00:00:20 Dobrý den. Velice často se dneska hovoří
00:00:22 o vyhubených anebo aspoň ohrožených druzích zvířat,
00:00:26 a tak je teď pro mě velikánským potěšením to vzít
00:00:29 tak nějak z druhé strany.
00:00:31 I dnes totiž existují zvířata,
00:00:33 která obrazně řečeno pamatují dinosaury,
00:00:37 takže vždycky když máte možnost se s nimi potkat,
00:00:40 je to, jako kdyby na vás sáhla historie.
00:00:44 Tak se teď pojďme společně dotýkat dávných věků!
00:00:47 Ale pozor, na gaviála indického naopak vůbec nesahat!
00:00:56 Gaviál. Je to krokodýl?
-Gaviál patří mezi krokodýly.
00:01:01 Krokodýli jsou řád se 3 čeleděmi
00:01:03 a to jsou aligátorovití, krokodýlovití a gaviálovití.
00:01:06 Gaviálové jsou takový ti nejvýraznější krokodýli
00:01:09 s protáhlou čelistí, a známe 2 druhy.
00:01:12 -A je to tedy taky tak starý tvor, jako ti krokodýli?
00:01:14 -Ta příbuznost už znamená, že tam je společný předek.
00:01:18 Ten společný předek, toho můžeme vystopovat do období, řekněme,
00:01:21 před 250 miliony lety.
00:01:24 Něco, co bychom mohli považovat za předka gaviála,
00:01:27 co už vypadalo jako gaviál,
00:01:28 se objevilo někdy před 85 miliony lety,
00:01:31 a taky tenhle krokodýl s dlouhými čelistmi
00:01:34 už vlastně přežil vymření dinosaurů.
00:01:36 -A proč oni teda mají tenhleten protáhlý čumák?
00:01:39 -To je prostě vynikající nástroj na lov ryb.
00:01:41 Gaviál neharpunuje ryby nějakým střemhlavým útokem,
00:01:44 ale čeká na rybu, která je někde těsně blízko jeho hlavy,
00:01:50 bleskurychle udělá pohyb do strany,
00:01:51 chňapne rybu, která plave kolem něj, a má ji.
00:01:55 Ta stavba té čelisti má 2 výhody.
00:01:57 Jednak je hodně dlouhá, takže zasáhne velkou část.
00:02:00 I když ta ryba třeba uhne, tak ten gaviál ji stejně chytne,
00:02:03 a druhá výhoda té čelisti je ta tenkost.
00:02:06 Představte si velikýho krokodýla, jak hýbne hlavou!
00:02:09 No, udělá prostě vlnu,
00:02:11 zatímco gaviál má prostě 2 lištičky tenoučký, který proříznou vodu
00:02:18 a žádnou vlnu, která by odhodila tu rybu, neudělá.
00:02:22 A teď ta nevýhoda. Samozřejmě ta čelist je tak dlouhá a tenká,
00:02:25 že je taky velice křehká a zranitelná.
00:02:27 Ta čelist se dá lehce zlomit.
00:02:29 Když někde nabourá, tak si ji může poškodit.
00:02:32 -Proč by naboural?
-Gaviálové jsou velice plachý.
00:02:35 To vlastně jste mi nahrál docela. My vlastně nevíme proč.
00:02:38 Je to ohromnej krokodýl, z největších krokodýlů na světě.
00:02:41 Vědecky zdokumentovanej největší gaviál měl 6 metrů 40,
00:02:45 ale historicky určitě byli možná i desetimetrový gaviálové.
00:02:50 Gaviálí samec větší než 5 metrů váží určitě přes tunu.
00:02:54 A zároveň jsou gaviálové velice plachý
00:02:56 a mají rádi, když ta řeka je jenom jejich
00:03:00 a vlastně těžko se smiřují s přítomností člověka, například.
00:03:04 -A pak se může stát, že jako...
00:03:06 -Při sebemenším nebezpečí utíkaj do vody a jdou se schovat na dno
00:03:11 a ta síla toho útěku je velice razantní
00:03:14 a tam může při tom narazit někam.
00:03:17 A druhá věc, co ho charakterizuje,
00:03:19 že životní prostředí gaviála je monzun.
