Josef Abrhám a Boleslav Polívka v moderním zpracování staré legendy. ### Režie: František Filip. Scénář: Jiří Bednář. Hrají: Josef Abrhám, Boleslav Polívka, Gabriela Štefanová, Ladislav Lakomý a další.
00:01:08 Jakou máš první prosbu?
00:01:13 -Chci vidět tu krásnou dívku.
00:01:20 Zařiď, ať mě miluje.
00:01:26 -Nešlo by to bez lásky? Tu čert vzbuzovat nedovede.
00:01:31 -Je to moje přání a ty jsi povinen mi ho splnit.
00:01:47 -Tohle místo nemám v lásce. Chodí sem, pane, každou neděli.
00:03:13 -Odpusťte, krásná slečno.
00:03:20 Mohl bych vás doprovodit domů?
00:03:22 -Nejsem ani slečna, ani krásná. Domů jsem zvyklá chodit sama.
00:03:36 -Jak to dopadlo?
-Špatně. Odešla.
00:03:43 Je to opravdu dívka ze zrcadla. Víš, co máš dělat!
00:03:49 -To půjde těžko, pane. Ta holka nemá žádné hříchy.
00:03:57 Takže jí nemám co našeptávat, jak je to u nás v pekle zvykem.
00:04:03 Bude to těžké. -Dávám ti den. Nebo naše smlouva končí.
00:06:19 -Co to máš? Jak jsi k tomu přišla?
00:06:26 -Našla jsem to v šatníku, maminko. Nevím, kdo mi to sem dal.
00:06:36 -Já ti to povím. Nikdo než ďábel. Ty hříšné věci si nenecháš.
00:06:49 -Hrom do toho. Kat aby všechno spral!
00:06:57 Její matka odnesla šperky do kostela na modlení.
00:07:13 -A co Markéta?
00:07:19 -Ráda by si šperky nechala, ale bojí se matky.
00:07:23 Pořád pátrá, od koho jsou. Chtěl jsem svést Markétu k ješitnosti.
00:07:32 Pak jsem vás chtěl představit jako šlechetného dárce.
00:07:43 A ona by k vám pocítila lásku.
00:07:49 -Mě nezajímá, co jsi chtěl! Mě zajímá, co teď uděláš?
00:07:52 -Nic není ztraceno, pane. Vše nahradí nové šperky.
00:08:15 -Div neoslepnu, jak to září.
00:08:19 To vypadá jako od císaře nebo od knížete.
00:08:29 Od koho jsi to dostala?
00:08:33 Nevím. Našla jsem to v šatníku.
-Holka, toho si važ.
00:08:46 -Kdybych se svěřila matce, odnese to do kostela.
00:08:53 -Já už vím co uděláme. Nikomu o tom neřekneš.
00:09:01 -Ale já bych je ráda vzala na sebe.
-Vím co uěláme.
00:09:12 Necháš je u mne.Když budeš chtít, vezmeš si šperky na sebe.
00:09:27 -Já bych si je raději vzala když půjdu ven, třeba do kostela.
00:09:35 -Řekneš matce o svátcích, že jsi jeden kousek dostala darem.
00:09:46 Postupně je po částech přestěhuješ k sobě domů.
00:09:52 Ukaž, já si je taky vyzkouším.
00:10:01 -Pomoz mi to schovat.
00:10:13 -Hledám paní Hubatou.
-To jsem prosím, já.
00:10:21 -Netušil jsem že máte dámskou návštěvu. Přijdu jindy.
00:10:27 -Slyšíš, holka, má tě za dámu.
00:10:31 Markéta je jenom švadlena, já bydlím tady, pojďme ke mně.
00:10:38 -Není třeba.
00:10:50 -Zpráva, kterou mám není radostná.
00:10:56 Váš choť, jak bych to řekl je ...
-Nebožtík! -Budiž mu země lehká.
00:11:09 -Je mi ho moc líto. -Mluvte, pane, ať mi třeba pukne srdce.
00:11:20 -Váš manžel byl hrdina a měl slavnou smrt.
00:11:30 Jednou večer se zdržel v putyce. Co to říkám, v restauraci.
