Romantická pohádka o tom, proč už se nerodí princezny se zlatou hvězdou na čele. ### Režie: Jelena Cingrošová. Scénář: Barbara Johnsonová. Hrají: Linda Rybová, Matěj Hádek, Václav Helšus, Jan Kačer a další.
00:00:25 Za nocí, kdy lidé říkají, že je úplněk,
00:00:29 odpočívá starý Měsíc vysoko nad nimi
00:00:33 a sní s otevřenýma očima svůj sen
00:00:36 o věčné a nenaplněné lásce ke Sluneční paní.
00:00:44 A když je jeho smutek příliš velký,
00:00:47 otevírá svou knihu
00:00:49 a ujímá se vlády nad osudy lidí.
00:00:55 Snad aby se rozptýlil,
00:00:58 snad aby zapomněl...
00:01:12 To je schodů, to svět neviděl...
00:01:15 Jeden by myslel, že vedou až do nebe.
00:01:19 Mít po ruce hřebík,
00:01:22 hned na něj to svoje ušlapaný hvězdářský řemeslo pověsím.
00:01:28 Tak se mi zdá, že si ten můj kluk zase hrál s mým dalekohledem.
00:01:33 Uličník jeden!
00:01:36 Tak, a teď se podívám,
00:01:39 co má ten starý brach zase za lubem.
00:01:43 Kolikrát ti mám říkat, že nejsem žádný starý brach,
00:01:47 ty nevychovanče člověčí!
00:01:50 Ale dobře, že jdeš, mám pro tebe důležitou zprávu.
00:01:54 To jsem zvědav,
00:01:57 protože podle mého se v tomhle království
00:01:59 nestalo nic důležitého od té doby,
00:02:02 co si náš pan král vzal paní královou,
00:02:04 a to už je hezkých pár let.
00:02:06 Poslouchej a nemluv.
00:02:10 Královně se narodí dítě, po kterém tolik touží.
00:02:16 Kam běžíš, splašenče?
00:02:20 Však ty se vrátíš.
00:02:23 Vaše Veličenstvo!
00:02:25 Vaše Veličenstvo, Vaše Veličenstvo...
00:02:28 Cože? Co se děje? Aha, to jsi ty...
00:02:30 Vypukla snad válka, že tady hulákáš jak na lesy?
00:02:34 Žádná válka, Vaše Veličenstvo, něco mnohem důležitějšího.
00:02:38 No to doufám, protože jinak tě dám vsadit z věže rovnou do hladomorny,
00:02:43 že mě budíš v tuhle hodinu.
00:02:46 Cože? Honem mi řekni, co to bude!
00:02:49 Holka nebo kluk?
00:02:52 Já jsem se zapomněl zeptat, ale já to zjistím, Veličenstvo,
00:02:56 račte posečkat.
00:03:09 Měsíci, kamaráde zlatý!
00:03:12 Copak je zase tohle?
00:03:15 Husy jsme spolu nepásli, pokud vím.
00:03:17 Mám sto chutí prohnat tě Mléčnou dráhou,
00:03:21 za ty tvoje způsoby.
00:03:24 Ale zdá se mi, že toho máš beztak dost.
00:03:29 Povím ti, co chceš vědět.
00:03:34 Královně se narodí dcera.
00:03:37 A v mé knize stojí psáno, že bude mít na čele zlatou hvězdu.
00:03:43 Vyřiď to svému králi.
00:03:48 Tak co je? Říkal, že hned bude zpátky...
00:03:51 Prostě kde vězí, ten člověk?
00:03:54 -Vaše Veličenstvo!
-No tak co?
00:03:57 Holčička, pane králi. Malá princezna.
00:04:00 Skutečně?
00:04:02 Teda ne že bych si chtěl stěžovat, ale víš to jistě?
00:04:06 Mezi námi, kluk by mně byl milejší,
00:04:10 mohl by po mně převzít království.
00:04:12 Ale holka? Třeba bude ošklivá, no...
00:04:15 Nevdá se, a co potom?
00:04:17 Jenomže ona bude krásná, pane králi.
00:04:20 Ta bude nejkrásnější na celém světě!
00:04:22 Jak to?
00:04:24 Protože to bude princezna se zlatou hvězdou na čele,
00:04:28 a taková ani jiná být nemůže!
00:04:30 -A víš to určitě?
-Určitě.
00:04:33 No to je ovšem něco úplně jiného!
00:04:40 Hvězda!
00:04:45 A všichni mně ji budou závidět!
