Dokument o extrémním závodu napříč Česko-Slovenskem pro bikery, běžce, chodce, koloběžkaře a všechny, kteří se pohybují vlastní silou
Craft 1000 Miles Adventure 2013
Pondělí 7. 10. 2013 na ČT sport00:00:15 Je začátek července a mě po půlročních přípravách
00:00:18 čeká za 24 hodin start extrémního cyklistického závodu
00:00:22 Craft 1000 Miles Adventure.
00:00:26 Je to závod, který vede převážně horským terénem,
00:00:30 do slovenských hranic s Ukrajinou až do nejzápadnějšího cípu Česka.
00:00:34 Na trase dlouhé bezmála 1800 km jsou tři kontrolní body,
00:00:38 závodníky zvané "cépéčka".
00:00:42 Na ně si před startem mohou zaslat baterky, drobné náhradní díly
00:00:46 a dozvědět se o své aktuální pozici ve startovním poli.
00:00:51 1000 Miles Adventure se od běžných závodů liší tím,
00:00:54 že je bez jakékoli podpory a člověk má po celou dobu jen to,
00:00:58 co si sám na kole uveze.
00:01:00 Beru to jako jednoznačnou výzvu sáhnout si na vlastní dno
00:01:04 a třeba i víc poznat sám sebe.
00:01:11 S koloběžkou bych do toho nešla.
00:01:14 Na startu ve vesnici Nová Sedlica nás přivítal Honza Kopka,
00:01:18 který tento evropský unikát už třetí rok organizuje
00:01:21 a který se sám proslavil v několika podobných extrémních
00:01:24 cyklistických akcí po světě.
00:01:26 HOUKÁNÍ
00:02:01 Bylo to zezačátku dost hektické, ani jsem nečekal,
00:02:04 že všichni vyjedou tak rychle a že tempo bude takové.
00:02:08 Bylo vidět, jak jsou všichni z toho,
00:02:11 i když to předtím tak nevypadalo,
00:02:14 tak všichni byli z toho celkem nervózní.
00:02:22 Tam je jeden karambol,
00:02:24 kdy polský závodník ohnul ráfek totálně, úplně ho zkroutil.
00:02:30 Ptal se tam, kde je nejbližší servis,
00:02:33 ale bylo to někde úplně skoro mimo civilizaci, u nějaké vesnice.
00:02:41 Hned asi po 4 hodinách jízdy nás čekal první brod
00:02:45 přes řeku Laborec.
00:02:48 Je nádherný večer, takže asi pojedeme dál,
00:02:51 vyjelo se pozdě. Kolik máme? To nevidím, kolik máme ujeto.
00:02:58 90? 90 máme ujeto.
00:03:02 Takže to je takové na rozjezd, dáme svačinu, trošku přioblékneme
00:03:06 a pojedeme dál.
00:03:13 -Jak se cítíš?
-Teď už je to dobré.
00:03:19 -Bylo to ledové?
-Ne, akorát.
00:03:24 Chtěl bych ještě jet tak dvě hoďky, tak dvě hoďky.
00:03:27 Teď je deset, tak dvě hoďky, tři možná.
00:03:31 Pak někde zabivakuju.
00:03:36 To, že se jedná o nonstop závod v málo obydlených oblastech,
00:03:39 ho v mnoha směrech od běžných akcí odlišuje.
00:03:42 Především v tom, že v něm občas přebírají hlavní roli zkušenosti
00:03:46 nad fyzickou převahou.
00:03:48 Ačkoli někteří bikeři v čele jeli první den přes noc,
00:03:51 já jsem raději zvolil krátký spánek.
00:03:57 Po nějaké desáté hodině už jsem jel jenom s jedním kámošem,
00:04:01 se kterým jsme vlastně zabivakovali v jednu hodinu v noci,
00:04:05 po 130 kilometrech.
00:04:09 Dobré ráno, vyspali jsme se do růžova.
00:04:12 Spali jsme tři hodiny, do čtyř, ale hned po tom, co jsme se sbalili
00:04:16 a vyjeli, tak jsme se úplně rozdělili
00:04:19 a od té doby vlastně jedu sám.