00:03:21 Gaviál nežije ve stálém prostředí, ale žije v prostředí severní Indie,
00:03:26 severu indického subkontinentu,
00:03:29 které je naprosto zásadně ovlivněno monzunovými dešti,
00:03:33 čili rok co rok řeka Čambal,
00:03:35 na které žije největší populace gaviálů, se zvedne o 8 až 10 metrů,
00:03:40 stane se z toho kalný veletok,
00:03:42 který unáší všechny ty zaplavený věci,
00:03:44 a vlastně v tomhle ten gaviál se musí nějak orientovat,
00:03:48 něco musí udělat, navíc táhne v té době stovky kilometrů daleko.
00:03:52 A dneska tušíme, že gaviálové většinu své roční spotřeby ryb
00:03:57 naberou v těch několika měsících monzunů
00:04:00 na soutoku řek Jamuna a Čambal. A když potom klesne ta povodeň,
00:04:06 tak se zase vrací zpátky na Čambal se rozmnožit,
00:04:10 a zatím nejdelší tahová trasa gaviála, kterou známe,
00:04:15 tak je 200 kilometrů.
00:04:18 200 kilometrů tam a 200 kilometrů zpátky po té řece.
00:04:22 -Oni mají prý nějaký výrůstek, ti samci,
00:04:24 tady na té své čelisti nahoře.
00:04:27 -Je to takový nevzhledný chrupavčitý útvar,
00:04:29 který sedí na konci té dlouhé čelisti.
00:04:34 Podle toho výrůstku se dokonce jmenuje gaviál.
00:04:36 My,latina, Francouzi a Němci jsme 4 jazyky, který říkají gaviál,
00:04:42 všechny ostatní gharial a ghara je hliněný hrneček,
00:04:48 který se používá v severní Indii na vaření,
00:04:52 nebo na skladování pokrmů.
00:04:56 Existují samci, mnoho samců,
00:04:57 kteří za celý život tu gharu nemají,
00:05:00 a kteří vypadají jako samice. Taky v nedávné minulosti
00:05:03 se to bralo jako jeden z kritických faktorů,
00:05:07 že vlastně gaviálové maj strašně málo samců,
00:05:09 a dneska víme, že vlastně ty samci mají 2 různé životní strategie.
00:05:14 Ta základní životní strategie je, že jste ohromný silný samec,
00:05:18 máte gharu na konci čenichu,
00:05:20 tou gharou vydáváte nějaký chrochtavý zvuky.
00:05:23 On je to takový rezonanční měchýřek,
00:05:26 pravděpodobně toto je asi nejzásadnější funkce té ghary,
00:05:32 a ten gaviál dává najevo podél toku té řeky:
00:05:34 "Tady jsem král, tady je můj harém. Tohle ovládám."
00:05:39 Může jít do souboje s jiným gaviálem,
00:05:40 šermujou se těmi čelistmi a nezřídka dochází k tomu,
00:05:43 že si je zlomí a pak ten poražený
00:05:46 je vlastně odsouzený ke smrti hlady,
00:05:48 protože ztratí ten vynikající lovecký nástroj.
00:05:52 A druhá životní a sexuální strategie je, že tam jsou samci,
00:05:56 kteří vypadají jako samice, nijak na sebe neupozorňují,
00:05:59 s nikým nebojují a táhnou tou řekou sem a tam
00:06:04 a jakou samici poznaj, tu se snaží odpářit.
00:06:13 -Tohleto je malý výr velký,
00:06:16 asi 3 neděle starý, ze záchranné stanice.
00:06:19 Strašně roztomilý, že?
00:06:22 To si ale všichni, kdo máme rádi zvířata uvědomujeme,
00:06:24 že když jsme v jejich blízkosti, tak se nám například zlepší nálada,
00:06:28 a dokonce i dotek s některými z nich
00:06:31 může přinést zdravotní pozitiva.
00:06:35 Canis, felino, hipoterapie, všichni víme, co to znamená
00:06:38 a co si pod tím máme představit.
00:06:40 Když jsem se ale dozvěděl,
00:06:42 že existuje taky něco jako ornitoterapie,
00:06:44 tak mi úplně spadla brada.
00:06:46 Vůbec jsem netušil, jak něco podobného může probíhat,
00:06:50 a tak jsem nás všechny na teď hned pozval do ordinace doktora Holuba.
00:06:57 A nebojte se, ani skalpel, ani jehlu nepoužívá! Jauvajs!