00:04:48 A princové? Ti se jenom pohrnou.
00:04:52 Ale já si na ně posvítím!
00:04:55 Pro jistotu jí ženicha vyberu sám.
00:04:58 No co koukáš?
00:05:00 Přece tu svou zlatou holčičku nedám jen tak někomu.
00:05:08 Nerad ten úkol svěřuji tobě,
00:05:12 jsi příliš mladá a nezkušená.
00:05:16 Ale podle měsíčních zákonů
00:05:19 odchází na zem vždy nejmladší hvězda.
00:05:23 Budeš provázet princeznu po celou dobu její pozemské pouti.
00:05:29 Nesmíš ji opustit ani na okamžik.
00:05:32 Teprve potom se můžeš zase vrátit zpátky.
00:05:39 Stalo se, jak Měsíc předpověděl.
00:05:43 Princezna dostala jméno Ema
00:05:45 a byla nejen krásná, ale měla i dobré srdce.
00:05:51 Než se kdo nadál, uběhlo osmnáct let.
00:06:03 ZVONÍ
00:06:06 -Komoří!
-Prosím, Vaše Veličenstvo.
00:06:09 Najděte okamžitě Její Jasnost princeznu
00:06:11 a řekněte jí, že se podává svačina.
00:06:14 Počkejte... Jak víte, kde je?
00:06:17 Domnívám se, že ve věži, Vaše Veličenstvo.
00:06:20 Samozřejmě, ve věži. Kde jinde?
00:06:22 Zatímco jiní otcové tam své dcery zavírají,
00:06:25 ta moje tam sedí dobrovolně.
00:06:28 A zase je tu škraloup!
00:06:35 Nezlob se, tatínku.
00:06:38 Já vím, že jsem se trošku zdržela.
00:06:41 Tomu říkáš trošku?
00:06:43 Šlehačka spadla až pod stůl, jahody jsou suché až na dřeň,
00:06:47 a kdyby se dnes podávalo kuře, je z něj určitě už slepice.
00:06:50 Ale když hvězdář tak krásně vypravuje,
00:06:53 že já vždycky zapomenu na čas.
00:06:55 Dneska nám vyprávěl o měsíčním zajíci.
00:06:58 Pokud jde o mě, mám radši zajíce na smetaně, než na Měsíci.
00:07:02 A to tvoje přátelství s hvězdářovým synem,
00:07:06 to se mně taky nelíbí.
00:07:08 Ale Hynka znám přece odmalička.
00:07:10 Maminka mu byla za kmotru a měla ho moc ráda.
00:07:14 Celá nebožka královna!
00:07:16 Ze všech možností si vždycky vybrala tu nejhorší.
00:07:20 No tak neplač, já jsem to tak nemyslel.
00:07:26 Taky mně chybí, na všecko jsem sám.
00:07:30 Konečně, to už je vedlejší. Za měsíc ti bude osmnáct roků.
00:07:35 A podle mé dávné domluvy s králem Honimírem
00:07:39 se máš provdat za jeho syna Huberta.
00:07:41 Ale tatínku, vždyť já ho vůbec neznám!
00:07:44 Já taky ne, ale to nevadí. Napíšeš mu dopis,
00:07:47 přijede k nám na zámek a seznámíte se.
00:07:50 -Ale tati...
-Žádné ale tatínku!
00:07:53 Neodmlouvat. Víš, že se nesmím rozčilovat.
00:07:56 Doktor říká, že potom ztrácím chuť k jídlu.
00:08:00 Tak dobře, když si to přeješ, napíšu princi Hubertovi hned zítra.
00:08:05 Hodná holčička.
00:08:07 A teď mně vyndej ten škraloup.
00:08:47 -Podívej, co jsem ti přinesl.
-Děkuju.
00:08:51 Je krásná.
00:08:53 Zato s tímhle budu muset začít znovu.
00:08:55 Tak toho nech a pojď se mnou radši ven.
00:08:58 -Nemůžu.
-Proč ne?
00:09:00 Musím dopsat ten dopis.
00:09:02 -Dopis? A komu?
-Princi Hubertovi.
00:09:06 Tatínek si přeje, abych ho pozvala k nám na zámek.
00:09:10 Kdybych aspoň věděla, jak vypadá...
00:09:13 Hm, tak to ti můžu říct hned. Je nastrojený jako páv,
00:09:17 pusu má plnou neupřímných řečí a tváří se asi takhle.
