:12:50 -Co bych vám ukazoval lístek!
-Jsem revizor!
00:12:52 -To by mohl říct každý!
-Prosím. -Aha, jo...
00:12:57 Já mám lístek ve 3. třídě. Za kloboukem.
00:13:01 Tak si račte do třetí třídy, prosím.
00:13:03 Já jsem tady v úřední záležitosti,
00:13:06 jeden člověk je mi hrozně podezřelý.
00:14:04 Sláva, sláva, sláva, sláva!
00:14:37 To zas byla jednou sekanice, co?
00:14:41 Hergot, krev stříkala, jako když plácá rukou do vody.
00:14:45 Copak pro mě to nic není, ale pro ty kluky,
00:14:48 co se o tom budou muset ve škole učit v dějepise!
00:14:57 Generál Berthier hlásí čtyři tisíce zajatců!
00:15:01 Čtyři tisíce zajatců, to je nějak málo.
00:15:06 Napsat čtyři tisíce zajatců. Děkuju.
00:15:11 Generál Murat hlásí dvanáct tisíc zajatců!
00:15:14 Dvanáct tisíc, to už je lepší.
00:15:17 Vidíte, tak se měl pan generál snažit!
00:15:20 Dvanáct a čtyři máme šestnáct. Děkuju.
00:15:24 Generál Girard hlásí osm tisíc devět set zajatců,
00:15:29 dvě děla, sto deset feld flašek,
00:15:31 jednu polní kuchyni s gulášem a jednu kapelu.
00:15:34 To je správný mužský, tak se mi to líbí.
00:15:37 Pište! Máme osm tisíc devět set,
00:15:40 to je dohromady čtyřiadvacet tisíc devět set zajatců.
00:15:42 Děkuju. Pozdravuju pana generála.
00:15:45 Na severním úseku bylo zajato devadesát devět mužů.
00:15:50 Devětadevadesát, tak to máme celkem
00:15:53 čtyřiadvacet tisíc devět set devadesát devět.
00:15:57 Honem ještě jednoho chytit!
00:16:01 Abychom měli rovnou pětadvacet tisíc.
00:16:05 To je kvůli novinám, jenerálové, víte?
00:16:08 Umouněný! Přines mi mou lázeň na nohy!
00:16:34 NAHLAS CHRÁPE
00:16:47 JE SLYŠET BUBNOVÁNÍ
00:17:46 Excelence...
00:18:22 No?! Co na mě čumíš jak tajemný hrad v Karpatech?
00:18:28 -Ty nevíš, kdo já jsem?
-Prosím, ale jo!
00:18:32 -Pan inspekční maršálek na polní cestě! -Co kecáš?
00:18:37 -Pan polní maršálek na inspekční cestě. -Dobře.
00:18:42 Ale jak někomu, ty chlape, řekneš, žes mě tady viděl,
00:18:46 tak tě nechám zastřelit z kanonu!
00:18:50 Odchod!
00:18:55 Ale sakra, ještě bych dovedl vojákům udělat nohy!
00:19:02 Tohle jsou huláni? Tohle je regiment?
00:19:07 To je horda splašených guvernantek!
00:19:11 Vy jste oficír? Vy jste "kapicír", pane!
00:19:16 Vy taky! Tady čumíte jak zmrzlá jitrnice v průjezdě!
00:19:22 Já vás tady, chlapi, srovnám,
00:19:25 že vám půjde "fagicuk" skrz palici! Hergot!
00:19:33 Tohle není žádné vojsko!
00:19:38 Já vám tady udělám nohy, to budete koukat!
00:19:46 Excellenz... MLUVÍ NĚMECKY
00:19:52 Ehe... Dobře.
00:19:57 MLUVÍ NĚMECKY
00:20:02 Já jsem se sem na vás přišel podívat, poněvadž jsem slyšel,
00:20:07 jaký je tady sakramentský pořádek.
00:20:10 Doufám, že Vaše Excelence bude s námi spokojena.
00:20:13 Vy nemáte vůbec co doufat.
00:20:16 Vy musíte konat a já budu doufat!
00:20:20 -Vy jste rytmajstr!
-Ja wohl, Excellenz!
00:20:23 Vy jste spíš tancmajstr než rytmajstr! Odchod!
00:20:32 Excellenz, rytmajstr von Hřebík.
00:20:37 Rytmajstr von Hřebík. Hřebík.
00:20:41 Na které straně jste špičatý, to bychom rádi věděli!
00:20:46 Gut. Před chvilkou tady nebyla živá duše
00:20:50 a teď vylézáte jako blechy z pinčla! Odchod!
00:20:59 Excellenz! Oberlajtnant Andreas Hoffer.
00:21:03 Andreas Hoffer.
00:21:06 Andreas Hoffer?!
00:21:09 To jméno je mi takový nějaký známý...
00:21:12 Ja! Andreas Hoffer! Ale to máte mít fousy.
00:21:19 Plnovous musíte mít jako Andreas Hoffer!
00:21:22 Nemáte fousy! Odchod pro fousy!
00:21:28 Mně už z toho začíná tady být horko.
00:21:31 TROUBÍ NÁSTUP
00:22:03 No pánové!
00:22:05 Vy se scházíte... vy se slézáte tak jako švábi na pivo.
00:22:10 Neuvěřitelné.
00:22:14 Kdo je tohle?
00:22:16 Excelence, paní obrstová Přecechtělová.
00:22:20 Ale já myslím, že potřebuju pana obrsta.
00:22:27 Excelence, poslušně hlásím,
00:22:29 že pan obrst přijde hned, jen co najde kšandy!
00:22:33 Jen co najde kšandy.