00:04:26 Měl jsem docela ráno takovou krizi, kdy tam byly takové bahnité úseky,
00:04:30 nějak mi to nejelo, měl jsem prostě totálně zabahněný řetěz, suchý,
00:04:35 musel jsem to promazat, měl jsem žízeň.
00:04:38 Prostě najednou to na mě tak sedlo všechno
00:04:41 a nechtělo se mi dělat nic.
00:04:48 A co táta?
00:04:50 Jo, ten je v pohodě, do kopce mi utíká.
00:05:00 Já jsem hodně po něm,
00:05:02 ale naštěstí už trošku mám větší rozum než on.
00:05:10 On prostě se rozhodl, že pojede taky,
00:05:13 tak jsem ho v tom podporovala.
00:05:16 Je to chlap, takže jsem o něj měla strach v tom -
00:05:20 prostě já když vím, že nemůžu, tak prostě to nervu přes moc,
00:05:24 kdežto on, když by nemohl, tak stejně to bude rvát.
00:05:31 -Už to chodí?
-Už to chodí, no.
00:05:34 No, ne úplně ale.
00:05:36 -Musíš to povolit, aby ti to šlo nahoru,
00:05:39 nebo přepadává to?
00:05:47 Tak je něco málo po deváté večer
00:05:50 a já jsem tady sám teďko v tatranské přírodě.
00:05:58 Je to tady krásné, je to krásné,
00:06:00 nikde ani živáčka, ticho, úplný klid.
00:06:06 Tak jedu dál a uvidím, co se stane. Snad nic.
00:06:26 Po třech dnech a 10 hodinách začali dojíždět
00:06:29 nejrychlejší závodníci do prvního kontrolního bodu
00:06:32 na 539. kilometru.
00:06:34 -Nazdar, nazdar.
-Nazdar.
00:06:40 -Tak dobrou, chlapi. Fakt jsem koženej.
00:06:44 Tady z druhé strany.
00:07:10 Spánek byl dobrý, spal jsem 6 hodin,
00:07:13 takže snad... snad to dneska nějak zvládnu.
00:07:20 Snad bych mohl dát i tu CP 1, která je 200 kiláků ode mě.
00:07:33 Napij se i teď, jak chceš, ještě ti naleju.
00:07:46 Čau, vítám tě na checkpointu.
00:07:50 A řekni mi prosím tě, kdy jsi přišel.
00:07:53 -Někdy brzo ráno asi.
00:07:58 -Ještě za tmy nebo za světla?
-Ne.
00:08:01 Já to odhaduji tak hodinu, možná před hodinou.
00:08:05 Já nevím, no.
00:08:15 Za tou dálnicí.
00:08:17 -Ano. Napravo máš jednu vesnici, to je Ľuborča a za ní máš další
00:08:21 a v té je takové malé cyklo na tom, normálně na rozcestníku.
00:08:51 V průběhu dne jsem se potkal s dalším účastníkem závodu,
00:08:55 Martinem Vítem.
00:08:56 S odstupem zhruba 12 hodin na čelo závodu jsme spolu začali stoupat
00:09:00 na hřebeny Velké Fatry.
00:09:09 Jsme na Fatře, začíná jít trochu do tuhého,
00:09:12 máme dva kopce, celkem teď jsme nastoupali asi...
00:09:17 Já nevím, první kopec byl... Kolik byl ten první kopec?
00:09:21 1100 asi.
00:09:23 První kopec byl 1100, teď stoupáme do dalšího,
00:09:26 který bude něco podobného, bych tipoval.
00:09:29 A furt sjíždíme a vyjíždíme, myslel jsem si,
00:09:32 že to bude jeden výjezd, pak nějaká plošina,
00:09:36 ale vypadá to brutálněji. Ale je to tady hezké.
00:10:14 Včera jsem se ráno cítil hrozně, prostě nemohl jsem,
00:10:18 nemohl jsem vstát, prostě cítil jsem se, jak kdybych měl umřít.