00:09:26 Skoro bych řekla, že na něj žárlíš.
00:09:29 Kdo? Já? To určitě!
00:09:31 Mně je ten tvůj princ úplně ukradený,
00:09:34 vůbec mi na něm nezáleží.
00:09:37 Pevně doufám, že ať už princ Hubert vypadá jak chce,
00:09:41 na mě nebude křičet tak jako ty.
00:09:43 Tak odpusť Emo, to jsem nechtěl.
00:09:45 Řekni, jak to můžu napravit?
00:09:51 -A myslíš to vážně?
-Smrtelně.
00:09:54 Víš, že pro tebe udělám všecko na světě.
00:09:57 Tak mě nech dopsat ten dopis, ano?
00:10:00 Když je to tvoje přání...
00:10:24 Ty jsi ještě pořád tady?
00:10:26 Já myslel, že v tuhle dobu
00:10:29 obvykle chodíte s princeznou do parku.
00:10:33 Princezna má dnes na práci důležitější věci.
00:10:38 Ano? A jaké?
00:10:42 Píše dopis princi Hubertovi, asi sem už brzo přijede.
00:10:49 Vidíš, ani jsem si neuvědomil, jak ten čas letí.
00:10:54 Ještě nedávno to bylo docela malé děvčátko,
00:10:57 a teď je z ní princezna na vdávání.
00:11:01 Ale proč si musí vzít zrovna toho Huberta?
00:11:05 To máš tak... Princ Hubert je jediný syn
00:11:08 nejmocnějšího a nejbohatšího krále široko daleko.
00:11:13 No a náš pan král usoudil, že takový ženich
00:11:16 bude pro naši princeznu se zlatou hvězdou to nejlepší.
00:11:21 Pojď, teď si dáme něco k jídlu.
00:11:26 Nemám hlad.
00:11:41 Tak teď už toho mám právě tak dost!
00:11:44 Běháš tu jako střelený zajíc.
00:11:47 Plašíš mi hvězdy.
00:11:50 -Co je to s tebou?
-Hynek mi dělá starosti.
00:11:54 Už kolik dnů chodí jako tělo bez duše,
00:11:59 nic nemluví, jenom se trápí.
00:12:04 -Bojím se, že není šťastný.
-Šťastný?
00:12:09 Co to je, to štěstí,
00:12:12 že po něm všichni lidé tak touží?
00:12:16 Jsem snad já šťastný?
00:12:20 Něco ti řeknu, hvězdáři. Dobře mu tak.
00:12:23 Zahleděl se moc vysoko,
00:12:26 jako by ani rozum neměl.
00:12:30 A ty nech toho vzdychání, stejně tím nic nespravíš.
00:12:41 Pěkný přítel...
00:12:44 Místo co by člověku poradil, ještě mu vynadá.
00:12:49 Kdo ví, jak tohle všechno skončí...
00:13:12 -Komoří!
-Prosím, Vaše Veličenstvo.
00:13:15 Komoří, jděte se podívat,
00:13:17 jestli už náhodou nepřijel princ Hubert,
00:13:20 já na tu dálku nějak špatně vidím.
00:13:23 Prosím, Vaše Veličenstvo.
00:13:25 Byl bych rád, kdyby tvůj snoubenec dorazil co nejdřív,
00:13:29 protože... ...no abychom nezmeškali oběd.
00:13:32 Určitě tu bude každou chvíli, nedělej si starosti, tatínku.
00:13:36 Ty mě vždycky dokážeš potěšit.
00:13:39 A ukaž se, ať vidím, jak ti to sluší.
00:13:52 No moc!
00:13:54 Vaše Veličenstvo, princ už je tady!
00:13:57 Výborně, v pravý čas!
00:14:05 Drahý Huberte, buď vítán na zámku Hvězdíně.
00:14:09 Děkuji, Vaše Veličenstvo.
00:14:13 A to je naše princezna Ema.
00:14:18 -Překrásná.
-Viď?
00:14:21 Já jsem věděl, že se mu bude líbit.
00:14:24 A to je dneska trochu bledá.
00:14:27 Je to vůbec možné? Vždyť září víc než slunce.
00:14:33 Myslíš?
00:14:35 No, hlavně že jste si padli do oka.
00:14:40 Udělala jsi na prince velký dojem,
00:14:43 je úplně oslněný.
00:14:46 Tak běž a promluv s ním, ať se trochu vzpamatuje.
00:14:51 Jak se vám líbí na zámku, princi?