00:22:36 Promiňte, Excelence,
00:22:38 můj muž tu bude v okamžiku, jen co se oblékne.
00:22:41 -Je jen tak podomácku.
-Podomácku.
00:22:44 Samozřejmě, se rozumí, že je podomácku, v podvlíkačkách!
00:22:48 No to je krásný pořádek. Teď to musím psát císaři pánu.
00:22:54 Hned mu pošlu korespondenční lístek.
00:22:57 Ten bude plakat nad tímhle pořádkem.
00:23:09 Excelence, plukovník Přecechtěl Alois,
00:23:13 velitel 7. pluku hulánů, poslušně se hlásí.
00:23:16 No tak poklona uctivá. Je to dost, že jdete.
00:23:20 Prokristapána, já myslel,
00:23:23 že pro vás budu muset poslat nosítka!
00:23:26 Stavte na kafe, hosti přišli!
00:23:29 To je pořádek! A jak je oblíknutý, prosím!
00:23:34 Tady máte o jeden knoflík víc!
00:23:40 Počkat, ten patří sem nahoru.
00:23:43 Ano, Excelence, okamžik.
00:23:48 Tady zase couráte šňůrku!
00:24:15 Pánové, musím vám říct, že to nebylo žádný cvičení,
00:24:19 že to byla čuňačina!
00:24:23 Jedním slovem, mně se to moc líbilo, bylo to báječný.
00:24:28 Děkuju vám, pane obrste.
00:24:30 Pan major.
00:24:32 -Pane major, já vám...
-Tenhle fousatý?
00:24:37 Musím vám říct, že jste si počínal
00:24:41 jako divoký skaut na Křivoklátě! Nebylo nic!
00:24:47 Co tě to napadá, trhat našeho nejlepšího důstojníka?
00:24:51 Tenhle fousatej?
00:24:54 Já se držím přesně podle programu.
00:24:58 Moc mě to těšilo, bylo to velice hezký.
00:25:01 Můžete si zadat, pane majore, o pověšení.
00:26:04 Excelence...
00:26:06 Je nám opravdu neskonalou ctí,
00:26:09 že jste ráčil náš stánek umění osobně poctít
00:26:12 svojí vysoce vzácnou návštěvou.
00:26:15 -Doufáme všici, že tu budete velmi spokojen. -Doufám také.
00:26:20 Prosím vás, a to divadlo, zde jak vidím,
00:26:25 to bylo postaveno zde?
00:26:28 Ano, to už zde bylo postaveno.
00:26:31 Hezký! Hezký!
00:26:36 A to je zajímavé, jak se jim to povedlo,
00:26:39 že zrovna hlediště, víte, dali proti jevišti.
00:26:44 -To je ohromný, co?
-To se povedlo, opravdu.
00:26:48 A jste s tím spokojeni?
00:26:50 Totiž, právě jsem chtěl Excelenci poznamenat,
00:26:53 že nejsme docela spokojeni.
00:26:55 Totiž my máme soud se stavitelem tohoto divadla.
00:26:58 On nám postavil divadlo pro osm set lidí,
00:27:02 a ono jich sem chodí jen pětadvacet.
00:27:05 Ale ne! No ale to přijde, to bude, to bude.
00:27:08 To je báječný.
00:27:14 A dovolím si ještě Excelenci upozornit
00:27:16 na zvláštnost v našem městečku,
00:27:19 a totiž na nejstaršího občana,
00:27:21 kterém vloni v květnu, Excelence, bylo 100 let.
00:27:24 Je to pan František Fleischhans. Je od přístavu.
00:27:28 A prosím vás, jak je možné, že dosáhl tak vysokého věku?
00:27:32 Totiž abych se Excelenci přiznal,
00:27:35 pan Fleischhans nikdy ve svém životě
00:27:37 nevzal ani krapet alkoholu do úst.
00:27:40 -Nikdy!
-Safraporte.
00:27:46 -To víno dejte pryč!
-Prosím, Excelence.
00:27:49 A Excelenci ještě si dovolím upozornit,
00:27:52 totiž je to dost veselé, na bratra pana Fleischhanse,
00:27:55 který je současně s ním živ. Tomu je 118 roků.
00:27:59 Ten tady není?
00:28:01 Ne, ne, ten sem, Excelence, vůbec nemůže přijít.
00:28:04 Já jsem ho ani nezval.
00:28:06 Totiž on je od rána do božího večera úplně ožralý.
00:28:10 Dejte tam zas klidně to víno nahoru.
00:28:23 Haló? Feldfrucht, Klášterní tajemství.
00:28:28 Důvěrné sdělení. Polní maršálek právě přijel.
00:28:32 Myslím, že přijel kvůli té špionáži.
00:28:36 Ale neobávejte se, ten stejně nic nevypátrá, ten pitomec.
00:28:46 Haló? Haló! Feldfrucht, Klášterní tajemství.
00:28:53 Oznamujeme, že dnes k večeři
00:28:56 jsou šnuksufunksfanksšukfus... šunkofleky,
00:29:02 a proto budeme mít asi večer plný břicho čtverečků.
00:29:06 Milostpaní, paní obrstová, si nechala udělat jelito.
00:29:12 To bude jako štucel, rukávník, ano.
00:29:16 A pak musím oznámit, že nám chcípl kanár,
00:29:20 protože měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu,
00:29:26 vlítl nám na kamna, škrtnul si o plát a uhořel.
00:29:34 Ano, poklona,milostivá, poroučím se. Jdu bumbat.
00:29:50 Zahrajte mi jen tu píseň regimentu,
00:29:57 armáda to žádá,
00:30:01 na parádu vláda ráda dadadadadadadá...