00:07:07 Vlasti, každý si asi představí,
00:07:09 že když teda jako terapie za pomoci ptáčka,
00:07:12 tak že si asi sedne na ruku a někdo si ho pohladí, že jo,
00:07:15 a ono to vypadá, že to je teda trošku jinak tady.
00:07:18 -Taková nějaká základní aktivace takzvaně přes zvířátka,
00:07:21 přes zooterapii, a to je jedno. jaký zvířátko máte,
00:07:24 tak takhle může vypadat,
00:07:28 ale pokud se bavíme o terapii, o zooterapii,
00:07:30 tak je to opravdu o tom, že máte nějaký plán,
00:07:33 nějaký cíl vlastně s těmi klienty,
00:07:35 buď je podpořit nějakým způsobem teda v nějaké motivaci se léčit,
00:07:41 pracovat na sobě, nebo jim pomoct se něco naučit,
00:07:44 co jim takzvaně neleze do hlavy.
00:07:46 -To je právě hrozně důležité, kdo jsou ti klienti!
00:07:49 -No, v našem případě, my docházíme zejména do rodin nebo do prostředí,
00:07:54 kam chodí děti s velmi těžkým, mnohdy kombinovaným postižením,
00:07:58 třeba děti s autismem, děti s mentální retardací,
00:08:01 kde opravdu ty schopnosti učit se, schopnosti vnímat, rozumět,
00:08:06 komunikovat, jsou velmi omezené.
00:08:10 Pokud chceme dosáhnout toho, aby to dítě pochopilo,
00:08:13 ale spíš bych řekla, aby chtělo chápat,
00:08:15 protože tam není ta základní motivace,
00:08:18 vlivem toho sníženého intelektu
00:08:20 ty děti nemusí vůbec dojít k závěru,
00:08:22 že je pro ně dobré se něco učit,
00:08:26 takže namotivovat je je úplně alfa omega.
00:08:29 -Pojďme teda k té motivaci. Kterou používáte?
00:08:33 Já nevím, na co máte třeba tyhlety pomůcky?
00:08:35 -Můžeme naučit toho ptáčka,
00:08:38 aby nám označoval samostatně jenom tuhletu pusinku, jo?
00:08:42 Když ho to naučím, že do toho klovne, já ho za to odměním,
00:08:45 tak kamkoliv to dám, tak on do toho bude chtít klovnout,
00:08:49 což je můj cíl.
00:08:50 -Jasně. A k tomu vy používáte tady ten klikr teda, že jo?
00:08:53 -Ano. K tomu dorozumění mezi námi a zvířetem
00:08:56 se používá vlastně takový,
00:08:59 sekundární posilovač se tomu správně říká.
00:09:02 Primární posilovač, posilovač toho chování,
00:09:04 je vlastně ta odměna a to je jídlo.
00:09:07 A já to jídlo odsunu a před to jídlo dám to kliknutí,
00:09:11 abych vlastně označila:
00:09:12 "Toto chování, co jsem teď odklikla, je správné."
00:09:15 -Takže já když chci, aby si mi označil tohleto,
00:09:18 tak výborně, kliknu, a dám ti jídlo?
00:09:20 -Ano, a teď by měl dostat jídlo, ano.
00:09:22 Když nedostane hned jídlo, tak se zlobí.
00:09:25 Tak se zlobí, protože to je vlastně trest.
00:09:28 -Dobře, ale vy ho teda takhle naučíte cokoli označit, jo?
00:09:31 -Ano. -A jak se to potom používá dál s těmi dětmi?
00:09:36 -Vsuneme vlastně tuhletu dovednost a to zvíře do tý výuky,
00:09:40 kde třeba oni se musejí naučit prostě ukázat, kde máme oči,
00:09:44 kde je nos, kde jsou uši,
00:09:47 a já ho můžu do té výuky vlastně přizvat
00:09:51 a zeptat se ho před těmi dětmi: "Ukaž nám, kde je pusinka!"
00:09:55 A jelikož on se ji učil a ona je tady,
00:09:59 tak on mi na tom obrázku ji označí.
00:10:01 A pak se ho zeptám: "Ukaž nám, kde jsou oči!"
00:10:04 To jsem ho neučila, takže on to neudělá, a já můžu vyzvat děti:
00:10:07 "No, ukažte mu to, on to neví!"
00:10:11 A ty děti dostanu do role vlastně jakoby učitelů toho holoubka.
00:10:17 Už nejsou v tý roli žáků.
00:10:19 -A doma ho máte jak? Nebo máte ho v holubníku?