00:14:54 Jsem okouzlen, zasažen... A hlavně vámi, princezno.
00:15:00 Víte, můj otec vždycky tvrdil,
00:15:03 že jeho sbírka pokladů je největší na světě.
00:15:07 Jenže já teď zjišťuji, že ten nejvzácnější mu chybí.
00:15:11 A jsem nesmírně šťasten,
00:15:14 že jeho držitelem mám být já.
00:15:19 No, a teď bychom konečně mohli jít na oběd, ne?
00:15:32 Podívejte, Huberte, měsíc je v úplňku.
00:15:37 -Je krásný.
-Krásný snad,
00:15:42 ale určitě ne krásnější, než vaše hvězda.
00:15:46 Ale vždyť hvězd je plná obloha, a stejně tak jasně svítí.
00:15:51 Ale žádná se nevyrovná té vaší, princezno.
00:15:56 A teď, jestli dovolíte, půjdeme.
00:16:00 Mám strach, abyste se nenastydla.
00:16:02 Jste tak pozorný...
00:16:45 Jak je mi tě líto...
00:16:47 Věříš, že princ tě má rád,
00:16:50 a nevíš, že vidí jen tvou zlatou hvězdu.
00:16:54 Ubohá princezno...
00:17:16 Hynku, co tady děláš?
00:17:20 Čekám na tebe.
00:17:23 Dlouho jsem tě neviděl, Emo.
00:17:26 -Do věže už nechodíš...
-Já vím.
00:17:31 A oči ti nezáří jako vždycky.
00:17:35 Měla jsem takový zlý sen, ale už je to pryč.
00:17:40 Emo, holčičko zlatá...
00:17:42 -Co ty tady děláš?
-Přišel jsem se podívat za Emou.
00:17:46 Za Emou? Snad za Její Jasností princeznou, ty drzoune!
00:17:50 Kdo je u tebe drzoun, ty krocane nafoukanej?
00:17:53 Neslýchané! Co si to dovoluje? A kdo to vůbec je?
00:17:57 Já žádám, aby byl ihned přísně potrestán!
00:18:00 Hynek je můj přítel, Huberte, známe se od dětství.
00:18:03 Nesmíš se na něj zlobit.
00:18:05 Dobře, dobře, to je vedlejší. Hynek už je stejně na odchodu, viď?
00:18:10 My teď máme na pořadu důležitější věci.
00:18:12 Musíme probrat seznam svatebních hostů.
00:18:24 Tak si z toho nic nedělej, synku.
00:18:27 To víš, je to přece jenom princezna,
00:18:30 a k tomu se zlatou hvězdou.
00:18:33 Bojím se, že jí štěstí nepřinese.
00:18:36 Ten Hubert má oči jenom pro hvězdu, ale Emu vůbec nevidí.
00:18:41 Inu, možné to je.
00:18:45 Ale co naděláš? Změnit to nemůžeš.
00:18:49 Já tady nezůstanu, nevydržím to.
00:18:53 Hned zítra odejdu ze zámku.
00:18:57 Jen se vyspi, synku, třeba ti to pomůže.
00:19:02 Ráno moudřejší večera.
00:19:30 Zbabělí a slabí jste, vy lidé.
00:19:35 Jen se vám něco znelíbí, už před tím utíkáte,
00:19:40 abyste se nemuseli podívat pravdě do očí.
00:19:45 Jak levné musí být to vaše štěstí,
00:19:49 když vám nestojí ani za trochu odvahy.
00:19:58 Měsíci!
00:20:01 -Kdo mě to volá?
-Já.
00:20:06 Proč mě rušíš v mém rozjímání?
00:20:10 Bojím se o princeznu.
00:20:12 Její srdce je čisté a plné důvěry,
00:20:16 nezaslouží si svůj osud.
00:20:19 A já vím, že budu příčinou jejího neštěstí.
00:20:22 I ty začínáš?
00:20:25 Je to snad tvoje chyba,
00:20:28 že lidé neumí naložit s dary, kterých se jim dostane?
00:20:33 Nepleť se do jejich záležitostí,
00:20:35 je to příliš nebezpečné.
00:20:39 Následky mohou být strašlivé, varuji tě.
00:21:01 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:21:05 Prý jste si přála se mnou mluvit, princezno.
00:21:08 Chtěla jsem se tě zeptat na Hynka.
00:21:11 Nikde ho nemůžu najít.
00:21:14 Odešel. Už je to několik dní.
00:21:16 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:21:18 Emo, jste tam? Hosté už čekají.