00:11:43 No a tam se nalil. Totiž, napil. Byl na to odborník.
00:11:52 -Ano. V tomto oboru byl.
00:11:57 -A pak hrál karty. Prohrál všechny peníze.
00:12:11 -Darebák.
00:12:15 -Pak ho vyhodili z hospody. Spadl do příkopu.
00:12:41 Už nevstal.
00:12:49 Váš manžel padl jako hrdina. A odkázal vám ...
00:12:54 -Kolik?
-Své poslední přání.
00:12:57 Abyste nechala sloužit v kostele třista zádušních mší.
00:13:05 Na hotovosti zbyla ..
00:13:08 -Tak přece? On měl zlaté srdce.
00:13:15 -Promiňte, špatně jste rozuměla. Nezbyla ani koruna.
00:13:22 -Cože? Ochlasta. Ten darebák!
00:13:31 Za takového člověka já mám dát sloužit zádušní mši?
00:13:39 -Máte pravdu. Měla byste ho oželet. Najít si náhradu.
00:13:50 -Chcete tím říct, že snad vy sám?
00:13:58 Ne. Můj manžel byl hodný, když zrovna nebyl zlý.
00:14:14 -Já vlastně přišel kvůli ohledání. Kvůli úřadům.
00:14:22 K tomu jsou potřeba dva svědkové.
00:14:27 Večer přijdu se svým přítelem a vše vám dosvědčíme.
00:14:36 -Váš přítel je také šlechtic? Je ženatý nebo svobodný?
00:14:43 -Touží se oženit.
00:14:51 Můj přítel je jemný. Jistě vám řekne mnoho zajímavého.
00:15:04 -Budu se stydět.
00:15:07 -Výborně ďáble. Nezklamal jsi. Co teď mám udělat?
00:15:10 -Dosvědčit, že manžel té ženy je mrtvý.
00:15:19 -To mám lhát? -Jakápak lež?
00:15:22 Pouhá informace.
00:15:27 -Lhát před dívkou, kterou miluji?
00:15:31 -Copak jí nebudeš lhát, až jí budeš slibovat věčnou lásku?
00:15:42 -Kdo ti řekl, že jí budu lhát?
00:15:45 -Copak jí nesdělíš, že ji miluješ?
00:15:50 -Ty si neumíš představit čistý cit. Sám jsi nečistý, skrz naskrz.
00:15:59 -Jen si posluž, pane, jenom do mě.
00:16:03 Jestli nebudeš svědčit, musím tu schůzku odvolat.
00:16:24 -Já bych se na vašem místě okamžitě oženila.
00:16:31 -Máte naprostou pravdu paní. Jenže kde najít tu pravou?
00:16:36 -Vy jste ji dosud nenašel?
00:16:39 -Která by to se mnou vydržela?
00:16:45 -Já bych to s vámi zkusila. Věříte mi?
00:16:49 -Já neumím ani vyznat lásku.
00:16:56 Zvlášť v přítomnosti jiných lidí.
00:17:00 -Můžeme jít ke mně. Tam si pohovoříme.
00:17:15 -Musíme si pohovořit o smrti vašeho manžela.
00:17:18 -To má čas. Mám stejně pocit, jako kdyby nikdy nebyl.
00:17:33 -No a dál, povídejte.
00:17:37 -Otce nemám a matka chodí sloužit.
00:17:45 Já doma šiju a moje práce se mi líbí, protože si při ní zpívám.
00:17:57 Žiju docela obyčejný život.
00:18:02 -Manželství je lepší bez lásky.
00:18:08 Důležité je mít hodně peněz a střechu nad hlavou.
00:18:20 Dobré jídlo a pití, lásky se člověk nenají.
00:18:31 -Moje řeč paní Hubatá.
00:18:35 Kdo by se odvážil ucházet o ženu, která měla za muže hrdinu?
00:18:45 Musel to být vynikající člověk, ten pan Hubatý.
00:18:50 -Vynikající člověk? Vynikající lump.
00:18:53 Ale můj nový manžel uvidí, jak si ho dokáži vážit.