00:31:11 -Ty šaty jsou prosím zničené.
-A co je to?
00:31:14 Aha, to jsou ty šaty od té houslistky.
00:31:18 Nespouštějte ho z očí, dokud nezaplatí.
00:31:21 Jděte tam, vy jděte tam a vy jdě...
00:31:41 Prosím vás, prosím vás, buďte tak laskav,
00:31:45 chraňte slabou ženu,
00:31:46 neptejte se na nic, miliskujte se se mnou,
00:31:48 líbejte mě, jenom mě, prosím vás, neprozraďte.
00:32:48 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Herein!
00:32:52 -Herein!
-Herein.
00:32:57 Přeji společnosti dobrý den. Guten Tag!
00:33:08 Milostivá paní.
00:33:12 Slečno... těší mě.
00:33:18 Pojďte sem.
00:33:29 Přináším vám květiny a přeju milostivé paní,
00:33:35 abyste byla ještě dlouho životna,
00:33:39 abyste ještě dlouho mezi námi byla.
00:33:42 Přináším tuto kytičku jako dárek srdečný
00:33:46 a jako dárek upřímný.
00:33:50 Žemlo, to je ode mě hezký.
00:33:54 Budeme pít.
00:34:06 Milostivá paní, dovolíte, abych připil na vaše zdraví
00:34:12 a na zdraví celé vaší rodiny.
00:34:15 -Na zdraví.
-Na zdraví!
00:34:27 A milostivá paní, já už nebudu víc zdržovat.
00:34:31 Ale snad byste nám neutekl, pane rytmistře.
00:34:35 Utekl neutekl, to víte, milostivá paní,
00:34:38 co jsem dostal, to jsem vypil,
00:34:41 gratulaci jsem přednášel, není-liž pravda,
00:34:45 a holt už nebudu víc zdržovat, milostivá paní.
00:34:50 Já se rozloučím, milostivá paní.
00:34:54 A copak na večeři?
00:34:57 No Pavlínko, nuť trochu pana Žemlu, aby také přišel.
00:35:00 Na večeři jsem volný!
00:35:02 Tak vidíte, pan rytmistr také přijde.
00:35:05 Nebudu-li překážet, milostpaní, já se tedy osmělím.
00:35:10 No samozřejmě nebudeš překážet, jsi nám vítaný!
00:35:13 My tě rádi u nás uvidíme!
00:35:15 To víš, já nezkazím žádnou legraci!
00:35:24 Na zdraví snoubenců a ať je brzy svatba!
00:35:39 Můžu vám prozradit, že tedy jídlo bylo báječný.
00:35:43 Milostpaní, rukulíbám.
00:35:46 Ne, Žemla, já bych to neřekl...
00:35:51 Vepřová sice byla jako patrontašky,
00:35:54 ale milostpaní, to se může přihodit, taková věc.
00:36:21 Lékař mi nařídil, abych jedl vajíčka,
00:36:22 že prý je to velmi zdravé.
00:36:25 A já se, jak račte vidět, dle toho řídím.
00:36:28 A pak mě důtklivě upozornil, abych se nerozčiloval.
00:36:34 A já se taky rozčilovat nebudu, kdyby se dělo, co dělo.
00:36:40 Anebo anekdoty když někdo začne vypravovat!
00:36:46 Musím vám říct, že můj dědeček měl ránu, jakou měl málokdo.
00:36:53 Tenkrát ovšem nebyly ještě zbraně jako lankasterky.
00:36:57 Můj dědeček měl zbraň, ta se jmenovala muškatelka.
00:37:00 Jednou šel takhle v horách takovým lesním průsmykem
00:37:05 a už byl unaven tím celodenním střílením,
00:37:09 a občerstvoval se višněmi, které si k tomu účelu naškubal.
00:37:14 A jak tak kráčí a polyká,
00:37:18 tak najednou se mu zatmělo před očima.
00:37:23 V průsmyku se mu zjevil jelen,
00:37:28 že nábytkový vůz byl proti němu dětský kočárek.
00:37:34 Dědeček neváhal, strhl pušku z ramena, namíří... cvak.
00:37:41 -Rána nikde.
-Neměl nabito.
00:37:45 Zkraje dědeček myslel, že má ucpaný lauf.
00:37:49 Podívá se do hlavně a hlaveň čistá jak zrcadlo.
00:37:53 Neztratil duchapřítomnost, sáhl rychle do torby,
00:37:59 v torbě byla poslední patrona a naneštěstí bez koule.
00:38:06 A jelen stál a díval se smutně dědečkovi do flinty.
00:38:12 Dědeček neztratil duchapřítomnost,
00:38:16 dal do patrony pecku z višně, nabil...
00:38:20 Prásk! Střelil jelena mezi parohy.
00:38:25 Jelen se vzepjal, zařval...
00:38:29 Přeskočil dědečka, ten se sehnul,
00:38:32 a než se vzpamatoval, byl pryč.
00:38:35 Jelen.
00:38:37 Asi tak po pěti letech
00:38:40 zapadl zase dědeček do toho horského revíru.
00:38:46 A jak tak kráčí tím lesním porostem,
00:38:49 najednou vidí, jak tam kvetoucí višeň chodí sem a tam.
00:38:57 Dědeček se plížil neustále za tím turistickým stromem,
00:39:05 až přišel na mělčinu. Ne, na mýtinu.
00:39:09 A tam stál ten zázrak:
00:39:13 obrovský jelen, kterému mezi parohy z té pecky
00:39:18 vyrostla krásná višeň, která byla zrovna v květu.
00:39:25 No ne, já myslím, že ta anekdota
00:39:27 není ani tak zlá jako příšerná historka.
00:42:22 -Co je to?