00:10:24 Myslel jsem si, že se budu muset rozpojit s Martinem,
00:10:27 se kterým jsme vlastně celý předchozí den jeli.
00:10:31 Ale nakonec to dopadlo dobře
00:10:33 a i celý včerejší den jsme vlastně jeli spolu.
00:10:39 Naše očekávání v to,
00:10:41 že do checkpointu dorazíme někdy okolo dvanácté odpoledne,
00:10:45 se trochu změnilo, jako každému.
00:10:51 Všechny překvapil terén, který tam před tím byl,
00:10:54 který byl dost náročný.
00:11:06 Po checkpointu jsme strašně rychle přejeli české hranice,
00:11:10 cesta potom byla krásně upravená.
00:11:13 Pak vlastně nás čekala hezká singlovka po hranici.
00:11:24 Dosáhli jsme Čech, hraniční přechod,
00:11:27 takže po slovenském drncání už se těšíme do Čech na ten nosink,
00:11:31 nosit kola, ošetřit trochu pláště a nechat odpočinout zadku.
00:11:42 Zhruba bylo asi 9 hodin večer, už se stmívalo, v lese byla tma
00:11:46 a já jsem najednou přeškubl řetěz.
00:11:53 Kouknu se dolů na kolo
00:11:55 a tam mi chyběla flaška s veškerým nářadím.
00:11:59 Prostě někde mi vypadla po cestě, nevím, kde to mohlo být.
00:12:03 Naštěstí okolo šel nějaký kluk a tlačil kolo.
00:12:10 Já jsem se ho zeptal, jestli nemá nýtovačku,
00:12:13 a on úplně shodou náhod prostě nýtovačku měl.
00:12:18 Kdyby se to nestalo,
00:12:19 tak by mě prostě čekala čtyřhodinová chůze do Vizovic,
00:12:23 kam bych dorazil někdy okolo druhé v noci,
00:12:25 nevyspal bych se, narušilo by mi to totálně režim.
00:12:29 A jenom mě to utvrdilo v tom,
00:12:31 že každou chvíli prostě se může cokoli stát,
00:12:34 aniž bych to čekal,
00:12:36 a já jsem jenom takovým pasivním svědkem těch událostí.
00:12:51 Au. Jak tam byly z trasy nějaké fotky, ne?
00:13:11 Já se musím držet jednou rukou za provaz.
00:13:16 Je to tady vpravo dolů.
00:13:20 Čtvrtý den už je závodní pole roztaženo
00:13:23 asi na 500 kilometrech trasy.
00:13:25 Druhý závodník Láďa Bimon dojíždí
00:13:27 s krátkým odstupem za Honzou Tyxou
00:13:30 do kontrolního bodu 2 na 842. kilometru.
00:13:35 Tys to už opravil, ne?
00:13:39 -Dělal jsem to nahoře na té přehradě tam.
00:13:54 Jaké jsou ambice dál?
00:13:56 Na druhou polovinu trasy jaký je plán?
00:14:18 Máš to tady z té strany? Nevíš, viď?
00:14:21 Prosím tě, to není... To je pohoda.
00:14:24 -Nemáš v batohu lékárničku?
-Ty jo.
00:14:28 Hele, Jani, támhle mám v tom nějakou náplast.
00:14:31 -Tak náplastí to asi nespravíme.
-Utáhneš to trošku.
00:14:37 Já mám obvaz na kole. Kluci, vy máte?
00:14:42 To nebude tak strašné. Mě to štve, že mě tohle vyřadí.
00:14:48 Mně je to jasné.
00:14:50 Zrovna v místech, kde už to začíná být pěkné.
00:14:54 Já to sjedu na kole normálně.
00:14:56 -Ty ses zbláznil, ne?!
-Prosím tě, neblázni.
00:14:59 Chceš vykrvácet, nebo co?
00:15:11 Zrovna v místech, kde už to začíná být pěkné.
00:15:19 -Tati, nestoupej na to!
-Neblázni, nemůžeš.
00:15:22 Prosím tě, Jani, já si vezmu kolo a sjedu to.
00:15:27 -Počkej, neblázni.