00:10:22 -Určitě ne! Žije s náma doma,
00:10:24 úplně stejně, jako má někdo papouška, andulku, korelku,
00:10:27 tak my máme prostě holoubka.
00:10:29 -Proč holub, proč ne teda papoušek nebo něco?
00:10:31 Je inteligentní, nebo je inteligentnější?
00:10:34 -Holubi jsou velmi inteligentní.
00:10:36 Používají se i ve výzkumech velmi často,
00:10:39 dokonce jejich pozorovací schopnost samozřejmě je dokonalejší,
00:10:42 než u nás, u lidí. Teď nedávno jsem četla o výzkumu,
00:10:45 kde zjistili, že opravdu dokážou číst rentgenové snímky
00:10:48 daleko lépe, než vlastně lidské oko,
00:10:51 takže pokud nám jde o to něco zrentgenovat
00:10:54 a třeba hledat nějaká miniaturní ložiska něčeho,
00:10:57 tak ten holub je schopen se na to podívat
00:11:00 a označí to ložisko, pokud ví, že to je ta jeho práce,
00:11:03 že to se po něm chce.
00:11:05 -Jak dlouho trvá, než se tahleta holubička naučí 1 trik,
00:11:09 prostě označit něco?
00:11:11 -Než to jako úplně pochopí a budeme si jisti, že to chápe,
00:11:14 tak to trvá trošku dýl,
00:11:16 ale ten základ, kdy pochopí, o co jde, za co dostane potravu,
00:11:19 tak to nabíhá docela rychle.
00:11:22 -A můžeme zkusit tady třeba hroznové víno? -Zkusme to!
00:11:26 To teď vidí poprvé v životě, tyhlety hračky.
00:11:30 -Tak to je úplně skvělý. Tak můžem?
00:11:31 -Tak jo, tak já dám všechno pryč, protože to všechno je rušivý.
00:11:36 -Tak já vám pomůžu tady.
00:11:38 -Zůstalo nám tady to, co jste označil.
00:11:40 Dejte to doprostřed.
00:11:44 A já ji formou lákání k tomu přivedu a u toho označím. KLIKNE
00:11:48 -Zatím nám o to zakopla jenom.
00:11:49 KLIKNE
00:11:53 -Zkuste to přesunout někam jinam.
00:11:59 KLIKNE
00:12:01 -Tak to bylo ale hodně rychlé!
00:12:02 -Teď to přesuňte ještě jinam.
00:12:07 KLIKNE
00:12:10 -A kdybych jí k tomu dal ještě další věci?
00:12:11 -Přidáme o 1 věc zase, jo?
-Dobře. Tak tohle, jo?
00:12:15 -No. Položte to tam.
-To dám sem a tohle tam.
00:12:18 KLIKNE
00:12:20 -Zas to přesuňte.
00:12:23 -Tak to dám tak, aby ji to mátlo.
00:12:25 Ne, nemátlo ji to vůbec!
00:12:28 Tak moc děkuju. Přeju vám spoustu úspěchů.
00:12:30 -Děkujeme.
00:12:31 -S tou prací, kterou děláte, protože za prvé je dobrá,
00:12:34 je potřebná, a za druhé pomáhá těm, kterým pomáhat má. Je to skvělé!
00:12:43 Největší parohy prý nosí los aljašský.
00:12:47 Rozpětí prý může být až přes 2 metry,
00:12:49 jenže tenhleten los u nás nežije,
00:12:52 takže naším největším paroháčem zůstává jelen.
00:12:55 Určitě už jste slyšeli o šesterákovi, dvanácterákovi,
00:12:59 já dokonce někde čet o čtyřiadvacaterákovi,
00:13:02 no a mě vám tyhlety parožní číslovky strašlivě zaujaly,
00:13:07 a tak jsem se vydal zjistit, jak to s nimi vlastně je.
00:13:10 A vás zvu samozřejmě sebou!
00:13:12 A nebude to za jen tak ledajakými jeleny,
00:13:15 ale za vzácnými bílými jeleny.
00:13:22 Jak se k nám vlastně dostali bílí jeleni?
00:13:24 Protože počítám, že původní tady asi nebudou, že jo, na našem území?
00:13:28 -S určitou pravděpodobností pocházejí z oblasti Persie,
00:13:31 ale ta pravda může bejt někde úplně jinde.