00:21:21 -Odešel? A kam?
-Nevím, nic mi neřekl.
00:21:26 Jenom doufám, že je v pořádku,
00:21:29 protože poslední dobou se moc trápil.
00:21:32 KLEPÁNÍ
00:21:34 Holčičko, Emo, už jsi hotová?
00:21:37 -Hosté už čekají.
-Ano, tatínku, hned!
00:21:41 Trápil se? A čím?
00:21:45 -A proč mi nic neřekl?
-Vy to nevíte, princezno?
00:21:51 No nic... Pospěšte si, hosté už čekají.
00:22:09 Emo, holčičko, vypadáš báječně. Báječně!
00:22:15 Jenom se trošku usmívej, jo?
00:22:19 Já nevím, je mi najednou tak úzko...
00:22:22 Máme tady Huberta a ten tě rozesměje, uvidíš.
00:22:28 -Ema je dnes trochu nesvá.
-Nesvá?
00:22:31 Ale to nakonec každá nevěsta. Já si vzpomínám,
00:22:35 že když jsem vedl nebožku královnu k oltáři, omdlela.
00:22:39 Omdlela? To by bylo nepříjemné.
00:22:43 Půjdeme?
00:22:48 Odpusť, Měsíci, ale nedokážu splnit svůj úkol.
00:22:53 Musím princeznu opustit, abych zachránila její srdce.
00:23:01 Ach, jak to slunce pálí...
00:23:06 Co je to, co se to děje?
00:23:08 Kde máš hvězdu, kam zmizela?
00:23:11 Já nevím.
00:23:18 Vždyť není ani zlatá!
00:23:21 Byl jsem podveden. Taková urážka!
00:23:25 Nezůstanu tu už ani minutu!
00:23:27 -A co svatba?
-Svatba?
00:23:29 Copak si myslíte,
00:23:31 že se zahodím s takovou docela obyčejnou princeznou?
00:23:35 Já, princ Hubert? Odcházím.
00:23:38 Tak si jdi, ty Huberte!
00:23:43 -A ty neplač.
-Já nepláču.
00:23:45 Já jenom nevím, jak jsem mohla být tak slepá.
00:23:49 -Takový nafoukanec...
-Taková ostuda!
00:23:51 A já už jsem se tolik těšil, že si odpočinu od kralování.
00:23:55 A kde já teď seženu nového ženicha?
00:23:58 Nikoho nesháněj, já už jsem si vybrala sama.
00:24:01 -A koho?
-Hynka.
00:24:05 Cože?
00:24:08 Nakonec, v téhle situaci...
00:24:11 Jenomže já teď nevím, kde je.
00:24:16 A jestli mě má ještě rád.
00:24:19 Asi vzal taky nohy na ramena!
00:24:38 Vidíš? Měsíc už je zase v úplňku.
00:24:41 Hynku... Ty jsi neodešel?
00:24:48 Chtěl jsem odejít,
00:24:51 ale pak jsem pochopil, že by to ode mě bylo zbabělé.
00:24:55 Tak jsem tady zůstal, abych ti byl pořád nablízku.
00:24:59 A nevadí ti, že už nemám zlatou hvězdu?
00:25:03 Proč?
00:25:06 Tvoje oči jsou mi mnohem milejší.
00:25:14 S těmi dvěma to nemohlo skončit jinak, než svatbou.
00:25:18 Ale tu noc, kdy svatební veselí utichlo,
00:25:22 hvězdář svého přítele vyhlížel marně.
00:25:26 Nebe bylo plné mraků, za kterými skryl Měsíc svou tvář,
00:25:30 zarmoucenou nad osudem nejmilejší hvězdy.
00:25:35 Tehdy navždy odložil svou knihu
00:25:38 a od těch dob už nikdy žádné princezně
00:25:42 nezářila na čele zlatá hvězda,
00:25:46 neboť lidé nepotřebují hvězdy, aby porozuměli svým srdcím.
00:26:38 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Král (L. Tokoš) netrpělivě očekává narození dědice. Měsíc (V. Helšus) mu předpoví, že se mu narodí dcera – a ne ledajaká! Princezna se zlatou hvězdou na čele. Po čase se mladá princezna Ema (L. Rybová) skamarádí s Hynkem (M. Hádek), hvězdářovým synem. Král ale vydá rozhodnutí, že se má provdat za prince Huberta (J. Macháček). Jenže tomu jde jen o její zlatou hvězdu…