-Nechte toho!-Neblázni.
00:15:30 -Beru kolo.
-Ne, ne, prosím tě, nedělej nic.
00:15:33 -Počkej, seď, podepřete ho někdo.
00:15:36 -Stůj na jedné noze, když už teda stojíš.
00:15:39 Ale vůbec bys neměl vstávat. Nedělej hrdinu, prosím tě!
00:15:43 -Sedni si ještě.
00:15:44 To bych musel vzdát závod, prosím tě.
00:15:49 To mě štve, že to nedojedu.
00:15:54 Nešlapej na to.
00:15:58 -Já se tak stydím, do prdele!
-Jaké stydím.
00:16:07 Ne, dobré, já jedu zítra. Já zítra jedu.
00:16:13 Pohoda.
00:16:19 Je to dobré, hoši. Zdravějšího člověka tady neviděli.
00:16:26 -Ha ha, Januška.
-Ano, dobře jsme to odhadli.
00:16:29 Čau, pojď ke mně.
00:16:31 Ty kokose, víš o tom, že jsi nezmar? Co?
00:16:34 Ty jsi borec úplně čistý, pojď za námi.
00:16:40 -Jaké zítra ráno, já musím jet s ní.-Teď nemůžeš jet na kole.
00:16:44 -Tak já to půjdu pěšky.
-Co ti řekl doktor?
00:16:46 Že jsem zdravý, že tady takhle zdravého člověka neměli.
00:16:50 Mám se ho jít zeptat? Velice dobré, řekl?
00:16:53 -Velice dobré, no.
-Říkal?-No, no.
00:16:56 Že to je velice dobré a že jsem - no skoro,
00:16:59 že jsem sem ani neměl s tímhle jezdit.
00:17:02 Já nevím prostě, co mám dělat, vůbec.
00:17:05 Já to chci stihnout, ale zase na druhou stranu on to chce jet,
00:17:09 je to prostě jeho sen.
00:17:12 -No tak zas nemůže ti... Já mu domluvím.
00:17:17 Intenzivní dlouhá příprava a vědomí,
00:17:19 kolik psychického a fyzického úsilí jste již vynaložili,
00:17:23 se nedovolí jen tak vzdát. A to je případ i Pepy Kristla.
00:17:26 Podle pravidel se ráno vrací na místo,
00:17:29 odkud ho svezlo auto do nemocnice, a pokouší se pokračovat.
00:17:33 Já už jsem se na to koukal, líbí se mi to víc,
00:17:36 než když jsem ho měl zdravý.
00:17:38 -Hm, krása.
-Je to dobré, no.
00:17:43 Jsou doktoři šikovní.
00:17:45 Tak co, Jani, jak jsi nabuzená? Dobré?
00:17:48 Já doufám, že nejedeš.
00:17:50 To víš, že jo, to mně stačí. Pojď, hop, hop.
00:17:56 To určitě. Já tě budu sbírat někde po trati, tati.
00:17:59 Ale prosím tě, nešil. Jsem schopný?
00:18:03 -No vidíš to, taky to říkají.
-Nic jsem neřekl.
00:18:07 -Ale jak dlouho, tati, jak dlouho to ta noha vydrží?
00:18:10 Prostě pojedu tak dlouho, dokud to půjde.
00:18:13 A jsem dospělý.-Právě o tom pochybuju, že jsi rozumný.
00:18:17 Dospělý možná, ale rozumný ne.
-Sjedu z tratě, zavolám a končím.
00:18:21 Kdybys byl rozumný, tak už končíš dávno.
00:18:25 Kdyby to jezdili jenom lidi absolutně rozumní,
00:18:28 tak tady nikdo není.
00:18:32 Kdyby mu chyběla stovka nebo dvě, tak neřeknu,
00:18:35 ale prostě jsme ve čtvrtině a není to úplně dobré.
00:18:40 Nemám z toho dobrý pocit.
00:18:49 I když má každý jiné tempo
00:18:51 a není většinou příliš výhodné jet společně,
00:18:54 občas spolu část dne závodníci absolvují,
00:18:56 stejně jako já s Radkem Musilem.