00:19:06 -Bratr Valentin se toulá po světě jako voják.
00:19:09 Sestřička zemřela, když byla malá.
00:19:16 V noci jsem měla u postele kolébku. Když malá plakala, chovala jsem ji.
00:19:26 A ráno jsem vstala, vyprala, uvařila, a tak to bylo pořád dokola
00:19:40 -Život může být navenek chudobný, ale v srdci může skrývat bohatství.
00:19:46 Když jste se starala o nemocné, byla jste bohatší než princezna.
00:19:55 Vaše krása tím utrpením získala, slečno.
00:20:01 -Už jsem vás prosila, abyste mi neříkal slečno.
00:20:05 -Když jsem vás poprvé spatřil, byl jsem vámi okouzlen, Markétko.
00:20:14 Mohu vám říkat Markétko?
00:20:20 Svět se rozzářil a já jsem byl šťastný.
00:20:32 -Musíme se rozloučit, vzácný pane.
00:20:35 -Neříkejte mi vzácný pane. Kdy se příště uvidíme?
00:20:40 -Zítra. Jestli si to budete přát.
00:20:55 -Musíme se rozloučit, paní Hubatá.
00:20:59 -Ale proč?
00:21:04 -Co by tomu řekli sousedé.
00:21:13 -Máte pravdu, dbám přísně na čest.
00:21:22 -Dobře děláte, paní Hubatá.
00:21:29 -Budete přemýšlet o tom, co jsem vám dnes řekla?
00:21:33 -Po celou noc.
00:21:42 -Zítra mi řeknete, k čemu jste došel.
00:21:50 -Spolehněte se, ježibabo.
00:22:15 -"Veta je po klidu, na srdci balvan mám."
00:22:26 "Můj milý do dálky odešel bůhvíkam."
00:22:39 "Pořád ho vyhlížím ze svého okénka."
00:22:47 "Všude mě provází bolest a vzpomínka."
00:23:19 Věděla jsem, že se vrátíš. Kdes byl tak dlouho?
00:23:32 -Měl jsem důležitou cestu.
00:23:41 -Posaď se milý.
00:23:45 -A vyprávěj.
00:23:52 -Potřeboval jsem načerpat nové síly.
00:24:03 Co jsi zesmutněla? Trápí tě něco?
00:24:07 -Jaké jsou to cesty?
00:24:16 Mám o tebe vždycky takový strašný strach.
00:24:23 -Čeho se bojíš?
00:24:28 -Mám strach o tvoji duši.
00:24:36 -A proč?
00:24:40 -Pořád se v poslední době bojím. Jak je to s tvojí vírou?
00:24:53 -Na světě je mnoho církví a je jedno, u které člověk je.
00:25:03 Důležité je, že je ten člověk dobrý.
00:25:06 -A u které jsi ty?
-U žádné.
00:25:11 -Cože? U žádné?
00:25:15 -To je jako kdybych byl u všech.
00:25:19 -Ale věříš, viď Jindro?
00:25:24 -Víra. Co je to vlastně víra?
00:25:29 -Takže - nevěříš?
00:25:33 -Kdo už viděl Boha? Kdo ho zná? Podívej se na oblohu.
00:25:41 Na zemi, stromy, květy. Necítíš něco slavnostního?
00:25:50 Řekni, je to Bůh? Víra? Nebo láska.
00:25:56 Já sám nevím. Že už se nebojíš.
00:26:02 -Bojím.
00:26:06 -Toho tvého přítele. Vypadá jako sám ďábel!
00:26:16 -Bojíš se, že tě odnese do pekla?
00:26:21 -Nesměj se, je mi odporný.
00:26:25 Ani modlit se nemůžu. Odkud ho vlastně znáš?
00:26:31 -Náhodou jsme se setkali. Chceš, rozejdu se s ním.
00:26:42 -Chtěla jsem tě o to požádat.
00:26:55 -Jaký je rozdíl mezi ďáblem a tím, kdo mu slouží?
00:27:08 Ďábel se může převtělit do někoho, kdo nemá srdce.
00:27:26 A kdo může zahubit všechny lidi.