-A jéje.
00:42:25 -Tady něco cinklo!
-No to se rozumí, že cinklo.
00:42:28 Vždyť tady máte přece telegram, ne?
00:42:31 -Telegraf vás volá.
-Teď zvečera?
00:42:33 -No to se rozumí, prosím, no.
-Jéje! -Copak?
00:42:36 -Kdo to sem dal, tohle?
-A co? -Tohleto.
00:42:39 -Ale blbost. Prosím... Co?
-Jak to odskakuje, hele!
00:42:43 To vidím, copak jsem jaktěživ neviděl telegraf? Tak prosím!
00:42:46 Tak přijměte telegram! No!
00:42:50 -Co?
-Abyste přijal telegram!
00:42:53 -Přijímám!
-Ale prosím vás, kolego.
00:42:56 A tak... No, počkejte.
00:43:00 Já se vám musím přiznat, že už jsem z toho vyšel, číst Morsea.
00:43:04 -Tak tumáte.
-Vy to neznáte?
00:43:07 Totiž znám, ale už jsem zapomněl číst.
00:43:10 -Tak co je to tady?
-To musíte vědět vy!
00:43:12 Tečka, čárka, tečka, tečka, tečka, čárka, čárka...
00:43:15 Ale nechte toho, pane kolego, tak k věci.
00:43:19 Tak co vám ohlašují? Patrně je to nákladní vlak, viďte?
00:43:23 Jo, tadyhle: Pozor, nákl. vl.!
00:43:26 Tak dál, jaký?
00:43:29 Vlak je hrozně dlouhý.
00:43:32 Každý myslí, že už je konec, a ještě tam.
00:43:35 Přece nebudete počítat vagony! Tak jaký je to vlak?
00:43:39 -Už to mám!
-Zaplaťpánbůh.
00:43:41 Milý Karlíčku! Posílám ti šestadvacet prasat divokých,
00:43:47 dva kňoury a mezi tím je jedno prase domácí.
00:43:52 -A tak.
-Tvůj Vašíček.
00:43:56 Já vám rozumím, pane kolego, já vím.
00:43:59 -A teď v noci? Opravdu?
-To je pořád divení!
00:44:02 Co divení, tak odpovězte!
00:44:06 No tak odpovězte!
00:44:10 -Co se týče toho vlaku...
-Pane kolego, tak odpovězte.
00:44:14 -Ne, nene.
-Proč? -Já s tím nemluvím.
00:44:17 -S kým nemluvíte?
-S tím, co mně sem volal.
00:44:20 Co s tím to má co dělat? To je vaše úřední povinnost, pane, vy musíte!
00:44:24 -Neodpovím, no!
-A proč? -Proč?
00:44:27 On mi sem poslal jednou, ve středu odpoledne to bylo,
00:44:31 obráceně lokomotivu, uhlím napřed. To se nedělá!
00:44:34 Koukejte, kolego, nedělejte ze mě kašpary.
00:44:37 Tady si sedněte a klepejte. Nebudete přece... No!
00:45:01 Rizoto pikolo, piano vokolo...
00:45:10 Brambory na poli, fóry a gondoly...
00:45:54 Mě ani nenapadne, abych tam čekal,
00:45:57 abych tam zešedivěl a takhle.
00:45:59 Kam jdete, prosím? Kam jdete? Počkat!
00:46:03 -Kam jdete?
-Do kanceláře!
00:46:06 -Kancelář je zde, prosím.
-Kancelář je tam.
00:46:08 Tam je pan inspektor a má plné ruce práce.
00:46:11 Do toho mi nic není, jestli je tam pan inspektor.
00:46:13 To musíte prosím respektovat.
00:46:15 -Hledám kancelář.
-Prosím, tak zůstaňte zde!
00:46:18 -Ne, já jdu tam!
-Ne, vy musíte čekat zde, prosím.
00:46:22 -Já jdu tam!
-Nemůžete jít tam. Prosím.
00:46:37 Tak se na mě podívejte!
00:46:39 Tohle udělaly dráhy z pořádného člověka!
00:46:42 Tohle dovolily! Tohle má být?
00:46:46 Prosím, proč se nedají dráhy nějakému soukromému podnikateli?
00:46:51 Ten by z toho vytřískal peníze.
00:46:53 Ale takhle dráhy roztřískají nás, ubohé konzumenty!
00:46:56 -Pane, to se vám prosím stalo při srážce, tohle? -No.
00:47:00 -A kde se vám to stalo?
-Kde se mi to stalo? U Brna.
00:47:03 Jejejeje, pane, tam to bylo zlý!
00:47:06 To jsou bolesti, to jsou bolesti!
00:47:12 No jakpak ne, to je strašný.
00:47:16 Já jsem rád, že máte uznání.
00:47:19 Já jsem rád, já jsem rád, já jsem rád, rád, rád!
00:47:22 Takové zranění, to není maličkost, pane.
00:47:25 Abyste věděl, že jsem člověk, a když z toho něco budu mít,
00:47:30 tak na nějaký ten šesták se nebudu koukat.
00:47:33 No ne, to je vyloučeno, to já nemohu přijímat.
00:47:36 Já vím, jaký je život těžký, pane. Ne, od vás já nemůžu žádat.
00:47:41 Ale já nemohu od vás žádat, já nemohu přijmout.
00:47:44 Já to nedám na nic, já to dám na pera.
00:47:46 -No tak leda na pera.
-Jaký pijete?
00:47:54 Tak otevřete, otevřete!
00:47:56 Rychle otevřete ty dveře, to jde moc pomalu, tohleto!
00:48:01 Musím pořád na vás křičet!