00:18:59 Momentálně jsme vystoupali na hřeben Beskyd,
00:19:02 takže teď nás snad čeká už jenom traverzování,
00:19:06 plus teda nějaký ještě výstup na Dlouhé stráně,
00:19:09 takže bychom mohli být teoreticky třeba do tří hodin,
00:19:13 v takových deset v checkpointu 2. Co si myslíš?
00:19:16 -Já bych to po blížení se k checkpointu 1 neviděl tak růžově.
00:19:20 Radši být trošku pesimista a pak být mile překvapený než naopak,
00:19:25 takže myslím si, že když tam budeme do oběda, tak že to bude dobré.
00:19:39 Po čtyřech dnech a 20 hodinách dojíždím
00:19:42 do druhého kontrolního bodu v Jeseníkách.
00:19:45 Na prvního závodníka Honzu Tyxu mám v tuto chvíli ztrátu asi 7 hodin.
00:19:56 Já jsem chtěla jet 1000 mil, ale měla jsem velké oči.
00:20:01 Pojedu asi jenom... Pojedu jenom půlku.
00:20:04 A musím teda říct, že i když máš přečtených tisíc článků
00:20:08 a tisíckrát si myslíš, že víš, do čeho jdeš, tak nevíš.
00:20:13 Těch posledních 30 kilometrů, to bylo peklo.
00:20:17 Jsem to jela 6 hodin.
00:20:19 -Vyřízená?
-Totálně.
00:20:22 A ještě po tom včerejšku, jak jsme byli na té Krížné,
00:20:26 a to sedlo, tak...
00:20:30 Masakr.
00:20:35 Od zítra to vezmu jako dovolenou, budu spát ráno,
00:20:39 pak pojedu na pohodu.
00:20:44 Hodně náročné, terén je dost obtížný,
00:20:48 stoupáme skoro každou etapu 4000, což dává zabrat.
00:20:55 Jsem takový nervózní z té druhé půlky,
00:20:58 už mám bolesti kolene, jestli to zvládnu.
00:21:02 Je to taková odvaha, teď nastoupit do té druhé půlky,
00:21:06 jestli to vyjde. Ale tak zkusím to.
00:21:16 Včera jsme přes den zmokli v Orlických horách,
00:21:20 celé Polsko vlastně bylo celkem náročné,
00:21:23 protože to byl přejezd po loukách, které byly plné vody.
00:21:32 Muselo se hodně šlapat po cestách, které vlastně ani jsme neviděli,
00:21:37 jenom to bylo před námi tak nějak projeté ostatními závodníky.
00:21:47 Jsme na Výrovce v Krkonoších, včera jsme to sem ještě dotlačili
00:21:51 o půl dvanácté.
00:21:54 Splnili jsme si takový jako náš cíl motivující,
00:21:57 který jsme si dali už ráno,
00:22:00 takže jsme měli z toho docela dobrý pocit.
00:22:04 Myslím si, že jsme se minimálně udrželi ve startovním poli,
00:22:08 tak jak jsme byli.
00:22:11 Před námi jsou čtyři závodníci,
00:22:13 z čehož jeden je zhruba dvě až tři hoďky před náma, takže uvidíme,
00:22:18 jak se zdrží v checkpointu.
00:22:26 Především jsem to jel zezačátku jako závod a výzvu k tomu,
00:22:32 co v člověku je.
00:22:34 A byli tady vždycky a jsou senzační lidi.
00:22:37 Ale bohužel jsem se na 300. kilometru zranil,
00:22:42 takže už jsem to přestal vnímat jako závod,
00:22:46 ale teď už to beru jako dovolenou, protože jedu na 60 %.
00:22:57 Určitě bojuje, fandím mu, držím mu palce.
00:23:02 Já věřím, že on to zvládne, ale jako člověk má
00:23:05 o něj strach prostě.
00:23:23 -Teďka předvádění, jak se ze spacáku dělá péřová bunda.
00:23:28 -Měl jsi nějaké problémy?
-No s kolem spíš.