00:13:34 Důležitý je, že přežili, a že tady ještě nějakou dobu určitě budou.
00:13:39 -A sem, do obory Žleby, se dostali jak teda a kdy?
00:13:42 -Sem, do obory, přišli v roce 1973 z obory v Žehušicích.
00:13:46 V roce 1993 přešla obora Žleby do správy Lesů České republiky
00:13:52 a od té doby vlastně pomalu ta struktura stáda
00:13:54 se mění k bílému a je to čím dál lepší.
00:13:58 -Vy je tady máte tak jako divoce žijící.
00:14:00 -Ta zvěř není ochočená. To ani není důvod, je ochočovat.
00:14:03 -Můžou je tady lidi třeba někdy vidět?
00:14:05 -K tomu máme ukázkovou obůrku, aby se na ně každej mohl podívat,
00:14:08 která od května do září umožňuje
00:14:10 právě na 20 metrů tyto krasavce vidět.
00:14:14 -Jsou hodně vzácní?
-Tak vzácní jsou.
00:14:16 Je to genetická anomálie, genetická mutace, takzvaní leucini,
00:14:20 a v České republice je jich dohromady ke 400.
00:14:24 -Kolik jich tady teď v oboře Žleby máte?
00:14:25 -Tady jich je 100.
00:14:27 -A vy když chcete teda bílého koloucha,
00:14:29 říkám to správně, doufám,
00:14:30 to si ještě v tom udělám taky pořádek,
00:14:33 tak vy musíte k sobě dát bílého jelena a bílou laň,
00:14:35 anebo byste moh klidně s tím červeným, tomu říkáte, že jo?
00:14:39 -Zpravidla, zpravidla jenom,
00:14:41 čím bělejší rodiče, tím bělejší potomstvo, ale nemusí to tak bejt.
00:14:45 I s bílým jelenem normální červená laň
00:14:47 může mít nádhernýho bílýho koloucha.
00:14:50 -Tak si pojďme udělat pořádek v těch pojmech,
00:14:52 protože spousta lidí si třeba myslí,
00:14:54 že srnec je vlastně mladý jelen, že pak jako asi nějak doroste.
00:14:57 -Je menší, tak by to bylo logický.
-Ale není to tak, že jo?
00:15:01 -Ne, to není. To je úplně jinej živočišnej druh.
00:15:03 -Takže je to tak, že jelen, laň a kolouch, srnec, srna a?
00:15:10 -Srnče.
-Srnče? Tam už to není kolouch?
00:15:13 -Běžně se tomu říká srnče-koloušek, ale je to srnče.
00:15:15 -No a na bílých jelenech, a vlastně na všech jelenech,
00:15:18 je úplně strašně důležité a zajímavé to paroží.
00:15:21 To je kost?
-To je kost.
00:15:24 -A mají to jenom jeleni, to znamená dospělí samci?
00:15:27 -Dospělí samci, tak.
00:15:29 -A v kolika letech mu to začne růst?
00:15:30 -Okamžitě. První rok tohleto začne růst,
00:15:33 na tom se objeví vlastně líčí, to je stáří asi 1 roku.
00:15:37 A líčí, to je na tom ta kůže,
00:15:39 která ten paroh vyživuje do tý doby, než je úplně dorostlý,
00:15:42 a potom se jelen ho snaží zbavit, protože už ho to svědí,
00:15:47 a tak ho vytlouká o vegetaci a snaží se toho zkrátka zbavit.
00:15:51 -Jenom toho líčí?
-Jenom toho líčí.
00:15:53 Toho parohu ne, ten potřebuje.
-A kdy to teda shodí potom?
00:15:56 -Silní jeleni shazujou trošku dřív, takže už na začátku února,
00:16:00 nejvíc jelenů shazuje na začátku března.
00:16:02 -Když on to shodí v tom únoru, do kdy mu to doroste?
00:16:05 -Okamžitě začne růst to paroží nové
00:16:08 a do poloviny července už má paroží zase připravený.
00:16:13 -Tak strašně brzo?
00:16:15 -To je jedna z nejrychleji rostoucích tkání
00:16:17 vůbec v živočišný říši.
00:16:19 -A přiroste mu tam další ta...výsada se tomu říká, tomuhle?
00:16:22 -To paroží s věkem jelena je většinou silnější a členitější,
00:16:27 ale to, že by mu přirostla za každej rok jedna výsada,
00:16:29 to není pravda.