00:27:45 -Netrap se. Podívej se, co jsem ti přivezl.
00:29:02 -Markéto, počkej! Co je s tebou, holka?
00:29:08 Ten pán, co se kolem mě točil, se už neukázal.
00:29:14 Vyhýbá se mi jako čert kříži.
00:29:19 -Třeba nejsi daleko od pravdy.
00:29:21 -A co ten tvůj? Máš ho ráda?
00:29:24 -Něco horšího ...
00:29:32 -Holka nešťastná, co bude dělat?
00:29:36 -Všichni se jí vyhýbají.
00:29:41 -I farář ji proklel.
00:29:44 -Lidi ji uštvou. Šenkýři nalej.
00:29:59 -Nerad vás ruším. Ale o kom to vlastně mluvíte?
00:30:04 -Pán není zdejší?
00:30:06 -Narodil jsem se tu, ale byl jsem dlouho v cizině.
00:30:16 -Jistě víš, že než být svobodnou matkou,
00:30:21 to už je lepší umřít.
00:30:22 -Kterépak se to neštěstí stalo?
00:30:25 -Dceři té staré uklízečky.
00:30:54 -Co pane ještě chceš?
00:31:00 -Chci se s ní rozloučit. Potřebuji dárek.
00:31:06 -Na co? Teď ji můžeš mít zadarmo.
00:31:18 "Panna jedna hloupá v slzách se teď koupá,
00:31:32 že nebyla, že nebyla v lásce dosti skoupá!"
00:31:43 -Darebáku! Nenechám urážet sestru.
00:32:04 Co je to za kouzla?
00:32:07 Ruka mi slábne.
00:32:31 - A teď bodni!
00:32:48 -Co se tady děje?
00:32:51 -Rychle pryč, pane.
00:33:03 -Bratře. Kdo ti to udělal?
00:33:17 -Ten tvůj milý.
00:33:24 -Do čeho ses to zapletl?
00:33:31 -Markéto. Bůh tě opatruj!
00:33:41 -Bratře. Odpusť mi. Kéž bych zemřela místo tebe!
00:34:10 -Co se tak mračíš, pane?
00:34:15 -Vidím bledou dívku.
00:34:21 Je smutná. Kolem krku má krev.
00:34:33 Je podobná Markétě.
00:34:35 -Pouhý přelud, pane. Markéta už dávno spí.
00:34:47 Už jsem ti všechno řekl.
00:34:49 -Lžeš, darebáku, co se stalo s Markétou a s tím mladíkem?
00:34:58 -Zabil jste ho.
00:35:07 -Jsem vrahem bratra Markéty?
00:35:12 -Zabil jste ho v sebeobraně. Kdybyste ho nezabil,byl by vrah on.
00:35:22 Jeho matka nepřežila jeho smrt.
00:35:27 -Matka zemřela?
00:35:29 -Není to vaše vina. Byla nemocná.
00:35:37 -Co se stalo s Markétou?
00:35:40 -Narodilo se jí dítě.
00:35:47 -Moje dítě? Musím je vidět.
00:35:58 -To půjde těžko, pane.
00:36:02 -Proč?
00:36:07 -Markéta je zanesla k vodě. A tam ho utopila.
00:36:14 -Markéta utopila naše dítě?
00:36:19 -Chtěla zabít i sebe, ale ztratila sílu.
00:36:29 -A ... dál?
00:36:33 -To je skoro všechno.
00:36:36 -Co bylo dál?
00:36:41 -Soud ji odsoudil k smrti.
00:36:50 -Proto jsem viděl krev.
00:36:55 -Markéta má zemřít. Ale proč?
00:37:08 -Je to zkrátka osud.
00:37:14 -Tomu říkáš osud?
00:37:19 Ty hnusný duchu pekel!
00:37:28 -Proč si na mně vyléváte zlost. Kdo zabil? Já nebo vy?
00:37:35 -Ale tys mi vedl ruku. Ty jsi vrah!
00:37:37 -Kdo opustil Markétu? Já nebo vy?
00:37:45 -Ale neřekls mi, že čeká dítě. Že potřebuje pomoc!