00:23:33 A fyzicky ne? Fyzicky zvládáš?
00:23:35 Ta rozmočená chodidla, mám špatné tretry,
00:23:39 protože šlápnu do vody
00:23:41 a mám vlastně zespoda od kufru díry,
00:23:44 takže mi to hned teče na ponožky.
00:23:49 Mám trošku cvaklý plášť, ale to by možná mohlo vydržet.
00:23:56 Potkali jste se s tím Láďou?
00:23:59 Jo, jo, ráno jsem ho předjížděl chvilku.
00:24:06 -Dneska?
-Jo, dneska.
00:24:10 Jak jste vyjeli vůbec z Finishe 500?
00:24:15 Ty jsi jel před ním, nebo on vyjel dřív?
00:24:18 On vyjel dřív o hodinu asi.
00:24:21 Tam jsem ho dohonil asi za hodinku v kopci
00:24:25 a říkal, že mu je nějak divně a že mu to nejede.
00:24:31 Tam jsem ho viděl naposled, dá se říct.
00:24:34 Mě prostě fascinuješ, jak jsi dobrý,
00:24:37 jak jsi v pohodě a jak to všechno zvládáš takhle suprově.
00:24:41 -Já nevím, jestli je to dobrý výkon.-Vynikající.
00:24:59 Po necelých 7 dnech jsme společně s Martinem Vítem dorazili
00:25:03 na třetí kontrolní bod za Jizerskými horami.
00:25:06 Tam jsme se oba opět rozdělili a pokračovali každý sám.
00:25:11 Jsou 3 hodiny, jsem asi 40 km za checkpointem v Lužických horách
00:25:16 a mám toho nějak dost, chce se mi hrozně spát.
00:25:19 Přede mnou 20 minut je Martin,
00:25:22 to jsem zjistil a vystopoval díky jednomu osadníkovi z tábora,
00:25:27 který mi tu informaci řekl.
00:25:35 Martin se na mě ptal, stejně jako já na něj, prý.
00:25:48 Vlastně od neděle mám krizi,
00:25:50 tlačím to prostě už jenom hlavou do toho cíle,
00:25:53 to tělo prostě moc nefunguje už.
00:25:59 Tam to střídalo, emoce tam probíhaly úplně šílené.
00:26:03 Takové ty pocity na tom Slovensku, kde to bylo krásné, ty výhledy,
00:26:08 pak jsem zase měla plné zuby těch výhledů.
00:26:11 A pak tam byla hrozná jakoby deprese před tou CP 1,
00:26:14 tam to bylo prostě šílené, pak jsem se strašně těšila domů,
00:26:18 jako do Čech, a přišly vizovické klopce, které mě totálně odrovnaly,
00:26:23 psychicky i fyzicky,
00:26:25 tam jsem to teda chtěla v neděli zabalit totálně.
00:26:38 Po osmi dnech a dvou hodinách zná závod 1000 mil svého vítěze.
00:26:42 Honza Tyxa doráží do Skalné u Chebu po nonstop jízdě
00:26:45 ze 3. kontrolního bodu, za sebou má přes 1700 km.
00:26:52 Jsi tady. Věřil jsi tomu, že dojedeš?
00:26:55 -Bylo to těžké.
-Bylo to těžké?-Hm.
00:26:57 To jo, ta druhá půlka.
-Byla těžší než první?
00:27:01 No jako ono nejde spíš o ten terén, ale že už toho máte dost pak.
00:27:08 Já jsem si to nepředstavoval ani, že bych to mohl vyhrát.
00:27:12 Oslavíš to?
00:27:14 Jo. Hlavně půjdu teda spát, protože mám manko teď.
00:27:27 Zbývá mi asi 120 kilometrů do cíle.
00:27:32 Je 11 hodin večer a jsem úplně mrtvý.
00:27:35 Jsem úplně mrtvý prostě.
00:27:38 Ještě teď čelovka mi začala nefungovat,
00:27:42 tak jsem musel vyměňovat baterky, tlačítko mi tam prostě nějak blbne,
00:27:47 nesvítilo to, takže musí být furt stlačené,
00:27:50 že jsem ho tam musel sucháčem nějak prostě jako...
