Pohádka o dvou královských sestrách a zakletém králi Janovi. ### Scénář: Kateřina Krejčí. Hrají: Milena Steinmasslová, Kateřina Urbancová, David Vejražka, Květa Fialová a další.
00:01:50 Kláro! Zase už jsi v té posteli? Okamžitě vylez!
00:01:58 -Tak to ne, drahá sestřičko!
-Ano! -Ne!
00:02:08 Vzdáváš se?
00:02:13 -Vzdáváš se?
-Vzdávám.
00:02:17 -Uznáváš, že to byl čestný boj?
-Ne.
00:02:23 -Tak dobře, uznávám.
-V pořádku. A teď spát!
00:02:31 -A stejně neuznávám!
-Ty jezinko jedna!
00:02:39 -Zrádče! Byl to přece čestný boj?
-Nebyl.
00:02:46 -Ty jsi starší, větší a královna.
-To je pravda.
00:02:53 -Mám tě moc ráda.
-Já tebe taky, ty můj divousi.
00:03:00 Ale proč jsi vlastně byla schovaná v mé posteli?
00:03:06 -Já tu na tebe čekala a bála se.
-Bála? A čeho? -Pavouka.
00:03:15 Ty jsi mimino! Pojď, učešu tě.
00:03:21 Já se jich nebojím, spíš štítím.
00:03:25 -Proč ho služebná nevymete?
-Ne! To nesmí!!
00:03:31 -Ty toho pavouka miluješ?
-Máš pusu rychlejší než rozum.
00:03:38 -Ty jsi, víš...
-Ale no tak, sestřičko.
00:03:46 Kuk!
00:03:48 -Mám někdy moc práce, víš?
-Je těžké být královnou?
00:03:55 Moc těžké, Kláro.
00:03:59 Jak rozeznat pravdu od lži, upřímnost od přetvářky?
00:04:06 Jak vědět, co je prospěšné všem a nedopustit se nespravedlnosti?
00:04:15 -Kdyby tak žil tatínek!
-Nebyla bys královna.
00:04:20 Byl tak statečný... Ten se vždycky dokázal rozhodnout.
00:04:27 Až těsně před smrtí se změnil.
00:04:32 -Máš přece rádce!
-Rádci? Ti myslí nejvíc na sebe.
00:04:43 A tak večer, když se rozhoduji, radím se tady s pavoučkem.
00:04:53 Nesměj se. On mi určitě rozumí.
00:04:57 -Proč to neříkáš mně?
-Nechci, aby ses trápila i ty.
00:05:04 A pak, ta tvá pusa, Kláro!
00:05:11 -A teď už jdi spát! Dobrou noc.
-Ale... -Žádné ale, utíkej!
00:05:20 Dobrou noc.
00:05:31 Říkají mi váhavá královna.
00:05:36 Nedovedu se prý rozhodnout.
00:05:41 Všechna důležitá rozhodnutí odkládám.
00:05:48 Je to pravda, můj pavoučku.
00:05:55 Ale já se tolik bojím ukvapených rozhodnutí.
00:06:02 A tebe mám ráda. Klára to uhodla.
00:06:07 ZVONY ODBÍJEJÍ PŮLNOC.
00:06:25 Zase už je půlnoc!
00:06:36 A já nic nerozhodla!
00:06:40 MUŽSKÝ HLAS: Netrap se, královno. Jednáš správně.
00:06:54 Slovo vladaře už nelze vzít zpět.
00:07:00 -Královno...
-Nepřibližuj se!
00:07:04 Mám málo času. Jen hodinu. S čím chceš pomoci?
00:07:11 -Jak bys mohl...
-Neptej se mě na nic!
00:07:18 Ptej se jen na důležité věci.
00:07:28 Prosím.
00:07:37 Naši rybáři zajali cizí člun. Lovil v našich pobřežních vodách.
00:07:48 Ti cizí rybáři tvrdí, že proud zahnal ryby sem a oni hladoví.
00:07:56 A tví rádci je chtějí uvěznit a sousednímu králi pohrozit válkou.
00:08:07 Ano. Ale já nechci válku. Jenže ve starých zápisech...
00:08:14 -Jsou dohody o nedotknutelnosti pobřežních vod. -Ano.
00:08:26 A co poslat zajaté rybáře zpět a jejich králi napsat toto...
00:09:11 Jsem ráda, že váš král přijal mé návrhy.
00:09:16 Zde je můj podpis, stvrzující naše dohody.
00:09:25 Velebíme vaši moudrost, královno.
00:09:33 Tak cizí rybáři mohou plout až k našim břehům!
00:09:38 Ale naši zase k jejich.
00:09:41 -Ale porušila staré dohody.
-Nedá na naše rady.
00:09:48 Měla by se buď vdát, a nebo opět otevřít Galerii portrétů.