00:16:31 -Takže se podle toho nepočítá jejich věk, jak se tak říká?
00:16:34 -Ne, ty výsady vlastně se používaj jenom k označení toho jelena.
00:16:38 Tenhleten jich má...POČÍTÁ...8.
00:16:42 Na druhým, když je pravidelnej,
00:16:44 tak na druhým parohu jich má taky 8, což je dohromady 16,
00:16:47 takže tohleto je šestnácterák.
00:16:49 V naší oboře tady nejčlenitější byl čtyřiadvacaterák.
00:16:54 -A jak se říká vlastně těm částem toho parohu?
00:16:57 -Tohle je růže,
00:16:59 očník, nadočník, opěrák,
00:17:01 a všechno, co je nad opěrákem tady odsaď je koruna
00:17:04 a ta může mít různej počet výsad.
00:17:06 -Když oni spolu jako tímletím bojují,
00:17:08 to může být docela nebezpečné, ne?
00:17:10 -Je to nebezpečný, ale ti jeleni mají vytvořenou
00:17:13 jakousi sociální strukturu mezi sebou už před říjí,
00:17:17 takže každý ví, kam patří.
00:17:19 K těm soubojům nejčastějc dochází,
00:17:21 když už ten hlavní jelen má nějakým způsobem tu říji rozjetou
00:17:26 a začne slábnout, protože při říji nepřijímá vůbec potravu,
00:17:31 může až o 30 procent hmotnosti přijít,
00:17:34 a v tý době potom stejně starý nebo přibližně stejně starý jeleni,
00:17:38 který si myslej, že už by na něj mohli mít,
00:17:40 tak tam dochází k těm zásadním soubojům,
00:17:43 jináč to jsou všecko jenom takový hrátky.
00:17:46 -A žijou takhle spolu?
00:17:46 -Během celýho roku jsou laně a s nima mladý jeleni,
00:17:49 to znamená do 3 let jsou zvlášť,
00:17:52 a starší jeleni, dospělí, ty jsou taky zvlášť.
00:17:56 Až před říjí se potom ty stáda nějakým způsobem daj dohromady,
00:17:59 a potom to ovládne už nějakej na několik skupin
00:18:03 a u každý tý skupiny potom je ten hlavní jelen,
00:18:06 kterej se snaží, respektive čeká na to, až ty laně budou říjný,
00:18:09 a odhání ty boční jeleny.
00:18:13 -To znamená, že je oplodní jenom ten jeden?
00:18:16 -Kdysi jsme dělali jakejsi genetickej výzkum a ukázalo se,
00:18:20 že i u tlupy, kde jsem přesně věděl, kterej otec,
00:18:24 kterej jelen tam byl jako hlavní v tý říji,
00:18:27 tak bylo jenom asi 30 procent potomstva.
00:18:30 -Tak vám mockrát děkuju a lesu zdar!
00:18:32 -Děkuji.
00:18:38 -Přiznám se vám, že existují zvířata,
00:18:40 která jsou mi vyloženě milá, pak existují také taková,
00:18:44 která řekněme rád pozoruju zpovzdálí,
00:18:48 a potom existují i tvorové, kteří mi vyloženě pijí krev.
00:18:52 No ale říkám si, že jejich existence v přírodě
00:18:56 musí taky mít nějaký smysl.
00:18:59 No a to je ten nejlepší čas navštívit odborníka
00:19:01 a zjistit si o komárech víc!
00:19:08 Pane docente, mně je jasné, že na světě budou existovat určitě,
00:19:11 já nevím, stovky druhů komárů.
00:19:12 Věděl byste, kolik jich je třeba u nás?
00:19:15 -V Česku a na Slovensku žije kolem 50 druhů komárů,
00:19:20 dokonce nějaký se nově objevují,
00:19:22 zase asi v souvislosti s globálními změnami klimatu,
00:19:25 takže pak je to vždycky velká sláva,
00:19:27 když se nám povede nějaký takový objevit,
00:19:29 že sem doputoval z těch jižních zemí,
00:19:32 ale současně se nám tady objevují nový zavlečený druhy,
00:19:35 většinou z Asie, z nich pak takovou radost nemáme,
00:19:39 jelikož na ně pak mohou být vázána různá onemocnění.
00:19:43 -No já se obávám, že většina laiků teda a našich diváků
00:19:46 spíš má velikánskou radost z toho,
00:19:48 když se jí podaří nějakého komára zaplácnout.