00:48:04 Vy musíte opatrně, s takovouhle nohou opatrně,
00:48:07 jako když nesete kopu vajec ve futrále na housle!
00:48:10 To se musí všechno opatrně a pomalu.
00:48:13 -Proč nemáte šampusku, když jdu k operaci? -Jé.
00:48:16 Jaký "jé"? "Jé"! No to není nic platný.
00:48:19 Tep jste mi nezkoušely, jakou mám teplotu, nevíte,
00:48:21 čepice na hlavu, není tady taky nic,
00:48:23 lihem neomyly, když se jde k operaci,
00:48:25 to je prazvláštní, tohleto.
00:48:27 Vy si myslíte, že pan profesor má roušku přes obličej jen proto,
00:48:30 aby nepoprskal pacienta! To jsem neviděl, tohleto.
00:48:33 Co vy víte o hygieně, co víte o profylaci, o asepsi?
00:48:36 Vy nevíte o lékařství vůbec nic!
00:48:39 A pojedeme na sál teďka. Mě tam odvezete. A opatrně!
00:48:44 Jako když stěhují piano. Tohle se dělá s nemocným? Opatrně!
00:48:55 KŘIČÍ
00:48:58 Ježíši! Počkejte, dost! Vy byste člověka zmrzačily,
00:49:02 že by ho žádný doktor nedal dohromady.
00:49:04 Co kdybych byl opravdu nemocný?
00:49:07 Tak a pro dnešek dost.
00:49:09 Tohle všechno uklidit a pokračování příště.
00:49:14 Copak s vámi? Jak jste spal na dnešek?
00:49:17 -Děkuji, pane Rozruch, ušlo to.
-Dobře. Zdály se příjemné sny?
00:49:20 -Nezdály, zuby mě trápí.
-Zuby? Ale jděte.
00:49:23 Pane Rozruch, žena mi poslala ořechy, vezměte si.
00:49:26 -Já stejně nemohu louskat.
-Já už od Vánoc neměl oříšky.
00:49:35 Odpusťte, já zapomněl.
00:49:41 Tak jakpak to máte vy s tou nohou? Ukažte.
00:49:44 Takhle ne! To musíte cvičit trošku.
00:49:46 No, jedna, dvě, jedna dvě.
00:49:49 Jen pořád, jedna, dvě, jedna dvě.
00:49:55 Jedna... dvě!
00:49:59 Jedna... dvě!
00:50:03 Jedna... dvě!
00:50:06 Au! Teď to bylo tři!
00:50:10 Budete chtít uspat? Prosil bych vás.
00:50:13 Jaký budete chtít spánek? Železný, nebo dřevěný?
00:50:16 Jaký je v tom rozdíl?
00:50:18 Dřevěný je paličkou a železný je kladivem.
00:50:20 -Tak si vyberte.
-Já to nechám na vás. -Tak dobře.
00:50:24 -Mám to odložit, prosím?
-Jo, to by bylo dobře.
00:50:26 -Jé, ááá!
-To bolí?
00:50:29 Nebolí, ale já se bojím, abych nezadrhnul o rukáv, víte?
00:50:33 Jenom klidně, pomalu, tak, za chvilku to bude hotovo.
00:50:36 -Bude to bolet?
-Já myslím, že jo.
00:50:39 -Tak pojďte sem.
-Co mě to jenom potkalo.
00:50:41 Já s vámi nechodím, že jo.
00:50:44 -Sednout?
-Sednout. -Děkuji vám.
00:50:47 -A máš po prázdninách.
-Už abych radši vstával.
00:51:04 Tak se do toho dáme hned.
00:51:08 -No vždyť to nic není.
-Vám se to řekne.
00:51:14 Co to je?
00:51:16 -Budete hodně křičet?
-Proč?
00:51:19 -Budete řvát?
-Proč?
00:51:21 My bychom to chtěli vysílat, víte?
00:51:23 No dovolte, takové utrpení, a ještě to vysílat?
00:51:32 -Na co to je?
-Tam házím prsty.
00:51:50 -Proč mě měříte?
-To je na rakev.
00:52:02 -Dobrý.
-Dýchám dobře? -Dobře.
00:52:08 Co teď?
00:52:11 Ale pardon, promiňte, to přece nejde takhle bez všeho.
00:52:14 -To nemůžete sám přece tohle.
-Já se na to nemůžu dívat.
00:52:18 Jak to? A to jen tak popaměti?
00:52:20 Ještě jsem si zapomněl udělat rysku, počkejte.
00:52:25 Tak... rysku...
00:52:28 A to vy tak popaměti budete...
00:52:32 Co hledáte, prosím, co hledáte?
00:52:36 -A jéje, prosím, to není ten!
-Co? -Haló, to není ten!
00:52:40 -To je tenhle.
-Proč mi ho tam strkáte?
00:52:42 -Vy jste ho popadl.
-Ale popadl.
00:52:45 -To mám taky tak nízko hrozně.
-Já to podržím.
00:52:48 -Ale to vy neudržíte, že jo.
-Udržím, udržím to.
00:52:52 -Já si to takhle podložím.
-Co to je, prosím? Co s tím?
00:52:57 -To je podložka.
-Čí je to lebka?
00:53:00 Toho jsem taky operoval!
00:53:08 ZVONÍ
00:53:18 -Chcete někomu něco vzkázat?
-Ale dovolte, copak už nevyjdu?
00:53:22 Já vás varoval.
00:53:26 -Vy jdete pryč?
-Nene, já si na to beru rukavice.
00:53:30 Aha, no dobře.
00:53:32 -Prosím vás, uspíte mě?
-Jo. -Slíbil jste to.
00:53:38 Ššš...