00:09:55 -Galerii?
-Ano.
00:09:58 Když se tam její otec chodíval radit, byla naše země mocná.
00:10:05 -Nic jsem neslyšel...
-Ustrašenec!
00:10:14 Galerie portrétů?
00:10:29 -Ty zíváš. Utíkej už spát.
-Smím tu dnes zůstat?
00:10:36 -Ne. -Já budu hodná...
-Dnes to opravdu nejde.
00:10:42 -A proč?
-No, proč...
00:10:46 Protože mám dnes ještě moc práce.
00:10:52 -Tak běž do svého pokoje.
-Ty jsi... -Honem!
00:10:59 Tak mi řekni, co je to ta Galerie portrétů!
00:11:05 Klárko, kdo ti co řekl?!
00:11:10 Nikdo, jen jsem zaslechla, že by ses tam měla jít poradit.
00:11:21 Poslouchej mě dobře, Kláro.
00:11:26 Náš tatínek tenkrát zahynul na moři.
00:11:33 Plul s poselstvím dobré vůle a... nedoplul.
00:11:39 Zachránil se jediný lodník.
00:11:43 Ten říkal, že na loď padla mlha, hustá jako pavoučí síť.
00:11:50 V ní se objevil černý koráb a jejich loď potopil.
00:12:01 A v té chvíli prý jasně zaslechli smích.
00:12:09 Ženský smích.
00:12:15 A otcova poslední slova byla:
00:12:20 "Ať zapečetí Galerii portrétů, ať tam nikdo nevstoupí!"
00:12:27 ZAZNÍ ŽENSKÝ SMÍCH.
00:12:30 -Co to bylo?
-To nic, asi noční pták.
00:12:35 -Anno, Aničko, já se bojím.
-Tak tu tedy dnes zůstaň do rána.
00:12:46 -Ale hned musíš usnout!
-Rozkaz, Vaše Jasnosti. Už spím.
00:13:07 ZVONY ODBÍJEJÍ PŮLNOC.
00:13:13 Pavoučku, co myslíš, přijde dnes zas?
00:13:31 Anno!
00:13:40 -Pst!
-Já vím.
00:14:00 -Anno...
-Já vím.
00:14:03 Máme málo času, musím se ptát...
00:14:08 Dnes se chci zeptat já tebe.
00:14:27 -Anno, miluješ mě?
-Miluji.
00:14:38 Anno, drahá, jediná... Už je všechno tak blízko.
00:14:45 Už brzy nebudu muset mizet a přicházet jako host.
00:16:04 Uhodla jsem, je to ve staré věži.
00:16:09 Královská pečeť... Ale já jsem královská dcera!
00:16:29 SBOR ŽENSKÝCH HLASŮ: To je dítě! Vznešeného rodu.
00:16:35 Dceruška králova. Ta má právo vstoupit.
00:16:41 Vznešeného rodu. Dceruška králova.
00:16:45 Ta má právo sem vstoupit. Má právo se ptát.
00:16:55 Kdo jste? Kdo to mluví? Ukažte se!
00:17:08 Dítě urozené, dcero králova.
00:17:12 -Máš právo volby.
-Právo rady.
00:17:16 Dceruško králova.
-Máš právo se ptát.
00:17:21 Právo volby: pravdy nebo klamu, štěstí nebo zrady.
00:17:29 -Však ptej se jen mne!
-Mne! -Mne...
00:17:33 Jen mne se ptej...
00:17:39 Jsi podobná svému otci, Kláro!
00:17:45 -Ty jsi ho znala, paní?
-Ano. Často za mnou chodíval.
00:17:54 Tak on si vybral tebe. Jsi krásná a vznešená.
00:18:01 Dítě. Je to ještě dítě! Má běhat v zahradách.
00:18:08 Vybíráš očima a neznáš řeč srdce.
00:18:13 Dceruško králova, pod tíhou tvé volby vše se může stát!
00:18:20 Nevybírej očima a ušima, vybírej srdcem.
00:18:27 Špatný rádce je jako otrávená studna.
00:18:32 -Je to ještě dítě!
-Žádné dítě nejsem!
00:18:38 A už jsem si vybrala. Stejně jako tatínek!
00:18:43 OZÝVÁ SE NÁŘEK.
00:18:55 Tak co tě trápí, princezno? Ptej se!
00:19:02 Já nechci nic vědět. Já jen byla zvědavá na tu Galerii.
00:19:10 Na nic nechceš znát odpověď? Opravdu nechceš žádnou radu?
00:19:20 Vlastně chci.
00:19:24 Chci, aby moje sestra Anna byla šťastná. Co mám dělat?
00:19:31 Vidíš, to je ta správná otázka!
00:19:37 Přišla jsi v pravý čas, princezno.