00:19:51 Řekněte, jakou oni vlastně mají úlohu v té přírodě
00:19:54 a co by se stalo, kdyby všichni komáři vymřeli?
00:19:57 -Tahleta otázka je víceméně filosofická,
00:19:59 my totiž se máme tendenci koukat na to, co je kolem nás,
00:20:02 z toho úhlu člověka, to znamená, že všechno, co je tady,
00:20:05 musí mít nějakej účel, ale myslím si,
00:20:08 že oni jsou tady kvůli tomu, že mohou,
00:20:11 a tudíž se vyvinuli v té evoluci
00:20:13 a začali sát na nějakých jiných živočiších.
00:20:17 Stejně tak jako kdybychom se zeptali, proč jsou tady nemoci.
00:20:19 Oni mohou tady být, jsou to prostě patogeny nebo cizopasníci,
00:20:22 co žijí na ostatních, a vzhledem k tomu, že tady je ten stůl,
00:20:25 ta nabídka, ta možnost, tak oni se v té evoluci vyvinuli,
00:20:28 protože jim to evoluce umožnila.
00:20:32 Oni mají také nějaké místo v těch potravních řetězcích.
00:20:35 Když se podíváme do vody, tak občas jsou jich tam desítky, stovky,
00:20:39 někdy i tisíce, to znamená,
00:20:40 že už je to jakási biomasa, kterou se někdo živí,
00:20:43 takže kdyby najednou zmizela, tak by tam chyběla,
00:20:46 ale zase můžem si povědět, že by ji asi zastoupil někdo jiný.
00:20:49 Jinak jak jste povídal, že většina lidí má radost z toho,
00:20:52 že nějakého zabije nebo zaplácne, to ano,
00:20:54 ale jak vidíte, tak my se momentálně nacházíme v chovech,
00:20:57 takže my nejenom že je nezaplácáváme,
00:20:59 my je dokonce chováme. Ale chováme je jenom k tomu,
00:21:01 abychom zjistili nějaké zajímavosti o jejich životním cyklu
00:21:05 nebo o způsobu nákazy a podobně, jakým způsobem s nimi bojovat.
00:21:08 To znamená, ne že bychom je vypouštěli ven,
00:21:10 to pochopitelně neexistuje.
00:21:13 -A teď teda letí komár, najde si mě v posteli, přilítne.
00:21:15 Bude on si jako nějak vybírat místo, kde bodne, nebo co,
00:21:18 nebo je mu to úplně jedno? A co pak následuje?
00:21:21 -Já myslím, že každý z nás z osobní zkušenosti ví,
00:21:23 že to chvíli hledá, to místo,
00:21:25 to je takový to protivný bzučení kolem uší,
00:21:27 kdy vyhledává to nejlepší místo, jednak kde se k tomu dostane
00:21:30 a kde sám jakoby v uvozovkách cítí, že je to bezpečné,
00:21:33 jelikož on tak nějak podvědomě tuší,
00:21:36 že se ten hostitel může ohnat,
00:21:38 že se ho může pokusit zlikvidovat, to je obecně.
00:21:41 A pak pochopitelně detailně na tom daném místě
00:21:43 se snaží najít to nejlepší místo, kde může nabodnout cévku,
00:21:45 jelikož komáři, ti se vyznačují tím,
00:21:49 že skutečně bodnou do té malinké žilky nebo cévky a sají z nich.
00:21:53 -Proč to potom tak svědí?
00:21:55 -On během toho samotného sání do nás plive i sliny.
00:21:58 Ty sliny mají zamezit,
00:22:00 aby to samotné sání v tom okamžiku toho sání,
00:22:02 aby to pokud možno nesvědilo, abychom ho neodehnali,
00:22:06 a současně si také pomáhá k tomu sání, to znamená,
00:22:09 omezuje to srážení té krve a podobně.
00:22:12 Po tom nasátí, což trvá desítky sekund až minut, tak odletí,
00:22:16 ale v našem těle zůstávají ty látky, co nám tam plivnul,
00:22:18 no a vůči nim začne to naše tělo útočit
00:22:21 a to je to, co nás začne svědit.
00:22:23 -Pak je teda známo, že ne všichni komáři sají tu krev,
00:22:27 že prý to jsou jenom samičky. Je to pravda?