00:54:00 MLUVÍ ANGLICKY
00:54:15 ... very "plíz", tamhle sebou někdo říz.
00:54:18 -All right.
-No, není to dobře? A přízvuk?
00:54:25 Horký brambor do huby.
00:54:28 Horký brambor, a to jde báječně, koukej.
00:54:41 No? Dobrý?
00:54:47 No vidíte, jenom žádný starosti.
00:54:50 Ještě si ostříháte trošičku fousy a bude to dobrý.
00:54:53 A prosím vás, pane Holmesi,
00:54:55 že se vás ptám, že jsem tak smělý při vašem vzdělání,
00:54:58 proč jste mě angažovali, na co mě vlastně potřebujete?
00:55:04 Dnes vám to konečně mohu už říct.
00:55:06 Král se nechce ukazovat lidu,
00:55:08 protože se bojí pum, anarchistů a revolucionářů.
00:55:12 A proto vláda aby upokojila lid, bude ukazovat vás jako imitaci.
00:55:17 Aha, imitace, to jako je uherský salám pravý, to je král,
00:55:22 a já jako jsem imitace.
00:55:24 Tak to je vlastně tak,
00:55:27 já mám dělat za císaře pána šajbu, že jo?
00:55:32 Kdepak, za ty peníze to já nedělám.
00:55:36 Lelíčku, pojďte sem, nedělejte těžkosti.
00:55:39 -Proč já tohleto mám dělat?
-Vždyť budete mít krásný život.
00:55:43 Jak můžu mít život, když budu zastřelen?
00:55:45 Pojďte sem, já vám to vysvětlím.
00:55:47 Ráno si krásně... Sedněte.
00:55:50 V osm hodin ráno vstanete a pojedete na procházku.
00:55:54 Jo, ale nějak jste nemluvil o snídani.
00:55:57 -To se jde hladový ven?
-Tak se nasnídáte.
00:56:00 -A k snídani mohu mít, co chci?
-Co chcete.
00:56:04 -Kupříkladu kávu?
-Yes.
00:56:07 -Vepřový s mlíkem?
-Yes.
00:56:10 -Pštrosí vejce ve sklenici?
-Yes.
00:56:13 No, to si dám líbit. Co je dál?
00:56:16 -V deset hodin je audience.
-Audience. Jak ta se jí?
00:56:20 -Ta se nejí, ta se přijímá.
-Aha.
00:56:23 -To přijímáte vynikající osobnost.
-Podívejme.
00:56:27 -A ve dvanáct hodin...
-Je oběd. -Yes.
00:56:32 -Oběd?
-Oběd. Oběd u dvora sestává...
00:56:36 To je na dvoře? Obědvá se na dvoře?
00:56:39 -Ale ne, u dvora.
-U dvora.
00:56:41 Oběd u dvora sestává z několika chodů.
00:56:44 To jako Psohlavci tam sedí u stolu?
00:56:48 -Ne, chodů s malým "ch".
-Ale vy jste říkal s velkým "Ch".
00:56:53 -Z několika jídel.
-To je jako u nás, že jo?
00:56:56 To je polívka a maso a příkrm a tak, že jo?
00:57:00 A taky můžu mít, co chci?
00:57:02 -Mohl bych si dát kupříkladu nadívané labutí krky? -Yes.
00:57:06 -A co dál?
-Potom se kraluje.
00:57:13 -Kraluje se celý den?
-Od rána do večera.
00:57:17 -Podívejme. V neděli taky?
-Yes.
00:57:21 Báječné...
00:57:23 A pane Holmes, nebyl vy jste dřív holič,
00:57:26 než jste vzal to detektivství holmesovství?
00:57:30 Dokonalá podoba.
00:57:32 Já myslím, pánové, že by odpoledne mohl nastoupit.
00:57:35 -To bude také nutné.
-Že jo? To by bylo nejlepší.
00:57:38 Protože král zdráhá se dnes ukázat lidu.
00:57:41 Místo něho nastoupí tento pán, pan...
00:57:45 Salám, Salám. Imitace. Salám.
00:57:50 A mimo to chceme odpoledne krále fotografovat na známky.
00:57:53 Na psí?
00:58:00 -Dobře to tak vypadá?
-Veličenstvo, výborně!
00:58:03 Dejte mi ještě kartáč, já se trošičku poupravím.
00:58:11 Prosím vás a nebude mě to bolet,
00:58:13 až na poště potom dostanu tím razítkem?
00:58:16 Nikoli, Vaše Veličenstvo.
00:58:20 -Prosím, Vaše Veličenstvo, neusmívejte se tolik. -Proč?
00:58:23 Spíše se mračte.
00:58:25 Je to levná známka, a tu kupuje jenom chudina.
00:58:29 Tak na chudý lid přísně, si myslíte?
00:58:32 Ne, právě naopak! Na laciné známce se budu smát.
00:58:35 A čím dražší, tím se budu víc mračit.
00:58:38 -Ale Veličenstvo.
-Ticho bude!
00:58:40 A jestli mě dopálíte, tak nechám udělat známky stovky
00:58:44 a budu se na ní mračit s celou mojí královskou rodinou!
00:58:48 A bude tak veliká, že ji ani dvěma jazyky neolíznete!
00:58:52 Pane ateliér, fotografujte.
00:58:55 Pozor!
00:58:59 Jedna, dvě, tři! Děkuji.
00:59:05 Prosím, Vaše Veličenstvo, na koně, Vaše Veličenstvo.
00:59:20 Tak prosím, Vaše Veličenstvo.
00:59:47 V tom se ale nějak špatně chodí.
00:59:49 Jestli bychom nemohli ty okapy nějak zkrátit,
00:59:53 tohle, víte, ty lžíce tady, vždyť mi tam bude pršet, zatékat.