00:19:42 Musíš svou sestru přesvědčit, aby se dnes v noci...
00:19:49 ...zeptala svého hosta, kým doopravdy je!
00:19:55 Musíš, Kláro! Musíš! Jestli ti skutečně záleží na jejím štěstí!
00:20:11 Jakého hosta? Proč v noci?
00:20:20 Odpověz, paní!!
00:20:24 Dítě urozené, dceruško králova.
00:20:29 Už sis vyvolila. Odpověď jsi dostala.
00:20:34 Už jsi zvedla vítr, už zhasl plamen svíce.
00:20:40 Už sis vyvolila a neptej se více.
00:20:47 Musíš se ho zeptat, kdo je!
00:20:51 Mrzí mě, že jsi předstírala, že spíš. Jako nějaký špeh!
00:20:58 -To není pravda!
-Prosím tě...
00:21:06 Aha, takže tady opravdu někdo byl!
00:21:11 -Nikdy jsme si nelhaly a teď...
-Anno, musíš se ho zeptat!
00:21:19 Jinak budeš hrozně nešťastná a já taky, vím to.
00:21:26 Klárko! No tak neplač. Já se ho tedy zeptám.
00:21:33 Slibuji. Opravdu se ho zeptám.
00:21:57 Blíží se půlnoc. Pavoučku, mám se ho zeptat?
00:22:07 Vždyť jsem to slíbila. Kolik času zbývá?
00:22:12 ZVONY ODBÍJEJÍ PŮLNOC.
00:22:24 -Anno! -Miláčku!
-Zůstaň tak!
00:22:30 Jsi tak krásná v měsíčním světle.
00:22:36 Je pošetilé důvěřovat Měsíci. Je to starý lhář a lichotník.
00:22:43 Budu se ti ale líbit i ve dne? Neznáš mne a já tebe také ne.
00:22:52 Anno, důvěřuj mi! Prosím tě.
00:22:58 Důvěřuj mi, jako dosud.
00:23:01 Já tě miluji a to se nezmění, ať se stane cokoliv.
00:23:08 Já tebe taky. Navždycky.
00:23:16 Ale zeptat se musím. Slíbila jsem to.
00:23:20 Řekni mi, kdo doopravdy jsi!
00:23:28 Anno...
00:23:34 Už jen dnešní noc, jedinou noc stačilo přečkat bez téhle otázky.
00:23:43 Mohli jsme být šťastni.
00:23:48 -Neříkej nic! Neodpovídej mi.
-Je pozdě.
00:23:55 Jsem král Jan. Totiž nejsem. Byl jsem. Býval jsem král...
00:24:04 -Miluji tě, ať jsi kdokoliv.
-Neotáčej se!
00:24:09 Teď doopravdy jsem, Anno...
00:24:17 Jsem pavouk se smaragdovýma očima!
00:24:27 -Jane!!
-OZVE SE ŽENSKÝ SMÍCH.
00:24:34 -Už nečekám!
-Ještě chvíli, pane vyslanče.
00:24:39 -Ona přijde hned.
-Má teď zvláštní nápady...
00:24:45 Ale určitě vás přijme. Právě přichází.
00:24:50 Královno, pan vyslanec čeká již 2 hodiny na slyšení.
00:24:57 Dobře, dobře...
00:25:02 Vidíte? Samá pavučina. Já nemohu psát.
00:25:09 Vyřiďte svému králi poselství, prosím.
00:25:15 Vyřiďte, že u vás nesmíte zabít ani jednoho pavouka.
00:25:22 Ani jednoho, rozumíte?
00:25:26 Vydala jsem takový zákon a ten platí všude, chápete?
00:25:38 Na vaší dýce, pane, je smaragd?
00:25:44 -Ano, je.
-Ne!!
00:25:49 Nikdo nesmí nosit smaragdy, rozumíte? Nikdo!
00:26:00 -Ale ona... Ona je...
-Pst.
00:26:09 Kdo mi soukal síť vázal útek k útku?
00:26:16 Kdo říkal: tu chyť, je královnou smutku?
00:26:23 Noc utkala nit, přišlo smutné ráno.
00:26:31 Lapila mne síť. V knihách je psáno...
00:26:37 ...že se nespatříme. Nezašeptáš: Anno.
00:26:44 Aničko!
00:26:50 Klárko. Rozstříhala jsem svou pavučinu, ale nepomohlo to.
00:26:59 Za všechno můžu já. Ale neboj, já to napravím. Já tě zachráním!
00:27:07 Radši mi dej ty nůžky, už máš dost nastříháno.
00:27:14 Pojď, odpočiň si.
00:27:18 Už se nespatříme, nezašeptáš: Anno.
00:27:23 Žalost ve mně dříme, jak je v knihách psáno.
00:27:29 Jsem v pavoučí síti chycená jak muška.