00:22:29 -Ano, je to tak, že u spousty krev sajícího hmyzu
00:22:32 sají pouze samice, a ony to dělají kvůli tomu,
00:22:35 že chtějí získat dostatek živin, bílkovin,
00:22:37 jelikož ta krev, to je plný bílkovin,
00:22:39 aby mohly investovat do svých potomků,
00:22:42 takže my bychom mohli tvrdit,
00:22:43 že jsou to vlastně velice pečující matky,
00:22:46 které chtějí to nejlepší pro své děti,
00:22:47 a tudíž jim chtěj zajistit tu péči a dostatek živin.
00:22:50 -Jak to celé probíhá, to rozmnožování?
00:22:52 -Tak většinou jedno sání stačí k tomu,
00:22:54 aby dokázala udělat snůšku ze svých vajíček.
00:22:57 Ty naklade někam na vodu nebo pod vodu,
00:23:00 nebo na místa, která budou časem zaplavena vodou.
00:23:03 Ve chvíli, kdy se spustí vývoj,
00:23:06 tak se nám objeví takové malinké larvičky.
00:23:08 Postupně se zvětšují, zvětšují, pak se změní v kuklu,
00:23:11 no a posléze, když je dostatečně vyvinutá,
00:23:13 tak z té kukly se vylíhne dospělý ať už samička, nebo sameček,
00:23:19 vyletí a celý ten cyklus se opakuje.
00:23:22 A jinak ještě když jsme se bavili o těch vajíčkách,
00:23:25 tak to, co máme v sudu a co všichni známe, tak toho se nemusíme bát.
00:23:29 To, co vidíme v sudu, je takzvanej Culex pipiens, komár pisklavý,
00:23:33 a ten jde po ptácích dominantně.
00:23:35 A vyznačuje se tím, že ty samičky kladou ty vajíčka na vodní hladinu.
00:23:39 Zatímco ty, co nás nejčastějc bodaj, jsou takzvaný Aedesové,
00:23:43 tam ty samičky kladou nikoliv na vodu, ale kladou do míst,
00:23:47 co budou teprve zaplavený vodou,
00:23:49 a tam můžou klást týdny, měsíce, někdy dokonce léta,
00:23:52 takže v tom místě jsou snůšky
00:23:54 od stovek, tisíců, desetitisíců samiček,
00:23:57 a pak jednoho dne jsou zaplavený
00:23:59 a celej ten vývoj se začne synchronizovat.
00:24:02 A v tu chvíli pak najednou, v jeden okamžik,
00:24:04 vyletí obrovské množství komárů, tomu my pak říkáme ta kalamita,
00:24:08 a Aedesové jdou dominantně po savcích,
00:24:10 to znamená i po člověku.
00:24:12 -Tak vám moc děkuju a přeju vám,
00:24:14 abyste si nikdy nepřines práci domů, jak se tak říká.
00:24:17 -Tak jo, děkuju.
00:24:21 -Soutěžní otázka pro dnešní den zní:
00:24:35 3 správné odpovědi získají přípravek na čištění zubů Provilan
00:24:39 s obsahem živých mikroorganismů
00:24:41 k odstranění zánětu dásní a zubního kamene.
00:24:51 Při natáčení tohoto pořadu mi několikrát došlo,
00:24:54 že na světě neexistují tvorové, kteří by snad byli přebyteční.
00:24:58 A už vůbec, kteří by byli nezajímaví.
00:25:01 A potom mi došlo, že o tom to vlastně celé je,
00:25:05 vnímat svět kolem sebe, všímat si i detailů,
00:25:09 které našemu uspěchanému životu občas trošičku unikají.
00:25:14 Protože člověk, který vyrazí do přírody,
00:25:18 určitě nemůže někomu nebo něčemu vědomě škodit,
00:25:21 takže když budeme chodit do přírody a vnímat zvířata,
00:25:23 tak bude svět lepší.
00:25:25 Tak se na vás budu těšit zase někdy příště. Na shledanou!
00:25:30 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2024
Moderátor Petr Hradil provází fascinujícím světem zvířat, objevuje jeho zajímavosti a přináší často překvapivé informace
Navštívíme gaviály indické, abychom zjistili, jak a kde žijí, jakou potravou se živí i to, proč polykají ryby pouze nad hladinou. Dozvíme se, co je ornitoterapie. Pozveme vás za bílými jeleny do obory Žleby a odborník nám prozradí zajímavosti o hmyzu, který nás umí pěkně potrápit – o komárech.