00:59:57 -Nemohli bychom to nějak...
-To bychom nemohli. -Nemohli.
01:00:01 A co tohle?
01:00:05 To by nebylo správný, takhle se to nenosí.
01:00:08 Moment! Moment, počkat.
01:00:12 To se musí takhle. Musíte si trochu pomoct.
01:00:15 -A co tohle?
-Tohle musí být nahoru.
01:00:18 To mám takhle držet?
01:00:21 To se musí vyztužit, to nemůžete takhle držet.
01:00:24 No ale... To je zajímavý.
01:00:28 To je jedno, ale vypadám báječně!
01:00:31 Já vám řeknu, pane Holmes, že se mnou můžete být spokojen.
01:00:35 Za ty peníze by vám to jiný nedělal.
01:00:38 Takhle já jít v Brodku po náměstí, u nás doma, tak budou děti klekat,
01:00:43 a všechno zůstane stát, i hodiny na radnici.
01:00:46 SLAVNOSTNÍ FANFÁRA
01:00:49 -To je ke kafi?
-Ne, to je král.
01:01:01 Hallo! Vy jste Holmes! Jak se máte?
01:01:09 Nechte nás o samotě, jo? Teď už se nebojím.
01:01:16 To je hezký od vás, že jste přišel.
01:01:21 Já tady žiju pořád v takovém... neustálém strachu, víte?
01:01:26 Pořád na mě ti anarchisti tady něco chystají a rafičí, víte?
01:01:32 Tuhle jsem měl dokonce pumu v kartáčku na zuby.
01:01:37 -To je hrozný.
-No, viďte?
01:01:41 -A máte tady náhradníka?
-Zajisté. -To je dobře.
01:01:47 Je mi ho hrozně líto.
01:01:50 Vy jste měl přivést nejmíň čtyři,
01:01:53 poněvadž tenhle do večera nevydrží.
01:01:57 -Je tam? Půjdeme tam.
-Prosím.
01:02:14 To je... to je podoba! Až jsem se lekl.
01:02:27 Jste moc hodný člověk. Je mi vás líto.
01:02:32 Ale dejte si na sebe pozor.
01:02:36 Nestrachujte se, Veličenstvo, já se bojím jenom kominíka,
01:02:40 ale musí přijít ráno, když jsem rozespalý.
01:02:44 Děkuju vám, ale přece jen si vezměte drátěnou košili.
01:02:50 Veličenstvo, to je moje čepice!
01:02:57 Já jsem říkal...
01:02:59 Prosím vás, Lelíčku, jak to zase vypadáte?
01:03:01 Vždyť já jsem vám tisíckrát řekl,
01:03:03 že ta štětka má být nahoře, a ne takhle dole!
01:03:06 -Co na mě křičíte?
-Musím na vás křičet.
01:03:09 Já odpoledne odjedu, už toho mám dost.
01:03:11 No dovolte, kam byste jezdil?
01:03:19 -Promiňte, já musím za ním.
-Moment, moment...
01:03:22 -Já musím za ním běžet, Veličenstvo. -Proč?
01:03:24 -On by mi provedl nějakou pitomost. -Moment.
01:03:26 -Vždyť to byl pravý král!
-Ten? -No jakpak ne!
01:03:33 -Nachytaný Holmes, vidíte?
-Vy nejste... -Nejsem.
01:03:36 -Vy jste...
-Já jsem! Imitace!
01:03:42 Ať žije král! Ať žije král!
01:03:49 Ať žije král!
01:03:54 Ať žije král! Sláva!
01:04:12 Ať žije král! Ať žije král! Sláva! Sláva!
01:04:19 KRÁLOVSKÁ KAPELA HRAJE
01:05:23 Ať žije král! Ať žije král! Sláva! Sláva!
01:06:08 Prosím vás, buďte tak laskav, co to tam šmidlají, ti chlapi?
01:06:11 -To je státní hymna!
-Státní hymna?
01:06:14 Copak takovou smutnou písničku můžou hrát?
01:06:16 Pak má být národ veselý?
01:06:19 Dovolte mi laskavě, já nařizuju, že se musí ta hymna předělat.
01:06:22 -A bude se hrát vesele!
-Vaše Veličenstvo, to není možné.
01:06:25 Vypíše se soutěž a musí se udělat nová hymna!
01:06:28 Já si ji sám vyberu, protože já muzice rozumím.
01:06:32 Ale Vaše Veličenstvo, to by se musela svolat ministerská rada!
01:06:36 Svolá se ministerská rada. Ani to není zapotřebí.
01:06:40 Tamhle náhodou ministři stojí, já si to hned s nimi vyřídím!
01:06:43 Ministranti!
01:06:49 Pánové, bude se dělat nová hymna!
01:06:51 A upozorňuju, že nesmí nikdo proti tomu protestovat!
01:06:55 Poněvadž to bych se já... strašně se zlobil kvůli tomu.
01:06:59 Haló! Pročpak utíkáte? Pojďte sem!
01:07:03 Tak pánové!
01:07:41 Co to je, prosím vás, tohleto? Tady se vám plaší voda dole.
01:07:45 To je součást slavností, Vaše Veličenstvo.
01:08:39 To je kousek, pane, to je býk!
01:08:42 Ale já tomu pořád nechci věřit, že by tohle byl doopravdický býk.
01:08:45 Já vám říkám, pane Holmes,
01:08:48 že v tom jsou zašití nějací dva chlapi, a ti to dělají.
01:08:51 To neudělá vám doopravdický býk, takový virvál!