00:27:57 Nějak tam prostě...
00:28:03 Je to fakt hrozné, doufám, že nějak do těch čtyř,
00:28:07 než se rozední, to překoušu.
00:28:25 Poslední den jsem plánoval už dorazit vlastně do finiše,
00:28:29 ale trať neubíhala, tak bych to nestihl dorazit vlastně.
00:28:36 Už jsem byl hodně unavený, tak jsem chtěl přespat v lese,
00:28:40 ale nechtěl jsem zase,
00:28:42 aby mně kamarád přešel a nevěděl jsem o tom.
00:28:48 Tak jsem si mu lehl do cesty přímo v lese
00:28:51 a on mě pak vzbudil asi v jednu v noci
00:28:54 a dohodli jsme se, že budeme pokračovat spolu.
00:29:25 -Tři dny mě tlačila hlava.
00:29:29 Než to tělo, to tělo už prostě bylo -
00:29:32 hlava táhla tělo, tělo úplně totálně vyždímané,
00:29:35 ale úplně úžasný pocit to je. Neuvěřitelný.
00:30:02 -Jel jsem 22 hodin v kuse
00:30:05 a nějakým způsobem se porouchalo koleno.
00:30:08 Snažil jsem se zvolnit, v pondělí jsem jel 37 kiláků,
00:30:12 říkal jsem si, že zregeneruju.
00:30:15 Koleno se jakžtakž dalo dohromady,
00:30:18 pak jsem byl schopen jet další den 70,
00:30:22 ten další den 100 a včera v podstatě Špindl až sem.
00:30:29 Koleno totálka, krach, nebyl jsem schopný jet,
00:30:32 pak jsem se sem vrátil.
00:30:37 A končím. Už na to nemám psychicky.
00:30:46 Poslední noc jsme si s Martinem sáhli na dno únavy
00:30:49 a fyzického vyčerpání.
00:30:51 Při sjezdech jsme dokonce začali mít i mírné halucinace
00:30:55 z nedostatku spánku.
00:30:56 Stejně jako i všichni, kdo přijeli před námi.
00:30:59 Do cíle jsme dorazili na čtvrté pozici
00:31:02 a na Honzu Tyxu jsme ztratili 16 hodin.
00:31:05 -Čau, kluci, tak co, jaké to bylo?
-Dobré.
00:31:08 Je to asi půl dne, co jsem tady v cíli, ve finiši.
00:31:12 Musím teda říct, že jsem asi nic těžšího v životě nejel.
00:31:16 Byl jsem prostě furt v napětí, furt jsem řešil nějaké problémy,
00:31:20 pokoušel jsem se podat co největší výkon,
00:31:23 bylo to prostě hrozně intenzivní, no.
00:31:26 Ale myslím si, že na druhou stranu jsem si odpočinul
00:31:30 od takových těch všedních problémů v normálním životě,
00:31:34 na ty jsem úplně zapomněl.
00:31:36 Ten týden prostě neexistovalo nic jiného než tenhle závod.
00:31:46 Trošku je ještě oteklá noha, ale jinak už to je v pohodě.
00:31:52 Předtím... Malinko mě to omezilo, to bych lhal, kdybych řekl, že ne.
00:32:08 Největší neštěstí, nebo jak bych to řekl,
00:32:11 mě potkalo, když jsem měl zranění a všichni mi říkali, že to nedám,
00:32:16 že to nedám dál.
00:32:23 A podpírali mě, abych neomdlel a takové.
00:32:29 Já jsem říkal, ne, a oni brali kolo.
00:32:32 Já říkám, ne, já si ho musím svézt sám,
00:32:36 abych nemusel zítra sem jít a zase ho svážet.
00:32:39 A oni mi to rvali a už byli na mě dost takoví jako agresivní,
00:32:44 ať toho nechám, že jsem pomatený.
00:32:46 Ale prostě já jsem věděl, že pojedu.
00:32:52 Prostě jsem říkal, že to dám, tak to prostě dám, no.
00:33:05 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2013