00:27:34 Oči mi nesvítí, noc - má černá družka.
00:27:40 A když přijde ráno, bude olověné.
00:27:45 Nezašeptáš: Anno.
00:27:51 Nespatříš mě, Jane.
00:28:24 Dceruško králova. Dítě urozené.
00:28:28 Ach, co se to jen stalo s tvou sestrou královnou?
00:28:34 -Dítě urozené.
-Co se to jen stalo?!
00:28:42 Mlčte! Na to se ptám já!
00:28:47 A kde je ona?
00:28:52 Poraďte mi! Jak mám zachránit Annu?
00:28:57 -Ptáš se jako dítě.
-My nesmíme promluvit.
00:29:03 -Promluvit nesmíme.
-Tak nám velí zákon.
00:29:08 - Tak nám velí zákon.
-Jaký zákon? Jde o mou sestru!
00:29:19 Ty mi poradíš, viď?!
00:29:23 Musíš najít vlákno, co drží pavoučí síť, a přestřihnout je.
00:29:31 HLAS PAVOUČÍ KRÁLOVNY: Ale to ona neudělá!
00:29:37 Na tom vláknu visí i tvůj život.
00:29:41 Jsme jím spojeny. Pavoučí královna a královna Klára.
00:29:50 -Ale já nejsem královna.
-Šílená královna nemůže vládnout.
00:30:01 Ubohá Anna. Ty nastoupíš na její místo.
00:30:07 Spolu pak ovládneme celý svět! Ty necouvneš jako tvůj otec, ne!
00:30:16 -Tak on se ti vzepřel...
-A zemřel.
00:30:21 I ty zemřeš. I Anna. A král Jan zůstane navěky pavoukem.
00:30:28 Jaký král Jan?
00:30:32 Je to ještě dítě, v zahradě má běhat.
00:30:40 Hledej krále Jana, dítě.
00:30:46 Oči ze smaragdů na pavoučí hlavě.
00:30:59 Ne! To mi zaplatíte! Ne!!
00:31:18 Divná tma. Divné ticho. A těch pavouků...
00:31:27 Králi Jane, kde jsi? Králi Jane, ozvi se!
00:31:36 Kláro, jsem tady. Ne, nedívej se! Prosím.
00:31:43 -Máš milý hlas.
-To jediné mi zbylo lidského.
00:31:49 Tvá se sestra mě spatřila... Kláro, jak se vede Anně?
00:31:57 Špatně. Musím ji zachránit. A tebe taky. Já se nebojím.
00:32:06 -Pavouk se smaragdovýma očima!
-Ano, to jsem já.
00:32:15 Kde je síť pavoučí královny a které vlákno je hlavní?
00:32:23 Její síť je tam, ale které vlákno je hlavní, nevím.
00:32:29 Buď opatrná, Kláro.
00:32:38 Jak to poznat? Všechna jsou stejná.
00:32:44 Tohle! Určitě. Ale čím... Aha!
00:32:50 Kláro, nedělej to! Podívej se dolů, kam spadneš!
00:32:58 -Už nikdy neposlechnu tvou radu!
-Ne!!
00:33:19 Kláro? Klárko!
00:33:26 Probuď se! Co je ti?
00:33:29 -Nestalo se ti nic?
-Nestalo.
00:33:34 -Jsi nejstatečnější ze všech lidí.
-Ba ne, já se hrozně bála.
00:33:43 -Ty jsi Jan?
-Ano.
00:33:49 -Podívej, co z ní zbylo.
-Fuj, zahoď to!
00:33:58 -A pojďme za Annou, už čeká.
-Ano, pojďme!
00:34:09 Ó, spanilá nevěsto, vaše krása mě srazila na kolena. Au!
00:34:16 HLASY Z CHODBY:
-Kde ta Klára je? -Asi tady.
00:34:21 Klárko, máš jít ochutnat svatební koláčky... Není tady.
00:34:31 -Ale byla tady!
-Pst...
00:34:36 ŠEPTÁ.
00:34:38 Asi už šla pryč.
00:34:50 -Tady jsem!
-Kláro!
00:34:54 -To jsem vás převezla!
-Ty jezinko!
00:34:59 -Tohle má být má švagrová?!
-No co, není to legrace?
00:35:22 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Romantická pohádka, ve které zvítězí přes všechny úklady láska nad zlobou a touhou po moci. Mladá královna (M. Steinmasslová) se zamiluje do prince (D. Vejražka), zakletého v pavouka, a je za to potrestána. Ze zakletí musí princi i královně pomoci její malá sestřička (K. Urbancová) svou čistou láskou a neohroženou oddaností. Pohádku o dvou sestrách, které se musí vypořádat se smrtí otce a se záchranou zakletého krále, natočila v roce 1986 režisérka Věra Jordánová.