01:08:54 Vždyť já vím, u nás na Moravě máme býka,
01:08:57 je financovaný zemským hejtmanem, a spí a spí a furt spí!
01:09:02 Ale tohle... Dvě kila k večeři ať mi dají tohle. Výborně!
01:09:15 Zopakujme lekci etikety.
01:09:17 To bychom mohli zopakovat lekci té...
01:09:20 -Etikety.
-Ekikepete...
01:09:22 -Čeho?
-Etikety! -To já už vím.
01:09:26 -Prosím, vezměte královský krok!
-Jo.
01:09:38 Vaše Veličenstvo, dovolte, abych představil...
01:09:41 Ministr školství profesor don Pedro Rodriguez.
01:09:46 Těší mě velice, pane profesore, že vás mohu pozdravit.
01:09:49 Ve vaší "školastyce".
01:09:53 Těší mě, že vás poznávám.
01:09:56 Dovolíte, abych vás dekoroval Řádem Zlatého slabikáře.
01:10:03 Řekněte: "Těšilo mě, že jsem vás poznal."
01:10:06 "Těšilo mě, že jsem vás poznal." Já to poznám hned,
01:10:09 poněvadž je to profesor a zapomněl tady deštník.
01:10:13 Půjdeme dál.
01:10:15 Vaše Veličenstvo, dovolte, abych představil...
01:10:18 Ředitel státních drah don Pedro de Bazar.
01:10:22 Ó, pan ředitel dráhy!
01:10:25 Těší mě, že vás mohu pozdravit
01:10:28 a pozeptat se, pane řediteli, jak vám syčí pára.
01:10:32 -Tssss!
-Takhle.
01:10:36 Pan ředitel sám od samého čekání zešedivěl.
01:10:40 Dovolte, abych vás vyznamenal Řádem Zacpaného tunelu.
01:10:51 Vaše Veličenstvo, seňorita Pepita de Velez,
01:10:54 španělská tanečnice.
01:10:57 Ó, slečno, jsem rád, že vás mohu pozdravit.
01:11:02 Mám rád tance, sám křepčím.
01:11:49 Tyrolské Alpy miluji.
01:12:02 Přitom vždycky jódluji.
01:12:16 Švýcary jsou země vršku, otvírám si na vás...
01:12:28 Ústa.
01:12:32 Tyrolské Alpy miluji.
01:13:07 ZPÍVÁ "FRANCOUZSKY"
01:13:27 -Pas de deux.
-Kdo jde? -Nikdo, to je tanec.
01:13:50 A jako další národnost maďarská.
01:13:57 MLUVÍ "MAĎARSKY"
01:14:06 Nem tudom, nem tudom, jo tudom.
01:14:09 Tam doma, tuhle doma, člověk nemá kde ostávat.
01:14:12 MLUVÍ "MAĎARSKY"
01:14:17 A, e, i, o, u, y...
01:14:24 Pinďa, šminďa, finďa...
01:14:28 Etvéš, betvéš, mucvéš...
01:14:33 Nejlepší mejdlo je Helada.
01:14:41 ZPÍVÁ "MAĎARSKY"
01:14:55 Rececete remtete, metete u telete,
01:15:01 zamazaný kalhoty vyperete.
01:15:07 ZPÍVÁ "MAĎARSKY"
01:15:23 Rececete remtete, gulášem se nacpete,
01:15:30 kam se na nás s paprikou tou hrabete.
01:15:38 Čardáš.
01:16:28 Výborně, výborně!
01:16:36 Á, muzikanti!
01:16:45 Pozvala mě jedna kněžna do kiosku,
01:16:48 říkala mi, poručíku, graj ty, graj.
01:16:51 Bylo-li by libo libo papyrosku,
01:16:54 nebo bylo libo-li by radši čaj.
01:16:57 Jako já mám nejraději tuhle...
01:17:01 vypadá tak nevinně.
01:17:04 Čaj mi krkem nejde vůbec do žaludku,
01:17:07 bo spím po něm neklidně.
01:18:06 Tam jsou nějaký mužský.
01:18:09 Černý pasažér!
01:18:15 Kdo je tam?
01:18:17 Otevřete! Já vás vyzývám, abyste otevřel!
01:18:22 -Otevřte! No tak neslyšíte, nebo co? -Slyším, ale neotevřu!
01:18:28 Já vás vyzývám, abyste otevřel, nebo...!
01:19:49 Haló, příjemnou dovolenou!
01:20:32 -Pěknej den!
-Pěknej.
01:20:47 -Chcete med?
-No... ale...
01:20:53 Já vás znám. Víte co?
01:20:56 Já vám dám med a vy mi za to uděláte Buriana.
01:21:13 Imitátor na scénu!
01:21:40 A já jsem rád,
01:21:43 že to nakonec všechno takhle dobře dopadlo.
01:21:47 Přeju vám všem za hranicemi i tady šťastnou dobrou noc!
01:22:00 Skryté titulky Blažena Stráníková Česká televize 2006
Ve střihovém filmu Vladimíra Síse a Rudolfa Jaroše se nám představí král komiků – Vlasta Burian – ve svých nejznámějších rolích. Ukázky z jeho filmů – Tři vejce do skla, Hrdina jedné noci, Provdám svou ženu, Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa, C. a k. polní maršálek, Pobočník Jeho Výsosti, U snědeného krámu, Když Burian prášil, Hrdinný kapitán Korkoran, Přednosta stanice, Funebrák, U pokladny stál – jsou propojeny příběhem burianovského imitátora (Jiří Štuchal), jemuž se neustále zjevuje jeho vzor. Tak vznikl asi nejdůvtipnější a divácky nejvlídněji přijatý pokus o tzv. střihový film s dotáčkami.