00:37:53 Musíš ji zachránit. Jinak naše smlouva neplatí!
00:38:04 -Já uspím žalářníka a seberu mu klíče.
00:38:09 Ty sám otevřeš dveře její cely.
00:38:53 -Markétko, lásko moje.
00:39:02 Ty mě nepoznáváš?
00:39:06 -Prosím tě, kate ! Ještě chvilku.
00:39:11 -To jsem přece já.
00:39:15 -To jsi ty? -Ano.
00:39:20 -Můj milý. Všechno se mi vrací.
00:39:30 Když jsi mě poprvé oslovil.
00:39:36 Proč mě chceš opustit? To mě ani neobejmeš?
00:39:43 -Teď na to není čas, pojď.
00:39:46 Prosím tě, pojď pryč.
00:39:51 -A neštítíš se mě jako všichni?
00:39:55 Zabila jsem bratra, matku i dítě. Jsem vražednice.
00:40:11 -Co to říkáš?
00:40:16 -Podej mi ruku. Jaká je krásná.
00:40:22 Jakoby na ní byla krev!
00:40:28 Co jsi to udělal?
00:40:36 Nezabíjej bratra, je moc hodný.
00:40:40 -Ty zabíjíš mě. Utečeme.
00:40:48 -Nebylo by to nic platné. Číhají na mě všude.
00:40:54 A co bych tam dělala?
00:41:01 -Pojď pryč!
00:41:05 -Nesahej na mě vrahu!
00:41:11 -Dost těch řečí, blázni!
00:41:15 -Přišel sis pro mě, ďáble?
00:41:18 -Přišel tě zachránit.
00:41:20 -Chci se odevzdat Bohu a ne jemu.
00:41:24 -Zešílela.
00:41:27 -Panebože, zachraň mě.
00:41:37 -Rychle pryč!
00:41:50 Proč si pořád zoufáš? Už netoužíš po divech světa?
00:42:07 To co se stalo, nebyla tvá vina.
00:42:18 -Vidím ji pořád, jak stojí šílená.
00:42:25 -Nesmíš na to pořád myslet.
00:42:29 -Čtyři dny, co zemřela.
00:42:32 -Čtyři měsíce!
00:42:40 -Nikdy na ni nezapomenu.
00:42:43 -Zapomeneš. Čas je nejlepší lék.
00:42:51 -Podvedl jsi mě, čerte. Slíbil jsi mi štěstí.
00:42:58 Naše smlouva neplatí. Nejsem šťastný.
00:43:12 -Podvedl? Splnil jsem ti všechno!
00:43:21 To máš tak krátkou paměť?
00:43:23 Už jsi zapomněl na všechno veselí?
00:43:30 -Veselí ano, ale štěstí ne.
00:43:37 -Chtěl jsi omládnout. Já to učinil.
00:43:46 -Co je mi platné mládí.
00:43:49 -Zatoužil jsi po Markétě. Já zařídil, aby tě milovala.
00:43:59 -Ani láska mě neučinila šťastným.
00:44:07 -Pane, to nádherné dobrodružství, to tě teprve čeká.
00:44:21 Bude to těžké, ale musím svou sázku vyhrát.
00:44:30 Slyšel jsi o Valpuržině noci?
00:44:41 To se sletí z celé země čarodějnice. To je jinačí vzrušení.
00:44:53 To nejlepší vás teprve čeká. Nádherných dvacet let.
Legenda o doktoru o Faustovi vypráví o lidské touze po poznání, po naplnění života. Není to tradiční pohádka pro dětské diváky – autoři televizního filmu dali názvem najevo, že starý příběh zpřístupnili dnešnímu divákovi, a přesto nepřinášejí jednoduchou odpověď.
Hlavní role dramatu plného tužeb a vášní obsadil režisér František Filip vynikajícími představiteli: Fausta hraje Josef Abrhám a jeho ďábelského protihráče Boleslav Polívka. Trojici hlavních postav doplňuje Gabriela Ježková z Divadla Husa na provázku, která v roli Markétky úspěšně debutovala před kamerou.